Propustnost esko-polské hranice podle vybraných kritérií

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Propustnost esko-polské hranice podle vybraných kritérií"

Transkript

1 Výsledky projektu Ministerstva zahranií eské republiky Propustnost esko-polské hranice po Schengenu íslo 96313_2013_OVD realizovaného v rámci esko-polského fóra v letech 2013 a 2014 Propustnost esko-polské hranice podle vybraných kritérií 1. Úvod Ješt na poátku 90. let minulého století byly termíny peshraniní spolupráce i euroregion pro vtšinu ech, Polák, Maar a dalších obyvatel zemí stední a východní Evropy neznámé. Neprodyšn uzavené státní hranice tchto zemí neumožovaly tém žádné peshraniní kontakty, lidé neznali místa a sousedy na druhé stran. Hranice vzniklé v prbhu posledních tech století a ješt zesílené po druhé svtové válce tak postavily neprchodné bariéry mezi regiony, které historicky patily k sob, a vtiskly jim postavení periferních, opomíjených a pro život ne píliš atraktivních oblastí. Touha obyvatel píhranií po život stejn kvalitním jako ve vnitrozemí vedla po roce 1989 obce a msta k hledání nových spolených ešení specifických problém píhraniních region. Po vzoru západní Evropy zaala vznikat regionální sdružení, která navazovala spolupráci s obdobnými organizacemi na druhé stran hranice. Tak i ve stední a východní Evrop zaaly vznikat první euroregiony", které jako mosty spojily sousední zem a staly se hnací silou peshraniní spolupráce (http//www.euregion-silesia.cz). Posléze se otevela i možnost volného pohybu pracovních sil a byly vytvoeny podmínky pro podnikatelské aktivity obyvatel zemí Evropské unie na území kteréhokoli ze lenských stát, a to za stejných podmínek, které platí pro obany konkrétního státu.. Pestože Polsko i eská republika (resp. eskoslovensko) byly zemmi bývalého socialistického tábora, peshraniní kontakty mezi polskými a eskými obcemi i samotnými obyvateli v píhraniním pásmu se zaaly rozvíjet až po roce Do té doby byla hranice steženým prostorem a její pekroení bylo povoleno pouze na oficiálních mezinárodních hraniních pechodech. Je pravdou, že obyvatelé žijící do vzdálenosti 15 km od státní hranice mohli vedle mezinárodních hraniních pechod využívat i tzv. hraniní pechody malého pohraniního styku, urené jen pro obyvatele tohoto píhranií. Na esko-polské hranici to bylo celkem 38 pechod státních hranic malého pohraniního styku, z nichž 4 byly funkní nepetržit, a 34 dalších fungovalo denn od 6.00 do hod. Explicitn se jednalo o obyvatele 415 eských a 115 polských obcí, kteí mohli na tchto pechodech pecházet pes státní hranici (Sb. Zákon 187/1996 ástka 54/1996). Tato možnost byla využívána pedevším na Ostravsku, kde podle mezivládní dohody mezi Polskem a bývalým eskoslovenskem (pozdji eskou republikou) bylo možno pi dobývání surovin a v odvtvích tžkého prmyslu zamstnávat polské obany. Obdobná dohoda existovala i pro zamstnávání dlník z Polska v textilním prmyslu (západní ást esko-polského pohranií). Po vstupu obou zemí do schengenského prostoru (21. prosince 2007) je možno státní hranici pekraovat na kterémkoli míst mimo území se zvláštním statutem, jako jsou pírodní rezervace a ptaí oblasti. Také pohyb pracovních sil není žádným zpsobem omezen. Otázka ovení a dokumentace aktuálního stavu propustnosti esko-polské státní hranice po realizaci evropských, mezistátních, meziregionálních, euroregionálních a místních dohod byla pedmtem jednorázového výzkumu vedeného v letech 2013 a V prbhu výzkumu vedeného smíšeným esko-polským týmem byla zjišována propustnost esko-polské hranice pro pohyb osob, vozidel a lidských aktivit. Kritéria propustnosti byla tato:

2 1) existence silnic a cest jednotlivých kategorií vedoucích pes hranici a jejich hustota na jednotku délky hranice, 2) hustota hraniních pechod, jejich typologie a maximální tonáž vozidel, 3) izochrony dojezdové vzdálenosti území od hraniních pechod dostupnost území z jedné strany hranice na druhou s uvedením asu, 4) etnost podnikatelských subjekt psobících pes hranici. Výbr kritérií lze pípadn rozšíit o nkteré další relevantní indikátory (nap. penocování oban sousední zem v píhraniních ubytovacích zaízeních, poty peshraniních autobusových a železniních spoj aj.), což mže být pedmtem navazujících studií. 2. Hranice a její význam Problematika hranic je v geografické obci asto diskutovaným tématem. Obecn lze konstatovat, že hranice je chápána jako pedl mezi dvma konkrétními prostory/územími, v geografii potom zejména prostory ve smyslu region. Hagget (1975) o ní uvažuje jako o obvodu teritoria, které má konkrétní subjekt ve svém vlastnictví. Ve slovníku humánní geografie (Gregory et al., 2009), jsou hranice definovány jako áry i zóny, které oddlují dva celky i prostorové jednotky, které jsou od sebe kvalitativn odlišné. Tématu hranice je pochopiteln vnována již dlouhou dobu pozornost i v zahranií namátkou lze uvést práce Guichonneta a Raffestina (1974), Prescotta (1987), Maiera (1990), Lipperta (1997) nebo Andersona a O Dowda (1999). Vzhledem k nepebernému množství jev, které lze od sebe (v geografii) kvalitativn odlišit, existuje znané množství rzných dlení i typologií hranice. Jedním z prvních krok tak obvykle bývá urení, zda jde o hranici pírodní i umlou. Pírodní hranici lze obvykle ztotožnit s fyzickogeografickými charakteristikami, resp. takové hranice jsou pímo tvoeny pírodními prvky a jejich prbhem v krajin o hraniních bariérách v podob reliéfu i vodních tok pojednává mj. i tato zpráva. Jak podotýká Chromý (1999), tyto prvky jsou funkní hranicí jen tehdy, jestliže slouží pro oddlené prostory/spoleenství jako bariéra. Za umlé hranice oznaujeme ty, které byly rozliným zpsobem spojeny s inností lovka, a to vetn hranic takových, které si sám lovk vytvoil nap. na základ svého subjektivního chování i projev (jazyková hranice aj.) Chromý (1999) potom pi použití kulturních rozlišovacích atribut (nejastji jazyk a náboženství) diskutuje vznik hranice etnické. Podobn o ní uvažuje i Siwek (1999), který ji vidí jako hranici dvou kulturních region, v ideálním pípad velmi ostrou (jednoduchá ára). Ovšem u etnických hranic se tém vždy jedná o zónu i pásmo, které tvoí pechod mezi dvma etniky v rámci zájmového území pedkládaného píspvku je ilustrativním píkladem etnicky neostré hranice oblast Tšínska. Každopádn, problematika etnické hranice je historicky velmi stará a i v dnešní dob má zetelný vliv pi emancipaci rzných území. Taková hranice se potom mže velmi jednoduše stát nástrojem politického boje. Mj. to mže být i z dvodu asté vizualizace etnické hranice na mapách ve zjednodušující podobáry (namísto realit bližšího vymezení širším pásem), která nemusí respektovat nap. historické aspekty vývoje území. Píkladem kartografického vymezení etnické hranice je nap. práce Häuflera (1973). Dležitým tématem v geografii jsou i hranice jako bariéry v oblasti sociální komunikace obyvatel na obou oddlených stranách (viz nap. stav ped rokem 1989 ve sledovaném území). Platí to tím spíše, že ada hranic je vymezena na základ výše zmínné etnicity obyvatel nebo naopak rozdluje totéž etnikum do dvou oddlených stát i region. Tyto pípady jsou pak diskutovány v rámci analýz regionální identity obyvatel, zde lze

3 pipomenout nap. práce Houžviky a Novotného (2007), Zicha (2003) nebo Kulhánka (2010). Jak konstatuje Chromý (1999), astým pedmtem zkoumání geograf jsou hranice politické, v nejbžnjší podob oddlující sféry vlivu uritých subjekt (vlád, zastupitelstev ). Zde je vhodné podotknout, že ve 20. století vznikla ada politických hranic, které písn korespondovaly s hranicemi etnickými. Akoli je politická hranice obvykle i hranicí administrativní, v geografii rozeznáváme i její neostrou ást, oznaovanou jako hraniní zóna, existují i tyi základní typy politické hranice (nap. antecedentní). Píkladem státní hranice jako bariéry je vývoj zemí stední Evropy po druhé svtové válce. Tzv. železná opona tvoila nejen významovou, nýbrž na ad míst i faktickou ze mezi západní a východní Evropou (Dokoupil, Kopp, et al., 2011). Její pád znamenal mj. i rozvoj hraniní problematiky ve vdecké obci, o emž svdí nap. práce Ravbara (1999), Andersona a O Dowda (1999), Rungeho (2003) nebo Jeábka et al. (2004). O vzniku hranice esko-slovenské dále píší nap. Vaishar a Zapletalová (1999), šíeji se jimi zabýval i ehák (1997, 1998). Akcentována je i role hranic pi rozšiování Evropské unie (Gorelak, Jałowiecki 2002). Do popedí odborného zájmu se dostává problematika spoleného ešení otázek pírodních rizik (Balteanu, Sima, edits, 2013). Po pádu železné opony došlo pochopiteln i k vývoji vnímání politické (státní) hranice, resp. širšího píhraniního prostoru. Do té doby urující význam hranice = bariéra ustoupil do pozadí. Na tyto zmny poukazuje nap. Koutský (2005), který zdrazuje zmny vnímání polohy pohranií, a to v pozitivním slova smyslu zvýšení dostupnosti území a lepší možnosti kontakt se spoleenstvy za hranicí (v podmínkách R lze však uvažovat i o kontaktech s jádrovým vnitrozemím, které byly do té doby rovnž opomíjeny). Vnímání významu hranice je obtížnji doložitelné, protože probíhá v delším asovém horizontu. Jedním z prvních krok však bezesporu bylo založení euroregion, tedy urité formy peshraniních spolk. Tyto subjekty byly zakládány s cílem rozšíení kontakt a rzných zpsoby peshraniní spolupráce dvou i více stát (blíže nap. Dokoupil, 1999). Zmínná innost je bezesporu pozitivním rysem, nebo napomáhá tzv. difúznímu efektu hranice. Tím mže pispt ke zmenšování rozdíl v rozvoji jinak odlišných území. V rámci Evropy je nepochybn dležitý i politický rozmr vzniku euroregion (historicky první se objevily v 60. letech minulého století). Jsou to práv tyto subjekty, které mají demonstrovat integraní procesy v Evropské unii a jejich význam v praktické i symbolické rovin nkteí autoi (Perkmann, 2002) je dokonce oznaují za výkladní skí evropské integrace. Hranice státu plní v pípad euroregion uritou roli kontaktního místa. V eské republice v souasnosti existuje tináct euroregion. Signifikantní záležitosti ve zmn vnímání hranice byl dále zcela jist vstup R do Evropské unie a navazující pistoupení k Schengenskému systému. Tyto dv události ješt více otevely prostor k integraci pohranií, resp. pomyslnému vymazání politických hranic stát. Na druhou stranu je nutné zmínit vznik hranice esko-slovenské (viz nap. Vaishar a Zapletalová, 2005), by i její role bariéry prakticky vymizela po vstupu obou zemí do tzv. Schengenského systému. Jedním z dsledk je konvergence vzhledu krajiny za stejných pírodních podmínek v dsledku sbližování úrovn ekonomiky a životního stylu (Breuer, Kolejka, Marek, Werner, 2010). Odstraování bariér vede logicky k vtší propustnosti a prostupnosti hranice. Vyjma konstatování, že vybrané elementy propustnosti jsou pedmtem diskuse v tomto lánku, je vhodné odkázat na starší eské práce, které se tématu vnují jde nap. o mení dopravní propustnosti pomocí kartometrické analýzy v pípad eháka (1999) nebo Mirvalda (1993,

4 1999). V obecné rovin pak Maier (1990) poukázal na tyi typy situace v pohraniním prostoru, kde se mže jednat o region i) otevený, ii) zavený, iii) region jako most nebo iv) region jako kontaktní území. Uritou obdobou jsou pak tzv. hraniní efekty (nap. areálový), o nichž se zmiuje nap. Dokoupil (2000). 3. Vznik a charakter esko-polské státní hranice Cílem této kapitoly není detailn popsat historický vývoj souasné esko-polské hranice. Jde o historicky citlivou a složitou otázku, kterou se zabývají jak eští, tak polští historikové. Zde se omezíme na krátký exkurz vývoje hranice od poátku 20. století, který ovlivnil a stále ovlivuje peshraniní kontakty jak osob, tak obcí i peshraniních podnikatelských aktivit. Souasná severní hranice eského státu (obr. 1) vznikala v prbhu staletí a její aktuální prbh je výsledkem situace po první svtové válce. Souasný eský stát sestává ze tí historických zemí (od západu k východu): ech, Moravy a Slezska (eského Slezska, od eských zemí byla vtšina Slezska odtržena po habsbursko-pruských válkách v polovin 18. století). Po rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 byly státní hranice s tehdejším Pruskem a Polskem vymezeny Versaillskou smlouvou. Podle ní byla hranice státu vedena v historických hranicích s nkolika výjimkami. Po plebiscitu v roce 1920 bylo z tehdy nmecké ásti Slezska k tehdejšímu eskoslovensku pipojeno Hluínsko. Národnostn smíšené Tšínsko zapíinilo spor a posléze válený konflikt mezi Polskem a nov vzniklým eskoslovenskem o toto území (tzv. Sedmidenní válka). Spor byl definitivn vyešen až v roce 1920 (Spa, ), kdy Tšínsko bylo rozdleno mezi Polsko a eskoslovensko. Od té doby hranice prakticky nedoznala žádných zmn. Krom krátké válené epizody (v letech ) po tzv. Mnichovské dohod a tzv. Vídeské arbitráži z roku 1938, kdy nakrátko nejen severní pohraniní oblasti pipadly Tetí íši a Polsku, se hranice nemnila. Drobnou výjimkou je detailní úprava hranice nedaleko Harrachova na pomezí Krkonoš a Jizerských hor z komunikaních dvod v roce 1958, nedaleko západního okraje spolené esko-polské hranice. Státní hranice byla po 2. svtové válce sice obnovena, ale došlo k zásadní zmn ve státoprávním uspoádání území na sever od eských hranic. Na základ Jaltské dohody byla hranice mezi tehdejším Nmeckem a Polskem posunuta západním smrem a jejich hranicí se staly eky Odra a (Lužická) Nisa. Píslušnost pohraniních území k rzným státním útvarm nemla zásadní vliv na národnostní a hospodáskou strukturu území, a to až do tyicátých let minulého století. Žilo zde etnicky smíšené obyvatelstvo Nmci, eši, Poláci, Židé a další národnostní minority. Peshraniní sociální i ekonomické kontakty kontinuáln pokraovaly, by s rznými peripetiemi vyvolanými politickými a hospodáskými událostmi své doby. Podle Jaltské a Postupimské dohody bylo nmecké obyvatelstvo z Polska, eskoslovenska a Maarska (a také z Holandska, Francie Italie, Belgie a Lucemburska) odsunuto do pováleného Nmecka. Prameny uvádjí, že v celém eskoslovensku šlo o cca 3 miliony osob, v Polsku pak asi o 5 milion. Zatímco na eském území v esko-polském pohranií nedošlo k úplné výmn obyvatel, na polské stran hranice tomu tak nebylo. Na toto (v podstat vylidnné) území pišlo polské obyvatelstvo z východní (z pevážn ukrajinsko- a bloruskojazyné) ásti Polska postoupené Sovtskému svazu. Na eské stran se do eskopolského pohranií sthovalo obyvatelstvo jak z eského vnitrozemí, tak eští a slovenští reemigranti z Rumunska, Bulharska, Volyn, Maarska a Jugoslávie, ale i Slováci ze Slovenska (Nosková, Tošovská 2010, Vaishar et al. 2011). S ohledem na politickou situaci jak v eskoslovensku, tak v Polsku nebyl v té dob politický zájem o peshraniní kontakty obyvatel a obyvatelstvo samo jako alochtonní prvek o tyto kontakty také velký zájem neprojevovalo.

5 Obr. 1: Studované území podél esko-polské státní hranice Zatímco echy mají typicky uzavený kotlinový charakter, kde vnitní nižší ást regionu je ohraniena prstencem vysokých pohraniních hor, a pro severní pohranií s Polskem to platí obzvlášt, Morava a eské Slezsko mají naopak otevený tranzitní charakter, kdy se území pomrn široce otevírá do okolních nížin v sousedních státech, v severní ásti pak práv do Polska. echy (obr. 2) tedy mají na severu pevážn pirozenou horskou až vysokohorskou hranici (hranice s Polskem probíhá vrcholem nejvyšší hory eské republiky Snžkou, 1602 m n. m.). Tato hranice zde existuje po dobu více než 1000 let. Pouze ve frýdlanském výbžku, kde území ech pesahuje na sever za pírodní horský rámec, není hranice vedena po výrazných pohoích a ekách. Podobn je tomu na pomezí ech s regionem polského Kladska, kde však kontinuita pírodní hranice byla narušena odtržením historického eského území Kladska od ech tehdejším Pruskem v 18. století. Tam nyní ást hranice probíhá napí sníženinami Broumovské kotliny na severozápad Kladska a Kladské kotliny na jihu Kladska, zásti po ece Divoké Orlici v protáhlé kotlin Orlického Záhoí. Hranice mezi eským a polským Slezskem je v rozhodující ásti umlá, nebo vznikla nkolikerým dlením a dílím spojováním této ásti historického Slezska. S výjimkou nkolika íních úsek na tocích Opavy, Odry a Olše vede státní hranice oteveným terénem a nemá pirozené opodstatnní. Pouze nejvýchodnjší ást esko-polské hranice vede po výrazném hebenu Slezských Beskyd, by se nakonec v nejvýchodnjším cípu eské republiky mní v linii probíhající napíc údolím horního toku eky Olše. esko-polská mezinárodní hranice má tedy ve své západní polovin pevážn pírodní horský bariérový efekt, naopak ve východní polovin pevážn otevený bezbariérový ráz. Výjimky v západní polovin tvoí otevené úseky výbžk, na východ bariéry vtších vodních tok a hor Slezských Beskyd. Celková délka esko-polské mezinárodní hranice iní pibližn 800 km. Podívejme se dále, zda tento pírodní (bez)bariérový charakter má vliv na prchodnost hranice podle sledovaných hledisek.

6 Obr. 2: Pracovní rozdlení studovaného území esko-polské hranice s uvedením názv pojednávaných region (purple lowland or basin regions, blue mountainous regions) 4. Pírodní aspekty propustnosti esko-polské hranice Pírodní charakter hranice byl pro poteby daného výzkumu úelov posuzován podle pítomnosti dvou hlavních typ geografických bariér: orografické (hory) a hydrogeografické (vodní tok a jiný vodní objekt), které do znané míry urují prchodnost v pohraniní oblasti (obr. 3). Analýza byla provedena nad topografickými mapami eské republiky v mítku 1: a výsledky vyneseny do databáze GIS. Takto byla hranice rozdlena na úseky s výskytem, pípadn absencí jednotlivých typ bariér, nebo jejich kombinace. Byly hodnoceny orografické pomry. Základem byly morfometrické typy reliéfu, které jsou charakterizovány relativní výškovou lenitostí (Demek 1987). S relativní výškovou lenitostí je spojena i vyšší dynamika souasných geomorfologických proces, zvlášt erozních a sesuvných. K orografickým bariérám byly zaazeny výrazné morfometrické typy: vrchovina (relativní výšky m), hornatina (relativní výšky m), velehornatina (relativní výšky více než 600 m). V pohraniní oblasti v prostorech sníženin (pánve, kotliny, brázdy, brány a prolomy), které jsou dobe prchodné, byly brány do úvahy i výrazné dílí tvary reliéfu (izolované hbety a kopce). Oba hlavní typy bariér pak byly ješt konvenn rozdleny do dvou subkategorií s ohledem na jejich významnost (vysoce obtížná a obtížná bariéra pro pohyb pes hranici). Akoliv lze vytvoit daleko podrobnjší odstupování významnosti bariérového efektu hranice, použité jednoduché rozdlení do kategorií umožuje snadné srovnávání jednotlivých úsek. Na základ uvedených kritérií byly vymezeny konkrétní orografické bariéry s následujícími kategoriemi: 1) Vysoce obtížná orografická bariéra (O1), která zahrnuje souvislé hbety velehornatin, hornatin a vrchovin s píkrými asto skalnatými svahy zpravidla v nadmoských výškách vyšších než m.

7 2) Obtížná orografická bariéra (O2), zahrnující nižší souvislé hbety hornatin a vrchovin, ojedinlé i výrazné dílí hbety a izolované vrcholy v nadmoských výškách m. Dále byly pro danou pohraniní oblast vymezeny bariéry hydrografické na základ existence stálých vodních tok a šíe jejich koryt. Stojaté povrchové vodní útvary (pehrady, rybníky, jezera) se v zájmové oblasti nenacházejí. Konkrétn je uvažováno s tmito kategoriemi hydrografických bariér: 1) Hydrografická bariéra vysoce obtížná (H1), která zahrnuje existenci stálého vodního toku s vyvinutým korytem šíe 5 m a vtší, asto bývá vyvinuta údolní niva. 2) Hydrografická bariéra obtížná (H2), zahrnující existenci stálého vodního toku s vyvinutým korytem šíky do 5 m, údolní dno je málo vyvinuté. Tato kategorie zahrnuje zamokená území s rozsáhlými rašeliništi. Kombinací orografických a hydrografických bariér byla vytvoena mapa pírodních bariér s vymezením píslušných kategorií (obr. 3), která byla analyzována i s ohledem na pítomnost hraniních pechod. Obr. 3: Pítomnost pírodních bariér na esko-polské hranici (Vysvtlivky: O1 orografická pekážka obtížn pekroitelná, O2 orografická pekážka významná, H1 hydrogeografická pekážka obtížn pekroitelná, H2 hydrogeografická pekážka významná, O1/H2 kombinovaná orograficko-hydrogeografická pekážka, bez bariér) 5. Dopravní prchodnost hranice a rozmístní oficiálních míst jejího pekroení Evidence a kartografické zobrazení, spolen s vyhodnocením vzájemného rozestupu oficiálních hraniních pechod mezi eskou republikou a Polskem (celkem 171 registrovaných oficiálních pechod) ukazuje (obr. 4), že existuje jistá souvislost mezi pítomností pírodních bariér (viz obr. 3) a existencí oficiálních hraniních pechod.

8 Vysoké koncentrace hraniních pechod jsou typické pro území bez významných pírodních bariér, tedy ve východní polovin hranice, ale také v atraktivních horských oblastech Krkonoš, Orlických hor na západ, Králického Snžníku, Rychlebských hor a Slezských Beskyd na východ (obr. 5). Vesms jde o turisticky hojn navštvované oblasti s ilým pším provozem. Jestliže se však podíváme na kapacitu tchto pechod z hlediska objemu, resp. tonáže povoleného peshraniního provozu (obr. 6), je zejmá souvislost s pírodním bariérovým efektem daného úseku hranice. Lze se tedy domnívat, že pírodní omezení hrají jistou roli v hustot hraniních pechod. Obr. 4: Hraniní pechody s kategoriemi silnic (Vysvtlivky: 1 dálnice, 2 rychlostní víceproudová silnice, 3 silnice I. tídy, 4 silnice II. tídy, 5 silnice III. tídy, 6 zpevnná cesta, 7 nezpevnná cesta, 8 pšina, sjízdná pípan pro horská kola) Silniní pechody jsou logicky kumulovány do území s omezeným významem horského nebo íního bariérového efektu. Naopak tustistické hraniní pechody pro pší se logicky koncentrují do hojn navštvovaných horských oblastí, avšak z hlediska pevozu zboží pes hranici nemají prakticky žádný význam. V uvedených horských regionech se tak bariérový efekt pohoí nijak neuplatuje. Obecn pro celou státní hranici platí, že roli bariéry nejlépe splují významné vodní toky, a to i na svých horních tocích, kde disponují pouze malými vodnostmi. Zdá se tedy, že nejde ani tak o jejich velikost, jako spíše symbolický význam, kdy eka na hranici je fyzickým vizuálním zosobnním hranice, zatímco zpravidla plochá rozvodí vysokých hor esko-polského pomezí jsou pro pší turisty snadno pekroitelná, nikoliv však pro silniní i železniní dopravu. Nemalou roli v propustnosti státní hranice hraje hustota hraniních pechod a zejména jejich kapacita braná z hlediska kategorie silnice picházející k pechodu. Pozornost výzkumu tak byla vnována jak jejich formálnímu zaazení, tak kvalit pístupových cest k oficiálním pechodm i k nov zízeným pístupm pro veejnost, ty zpravidla s ohledem na staré cesty

9 vedoucí ke státní hranici. Je možné si tedy uinit jasnou pedstavu o omezeních a limitech v konktrétních místech státní hranice. Na základ znalosti kategorizace silniní sít byla vypotena dostupnost území v R a v Polsku od otevených pechod na státní hranici (obr. 7). Metodika výpotu je založena na zohlednní potenciální rychlosti pohybu vozidel po silnicích jednotlivých kategorií. Tím je rámcov respektována jak kvalita povrchu tchto silnic (pedpoklad: ím vyšší kategorie silnice, tím vyšší rychlost možného pohybu vozidla), tak je souasn obecn do výpotu zakomponováno vedení silnice v terénu (pedpoklad: silnice nižších ád jsou klikatjší a více se odchylují od nejkratší spojnice koncových bod než hlavní silnice). Pehled výbru a piazení rychlostí vozidel jednotlivým kategoriím silnic je uveden v tabulce 1. Tabulka 1: Kategorie silnic s uvedením prmrné rychlosti vozidel. typ (kategorie) silnice pedpokládaná prmrná rychlost vozidel (km/h) 1 I II III IV V VI VII. 10 Obr. 5: Vzdálenosti od hraniních pechod

10 Obecn lze konstatovat, že hloubka dostupnosti eského území je oproti polskému menší, zejm kvli lenitjšímu terénu. Zatímco v západní polovin státní hranice je možné bhem 1 hodiny bžn vozidlem dosáhnout až vzdálenosti pesahující 40 km od pomezí na eské stran a cca 50 km na polské stran, ve východní polovin se dojezdové limity tém vyrovnávají, nehled na výjimky velmi dobré dostupnosti eského vnitrozemí po silnicích dálniního typu. Zajímavostí jsou obtížn dostupné prostory v zázemí státní hranice po obou jejích stranách. Jejich výskyt souvisí s absencí veejn pístupných silnic bezprostedn u hranice, a to zpravidla jak v horských oblastech (Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory v západní polovin hranice, resp. Králický Snžník, Rychlebské hory, Jeseníky, Slezské Beskydy a Moravskoslezské Beskydy ve východní ásti), tak v zemdlských regionech Frýdlantska, Jesenicka a Osoblažska. Obr. 6: Povolená tonáž pro pepravu náklad na silnicích pehraujících státní hranici V horských oblastech dostupnost území po silnicích omezuje rovnž statut region v rámci národních park, chránných krajinných oblastí i jiných forem územní obrany pírody a krajiny. Takto se zprosedkovan pes konkrétní formu ochrany pírody a krajiny projevuje bariérový efekt pohoí, by jen psobením na dostupnost území po silnicích, nikoliv pro pší peshraniní styk. V západní ásti hranice, v souvislosti s plánovanou výstavbou dálnice D11 na eské stran po Jarom a jejího prodloužení v podob rychlostní silnice R11 od Jarome kolem Trutnova po státní hranici u Žaclée (Lubawka), a podobn z polské strany dálnice A8 od Wroclawi kolem Walbrzychu, lze oekávat jak výrazné zkácení dojezdových as a enormní prodloužení dojezdových vzdáleností po obou stranách hranice hluboko do vnitrozemí obou stát s dosahem k významným prmyslovým aglomeracím v Polabí (Hradec Králové Pardubice) a Poodí (Wroclaw Legnica) cca do jedné hodiny od hranice. Podobný již existující efekt lze pozorovat ve východní ásti hranice podél dálnice A1 v Polsku a D1 v eské republice mezi

11 Katowicemi a Ostravou. Dojezdová vzdálenost se díky povolené maximální rychlosti 130 km/hod. na dálnici prodloužila bhem 45 minut pes prmyslovou aglomeraci Ostravska do další prmyslové oblasti ve stedním Pomoraví (Perov Olomouc Hulín). Nakolik má takové zvýšení propustnosti vliv na píhraniní oblast, její vzdálenjší zázemí a dálkový tranzit, musí být pedmtem dkladného zkoumání. Naopak po silnicích obtížn dostupné plochy pímo v zázemí státní hranice signalizují dobe fungující zóny klidu v chránných územích pírody a krajiny a jejich prosperující rejreaní funkci. Obr. 7: Dojezdové asy od esko-polské státní hranice 6. Obyvatelstvo v pohranií a peshraniní spolupráce Území všech bývalých politických okres piléhající z eské strany k hranici (vetn i dalších vnitrozemských okres) je souástí prostoru realizace úkol dvojstranné, resp. tístranné peshraniní spolupráce v rámci programu Phare CBC (The Phare Cross-Border Cooperation Programme). Ty vznikly v letech 1994 až 2003 v tzv. pedvstupním období do EU. Hlavním cílem programu bylo snížení negativních vliv hranice na životní podmínky obyvatelstva a prohloubení peshraniní spolupráce. Úkoly byly realizovány temi nástroji (Dokoupil, Kopp, edits., 2013): 1. velkými investiní projekty (zejména oblast technické a dopravní infrastruktury), 2. Fondem mikroprojekt (zejména oblast životního prostedí, turistiky, kultury, školství apod.), 3. grantovým schématem.

12 Z celkového rozpo tu programu Phare bylo pro eskou republiku uvoln no Eur. Na esko-polské pohrani í p ipadlo Eur. Z této ástky bylo skute n využito 96,35 % MMR R, in Dokoupil, Kopp, edits., 2013). Ješt slabší bylo využití prost edk v t ístranném programu esko-n mecko-polsko, na který ovšem p ipadlo n co kolem 1 % celkového rozpo tu Phare pro eskou republiku. Na program Phare pak navázaly projekty regionální spolupráce v rámci program Interreg mezi lenskými zem mi EU navzájem a spolupracujícími státy. Celkov p eshrani ní spolupráci podporují programy nadnárodní Evropské teritoriální spolupráce, interregionální spolupráce a dvoustranné mezinárodní spolupráce (Wieckowski, Michniak, et al., 2012). Výrazem celoevropské snahy o integraci se stala realizace p eshrani ních euroregion (obr. 8). Obr. 8: Euroregiony p i esko-polské hranici. Zdroj: vlastní zpracování Vedle fyzické prostupnosti státní hranice stejn významnou roli hraje její právní funkce, tedy nakolik umož uje, resp. neumož uje rozmanité formy kooperace subjekt. Uzav ení Schengenské smlouvy v roce 2007 umožnilo nejen volný pohyb osob, zboží a kapitálu, ale také výrazn rozší ilo koopera ní možností již d íve podporované Evropskou unií v rámci ady projekt, mj. projekt koheze. Ú inek bariérového efektu hranice lze sledovat pomocí srovnávání hustoty zalidn ní v administrativních jednotkách v pohrani ní zón obou stát. Hustota obyvatelstva v pohrani í je zpravidla nižší než v jaderných územích stát (neplatí to ovšem univerzáln ) a nižší, než je pr m rná hustota zalidn ní stát. Po et obyvatelstva eské republiky inil k celkem obyvatel p i pr m rné hustot 133 obyv./km2 (rozloha eské republiky je km2). Po et obyvatel Polska k inil obyvatel p i pr m rné hustot 123 obyv./km2 (Polsko ma rozlohu km2).

13 Hustota zalidnní je poítána pro nižší správní jednotky nad úrovní katastru. V eské republice jsou to správní území obcí s rozšíenou pravomocí (ORP), v Polsku jde o gminy. V polském pohranií (obr. 9) lze pozorovat prmrnou až nadprmrnou hustotu zalidnní (v celostátním srovnání). Platí to jak pro venkovské gminy (administrativní územní jednotky), tak pro mstské gminy. Vzhledem k diferenciaci jednotek na venkovské a mstské, píslušnost k mstské gmin znamená vysoké hodnoty hustoty zalidnní. Ty pak výrazn kontrastují s hodnotami platnými pro venkovské gminy. Z pehledu je však zejmé, že oblasti s vyššími hustotami obyvatelstva spolu píléhají z obou stran hranice na jejím nejzazším západ i nejzazším východ. Vedle mstských gmin sahají k mezinárodní hranici z polské strany další lidnaté územní jednotky v Jizerských horách, Krkonoších a v Kladsku, výjimen také na Osoblažsku 4 Obr. 9: Hustota zalidnní v píhraních administrativních jednotkách (gminách) Polska a správních územní obcí s rozšíenou pravomocí (ORP) k Na eské stran hranice lze pozorovat nadprmrné hustoty obyvatelstva (pi celostátním srovnávání) pouze v regionech prmyslových a sídelních aglomeracích krajských mst Liberce (s Jabloncem) na nejzazším západ a Ostravy (s Opavou, Havíovem, Karvinou, eským Tšínem a Tincem) na nejzazším východ. S výjimkou západních Krkonoš, jižního cípu Kladska a Opavska všude vykazuje území na polské stran hranice vyšší hustotu zalidnní. V území to teoreticky znamená vyšší populaní tlak na hranici z polské strany. Zda vyrovnání petlaku z polské strany smrem do eského pohranií bude ešeno njakou formou sthování, je otázkou spíše vzdálenjší budoucnosti, kdy se ostatn populaní pomry mohou opt zmnit, a to po obou stranách hranice. Zatím se z tohoto hlediska spíše projevuje hranice jako pekážka pro vyrovnání hustot osídlení pro smr z Polska do eské republiky, než naopak.

14 Vedle zamstnávání polských oban v R a naopak, se postupn rozšiují i podnikatelské aktivity polských oban na území R a naopak. Data pro tento výzkum byla získána z veejné databaze ARES (http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz). ARES je informaní systém, který zpístupuje veejné údaje o ekonomických subjektech z informaních zdroj veejné správy. Jsou v nm uvedeny všechny subjekty, které mají pidlené identifikaní íslo v eské republice a podnikají na území eské republiky. Pro úely tohoto výzkumu byly vybrány subjekty vedené v databázích Obchodního rejstíku, Živnostenského rejstíku a Evidenci zemdlského podnikatele. Bohužel se s nejvtší pravdpodobností nepodailo podchytit ty obany PL, kteí jsou leny akciových spoleností i spoleností s ruením omezeným a statutárním zástupcem je eský oban s trvalým bydlištm v R. Lze však pedpokládat, že takovéto pípady jsou spíše výjimkou. Podle této veejné databáze podniká v eských píhraniních obcích 465 subjekt s trvalým bydlištm podnikatele v Polsku. Pevažuje podnikání ve sfée maloobchodu a velkoobchodu, následováno innostmi spojenými se stavebnictvím. Rozšíené je i podnikání v zemdlství a služby pro zemdlství a lesnictví. Zastoupeny jsou i ostatní innosti, jako poskytování služeb (kadenictví, úklidové služby, ale i náronjší innosti jako jsou projetkové i leasingové služby. Podnikatelské aktivity polských oban jsou zachyceny na obr. 10. Z kartodiagramu je patrné, že nejvíce polských podnikatel je ve východní ásti Moravskoslezského kraje v tch píhraniních mikroregionech, kde je relativn vysoké zastoupení eských oban udávajících polskou národnost. Tém stejná je situace na Náchodsku v sousedstvi JZ cípu Kladska, kde existuje ideální komunikaní dostupnost z Polska. Obr. 10: Poet polských odnikatelských subjekt v obcích píhraniních mikroregionr Zdroj: ARES, vlastní zpracování Ponkud jiný obraz nabízejí pehraniní aktivity probíhající na bázi smluvní spolupráce mezi nepodnikatelskými subjekty po obou stranách hranice (obr. 11). V pípad mikroprojekt v rámci evropského programu Interreg IIIA existuje daleko rovnomrnjší rozložení jednotlivých pípad podél hranice. Zatímco v oblasti podnikatelských aktivit hraje významnou roli vzdálenost od spolené hranice (vtšina polských podnikatel se angažuje co

15 nejblíže hranici pro polské píhranií data nejsou k dispozici), peshraniní nepodnikatelské aktivity zasahují podstatn hloubji do vnitrozemí a vytváejí pás široký zpravidla kolem 50 km. Výraznjší koncentrace spolupracujících subjekt (na polské stran na eské stran data nebyla k dispozici) jsou spíše vyjímená a dokonce se formují i mimo pímý kontakt se státní hranící (Ratibosko na kontaktu s Hluínskem, region Bielsko-Biale v prostoru Slezských Beskyd a jejich podhí). Náronjší vtší projekty (obr. 12) v programu Interreg IIIA jsou daleko více vázány na spolenou hranici. Zpravidla v nich jde o ešení technických úkol (nap. zkvalitnní peshraniní dopravní infrastruktury, eventuáln environmentální vybavenosti sídel nkdy i dál od hranice) a o vytváení prostedí spolupráce ve výrobní a spoleenské oblasti. V tomto pípad prostorová situace (na polské stran) do znané míry pípomíná rozmístní podnikatelských aktivit (na eské stran). Nejvíce aktivit se opt sousteuje do oblasti Kladska/Náchodska na západ a Tšínska na východ. Zdá se tedy, že evropské projekty do znané míry inspirují také soukromé komerní peshraniní aktivity. Fig. 11: Prostorové rozmístní mikroprojekt realizovaných v rámci programu Interreg IIIA v polské ásti esko-polského pohranií v letech Zdroj vlastní zpracování na podklad dat z Euroregions Tímto zpsobem se tak realizuje jeden z mnoha cíl Evropské unie smující k eliminaci tradiního bariérového efektu mezinárodní hranice a utvoení spoleného evropského ekonomického a spoleenského prostoru.

16 Fig. 12: Prostorové rozmístní velkých projekt realizovaných v rámci programu Interreg IIIA v polské ásti esko-polského pohranií v letech Zdroj vlastní zpracování na podklad dat z Ministerstva pro místní rozvoj Polské republiky 7. Integrace dostupných poznatk a celkové hodnocení propustnosti hranice Výše uvádné údaje dokumentují od místa k místu odlišné možnosti, pedpoklady a aktuální stav hranice a peshraniních aktivit. Akoliv jde jen o vybrané parametry, resp. kritéria umožující hodnocení propustnosti esko-polské hranice (teoreticky lze nastínit mnohem delší seznam relevantních kritérií), jejich výhoda spoívá v dostupnosti a doložitelnosti v dostupných materiálech poízených institucemi obou sousedících zemí. Aby však bylo možné tato velice rznorodá kritéria podrobit integrovanému hodnocení, je zapotení jejich hodnoty peklasifikovat do vzájemn srovnatelné podoby a dát do vzájemných souvislostí. Referenním pozadím pro vztažení zjištných údaj k prostoru je linie státní hranice mezi eskou republikou a Polskem. Její délka je 795,78593 km (podle indexcesky.php). V podkladech GIS použitých ke zpracování piložené mapové dokumentace iní délka hranice 801, km. Akoliv o správné délce hranice lze diskutovat, pro úely vyhodnocení její prostupnosti je zjištný délkový rozdíl je nepodstatný. Linie státní hranice tak byla rozdlena do 8 dílích úsek, každý o délce 100 km od západu k východu (do budoucna lze uvažovat o teritoriáln jemnjším hodnocení propustnosti hranice pi jejím rozdlení na 50 km úseky). Ke každému z tchto úsek byly pak piazeny konvertované hodnoty použitých kritérií.

17 Tabulka 2: Hodnocení kritérií propustnosti esko-polské státní hranice míra propustnosti pírodní bariéry (pevládající typ v úseku 100 km) ostatní hraniní pechody (n/100 km) silniní hraniní pechody (n/100 km) kontrast hustoty obyvatelstva poet polských podnikatel v obcích píhraniních ORP (n/100 km pásu ORP v eském vnitrozemí) mikroprojekty peshraniní spolupráce (n/100 km v pásu obcí píléhajících pímo ke státní hranici i sousedící z vnitrozemí s obcí pímo piléhající ke státní hranici ze strany Polska velké projekty peshraniní spolupráce (n/100 km v pásu obcí píléhajících pímo ke státní hranici i sousedící z vnitrozemí s obcí pímo piléhající ke státní hranici ze strany Polska 1 žádné 11 a více 16 a více 1:1 30 a více 16 a více 11 a více 2 O2 a H2 6 až až 15 1:2/2:1 11 až až 15 5 až a H1 5 a mén 10 a mén 1:5/5:1 a více 10 a mén 10 a mén mén než 5 Tabulka 3: Hodnocení prospustnosti jednotlivých úsek (1 8 od západu k východu) esko-polské státní hranice v pípad rovnosti významu použitých kritérií (velmi dobrá propustnost - = 14 a mén, prmrná propustnost - = 15-18, slabá propustnost - = 19 a více) Se Nat.barrier BCP-other No.BCP-road Popul.-contrast CZ/PL Entrepreneurs Microprojects Large projects Barrier effect cti class No Barrier No Barrier No. Barrier No. Barrier No. Barrier No. Barrier on. Class. Class Class Class Class Class Total as the / / / / / / / /

18 Tabulka 4: Hodnocení prospustnosti jednotlivých úsek (1 8 od západu k východu) esko-polské státní hranice v pípad dvojnásobného (W = 2) zvýhodnní významu nkterých použitých kritérií (velmi dobrá propustnost - = 20 a mén, prmrná propustnost - = 21-30, slabá propustnost - = 31 a více) Se cti on Nat.barrier Class (W=2) BCP-other No.BCP-road Popul.-contrast CZ/PL Entrepreneurs Microprojects Large projects Barrier effect No. Barrier Class No. Barrier Class No. Barrier Class No. Barrier Class No. Barrier Class No. Barrier Class Total as the (W=2) (W=2) (W=2) / / / / / / / /

19 Pevod kvalitativních i kvantitativních charakteristik (= hodnot kritérií propustnosti) byl proveden (tab. 2) podle jednotné stupnice (míra propustnosti: 1 velmi dobrá propustnost, i velmi dobrý píznak propustnosti hranice, 2 prmrná propustnost, 3 slabá propustnost hranice). Vlastní hodnocení propustnosti jednotlivých úsek hranice spoívalo v sumarizaci dílích hodnocení podle jednotlivých kritérií. Hodnocení bylo provedeno ve dvou verzích: 1 pi stejné váze (významu) použitých kritérií (tab, 3), 2 pi dvojnásobném zvýhodnní vybraných klíových kritérií (W = 2 pro zvýhodnná kritéria: pírodní bariéry existují objektivn, silniní hraniní pechody usnadují radikáln pehraniní pohyb lidí a zboží, poty polských podnikatel v eských obcích dkaz faktického systematického pekraování hranice, velké peshraniní projekty zpravidla jde o výstavbu peshraniní spolené infrastruktury, viz tab. 3). Obr. 13: Propustnost esko-polské státní hranice pi hodnocení za stejného významu použitých kritérií Po vynesení výsledk obou verzí do píslušných map státní hranice je zejmé, že nejslabší propustnost (s ohledem na použitá kritéria a zpsob jejich hodnocení) vykazují prostední úsek hranice na pomezí mezi její západní a východní ástí, tj. mezi Náchodem a Lipovouláznmi na Jesenicku (obr. 13). Tento úsek hranice je slab vybavem silniními hraniními pechody, hranici tvoí jak eka Divoká Orlice (proto je zde i málo pechod pro pší), tak vysoké hbety Králického Snžníku a Rychlebských hor. idší zalidnní po obou stranách hranice vesms v periferní poloze (s ohledem na ekonomická jádra obou stát) nemotivuje k peshraninímu podnikání a intenzivnjší spolupráci mezi obcemi. Slabší propustnost vykazuje v pípadech obou verzí hodnocení také nejzápadnjší úsek státní hranice, který se nachází v extrémní preriferní poloze z hlediska polského státu. Jde však o prosperující ást Polska (hndouhelná energetika) dopravn dobe propojenou s eskou republikou. Patrn širší domácí možnosti tak dostaten nemotivují k peshraniní spolupráci ani jednotlivce, ani obce (obr. 13 a 14). Podle písnjšího hodnocení (uvažujícím se zdvojnásobením váhy klíových kritérií) vyniká vysoká propustnost esko-polské státní hranice mezi Trutnovem a Náchodem v západní polovin a podobn na Ostravsku. Oba tyto úseky hranice se nacházejí

20 v dosahu hlavních komunikaních spoj mezi eskou republikou a Polskem, a také u obou tchto úsek lze do budoucna poítat s jejich dalším zdokonalováním. Obr. 14: Propustnost esko-polské státní hranice pi hodnocení za zvýhodnného významu vybraných klíových kritérií 8. Diskuse a závr Použitá kritéria, metody jejich hodnocení a interpretace výsledk v zásad odpovídají možnostem spoleného multidisciplinárního esko-polského výzkumného týmu, zejména co se týe dostupnosti dat. Intervence zpracovatelských subjekt se nejvíce projevují v hodnotící fázi ešení problematiky, kdy bylo zapotebí: a) Vybrat a daty dokumentovat kritéria hodnocení propustnosti hranice. b) Vytvoit jednotnou hodnotící stupnici pro velmi rznorodá kritéria. c) Stanovit intervaly piazování hodnot stupnice hodnotám použitých kritérií. d) Urit délku referenních úsek státní hranice. e) Definovat škálu finálního celkového hodnocení propustnosti jednotlivých úsek státní hranice. Práv tyto intervence mohou vyvolávat rozmanitou diskusi o jejich oprávnnosti, a také o tom, jak by se jejich zmny promítly do nových výsledk. Pedložené výsledky tedy lze pokládat za jeden z možných pípad, jak se s danou problematikou vypoádat. V každém pípad diskuse zstává po metodické stránce otevená a pístupná dalšímu zdokonalování (mj. za použití sofistikovaných statistických metod pidlování vah jednotlivým kritériím nebo hlubších prostorových analýz v prostedí geografických informaních systém). Faktické výsledky však nepostrádají zajímavosti. Ukazuje se, že propustnost esko-polské hranice skuten závisí na mnoha kritériích a pi jejich použití lze identifikovat úseky, kterým by státní orgány, regionální a místní samospráva, instituce i jednotlivci mli vnovat pozornost. Nejde samozejm o to, aby propustnost státní hranice byla unifikována po celé její délce, ale aby poukázáním na její souasné slabiny došlo k motivaci stávající situaci pozitivn zmnit. Do budoucna však nutno poítat s tím, že výzkum podobného typu bude zapotebí opít o širší spektrum kritérií, což však zcela závisí na tvorb a dostupnosti dat. Dosud

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák Miscellanea Geographica 14 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2008 s. 137-142 Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje Václav Novák novak.v@kr-vysocina.cz Krajský úad kraje

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou:

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: 2 Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: dopad dan, vztah plátce a poplatníka, subjekt dan, objekt dan, šíe zachycení objektu dan,

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Strategické prostorové plánování

Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování

Více

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva

Více

Název vzdlávacího materiálu: Stední Evropa Polsko, Slovensko, Maarsko

Název vzdlávacího materiálu: Stední Evropa Polsko, Slovensko, Maarsko Název vzdlávacího materiálu: Stední Evropa Polsko, Slovensko, Maarsko Autor: Mgr. Martin Kovaka VY_32_INOVACE_Z1.14 Pedmt: Zempis Roník: 9. Tematický celek: Geografie svtadíl Evropa. Struný popis aktivity:

Více

Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek

Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek 1. Veejná zakázka Název zakázky: [_Operativní leasing užitkového vozu_] Registraní íslo projektu: [_CZ.1.04/3.4.04/26.00348_] Název projektu: [Flexibiln pro odlehovací

Více

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice.

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice. Co je to Czech POINT: CZECH Point eský Podací Ovovací Informaní Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, který by ml zredukovat pílišnou byrokracii ve vztahu oban - veejná správa. Projekt Czech

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví 2. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD?

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD? OECD Regions at a Glance Summary in Czech Translated title Pehled v eském jazyce Pro Struný pohled na regiony OECD? Prvodce tenáe V posledních letech se do politického programu mnoha zemí OECD vrátila

Více

Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004

Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004 1N2004.rtf Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004 A Struný pehled dílích cíl projektu splnných v uplynulém období v souladu s cíli, stanovenými v návrhu projektu pro rok 2004 Cílem projektu je

Více

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Tomáš Ferdan, Martin Pavlas Vysoké uení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství, Ústav procesního a ekologického inženýrství, Technická

Více

Postup výpotu produkce komunálních odpad v obci

Postup výpotu produkce komunálních odpad v obci Postup výpotu produkce komunálních odpad v obci Tento postup byl vypracován v rámci projektu Výzkumu a vývoje MŽP R SP/II/2f1/2/07 "Identifikace prevenního potenciálu živnostenských odpad v R a jeho uplatnní

Více

Nejzávažn jší technicko-procesní problém p edstavuje skute nost, že p edložený Posudek dokumentace EIA neodpovídá záv re nému stanovisku MŽP R k

Nejzávažn jší technicko-procesní problém p edstavuje skute nost, že p edložený Posudek dokumentace EIA neodpovídá záv re nému stanovisku MŽP R k Stanovisko v rámci procesu EIA na projekt Výstavba blok 3. a 4. Jaderné elektrárny Temelín Stanovisko k posudku EIA pro zemi Horní Rakousko V roce 2008 oznámila eská republika podle l. 3 Konvence z Espoo

Více

Projektová fiše Dotaní titul POV 7 pro rok 2011

Projektová fiše Dotaní titul POV 7 pro rok 2011 Projektová fiše Dotaní titul POV 7 pro rok 2011 1. Název projektu: Údržba veejných prostor v rámci mikroregionu Horní Vltava Boubínsko III. etapa Zkrácený název projektu pro internetovou aplikaci POV JK

Více

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE

POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE na Fakult životního prostedí Univerzity J.E.Purkyn v Ústí n.l. a) Zadávané téma BP nebo DP musí mít pímou vazbu na studovaný obor. b) Zadání BP nebo DP

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

Služba Zvýšená servisní podpora

Služba Zvýšená servisní podpora PÍLOHA 1d Služba Zvýšená servisní podpora SMLOUVY o pístupu k infrastruktue sít spolenosti Telefónica O2 Czech Republic využívající technologie Carrier IP Stream mezi spolenostmi Telefónica O2 Czech Republic,a.s.

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice Smlouva mandátní uzavená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami: Mandantem: Msto Kopivnice povený zástupce: Ing. Ivan Viskupi, vedoucí ORM Se sídlem: Štefánikova 1163,

Více

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

Více

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY YAMACO SOFTWARE 2006 1. ÚVODEM Nové verze produkt spolenosti YAMACO Software pinášejí mimo jiné ujednocený pístup k použití urité množiny funkcí, která

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2004 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. 004/mov/2012

ZNALECKÝ POSUDEK. 004/mov/2012 Poet výtisk: 2 Výtisk.: 1 Poet list: 14 ZNALECKÝ POSUDEK. 004/mov/2012 o stanovení hodnoty prvk movitého majetku HIM nacházejícího se v zasedací místnosti a v prostorách souvisejících polikliniky O Krajské

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Prodej pozemk pro stavbu rodinného domu v lokalit Malina III 2. Nabídka Ing. Eysselta na

Více

C.I. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

C.I. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ C.I. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (lánky 1. 16a.) Návrh priorit územního plánování kraje pro zajištní udržitelného rozvoje území vychází jednak z Politiky územního

Více

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007 ZÁVRENÁ ZPRÁVA 1. Struná informace Název projektu: Strategic Spatial Planning and Sustainable Environment (Stra.S.S.E.) ešitel:katedra geoinformatiky Pírodovdecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Více

Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu:

Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu: Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s. Ing. Silvia Aguilar Bobadilla Ing. Lenka amrová Obsah: Úvod...2 1 Program IB-NET Svtové banky...3 1.1

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2,

Více

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model 1. MODELY A MODELOVÁNÍ as ke studiu: 30 minut Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: charakterizovat model jako nástroj pro zobrazení skutenosti popsat proces modelování provést klasifikaci základních

Více

VYHODNOCENÍ VLIVU ZMNY.03 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHODOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

VYHODNOCENÍ VLIVU ZMNY.03 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHODOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ VLIVU ZMNY.03 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHODOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ZHOTOVITEL:!"#$%&'( ()*+,-./0-12 3242."&%%55 %26-47891+:/; '

Více

Internetový mapový server Karlovarského kraje

Internetový mapový server Karlovarského kraje Internetový mapový server Karlovarského kraje Ing.Jií Heliks Karlovarský kraj Závodní 353/88 Karlovy Vary tel.: 353 502 365 e-mail: jiri.heliks@kr-karlovarsky.cz 1. Úvod Vývojem informa,ních systém. a

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb. MPO Energetická úinnost asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Stránka. 1 z 6 Ministerstvo prmyslu a obchodu asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Publikováno: 23.2.2009 Autor: odbor 05200

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Žádost Mgr. Hladilové o prodej pozemku v blízkosti jejího domu 2. Uzavení smnné smlouvy

Více

Možnosti sbru dat pro studium topoklimatu. Miroslav Vysoudil

Možnosti sbru dat pro studium topoklimatu. Miroslav Vysoudil Miscellanea Geographica 13 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2007 s. 167-174 Možnosti sbru dat pro studium topoklimatu Miroslav Vysoudil miroslav.vysoudil@upol.cz Katedra geografie PF UP Olomouc, Svobody

Více

Management rychlosti na dálnicích ve vybraných zemích EU

Management rychlosti na dálnicích ve vybraných zemích EU Management rychlosti na dálnicích ve vybraných zemích EU Ing. Jaroslav Heinrich, Ing. Tatiana Blanárová, Ing. Michal Poláek HBH Projekt spol. s r.o., HBH Projekt spol s r.o. organizaná složka Slovensko

Více

ZNALECKÝ POSUDEK .7669/109/13

ZNALECKÝ POSUDEK .7669/109/13 íslo vyhotovení: ZNALECKÝ POSUDEK.7669/109/13 O cen stavby p.955 (dle zápisu v katastru nemovitostí objektu bydlení) s píslušenstvím a pozemkem.parc.4309 v katastrálním území a obci Ústí nad Labem, okres

Více

Z 1875 / 07. Výroková ást zmny: A. základní údaje. íslo zmny: Z 1875 / 07 Mstská ást: Praha 4 Katastrální území: Nusle, Michle, Kr

Z 1875 / 07. Výroková ást zmny: A. základní údaje. íslo zmny: Z 1875 / 07 Mstská ást: Praha 4 Katastrální území: Nusle, Michle, Kr Výroková ást zmny: Z 1875 / 07 A. základní údaje íslo zmny: Z 1875 / 07 Mstská ást: Praha 4 Katastrální území: Nusle, Michle, Kr Parcelní íslo: v úseku "Pankrác Budjovická Hlavní cíl zmny: Zmna funkního

Více

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. l. 1 Pedmt a psobnost vyhlášky

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. l. 1 Pedmt a psobnost vyhlášky MSTO VIZOVICE Masarykovo nám. 1007 763 12 VIZOVICE OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA VIZOVICE. 5/2001, O STANOVENÍ SYSTÉMU SHROMAŽOVÁNÍ, SBRU, PEPRAVY, TÍDNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPAD VZNIKAJÍCÍCH

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: SEPSSTUD2011 - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.9.2011 Plánovaný stav 1. ízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive)

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) 29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) Ve dnech 24.-27. dubna 2008 byl v Káhie poádán již 29. Kongres CIPS. Na posledním zasedání v Praze byla schválena

Více

ZNALECKÝ POSUDEK .7566/006/13

ZNALECKÝ POSUDEK .7566/006/13 íslo vyhotovení: ZNALECKÝ POSUDEK.7566/006/13 O cen objektu obanské vybavenosti (dle zápisu v katastru nemovitostí rodinných dom p.541 a p.605), vetn píslušenství a stavebních parcel.517 a 518/1 (dle geometrického

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

Mendelova univerzita v Brn SMRNICE. 4/2013. Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz

Mendelova univerzita v Brn SMRNICE. 4/2013. Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz Mendelova univerzita v Brn Ureno: Brno 8. dubna 2013 Všem pracovištím j.: 6684/2013-980 SMRNICE. 4/2013 Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz lánek 1 Obecná ustanovení

Více

P eshrani ní spolupráce p i nakládání s odpady mezi R a PR - poznatky ze seminá e v Žaclé i z 10/2012 Ing. Karel Novotný Anotace Úvod

P eshrani ní spolupráce p i nakládání s odpady mezi R a PR - poznatky ze seminá e v Žaclé i z 10/2012 Ing. Karel Novotný Anotace Úvod Peshraniní spolupráce pi nakládání s odpady mezi R a PR - poznatky ze semináe v Žacléi z 10/2012 Ing. Karel Novotný e-mail: novotny@gemec.cz, GEMEC UNION a.s., Jívka 187, PS 542 13 Anotace Obecn prospšná

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

Standardy bankovních aktivit

Standardy bankovních aktivit ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE CZECH BANKING ASSOCIATION UPOZORNNÍ Standardy BA mají metodický charakter Standardy bankovních aktivit. 19 / 2005 Kodex chování mezi bankami a klienty - 1 - OBSAH Preambule 3 ást

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Dobrovolnictví Pod pojmem

Více

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Píloha. 2: Analýza projektového zámru Prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání bezpenost a

Více

4 - Architektura poítae a základní principy jeho innosti

4 - Architektura poítae a základní principy jeho innosti 4 - Architektura poítae a základní principy jeho innosti Z koncepního hlediska je mikropoíta takové uspoádání logických obvod umožující provádní logických i aritmetických operací podle posloupnosti povel

Více

Veejné zdravotnictví z pohledu historie. PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha

Veejné zdravotnictví z pohledu historie. PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha Veejné zdravotnictví z pohledu historie PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha Obsah prezentace Myšlenkové zdroje a vývojové etapy VZ v našich zemích Struná charakteristika jednotlivých etap VZ po

Více

DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE

DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE Vážení pedstavitelé neziskových organizací. Dotazník, který se vám dostává do rukou, se mže na první pohled zdát ponkud obsáhlý, avšak není teba se obávat. Pevážná ást

Více

Zvýšení základního kapitálu spolenosti s ruením omezeným 15.4.2015, Mgr. Markéta Káninská, Zdroj: Verlag Dashöfer

Zvýšení základního kapitálu spolenosti s ruením omezeným 15.4.2015, Mgr. Markéta Káninská, Zdroj: Verlag Dashöfer Zvýšení základního kapitálu spolenosti s ruením omezeným 15.4.2015, Mgr. Markéta Káninská, Zdroj: Verlag Dashöfer Právní úpravu zvýšení základního kapitálu spolenosti s ruením omezeným nalezneme v zákon.

Více

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti:

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti: Realizátor projektu: Slezská diakonie Tento projekt je postaven na spolupráci dvou subjekt: Slezské diakonie (www.slezskadiakonoe.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz) z nichž každý ze subjekt

Více

Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 Praha 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz. Akademické gymnázium Praha Od do 9/1985 6/1989

Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 Praha 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz. Akademické gymnázium Praha Od do 9/1985 6/1989 ŽIVOTOPIS 1. Kontaktní údaje: Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz 2. Píjmení Lupa 3. Jméno Miroslav 4. Datum narození 2. kv*tna 1971 5. Národnost eská

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím (23.11.2006, LISABON) Ceny nelegálních drog prodávaných na evropských ulicích v posledních

Více

3. Charakteristika ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zamení školy Dané podmínky spolen s bohatou historií ve výuce pírodovdných pedmt pedurují zamení školy, které je všeobecné s drazem na pírodovdnou a jazykovou oblast. Zamení

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUÁZAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2, 150

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773 eská školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec Identifikátor: 600 016 773 Termín konání inspekce:

Více

O putovní pohár starostky m stského obvodu Pustkovec v požárním útoku

O putovní pohár starostky m stského obvodu Pustkovec v požárním útoku Sbor dobrovolných hasi Pustkovec, 708 00 Ostrava-Pustkovec Soutž O putovní pohár starostky mstského obvodu Pustkovec v požárním útoku zaazena do Extraligy R v požárním útoku Moravskoslezského poháru v

Více

27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí.

27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí. Petr Martínek martip2@fel.cvut.cz, ICQ: 303-942-073 27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí. Multiplexování (sdružování) - jedná se o

Více

VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S.

VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S. OTE, a.s. VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S. 16.-17.4.2014 Trendy elektroenergetiky v evropském kontextu, Špindlerv Mlýn Základní innosti OTE 2 Organizování krátkodobého

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

O spole nosti OSAM TRADE s.r.o.

O spole nosti OSAM TRADE s.r.o. O spolenosti OSAM TRADE s.r.o. Kontakty OSAM TRADE s.r.o. U Jeslí 619 370 01 eské Budjovice +420 602 428 817 Velkoobchod: +420 728 815 256 Technická podpora: +420 774 774 209 www.osamtrade.cz info@osamtrade.cz

Více

TRVALE ITELNÉ. Územní plánování. Plánovitá promna prostedí lovkem. Promny. Zmny spoleenské, výrobní a ekonomické

TRVALE ITELNÉ. Územní plánování. Plánovitá promna prostedí lovkem. Promny. Zmny spoleenské, výrobní a ekonomické TRVALE UDRŽITELN ITELNÉ ÚZEMNÍ PLÁNOV NOVÁNÍ Prof.Ing.arch. Jan Koutný, CSc. duben 2009 Územní plánov nování Územní plánování Promny poátky plánování pedmt plánování obsah plánování Plánovitá promna prostedí

Více

Programové vybavení pro elektronické docházkové a přístupové systémy. Uživatelská příručka. Revize 3.00.0072

Programové vybavení pro elektronické docházkové a přístupové systémy. Uživatelská příručka. Revize 3.00.0072 Programové vybavení pro elektronické docházkové a přístupové systémy Uživatelská příručka Revize 3.00.0072 1995-2004 Advent spol. s r.o. Všechna práva vyhrazena. Advent spol. s r.o. nezodpovídá za žádné

Více

Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40

Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40 Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40 PODACÍ DENÍK SPIS SBRNÝ ARCH PÍSEMNOST DOKUMENT ÍSLO JEDNACÍ J ODESÍLATELE - Soubor všech jednotlivých DOŠLÝCH a VLASTNÍCH písemností. - Každé písemnosti

Více

Metody optimalizace fungování MAS

Metody optimalizace fungování MAS Evropský zemdlský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Metody optimalizace fungování MAS reg.. 15/022/42104/231/000005 kvten 2015 Zpracovatelé: - Místní akní skupina Stední

Více

Elektronické doklady a egovernment

Elektronické doklady a egovernment Elektronické doklady a egovernment Konference Internet ve státní správ a samospráv 2007 KC Aldis, Hradec Králové, 2.-3.dubna 2007 Filip Hajník Senior Business Consultant IT Security LogicaCMG 2007. All

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

Rámcová smlouva : A42 pro cestovní kanceláe a cestovní agentury o spolupráci pi úhrad služeb poukázkami

Rámcová smlouva : A42 pro cestovní kanceláe a cestovní agentury o spolupráci pi úhrad služeb poukázkami Rámcová smlouva : A42 pro cestovní kanceláe a cestovní agentury o spolupráci pi úhrad služeb poukázkami uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ):

Více

FIRMA, NÁZEV I JINÉ OZNAENÍ. Msto,ulice,íslo popisné,ps:.. Zapsaná v obchodním rejstíku vedeném, oddíl., Bankovní spojení:.. . útu:..

FIRMA, NÁZEV I JINÉ OZNAENÍ. Msto,ulice,íslo popisné,ps:.. Zapsaná v obchodním rejstíku vedeném, oddíl., Bankovní spojení:.. . útu:.. S M L O U V A o poskytování pístupu k SN ve formátu PDF prostednictvím služby SN online. uzavená podle ust. 262 odst. 1 zákona. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník a podle ust. 5 a násl. zákona. 22/1997 Sb.,

Více

Aditivní barevný model RGB pidává na erné stínítko svtla 3 barev a tak skládá veškeré barvy. Pi použití všech svtel souasn tak vytvoí bílou.

Aditivní barevný model RGB pidává na erné stínítko svtla 3 barev a tak skládá veškeré barvy. Pi použití všech svtel souasn tak vytvoí bílou. Model CMYK V praxi se nejastji používají 4 barvy inkoust a sice CMYK (Cyan Azurová, Magenta Purpurová, Yellow - Žlutá a Black - erná). ist teoreticky by staily inkousty ti (Cyan, Magenta a Yellow) ale

Více

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2007. Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2007. Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2007 Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Adresa organizace: Komenského.p. 169 I: 603 717 57 Uherský Brod, PS 688

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007 Usnesení. 332 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 26. 3. 2007. Usnesení. 333 Rada msta rozhodla zveejnit zámr pronájmu vleky Brloh sestávající

Více

!!!'"*"!""!" +"!$$,-. "! (!"#" 1# (!" # (2 " "/##'! (! # '!'2 '/$%%%

!!!'*!! +!$$,-. ! (!# 1# (! # (2  /##'! (! # '!'2 '/$%%% V Plzni dne 6.6.2000 !"!#!"$%%% &$%%% '"'()!"*!"!"!"!!!'"*"!" ("!" +"!$$,-. "! (!"#" +'"!" (* "/0 1# (!" # (2 " "/##'! (! # '!'2 '/$%%% *( #/" ((/(##''!""!"! (!"/!"/ 3'/* (( "4$ $4 $%%5$%, $%%%("# 6" (6-6-

Více

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Píloha. 3: Analýza projektového zámru Centra ucelené rehabilitace v úrazovém pojištní záí 2007. JUDr.

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. j. ŠI-159/08-02. Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Pedmt inspekní innosti:

INSPEKNÍ ZPRÁVA. j. ŠI-159/08-02. Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Pedmt inspekní innosti: INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-159/08-02 Název školy: Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Adresa: Královická 668, 250 50 Brandýs n.l. St. Boleslav Indetifikátor: 600 007 774 I: 61388939 Místo

Více

1 Postup pi práci s informacemi

1 Postup pi práci s informacemi Vybraná kapitola z lánku Hejtmánek Jakub - Internet jako zdroj informací pro marketing malých a stedních firem, publikováno v asopise Systémuvá integrace [Vyšlo: 4/2003, prosinec, ISSN 1210-9479 Datum:

Více

Vyhláška. 1/2007 obce Šemnice, kterou se stanoví systém shromažování, sbru, pepravy, tídní, využívání a zneškodování komunálního odpadu.

Vyhláška. 1/2007 obce Šemnice, kterou se stanoví systém shromažování, sbru, pepravy, tídní, využívání a zneškodování komunálního odpadu. Vyhláška. 1/2007 obce Šemnice, kterou se stanoví systém shromažování, sbru, pepravy, tídní, využívání a zneškodování komunálního odpadu. Obec Šemnice, na základ usnesení zastupitelstva obce ze dne 30.1.2007,

Více

RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU

RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU... 1 1 Jak se vyvarovat kondenzaci vlhkosti na zasklení... 3 2 Co to je kondenzace?... 3 3 Pro nejastji dochází ke

Více

IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL

IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL V PRODUKTECH YAMACO SOFTWARE PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - IMPORTU DAT DO PÍSLUŠNÉ EVIDENCE YAMACO SOFTWARE 2005 1. ÚVODEM Všechny produkty spolenosti YAMACO Software

Více

Strategie rozvoje. Obanské sdružení. Centrum aktivního odpoinku Jezdecká spolenost Na Špiáku na období let 2006-2010

Strategie rozvoje. Obanské sdružení. Centrum aktivního odpoinku Jezdecká spolenost Na Špiáku na období let 2006-2010 Strategie rozvoje obanského sdružení Centrum aktivního odpoinku Jezdecká spolenost Na Špiáku na období let 2006-2010 Adresa Mikulovice 57, Klášterec nad Ohí, pošta 432 01 Kada Právní forma Obanské sdružení

Více

ORACLE DISCRETE MANUFACTURING ORACLE DISKRÉTNÍ VÝROBA

ORACLE DISCRETE MANUFACTURING ORACLE DISKRÉTNÍ VÝROBA ORACLE DISCRETE MANUFACTURING ORACLE DISKRÉTNÍ VÝROBA KLÍOVÉ FUNKCE ORACLE DISCRETE MANUFACTURING Definice výrobních píkaz Definice výrobních rozvrh ízení zakázkové výroby ízení sériové výroby ízení hromadné

Více