Obsah. Editorial. K výročí listopadu 1989 Úvodní slovo ministra zahraničních věcí České republiky Jana Kohouta str. 4 5

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Obsah. Editorial. K výročí listopadu 1989 Úvodní slovo ministra zahraničních věcí České republiky Jana Kohouta str. 4 5"

Transkript

1 Obsah Editorial Václav Havel(* ) spisovatel a dramatik, jeden z prvních mluvčích Charty 77, vůdčí osobnost politických změn v listopadu Poslední prezident Československa a první prezident České republiky. K výročí listopadu 1989 Úvodní slovo ministra zahraničních věcí České republiky Jana Kohouta str. 4 5 Charta 77 a disidentské hnutí Historik Milan Bárta mapuje vznik a činnost protirežimního společenství str. 6 9 Listopad Zkrácená еsej Antoina Marese, profesora na Univerzitě Paris 1 Panthéon- Sorbonne ze 17. listopadu 2005 str OF Občanské fórum Příběh politického hnutí, které vzniklo jako reakce na brutální potlačení studentské demonstrace v roce 1989 str Fotogalerie Odchod sovětských vojsk z území tehdejšího Československa objektivem Karla Cudlína str V průběhu roku 1989 bylo čím dál jasnější, že komunistický režim v Československu ztrácí absolutní kontrolu, sebejistotu i nervy. Protesty na počátku roku ještě mohla policie potlačit silou, ale desetitisíce podpisů pod peticí Několik vět, mezi nimiž byla i jména dobře známá a respektovaná, už ignorovat nemohl. Probíhaly politické změny v Sovětském svazu, v Polsku se uskutečnily první svobodné volby, opozice se dostala do parlamentu i do vlády a Maďarsko otevřelo hranice východním Němcům. Oč konzervativnější československé vedení bylo, o to rychlejší změny ovšem následovaly. Těch několik týdnů po brutálním potlačení studentské manifestace 17. listopadu a po založení Občanského fóra se mi slévají v nepřetržitý sled fascinujících událostí. Neznamená to ale, že režim kapituloval okamžitě. Navzdory všeobecné euforii to byly dny velmi napjaté a nebezpečné, protože komunistická strana stále držela klíčové nástroje moci. I díky příznivé mezinárodní situaci jsme však během podzimu 89 dosáhli toho, co v ostatních zemíchtrvaloměsícealéta.to,cosedopolednemohlozdátjakonedostižnýsen, bylo odpoledne skutečností a večer málo. Byla to doba všeobecného nadšení, solidarity, nesobectví a vzájemné ohleduplnosti a já vděčím osudu za to, že mi dopřál být v centru dění a podílet se na takových převratných dějinných změnách. Praha, září 2009 Dva osudy z Národní třídy Osudy Moniky Pajerové a Šimona Pánka, dvou představitelů studentského hnutí druhé poloviny 80. let minulého století str JakýjenášvkladdoEU Otázka pro čtyři významné osobnosti současnosti na téma inspirace České republiky pro EU str Kdyby Magora nebylo, museli bychom ho vymyslet Portrét nositele Seifertovy literární ceny za celoživotní dílo a významného představitele českého disentu Ivana Martina Jirouse str Mosaika událostí posledních 20 let života České republiky str Děti revoluce JaksežijevČRdvacetiletým str Vítejte v Srdci Evropy vychází šestkrát ročně a prezentuje obraz života v České republice. Názory, obsažené v autorských článcích, nemusí nutně korespondovat s oficiálními stanovisky české vlády. Objednávky předplatného prosím směřujte do redakce časopisu. Vydává: vydavatelství THEO ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí České republiky Adresa redakce: J. Poppera 18, Pardubice , Česká republika Šéfredaktor: Pavel Šmíd Grafická úprava: Jiří Sáva Členové redakční rady: Libuše Bautzová, Pavel Fischer, Vladimír Hulec, Robert Janás, Milan Knížák, Martin Krafl, Eva Ocisková, Tomáš Pojar, Jan Šilpoch, Petr Vágner, Petr Volf, Marek Skolil Překlad: tým překladatelů, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Litografie a tisk: Východočeská tiskárna Sezemice Texty, uvedené v časopise Vítá Vás srdce Evropy, je možné přetiskovat bez svolení redakce či autorů; za předpokladu uvedení jména autora a zdroje. Máteli zájem o použití obrazového doprovodu, kontaktujte prosím redakci nebo uvedené autory fotografií. MK ČR E 6574 ISSN Internet: ová adresa vydavatele: pavelsmid@theo.cz Revue České republiky, ročník 16, číslo 5/2009 3

2 Kvýročí Listopadu 1989 Nejvýraznější pozitivní předěl v novodobých dějinách naší země připadá na letopočet zakončený devítkou rok 1989, začátek cesty za svobodou, demokratickým právním státem, za prosperitou vyrůstající ze základů tržní ekonomiky. Je dobréhneddodat,ženapodzimpřed70 lety se na starém kontinentě rozhořel nejničivější válečný požár v dějinách lidstva. Naše snažení po roce 1989 proto upíráme nejenktomu,abynámužvícenenaskakovala husí kůže z obav války studené, ale abychom současně udělali vše, co je vnašichsilách,abyevropuužnikdyvíce nesužovaly přízraky války horké. A to přitomvíme,žejsmesejimvlokálních národnostních střetech na Balkáně v devadesátých letech již minulého století náležitě vyhnout nedokázali, resp. že jsme je včas nedovedli zatlačit. Historie sice oplývá mementy, ale my se nyní musíme upnout k momentům, které je překonávají. Procházíme proto vtomtoohleduzvláštěporoce1989 všeobecnou, obnovující modernizací, podstoupili jsme systémovou, politickou a ekonomickou transformaci, její výsledky upravujeme a vylepšujeme následnými reformami, pokračujeme přitom užpětletjakopřímípodílníci vrozvíjení projektu evropské integrace. A to vše se děje na nečekaně rychle proměnlivé světové scéně globalizace s jejími příležitostmi i riziky. Naše modernizace, transformace a reformy se namnoze odvíjely a probíhají ve spojitosti. Je na nás, abychom jejich propojenost uměli nasměrovávat k produktivnímu synergickému efektu. Jeho rozsah a předvídatelnost si nelze představit bez spolehlivého bezpečnostního ukotvení naší země a bez završení našeho návratu do Evropy. Při připomínání letošního 20. výročí přelomových událostí roku 1989 bych zde chtěl vyzdvihnout, že určených základních cílů, kterých se měla zhostit naše zahraniční politika, jsme zdárnědosáhli.nejednaloseutohoojednorázové, skokové počiny, ale o trpělivé a vytrvalé odbourávání předchozích předsudků a bariér. A je dobré nezapomenout, žezprvuicestasenámjevilajakocíl. A současně cesta k překonávání úskalí a zvládání problémů dnešního světa je nejenom pro nás také hlavně cílem. NanašícestězačlenstvímvNATO, ipojehozískání,prokazujeme,ževaliančním spojenectví nečekáme jen na záruky pro naši bezpečnost, nýbrž že jsme k bezpečnostní stabilizaci v Evropě, po- 4

3 tažmo v globálním kontextu připraveni i přispívat. Připomeňme si zde proto účastnašichvojákůviforasfor v Bosně v devadesátých letech a zároveň nynější působení našich vojenských kontingentů v Kosovu a v Afghánistánu. V žádném přehledu úspěchů naší zahraniční politiky nemůže scházet připomenutí působení ČR v roli nestáléhočlenarbosnvletech1994až1995. Vzpomínkou na to, že ani zahraniční politiku podobně jako život neprovázejí jenzdárnéchvíle,sestalnášdruhýpokus dostat se do orgánu Světové organizace hájícího mír a bezpečnost na období let 2008 až Nejvýznačnější, i neprestižnější moment aktivit naší zahraniční politiky se pojíkobdobípředsedáníčrvraděeu v první polovině r Zkušenosti a poučení z pololetí v předsednickém čele EU stále ještě plněji zažíváme a důkladněji vyhodnocujeme. Ač škarohlídi na našem předsednickém řízení EU vypichují předně jeho překvapivé okamžiky, s postupujícím odstupem času však lépe vynikají jeho přínosy. Namátkou stačí poukázat na právní záruky pro Irsko, které usnadnily Dublinu vypsat druhé referendum k Lisabonské smlouvě a které předsednickým vedením zprostředkovala právě ČR. Jan Kohout ministr zahraničních věcí České republiky Ministr zahraničních věcí České republiky Jan Kohout. Černínský palác, budova MZV ČR. 5

4 Charta77 adisidentskéhnutí Václav Havel s bratrem Ivanem vycházející z Kanadského velvyslanectví, fotografie pořízená při tajném sledování StB. Signatářka Charty 77 Alena Hromádková. JedenzmluvčíchCharty77Jan Kozlík. Zdenka Tominová, jedna z mluvčích Charty 77. Výrazný mezník v dějinách Československa ve 20. století znamenal rok Pokus o reformu socialismu, označený jako Pražské jaro, byl potlačen vpádem armád pěti států Varšavské smlouvy v srpnu Následoval nástup tzv. normalizace(kterou měl být návrat k normálním poměrům před rokem 1968). Nové vedení komunistické strany v čele s Gustávem Husákem se soustředilo na likvidaci jakéhokoliv projevu opozice a nesouhlasu se svou politikou, zcela podřízenou zájmům Moskvy. Vládnoucí režim se snažil zajistit občanům sociální jistoty a materiální zabezpečení a dosáhnout tím toho, aby rezignovali na veřejný život a neprotestovali proti totalitnímu režimu. Současně došlo v 70. letech k obnovení politických procesů s oponenty režimu. Odpůrci režimu byli označováni jako disidenti. Nepočetná opozice a mládež nesouhlasící s oficiální politickou linií a snažící se působit nezávisle se proto stáhla k nepolitické činnosti. Mládež reprezentovaly především rockové skupiny, jejichž činnost byla úřady zakazována a omezována. V polovině roku 1976 byli pak členové skupiny Plastic people of the universe postaveni před soud, který je odsoudil za používání vulgárních slov. Proti rozsudku protestovali přední intelektuálové i kulturní pracovníci. V r se Československo stalo signatářem helsinské Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě zaručující občanská a lidská práva. Bývalí členové Komunistické strany Československa (KSČ), prominentní nekomunističtí intelektuálové a příslušníci křesťanských kruhů se dohodli na utvoření otevřeného, neformálního společenství, usilujícího o dodržování lidských a občanských práv, zakotvených v mezinárodních paktech. Všeseměloovšemdítvhranicíchčeskoslovenského práva, které organizovanou opozici zakazovalo. Toto společenství se nazvalo Charta 77 podle svého prvního dokumentu, datovaného 1. ledna 1977 a adresovaného ústavním orgánům, který podepsalo 242 lidí. Text Charty 77 vznikal v průběhu prosince 1976 a byl publikován ve dnech ledna 1977, navzdory snaze čs. vlády, současně v několika západních listech(le Monde, Frankfurter Allgemeine Zeitung, The Times a New York Times). V tomto dokumentu signatáři uvítali podpis mezinárodních paktů o lidských právechčs.vládouažádali,abytatopráva byla v Československu skutečně dodržo- 6

5 vána. Na veřejnosti měli Chartu zastupovatvždytřimluvčí(jedenzřadkřesťanů, jeden bývalý člen KSČ a jeden kulturní pracovník), kteří měli být vždy znovu voleni každý rok. Prvními mluvčími se stali filozof Jan Patočka, bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek a dramatik Václav Havel. Originální text Charty s podpisy a adresami prvních signatářů zabavila tajná policie Státní bezpečnost(stb), která vzápětí zahájila jejich pronásledování a perzekuci. Komunistická moc byla postavena před skutečnost, že ve formulacích Charty nebylo možno najít sebemenší porušení zákona, naopak Charta vyzývala k dodržování zákonů nejvyššími místy. Soudní stíhání, obzvláště vzhledem k mezinárodní situaci, tak nepřicházelo v úvahu. Vládnoucí režim proto zvolil cestu mimosoudních represí, v prvé řadě postihl signatáře Charty existenčně. Lidé, kteří nepracovali v dělnických profesích, byli téměř vždy propuštěni z práce a kvalifikované zaměstnání nesehnali. Signatáři přišli o řidičské průkazy, byli nuceni k emigraci či jim bylo odebíráno občanství, jejich dětem bylo odepřeno studium na školách apod. Několik signatářů Charty bylo odsouzeno za jiné trestné činy. Další byli nuceni ke spolupráci sstbapředávánípoznatkůosvýchpřátelích a známé. Vedle toho byla zahájena široká propagandistická a nátlaková kampaň. Lidé na pracovištích byli nuceni hlasovat pro rezoluce proti Chartě a podepisovatje.nakonciledna1977bylo mnoho umělců donuceno v Národním divadle před objektivy kamer podepsat prohlášení proti Chartě, tzv. Antichartu. Tato akce se však ukázala jako kontraproduktivní, neboť pouze přispěla k rozšíření povědomí o existenci Charty mezi široký okruh lidí. Do konce roku 1977 podepsalochartupřes800lidí.charta77vydávala řadu dokumentů vyjadřujících se k vážným problémům ve společnosti, o kterých komunistický režim odmítal mluvit(diskriminace na školách, potlačování lidských práv, životní prostředí, náboženská svoboda atd.). Charta navázala spojení s opozicí v dalších státech východního bloku a podílela se na vytváření mezinárodní sítě spolupráce a solidarity obránců lidských a občanských práv v zemích sovětského bloku. Vyvinula také značnou aktivitu v diskusích a stycích s různými nevládními organizacemi a skupinami obránců míru v zemích Západu. Mluvčí Charty a další její představitelé byli respektovanými partnery v rozhovorech s vysoce postavenými oficiálními zahraničními návštěvníky Prahy. V zahraničí vzniklo na podporu Charty 77 několik iniciativ. V roce 1977 vznikl v Paříži Mezinárodní výbornapodporuzásadcharty77včeskoslovensku. O rok později byla ve Stockholmu založena Nadace Charty 77. Skupina nejaktivnějších chartistů vytvořilavroce1978výbornaochranunespravedlivě stíhaných(vons). Zjišťoval a zveřejňoval všechny případy soudní a policejní perzekuce z politických důvodů, ke kterým v Československu v té dobědocházelo.jižvr.1979bylodeset jeho členů zatčeno, pět odsouzeno na 3 5letodnětísvobodyazbylýchpětpropuštěnopopůlrocezvazbybezsoudu. Přesto všechno zůstávala Charta omezena na řady intelektuálů a inteligence adoznačnémírybylavespolečnostiizolována. Nikdy se nestala politickou opozicí, návrhy na vypracování vlastního politického programu byly odmítány, šlo o volné společenství zahrnující širokou škálu osob, působila nezávisle na vládnoucímociabylavůčiníkritická,avšak pohybovala se na půdě legality. Napřelomu70.a80.let20.stoletíse v Československu aktivizovali také nezávislí vědečtí pracovníci, umělci a další příslušníci inteligence, na které měly vliv emigrantská nakladatelství(listy, Svědectví, Index a další) a zahraniční rozhlasové vysílání(hlas Ameriky, Deutsche Welle, BBC). Společnost však rozhýbal teprve nástup Michaila Gorbačova v Sovětském svazu v polovině 80. let, jeho politika uvolňování mezinárodního napětí a tzv. přestavba. Tyto politické změny se odrazily také v aktivizaci disidentského a občanského hnutí. Počátkem roku 1987 vydala Charta 77 dokument k desátému výročí zveřejnění svého prvního prohlášení, ve kterém občany vyzvala, aby se aktivně zapojili do úsilí o změnu poměrů a řešení věcí veřejných. Ve druhé polovině 80. let se potom rychle zvyšoval počet nezávislých skupin, které se stále více politizovaly(demokratická iniciativa, Hnutí za občanskou svobodu). V té době také začala narůstat nespokojenost občanů s režimem způsobená především problémy stagnující ekonomiky a s tím spojeným poklesem životní úrovně, zvláště ve srovnání se západoevropskými zeměmi. Komunistické vedení nebylo ochotné ani schopné tyto problémy řešit a reagovat na ně. Režim odmítal reformy Francouzský filozof Jacques Derrida, přítel signatářů Charty 77, těsně před zatčením STB Signatáři Charty 77 při kontrole policií Ivan Havel, bratr Václava Havla , fotografie pořízená při tajném sledování StB. 7

6 Signatář Charty 77, jaderný fyzik Pavel Bratinka, vyfocený StB cestou na velvyslanectví USA SignatářCharty77dr.ZdeněkPinc,záběryzesledováníStBzr Návrh na sledování Zdenky Tominové, kterýsepsalastb a nechtěl se vzdát jakéhokoliv podílu na moci. Na protesty reagoval zesílením represí bezpečnostními složkami. Snažil se s jejich pomocí dostat vedoucí představiteleopoziceadisentudoizolaceazdiskreditovat je a v opozičních skupinách vyvolat vnitřní nedůvěru a rozložit je zevnitř. Krizi komunistického režimu potom znamenal konec 80. let. Do konce roku 1988 se totiž v Československu vytvořila struktura několika desítek nezávislých iniciativ s kontakty do politického exilu. Kromě početního růstu těchto občanských iniciativ byla očividná výrazná politizace jejich programů. Tuto radikalizaci propagovali zejména mladí členové. Došlo k vytvoření politické opozice požadující systémové změny, příklon k demokracii, a odmítající vedoucí postavení Komunistické strany. V souvislosti s tím Charta postupně ztrácela svou výlučnost, mnoho protagonistů Charty 77 působilo v jiných nezávislých společenstvích, především v Hnutí za občanskou svobodu.tovystoupilovříjnu1988suceleným programem zformulovaným v manifestu Demokracii pro všechny. Díky demonstracím a podpisovým akcím pronikala tato hnutí stále více do povědomí veřejnosti. Ke kritice vedení se připojili také umělci a kulturní pracovníci. Dne 17. listopadu 1989 komunistická Stání bezpečnost brutálně potlačila studentskou demonstraci v centru Prahy. Za studenty se vzápětí postavila téměř celá společnost, do jejího čela se dostalo nově vytvořené Občanské fórum. To se během několika týdnů od svého ustavení stalo nejdůležitější politickou silou v zemi. Z osmnácti signatářů prvního provolání Občanského fóra bylo sedm chartistů, jeho vrcholným představitelem se stal jeden z první trojice mluvčích Charty 77 Václav Havel. Chartisté a další představitelé disentu se většinou postavili do čela opozičních aktivit a podíleli na vyjednávání s vládnoucí komunistickou stranou o nekrvavém předání moci, které bylo nazváno Sametovou revolucí. Do ledna 1990 Chartu podepsalo 1883 občanů, 25 lidí podpis veřejně odvolalo. Charta vydala celkem 572 dokumentů. Po pádu komunismu se velká část chartistů a dalších disidentů angažovala v nově vzniklých politických stranách a hnutích. Václav Havel, jeden z první trojice mluvčích Charty, se stal československým prezidentem. Po dosažení cíle, jímž bylo svržení komunistické totality, skupina 8

7 ztratila svůj význam. Dne 3. listopadu 1992 byla na setkání mluvčích v Praze činnost Charty 77 oficiálně ukončena. Charta 77 a disidentské hnutí představovaly vrchol protikomunistické opozice včeskoslovenskuv70.a80.letech20. století. Přestože měly omezený program i členskou základnu a snažily se postupovat v mezích komunistických zákonů, postavilysevlistopadu1989dočelaprotikomunistického zápasu a podstatnou měrou tak přispěly k pádu totalitního režimu v Československu. Milan Bárta, historik Fotografie: Ústavu pro studium totalitních režimů Archiv bezpečnostních složek Signatář Charty 77 filozof Julius Tomin vyfocený při tajném sledování StB Ivan Dejmal, sledovaný StB kvůli přípravě filozofických přednášek pro signatáře Charty 77. Norský filozof Thorolf Rafto zatčen StB a násilně vyhoštěn do Berlína, Chartista Václav Havel se stal v prosinci 1989 prezidentem Československa, foto Bohdan Holomíček. 9

8 AntoineMarès 1939 S kolegou Janem Opletalem se studenti rozloučili ve vysokoškolském areálu na Albertově. Listopad Listopadová studentská stávka v Praze. 10

9 Listopad v českých dějinách není zrovna příznivým měsícem. 17. listopad 1925 je sice dnem narození Charlese Mackerrase, jednoho z velkých objevitelů české hudby pro světové scény, ale jinak je tento podzimní měsíc především datem dvou národních katastrof: bitvy na Bílé hoře 8. listopadu 1620, kterou katolíci někdy oslavují jako vítězství církve nad protestanty a která zahájila období, jemuž dějepisectví 19. století dalo jméno Temno ; a šok 17. listopadu 1939, který následoval po mnichovských dohodách ze září 1938 a po nacistické okupaci,kníždošlo15.března1939.tutotragediizdechcispojitsjejímpadesátým výročím 17. listopadem listopad 1939 Ohrožované Německem a opuštěné svými západními spojenci, muselo Československo během podzimu 1938 postoupit svá pohraniční území Německu, Maďarsku a Polsku. Od tohoto okamžiku byla jeho existence nejistá jak po ekonomické, takpovojenskéstránce.obsazenízeměwehrmachtemvnocize14.na15.března bylo jen logickým důsledkem hitlerovské politiky. Druhou stránkou problému byl jeho vnitřní aspekt, totiž oddělení národnostních složek Československa. V říjnu 1938 došlo k federalizaci Československa, jež byla předehrou hlubšího a trvalejšího rozkolu po vyhlášení Slovenského státu 14. března Tak se zrodil ProtektorátČechyaMorava,atopodlevzoruprotektorátu,kterýFrancievroce1881vnutila tuniskému Beyovi, a Slovensko poprvé dosáhlo zdánlivé politické autonomie. Po říjnu 1938 bylo české veřejné mínění dezorientované: část inteligence se zřekla celého dědictví První republiky a kladla si otázku, zda by neměly být přezkoumány ideové základy národa či dokonce zda by se nemělo s Německem spolupracovat. To vrhlo na Druhou republiku trvalý stín. Po březnových Idách r už o Německu, které nedostálo svým závazkům z Mnichova, nebylo pochyb. Otázkou bylo, zda české struktury Protektorátu mohou sloužit obyvatelstvu jako štít. Je zde nápadná paralela mezi maršálem Pétainem a prezidentem Háchou s tím rozdílem, že předseda českévládyaloiseliášbylzároveňvelkýmodbojářem:vr.1942zatozaplatilživotem.jakdalekovšakmájítkolaboracenaochranunároda?jezřejmé,žeprourčité skupiny demobilizované vojáky, studenty, demokraty(především národní socialisty a socialisty, někdy pro lidi pravice) byla nečinnost nesnesitelná. Vznikaly sítě, které velmi rychle zahájily činnost ve zpravodajství či dokonce v sabotáži. Zde je na místě poznámka: týká se výjimečné úlohy výročí v české společnosti, cožsouvisísvýznamemhistorievčeskéidentitěasesklonemkevzpomínánívnárodní kultuře. Každý podzim je v českém prostoru připomínáno jedno výročí za druhým:28.září jetosvatýváclav(svatýpatronzemě),28.října vznikčeskoslovenskavr.1918,8.listopadu bitvanabíléhoře.tovšechnojsoudata,kdyje připomínána slavná nebo nešťastná minulost. 1)Měsícříjen1939byltedyvPrazeměsícembouřlivým.28.říjnaodpolednese na Václavském náměstí shromažďuje dav, provolává hesla a zpívá vlastenecké písně. Policie zprvu nezasahuje. Pak ale jsou ulice vyklizeny silou. Represe si vyžádala jednoho mrtvého, patnáct těžce zraněných a stovku lehce zraněných, z toho asi dvacet policistů. 2) Student Jan Opletal umírá 11. listopadu na následky zranění. Pohřeb se koná 15. listopadu: bez ohledu na zákaz, studentů po tři hodiny manifestují ve skupinách po osobách v ulicích hlavního města. Všude jsou nasazeny policejní síly. U právnické fakulty se shromažďuje 150 manifestujících a zpívají národní hymnu. Jednotky SS na ně zaútočí a německá policie jich patnáct zatkne. Nazítří je vedení Protektorátu povoláno do Berlína na schůzku s Himmlerem, Heydrichem a Bormannem: je rozhodnuto, že za jednoho zabitého Němce budou zastřeleni tři studenti a že všechny české vysoké školy budou uzavřeny. Téhož dne Gestapo v Praze zatýká šest členů Svazu studentstva, odváží je do svého sídla a podrobí je výslechu. 3)17.listopaduránojevRuzyniskutečně bezprocesuabezsoudu zastřeleno devět studentů. Všechny univerzitní koleje jsou obklíčeny a obsazeny. 150 stu- Index posluchače lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jana Opletala, první studentské oběti nacistické zvůle. Počátek demonstrací proti německé okupaci 28. října 1939 v dolní části Václavského náměstí. Čeští vysokoškoláci věznění v Sachsenhausenu při práci v lomu. 11

10 dentůzrodinvýznamnýchosobnostíjezatčenovesvémbydlišti.asi8%českých studentů(1200) je deportováno do tábora Sachsenhausen-Oranienburg u Berlína. Prožívají tam barbarství nacistických táborů, ponížení, strádání... Naštěstí se jich většina do Protektorátu vrátí mezi prosincem 1942 a březnem 1943.NěkterýmseještěpodaříuprchnoutapřejítnaZápad.26studentůzeSachsenhausenu zemřelo v koncentračním táboře. 11 jich padlo v odboji nebo při pronásledování; 12 profesorů a 14 docentů bylo popraveno nebo zemřelo v koncentračních táborech ráno v Trutnově, foto Bohdan Holomíček. Z této epizody vyplývají zásadní otázky. Především co zbývá, opustí-li vás spojenci? Kolaboracevzemijeokrajováatýkásejenvelmimaléskupinyobyvatelstva,ato kvůli tradičnímu německo-českému antagonismu i proto, že kromě ekonomické kolaborace odmítají Němci jakýkoli jiný typ spolupráce s Čechy. Protektorátní úřady se snaží s okupantem dohodnout na konzervativní bázi, která seovšemodpodzimu1941radikalizuje:jetoústupk malévlasti,kohýbání hřbetu,kehřeočas. Odboj si zvolí minorita jako všude jinde: studenti, vojáci, levicoví politikové, vlastenci. Jakou cenu však jsou ochotni zaplatit? Česká společnost ani podzemní stranické organizace v tom nejsou zajedno, zvláště po dramatických důsledcích atentátu na Heydricha v květnu a červnu Jaké byly následky 17. listopadu 1939 a jakou vzpomínku zanechaly? Represe poškodila obraz Německa a podpořila v zahraničí propagandu ve prospěch obnovení Československa; v praxi znamenalo rozhodnutí zavřít vysoké školy katastrofu a přerušilovýchovučeskýchelitnavícenežpětlet.hnedvroce1945bylototodatum významné pro oslavování utrpení Čechů pod nacistickým barbarstvím. Velmi brzy se 17. listopad stává mezinárodním dnem studentstva. Praha místo upálení se Jana Palacha, 1969, foto Bohdan Holomíček. Policejní jednotky na Václavském náměstí, 1989, foto Dana Kyndrová.

11 Václav Havel na demonstraci, foto Jan Šibík. 17. listopad 1989 Druhý historický 17. listopad se konal o padesát let později. Státní moc otřesená perestrojkou, hospodářskými těžkostmi a diskreditací režimu v sedmdesátých a osmdesátých letech je čím dál více zpochybňována, především malými skupinami: Chartou 77, VONSem, Hnutím za občanskou svobodu, manifestem skupiny České děti, Demokratickou iniciativou, Československým helsinským výborem, Klubem Johna Lennona, a dokonce i masovými hnutími: peticí za náboženskou svobodu nebo za propuštění Václava Havla, prohlášením Několik vět, které podepsalo osob, náboženskými poutěmi, tichými srocováními na Václavském náměstí, která se od 28. října 1988 rozrůstala. Ten rok byl samozřejmě poznamenán mezinárodním kontextem a odporu příznivým polsko-maďarským okolím, především však stále větším napětím v komunistické straně mezi stoupenci tvrdé linie a reformním proudem, jenž vysvětluje kolísání státní moci mezi tvrdou represí a projevy uvolnění. Československo však patřilo k nejtvrdším zemím sovětského bloku. Protože všechna historická výročí proběhla v roce 1988 bez většího rozruchu, přestože Češi letopočtům končícím na 8(1618, 1648, 1918, 1838, 1968) přikládají velký význam, muselo spuštění procesu liberalizace počkat na 17. listopad listopadu v 16 hodin vyráží z Albertova povolená manifestace k uctění Jana Opletala( vysokoškoláků rychle posílených gymnazisty). Průvod sestupuje k Vltavě, Národní třídou se vydává směrem k Václavskému náměstí a je velmi hrubě napaden jednotkami VB a SNB. Západní média oznamují smrt jednoho studenta. Je to mylná informace, ale zapůsobí psychologickým účinkem. 18. listopadu vstupují do stávky pražská divadla a hnutí se šíří. 19. listopadu je založeno Občanské fórum. Listopadové události 1989 v Pardubicích, foto Jan Adamec. Kardinál Tomášek žehná Pražanům z arcibiskupského paláce v Praze, 1989, foto Pavel Štecha. 13

12 Den poté začínají masové demonstrace, které už nepřestanou, dokud vláda komunistů na přelomu listopadu a prosince postupně neodstoupí. 10. prosince podává demisi Gustáv Husák, 29. prosince ho nahrazuje Václav Havel. Tento 17. listopad vyvolal mnoho otázek po původu i po organizaci manifestace, která byla prolezlá nasazenými osobami a kontrolovaná. Z toho vzniklo mnoho dohadů, které jsou však vlastně vedlejší, pokud sledujeme, co následovalo. Šetření o 17. listopadu ponechává sice některé věci nevyjasněné, ale různé manipulace se jaksi nakonec neutralizovaly. Je však jasné, že došlo ke střetu různých záměrů: někteří studentští vůdcové chtěli využít zákonného rámce povolené manifestace k znejistění vládní moci; někteří reformisté viděli v této manifestaci příležitost k nátlaku na nejtvrdší jádro strany; ti zase chtěli některých je- Národní třída 17. listopadu 1989, foto Jan Šilpoch. Václavské náměstí, listopad 1989, foto Jan Šibík.

13 jích eventuálních výstřelků využít ke zpřísnění represe. Podstatné je, že právě tato manifestaceotevřelabránuk sametovérevoluci akesvobodě. 1 Závěr Na rozhodujících okamžicích českých dějin jsou nápadnými mládí hlavních aktérů a zvláštní role studentů: za národního obrození, v roce 1848, v osmdesátých a devadesátých letech 19. století i ve dvacátém století: Edvard Beneš se roku 1918 stává ministrem zahraničí ve věku 34 let; v letech se nadšení mladíci podílejínapřevzetímocikomunisty,ikdyžjenajdemeivopozici:vždyťvúnoru 1948 byli studenti jedinou společenskou skupinou, která otevřeně manifestovala proti komunistům; od roku 1966 znovu začínají s protesty, které vrcholí v roce 1968; a nakonec v letech jejich vystoupení spouští proces liberalizace. Studenti nejsou zatíženi osobními příběhy, které by jim bránily se angažovat. Mládežjeostatněvšuderadikálnějšínežlidéoněcostaršíaprosazujeseprávěve vzdoru. Význam studentstva však spočívá také v tom, jaké místo zaujímá kultura v českém prostoru. Vysoké školy pak jsou jakousi matricí tohoto intelektuálního světa. A protože jako politikové zde často vystupovali vzdělanci(komenský, Dobrovský, Palacký, Masaryk), stává se politickou postavou i student. A bez ohledu na vliv komunistického glajchšaltování byli studenti první, kteří se z něho chtěli vymanit. Bude tento historický model pokračovat? Zde vyvstává otázka dnešní studentské mládeže a její vůle vybudovat společnost přesahující úzce individuální zájmy. Zůstane tedy Jan Palach, student, který se na protest proti okupaci Československa v roce 1969 upálil, jen zastaralou ikonou? Chtějí studenti nějaký společenský model? Není to jednoduché, ale v politice rozhoduje vůle. Je však také třeba, aby vedoucí činitelé zůstali na výši problému a neobětovali budoucnost, tedy školství a výzkum. Antoine Marès, profesor na Univerzitě Paris 1 Panthéon-Sorbonne, 17. listopadu (do češtiny přeložila R. Ostrá) Fotografie z roku 1939 archiv dr. Zdeňka Pousty Misako Kanajama Krouská 1/ Viz Sto studentských revolucí(lidové noviny, 1999, Milan Otáhal a Miroslav Vaněk) a Miroslav Vaněk, Labyrintem revoluce(prostor, 2003). Praha, listopad 1989, foto Karel Cudlín.

14 OFCivicForum Občanské fórum(of) patří mezi ty typy politických subjektů, které se koncem 80. let postavily do čela procesů směřujících k transformaci komunistických zemí střední Evropy. Stejně jako Verejnosť proti násiliu (VPN) na Slovensku, Solidarność vpolskučisajudisvlitvěbyloofširokým politickým hnutím, které zastřešovalo různorodé politické proudy, které však měly jednotný cíl: demokratizaci Československa. To bylo v první fázi transformace systémů klíčovým faktorem pro úspěch těchto hnutí,vdalšíchletechtovšakbylanaopak jedna z hlavních příčin jejich rozpadů. OF vzniklo jako reakce na zásah policejních složek proti studentské manifestaci pořádané původně 17. listopadu 1989 jako pietní vzpomínku na Jana Opletala a na oběti nacistické agrese vůči českým vysokoškolákům v listopadu Brutální potlačení studentské manifestace zmobilizovalo československou veřejnost k protirežimním akcím a zároveň zaktivizovalo disidenty coby nové aktéry politického vyjednávání. Vneděli19.listopadu1989sevČinohernímklubusešlozhrubatřistalidíjak z různých disidentských sdružení, tak z oficiálních struktur. Už samo složení osazenstva hlediště Činoherního klubu předjímalo, že nově vznikající subjekt bude širokým, neideologickým a názorově heterogenním hnutím. Mezi zakladatele patřili vedle Václava Havla napříkladjehokolegovézcharty77janruml a Alexandr Vondra, obhájkyně disidentů Dagmar Burešová, publicista Jan Urban, spisovatelé Jiří Křižan a Petr Oslzlý, herci Petr Čepek a Milan Kňažko, kněz Václav Malý, ekonom z Prognostického ústavu Václav Klaus, ekolog Josef Vavroušek či sociálně-demokraticky orientovaný politik Rudolf Battěk. Významný byl i proud reprezentovaný bývalými reformními komunisty z roku 1968, z nichž se po nástupu normalizace stali disidenti, např. Jiří Dienstbier, Zdeněk Jičínský či Petr Pithart. Díky zastřešující podobě působily v OF i subjekty vzniklé původně mimo jeho rámec(například Občanská demokratická aliance). OF při svém vzniku formulovalo čtyři hlavní body, s nimiž později vstupovalo idooficiálníchjednání.vprvnířaděpožadovalo OF odstoupení všech představitelů komunistické strany, kteří byli spojeni s přípravou intervence vojsk Varšavskésmlouvyvsrpnu1968ajsou odpovědni za mnohaletou devastaci všech oblastí společenského života u nás. K odstoupení rovněž OF vyzvalo ty politické představitele, kteří byli odpovědni za zásah proti studentům v listopadu 1989, ale i za zásahy při předcházejících akcích. Třetím bodem byl požadavek na ustavení nezávislé komise k prošetření těchto zásahů. V posledním bodě OF požadovalo propuštění politických vězňů, včetně osob zadržených v souvislosti s událostmi 17. listopadu Základní programový dokument Co chceme: programové zásady Občanského fóra byl zveřejněn 26. listopadu 1989.Kroměpreambule,vnížOFkonstatovalo, že Československo se dostalo do hluboké morální, duchovní, ekologické, sociální, ekonomické a politické krize, je dokument rozdělen do sedmi kapitol. Věnuje se(1.) právu a zaručování občanských práv a svobod,(2.) politickému systému a jeho demokratizaci, včetně svobodné a rovné politické soutěže,(3.) zahraniční politice s důrazem na proces evropské integrace,(4.) hospodářským otázkám, kterým dominuje požadavek na rozbití monopolních pozic dnešních velkých podniků a vytvoření skutečné konkurence, (5.) sociální spravedlnosti,(6.) životnímu prostředí a(7.) školství, vědě a kultuře v širším pojetí, včetně občanské společnosti, s důrazem na její odideologizování a odstátnění. S těmito a dalšími, zejména personálními, požadavky zahájilo OF společně s VPN 26. listopadu 1989 sérii oficiálních jednání s představiteli komunistického režimu. V rámci těchto jednání dosáhla opozice reprezentovaná OF a VPN úspěchy v podobě rekonstrukce vlád i zákonodárných sborů, změn nejvíce ideologických článků Ústavy či kroků směřujících k zavedení politického pluralismu. Dosáhli rovněž propuštění řady politických vězňů. Souběžně s těmito oficiálními kroky pořádalo OF řadu veřejných akcí, jejichž intenzita dosahovala nebývalých rozměrů. I díky aktivitě a mobilizaci široké veřejnosti se vládní a stranické vedení dostávalo pod tlak abylonucenovřaděvěcíopoziciustupovat. Účast na jednáních s představiteli komunistického režimu vynesly OF i VPN zastoupení v tzv. vládách národního porozumění, které vznikly jak na federální, 16

15 Logo Občanského fóra. Václav Havel a Jiří Dienstbier na Pražském hradě, únor 1990, foto Bohdan Holomíček. 17

16 Praha, 1989, foto Bohdan Holomíček. Václav Havel na náměstí v Trutnově, 1989, foto Bohdan Holomíček. nosti(dagmar Burešová), zdravotnictví (Pavel Klener) či obchodu a cestovního ruchu(vlasta Štěpová). V únoru 1990 v návaznosti na rezignaci premiéra Františka Pitry obsadilo OF i tento post. Novým premiérem se stal Petr Pithart. V předvolební kampani bylo OF vnímáno jednoznačně jako favorit voleb. Těšilo se velké popularitě obyvatelstva, k čemuž pomohla právě i přítomnost mnoha názorových proudů uvnitř hnutí. OF se snažilo využít určité diskreditace politického stranictví, které bylo vnímáno v úzké souvislosti s Komunistickou stranou Československa(KSČ), proto jako jeden ze svých hlavních slotak na obou republikových úrovních začátkem prosince V těchto vládách spolu zasedali jak představitelé stran Národní fronty(seskupení politických stran a společenských organizací v Československu v letech ), tak zástupci nově zformovaných hnutí. Ve federální vládě zastupovalo VPN a OF šest reprezentantů. Nominanti OF obsadili mimo jiné posty ministrů zahraničních věcí(jiří Dienstbier), financí (Václav Klaus) a práce a sociálních věcí(petr Miller). Klíčové posty získalo OF i při zformování vlády národního porozumění na české úrovni: mezi pěti ministry za OF figurovali mimo jiné ministři spravedlganů v kampani hlásalo, že strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny. Přesto se ani OF určitému stranickému aspektu nevyhnulo. Pod hlavičkou OF totiž ve volbách kandidovalo celkem 14 politických stran, které vznikly původně mimo rámec fóra. Vevolbáchvroce1990OFjednoznačně triumfovalo. Stalo se tak dominantním subjektem ve všech zákonodárných sborech a zcela přirozeně také ve vládách ustavených po těchto volbách. Na federální úrovni vznikla vládní koaliceof,vpnakdh,načeskéúrovni pakvládasloženázof,kduahsd- SMS, přičemž v obou vládách disponovalo OF pohodlnou většinou křesel. Vítězství v prvních svobodných volbách a převzetí zodpovědnosti za další vývoj země však bylo začátkem konce tohoto hnutí. Ukázalo se, že dosažením volebního vítězství zmizelo to jediné pouto, které drželo pohromadě všechny různorodé proudy uvnitř OF. Nutnost zahájit razantní ekonomickou a sociální reformu zcela přirozeně zvýraznila rozdíly mezi těmi spíše pravicově orientovanými liberálně-konzervativními frakcemi na straně jedné a skupinami levicovými a sociálně-demokratickými na straně druhé. 18

17 Existence různých proudů se projevila ivtom,žejižpůlrokupovolbáchseposlanci zvolení na kandidátní listině OF rozdělili do poslaneckých klubů a v podstatě tak dali budoucí základ formování standardního stranického systému. To se odrazilo i ve vnitřní struktuře OF jako takového, kde se proti sobě vyprofilovaly dva hlavní proudy: pravicový konzervativní proud vedený Václavem Klausem, který prosazoval přeměnu OF na standardní politickou stranu, a středový liberální proud vedený Jiřím Dienstbierem, který se stavěl za zachování volnější aširšístrukturyof.nasjezduofvříjnu 1990 se však jednoznačně ukázalo, který proudmávofdominantnípozici.ve volbě předsedy zvítězil Klaus, který porazilmartinapalouše,atímbylosudof do jisté míry předznamenán. Navíc vříjnu1990bylyzofvyloučenydvalevicové subjekty(levá alternativa a Obroda), což bylo rovněž považováno za vítězství Klausova proudu. Definitivní tečku za jednotným OF udělal sněm 23. února Václav Klaus založil na bázi Meziparlamentního klubu demokratické pravice Občanskou demokratickou stranu(ods), Jiří Dienstbier pak ustavil Občanské hnutí(oh). Oba nástupnické subjekty zůstaly coby partneři jak ve federální, tak v české vládní koalici. Rozpad OF se ale dotkl ijinýchstranvnověseformujícímstranickém systému. Některé subjekty působící pod hlavičkou OF se opětovně osamostatnily(oda), jiné zase profitovaly z příchodu bývalých členů OF, například tehdy mimoparlamentní Československá sociální demokracie. Občanské fórum se tak významnou měrou zasloužilo nejenom o přechod k demokracii, ale rovněž o vybudování základů stranického systému. Přímo na něj navazuje největší pravicová strana (ODS) působící v současnosti v České republice a nepřímo i největší současná levicová strana(čssd). Petr Just Metropolitní univerzita Praha, o.p.s. Zleva Michal Sedláček, Václav Klaus, Rita Klímová, Jiří Dienstbier a Monika Pajerová. 19

18 Ukázka z fotografického dokumentu Karla Cudlína o odchodu sovětských vojsk

19 z Československa, který probíhal ve dnech 31. května 1990 až 30. června 1991.

20 Studentské hnutí, tak jak se formovalo od poloviny 80. let, bylo zajímavým způsobem složeno ze dvou proudů jeden tvořily studentské časopisy a Studentské tiskové a informační středisko, kde se profiloval např. Martin Mejstřík a my ostatní redaktoři, druhý tvořila tzv. STUHA pod vedením např. Šimona Pánka, což bylo skutečně zakonspirované prostředí, které pochopitelně nepublikovalo, ale vytvářelo velmi účinnou síť kontaktů na vysokých školách. Když se tato prostředí propojila zásluhou Jiřího Dienstbiera ml., Marka Bendy, Pavla Žáčka a dalších, vznikla neuvěřitelně propracovaná síť budoucích stávkových výborů na jednotlivých fakultách, která překvapila i nás samé svou rychlostí akce a profesionalitou. Je asi ironií osudu, že demonstrace 17. listopadu 1989 byla jen jednou z činností, které jsme společně připravovali, ty dalšíužsseboustrhlalavinazměnpo zásahu na Národní třídě. Monika MacDonagh-Pajerová, diplomatka, vysokoškolská učitelka, narozena8.ledna1966vjanověuděčína, patřila k předním osobnostem generace studentů, které se v druhé polovině osmdesátých let podařilo pod hlavičkou SSM (Socialistického svazu mládeže) vytvořit zárodky svobodného studentského hnutí. Jako studentka moderní filologie na Filozofické fakultě UK přispívala do studentských časopisů(zejména do Situace akavárnya.f.f.a.),uvádělasetkání Studentka Monika Pajerová, Dvaosudy znárodnítřídy 22

21 Student Šimon Pánek, v Diskuzním klubu na Novotného lávce v Praze a patřila k vedení Studentského tiskového a informačního střediska (STIS), které se stalo centrem setkávání, diskuzí a výměny informací mezi redakcemi vysokoškolských studentských časopisů. Založili jsme STIS, kde se redaktoři a spřátelení kolegové každý čtvrtek scházeli. Tam jsme se radili, kdo covydá,jakávýstavaseudělá,tamjsme zvali lidi, kteří neměli existovat z Charty, z VONSu, z Nezávislého mírového sdružení. Tam jsme podepisovali Několik vět a tam jsme pak naplánovali demonstraci na 17. listopadu Oficiálně povolenou demonstraci k Mezinárodnímu dni studentstva zahájila Monika Pajerová svým proslovem....nedávnojsemnašlasvůjprojevzalbertova. Byl to velice mírný příspěvek odialoguasivtomsmyslu,ževěcí,které násspojují,jevícnežtěch,kterénásrozdělují. Brutální zásah policie proti studentům na Národní třídě však dialog znemožnil. Akce vyvolala reakci. V pohnutých dnech, kdy se hroutila komunistická diktatura, Monika Pajerová organizovala stávkový výbor filozofické fakulty, poté působila jako tisková mluvčí Koordinačního stávkového výboru vysokýchškolaposlézesezapojiladopráce Občanského fóra, kde se mimo jiné angažovala pro zvolení Václava Havla prezidentem. VOFjsmepaknebylijako samostatnásíla,tamjsmeseužjako hnutí rozplynuli, a myslím, že to bylo správně Jednouzvěcí,vkterýchsestudentské hnutí v roce 1989 nemýlilo, bylo, že vůči komunistům se mělo postupovat rázněji. Ale nakonec si vždycky říkám, že tohlavní,cojsmechtěli,senámpodařilo. Po roce 1989 Monika Pajerová úspěšně dokončila studium filologie a deset let pracovala v diplomatických službách jako kulturní atašé na velvyslanectví v Paříži, administrátorka kulturního výboru Rady Evropy ve Štrasburku, vedoucí tiskového odboru a mluvčí ministerstva zahraničí ČR. Po roce 2000 stála u zrodu dvou politických stran. Od roku 2002 předsedá občanskému sdružení ANO pro Evropu, které se věnuje otázkám našeho členství v Evropské unii, a přednáší na pražské New York University.Dne24.září2008bylyvBuquoyskémpalácivPrazepanídr.MoniceMac- Donagh-Pajerové slavnostně předány insignie rytíře Národního fiádu za zásluhy(l Ordre National du Mérite). Toto významné francouzské státní vyznamenání jí bylo předáno Jeho Excelencí, velvyslancem Francie v České republice, panem Charlesem Friesem. Monika Pajerová je autorkou a spoluautorkou knih Studenti psali revoluci, Nové ideje ve vědě a umění, Portrét české společnosti na prahu Evropy, Demokracie v Evropě, Evropané píší o Evropě. Má dvacetiletou dceru Emmu, čtyřletého syna Tomíka a je vdaná za Petera MacDonagha. Vživotěbyměnenapadlo,žeta jedna demonstrace 17. listopadu odstartuje stávku a bude katalyzátorem konce režimu. Všichni jsme si mysleli, že začínáme několikaleté období ilegální činnosti, která třeba k něčemu povede, protožejakásistudentskásíla,toužjsmesi tenkrát uvědomovali, byla nová a zajímavá. Nikoho nenapadlo, že, s nadsázkou řečeno, první akce, kterou STUHA (Studentské hnutí) zorganizuje, bude zároveň poslední. Šimon Pánek, zakladatel a dlouholetý ředitel humanitární organizace Člověk v tísni, narozený 27. prosince 1967 vpraze,sejakostudentbiologienapřírodovědecké fakultě UK podílel na vytváření sítě organizátorů a spojek napříč vysokými školami. V bouřlivém období nakonciroku1989byljednímzvůdců studentské stávky na vysokých školách. Podílel se na organizování stávky a demonstrací a zastupoval studenty na části jednání s představiteli hroutícího se ko- 23

22 Ano pro Evropu, Energetické fórum, Praha, foto Alan Pajer. Galeristka a mecenáška umění Meda Mládková s Monikou Pajerovou, Praha munistického režimu. Stal se členem zvláštního týmu Václava Havla, který jednal o předání moci, vytvoření nové demokratické vlády, rekonstrukci Parlamentu a volbě nového prezidenta.. My, a tím myslím Občanské fórum, jehož součástí studenti byli, jsme byli zaskočení rychlostí, s jakou se komunisté vzdávali. To nakonec nebyla žádná revoluce, to bylo prostě obsazení prázdného prostoru. Jako dvaadvacetiletý kandidoval do parlamentu v prvních svobodných volbách za Občanské fórum na severní Moravě na nevolitelném místě kandidátní listiny. Měl jsem dost preferenčních listů,toměkoplodopředu,takjsembyl zvolen. Mandát jsem složil, nikdy jsem se politikem nestal. Zájemověciveřejnéaděníokolosebe ale Šimon Pánek projevoval vždy. Už od mládí trávil hodně času na cestách. V roce 1988 se skupinou kamarádů zorganizoval sbírku na pomoc obětem zemětřesení v Arménii, vůbec první spontánní humanitární akci po mnoha desetiletích. Sbírka byla velmi úspěšná vybralo se přes osmdesát tun materiálu. S Jaromírem Štětinou zakládá v roce 1992 humanitárně-novinářský tým Epicentrum pod patronací Lidových novin, který vyhlásil veřejnou sbírku na pomoc obyvatelům Náhorního Karabachu. Do oblasti vypravuje kamiony s pomocí a zpět přiváží válečná svědectví. V roce 1994 získala nadace ještě silnějšího partnera a vzniká tak společnost ČlověkvtísnipřiČeskételevizi.Odroku 2007 vystupuje organizace samostatně pouze pod hlavičkou Člověk v tísni. Zůstalo ale vědomí přivážet svědectví Václavské náměstí, listopad S dcerou a sestrou Kateřinou Jacques v místě krvavého potlačení studentské demonstrace na Národní třídě.

23 zkrizovýchmíst.tojevčlověkuvtísni i dnes velice silný komponent a jedna z věcí, která ho odlišuje od podobných organizacíunásivesvětě, říkášimon Pánek o humanitární organizaci, která během sedmnácti let své existence vyrostlavjednuznejvětšíchvestředníevropě. Většinu svého profesního života spojil s humanitární a rozvojovou pomocí aspolečnostíčlověkvtísni,ažnaněkolik výjimek. Například si zahrál ve filmu Corpus Delicti Ireny Pavláskové z roku Spoluzakládal společnost Chronos Film, která produkuje filmy s tematikou lidských práv pro Českou televizi. Dva roky pracoval v kanceláři prezidenta Václava Havla jako odborník na problematiku lidských práv. Šimon Pánek, který se sám charakterizuje jako složitá, ale lidská, někdy netrpělivá, ale vytrvalá vůdčí osobnost, si svépráceasvýchkolegůvedvouset členném týmu Člověka v tísni velmi cení. Stejně jako důvěry a podpory lidí tomu, co Člověk v tísni realizuje. Jeho práce byla oceněna i okolím, získal cenu Evropan roku, časopisem Time Magazine byl v minulosti vybrán mezi 50 osobností Evropyavroce2002mubylouděleno prezidentem Václavem Havlem státní vyznamenání za zásluhy za angažovanost ve věcech veřejných. Šimon Pánek během cesty do Afghánistánu v roce 2007, foto archiv nadace. Šimon Pánek doprovázel v roce 1995 českého prezidenta Václava Havla do Bosny a Hercegoviny, foto archiv nadace. Do válkou rozvrácené Bosny a Hercegoviny začal Člověk v tísni dovážet humanitárni pomoc na konci roku 1992, foto archiv nadace. 25

24 Jakýjenášvklad doeu JakýjenášvkladdoEU mámecopředávat,čímoslovit, čím obohatit společenství evropských národů? Tuto otázku jsme položili čtyřem významným osobnostem české současnosti. Prof.PhDr.JosefJařab,CSc.,dr.h.c., (*26. července 1937) je český anglista, literární historik a teoretik, překladatel a bývalý senátor. LetosnajařejsempřednášelveSpojených státech a zažil jsem intenzivní pocit, že někomu předávám něco nového, zajímavého a užitečného. Studenti mi v osobních dopisech děkovali za to, cosedozvědělizčetbyknih,jakobyly Žert Milana Kundery, novela Bassaxofon Josefa Škvoreckého a eseje Václava Havla, zejména Moc bezmocných. Až po přečtení těchto textů a následných diskusích ve třídě si prý plně uvědomili cenu svobody a hodnotu skutečné demokracie, pocítili, jak privilegované prožili mládí. Podobné reakce jsem registroval též u skupiny evropských studentů v kurzu programu ERASMUS nazvaném Euroculture. Samozřejmě zejména od účastníků ze západoevropských zemí, ale musel jsem si uvědomit, že ani pro mnohé maturanty z bývalého sovětského impéria(včetně naší republiky a Slovenska) není ona historická zkušenost s komunistickou ideologií a totalitními režimy ničím více než kapitolkou v dějepise. Chci tím říci, že tím nejužitečnějším, co můžeme šťastnější Evropě i širšímu světu nabídnout, je naše dějinná zkušenost s omezenou svobodou, se scestnými utopiemi, s podmínkami bránícími jedincům,abysevživotěrealizovalivsouladusesvýmnadánímasesvýmisny. K tomu, abychom dobře prodali svou historickou zkušenost z válečných let a poválečných desetiletí a navíc i svá varování, nepostačí hlásání primitivního antifašismu a antikomunismu. Přesvědčivými argumenty jsou až pochopené a humanisticky motivované výpovědi, zejména umělecké. Bylo to ostatně umění, a kultura obecně, co nám po dobu izolace za železnou oponou dávalo pocit sounáležitosti se svobodnějším světem, i když politicky a ekonomicky jsme byli od něj brutálně odtrženi. PonovémspojenísEvropouasesvětem bychom proto neměli na sbližovací potenciál múz zapomenout. Formující se společný evropský vzdělávací a výzkumnýprostoranakonecipomaluse utvářející společný evropský prostor kulturní nám k tomu dávají nespočet příležitostí. Měli bychom do něj přemýšlivě aaktivněvstupovatanajehotvorběse podílet. 26

25 PhDr. Jiřina Šiklová, CSc. (*17. června 1935) je česká socioložka a publicistka. Do Evropy můžeme vnést zkušenost státuanároda,kterýipřesto,žesezaposlední století dvakrát dostal pod nadvládu cizího státu a dvou totalitárních režimů, tak přesto dokázal obnovit svoje zřízení a opětovně přijmout demokratický systém. Dvakrát jsme se dokázali prosaditivestředníevropě.jednouporoce l918, podruhé po roce l989. Přesto jsme sizachovalinejensvůjjazyk,aleisvoji kulturu a vlastní uměleckou, filmovou, divadelnítvorbuanašiautořijsouiautory světovými. Nejsme optimální, ale náš příklad a naše zkušenost, že demokracie je obnovitelná, i když dvě generace nepoznaly, co jsou to demokratické volby, je určitě cenná. Přála bych Evropě jako světadílu i Evropské unii jako společenství států, aby zkušenosti našeho národa nikdy nepotřebovala. Ale kdyby přece jen se Evropa dostala do obdobné situace, tak si myslím, že jsme příkladem, že lidi je možné omezit, ohnout, spoutat, ale ne zotročit na příliš dlouhou dobu. 27

26 Petruška Šustrová(*18. května 1947) je česká disidentka, publicistka a překladatelka z angličtiny a polštiny. Jsou chvíle, kdy je dobrá rada drahá. Jako teď, v zářijovém týdnu převratných kotrmelců na české politické scéně, při snaze poctivě odpovědět na otázku: co může naše země přinést Evropě? Člověka automaticky napadají spíš odpovědi zavánějící černým humorem: například že bychom mohli sloužit jako odstrašující příklad.nebožebysedonašízemě mohly pořádat zájezdy, aby se Evropané pobavili. Slušný člověk ovšem ví, že není vhodné kálet do vlastního hnízda, a tak se pokusím si odmyslet momentální dění a uvažovat v delším časovém horizontu, není dobré se ve vážných otázkách nechat vést rozhořčením a úžasem nad posledními aktualitami. Otázka, čím bychom mohli obohatit společenství evropských národů, vyžaduje zamyšlení nad tím, čím jsme mezi evropskými národy jiní: není asi promyšlené chtít Němce učit přesnosti, Francouze galantnosti či Italy nebo Rakušany vaření.nenívšakvevropěmnohonárodů, které se takříkajíc pozvedly z nebytí příslovečnou drobnou prací, jak se to Čechům podařilo v průběhu devatenáctého století.(otázka je, zda to ještě platí, zda je česká střední třída znovu taková, jaká vyrostla od devatenáctého století do doby mezi dvěma válkami.) Svou poslušností zákonů a nezkorumpovatelností Češi Evropu taky nejspíš neohromí,jsmenatomvesrovnánísjinými evropskými společnostmi dosti chabě, aaninašeekonomikasivesrovnánísjinými nestojí nejlíp. Přece jen ale máme něco,cojinínemají:atojetradice skepse, ironie a černého humoru. Ne nadarmo bývají Češi spojováni s HaškovýmdobrýmvojákemŠvejkem můžese námtostokrátnelíbit,alefakt,žečasto nebereme vážné věci příliš vážně, nám nikdo neodpáře. Taková skepse a nadhled rozhodně nemusejí být špatným vkladem: společnost, která je zvyklá o posvátných slovech pochybovat, nepropadá tak snadno různým fanatismům. Dělat si legraci iztoho,zčehosijinílegracidělatneumějí, má také svou přitažlivost, vždyť bez pochybování a zpochybňování by nebylo možné udělat žádný velký vědecký objev a společnost by se mohla utopit v nudné šedi diktované autoritami. Měli bychom si uvědomit, že život se neskládá jen z politiky a smrtelně vážných rozhodnutí,žesevětšinouprostěžijeažejeto s úsměvem a vtipem příjemnější a zábavnější než s ostražitým dodržováním všech pravidel kurtoazie. Čeští představitelé to, myslím, docela dobře pochopili, když do Bruselu poslali plastiku Entropy Davida Černého(isevšemiproblémystímspojenými): kdyby nic jiného, aspoň si nás v Bruselu pamatují. Ztohotopohledubysemožnádala brát i tragikomedie s vládou odvolanou uprostřed českého předsednictví EU, vyhlášenými a posléze zrušenými předčasnými volbami a všemi patáliemi, které se ktomuvázaly.jenseobávám,žečeští politici vůbec neměli v úmyslu posílit tuto stránku vzezření Česka v očích Evropanů. A pokud ano, překročili tím rozumnou hranici, za kterou hrozí, že už nás nikdo nebude brát příliš vážně... 28

27 Prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc. (*1.července1962)jefyziologasoučasný 507. rektor Univerzity Karlovy vpraze. Samozřejmě, že máme co předávat. Jsme národ s bohatou kulturní tradicí a naše strategická poloha v centru Evropyznásodnepamětičiníjakéhosimediátora, či chcete-li prostředníka mezi Evropou západní a východní. Vyvinuli jsmesicitaotevřenostpronovémyšlenkové směry a proudy. Letos slavíme 20 let od sametové revoluce a já musím s potěšením konstatovat, žeikdyž40lettotalitníhorežimuzanechalo na společnosti své stopy, jsme národem, který prahne po vědění. Svědčí o tom nejen samotný dramatický nárůst zájmu o studium na vysokých školách, ale i znovuobjevené povahové rysy našich studentů, kteří cestují za vzděláním, diskutují s námi, zpochybňují zaběhané stereotypy. Vždyť to byli právě studenti, kteří ve vypjatých chvílích naší historie, zejménavroce1989,dalidopohybuklíčové politické události. To všechno je důkazemtoho,žeanitéměřpůlstoletídiktátu nesmazalo náš důležitý národní povahový rys, na který můžeme být právemhrdíakterýnámmnohéevropské národy mohou závidět. A zdali máme společenství evropských národůčímobohatit?tadyzanásnechám mluvit statistiky. Univerzita Karlova se v hodnocení prestižního žebříčku The Times Higher Education jako jediná z českých vysokých škol umístila mezi prvními pěti sty hodnocenými univerzitami.vroce2008sevtomtohodnocení umístila na 261. místě a v Šanghajském žebříčku dokonce na 252. místě. Svým umístěním se zařadila mezi 1,5% nejlepších světových univerzit a mezi 100 nejlepších evropských univerzit. Také v poslední verzi žebříčku univerzit od Centre for Science and Technology Studies(CWTS) z Leiden University se Univerzita Karlova objevila na vynikajícím 71.místěvEvropěvhodnocenípočtuvědeckých publikací v databázi WoS. Abychtotedyshrnul Češimajívelký potenciál, jak Evropu obohatit, stejně jako Evropa má co nabídnout naší zemi. 29

28 KdybyMagoranebylo, muselibychomhovymyslet Příběh Ivana Martina Jirouse ukazuje, proč i za komunismu měl odpor smysl 30

29 Právě oslavil 65. narozeniny. Je národním hrdinou (jak se sám tituluje po hospodách), mužem, který stál u zrodu kulturního undergroundu a ve věznicích normalizačního režimu strávilosmapůlroku.právěsoudníproces s jeho skupinou The Plastic People of the Universe vedl ke sjednocení disentu a založení Charty 77. Přesto nyní, dvacet let po sametové revoluci, tedy vítězství Václava Havla a chartistů, obdržel jen jedinou oficiální satisfakci čestné občanství rodného města Humpolce. To je Ivan Martin Jirous, básník, kunsthistorik i umělecký šéf Plastiků, ale především individualista, se kterým si žádný režim nevěděl rady. Jirous, obecně známý pod přezdívkou Magor, navenek působí rozporně. Na jednu stranu zůstává kamarádem Václava Havla. Zároveň je i v důchodovém věku ikonou části mládeže, mužem, který se opíjí, pořádá hudební festivaly, svléká se na pódiu a tropí i jiné nepřístojnosti. Tak už to v undergroundu chodí, řekne si leckterý Evropan, který pomyslí na Franka Zappu. Týž Evropan ale nepochopí, jak může Jirous coby hvězda undergroundu, hnutí spojovaného spíše s alternativní levicí, podporovat takové kroky, jako je výstavba amerického radaru v České republice. Vidíme, že Jirouse opravdu není snadné zaškatulkovat. Zde spočívá idůvod,pročsisnímoficiálnímístanevědírady.zřejměiprotomuváclav Havelzatřináctletvúřaděhlavystátu žádné ocenění neudělil. Takže rozhodnutí radnice malého Humpolce udělit Jirou- sovičestnéobčanstvílzechápatitak,že místní samospráva tu supluje stát. Ten, kdo narušil bezčasí Jirousův životní příběh ilustruje české dějiny posledních čtyřiceti let. Můžeme parafrázovat historika Františka Palackého, který na adresu habsburské říše, především habsburské nadnárodní integrace, říkal: Kdyby Rakouska nebylo, museli bychom je vymyslet. Podobně teď mohou Češi říkat na adresu Ivana Martina Jirouse: Kdyby Magora nebylo, museli bychom ho vymyslet. Ano, kdyby Magora nebylo, z dnešního pohledu by éra československé normalizace, komunistické vlády v 70. a 80. letech minulého století, vypadala zcela tristně. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 sesicenárodvzepjalkevzdoru,alekdyž selhaly reformně komunistické elity, když tolik vzývané Dubčekovo vedení komunistické strany se smířilo z okupací, když ji schválilo v parlamentu, když s ním nehnulo ani sebeupálení Jana Palacha, když na první výročí okupace samo nechalo střílet do demonstrantů, národ propadl hluboké depresi a rezignaci. Ti podnikavější emigrovali, ti konformnější se nechali znormalizovat. Navenek byli loajální k režimu, v soukromí si mysleli svoje a realizovali se při výstavbě víkendových chat. Tady koření česká nedůvěra v poctivost politiků i občanů,vto,ženěkdoříká,cosiopravdu myslí. Právě za normalizace byla veškerá nezávislost a spontánnost na poli ekonomiky, kultury, životního prostředí, ob- Ivan Martin Jirous a koncert skupiny Plastic People of the Universe, Hrádeček 1977, foto Bohdan Holomíček. 31

30 I. M. Jirous a básník Petr Kabeš, Pardubice čanské společnosti udušena. Nastalo to, co tehdy Václav Havel nazval bezčasím. AkdybyJirousenebylo,nebylobyde facto nikoho, kdo ono bezčasí narušil. Tohlejejehoklíčovývýznam.Ibezjeho vzdoru, bez jeho let strávených v kriminálech, by komunismus na podzim 1989 padl, ale my bychom dnes nemohli říkat, žetubylněkdo,kdoserežimupostavil. Zajímavé přitom je, že Jirous a Plastic People to bezčasí narušili jako lidé navýsost nepolitičtí. Sám Jirous nepoužívá slova jako pravice, levice, režim, totalita.kdyžužsevyjadřujenaadresu moci, dává přednost slovu establishment. Plastici nevznikli v roce 1969 jako opozice vůči Husákovu režimu, ale jako výraz svobodného ducha. Hráli prostě hudbu podle svého gusta, pro někoho rock'n'roll, pro jiného underground, ale takových kapel bylo tehdy více. Do výlučné pozice je zatlačil až samotný režim, establishment, řekl by Jirous. To Husákovi normalizátoři z nich udělali zpolitizované hnutí. Logicky v poměrech, kdy jakýkoliv projev svobodného ducha byl považován za protirežimní, protilidový, protisocialistický, působil jakýkoliv takový projev i jako politický. Řekni ďáblovi ne Zleva Olga Havlová, I. M. Jirous, Standa Milota, Vlasta Chramostová a Anna Fárová, Hrádeček, 1977, foto Bohdan Holomíček. I. M. Jirous, Trutnov Open Air Music Festival 2008, foto Bohdan Holomíček. Sám Jirous formuloval postoj hudebníků k režimu takto: Jakmile položí ďábel(který dnes mluví ústy establishmentu) první podmínku, přistřihněte si vlasy, jenom tak trošku, a budete moci hrát, je třeba říci ne. Jakmile ďábel (který dnes mluví ústy establishmentu) řekne změňtesinázevabudetemoci hrátdálto,cohrajete,jetřebaříci ne, nebudeme tedy hrát. Tady ležela hranice nejenom mezi Jirousem(Plastiky) a režimem, ale i hranice mezi Jirousem(Plastiky) a drtivou většinou ostatních kapel. Ti ostatní se prostě nějak přizpůsobili, Jirous to odmítl. Podobně jako Solženicyn měl své krédo nežítvelži,jakomělhavelsvůj život v pravdě, Jirous měl své řekni ďáblovi ne. Tenpostojvzdorukrežimubyldůsledný, ale též draze zaplacený. Poprvé sejirousocitlvevězenívroce1973 za to,ževhospoděuráželbolševikyashodou okolností tam byl major tajné policie ve výslužbě. Podruhé šel za mříže vroce1976 zahudebnífestivaluspo- 32

31 řádaný na oslavu vlastní svatby. Když pak režim hodlal uspořádat s undergroundem výstražný monstrproces, byl tozlomovýbodnacestěkespojenídisentu, k Chartě 77. Iti,kterýmsenelíbilaani tastrašná hudba, ani vlasatci kolem ní, ani jejich způsob života, náhle viděli, že v osobě Jirouse a jeho zatčených přátel je ohrožen jakýkoliv spontánní či kritický projev. Ten vtíravý pocit dal dohromady dramatika Václava Havla, nositele Nobelovi ceny za literaturu Jaroslava Seiferta, filozofy Jana Patočku, Karla Kosíka, literárního teoretika Václava Černého... NikdoztěchstaršíchbysJirousemdo hospody asi nešel, ale všichni cítili, že právějehosemusízastat.ano,vlétě 1976, při procesu s Plastiky, byla dlážděnacestakchartě77.proúplnost:jiroustehdydostal pouze rokapůl. Abychom jeho bilanci dotáhli, připomeňmeještějehovězněnívroce1978 za improvizovanou řeč na vernisáži výstavy Jiřího Laciny, v režimním jazyce za výtržnictví. Připomeňme jeho nejdelší trestvletech zavydávánísamizdatového časopisu Vokno. A závěrem ijehoposlednípobytzamřížemivletech zaručenípodpeticí,vrežimním jazyce za útok na státní orgán. Hodnoty pro život Mělotovšechnosmysl?Jakužbylo řečeno, z hlediska pádu režimu ne. Mělo toalesmyslvněčem,coneníměřitelné ani čísly, ani zprávami z titulních stran novin. Jirous ovlivnil celou generaci lidí, pro které už nebyl rok 1968 hlavním bodem života a reformní komunismus jim nic neříkal.vštípiljim,žejetřebaříciďáblovineapřitomsiuchovatradost.to nebyla jen nějaká undergroundová komuna,jakbysemohlozdát.bylitoilidé, kteří jsou součástí dnešních elit. Patří k nim i bývalí ministři zahraničních věcí Karel Schwarzenberg(na posledním Jirousově soudu byl jako pozorovatel v rámci helsinského procesu ) i Alexandr Vondra. Za všechny to před lety řekl tehdejší člen bankovní rady ČNB Pavel Racocha: Kultura undergroundu pro nás zprostředkovala kontakt s jinak obtížně dostupným světem svobodného myšlení a svobodně myslících lidí. Tím výrazně ovlivnila vytváření hodnotových postojůproživot.ivanjirousmánatom svůj klíčový podíl. Takžeptáme-lisednes,zacosivlasatec, výtržník a opilec Jirous zaslouží ocenění,takprávězato,žepomohlzachránit celou generaci v tom nejhorším normalizačním bezčasí. Zbyněk Petráček Lidové noviny Nadace Charty 77- literární cena Jaroslava Seiferta za celoživotní dílo pro Ivana Martina Jirouse, Praha 2006, archiv nadace. Z přebírání ceny Jaroslava Seiferta(druhý zleva František Janouch, předseda Nadace Charty 77, I. M. Jirous a president Václav Havel, Praha 2006), archiv nadace. IvanMartinJirous(*23.září1944, Humpolec), známý též pod přezdívkou Magor nebo Magor Jirous, je český básník, publicista a výtvarný kritik, významná osobnost českého undergroundu. Je známý především spoluprací s nezávislou rockovou skupinou The Plastic People of the Universe. V době normalizace byl nekolikrát vězněn. Je držitelem literární ceny Jaroslava Seiferta za celoživotní básnické dílo a ceny Toma Stopparda za dílo Magorovy labutí písně. 33

32 Sametová revoluce(slovensky nežná revolúcia) je označení období změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na demokratické principy. K urychlení změn přispěl rozpad bývalého Východního bloku a narůstající nespokojenost obyvatelstva s ekonomickou a politickou situací v zemi. Revoluce se označuje názvem sametová revoluce pro svůj nenásilný charakter, kdy pro převzetí moci nebylo potřeba použít násilí či ozbrojeného boje. Vyjma událostí ze 17. listopadu, kdy byli studenti napadeni Veřejnou bezpečností, byla revoluce provedena bez násilí a během státního převratu nebyl zmařen jediný život. Název vymyslel český novinář, od kterého se rychle dostal do zahraničních Poté, co byla v NATO odsouhlasena spolupráce se zeměmi střední a východní Evropy, mohlo se Československo začít zapojovat do jeho bezpečnostních struktur. Jelikož bylo další setrvání v jednotkách Varšavské smlouvy nemyslitelné, stalsevstupdonatojednouzpriorit československé, a později i české, zahraniční politiky. V roce 1990 byl Československu udělen status přidruženého člena. Po rozpadu Československa na Českou republiku a Slovenskou republiku v roce 1993 oba nové státy pokračovaly ve vstupu do mezinárodních organizací již samostatně. Pro dobrý pokračující postup demomédií a následně i do Československa, kdebylrychlepřijat.termínsepakzačal využívat jako synonymum pro revoluce, ukterýchjemoczískánabeznásilí.využíval se například i pro revoluci v Gruzii, která se řadí mezi tzv. barevné revoluce avroce2003vedlakpádu prezidenta Eduarda Ševardnadzeho. movna Václava Havla prvním prezidentem České republiky. Bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová o Václavu Havlovi prohlásila: Prezident Havel učinilčeskýnárodhrdým,ijájsemdíky němuhrdánato,žejsemsejakočeška narodila. Myslím si, že bude velmi scházet na mezinárodní scéně. Pro mnoho lidí na celém světě znamená slovo Havel a Čech jedno a totéž. Havel položil Prahu a celou Českou republiku na mapu doby po studené válce. Rozdělení Československé republiky je spojeno s jednáními, která vedl předseda české vlády Václav Klaus a předseda slovenské vlády Vladimír Mečiar. K urychlení rozdělení přispěla neslučitelnost vítězných politických stran v obou státech ODSaHZDS. Dne 25. listopadu 1992 přijalo Federální shromáždění ústavní zákon č.542/1992sb.,ozánikučsfrk31.prosinci prosince 1992 přijala Česká národní rada ústavní zákon o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky, který sta- V listopadu 1989 se stal Václav Havel klíčovým představitelem sametové revoluce a 29. prosince 1989 byl komunistickým Federálním shromážděním zvolen po 40 letech prvním československým nekomunistickým prezidentem. Podruhé byl zvolen prezidentem po svobodných volbách 5. července Když bylo jasné, že federace se Slovenskem spěje k rozdělení, odstoupil 20. července1992zesvéfunkceananěkolik měsíců se z politického života stáhl. Dne 26. ledna 1993 zvolila Poslanecká sněnovoval převzetí právního řádu a kompetencí ČSFR Českou republikou. 16. prosince 1992 schválila Česká národní rada novou Ústavu České republiky. Česká republika stejně jako Slovensko se na mezinárodní scéně zřetelně etablovaly jako nástupnické státy Československa. Následně tyto osamostatněné státy podepisovaly desítky dodatkových dohod, které potvrzovaly platnost dřívějších dvoustranných smluv uzavřených federací s jinými státy. Roku 1996 podepsaly Česká republika a Slovenská republika protokol, který vymezoval rozdělení povinností vyplývajících z mnohostranných smluv uzavřených bývalým Československem. kratizace, zvyšování ekonomické úrovně a kvality armády se mohla Česká republika zapojit od března 1994 do programu Partnerstvípromíraodroku1996spolupracuje na misích mnohonárodnostních sil IFOR. V roce 1997 bylo rozhodnuto, že Česká republika vstoupí do NATO v první vlně přidružování společně s Maďarskem apolskem.brzynatosezačalypřipravovat vstupní dokumenty a smlouvy. 16. prosince 1997 byl podepsán protokol o vstupu České republiky do NATO. Česká republika se stala právoplatným členem Aliance 12. března Česká republika začala o členství v Evropské unii usilovat na samém začátku 90. let. Do ekonomické a společenské transformace ze socialisticky řízené společnosti ke společnosti demokratické proto byly průběžně zapojovány také reformy vyžadované k budoucímu členství vunii. O členství požádala Česká republika vroce1996,orokpozdějisedočkala prvního hodnocení Evropské komise týkajícího se připravenosti zapojit se do fungování Evropské unie. Dokument pozitivně hodnotil stabilní instituce, právní stát, úroveň lidských práv a fungující tržní ekonomiku včetně připravenosti odolávat tlakům evropského trhu. Na základě foto ČTK MOZAIKA 34

33 v České republice hodnocení byla Česká republika společně s 10 dalšími kandidáty oficiálně přizvána kevstupudounie. Od roku 1998 začal probíhat tzv. screening(porovnávání dosažené kompatibility českého práva s právem evropským) a také samotná přístupová jednání. Ta probíhala až do prosince 2002, kdy byly na zasedání v Kodani všechny vyjednávací kapitoly uzavřeny a nastavena přechodná období, která měla novým členům umožnit hladší začlenění v prvních letech. Česká republika společně s 9 dalšími kandidátskými zeměmi vstoupila do Evropskéuniek1.květnu2004.Odtédoby se účastní na fungování všech institucí Evropské unie v Evropském parlamentu má 24 volených poslanců, má také vyslance u Evropského soudního dvora, u Evropské centrální banky aj. Čech se může také stát evropským komisařem, vtakovéroliovšemnesmívžádném smyslu přijímat instrukce české vlády ani zastupovat výhradně české zájmy. 35 Schengenský prostor(slangově krácenoinaschengen)jeúzemívětšinyevropských států(zemí Schengenské dohody, slangově zemí Schengenu), na kterém mohou osoby překračovat hranice smluvních států na kterémkoliv místě, aniž by musely projít hraniční kontrolou. Prostor se označuje podle vesnice Schengen v Lucembursku, u níž byla 14. června 1985 podepsána Schengenská dohodaavnížbyla19.června1990podepsána prováděcí úmluva. Smluvními státy jsou převážně země Evropské unie, aleiněkterénečlenskézeměeu.do schengenského prostoru spadají i některá ze zámořských území členských zemí. Českoadalších8novýchzemíEU (kromě Kypru, Rumunska a Bulharska) se stalo součástí schengenského prostoru 21.prosince2007,atovrámcirozšířeného SIS I(Schengenský informační systém). Toto datum bylo dohodnuto na schůzce ministrů vnitra EU v Bruselu 5.prosince2006atýkásepozemních a námořních hranic. Na letištích zmizely kontroly až 29. března Nejdůležitější události českého předsednictví v EU(1. ledna června 2009): 1.ledna SlovenskosestaločlenemEvropské měnové unie ledna Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg vedl misi trojky EU na Blízkývýchod.Vtéžedobějednalvoblasti i prezident Francie Nicolas Sarkozy. 12. ledna České předsednictví svolalo do Bruselu mimořádnou schůzku ministrů energetiky zemí EU. EK, Ukrajina a Rusko podepsaly smlouvu o monitorování dodávek plynu. 18. ledna V egyptském Šarm aš-šajchu se konal summit evropských zemí, Egypta a palestinské samosprávy. 1. března Hlavním tématem prvního (neformálního a mimořádného) summitu za předsednictví ČR byla hospodářská krize března Praha hostila Evropský summit regionů a měst března SummitEUvBruselu mimo jiné dohodl zvýšení krizového fondu, financování energetických projektů či pomoc rozvojovým zemím na boj s klimatickými změnami. 24. března Poslanecká sněmovna ČR vyjádřila nedůvěru vládě Mirka Topolánka(ODS). Novým, nestranickým premiérem byl 9. dubna jmenován předseda Českého statistického úřadu Jan Fischer. 30. března 2009 Ministři dopravy zemí EU se shodli na reformě letecké dopravy tzv.jednotnémnebi,ježmázlepšitbezpečnostleteckéhoprovozuaonížeu jednala několik let. Ministři schválili též dohodu o"otevřeném nebi" s Kanadou. 5.dubna SummituEU USAvPrazese zúčastnil mj. americký prezident Barack Obamaašéfovéstátůčivlád27zemíEU. 28. dubna Albánský premiér Sali Berisha podal v Praze do rukou premiéra MOZAIKA Topolánka oficiálně přihlášku své země doeu. 6.května EUvPrazepředzačátkem summitu EU Kanada odstartovala odkládaná jednání o volném obchodu s Kanadou. 7.května SummitEUaArménie,Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny oficiálně zahájil projekt východního partnerství; schůzky se ale řada lídrů neúčastnila. VPrazesekonalsummitEUkzaměstnanosti. 8.května SummitJižníkoridor nová hedvábná stezka hledal v Praze cesty, jak přivéstdoeuplynzestředníasie. V čele předsednictví skončila Topolánkova vláda; prezident Klaus jmenoval novou vládu v čele s Janem Fischerem května V Praze jednali zástupci zemíeuaskupinyrio(zemělatinské Ameriky). 20. května Summit EU Čína na úrovni tzv.trojkyvedlvprazezačrprezident Klaus; dohodnuty byly mj. konkrétní kroky ke snížení emisí skleníkových plynů května V Chabarovsku na ruském Dálném východě se konal summit EU Rusko na úrovni trojky(předsednictví zastupoval prezident Klaus). 23. května Summit EU Jižní Korea na úrovni trojky v Soulu června VolbydoEPskončilysrekordně nízkou účastí(43,1 procenta) a vítězstvím stran pravého středu června Summit EU dohodl záruky pro Irsko kvůli lisabonské smlouvě, vyjádřil podporu Josému Barrosovi pro kandidaturu na další mandát v čele EK a schválil reformu dohledu nad finančním trhem. redakce zpracováno z internetových zdrojů

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č.j.: 274/2014 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 254 ze dne 09.04.2014 Návrhy na pojmenování ulic a náměstí ve vztahu k událostem 17. listopadu 1989 v lokalitě Nákladového nádraží

Více

Škrtni všechny nesprávné odpovědi.

Škrtni všechny nesprávné odpovědi. 1. Kdo se stal v Československu po druhé světové válce předsedou vlády? Emil Hácha. 2. Komunistický politik, první dělnický prezident v Československu. Vedl komunistický převrat v roce 1948. Jak se jmenuje?

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Mizerov, Majakovského 2219 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

Vládní návrh. ZÁKON ze dne o zásluhách Václava Havla. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Vládní návrh. ZÁKON ze dne o zásluhách Václava Havla. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Vládní návrh ZÁKON ze dne. 2012 o zásluhách Václava Havla Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii. 2 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho

Více

Od totality k demokracii. Skládačka

Od totality k demokracii. Skládačka Od totality k demokracii Skládačka Návod na přípravu skládačky: Každá skládačka se v tomto souboru skládá ze tří částí: 1) karta se zadáním; 2) karta s odpověďmi; 3) fotografie. Všechny tři části vytiskneme.

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

NÁVRAT K DEMOKRACII jaro 1968 Alexander Dubček 21. srpna 1968 okupace obnovena Gustav Husák pronásledování normalizace

NÁVRAT K DEMOKRACII jaro 1968 Alexander Dubček 21. srpna 1968 okupace obnovena Gustav Husák pronásledování normalizace NÁVRAT K DEMOKRACII Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s vývojem České republiky při návratu k demokracii. Učebnice: Obrazy z novějších Českých dějin. NÁVRAT

Více

Junáka. protinacistického odboje roku 1941 zvláštním dekretem ministr exilové londýnské vlády Juraj Slávik. Za účast v odboji zaplatilo životem na

Junáka. protinacistického odboje roku 1941 zvláštním dekretem ministr exilové londýnské vlády Juraj Slávik. Za účast v odboji zaplatilo životem na 1940 Dne 28. 10. 1940 vydal K. H. Frank v zastoupení říšského protektora v Čechách a na Moravě nařízení o rozpuštění Junáka. Dne 4. 11. 1940 nacisté přepadli ústředí Junáka a zabavili veškerý majetek.

Více

PO VÁLCE ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA NÁSTUP KOMUNISTŮ

PO VÁLCE ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA NÁSTUP KOMUNISTŮ PO VÁLCE 1945 1948 PREZIDENTEM OPĚT EDVARD BENEŠ ODDĚLILA SE PODKARPATSKÁ RUS A PŘIČLENILA SE K SOVĚTSKÉMU SVAZU ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA 1946

Více

Historie 13. Otázka číslo: 1. Havajské ostrovy se v roce 1959 staly: jedinou kolonií USA. jedním ze států USA

Historie 13. Otázka číslo: 1. Havajské ostrovy se v roce 1959 staly: jedinou kolonií USA. jedním ze států USA Historie 13 Otázka číslo: 1 Havajské ostrovy se v roce 1959 staly: jedinou kolonií USA jedním ze států USA samostatným státem, který je s USA spojen ekonomickou unií Otázka číslo: 2 V roce 1979 začal SSSR

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Československo

Více

17. listopad. V této prezentaci se podíváme na jeden z našich významných státních svátků, kterým beze sporu je 17. listopad.

17. listopad. V této prezentaci se podíváme na jeden z našich významných státních svátků, kterým beze sporu je 17. listopad. 17. listopad V této prezentaci se podíváme na jeden z našich významných státních svátků, kterým beze sporu je 17. listopad. Upraveno pro bezkontaktní prezentaci Co pro nás znamená? Státní svátek nemusíme

Více

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.

Více

http://www.adam.cz/img/201201282001_soutez-normalni-normalizace-clovek-v-tisni.jpg NORMALIZACE

http://www.adam.cz/img/201201282001_soutez-normalni-normalizace-clovek-v-tisni.jpg NORMALIZACE http://www.adam.cz/img/201201282001_soutez-normalni-normalizace-clovek-v-tisni.jpg NORMALIZACE POJEM NÁVRAT KSČ K DIKTATUŘE SOVĚTSKÉHO TYPU NE NOVÝ SYSTÉM, POUZE ZNOVUPOUŽITÍ NÁSTROJŮ 50. LET POČÍNAJÍCÍ

Více

Příloha č. 7: Karty k Chartě 77. Autoři Charty 77 vyzývají státní moc k dodržování zákonů. Charta je protisocialistický manifest a hanlivé psaní.

Příloha č. 7: Karty k Chartě 77. Autoři Charty 77 vyzývají státní moc k dodržování zákonů. Charta je protisocialistický manifest a hanlivé psaní. Příloha č. 7: Karty k Chartě 77 Autoři Charty 77 vyzývají státní moc k dodržování zákonů. Charta nechce vytvářet politickou opozici vůči režimu, ale vybízí k dialogu o lidských právech. Charta je protisocialistický

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Od totality k demokracii X X X X X

Od totality k demokracii X X X X X 1 Vylušti křížovku. 1) Období na začátku roku 1968, kdy se do vedení komunistické strany dostala skupina umírněných politiků v čele s Alexandrem Dubčekem, kteří chtěli uvolnit poměry v zemi a nastolit

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

uvede příčiny a důsledky světové hospodářské

uvede příčiny a důsledky světové hospodářské Podklad pro celoroční rozvržení učiva dějepisu v 9. ročníku Celoroční rozvržení očekávaných výstupů z RVP ZV, dílčích výstupů a učiva DĚJEPISU 9 škola: třída: vyučující: hodinová dotace: 66 vyučovacích

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_ČJM4_4360_ZEM Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Dějiny 20. století, totalitní režimy

Dějiny 20. století, totalitní režimy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Dějepis (DEJ) Dějiny 20. století, totalitní režimy Kvarta 2 hodiny týdně Dataprojektor Mezinárodní vztahy před 1. světovou válkou Ukáže na mapě kolonie evropských

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

Období komunistické vlády

Období komunistické vlády Materiál pro domácí VY_06_Vla5E-20 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Dějepis - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Dějepis - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Dějepis Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s organizací československého

Více

OBNOVENÍ ČESKOSLOVENSKA

OBNOVENÍ ČESKOSLOVENSKA OBNOVENÍ ČESKOSLOVENSKA http://simonak.eu/index.php?stranka=pages/h_k/5_5.htm http://i.lidovky.cz/09/102/lngal/pks2e7562_odsun.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/79/czechoslovakia_location_map.svg/

Více

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod pohrůžkou přenechání Slovenska Maďarsku. 14. března byl

Více

Mluvčí Charty 77 objektivem Státní bezpečnosti

Mluvčí Charty 77 objektivem Státní bezpečnosti Mluvčí Charty 77 Státní bezpečnosti Výběr fotografií ABS z připravované výstavy Tváře Charty 77 Charta 77, pojmenovaná podle dokumentu Prohlášení Charty 77 ze dne 1. ledna 1977, představovala občanskou

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_ČJM4_4460_ZEM Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

Téma: Prezentace vývoje Československa od uchopení moci komunisty v únoru 1948 do vyhlášení Československé socialistické republiky v roce 1960.

Téma: Prezentace vývoje Československa od uchopení moci komunisty v únoru 1948 do vyhlášení Československé socialistické republiky v roce 1960. Vyhodnocení workshopu: Československo v 50. letech Projekt: Krajské vzdělávací centrum pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Reg. č.: CZ.1.07/1.3.00/14.0026 Datum konání: 5. 10. 2012 Místo konání:

Více

Učební osnovy vyučovacího předmětu dějepis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu

Učební osnovy vyučovacího předmětu dějepis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu - umí charakterizovat hlavní změny koncem 19. - a počátkem 20. století v oblasti hospodářské, - společenské, kulturní a v mezinárodních vztazích - vysvětlí příčiny vzniku ohnisek napětí v Evropě - a v

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_345 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

NABÍDKA VÝSTAV O ČESKOSLOVENSKÝCH DĚJINÁCH

NABÍDKA VÝSTAV O ČESKOSLOVENSKÝCH DĚJINÁCH NABÍDKA VÝSTAV O ČESKOSLOVENSKÝCH DĚJINÁCH PŘÍBĚHY BEZPRÁVÍ Z MÍSTA, KDE ŽIJEME Každoročně vyzýváme studenty, aby ve svém okolí našli pamětníky, jejichž životy poznamenalo komunistické bezpráví, a aby

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_20. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77

VY_32_INOVACE_D5_20_20. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77 VY_32_INOVACE_D5_20_20 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77 VY_32_INOVACE_D5_20_20 Anotace: materiál obsahuje 2 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona: III/2 Název:

Více

Českoslovenští prezidenti 1918 1993

Českoslovenští prezidenti 1918 1993 Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0571 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Předmět Téma ŠVP (RVP) Dějepis v kostce Základy společenských

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 2 týdně, povinný MD: 1. světová válka Žák: vyjádří své mínění o zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledcích 1. světová válka - válka (začátek, průběh, příměří) - Češi a Slováci za 1. světové

Více

Seznamte se s historií

Seznamte se s historií Bylo Československo před rokem 1989 federací? Jedním z prvních signálů, že vztah Čechů a Slováků nebude v obnovené demokracii po listopadu 1989 bezproblémový, se stala tzv. pomlčková, která odkryla vzájemné

Více

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE)

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) 1960 schválen zákon o III. pětiletém plánu Nesplnitelné úkoly Vypínání elektrické energie Selhání zásobování uhlím Ochromení železniční dopravy uhelné prázdniny Pomoc jiným

Více

Dějepis - Kvarta. politický vývoj významných států Evropy a světa do první světové války

Dějepis - Kvarta. politický vývoj významných států Evropy a světa do první světové války - Kvarta Dějepis Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní Kompetence sociální a personální Kompetence komunikativní Učivo

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0111. Dějepis. Mgr.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0111. Dějepis. Mgr. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ

II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se situací za doby okupace Československa, II. světové války a následné vlády KSČ. Učebnice:

Více

Dějiny od konce 19.století do 1. světové války. Průmyslová revoluce v Evropě. Trojspolek,Dohoda. Vývoj v koloniálních a závislých zemích

Dějiny od konce 19.století do 1. světové války. Průmyslová revoluce v Evropě. Trojspolek,Dohoda. Vývoj v koloniálních a závislých zemích Dějiny od konce 19.století do 1. světové války - umí charakterizovat hlavní změny koncem 19. a počátkem 20.století v oblasti hospodářské, společenské,kulturní a v mezinárodních vztazích - vysvětlí příčiny

Více

Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky

Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS DĚJEPIS 9. ROČNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky T.G. Masaryk Charakteristické

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

Od totality k demokracii

Od totality k demokracii Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_21 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 938/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 938/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 938/0 Návrh poslanců Karla Raise, Petra Kořenka, Vlasty Bohdalové a Jiřího Miholy na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb.,

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

VÝVOJ DŮVĚRYHODNOSTI VÁCLAVA KLAUSE CELKOVÝ PŘEHLED

VÝVOJ DŮVĚRYHODNOSTI VÁCLAVA KLAUSE CELKOVÝ PŘEHLED Informace STEM ze dne 5. 3. 13 CESTA VÁCLAVA KLAUSE ČESKOU POLITIKOU I. VÝVOJ DŮVĚRYHODNOSTI VÁCLAVA KLAUSE CELKOVÝ PŘEHLED První část seriálu věnovaného osobnosti Václava Klause sleduje důvěru veřejnosti

Více

Olomouc, Pedagogická fakulta UP, Žižkovo nám května 2010

Olomouc, Pedagogická fakulta UP, Žižkovo nám května 2010 Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd pořádá ve spolupráci s Archivem UP v Olomouci mezinárodní vědeckou konferenci Dvacet let od prvních svobodných voleb po obnovení

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Novodobé dějiny. Léta v ČSR VY_32_INOVACE_D0110.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Novodobé dějiny. Léta v ČSR VY_32_INOVACE_D0110. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105 Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Ověření ve výuce: dějepis Třída: IX. Datum: 13. 02. 2011 Předmět: dějepis Ročník: IX. Klíčová slova: Protektorát Čechy

Více

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce Název studijního oboru Kód studijního oboru Typ studia Forma studia Okruhy ke státní závěrečné zkoušce Historie se zaměřením na vzdělávání 7105R056 bakalářský Specializace Platnost od 1. 11. 2016 prezenční

Více

DĚJEPIS 9. ROČNÍK POLITICKÝ SYSTÉM PRVNÍ REPUBLIKY, ZAHRANIČNÍ November POLITIKA.notebook

DĚJEPIS 9. ROČNÍK POLITICKÝ SYSTÉM PRVNÍ REPUBLIKY, ZAHRANIČNÍ November POLITIKA.notebook POLITICKÝ SYSTÉM OBDOBÍ PRVNÍ REPUBLIKY (UČEBNICE S. 36 40) V ČSR systém politického pluralismu, politické strany z předválečného období. Nejdůležitější politickou stranou se stala Československá sociálně

Více

VZTAHY MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM

VZTAHY MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM 29 VZTAHY MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM Vypiš, k jakému zlepšení došlo v mezinárodních vztazích za Chruščova a Kennedyho VZTAHY MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM Střídavé ochlazování a uvolňování napětí vzájemné vztahy

Více

Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem

Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST Poválečný vývoj ČR 5.ročník Poválečný

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s osobností Jana Opletala a listopadovými

Více

17. listopad Den boje za svobodu a demokracii

17. listopad Den boje za svobodu a demokracii VY_32_INOVACE_05_ STÁTNÍ SVÁTKY_35 Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:cz.1.07/1.4.00/21.2400 Anotace Digitální

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

NABÍDKA VÝSTAV O ČESKOSLOVENSKÝCH DĚJINÁCH

NABÍDKA VÝSTAV O ČESKOSLOVENSKÝCH DĚJINÁCH NABÍDKA VÝSTAV O ČESKOSLOVENSKÝCH DĚJINÁCH PŘÍBĚHY BEZPRÁVÍ Z MÍSTA, KDE ŽIJEME Každoročně vyzýváme studenty, aby ve svém okolí našli pamětníky, jejichž životy poznamenalo komunistické bezpráví, a aby

Více

Pražské jaro 1968 v Československu

Pražské jaro 1968 v Československu Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Češi za 1. světové války

Češi za 1. světové války Češi za 1. světové války Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/14.00/21.2149 Datum: 15. 10. 2012 Autor: Denisa Biskupová Název: VY_32_INOVACE_20_D_Češi za 1. světové

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Seminář dějepisu (SDE) Náplň: Regionální dějiny Kutné Hory; Československo a ČR 1914 1993 Třída: 4. ročník a oktáva Počet hodin: 2 hodiny týdně Pomůcky: Dataprojektor Dějiny Kutné Hory, její památky

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

Opakování Mnichovská dohoda Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov.

Opakování Mnichovská dohoda Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov. Opakování Mnichovská dohoda 29.9.1938 Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov. a Podkarpatské Rusi. ČSR přišla o cca 30% svého území s 1 450 000

Více

Parlament České republiky. Senát. 8. funkční období. N á v r h senátního návrhu zákona,

Parlament České republiky. Senát. 8. funkční období. N á v r h senátního návrhu zákona, 343 8. funkční období 343 Návrh senátního návrhu zákona senátorů Miroslava Nenutila, Milana Štěcha, Přemysla Sobotky a dalších, kterým se navrhuje zákon č. /2012 Sb., o Českém národním povstání, a mění

Více

VY_32_INOVACE_OV89LE_14_01_08. Mgr.Eva Lepší. Občanská výchova. 9.roč. 17. listopad. prezentace spojená s interaktivitou.

VY_32_INOVACE_OV89LE_14_01_08. Mgr.Eva Lepší. Občanská výchova. 9.roč. 17. listopad. prezentace spojená s interaktivitou. Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací materiál

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

Žáci použijí snímky s úkoly a závěrečným testem, které slouží k procvičení látky.

Žáci použijí snímky s úkoly a závěrečným testem, které slouží k procvičení látky. Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

A B C D E F. Třicátá léta ve 20.

A B C D E F. Třicátá léta ve 20. A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Dějepis 3 Vzdělávací předmět: Dějepis 4 Ročník: 9. 5 Klíčové kompetence Výstupy Učivo (Dílčí kompetence) 6 Kompetence k učení rozlišením

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 548/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 548/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 548/0 Návrh poslankyně Heleny Válkové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích,

Více

2. světová válka. Skládačka

2. světová válka. Skládačka 2. světová válka Skládačka Návod na přípravu skládačky: Každá skládačka se v tomto souboru skládá ze tří částí: 1) karta se zadáním, 2) karta s odpověďmi, 3) fotografie. Všechny tři části vytiskneme. Každou

Více

Období reálného socialismu. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU

Období reálného socialismu. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU Období reálného socialismu Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU Vztah k náboženství na okraji 1, základní parametry vztahu české společnosti k náboženství již z období 1918-1928 2, lidová strana součástí

Více

Literatura 20. století

Literatura 20. století Literatura 20. století celková charakteristika z hlediska historie a literárního vývoje Tvorbu spisovatelů ovlivnily: 1) 1. světová válka (1914 1918) 2) 2. světová válka (1939 1945) 3) studená válka 2.

Více

Pod záštitou prezidenta České republiky Václava Klause

Pod záštitou prezidenta České republiky Václava Klause Pod záštitou prezidenta České republiky Václava Klause Popis projektu Projekt Češi ve světě oslavy Dne české státnosti 2012 proběhne na různých místech v Praze v týdnu od 24. do 30. září 2012 pod záštitou

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

Psací potřeby, pracovní list, text (lze promítnout prostřednictvím interaktivní tabule nebo nakopírovat žákům).

Psací potřeby, pracovní list, text (lze promítnout prostřednictvím interaktivní tabule nebo nakopírovat žákům). Název školy: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_07_Václav Havel Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační gramotnost

Více

Vítězný únor 1948 v Československu

Vítězný únor 1948 v Československu Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Název lekce (téma) Normalizace Časový rozsah lekce dvě vyučovací hodiny Věková skupina (ročník) kvarta ( 9.ročník)

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

NÁZEV: VY_32_Dějepis_04_Československo a Česká republika

NÁZEV: VY_32_Dějepis_04_Československo a Česká republika NÁZEV ŠKOLY: ZŠ,Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková org. AUTOR: Ing. Věra Bubíková VYTVOŘENO: 01.05.2013 NÁZEV: VY_32_Dějepis_04_Československo a Česká republika po r. 1989, ZŠ praktická, 9. R - TÉMA:

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Projekt Evropa pro občany

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Projekt Evropa pro občany Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Projekt Evropa pro občany Evropa pro občany Cílem programu Evropa pro občany (2007-2013) je přiblížit Evropskou unii občanům členských států a zároveň občany podpořit,

Více

Marshallův plán. Mgr. Veronika Brynychová VY_32_INOVACE_DEJ_29. Období vytvoření: únor Ročník: 2., příp. 3.

Marshallův plán. Mgr. Veronika Brynychová VY_32_INOVACE_DEJ_29. Období vytvoření: únor Ročník: 2., příp. 3. VY_32_INOVACE_DEJ_29 Marshallův plán Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast: Československo 1945-48 Předmět: dějepis, příp. hospodářské dějiny Výstižný

Více

181/2007 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ÚSTAV PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ A ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ HLAVA II

181/2007 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ÚSTAV PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ A ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ HLAVA II 181/2007 Sb. - o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek - poslední stav textu 181/2007 Sb. ZÁKON ze dne 8. června 2007 o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu

Více

ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace

ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace Název školy: Číslo projektu: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_36_Jaroslav Seifert Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační

Více

7. Dodatky OBSAH Rozdílové zkoušky -SVP / bodu 2.5 ŠVP -SVP / SVP /73 7 3

7. Dodatky OBSAH Rozdílové zkoušky -SVP / bodu 2.5 ŠVP -SVP / SVP /73 7 3 7. Dodatky OBSAH 7.1. Rozdílové zkoušky SVP050901/71 7 1 7.2. bodu 2.5 ŠVP SVP080901/72 7 2 7.3. SVP080903/73 7 3 7.4. poznávání dodatek 2010 SVP100413/74 7 4 7.5. bodu 2.5 ŠVP a dodatku 7.3. SVP130901/75

Více

Vý stupní test z de jepisu 9. roč ní k

Vý stupní test z de jepisu 9. roč ní k Vý stupní test z de jepisu 9. roč ní k 1. Imperialismus a. co b. kde 2. Druhá průmyslová revoluce a. co? c. kdy? 3. Pásová výroba a. kdo? 4. Významné objevy a objevitelé konce 19. století. 5. Kultura konce

Více

Budování socialismu v ČSR

Budování socialismu v ČSR VY_12_INOVACE_105 Budování socialismu v ČSR Pro žáky 9. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Moderní doba Únor 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k prezentaci nového učiva a ověření schopnosti zapamatovat

Více

Historie a tradice ozbrojených sil ČR Konstituování Armády České republiky a účast vojáků v zahraničních misích

Historie a tradice ozbrojených sil ČR Konstituování Armády České republiky a účast vojáků v zahraničních misích Historie a tradice ozbrojených sil ČR Konstituování Armády České republiky a účast vojáků v zahraničních misích Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor (předmět): Dějepis - ročník: SEKUNDA

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor (předmět): Dějepis - ročník: SEKUNDA Svět mezi světovými válkami Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor (předmět): Dějepis - ročník: SEKUNDA Téma Učivo Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové) PT KK Svět po 1. světové válce

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 9. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Tematický okruh: Mezinárodní polit. situace

Více

WASHINGTON _ PRAHA. Depeše velvyslanectví USA v Československu v listopadu a prosinci 1989. K vydání připravil Vilém Prečan

WASHINGTON _ PRAHA. Depeše velvyslanectví USA v Československu v listopadu a prosinci 1989. K vydání připravil Vilém Prečan PRAHA WASHINGTON _ PRAHA Depeše velvyslanectví USA v Československu v listopadu a prosinci 1989 K vydání připravil Vilém Prečan Knihovna Václava Havla Praha 2004 Seznam dokumentů 1. Prague 06366 Praha,

Více

CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Učení pro život

CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Učení pro život Státní svátky ČR Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č.DUMu: VY_32_INOVACE_01_06 Tématický celek: Země, kraje, města Autor: PaedDr. Helena

Více

Ke kořenům Havlova pojetí Občanského fóra / 66 Definice Občanského fóra / 75 Neexistovalo jednoduché řešení / 78

Ke kořenům Havlova pojetí Občanského fóra / 66 Definice Občanského fóra / 75 Neexistovalo jednoduché řešení / 78 labyrint18.qxd 7.2.2005 14:57 StrÆnka 9 Předmluva 9 Obsah Úvod / 15 Přístup k tématu / 15 Listopad 89 a věc revoluce / 18 Revoluce bez revolucionářů / 21 Povaha přechodného období / 28 Poděkování / 34

Více