Popis aktuální sociální situace v SO ORP Rokycany

Transkript

1 Popis aktuální sociální situace v SO ORP Rokycany Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní Čechy Americká Plzeň Plzeň 2006 strana 1/36

2 Obsah Popis aktuální sociální situace v SO ORP Rokycany... 1 Úvod Cíl analýzy Způsob sběru a zpracování dat Vymezení a základní popis území SO ORP Rokycany Mikroregiony v okrese Rokycany Obyvatelstvo Vývoj počtu obyvatel Věková struktura obyvatel Vzdělanostní struktura obyvatel Cizinci a jejich podíl na počtu obyvatelstva v SO ORP Rokycany Trh práce Míra nezaměstnanosti a její vývoj Struktura nezaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti Shrnutí problémových oblastí Kriminalita Kriminalita v Plzeňském kraji a ČR Kriminalita v SO ORP Rokycany Dojížďka do škol a zaměstnání, občanská vybavenost obcí Sociální péče na Rokycansku Úsek dávek sociální péče Úsek péče o zdravotně postižené občany a seniory Úsek sociálně právní ochrany dětí Zařízení sociální péče strana 2/36

3 Úvod 1.1 Cíl analýzy Tato analýza byla zpracována pro projekt zavádějící a realizující proces komunitního plánování sociálních služeb (dále jen KPSS) na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Rokycany. Tento dokument popisuje stávající socio-demografickou situaci na Rokycansku. Hlavním cílem je shromáždit statistické údaje využitelné při procesu KPSS. Obsahuje obecné informace o území, jeho obyvatelstvu a vybraných společenských jevech, které jsou shromážděny a uspořádány tak, aby byly užitečným podkladem pro práci všech účastníků procesu KPSS. 1.2 Způsob sběru a zpracování dat Vytvoření sociálně demografické analýzy znamená především sběr, třídění a zpracování statistických údajů, které jsou již vytvořeny. Stěžejními zdroji informací jsou tištěné publikace a publikace v elektronické podobě získané na úřadech, v knihovnách, v místních organizacích, na internetu apod. Při použití již zpracovaných materiálů je nutno vždy počítat s relativní mírou výpovědní hodnoty, protože vznikaly na základě různých metodik, často i bez nich. Vždy je lépe takto získané údaje ověřit z více zdrojů, v případě zásadních dat zpracovat průzkum vlastní. 1 2 Vymezení a základní popis území SO ORP Rokycany Projekt komunitního plánování sociálních služeb je realizován pro správní obvod obce s rozšířenou působností Rokycany (dále je SO ORP Rokycany), který vznikl po reorganizaci státní správy v roce V případě Rokycanska se území správního obvodu shoduje s územím okresu, což je však výjimečné. V rámci této studie bude použito označení Rokycansko jako správní obvod. V některých případech při uvádění statistických údajů může být použit i termín okres. Projekt Komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku bude realizován pro všech 68 obcí správního obvodu. 1 Návrh konkrétních metodik pro komunitní plánování sociálních služeb, Komunitní plánování, o.p.s., 2005, s. 44. strana 3/36

4 Rokycansko se rozkládá v severovýchodní části Plzeňského kraje a má společné hranice s dalšími čtyřmi správními obvody Plzeňského kraje: Kralovice, Nýřany, Plzeň a Blovice. Na východě hraničí správní obvod se středočeským krajem. Rokycanský správní obvod spravuje celkem 68 obcí, po reorganizaci krajů vznikl z bývalého okresu Rokycany a je tvořen třemi obvody s pověřenými obecními úřady - Radnice, Zbiroh a Rokycany. Hned po okresu Plzni-město patří svojí rozlohou ha mezi nejmenší v Plzeňském kraji. Stejně tak počtem obyvatel, který byl k , se řadí mezi nejmenší. Naopak hustotou obyvatel 79,5 obyvatele na 1 km 2 (k ) se po Plzni-městu řadí na druhé místo v Plzeňském kraji. Z celkového počtu 68 obcí ve správním obvodu má 6 obcí status města město Mýto, Hrádek, Mirošov, Radnice, Zbiroh a Rokycany. Meziokresní srovnání vybraných ukazatelů v Plzeňském kraji v roce 2005 (k ) v tom okresy: Kraj celkem Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov ZÁKLADNÍ ÚDAJE Rozloha v ha Počet obcí Počet částí obcí Zdroj: Český statistický úřad - Statistický bulletin - Plzeňský kraj za rok 2005 Sídelní struktura podle velikostních skupin obcí k počet obcí počet obyvatel plzeňský kraj SO ORP Rokycany plzeňský kraj SO ORP Rokycany Celkem do ( 63 %) ( 13 %) ( 19 %) ( 13%) strana 4/36

5 ( 16 %) ( 44 %) a více 14 1 ( 1,5%) (30%) Zdroj: Český statistický úřad Výše uvedená tabulka ukazuje, že ve správním obvodu Rokycany je z celkových 68 obcí 43 (63 %) obcí s počtem obyvatel do 299 osob. V okrese Rokycany žije 13 % obyvatel v obcích do 299 osob. Nejvíce obyvatel Rokycanska (44 %) žije v obcích o velikosti mezi 1000 a 4999 obyvateli. V Rokycanech, které jako jediná obec v okrese spadají do kategorie obce nad 5 000, tvoří pouze 1,5 % z celkového počtu obcí na Rokycansku, zároveň v nich žije 30 % z celkového počtu obyvatel správního obvodu. K porovnání, v Plzeňském kraji žije nejvíce obyvatel (51 %) v obcích s počtem obyvatel nad 5 000, 27 % obyvatel žije v obcích s počtem obyvatel mezi a Pouze 7 % z celkového počtu obyvatel v Plzeňském kraji žije v obcích do 299 obyvatel. Obce SO ORP Rokycany Bezděkov Břasy Březina Bujesily Bušovice Cekov Čilá Dobřív Drahoňův Újezd * Ejpovice Hlohovice Holoubkov Hrádek Hradiště Hůrky Cheznovice Chlum Chomle Kakejcov * Kamenec Kamenný Újezd Kařez Kařízek * Klabava Kladruby Kornatice * Lhota pod Radčem Lhotka Lhotka u Radnic Liblín Líšná * Litohlavy * Medový Újezd * Mešno * Mirošov Mlečice Mýto Němčovice Nevid Osek Ostrovec-Lhotka * Plískot Podmokly Příkosice * Přívětice Radnice Raková Rokycany Sebečice Sirá Skomelno Skořice Smědčice Strašice Svojkovice Štítov * Těně Terešov Těškov Trokavec * Týček Újezd u Svatého Kříže Vejvanov Veselá Vísky * Volduchy Všenice Zbiroh Zvíkovec 2.1 Mikroregiony v okrese Rokycany Na území SO ORP Rokycany působí několik dobrovolných svazků obcí. Jedná se o Mikroregion Radnicko, Zbirožsko, Mirošovsko a Mikroregion Horní Berounka, povodí Klabavy. Většina obcí regionu je zapojena do některého ze zmíněných mikroregionů. Cílem takových svazků obcí je především využití rozvojového potenciálu daného území, rozvoj členských obcí a vzájemná spolupráce při řešení problémů. Záměry jednotlivých mikroregionů se též odvíjí od jejich polohy v okrese, například Mikroregion Radnicko, který se rozkládá na severu okresu, si dal jako prioritní cíle k řešení otázku nezaměstnanosti a dopravní obslužnosti. Mikroregion Horní Berounka, povodí Klabavy si jako jeden ze svých cílů vytyčil vyčištění koryta řeky Klabavy. strana 5/36

6 Mikroregion Zbirožsko leží na rozhraní dvou územně správních celků - Plzeňského a Středočeského kraje a zaujímá celkovou plochu ha, což je zhruba 21 % z celkového území správního obvodu Rokycansko. Mikroregion Zbirožsko vznikl v roce 1998 spojením obcí Kařez, Kařízek, Cekov, Sirá, Lhota pod Radčem, Plískov, Drahoňův Újezd, Ostrovec- Lhotku, Líšnou, Týček a Zbiroh s dalšími částmi obce Chotětínem, Třebnuškou, Přísednicí a Jablečnem. V 15 obcích žije celkem obyvatel (k k ). Oblast je velmi řídce zalidněna - 36,8 obyvatel na km². Převážnou část území tvoří pestré přírodní podmínky s členitou Křivoklátskou vrchovinou. Značná část území je součástí biosferické rezervace UNESCO - CHKO Křivoklátsko. Druhým mikroregionem na území SO ORP Rokycany, je Mikroregion Radnicko, který byl ustanoven v srpnu Cílem mikroregionu je zajistit trvalý rozvoj členských obcí. Oblast Mikroregionu Radnicko má rozlohu 192 km², což je 33 % plochy celého okresu, s celkovým počtem ca 7593 obyvatel. Hustota zalidnění je 39,5 obyvatel na 1 Km². Největšími sídly mikroregionu jsou města Radnice a Břasy. Dalšími obcemi jsou: Bezděkov, Březina, Bujesily, Čilá, Hlohovice, Hradiště, Chlum, Chomle, Kamenec, Kladruby, Lhotka u Radnic, Liblín, Mlečice, Němčovice, Podmokly, Přívětice, Sebečice, Skomelno, Terešov, Újezd u Svatého Kříže, Vejvanov, Všenice a Zvíkovec. Velká část území spadá do přírodního parku Horní Berounka, který svými přírodními krásami i kulturní historií nabízí bohaté využití. Centrem správního obvodu je patnáctitisícové město Rokycany, které leží na soutoku Padrťského a Boreckého potoka v podhůří Brd v nadmořské výšce 362 m, 12 km východně od krajského města Plzeň. V roce 1404 se Rokycany staly městem a v roce 1584 byly povýšeny císařem Rudolfem II. na královské město. Město Rokycany se také připojilo k jednomu z krajských mikroregionů a to k Mikroregionu Horní Berounka, povodí Klabavy. Tento mikroregion se nalézá na území okresu Plzeň sever a Rokycany a sdružuje celkem 25 obcí. Ze správního obvodu Rokycany tam spadá pouze část obcí Rokycany, Dobřív, Ejpovice, Holoubkov, Hrádek, Cheznovice, Kamenný strana 6/36

7 Újezd, Kornatice, Litohlavy, Medový Újezd, Mýto, Nevid, Příkosice, Raková, Skořice, Strašice, Těně a Těškov. Obce Kakejcov, Kornatice, Mirošov, Trokavec, Veselá a Vísky se spojily do Mikroregionu Mirošovsko, též obec Příkosice, která zároveň náleží do Mikroregionu Nepomucko, stejně tak jako obec Mešno. Ve SO ORP Rokycany jsou další obce, které v současné době, podle dostupných informací, nenáleží k žádnému z mikroregionů. Jsou to obce Bušovice, Hůrky, Klabava, Mešno, Osek, Smědčice, Svojkovice, Štítov, Volduchy. Pro zajímavost lze uvést, že na Rokycansku se nachází nejmenší obec v kraji - Čilá s 24 žijícími obyvateli (k ). strana 7/36

8 3 Obyvatelstvo 3.1 Vývoj počtu obyvatel Ve správním obvodu Rokycany bylo k evidováno obyvatel, což je 8,3 % z celkového obyvatelstva Plzeňského kraje. Mezi 1. a 31. lednem roku 2005 došlo k mírnému nárůstu počtu obyvatel ze obyvatel na zmíněných , tedy o 2,5 % oproti minulému roku. Rokycansko se tak za okresy Plzeň - sever, Tachov a Plzeň-jih ocitlo na 4. příčce v přírůstku obyvatel v kraji a předehnalo i Plzeň-město. Za 1. čtvrtletí roku 2006 je celková hodnota přírůstku obyvatel v okrese 5,6 %. SO ORP Rokycany Stav obyvatel v letech ( k ) Muži Ženy Celkem Index stáří 84,0 86,7 89,6 93,0 96,2 98,1 99,1 101,9 105,8 108,7 112,0 Zdroj: ČSÚ Z Bulletinu Plzeňského kraje pro rok 2005, který každoročně zpracovává Český statistický úřad, vyplývá, že ve sledovaném období let 2000 až 2004 byl celkový přírůstek obyvatelstva v Plzeňskem kraji kladný pouze v roce Zatímco přirozený přírůstek (narození zemřelí) byl po celou dobu záporný, s maximální hodnotou v roce 2003 (-1 274), v tom samém roce byl naopak nejvyšší přírůstek stěhováním. Na Rokycansku se přirozený přírůstek stále snižoval. Ukazatele přírůstku stěhováním u námi sledovaného území vykazovaly nejnižší přírůstek stěhováním v roce Na celkovou změnu početního stavu v regionu má také vliv migrace cizích státních příslušníků. Plzeňský kraj i sledovaný správní obvod vykazují celorepublikový trend, který zaznamenal vzestup do roku 1999 a poté opět po roce V současné době je podíl cizinců v Plzeňském kraji 2,3 %, v SO ORP Rokycany dosahuje podíl cizinců 2 % z celkového počtu obyvatel ve správním obvodu. strana 8/36

9 Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Rokycany Ve správním obvodu Rokycany dosáhl celkový přírůstek obyvatelstva za rok 2005 hodnoty 2,5 %. Ve městech rokycanského okresu vykazuje nejvyšší záporný celkový přírůstek město Rokycany (-40), nejvyšší kladný přírůstek naopak zaznamenalo město Mýto. Podíváme-li se na pohyb obyvatel v daných městech v delším časovém úseku období , nejvyššího celkového přírůstku obyvatel dosahuje město Rokycany (+870). Nejvyšší záporné hodnoty, tedy nejnižšího celkového přírůstku pak město Mirošov (-647). Bilance počtu obyvatel ve městech okresu Rokycany Rokycany Hrádek Mirošov Mýto Radnice Zbiroh Zdroj:ČSÚ Počet obyvatel v mikroregionech SO ORP Rokycany (k ) Zbirožsko 3981* Radnicko Mirošovsko 3073** Horní Berounka, povodí Klabavy 25855*** Další obce SO ORP Rokycany * Bez obcí: Drahoňův Újezd, Kařízek, Líšná, Ostrovec-Lhotka ** Bez obcí: Litohlavy, Medový Újezd *** Bez obcí: Kakejcov, Kornatice, Příkosice, Vísky Zdroj:ČSÚ Od Roku 1998 začaly ve SO ORP Rokycany vznikat dobrovolné svazky obcí v podobě mikroregionů. I zde můžeme vysledovat vývojové tendence obyvatelstva. Nejvíce obyvatel se v období let přistěhovalo do Mikroregionu Horní Berounka, povodí Klabavy. K tomuto strana 9/36

10 zjištění je však nutno poznamenat, že v daném mikroregionu se nachází i největší obec okresu, město Rokycany, které samo o osobně zaznamenalo v letech největší nárůst obyvatelstva z 6 obcí rokycanského okresu, které mají status města. Úbytek obyvatelstva zaznamenal v průběhu 15 let Mikroregion Radnicko (-160). Podíváme-li se na populační podíl mužů a žen u občanů ČR, ve všech mikroregionech i zbývajících obcích SO ORP Rokycany je podíl žen a mužů téměř vyrovnaný, přesahující maximálně o 1 %. Jiný poměr zaznamenáme u cizích státních příslušníků žijících na území rokycanského okresu. Zde je naopak vyšší podíl mužů, ve SO ORP Rokycany je z celkového počtu cizinců 64 % mužů. Procentuelně nejvyšší počet mužů s cizí státní příslušností žije v mikroregionu Horní Berounky, povodí Klabavy (66 %). Počet obyvatel v obcích SO ORP Rokycany k 1.1. Obec Bezděkov Břasy Březina Bujesily Bušovice Cekov Čilá Dobřív Drahoňův Újezd * Ejpovice Hlohovice Holoubkov Hrádek Hradiště Hůrky Cheznovice Chlum Chomle Kakejcov * Kamenec Kamenný Újezd Kařez Kařízek * Klabava Kladruby Kornatice * Lhota pod Radčem Lhotka 93 Lhotka u Radnic Liblín Líšná * Litohlavy * Medový Újezd * Mešno * Mirošov Mlečice Mýto Němčovice Nevid Osek Ostrovec-Lhotka * Plískot Podmokly Příkosice * Přívětice Radnice Raková Rokycany Sebečice Sirá Skomelno Skořice Smědčice Strašice Svojkovice Štítov * Těně Terešov Těškov Trokavec * Týček Újezd u Svatého Kříže Vejvanov Veselá Vísky * Volduchy Všenice Zbiroh Zvíkovec *obce, které nebyly v roce 1991 součástí SO ORP Rokycany strana 10/36

11 Počet obyvatel v obcích SO ORP Rokycany k dle mikroregionů Občané ČR Cizinci Obec Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Celkem ČR Celkem SO ORP Rokycansko Mikroregion Zbirožsko SIRÁ CEKOV DRAHOŇŮV ÚJEZD LHOTA POD RADČEM OSTROVEC-LHOTKA PLÍSKOV KAŘEZ KAŘÍZEK LÍŠNÁ TÝČEK ZBIROH Mikroregion Radnicko BEZDĚKOV BŘASY BŘEZINA BUJESILY ČILÁ HLOHOVICE HRADIŠTĚ CHLUM CHOMLE KAMENEC KLADRUBY LHOTKA U RADNIC LIBLÍN MLEČICE NĚMČOVICE PODMOKLY PŘÍVĚTICE RADNICE SEBEČICE SKOMELNO TEREŠOV ÚJEZD U SVATÉHO KŘÍŽE VEJVANOV VŠENICE ZVÍKOVEC Mikroregion Mirošovsko strana 11/36

12 KAKEJCOV KORNATICE MIROŠOV TROKAVEC PŘÍKOSICE VESELÁ VÍSKY Mikroregion Horní Berounka, povodí Klabavy DOBŘÍV EJPOVICE HOLOUBKOV HRÁDEK CHEZNOVICE KAMENNÝ ÚJEZD LITOHLAVY MEDOVÝ ÚJEZD MÝTO NEVID RAKOVÁ ROKYCANY SKOŘICE STRAŠICE TĚNĚ TĚŠKOV Další obce SO ORP Rokycany BUŠOVICE HŮRKY KLABAVA MEŠNO OSEK SMĚDČICE SVOJKOVICE ŠTÍTOV VOLDUCHY Zdroj:ČSÚ strana 12/36

13 3.2 Věková struktura obyvatel Průměrný věk obyvatel v Plzeňském kraji a SO ORP Rokycany - stav k Plzeňský kraj Rokycany Zdroj: ČSÚ Podle projekce průměrného věku obyvatel do roku 2050 zpracované Českým statistickým úřadem se bude průměrný věk obyvatel České republiky postupně zvyšovat. Tomuto trendu se nevymyká ani Plzeňský kraj a správní obvod Rokycany. Jak ukazuje výše uvedený graf, v průměrném věku obyvatel překračuje Rokycansko (40,7 let) hodnoty Plzeňského kraje (40,2) a zároveň dosahuje nejvyššího průměrného věku v Plzeňském kraji. Zastoupení věkových skupin a jejich podíl v populaci je dalším ze základních ukazatelů demografické skladby obyvatelstva. V Plzeňském kraji došlo v období let k přírůstku obyvatel ve věkových kategoriích let (+2,01 %) a let (+2,02 %). K největšímu úbytku došlo ve věkové kategorii let a to o 1,64 %, podíl dětské složky obyvatelstva se zmenšil o 1,17 %. V rámci srovnání provedené Českým statistickým úřadem, měl správní obvod Rokycany v roce 2004 nejmenší podíl obyvatel v produktivním věku (69,9 %). Všeobecný evropský trend stárnutí populace se projevil i v SO ORP Rokycany, který měl v roce 2003 největší podíl seniorů v Plzeňském kraji (15,67%). Tyto informace nás též odkazují k průměrnému věku obyvatelstva Plzeňského kraje. Průměrný věk obyvatelstva v roce dosahoval hodnoty 39,2 let, zatímco v roce 2004 se posunul strana 13/36

14 do hodnoty 40,2 let. Index stáří definující počet osob ve věku 65 let a starších na 100 dětí ve věku 0-14 let se ve správním obvodu Rokycany zvedl od roku 1995 z 84,0 na 112,0 v roce Porovnání počtu obyvatel ve věkových kategoriích - SO ORP Rokycany počet obyvatel v ěk 0-14 obyvatelé 65+ Zabýváme li se vývojem obyvatelstva a jeho věkovou strukturou, je jistě zajímavé sledovat migrační tendence v daném regionu. Ve správním obvodu Rokycany dochází v letech k celkovému přírůstku obyvatel, to je však především způsobeno stěhováním nových obyvatel do správního obvodu. Nejaktivnější věkovou kategorií migrující jak v rámci regionu, tak stěhující se do regionu a za hranice regionu je kategorie obyvatel ve věkovém rozmezí let. Přirozený přírůstek obyvatelstva dosahuje od roku 1995 stále záporných hodnot, kdežto přírůstek obyvatel stěhováním se naopak zvyšuje. Rokycany migrace obyvatel Celkem k Stěhování Vnitřní roků roků roků Přistěhovalí roků roků roků Vystěhovalí roků roků roků Přírůstek (úbytek) obyvatelstva Celkový Přirozený Stěhováním Zdroj: ČSÚ strana 14/36

15 3.3 Vzdělanostní struktura obyvatel Komunitní plánování sociálních služeb na Rokycansku Údaje o vzdělanostní struktuře obyvatelstva se zjišťují především při statistickém sčítání lidí, domů a bytů. Údaje v této kapitole odkazující na vzdělaností strukturu jsou použity ze Sčítání lidí, domů a bytů Obyvatelstvo Plzeňského kraje a jeho správních obvodů starší 15 let podle nejvyššího ukončeného vzdělání (v %) 2001 základní a neukončené, včetně bez vzdělání vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské včetně vědecké přípravy Nezjištěno Kraj celkem v tom správní obvody: 23,4 39,4 25,0 3,1 7,8 1,3 Blovice 26,0 43,9 21,2 2,6 5,5 0,9 Domažlice 24,3 40,6 24,9 2,6 6,0 1,6 Horažďovice 26,7 42,9 22,7 2,5 4,7 0,6 Horšovský Týn 27,1 45,5 20,0 2,1 4,0 1,3 Klatovy 23,6 39,3 25,9 2,8 7,3 1,1 Kralovice 25,5 43,8 22,4 2,5 5,0 0,9 Nepomuk 28,5 43,4 20,0 1,9 3,9 2,3 Nýřany 27,3 43,8 20,7 2,0 5,0 1,1 Plzeň 18,2 34,8 29,1 4,2 12,1 1,6 Přeštice 23,2 44,6 23,7 2,5 5,4 0,6 Rokycany 23,3 41,8 24,7 2,9 6,3 0,9 Stod 28,1 43,5 20,5 2,5 4,2 1,2 Stříbro 32,3 37,9 20,8 2,2 5,0 1,8 Sušice 26,7 40,3 23,0 2,8 6,2 1,0 Tachov 29,4 39,8 21,7 2,5 5,0 1,6 Zdroj: ČSÚ Z uvedené tabulky mapující obyvatelstvo starší 15 let a jeho nejvyšší ukončené vzdělání, nám vyplývá, že v roce 2001 mělo 41,8 % obyvatel správního obvodu ukončení vzdělání s vyučením či střední odborné vzdělání bez maturity. Tato část obyvatel tvoří největší podíl na vzdělanostní struktuře správního obvodu. Úplné střední odborné vzdělání s maturitou mělo v roce ,7 % obyvatel a třetí největší podíl tvořili občané se základním vzděláním či neukončeným vzděláním. Vysokoškolsky vzdělaní občané jsou zastoupeni 6,3 %. V porovnání s údaji za Plzeňský kraj má rokycanský správní obvod vyšší počet obyvatel s vyučením nebo středním odborným vzděláním bez maturity. Ve školním roce 2004/2005 fungovalo na Rokycansku 23 mateřských školek, které navštěvovalo celkem dětí. Na 19 základních školách bylo evidováno žáků a 1 gymnáziu v Rokycanech navštěvovalo celkem 463 studentů. Ve správním obvodu se nachází 1 střední odborná škola, kde bylo zapsáno 314 žáků. Pro děti se speciálními potřebami bylo otevřeno 11 tříd, kam docházelo 88 žáků. Střední odborná učiliště a učiliště jsou na Rokycansku celkem 2, s celkovým počtem 907 studentů. Mateřské a základní školy podle okresů ve školním roce 2004/2005 strana 15/36

16 Mateřské školy Základní školy Kraj, okresy školy třídy děti učitelé školy třídy žáci učitelé Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Zdroj: ČSU Gymnázia a střední odborné školy podle okresů ve školním roce 2004/2005 Kraj, okresy Gymnázia Střední odborné školy školy třídy žáci učitelé školy třídy žáci učitelé Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Zdroj: ČSÚ Speciální školy podle okresů ve školním roce 2004/2005 Speciální školy Kraj, okresy školy třídy celkem předškolní výchova žáci v tom základní školství střední školství učitelé Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Zdroj: ČSÚ strana 16/36

17 Střední odborná učiliště, vyšší odborné a vysoké školy podle okresů ve školním roce 2004/2005 Střední odborná učiliště, učiliště Vyšší odborné školy Kraj, okresy Školy třídy žáci učitelé mistři odborné výchovy školy žáci učitelé Vysoké školy Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Zdroj: ČSÚ strana 17/36

18 3.4 Cizinci a jejich podíl na počtu obyvatelstva v SO ORP Rokycany Migrace cizích státních příslušníků se podílí na demografické skladbě obyvatelstva jak Plzeňského kraje, tak SO ORP Rokycany. V Plzeňském kraji žije 4,7 % z legálně žijících cizinců v ČR. Již výše bylo zmíněno, že v současné době dosahuje počet cizinců 2,3 % podílu obyvatel v Plzeňském kraji, v SO ORP Rokycany je podíl cizinců 2 % z celkového počtu obyvatel ve správním obvodu. Vývoj počtu cizinců v Plzeňském kraji vykazuje tendence shodné s celorepublikovým pozorováním. V letech 1996 až 1999 se počet cizinců na území Plzeňského kraje konstantně zvyšoval, v roce došlo k poklesu, který však netrval dlouho a došlo opět k pozvolnému nárůstu. Stejný trend se objevil i v SO ORP Rokycany. Nejnižší počet obyvatel cizí státní příslušnosti byl evidován v roce (595 osob). K bylo v SO ORP Rokycany evidováno 936 cizích státních příslušníků, z toho 64 % bylo mužů. Cizinci v rokycanském okrese, podle pobytu a typu pobytu - k Víza nad 90 dní, celkem 3 % Trvalý pobyt, celkem 41 % Přechodný EU/ Dlouhodobý pobyt, celkem 56 % Celorepublikovému trendu se SO ORP Rokycany nevymyká ani v podílu zastoupení cizinců dle pobytu a typu pobytu. V rámci ČR jsou nejvyšším podílem (52 %) zastoupeni cizinci ze zemí EU s přechodným pobytem a cizinci s dlouhodobým pobytem, 40 % tvoří cizinci s trvalým pobytem, pouhých 8 % cizinci s vízem nad 90 dnů. Plzeňský kraj vykazuje obdobné hodnoty. 53 % cizinců ze zemí EU s přechodným pobytem a cizinců s dlouhodobým pobytem, 42 % cizinci s povolením k trvalému pobytu a jen 5 % cizinců s vízem nad 90 dnů. V SO ORP Rokycany žije 56 % cizinců z EU s přechodným pobytem, či cizinců s dlouhodobým pobytem, 41 % cizích státních příslušníků s trvalým pobytem a pouze 3 % má uděleno vízum nad 90 dnů. Podíl žen a mužů se nejvíce vyrovnává u cizích státních příslušníků s platným povolením k trvalému pobytu. O tuto formu pobytu ve většině případů žádají muži i ženy, kteří se rozhodli žít v ČR, zatímco přechodný pobyt či vízum nad 90 dnů žádají většinou muži v rámci ekonomické migrace. Z publikace Českého statistického úřadu, která mapuje sociální a ekonomický vývoj Plzeňského kraje, vyplývá že věková struktura cizinců pobývajících dlouhodobě na našem území se výrazně liší od věkové struktury obyvatel České republiky. Nejvíce je zastoupena skupina mužů v mladším produktivním věku, nejméně příchozích je generace dětí a osob v poproduktivním věku. Zhruba 50 % cizinců pobývajících v ČR déle než 1 rok je ve věkové skupině let, 20 % pak tvoří generace čtyřicátníků. Mezi migrujícími cizinci jsou zejména muži (67 % všech migrujících cizinců). Výrazné zastoupení lze sledovat např. u občanů Polska, kde muži představovali téměř 80 % všech migrujících občanů Polska, u občanů Slovenska pak 71 % a u občanů Ukrajiny 66 % všech migrujících osob příslušného státního občanství. Větší podíl mužů je způsoben tím, že občané těchto zemí do České strana 18/36

19 republiky cestují za prací, aby zajistili dostatek finančních prostředků pro své rodiny a poté se vrací zpět.na druhou stranu téměř vyrovnané podíly mužů a žen byly zjištěny u občanů Vietnamu (muži 57%) a u občanů Ruska, (muži 49%). V České republice je již od roku 1996 nejsilnější zastoupení občanů Slovenska a Ukrajiny, následuje Vietnam a Polsko V Plzeňském kraji je shodná vedoucí pozice pouze u občanů Ukrajiny 33 %, na druhém místě je silné zastoupení občanů Vietnamu 25 %, Slovenska 15 %, následují občané Německa 6 % a Rumunska 3 %. V rámci SO ORP Rokycany jsou první dvě příčky obsazeny občany Ukrajiny 45 % a Slovenska 26 %, třetí nejvyšší podíl mají občané Rumunska 8 %, následuje Německo 6 % a po 5 % Moldavsko a Vietnam. Nejčast ější zastoupení cizinců v SO ORP Rokycany k podle státní přílušnosti Vietnam 5% Moldavsko 5% Německo 6% Polsko 3% Rumunsko 8% Rusko 2% Ukrajina 45% Slovensko 26% 4 Trh práce Okres Rokycany zaujímá díky své poloze na dálničním tahu Praha Plzeň - SRN významné místo v Plzeňském kraji, kdy město Rokycany představuje samostatné regionální centrum okresu. Obyvatelstvo se koncentruje především na jihu a ve středu okresu. Okrajové části se postupně vylidňují, což je způsobeno především špatným dopravním spojením a nedostatkem pracovních příležitostí. Svoji roli také hrají přírodní podmínky, které brání v rozvoji podnikání ve větším měřítku, a to zejména na severozápadní hranici okresu, která je tvořena údolím řeky Berounky. V této oblasti se v posledních letech rozvíjí zejména agroturistika. Největším zaměstnavatelem v okrese jsou podniky se zahraniční majetkovou účastí z oblasti automobilového průmyslu. BORGERS CS spol.s.r.o., HUTCHINSON s.r.o. a EuWe Eugen Wexler ČR, s.r.o.. Zaměstnanost ve firmách v oboru výroby autokomponentů tvoří 20 % existujících pracovních míst. Podle zprávy Úřadu práce v Rokycanech zůstává negativním faktorem na trhu práce doprava a její cena. V regionu je nedostatečná hustota autobusové sítě, jež spolu s nevyhovující frekvencí spojů vede ke snížení příležitostí pro obyvatele okrajových oblastí. 4.1 Míra nezaměstnanosti a její vývoj Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice existují dva ukazatele nezaměstnanosti jeden od Ministerstva práce a sociálních věcí, druhý z Českého statistického úřadu 2. V médiích se převážně uvádí údaje, které zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR na základě statistik úřadů práce (nezaměstnaní jsou ti, kteří se na úřadu práce zaregistrují). Míra nezaměstnanosti je pak podílem registrovaných nezaměstnaných na celkové pracovní síle. MPSV zjišťuje a zveřejňuje tzv. registrovanou míru nezaměstnanosti vycházející z ekonomicky aktivního obyvatelstva. 2 Zdroj: ČSÚ, strana 19/36

20 ČSÚ provádí každé čtvrtletí speciální šetření nazvané Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS). Na jeho základě (kromě jiného) stanovuje tzv. obecnou míru nezaměstnanosti, která je vyjádřena jako podíl nezaměstnaných podle VŠPS na součtu těchto nezaměstnaných a zaměstnaných VŠPS. 3 Vývoj registrované nezaměstnanosti v letech ,4 7,9 7,5 7,5 8,3 7,1 6, V roce 2005 dosáhla ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Rokycany míra registrované nezaměstnanosti 6,78 %, což je pokles oproti minulému roku (7.1 %). V pořadí Plzeňského kraje se Rokycansko zařadilo na páté místo, hned za okresy Plzeň-jih, Plzeň- město, Plzeň-sever a Domažlice. Při sledování delšího období od roku 1999 lze konstatovat pokles registrované míry nezaměstnanosti. Výjimkou je pouze rok 2003, kdy se hodnota vyšplhala nad 8,3 %. Během roku zaznamenala míra nezaměstnanosti jen tradiční výkyvy způsobené začátkem a ukončením sezónních prací. Meziokresní srovnání vybraných ukazatelů v Plzeňském kraji v roce 2005 V tom okresy: Kraj celkem Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Počet obyvatel ZAMĚSTNANOST A MZDY Zdroj: ČSÚ Zaměstnanci celkem Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč (dle údajů ÚP) NEZAMĚSTNANOST Počet uchazečů o zaměstnání z toho ženy Počet volných pracovních míst Míra registrované nezaměstnanosti (%) 6,45 6,45 8,59 5,53 4,74 5,79 6,78 8,62 Počet uchazečů na 1 volné prac. místo 5,2 5,6 8,2 2,6 8,1 6,0 11,7 14,1 3 Nezaměstnanost zjišťovaná Českým statistickým úřadem na základě tzv. Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) je u nás méně známá či frekventovaná, používá se hlavně pro mezinárodní srovnávání a je zjišťována jak v zemích EU, tak zemích kandidátských. Zdroj: ČSÚ. strana 20/36

21 Na poli meziokresního srovnání průměrné hrubé měsíční mzdy u zaměstnanců se okres Rokycany ocitl na druhé příčce s průměrnou hrubou měsíční mzdou Kč, a to hned za okresem Plzeň město, kde průměrná hrubá měsíční mzda činí Kč. V průběhu let 2000 až 2005 se ve správním obvodu zvýšil počet volných pracovních míst o 18,3 %. V roce 2000 připadlo na 1 volné pracovní místo 16,5 uchazeče, zatímco v roce 2005 bylo na 1 pracovní místo 11,7 uchazeče. Rokycansko je v krajském srovnání druhým správním obvodem s nejvyšším počtem uchazečů na volné pracovní místo 11,2. Oproti krajovému průměru 5,2 uchazeče na jedno volné pracovní místo převyšuje SO ORP Rokycany o 6,5 uchazeče, tedy o více než 100%. V charakteru práce zůstává nabídka volných pracovních míst dlouhodobě stejná a dle informací úřadu práce neodpovídá poptávce. Poptávka je především po kvalifikované pracovní síle s praxí, což je v kontrastu s evidovanými uchazeči na úřadě práce. Problémy uplatnit se na trhu práce mají zejména uchazeči bez kvalifikace, ženy pečující o děti do 15 let a osoby se zdravotním postižením nebo s lékařsky doloženým zdravotním omezením. Kategorii dlouhodobě neobsazených volných míst tvoří místa jako je například chovatel skotu, truhlář či některé kovoobráběčské profese. Nejméně volných pracovních míst je pro ekonomické profese v oblasti administrativy, managementu a obchodu a také míst na kratší pracovní úvazek a pro osoby se zdravotním postižením. Více než polovina volných pracovních míst zůstává v databázi déle než tři měsíce. Struktura volných pracovních míst k dělená podle tříd kvalifikace zaměstnání (KAZM) Třída KZAM tř. 1 vedoucí pracovníci 2 tř. 2 vědečtí a odborní pracovníci 3 tř. 3 techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci 24 tř. 4 nižší administrativní pracovníci 3 tř. 5 pracovníci ve službách a obchodě 21 tř. 6 kvalifikovaní dělníci lesnictví a zemědělství 3 tř. 7 řemeslníci, kvalifikovaní výrobci, opraváři 59 tř. 8 obsluha strojů a zařízení 26 tř. 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 5 celkem 146 Kvalifikační struktura volných míst k Celkem 146 Bez vzdělání 2 Neúplné základní vzdělání 0 Základní + praktická škola 18 Nižší střední vzdělání 0 Nižší střední odborné vzdělání 2 Střední odborné vzdělání (vyučen) 91 Střední nebo střední odborné vzdělání 0 bez maturity a bez vyučení ÚSV vzdělání 0 ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 2 ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) 22 Vyšší odborné vzdělání 2 Bakalářské vzdělání 0 Vysokoškolské vzdělání 7 Doktorské vzdělání (vědecká výchova) 0 Nezaměstnanost v porovnání mikroregionů SO ORP Rokycany za 1. pololetí 2006 míra nezaměstnanosti 8,80% 8,60% 6,20% 6,50% 5,60% 5,90% 4,90% 4,40% Mirošovsko Radnicko Rokycansko Zbirožsko leden červen Zdroj: MPSV ČR strana 21/36

22 Pro účely sledování vývoje na trhu práce používají statistiky MPSV rozdělení území do čtyř mikroregionů. Míra nezaměstnanosti pro rok 2005 byla nejvyšší v Mikroregionech Radnicko a Zbirožsko. Při sledování míry nezaměstnanosti v mikroregionech za 1. pololetí roku 2006 vychází, že ve všech mikroregionech správního obvodu nezaměstnanost celkově klesá. Nejvyšší pokles nezaměstnanosti zaznamenal Mikroregion Radnicko, a to o celých 2,9 %. Nejmenší pohyb zaznamenal Mikroregion Mirošovsko, kde se nezaměstnanost snížila pouze o 1,2 %. Snižování nezaměstnanosti je u mnoha dobrovolných svazků obcí jednou z hlavních priorit. 4.2 Struktura nezaměstnanosti Celkový počet uchazečů o zaměstnání k činil 1712 osob. Z toho bylo 957 žen, tj. 55,9 %. Z celkového počtu uchazečů pobíralo podporu v nezaměstnanosti 516 uchazečů (30,1 %). Celková výše peněžních prostředků vyplacená na podporách v nezaměstnanosti a na rekvalifikace činila ve sledovaném období Kč. Nejvíce uchazečů bylo evidováno v profesích: manipulační dělník, prodavač, administrativní pracovník, číšník, servírka, kuchař. Struktura nezaměstnanosti podle skupin uchazečů Struktura uchazečů o zaměstnání v Plzeňském kraji, dle okresů k Tachov Rokycany Plzeň-sever Plzeň-jih Plzeň-město Klatovy Domažlice % 20% 40% 60% 80% 100% ženy % ZTP % Absoluv.% Zbývající uchazeči o zaměstnání % Zdroj: MPSV ČR Podíváme li se blíže na strukturu nezaměstnanosti ve správním obvodu Rokycany, z celkových nezaměstnaných osob tvoří 56 % ženy, 21 % osoby se zdravotním postižením a 6% absolventi škol. Poměr nezaměstnaných žen a absolventů z celkového počtu uchazečů o zaměstnání je na Rokycansku srovnatelný s dalšími správními obvody kraje. Výrazněji však vystupuje v procentuelním zastoupení osob se zdravotním postižením, kteří tvoří 21 % uchazečů o zaměstnání. Ocitá se tak na prvním místě v Plzeňském kraji. strana 22/36

23 Strukturovaný počet uchazečů o zaměstnání - SO ORP Rokycany VII.04 IX.04 XI.04 I.05 III.05 V.05 VII.05 IX.05 XI.05 I.06 III.06 V.06 VII.06 muži ženy OZP absolventi Zdroj: MPSV ČR. Výše uvedený graf sledující období od července 2004 do července 2006 ukazuje počet uchazečů o zaměstnání společně s rozložením jejich struktury. Počet uchazečů o zaměstnání klesl ve sledovaném období celkem o 26 % ( na uchazečů oproti 1 860), Žádná ze sledovaných kategorií nedosáhla výrazné změny, klesl podíl mužů mezi nezaměstnanými ze 44 % na 40 %, též se snížil počet nezaměstnaných absolventů o 1 %. Naopak se zvýšil podíl žen mezi uchazeči o zaměstnání z 56 % na 60 % a podíl zdravotně postižených občanů z 18 % na 23 % z celkového počtu uchazečů. Struktura nezaměstnanosti podle věku uchazečů Struktura uchazečů o zaměstnání v % dle věku k ,5 5 0, ,5 9, ,50, , , ,5 11, , , % 20% 40% 60% 80% 100% Zdroj: do 19 MPSV ČR Zajímavým a nezanedbatelným faktem v údajích o nezaměstnanosti je i věková struktura uchazečů o zaměstnání. Z výše uvedeného grafu vyplývá, že počet uchazečů o zaměstnání výrazněji narostl v období od u věkové kategorie osob mezi lety ( o 4 %) a u kategorie osob ve věku let (o 8 %). V dalších věkových kategoriích došlo buď k poklesu počtu uchazečů o zaměstnání nebo se podíl uchazečů nezměnil. Stabilní procentuelní zastoupení si drží během sledovaného období uchazeči ve věku od 30 do 49 let. strana 23/36

24 Struktura nezaměstnanosti podle vzdělání uchazečů Struktura uchazečů o zaměstnání - dle dosaženého vzdělání k bez vzděl. Neúplné zákl.vzděl. zákl. vzděl. nižší stř.vzděl. nižší str. odbor.vzd. str.odb.vzd. s výuč.lis. str. a str.odb. bez mat. a v.l. ÚSV ÚSO s vyuč.a mat. s mat.bez vyuč. Vyšší odb.vzděl. bakalář. vzděl. VŠ doktor. vzděl Zdroj: MPSV, ČSÚ. Struktura nezaměstnanosti dle délky nezaměstnanosti a evidence na úřadu práce Uchazeči o zaměstnání k délka evidence do nad 24 celková průměrná měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců evidence délka Zdroj: MPSV, ČSÚ. 4.3 Aktivní politika zaměstnanosti Rekvalifikace a poradenství Součástí evropské politiky zaměstnanosti je aktivní přístup podporující integraci osob mimo trh práce, modernizace a posilování institucí trhu práce. Systém rekvalifikací poskytovaných úřady práce je jednou z podpor politiky zaměstnanosti. V období roku 2005 zajistil Úřad práce v Rokycanech rekvalifikaci pro celkem 98 uchazečů o zaměstnání. Celkem bylo uzavřeno 47 dohod o provedení rekvalifikace, průměrné náklady na jednu rekvalifikaci činily 7 000,- Kč. Základním kritériem pro zařazování uchazečů o zaměstnání na rekvalifikační kurzy byly především: neumístitelnost s dosavadní kvalifikací, zdravotní stav uchazeče, doba vedení v evidenci úřadu práce, možnost umístění do zaměstnání po absolvování rekvalifikace. Úspěšně ukončeno bylo celkem 91 rekvalifikací, které v roce 2005 úřad práce zabezpečil. Za 1. čtvrtletí roku 2006 se rekvalifikačních kurzů ÚP Rokycany zúčastnilo celkem 38 osob, z toho 27 bylo žen a 3 osoby se ZPS. Kurzy úspěšně ukončilo celkem 17 osob. Nejčastěji byla poptávka po doplňkové rekvalifikaci, s dobou trvání od 1-3 měsíců. Vzdělání osob ucházejících se o rekvalifikaci bylo v převážné míře střední odborné vzdělání s vyučením a úplné střední odborné s maturitou,. Charakteristika uchazečů o rekvalifikační kurzy se nezměnila ani ve 2. čtvrtletí roku Celkový počet uchazečů se zvýšil na 87 osob, z toho 67 žen a 7 osob se ZPS. strana 24/36

25 Neukončené rekvalifikace v roce 2005 Neukončené rekvalifikace 7 Přecházející do následujícího pololetí/roku 5 Předčasně z ostatních vážných důvodů 2 Náklady vynaložené na rekvalifikace v Kč v roce 2005 Uchazeči o zaměstnání celkem (PpR) ,- Kč Vzdělávací zařízení celkem ,50 Kč Průměr nákladů na rekvalifikaci cca 7.000,- Kč Rekvalifikovaní uchazeči vzdělanostní struktura (rekvalifikace) Název kurzu Počet Asistent pro osobní asistenci 1 Asistent/ka vedoucího pracovníka 2 AutoCad (technické kreslení) 1 Daňová evidence 2 Daňový odborník 1 Firemní logistik 5 Holičské a kadeřnické práce 2 Kosmetické služby 1 Nehtová modeláž 1 Pečovatel/ka pro oblast sociální péče 1 Personální pracovník 1 Realitní makléř 1 Řidič motorového vozíku 17 Správce počítačové sítě 2 Svařování 2 Účetnictví 10 Úprava psů 3 Základy obsluhy osobního počítače 44 Základy podnikání 1 Celkem 98 strana 25/36

26 Uchazeči v rekvalifikaci, stav k Uchazeči v rekvalifikaci celkem z toho ženy mladiství bez kvalifikace absolventi škol péče o dítě do 15 let, mim. péče organizační změny osoby se ZPS nepřizpůsobení zvláštní pomoc Věková struktura do 19 let z toho do 18 let let let let let let let let let a více let Vzdělanostní struktura (A) bez vzdělání (B) neúplné základní vzdělání (C) zákl. vzdělání + prakt. škola (D) nižší střední vzdělání (E) nižší střední odborné vzdělání (H) střední odb. vzdělání (vyučen) (J) střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity a bez vyučení (K) ÚSV vzdělání (L) ÚSO vzdělání (vyuč. s maturitou) (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) (N) vyšší odborné vzdělání (R) bakalářské vzdělání (T) vysokoškolské vzdělání (V) doktorské vzdělání (věd. výchova) Typ rekvalifikace: - praktická rekvalifikace nespecifická rekvalifikace specifická rekvalifik. - pro D specifická rekvalifik. - pro THP motivační kurz obnovovací kurz příprava k práci občanů se ZPS doplňková rekvalifikace rekvalifikace stáž resocializačně rekvalif. kurz příprava na podnikání jiná rekvalifikace Doba rekvalifikace uchazečů do 1 týdne nad 1 týden do 1 měsíce nad 1 měsíc do 3 měsíců nad 3 měsíce do 6 měsíců nad 6 měsíců do 12 měsíců nad 12 měsíců Délka evidence před rekvalifikací do 3 měsíců nad 3 měsíce do 6 měsíců nad 6 měsíců do 9 měsíců nad 9 měsíců do 12 měsíců nad 12 měsíců do 24 měsíců nad 24 měsíců strana 26/36

27 Veřejně prospěšné práce Ve sledovaném období bylo uzavřeno 50 dohod, na které bylo umístěno 50 uchazečů o zaměstnání. Jednalo se především o profese dělník pro čištění města údržba zeleně, úklidová práce atd. 4.4 Shrnutí problémových oblastí V roce 2005 zařadil úřad práce na nástroje APZ celkem 257 uchazečů o zaměstnání, z toho do rekvalifikace 98 uchazečů o zaměstnání. Uchazeči o zaměstnání v APZ Počet uchazečů Z toho rekvalifikace Počet (v %) do 25 let ,97 nad 50 let ,69 dlouhodobě nezaměstnaní ,47 Ze zprávy úřadu práce vyplývá, že podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci úřadu práce déle než 6 měsíců, je dlouhodobě vysoký. U mnoha uchazečů dochází ke kumulaci příčin nezaměstnanosti. Uchazeči ohrožení dlouhodobou nezaměstnaností jsou zejména: Uchazeči starší 50 let (31 %) - vliv hraje zdravotní stav, očekávaná horší adaptabilita na nové pracovní podmínky, skryté upřednostňování mladších uchazečů ze strany zaměstnavatelů Uchazeči se zdravotním postižením (20,8 %) nebo zdravotním omezením Občané pečující o děti do 15 let, kteří požadují práci v místě bydliště a na kratší pracovní úvazek (21 %) Opakovaně evidovaní Uchazeči hůře adaptabilní s nízkou kvalifikací Uchazeči s bydlištěm v místě s nedostatečným dopravním spojením Uchazeči výše jmenovaných skupin si obecně hledají práci obtížně. Nejvíce problematickou skupinou z pohledu umístitelnosti do zaměstnání jsou uchazeči se zdravotním postižením a uchazeči starší 50 let. strana 27/36

28 5 Kriminalita 5.1 Kriminalita v Plzeňském kraji a ČR Kriminalita je vyjádřena souhrnem zjištěných trestných činů a charakterizuje jednotlivé druhy trestní činnosti. Podle informací Českého statistického úřadu bylo v roce 2005 zaznamenáno nejméně trestných činů od roku 1994, zároveň se počet trestných činů během posledních třech let v České republice snižuje. Situace v Plzeňském kraji ale nezapadá do celorepublikového trendu, během posledních třech let zde naopak docházelo k nárůstu počtu zjištěných trestných činů. Výjimku v tomto vývoji znamenal rok 2005, ve kterém došlo v Plzeňském kraji k největšímu poklesu počtu zjištěných trestných činů. Oproti roku 2004 ve srovnání s ostatními kraji v rámci České republiky o 10 % (ČR průměr 2,1 %). V roce 2005 bylo v Plzeňském kraji objasněno trestných činů, což je o 426 objasněných trestných činů méně než v roce Poměr objasněných trestných činů ke zjištěným trestným činům dosáhl na konci roku 2005 procentního podílu 43,9 %. (Zdroj: ČSÚ Statistický bulletin plzeňského kraje za 1. čtvrtletí 2006). 5.2 Kriminalita v SO ORP Rokycany Vývoj kriminality v ČR a v Plzeňském kraji v letech Zjištěné trestné činy Česká republika Plzeňský kraj kriminalita celkem Vývoj kriminality v porovnání okresu Rokycany a Plzeňského kraje 2004 a 2005 Rokycany Plzeňský kraj počet zjištěných trestných činů počet objasněných trestných činů Kriminalita obecná - počet zjištěných t.č Loupeže Vloupání do bytů Znásilnění Vražda Kriminalita obecná - počet objasněných t.č Loupeže Vloupání do bytů Znásilnění Vražda strana 28/36

29 Hospodářská kriminalita počet zjištěných t.č počet objasněných trestných činů Zdroj: ČSÚ Statistický bulletin Plzeňského kraje za 1. čtvrtletí 2006 Jak ukazuje výše uvedená tabulka, vývoj kriminality v SO ORP Rokycany odpovídá trendu Plzeňského kraje v poklesu kriminality mezi roky 2004 a Ve sledovaném období poklesla kriminalita na území okresu o 5 %. V rámci České republiky byl zaznamenán pokles trestných činů o 2,1 %, Rokycansko se tak ocitlo nad průměrnou hodnotou. Podíl zjištěných a objasněných trestných činů se v obou letech pohybuje na stejných hodnotách 50 %, v rámci Plzeňského kraje došlo k nárůstu objasněných trestných činů ze 42 % v roce 2004 na 44 % v roce Obecná kriminalita klesla ve sledovaném období jak u zjištěných trestných činů (z 81 % na 80 % ), tak v počtu objasněných trestných činů (z 50 % na 47,5 %.). Zdroj: Policejní prezidium ČR Kriminalita za období od 1.1. do v SO ORP Rokycany spácháno skutků zjištěno objasněno v % pod vlivem recidivisté děti (1-17 let) násilné trestní činy % mravnostní činy % majetkové činy ,50 % ostatní krim. činy celkem % obecná kriminalita celkem ,50 % CELKOVÁ KRIMINALITA % Ze zpráv Policejního prezidia ČR, které mapují kriminalitu v období od ledna do prosince roku 2005, vyplývá, že v okrese Rokycany bylo zjištěno dohromady 915 trestných činů se škodami v celkové hodnotě , z toho 732 je mapováno jako obecná kriminalita (škody ve výši Kč). Z celkového počtu 915 trestných činů jich bylo 507 objasněno, což činí 55 %. Obecná kriminalita (násilné trestné činy, mravnostní činy, krádeže vloupáním, krádeže prosté, majetkové trestné činy a ostatní kriminalita) tvoří 80 % z celkového počtu trestné činnosti spáchané v okrese Rokycany za rok Objasněno bylo 48 % činů. Největší podíl z obecné kriminality tvoří majetkové trestné činy, těch bylo spácháno celkem 551. Tyto trestné činy tvoří 70 % podíl z činů spadajících do oblasti obecné kriminality. V souvislosti s celkovou kriminalitou bylo na Rokycansku stíháno 386 osob, podíl žen na celkové kriminalitě tvořil 5,4 %, na obecné kriminalitě 8,5 %. Za trestnou činnost spojenou s drogami bylo stíháno 5 osob. Nezletilí (1-14let) a mládež (15-17 let) se na obecné kriminalitě v roce 2005 podíleli 46 trestnými činy z 732, tedy 6 %. 74 % z trestných činů spáchaných dětmi tvořila majetková trestná činnost jako je například vloupání do soukromých objektů, krádeže v bytech či jiných objektech. Na celkové kriminalitě se děti podílely 5,5 %, které tvoří 51 trestných činů z celkových 915. Za období od do bylo zaznamenáno celkem 381 trestných činů, z toho bylo již 58% objasněno. Obecná kriminalita tvoří téměř 81 % z celkového podílu. Kriminalita za období od 1.1. do v SO ORP Rokycany zjištěno spácháno skutků objasněno v % pod vlivem recidivisté děti (1-17 let) násilné trestní činy 33 94% mravnostní činy 8 100% majetkové činy ,00% ostatní krim. činy celkem 25 92% obecná kriminalita celkem ,00% CELKOVÁ KRIMINALITA % Zdroj: Policejní prezidium ČR strana 29/36