Propustnost esko-polské hranice podle vybraných kritérií

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Propustnost esko-polské hranice podle vybraných kritérií"

Transkript

1 Výsledky projektu Ministerstva zahranií eské republiky Propustnost esko-polské hranice po Schengenu íslo 96313_2013_OVD realizovaného v rámci esko-polského fóra v letech 2013 a 2014 Propustnost esko-polské hranice podle vybraných kritérií 1. Úvod Ješt na poátku 90. let minulého století byly termíny peshraniní spolupráce i euroregion pro vtšinu ech, Polák, Maar a dalších obyvatel zemí stední a východní Evropy neznámé. Neprodyšn uzavené státní hranice tchto zemí neumožovaly tém žádné peshraniní kontakty, lidé neznali místa a sousedy na druhé stran. Hranice vzniklé v prbhu posledních tech století a ješt zesílené po druhé svtové válce tak postavily neprchodné bariéry mezi regiony, které historicky patily k sob, a vtiskly jim postavení periferních, opomíjených a pro život ne píliš atraktivních oblastí. Touha obyvatel píhranií po život stejn kvalitním jako ve vnitrozemí vedla po roce 1989 obce a msta k hledání nových spolených ešení specifických problém píhraniních region. Po vzoru západní Evropy zaala vznikat regionální sdružení, která navazovala spolupráci s obdobnými organizacemi na druhé stran hranice. Tak i ve stední a východní Evrop zaaly vznikat první euroregiony", které jako mosty spojily sousední zem a staly se hnací silou peshraniní spolupráce (http//www.euregion-silesia.cz). Posléze se otevela i možnost volného pohybu pracovních sil a byly vytvoeny podmínky pro podnikatelské aktivity obyvatel zemí Evropské unie na území kteréhokoli ze lenských stát, a to za stejných podmínek, které platí pro obany konkrétního státu.. Pestože Polsko i eská republika (resp. eskoslovensko) byly zemmi bývalého socialistického tábora, peshraniní kontakty mezi polskými a eskými obcemi i samotnými obyvateli v píhraniním pásmu se zaaly rozvíjet až po roce Do té doby byla hranice steženým prostorem a její pekroení bylo povoleno pouze na oficiálních mezinárodních hraniních pechodech. Je pravdou, že obyvatelé žijící do vzdálenosti 15 km od státní hranice mohli vedle mezinárodních hraniních pechod využívat i tzv. hraniní pechody malého pohraniního styku, urené jen pro obyvatele tohoto píhranií. Na esko-polské hranici to bylo celkem 38 pechod státních hranic malého pohraniního styku, z nichž 4 byly funkní nepetržit, a 34 dalších fungovalo denn od 6.00 do hod. Explicitn se jednalo o obyvatele 415 eských a 115 polských obcí, kteí mohli na tchto pechodech pecházet pes státní hranici (Sb. Zákon 187/1996 ástka 54/1996). Tato možnost byla využívána pedevším na Ostravsku, kde podle mezivládní dohody mezi Polskem a bývalým eskoslovenskem (pozdji eskou republikou) bylo možno pi dobývání surovin a v odvtvích tžkého prmyslu zamstnávat polské obany. Obdobná dohoda existovala i pro zamstnávání dlník z Polska v textilním prmyslu (západní ást esko-polského pohranií). Po vstupu obou zemí do schengenského prostoru (21. prosince 2007) je možno státní hranici pekraovat na kterémkoli míst mimo území se zvláštním statutem, jako jsou pírodní rezervace a ptaí oblasti. Také pohyb pracovních sil není žádným zpsobem omezen. Otázka ovení a dokumentace aktuálního stavu propustnosti esko-polské státní hranice po realizaci evropských, mezistátních, meziregionálních, euroregionálních a místních dohod byla pedmtem jednorázového výzkumu vedeného v letech 2013 a V prbhu výzkumu vedeného smíšeným esko-polským týmem byla zjišována propustnost esko-polské hranice pro pohyb osob, vozidel a lidských aktivit. Kritéria propustnosti byla tato:

2 1) existence silnic a cest jednotlivých kategorií vedoucích pes hranici a jejich hustota na jednotku délky hranice, 2) hustota hraniních pechod, jejich typologie a maximální tonáž vozidel, 3) izochrony dojezdové vzdálenosti území od hraniních pechod dostupnost území z jedné strany hranice na druhou s uvedením asu, 4) etnost podnikatelských subjekt psobících pes hranici. Výbr kritérií lze pípadn rozšíit o nkteré další relevantní indikátory (nap. penocování oban sousední zem v píhraniních ubytovacích zaízeních, poty peshraniních autobusových a železniních spoj aj.), což mže být pedmtem navazujících studií. 2. Hranice a její význam Problematika hranic je v geografické obci asto diskutovaným tématem. Obecn lze konstatovat, že hranice je chápána jako pedl mezi dvma konkrétními prostory/územími, v geografii potom zejména prostory ve smyslu region. Hagget (1975) o ní uvažuje jako o obvodu teritoria, které má konkrétní subjekt ve svém vlastnictví. Ve slovníku humánní geografie (Gregory et al., 2009), jsou hranice definovány jako áry i zóny, které oddlují dva celky i prostorové jednotky, které jsou od sebe kvalitativn odlišné. Tématu hranice je pochopiteln vnována již dlouhou dobu pozornost i v zahranií namátkou lze uvést práce Guichonneta a Raffestina (1974), Prescotta (1987), Maiera (1990), Lipperta (1997) nebo Andersona a O Dowda (1999). Vzhledem k nepebernému množství jev, které lze od sebe (v geografii) kvalitativn odlišit, existuje znané množství rzných dlení i typologií hranice. Jedním z prvních krok tak obvykle bývá urení, zda jde o hranici pírodní i umlou. Pírodní hranici lze obvykle ztotožnit s fyzickogeografickými charakteristikami, resp. takové hranice jsou pímo tvoeny pírodními prvky a jejich prbhem v krajin o hraniních bariérách v podob reliéfu i vodních tok pojednává mj. i tato zpráva. Jak podotýká Chromý (1999), tyto prvky jsou funkní hranicí jen tehdy, jestliže slouží pro oddlené prostory/spoleenství jako bariéra. Za umlé hranice oznaujeme ty, které byly rozliným zpsobem spojeny s inností lovka, a to vetn hranic takových, které si sám lovk vytvoil nap. na základ svého subjektivního chování i projev (jazyková hranice aj.) Chromý (1999) potom pi použití kulturních rozlišovacích atribut (nejastji jazyk a náboženství) diskutuje vznik hranice etnické. Podobn o ní uvažuje i Siwek (1999), který ji vidí jako hranici dvou kulturních region, v ideálním pípad velmi ostrou (jednoduchá ára). Ovšem u etnických hranic se tém vždy jedná o zónu i pásmo, které tvoí pechod mezi dvma etniky v rámci zájmového území pedkládaného píspvku je ilustrativním píkladem etnicky neostré hranice oblast Tšínska. Každopádn, problematika etnické hranice je historicky velmi stará a i v dnešní dob má zetelný vliv pi emancipaci rzných území. Taková hranice se potom mže velmi jednoduše stát nástrojem politického boje. Mj. to mže být i z dvodu asté vizualizace etnické hranice na mapách ve zjednodušující podobáry (namísto realit bližšího vymezení širším pásem), která nemusí respektovat nap. historické aspekty vývoje území. Píkladem kartografického vymezení etnické hranice je nap. práce Häuflera (1973). Dležitým tématem v geografii jsou i hranice jako bariéry v oblasti sociální komunikace obyvatel na obou oddlených stranách (viz nap. stav ped rokem 1989 ve sledovaném území). Platí to tím spíše, že ada hranic je vymezena na základ výše zmínné etnicity obyvatel nebo naopak rozdluje totéž etnikum do dvou oddlených stát i region. Tyto pípady jsou pak diskutovány v rámci analýz regionální identity obyvatel, zde lze

3 pipomenout nap. práce Houžviky a Novotného (2007), Zicha (2003) nebo Kulhánka (2010). Jak konstatuje Chromý (1999), astým pedmtem zkoumání geograf jsou hranice politické, v nejbžnjší podob oddlující sféry vlivu uritých subjekt (vlád, zastupitelstev ). Zde je vhodné podotknout, že ve 20. století vznikla ada politických hranic, které písn korespondovaly s hranicemi etnickými. Akoli je politická hranice obvykle i hranicí administrativní, v geografii rozeznáváme i její neostrou ást, oznaovanou jako hraniní zóna, existují i tyi základní typy politické hranice (nap. antecedentní). Píkladem státní hranice jako bariéry je vývoj zemí stední Evropy po druhé svtové válce. Tzv. železná opona tvoila nejen významovou, nýbrž na ad míst i faktickou ze mezi západní a východní Evropou (Dokoupil, Kopp, et al., 2011). Její pád znamenal mj. i rozvoj hraniní problematiky ve vdecké obci, o emž svdí nap. práce Ravbara (1999), Andersona a O Dowda (1999), Rungeho (2003) nebo Jeábka et al. (2004). O vzniku hranice esko-slovenské dále píší nap. Vaishar a Zapletalová (1999), šíeji se jimi zabýval i ehák (1997, 1998). Akcentována je i role hranic pi rozšiování Evropské unie (Gorelak, Jałowiecki 2002). Do popedí odborného zájmu se dostává problematika spoleného ešení otázek pírodních rizik (Balteanu, Sima, edits, 2013). Po pádu železné opony došlo pochopiteln i k vývoji vnímání politické (státní) hranice, resp. širšího píhraniního prostoru. Do té doby urující význam hranice = bariéra ustoupil do pozadí. Na tyto zmny poukazuje nap. Koutský (2005), který zdrazuje zmny vnímání polohy pohranií, a to v pozitivním slova smyslu zvýšení dostupnosti území a lepší možnosti kontakt se spoleenstvy za hranicí (v podmínkách R lze však uvažovat i o kontaktech s jádrovým vnitrozemím, které byly do té doby rovnž opomíjeny). Vnímání významu hranice je obtížnji doložitelné, protože probíhá v delším asovém horizontu. Jedním z prvních krok však bezesporu bylo založení euroregion, tedy urité formy peshraniních spolk. Tyto subjekty byly zakládány s cílem rozšíení kontakt a rzných zpsoby peshraniní spolupráce dvou i více stát (blíže nap. Dokoupil, 1999). Zmínná innost je bezesporu pozitivním rysem, nebo napomáhá tzv. difúznímu efektu hranice. Tím mže pispt ke zmenšování rozdíl v rozvoji jinak odlišných území. V rámci Evropy je nepochybn dležitý i politický rozmr vzniku euroregion (historicky první se objevily v 60. letech minulého století). Jsou to práv tyto subjekty, které mají demonstrovat integraní procesy v Evropské unii a jejich význam v praktické i symbolické rovin nkteí autoi (Perkmann, 2002) je dokonce oznaují za výkladní skí evropské integrace. Hranice státu plní v pípad euroregion uritou roli kontaktního místa. V eské republice v souasnosti existuje tináct euroregion. Signifikantní záležitosti ve zmn vnímání hranice byl dále zcela jist vstup R do Evropské unie a navazující pistoupení k Schengenskému systému. Tyto dv události ješt více otevely prostor k integraci pohranií, resp. pomyslnému vymazání politických hranic stát. Na druhou stranu je nutné zmínit vznik hranice esko-slovenské (viz nap. Vaishar a Zapletalová, 2005), by i její role bariéry prakticky vymizela po vstupu obou zemí do tzv. Schengenského systému. Jedním z dsledk je konvergence vzhledu krajiny za stejných pírodních podmínek v dsledku sbližování úrovn ekonomiky a životního stylu (Breuer, Kolejka, Marek, Werner, 2010). Odstraování bariér vede logicky k vtší propustnosti a prostupnosti hranice. Vyjma konstatování, že vybrané elementy propustnosti jsou pedmtem diskuse v tomto lánku, je vhodné odkázat na starší eské práce, které se tématu vnují jde nap. o mení dopravní propustnosti pomocí kartometrické analýzy v pípad eháka (1999) nebo Mirvalda (1993,

4 1999). V obecné rovin pak Maier (1990) poukázal na tyi typy situace v pohraniním prostoru, kde se mže jednat o region i) otevený, ii) zavený, iii) region jako most nebo iv) region jako kontaktní území. Uritou obdobou jsou pak tzv. hraniní efekty (nap. areálový), o nichž se zmiuje nap. Dokoupil (2000). 3. Vznik a charakter esko-polské státní hranice Cílem této kapitoly není detailn popsat historický vývoj souasné esko-polské hranice. Jde o historicky citlivou a složitou otázku, kterou se zabývají jak eští, tak polští historikové. Zde se omezíme na krátký exkurz vývoje hranice od poátku 20. století, který ovlivnil a stále ovlivuje peshraniní kontakty jak osob, tak obcí i peshraniních podnikatelských aktivit. Souasná severní hranice eského státu (obr. 1) vznikala v prbhu staletí a její aktuální prbh je výsledkem situace po první svtové válce. Souasný eský stát sestává ze tí historických zemí (od západu k východu): ech, Moravy a Slezska (eského Slezska, od eských zemí byla vtšina Slezska odtržena po habsbursko-pruských válkách v polovin 18. století). Po rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 byly státní hranice s tehdejším Pruskem a Polskem vymezeny Versaillskou smlouvou. Podle ní byla hranice státu vedena v historických hranicích s nkolika výjimkami. Po plebiscitu v roce 1920 bylo z tehdy nmecké ásti Slezska k tehdejšímu eskoslovensku pipojeno Hluínsko. Národnostn smíšené Tšínsko zapíinilo spor a posléze válený konflikt mezi Polskem a nov vzniklým eskoslovenskem o toto území (tzv. Sedmidenní válka). Spor byl definitivn vyešen až v roce 1920 (Spa, ), kdy Tšínsko bylo rozdleno mezi Polsko a eskoslovensko. Od té doby hranice prakticky nedoznala žádných zmn. Krom krátké válené epizody (v letech ) po tzv. Mnichovské dohod a tzv. Vídeské arbitráži z roku 1938, kdy nakrátko nejen severní pohraniní oblasti pipadly Tetí íši a Polsku, se hranice nemnila. Drobnou výjimkou je detailní úprava hranice nedaleko Harrachova na pomezí Krkonoš a Jizerských hor z komunikaních dvod v roce 1958, nedaleko západního okraje spolené esko-polské hranice. Státní hranice byla po 2. svtové válce sice obnovena, ale došlo k zásadní zmn ve státoprávním uspoádání území na sever od eských hranic. Na základ Jaltské dohody byla hranice mezi tehdejším Nmeckem a Polskem posunuta západním smrem a jejich hranicí se staly eky Odra a (Lužická) Nisa. Píslušnost pohraniních území k rzným státním útvarm nemla zásadní vliv na národnostní a hospodáskou strukturu území, a to až do tyicátých let minulého století. Žilo zde etnicky smíšené obyvatelstvo Nmci, eši, Poláci, Židé a další národnostní minority. Peshraniní sociální i ekonomické kontakty kontinuáln pokraovaly, by s rznými peripetiemi vyvolanými politickými a hospodáskými událostmi své doby. Podle Jaltské a Postupimské dohody bylo nmecké obyvatelstvo z Polska, eskoslovenska a Maarska (a také z Holandska, Francie Italie, Belgie a Lucemburska) odsunuto do pováleného Nmecka. Prameny uvádjí, že v celém eskoslovensku šlo o cca 3 miliony osob, v Polsku pak asi o 5 milion. Zatímco na eském území v esko-polském pohranií nedošlo k úplné výmn obyvatel, na polské stran hranice tomu tak nebylo. Na toto (v podstat vylidnné) území pišlo polské obyvatelstvo z východní (z pevážn ukrajinsko- a bloruskojazyné) ásti Polska postoupené Sovtskému svazu. Na eské stran se do eskopolského pohranií sthovalo obyvatelstvo jak z eského vnitrozemí, tak eští a slovenští reemigranti z Rumunska, Bulharska, Volyn, Maarska a Jugoslávie, ale i Slováci ze Slovenska (Nosková, Tošovská 2010, Vaishar et al. 2011). S ohledem na politickou situaci jak v eskoslovensku, tak v Polsku nebyl v té dob politický zájem o peshraniní kontakty obyvatel a obyvatelstvo samo jako alochtonní prvek o tyto kontakty také velký zájem neprojevovalo.

5 Obr. 1: Studované území podél esko-polské státní hranice Zatímco echy mají typicky uzavený kotlinový charakter, kde vnitní nižší ást regionu je ohraniena prstencem vysokých pohraniních hor, a pro severní pohranií s Polskem to platí obzvlášt, Morava a eské Slezsko mají naopak otevený tranzitní charakter, kdy se území pomrn široce otevírá do okolních nížin v sousedních státech, v severní ásti pak práv do Polska. echy (obr. 2) tedy mají na severu pevážn pirozenou horskou až vysokohorskou hranici (hranice s Polskem probíhá vrcholem nejvyšší hory eské republiky Snžkou, 1602 m n. m.). Tato hranice zde existuje po dobu více než 1000 let. Pouze ve frýdlanském výbžku, kde území ech pesahuje na sever za pírodní horský rámec, není hranice vedena po výrazných pohoích a ekách. Podobn je tomu na pomezí ech s regionem polského Kladska, kde však kontinuita pírodní hranice byla narušena odtržením historického eského území Kladska od ech tehdejším Pruskem v 18. století. Tam nyní ást hranice probíhá napí sníženinami Broumovské kotliny na severozápad Kladska a Kladské kotliny na jihu Kladska, zásti po ece Divoké Orlici v protáhlé kotlin Orlického Záhoí. Hranice mezi eským a polským Slezskem je v rozhodující ásti umlá, nebo vznikla nkolikerým dlením a dílím spojováním této ásti historického Slezska. S výjimkou nkolika íních úsek na tocích Opavy, Odry a Olše vede státní hranice oteveným terénem a nemá pirozené opodstatnní. Pouze nejvýchodnjší ást esko-polské hranice vede po výrazném hebenu Slezských Beskyd, by se nakonec v nejvýchodnjším cípu eské republiky mní v linii probíhající napíc údolím horního toku eky Olše. esko-polská mezinárodní hranice má tedy ve své západní polovin pevážn pírodní horský bariérový efekt, naopak ve východní polovin pevážn otevený bezbariérový ráz. Výjimky v západní polovin tvoí otevené úseky výbžk, na východ bariéry vtších vodních tok a hor Slezských Beskyd. Celková délka esko-polské mezinárodní hranice iní pibližn 800 km. Podívejme se dále, zda tento pírodní (bez)bariérový charakter má vliv na prchodnost hranice podle sledovaných hledisek.

6 Obr. 2: Pracovní rozdlení studovaného území esko-polské hranice s uvedením názv pojednávaných region (purple lowland or basin regions, blue mountainous regions) 4. Pírodní aspekty propustnosti esko-polské hranice Pírodní charakter hranice byl pro poteby daného výzkumu úelov posuzován podle pítomnosti dvou hlavních typ geografických bariér: orografické (hory) a hydrogeografické (vodní tok a jiný vodní objekt), které do znané míry urují prchodnost v pohraniní oblasti (obr. 3). Analýza byla provedena nad topografickými mapami eské republiky v mítku 1: a výsledky vyneseny do databáze GIS. Takto byla hranice rozdlena na úseky s výskytem, pípadn absencí jednotlivých typ bariér, nebo jejich kombinace. Byly hodnoceny orografické pomry. Základem byly morfometrické typy reliéfu, které jsou charakterizovány relativní výškovou lenitostí (Demek 1987). S relativní výškovou lenitostí je spojena i vyšší dynamika souasných geomorfologických proces, zvlášt erozních a sesuvných. K orografickým bariérám byly zaazeny výrazné morfometrické typy: vrchovina (relativní výšky m), hornatina (relativní výšky m), velehornatina (relativní výšky více než 600 m). V pohraniní oblasti v prostorech sníženin (pánve, kotliny, brázdy, brány a prolomy), které jsou dobe prchodné, byly brány do úvahy i výrazné dílí tvary reliéfu (izolované hbety a kopce). Oba hlavní typy bariér pak byly ješt konvenn rozdleny do dvou subkategorií s ohledem na jejich významnost (vysoce obtížná a obtížná bariéra pro pohyb pes hranici). Akoliv lze vytvoit daleko podrobnjší odstupování významnosti bariérového efektu hranice, použité jednoduché rozdlení do kategorií umožuje snadné srovnávání jednotlivých úsek. Na základ uvedených kritérií byly vymezeny konkrétní orografické bariéry s následujícími kategoriemi: 1) Vysoce obtížná orografická bariéra (O1), která zahrnuje souvislé hbety velehornatin, hornatin a vrchovin s píkrými asto skalnatými svahy zpravidla v nadmoských výškách vyšších než m.

7 2) Obtížná orografická bariéra (O2), zahrnující nižší souvislé hbety hornatin a vrchovin, ojedinlé i výrazné dílí hbety a izolované vrcholy v nadmoských výškách m. Dále byly pro danou pohraniní oblast vymezeny bariéry hydrografické na základ existence stálých vodních tok a šíe jejich koryt. Stojaté povrchové vodní útvary (pehrady, rybníky, jezera) se v zájmové oblasti nenacházejí. Konkrétn je uvažováno s tmito kategoriemi hydrografických bariér: 1) Hydrografická bariéra vysoce obtížná (H1), která zahrnuje existenci stálého vodního toku s vyvinutým korytem šíe 5 m a vtší, asto bývá vyvinuta údolní niva. 2) Hydrografická bariéra obtížná (H2), zahrnující existenci stálého vodního toku s vyvinutým korytem šíky do 5 m, údolní dno je málo vyvinuté. Tato kategorie zahrnuje zamokená území s rozsáhlými rašeliništi. Kombinací orografických a hydrografických bariér byla vytvoena mapa pírodních bariér s vymezením píslušných kategorií (obr. 3), která byla analyzována i s ohledem na pítomnost hraniních pechod. Obr. 3: Pítomnost pírodních bariér na esko-polské hranici (Vysvtlivky: O1 orografická pekážka obtížn pekroitelná, O2 orografická pekážka významná, H1 hydrogeografická pekážka obtížn pekroitelná, H2 hydrogeografická pekážka významná, O1/H2 kombinovaná orograficko-hydrogeografická pekážka, bez bariér) 5. Dopravní prchodnost hranice a rozmístní oficiálních míst jejího pekroení Evidence a kartografické zobrazení, spolen s vyhodnocením vzájemného rozestupu oficiálních hraniních pechod mezi eskou republikou a Polskem (celkem 171 registrovaných oficiálních pechod) ukazuje (obr. 4), že existuje jistá souvislost mezi pítomností pírodních bariér (viz obr. 3) a existencí oficiálních hraniních pechod.

8 Vysoké koncentrace hraniních pechod jsou typické pro území bez významných pírodních bariér, tedy ve východní polovin hranice, ale také v atraktivních horských oblastech Krkonoš, Orlických hor na západ, Králického Snžníku, Rychlebských hor a Slezských Beskyd na východ (obr. 5). Vesms jde o turisticky hojn navštvované oblasti s ilým pším provozem. Jestliže se však podíváme na kapacitu tchto pechod z hlediska objemu, resp. tonáže povoleného peshraniního provozu (obr. 6), je zejmá souvislost s pírodním bariérovým efektem daného úseku hranice. Lze se tedy domnívat, že pírodní omezení hrají jistou roli v hustot hraniních pechod. Obr. 4: Hraniní pechody s kategoriemi silnic (Vysvtlivky: 1 dálnice, 2 rychlostní víceproudová silnice, 3 silnice I. tídy, 4 silnice II. tídy, 5 silnice III. tídy, 6 zpevnná cesta, 7 nezpevnná cesta, 8 pšina, sjízdná pípan pro horská kola) Silniní pechody jsou logicky kumulovány do území s omezeným významem horského nebo íního bariérového efektu. Naopak tustistické hraniní pechody pro pší se logicky koncentrují do hojn navštvovaných horských oblastí, avšak z hlediska pevozu zboží pes hranici nemají prakticky žádný význam. V uvedených horských regionech se tak bariérový efekt pohoí nijak neuplatuje. Obecn pro celou státní hranici platí, že roli bariéry nejlépe splují významné vodní toky, a to i na svých horních tocích, kde disponují pouze malými vodnostmi. Zdá se tedy, že nejde ani tak o jejich velikost, jako spíše symbolický význam, kdy eka na hranici je fyzickým vizuálním zosobnním hranice, zatímco zpravidla plochá rozvodí vysokých hor esko-polského pomezí jsou pro pší turisty snadno pekroitelná, nikoliv však pro silniní i železniní dopravu. Nemalou roli v propustnosti státní hranice hraje hustota hraniních pechod a zejména jejich kapacita braná z hlediska kategorie silnice picházející k pechodu. Pozornost výzkumu tak byla vnována jak jejich formálnímu zaazení, tak kvalit pístupových cest k oficiálním pechodm i k nov zízeným pístupm pro veejnost, ty zpravidla s ohledem na staré cesty

9 vedoucí ke státní hranici. Je možné si tedy uinit jasnou pedstavu o omezeních a limitech v konktrétních místech státní hranice. Na základ znalosti kategorizace silniní sít byla vypotena dostupnost území v R a v Polsku od otevených pechod na státní hranici (obr. 7). Metodika výpotu je založena na zohlednní potenciální rychlosti pohybu vozidel po silnicích jednotlivých kategorií. Tím je rámcov respektována jak kvalita povrchu tchto silnic (pedpoklad: ím vyšší kategorie silnice, tím vyšší rychlost možného pohybu vozidla), tak je souasn obecn do výpotu zakomponováno vedení silnice v terénu (pedpoklad: silnice nižších ád jsou klikatjší a více se odchylují od nejkratší spojnice koncových bod než hlavní silnice). Pehled výbru a piazení rychlostí vozidel jednotlivým kategoriím silnic je uveden v tabulce 1. Tabulka 1: Kategorie silnic s uvedením prmrné rychlosti vozidel. typ (kategorie) silnice pedpokládaná prmrná rychlost vozidel (km/h) 1 I II III IV V VI VII. 10 Obr. 5: Vzdálenosti od hraniních pechod

10 Obecn lze konstatovat, že hloubka dostupnosti eského území je oproti polskému menší, zejm kvli lenitjšímu terénu. Zatímco v západní polovin státní hranice je možné bhem 1 hodiny bžn vozidlem dosáhnout až vzdálenosti pesahující 40 km od pomezí na eské stran a cca 50 km na polské stran, ve východní polovin se dojezdové limity tém vyrovnávají, nehled na výjimky velmi dobré dostupnosti eského vnitrozemí po silnicích dálniního typu. Zajímavostí jsou obtížn dostupné prostory v zázemí státní hranice po obou jejích stranách. Jejich výskyt souvisí s absencí veejn pístupných silnic bezprostedn u hranice, a to zpravidla jak v horských oblastech (Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory v západní polovin hranice, resp. Králický Snžník, Rychlebské hory, Jeseníky, Slezské Beskydy a Moravskoslezské Beskydy ve východní ásti), tak v zemdlských regionech Frýdlantska, Jesenicka a Osoblažska. Obr. 6: Povolená tonáž pro pepravu náklad na silnicích pehraujících státní hranici V horských oblastech dostupnost území po silnicích omezuje rovnž statut region v rámci národních park, chránných krajinných oblastí i jiných forem územní obrany pírody a krajiny. Takto se zprosedkovan pes konkrétní formu ochrany pírody a krajiny projevuje bariérový efekt pohoí, by jen psobením na dostupnost území po silnicích, nikoliv pro pší peshraniní styk. V západní ásti hranice, v souvislosti s plánovanou výstavbou dálnice D11 na eské stran po Jarom a jejího prodloužení v podob rychlostní silnice R11 od Jarome kolem Trutnova po státní hranici u Žaclée (Lubawka), a podobn z polské strany dálnice A8 od Wroclawi kolem Walbrzychu, lze oekávat jak výrazné zkácení dojezdových as a enormní prodloužení dojezdových vzdáleností po obou stranách hranice hluboko do vnitrozemí obou stát s dosahem k významným prmyslovým aglomeracím v Polabí (Hradec Králové Pardubice) a Poodí (Wroclaw Legnica) cca do jedné hodiny od hranice. Podobný již existující efekt lze pozorovat ve východní ásti hranice podél dálnice A1 v Polsku a D1 v eské republice mezi

11 Katowicemi a Ostravou. Dojezdová vzdálenost se díky povolené maximální rychlosti 130 km/hod. na dálnici prodloužila bhem 45 minut pes prmyslovou aglomeraci Ostravska do další prmyslové oblasti ve stedním Pomoraví (Perov Olomouc Hulín). Nakolik má takové zvýšení propustnosti vliv na píhraniní oblast, její vzdálenjší zázemí a dálkový tranzit, musí být pedmtem dkladného zkoumání. Naopak po silnicích obtížn dostupné plochy pímo v zázemí státní hranice signalizují dobe fungující zóny klidu v chránných územích pírody a krajiny a jejich prosperující rejreaní funkci. Obr. 7: Dojezdové asy od esko-polské státní hranice 6. Obyvatelstvo v pohranií a peshraniní spolupráce Území všech bývalých politických okres piléhající z eské strany k hranici (vetn i dalších vnitrozemských okres) je souástí prostoru realizace úkol dvojstranné, resp. tístranné peshraniní spolupráce v rámci programu Phare CBC (The Phare Cross-Border Cooperation Programme). Ty vznikly v letech 1994 až 2003 v tzv. pedvstupním období do EU. Hlavním cílem programu bylo snížení negativních vliv hranice na životní podmínky obyvatelstva a prohloubení peshraniní spolupráce. Úkoly byly realizovány temi nástroji (Dokoupil, Kopp, edits., 2013): 1. velkými investiní projekty (zejména oblast technické a dopravní infrastruktury), 2. Fondem mikroprojekt (zejména oblast životního prostedí, turistiky, kultury, školství apod.), 3. grantovým schématem.

12 Z celkového rozpo tu programu Phare bylo pro eskou republiku uvoln no Eur. Na esko-polské pohrani í p ipadlo Eur. Z této ástky bylo skute n využito 96,35 % MMR R, in Dokoupil, Kopp, edits., 2013). Ješt slabší bylo využití prost edk v t ístranném programu esko-n mecko-polsko, na který ovšem p ipadlo n co kolem 1 % celkového rozpo tu Phare pro eskou republiku. Na program Phare pak navázaly projekty regionální spolupráce v rámci program Interreg mezi lenskými zem mi EU navzájem a spolupracujícími státy. Celkov p eshrani ní spolupráci podporují programy nadnárodní Evropské teritoriální spolupráce, interregionální spolupráce a dvoustranné mezinárodní spolupráce (Wieckowski, Michniak, et al., 2012). Výrazem celoevropské snahy o integraci se stala realizace p eshrani ních euroregion (obr. 8). Obr. 8: Euroregiony p i esko-polské hranici. Zdroj: vlastní zpracování Vedle fyzické prostupnosti státní hranice stejn významnou roli hraje její právní funkce, tedy nakolik umož uje, resp. neumož uje rozmanité formy kooperace subjekt. Uzav ení Schengenské smlouvy v roce 2007 umožnilo nejen volný pohyb osob, zboží a kapitálu, ale také výrazn rozší ilo koopera ní možností již d íve podporované Evropskou unií v rámci ady projekt, mj. projekt koheze. Ú inek bariérového efektu hranice lze sledovat pomocí srovnávání hustoty zalidn ní v administrativních jednotkách v pohrani ní zón obou stát. Hustota obyvatelstva v pohrani í je zpravidla nižší než v jaderných územích stát (neplatí to ovšem univerzáln ) a nižší, než je pr m rná hustota zalidn ní stát. Po et obyvatelstva eské republiky inil k celkem obyvatel p i pr m rné hustot 133 obyv./km2 (rozloha eské republiky je km2). Po et obyvatel Polska k inil obyvatel p i pr m rné hustot 123 obyv./km2 (Polsko ma rozlohu km2).

13 Hustota zalidnní je poítána pro nižší správní jednotky nad úrovní katastru. V eské republice jsou to správní území obcí s rozšíenou pravomocí (ORP), v Polsku jde o gminy. V polském pohranií (obr. 9) lze pozorovat prmrnou až nadprmrnou hustotu zalidnní (v celostátním srovnání). Platí to jak pro venkovské gminy (administrativní územní jednotky), tak pro mstské gminy. Vzhledem k diferenciaci jednotek na venkovské a mstské, píslušnost k mstské gmin znamená vysoké hodnoty hustoty zalidnní. Ty pak výrazn kontrastují s hodnotami platnými pro venkovské gminy. Z pehledu je však zejmé, že oblasti s vyššími hustotami obyvatelstva spolu píléhají z obou stran hranice na jejím nejzazším západ i nejzazším východ. Vedle mstských gmin sahají k mezinárodní hranici z polské strany další lidnaté územní jednotky v Jizerských horách, Krkonoších a v Kladsku, výjimen také na Osoblažsku 4 Obr. 9: Hustota zalidnní v píhraních administrativních jednotkách (gminách) Polska a správních územní obcí s rozšíenou pravomocí (ORP) k Na eské stran hranice lze pozorovat nadprmrné hustoty obyvatelstva (pi celostátním srovnávání) pouze v regionech prmyslových a sídelních aglomeracích krajských mst Liberce (s Jabloncem) na nejzazším západ a Ostravy (s Opavou, Havíovem, Karvinou, eským Tšínem a Tincem) na nejzazším východ. S výjimkou západních Krkonoš, jižního cípu Kladska a Opavska všude vykazuje území na polské stran hranice vyšší hustotu zalidnní. V území to teoreticky znamená vyšší populaní tlak na hranici z polské strany. Zda vyrovnání petlaku z polské strany smrem do eského pohranií bude ešeno njakou formou sthování, je otázkou spíše vzdálenjší budoucnosti, kdy se ostatn populaní pomry mohou opt zmnit, a to po obou stranách hranice. Zatím se z tohoto hlediska spíše projevuje hranice jako pekážka pro vyrovnání hustot osídlení pro smr z Polska do eské republiky, než naopak.

14 Vedle zamstnávání polských oban v R a naopak, se postupn rozšiují i podnikatelské aktivity polských oban na území R a naopak. Data pro tento výzkum byla získána z veejné databaze ARES (http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz). ARES je informaní systém, který zpístupuje veejné údaje o ekonomických subjektech z informaních zdroj veejné správy. Jsou v nm uvedeny všechny subjekty, které mají pidlené identifikaní íslo v eské republice a podnikají na území eské republiky. Pro úely tohoto výzkumu byly vybrány subjekty vedené v databázích Obchodního rejstíku, Živnostenského rejstíku a Evidenci zemdlského podnikatele. Bohužel se s nejvtší pravdpodobností nepodailo podchytit ty obany PL, kteí jsou leny akciových spoleností i spoleností s ruením omezeným a statutárním zástupcem je eský oban s trvalým bydlištm v R. Lze však pedpokládat, že takovéto pípady jsou spíše výjimkou. Podle této veejné databáze podniká v eských píhraniních obcích 465 subjekt s trvalým bydlištm podnikatele v Polsku. Pevažuje podnikání ve sfée maloobchodu a velkoobchodu, následováno innostmi spojenými se stavebnictvím. Rozšíené je i podnikání v zemdlství a služby pro zemdlství a lesnictví. Zastoupeny jsou i ostatní innosti, jako poskytování služeb (kadenictví, úklidové služby, ale i náronjší innosti jako jsou projetkové i leasingové služby. Podnikatelské aktivity polských oban jsou zachyceny na obr. 10. Z kartodiagramu je patrné, že nejvíce polských podnikatel je ve východní ásti Moravskoslezského kraje v tch píhraniních mikroregionech, kde je relativn vysoké zastoupení eských oban udávajících polskou národnost. Tém stejná je situace na Náchodsku v sousedstvi JZ cípu Kladska, kde existuje ideální komunikaní dostupnost z Polska. Obr. 10: Poet polských odnikatelských subjekt v obcích píhraniních mikroregionr Zdroj: ARES, vlastní zpracování Ponkud jiný obraz nabízejí pehraniní aktivity probíhající na bázi smluvní spolupráce mezi nepodnikatelskými subjekty po obou stranách hranice (obr. 11). V pípad mikroprojekt v rámci evropského programu Interreg IIIA existuje daleko rovnomrnjší rozložení jednotlivých pípad podél hranice. Zatímco v oblasti podnikatelských aktivit hraje významnou roli vzdálenost od spolené hranice (vtšina polských podnikatel se angažuje co

15 nejblíže hranici pro polské píhranií data nejsou k dispozici), peshraniní nepodnikatelské aktivity zasahují podstatn hloubji do vnitrozemí a vytváejí pás široký zpravidla kolem 50 km. Výraznjší koncentrace spolupracujících subjekt (na polské stran na eské stran data nebyla k dispozici) jsou spíše vyjímená a dokonce se formují i mimo pímý kontakt se státní hranící (Ratibosko na kontaktu s Hluínskem, region Bielsko-Biale v prostoru Slezských Beskyd a jejich podhí). Náronjší vtší projekty (obr. 12) v programu Interreg IIIA jsou daleko více vázány na spolenou hranici. Zpravidla v nich jde o ešení technických úkol (nap. zkvalitnní peshraniní dopravní infrastruktury, eventuáln environmentální vybavenosti sídel nkdy i dál od hranice) a o vytváení prostedí spolupráce ve výrobní a spoleenské oblasti. V tomto pípad prostorová situace (na polské stran) do znané míry pípomíná rozmístní podnikatelských aktivit (na eské stran). Nejvíce aktivit se opt sousteuje do oblasti Kladska/Náchodska na západ a Tšínska na východ. Zdá se tedy, že evropské projekty do znané míry inspirují také soukromé komerní peshraniní aktivity. Fig. 11: Prostorové rozmístní mikroprojekt realizovaných v rámci programu Interreg IIIA v polské ásti esko-polského pohranií v letech Zdroj vlastní zpracování na podklad dat z Euroregions Tímto zpsobem se tak realizuje jeden z mnoha cíl Evropské unie smující k eliminaci tradiního bariérového efektu mezinárodní hranice a utvoení spoleného evropského ekonomického a spoleenského prostoru.

16 Fig. 12: Prostorové rozmístní velkých projekt realizovaných v rámci programu Interreg IIIA v polské ásti esko-polského pohranií v letech Zdroj vlastní zpracování na podklad dat z Ministerstva pro místní rozvoj Polské republiky 7. Integrace dostupných poznatk a celkové hodnocení propustnosti hranice Výše uvádné údaje dokumentují od místa k místu odlišné možnosti, pedpoklady a aktuální stav hranice a peshraniních aktivit. Akoliv jde jen o vybrané parametry, resp. kritéria umožující hodnocení propustnosti esko-polské hranice (teoreticky lze nastínit mnohem delší seznam relevantních kritérií), jejich výhoda spoívá v dostupnosti a doložitelnosti v dostupných materiálech poízených institucemi obou sousedících zemí. Aby však bylo možné tato velice rznorodá kritéria podrobit integrovanému hodnocení, je zapotení jejich hodnoty peklasifikovat do vzájemn srovnatelné podoby a dát do vzájemných souvislostí. Referenním pozadím pro vztažení zjištných údaj k prostoru je linie státní hranice mezi eskou republikou a Polskem. Její délka je 795,78593 km (podle indexcesky.php). V podkladech GIS použitých ke zpracování piložené mapové dokumentace iní délka hranice 801, km. Akoliv o správné délce hranice lze diskutovat, pro úely vyhodnocení její prostupnosti je zjištný délkový rozdíl je nepodstatný. Linie státní hranice tak byla rozdlena do 8 dílích úsek, každý o délce 100 km od západu k východu (do budoucna lze uvažovat o teritoriáln jemnjším hodnocení propustnosti hranice pi jejím rozdlení na 50 km úseky). Ke každému z tchto úsek byly pak piazeny konvertované hodnoty použitých kritérií.

17 Tabulka 2: Hodnocení kritérií propustnosti esko-polské státní hranice míra propustnosti pírodní bariéry (pevládající typ v úseku 100 km) ostatní hraniní pechody (n/100 km) silniní hraniní pechody (n/100 km) kontrast hustoty obyvatelstva poet polských podnikatel v obcích píhraniních ORP (n/100 km pásu ORP v eském vnitrozemí) mikroprojekty peshraniní spolupráce (n/100 km v pásu obcí píléhajících pímo ke státní hranici i sousedící z vnitrozemí s obcí pímo piléhající ke státní hranici ze strany Polska velké projekty peshraniní spolupráce (n/100 km v pásu obcí píléhajících pímo ke státní hranici i sousedící z vnitrozemí s obcí pímo piléhající ke státní hranici ze strany Polska 1 žádné 11 a více 16 a více 1:1 30 a více 16 a více 11 a více 2 O2 a H2 6 až až 15 1:2/2:1 11 až až 15 5 až a H1 5 a mén 10 a mén 1:5/5:1 a více 10 a mén 10 a mén mén než 5 Tabulka 3: Hodnocení prospustnosti jednotlivých úsek (1 8 od západu k východu) esko-polské státní hranice v pípad rovnosti významu použitých kritérií (velmi dobrá propustnost - = 14 a mén, prmrná propustnost - = 15-18, slabá propustnost - = 19 a více) Se Nat.barrier BCP-other No.BCP-road Popul.-contrast CZ/PL Entrepreneurs Microprojects Large projects Barrier effect cti class No Barrier No Barrier No. Barrier No. Barrier No. Barrier No. Barrier on. Class. Class Class Class Class Class Total as the / / / / / / / /

18 Tabulka 4: Hodnocení prospustnosti jednotlivých úsek (1 8 od západu k východu) esko-polské státní hranice v pípad dvojnásobného (W = 2) zvýhodnní významu nkterých použitých kritérií (velmi dobrá propustnost - = 20 a mén, prmrná propustnost - = 21-30, slabá propustnost - = 31 a více) Se cti on Nat.barrier Class (W=2) BCP-other No.BCP-road Popul.-contrast CZ/PL Entrepreneurs Microprojects Large projects Barrier effect No. Barrier Class No. Barrier Class No. Barrier Class No. Barrier Class No. Barrier Class No. Barrier Class Total as the (W=2) (W=2) (W=2) / / / / / / / /

19 Pevod kvalitativních i kvantitativních charakteristik (= hodnot kritérií propustnosti) byl proveden (tab. 2) podle jednotné stupnice (míra propustnosti: 1 velmi dobrá propustnost, i velmi dobrý píznak propustnosti hranice, 2 prmrná propustnost, 3 slabá propustnost hranice). Vlastní hodnocení propustnosti jednotlivých úsek hranice spoívalo v sumarizaci dílích hodnocení podle jednotlivých kritérií. Hodnocení bylo provedeno ve dvou verzích: 1 pi stejné váze (významu) použitých kritérií (tab, 3), 2 pi dvojnásobném zvýhodnní vybraných klíových kritérií (W = 2 pro zvýhodnná kritéria: pírodní bariéry existují objektivn, silniní hraniní pechody usnadují radikáln pehraniní pohyb lidí a zboží, poty polských podnikatel v eských obcích dkaz faktického systematického pekraování hranice, velké peshraniní projekty zpravidla jde o výstavbu peshraniní spolené infrastruktury, viz tab. 3). Obr. 13: Propustnost esko-polské státní hranice pi hodnocení za stejného významu použitých kritérií Po vynesení výsledk obou verzí do píslušných map státní hranice je zejmé, že nejslabší propustnost (s ohledem na použitá kritéria a zpsob jejich hodnocení) vykazují prostední úsek hranice na pomezí mezi její západní a východní ástí, tj. mezi Náchodem a Lipovouláznmi na Jesenicku (obr. 13). Tento úsek hranice je slab vybavem silniními hraniními pechody, hranici tvoí jak eka Divoká Orlice (proto je zde i málo pechod pro pší), tak vysoké hbety Králického Snžníku a Rychlebských hor. idší zalidnní po obou stranách hranice vesms v periferní poloze (s ohledem na ekonomická jádra obou stát) nemotivuje k peshraninímu podnikání a intenzivnjší spolupráci mezi obcemi. Slabší propustnost vykazuje v pípadech obou verzí hodnocení také nejzápadnjší úsek státní hranice, který se nachází v extrémní preriferní poloze z hlediska polského státu. Jde však o prosperující ást Polska (hndouhelná energetika) dopravn dobe propojenou s eskou republikou. Patrn širší domácí možnosti tak dostaten nemotivují k peshraniní spolupráci ani jednotlivce, ani obce (obr. 13 a 14). Podle písnjšího hodnocení (uvažujícím se zdvojnásobením váhy klíových kritérií) vyniká vysoká propustnost esko-polské státní hranice mezi Trutnovem a Náchodem v západní polovin a podobn na Ostravsku. Oba tyto úseky hranice se nacházejí

20 v dosahu hlavních komunikaních spoj mezi eskou republikou a Polskem, a také u obou tchto úsek lze do budoucna poítat s jejich dalším zdokonalováním. Obr. 14: Propustnost esko-polské státní hranice pi hodnocení za zvýhodnného významu vybraných klíových kritérií 8. Diskuse a závr Použitá kritéria, metody jejich hodnocení a interpretace výsledk v zásad odpovídají možnostem spoleného multidisciplinárního esko-polského výzkumného týmu, zejména co se týe dostupnosti dat. Intervence zpracovatelských subjekt se nejvíce projevují v hodnotící fázi ešení problematiky, kdy bylo zapotebí: a) Vybrat a daty dokumentovat kritéria hodnocení propustnosti hranice. b) Vytvoit jednotnou hodnotící stupnici pro velmi rznorodá kritéria. c) Stanovit intervaly piazování hodnot stupnice hodnotám použitých kritérií. d) Urit délku referenních úsek státní hranice. e) Definovat škálu finálního celkového hodnocení propustnosti jednotlivých úsek státní hranice. Práv tyto intervence mohou vyvolávat rozmanitou diskusi o jejich oprávnnosti, a také o tom, jak by se jejich zmny promítly do nových výsledk. Pedložené výsledky tedy lze pokládat za jeden z možných pípad, jak se s danou problematikou vypoádat. V každém pípad diskuse zstává po metodické stránce otevená a pístupná dalšímu zdokonalování (mj. za použití sofistikovaných statistických metod pidlování vah jednotlivým kritériím nebo hlubších prostorových analýz v prostedí geografických informaních systém). Faktické výsledky však nepostrádají zajímavosti. Ukazuje se, že propustnost esko-polské hranice skuten závisí na mnoha kritériích a pi jejich použití lze identifikovat úseky, kterým by státní orgány, regionální a místní samospráva, instituce i jednotlivci mli vnovat pozornost. Nejde samozejm o to, aby propustnost státní hranice byla unifikována po celé její délce, ale aby poukázáním na její souasné slabiny došlo k motivaci stávající situaci pozitivn zmnit. Do budoucna však nutno poítat s tím, že výzkum podobného typu bude zapotebí opít o širší spektrum kritérií, což však zcela závisí na tvorb a dostupnosti dat. Dosud

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek

Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek 1. Veejná zakázka Název zakázky: [_Operativní leasing užitkového vozu_] Registraní íslo projektu: [_CZ.1.04/3.4.04/26.00348_] Název projektu: [Flexibiln pro odlehovací

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území

Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Nástroje udržitelného ÚP dle zákona. 83/6 Sb. (stavební zákon) rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ)

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák Miscellanea Geographica 14 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2008 s. 137-142 Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje Václav Novák novak.v@kr-vysocina.cz Krajský úad kraje

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 1 DOPRAVNÍ A PEPRAVNÍ PRZKUMY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

Strategické prostorové plánování

Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování

Více

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice.

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice. Co je to Czech POINT: CZECH Point eský Podací Ovovací Informaní Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, který by ml zredukovat pílišnou byrokracii ve vztahu oban - veejná správa. Projekt Czech

Více

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY YAMACO SOFTWARE 2006 1. ÚVODEM Nové verze produkt spolenosti YAMACO Software pinášejí mimo jiné ujednocený pístup k použití urité množiny funkcí, která

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou:

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: 2 Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: dopad dan, vztah plátce a poplatníka, subjekt dan, objekt dan, šíe zachycení objektu dan,

Více

Vyhodnocování udržitelného využití území

Vyhodnocování udržitelného využití území Vyhodnocování udržitelného využití území Vladimíra Šilhánková, Michael Pondlíek Nový stavební zákon pinesl adu novinek nejen v územn plánovacím procesu, ale i v nástrojích územního plánování. Zcela nov

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Název vzdlávacího materiálu: Stední Evropa Polsko, Slovensko, Maarsko

Název vzdlávacího materiálu: Stední Evropa Polsko, Slovensko, Maarsko Název vzdlávacího materiálu: Stední Evropa Polsko, Slovensko, Maarsko Autor: Mgr. Martin Kovaka VY_32_INOVACE_Z1.14 Pedmt: Zempis Roník: 9. Tematický celek: Geografie svtadíl Evropa. Struný popis aktivity:

Více

Internetový mapový server Karlovarského kraje

Internetový mapový server Karlovarského kraje Internetový mapový server Karlovarského kraje Ing.Jií Heliks Karlovarský kraj Závodní 353/88 Karlovy Vary tel.: 353 502 365 e-mail: jiri.heliks@kr-karlovarsky.cz 1. Úvod Vývojem informa,ních systém. a

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži O B S A H : A. ÚVOD Strana 2 B. PÍPRAVA A PROVEDENÍ PRZKUM 1. Rozdlení území na dopravní oblasti 2 2. Metoda smrového przkumu 3 3. Uzávry

Více

Zápis z prbžného oponentního ízení

Zápis z prbžného oponentního ízení Zápis z prbžného oponentního ízení Identifikaní kód projektu: 1PO5ME816 1. Název projektu: Píprava odborník pro oblast inovaního podnikání 2. Píjemce úelové podpory: Vysoká škola manažerské informatiky

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA MOŽNOSTI VYUŽITÍ MODULÁRNÍ VÝSTAVBY MOŽNOSTI VYUŽITÍ MODULÁRNÍ VÝSTAVBY Technická zpráva, CD, autor: v této obálce Odesílatel: eská komora architekt Josefská 34/6 118

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva

Více

Z 1875 / 07. Výroková ást zmny: A. základní údaje. íslo zmny: Z 1875 / 07 Mstská ást: Praha 4 Katastrální území: Nusle, Michle, Kr

Z 1875 / 07. Výroková ást zmny: A. základní údaje. íslo zmny: Z 1875 / 07 Mstská ást: Praha 4 Katastrální území: Nusle, Michle, Kr Výroková ást zmny: Z 1875 / 07 A. základní údaje íslo zmny: Z 1875 / 07 Mstská ást: Praha 4 Katastrální území: Nusle, Michle, Kr Parcelní íslo: v úseku "Pankrác Budjovická Hlavní cíl zmny: Zmna funkního

Více

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována METODA KONSPEKTU Základní informace Kódy úrovn fond Kódy jazyk Indikátory ochrany fondu Základní informace Umožuje souborný popis (charakteristiku) fondu urité knihovny (skupiny knihoven) bez podrobných

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063,

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063, Pídatné spoluvlastnictví Obecná ustanovení 1223 (1) Vc náležící spolen nkolika vlastníkm samostatných vcí urených k takovému užívání, že tyto vci vytváejí místn i úelem vymezený celek, a která slouží spolenému

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2004 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 eská energetická agentura Píspvková organizace MPO (1.9.1995) Hlavní nápl innosti iniciace aktivit vedoucích

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD?

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD? OECD Regions at a Glance Summary in Czech Translated title Pehled v eském jazyce Pro Struný pohled na regiony OECD? Prvodce tenáe V posledních letech se do politického programu mnoha zemí OECD vrátila

Více

JAVORNÍK ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy

JAVORNÍK ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) JAVORNÍK POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy ZPRACOVATEL: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8 Název územn plánovací dokumentace - ÚPD:

Více

Královehradecký kraj Pardubický kraj

Královehradecký kraj Pardubický kraj Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0505 Královehradecký kraj Pardubický kraj VY_32_INOVACE_PRE.3.13

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem

Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Strategický cíl: 2.C1 Opatení: 2.C1.1 Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Ze zpracovaného profilu msta je nutné vytvoit spolen s místními

Více

Metodické poznámky: Materiál lze rozložit na více ástí a použít ve více vyuovacích hodinách. Materiál sloužící k osvojení a zapamatování uiva.

Metodické poznámky: Materiál lze rozložit na více ástí a použít ve více vyuovacích hodinách. Materiál sloužící k osvojení a zapamatování uiva. VY_32_INOVACE_Z1.20 Název vzdlávacího materiálu: Hydrosféra. Autor: Mgr. Martin Kovaka Pedmt: Zempis Roník: 6. Tematický celek: Hydrosféra. Struný popis aktivity: Zápis a studijní materiál pro Hydrosféra.

Více

ZNALECKÝ POSUDEK . ZP-5047

ZNALECKÝ POSUDEK . ZP-5047 ZNALECKÝ POSUDEK. ZP-5047 o cen obvyklé nemovitosti - bytové jednotky. 1745/3 v dom.p. 1745, ul. Pražská, Cheb, vetn podílu o velikosti 5785/43313 na spolených ástech domu a na pozemku parc..st. 2028,

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví 2. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

Projektová fiše Dotaní titul POV 7 pro rok 2011

Projektová fiše Dotaní titul POV 7 pro rok 2011 Projektová fiše Dotaní titul POV 7 pro rok 2011 1. Název projektu: Údržba veejných prostor v rámci mikroregionu Horní Vltava Boubínsko III. etapa Zkrácený název projektu pro internetovou aplikaci POV JK

Více

27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí.

27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí. Petr Martínek martip2@fel.cvut.cz, ICQ: 303-942-073 27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí. Multiplexování (sdružování) - jedná se o

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

Služba Zvýšená servisní podpora

Služba Zvýšená servisní podpora PÍLOHA 1d Služba Zvýšená servisní podpora SMLOUVY o pístupu k infrastruktue sít spolenosti Telefónica O2 Czech Republic využívající technologie Carrier IP Stream mezi spolenostmi Telefónica O2 Czech Republic,a.s.

Více

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 1. Úvodní ustanovení (1) V návaznosti na Programy státní podpory práce s dtmi a mládeží pro NNO

Více

Oznámení p edb žných informací sm rnicí 2004/18/ES

Oznámení p edb žných informací sm rnicí 2004/18/ES Page 1 of 6 Evidenní íslo zakázky: 228684 Evidenní íslo formuláe: 7201011028684 Datum odeslání do TED: 20.08.2012 Typ: ádný NoDocExt: 2012-353090 Evropská unie Vydání dodatku k Úednímu vstníku Evropské

Více

ZNALECKÝ POSUDEK .7670/110/13

ZNALECKÝ POSUDEK .7670/110/13 íslo vyhotovení: ZNALECKÝ POSUDEK.7670/110/13 O cen stavby p.1807 (dle zápis v katastru nemovitostí objektu bydlení) s píslušenstvím a pozemkem.parc.4321 v katastrálním území a obci Ústí nad Labem, okres

Více

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

Více

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území Návrh na vyhlášení zvlášt chránného území a ochranného pásma zvlášt chránného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny v platném znní a 4 vyhlášky. 64/2011 Sb.

Více

Przkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007

Przkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007 Przkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007 Zpracoval: Ing. Michal Matoušek, Ph.D. Dresden, 11.5.2007 1 V návaznosti na provedený przkum kvality služby v Mstském dopravním

Více

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Tomáš Ferdan, Martin Pavlas Vysoké uení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství, Ústav procesního a ekologického inženýrství, Technická

Více

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Praktická využitelnost obnovitelných zdroj energie,konané v Dín 15.ervna 2005 Osnova pednášky : 1. Legislativní rámec a správní

Více

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3

Více

Územní studie horských oblastí Gebietsstudie von Bergregionen

Územní studie horských oblastí Gebietsstudie von Bergregionen Územní studie horských oblastí Gebietsstudie von Bergregionen Bc. Vlastimil Veselý, Karlovarský kraj Informaní systém pro územní plánování pomže pekonat hranice plánování CROSS-DATA Závrená konference

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Správa daní se zaměřením na vymáhací řízení Plzeň 2013 Jindřich Lorenc Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra národního

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VE EJNÉ ZAKÁZKY

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VE EJNÉ ZAKÁZKY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VEEJNÉ ZAKÁZKY Zadávací ízení Zjednodušené podlimitní ízení podle 38 zákona. 137/2006 Sb., o veejných zakázkách, ve znní pozdjších pedpis Název veejné zakázky OSSZ Klatovy Energetické

Více

Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004

Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004 1N2004.rtf Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004 A Struný pehled dílích cíl projektu splnných v uplynulém období v souladu s cíli, stanovenými v návrhu projektu pro rok 2004 Cílem projektu je

Více

Dopis z Evropy - Leden 2011

Dopis z Evropy - Leden 2011 EUROLAB Dokument D 81 Dopis z Evropy - Leden 2011 Prof. Horst Czichos, University of Applied Sciences Contributing Editor (píspvek urený pro magazín NCSL - Metrologist - Leden/2011) (Pozn.: název lánku

Více

C.I. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

C.I. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ C.I. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (lánky 1. 16a.) Návrh priorit územního plánování kraje pro zajištní udržitelného rozvoje území vychází jednak z Politiky územního

Více

Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost

Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost VUT Brno Fakulta stavební Studentská vdecká a odborná innost Akademický rok 2005/2006 Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost Jméno a píjmení studenta : Roník, obor

Více

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) :

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) : ne_10zadprispchpm.pdf Registraní íslo ÚP: CHPM Úad práce: OSÚ S 10 Žádost o píspvek na vytvoení hránného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením 75 zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti, ve

Více

je o 27,8 %. Nárst náklad vynaložených na prodané zboží byl nižší a vzrostl o 947,3 mil K to je o 26,98 %.

je o 27,8 %. Nárst náklad vynaložených na prodané zboží byl nižší a vzrostl o 947,3 mil K to je o 26,98 %. VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2006 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje kvalitní dopravní poloha je považována za nutnou, nikoliv za postačující

Více

!!"# $%&' kontakt: Ing. Alexandra Vrbová manager; 737 262 684; E-mail. vrbova@aquatest.cz

!!# $%&' kontakt: Ing. Alexandra Vrbová manager; 737 262 684; E-mail. vrbova@aquatest.cz !"!#$#!"%$& '(%%$&$$%!") !!"# $%&' ()$#**(+*'%,'(%-./ kontakt: Ing. Alexandra Vrbová manager; 737 262 684; E-mail. vrbova@aquatest.cz Ing. Vladislav Milerski pedseda správní rady; 604 261 721; milerski@horak-ist.cz

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ % " =&???

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! * 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ %  =&??? Projektu "Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný, reg..: CZ.1.04/3.4.04/88.00208!"!"#$%! &! "#$' "#$'( ) $* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& 9! 0!!,! $: -7 ;'-

Více

Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů

Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů Z genderové analýzy vyplynulo hodnocení souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin se stanovenými cíly jednotlivých

Více

POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE

POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE na Fakult životního prostedí Univerzity J.E.Purkyn v Ústí n.l. a) Zadávané téma BP nebo DP musí mít pímou vazbu na studovaný obor. b) Zadání BP nebo DP

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 4 ÍZENÉ ÚROVOVÉ KIŽOVATKY ÁST 1 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice Smlouva mandátní uzavená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami: Mandantem: Msto Kopivnice povený zástupce: Ing. Ivan Viskupi, vedoucí ORM Se sídlem: Štefánikova 1163,

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

Nejzávažn jší technicko-procesní problém p edstavuje skute nost, že p edložený Posudek dokumentace EIA neodpovídá záv re nému stanovisku MŽP R k

Nejzávažn jší technicko-procesní problém p edstavuje skute nost, že p edložený Posudek dokumentace EIA neodpovídá záv re nému stanovisku MŽP R k Stanovisko v rámci procesu EIA na projekt Výstavba blok 3. a 4. Jaderné elektrárny Temelín Stanovisko k posudku EIA pro zemi Horní Rakousko V roce 2008 oznámila eská republika podle l. 3 Konvence z Espoo

Více

CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM

CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM Píloha.1 k usnesení Rady HMP. 1500 ze dne 5.12.2000 CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM Celomstsky závazná

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. 004/mov/2012

ZNALECKÝ POSUDEK. 004/mov/2012 Poet výtisk: 2 Výtisk.: 1 Poet list: 14 ZNALECKÝ POSUDEK. 004/mov/2012 o stanovení hodnoty prvk movitého majetku HIM nacházejícího se v zasedací místnosti a v prostorách souvisejících polikliniky O Krajské

Více

ást tra ového úseku Praha Hostiva Praha hl. n. Návrh zm ny B. návrh ešení zm ny

ást tra ového úseku Praha Hostiva Praha hl. n. Návrh zm ny B. návrh ešení zm ny Z 1890 / 07 Výroková ást zm ny: A. základní údaje íslo zm ny: M stská ást: Katastrální území: Parcelní íslo: Z 1890 / 07 Hlavní cíl zm ny: Zm na funk ního využití ploch, z funkce izola ní zele /IZ/, zahradnictví

Více

Jak pracovat s mapou a atlasem. návod: 1.pokud nevím co pojem znamená najdu jej v rejstříku, který je na

Jak pracovat s mapou a atlasem. návod: 1.pokud nevím co pojem znamená najdu jej v rejstříku, který je na Jak pracovat s mapou a atlasem Úkol : Mám najít pojem, který vůbec neznám. Vyučující zadá najděte v mapě pojem Velička a řekněte mi o co se jedná? Jak na to??? návod: 1.pokud nevím co pojem znamená najdu

Více

ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ Zpracování této analýzy podpoila nadace Trust for Civil Society in Central & Eastern Europe Výhradní odpovdnost za obsah analýzy nese Ekologický právní servis. ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

Více

Rozvoj území polsko-česk eského příhranip hraničí v závislosti z na obnově a modernizaci trati Broumov Tłumaczów Broumov, 17. 6.. 2011 Obnova trati Broumov Otovice Tłumaczów v širších souvislostech Králov

Více

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE VINTÍOV

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE VINTÍOV ING.ARCH. O.FÁRA ATELIER A.F.I. PLZE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, URBANISMUS, ARCHITEKTURA, PROJEKTOVÁ, PORADENSKÁ A KONZULTANÍ INNOST Železniní 28, 326 00 Plze, Telefon-záznamník-fax-377241839, E-mail- afi.atelier@volny.cz

Více

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb. MPO Energetická úinnost asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Stránka. 1 z 6 Ministerstvo prmyslu a obchodu asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Publikováno: 23.2.2009 Autor: odbor 05200

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2,

Více

Time accessibility píklad deformace prostoru generované dopravou. Stanislav KRAFT

Time accessibility píklad deformace prostoru generované dopravou. Stanislav KRAFT Miscellanea Geographica 14 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2008 s. 77-84 Time accessibility píklad deformace prostoru generované dopravou Stanislav KRAFT kraft@pf.jcu.cz Katedra geografie, Pedagogická fakulta,

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA LUHAOVICE. 1/1999. O místních záležitostech veejného poádku

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA LUHAOVICE. 1/1999. O místních záležitostech veejného poádku OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA LUHAOVICE. 1/1999 O místních záležitostech veejného poádku Mstské zastupitelstvo v Luhaovicích schválilo dne 9. 6.1999 v souladu s ustanovením 14, odst. 1, písm. i), 16, odst.

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 05.06.2006

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 05.06.2006 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 05.06.2006 Usnesení. 544 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 29.05.2006. Usnesení. 545 Rada msta souhlasí s umístním pedzahrádky ped provozovnou Desperado

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Prodej pozemk pro stavbu rodinného domu v lokalit Malina III 2. Nabídka Ing. Eysselta na

Více

STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY

STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY Vypracovalo zastupitelstvo obce Polerady Dne 23. 3. 2007 Obsah 1. Úvod 2. Hlavní zámry obce Polerady 3. Rozbor souasné situace Obyvatelstvo Školská zaízení Sportovišt Zázemí

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odvtví stavebnictví 1. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt

Více

Postup výpotu produkce komunálních odpad v obci

Postup výpotu produkce komunálních odpad v obci Postup výpotu produkce komunálních odpad v obci Tento postup byl vypracován v rámci projektu Výzkumu a vývoje MŽP R SP/II/2f1/2/07 "Identifikace prevenního potenciálu živnostenských odpad v R a jeho uplatnní

Více

O spole nosti OSAM TRADE s.r.o.

O spole nosti OSAM TRADE s.r.o. O spolenosti OSAM TRADE s.r.o. Kontakty OSAM TRADE s.r.o. U Jeslí 619 370 01 eské Budjovice +420 602 428 817 Velkoobchod: +420 728 815 256 Technická podpora: +420 774 774 209 www.osamtrade.cz info@osamtrade.cz

Více

VYHODNOCENÍ VLIVU ZMNY.03 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHODOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

VYHODNOCENÍ VLIVU ZMNY.03 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHODOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ VLIVU ZMNY.03 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHODOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ZHOTOVITEL:!"#$%&'( ()*+,-./0-12 3242."&%%55 %26-47891+:/; '

Více

eská veejnost a její pístup k volbám

eská veejnost a její pístup k volbám Vyšší odborná škola publicistiky, Praha eská veejnost a její pístup k volbám Josef Mašek Kontakt: josef@jmasek.com, 602 489 538 I. roník VOŠP, Sociologie Pednášející: PhDr. MgrTh. Jií Vymazal, CSc. 3.1.2005,

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

Statistická analýza volebních výsledk

Statistická analýza volebních výsledk Statistická analýza volebních výsledk Volby do PSP R 2006 Josef Myslín 1 Obsah 1 Obsah...2 2 Úvod...3 1 Zdrojová data...4 1.1 Procentuální podpora jednotlivých parlamentních stran...4 1.2 Údaje o nezamstnanosti...4

Více