PŘÍPRAVA NA NEZÁVISLÝ ŽIVOT

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PŘÍPRAVA NA NEZÁVISLÝ ŽIVOT"

Transkript

1 PŘÍPRAVA NA NEZÁVISLÝ ŽIVOT Zpravodaj MNĚ NA ÁLE Ž Í Z 1. vydání. Září 2009

2 2 Zpravodaj Odchod z péče OBSAH 03 Editorial, Helmut Kutin 04 Na mně záleží: Mezinárodní kampaň zaměřená na odchod z náhradní péče, Véronique Lerch 08 Zvyšování odolnosti mladých lidí opouštějících péči, Mike Stein 12 MLADÍ LIDÉ ODCHÁZEJÍCÍ Z PÉČE: JAK VÝBOR OSN PRO PRÁVA DÍTĚTE CHRÁNÍ JEJICH PRÁVA, Maria Herzog 14 ÚSPĚŠNÉ HÁJENÍ PRÁV PROSTŘEDNICTVÍM sítě mladých LIDÍ v náhradní péči, Renathe Arevoll 16 Co o následné péči říkají mladí lidé a poskytovatelé péče 17 Polozávislé bydlení: Úspěšný model následné péče v CEE/CIS/Pobaltí, Sandra Kukic 19 Dobré zkušenosti z polozávislého bydlení ve Francii 20 Informační zdroje k tématu odcházení z péče 22 Užitečné termíny týkající se odchodu z péče IMPRESUM Zpravodaj Na mně záleží je publikace zabývající se problémy mladých lidí, kteří dospěli do věku, kdy opouštějí náhradní péči. Bude vydáván dvakrát ročně v angličtině, až do roku Nepovoluje se komerční použití. Články se smí reprodukovat v případě, že se uvede zdroj. Datum vydání: září VYDAVATEL: SOS Children s Villages International Za obsah odpovídá: Christian Posch Šéfredaktor: Véronique Lerch Redakční tým: Jenessa B. Bryan, Alan Kikuchi- White, Orlaith King, Annemarie Schlack Příspěvky: Sylvie Delcroix, Maria Herczog, Orlaith King, Magdalena Krenn, Sandra Kukic, Véronique Lerch, Mike Stein Překladatel: Eva Leňová Grafická úprava: Nakladatelství Jalna Fotografie na obálce: archiv SOS

3 Na mně záleží 3 EDITORIAL Pouť, v jejímž průběhu se z dítěte stává nezávislý dospělý, je dobrodružná všichni si dobře pamatujeme, jak jsme byli rozrušení, když jsme se odstěhovali z domova nebo dostali svůj první plat. Jisté aspekty nezávislého života, jako je hledání bytu, shánění práce, navazování vztahů a založení rodiny, mohou po mladého člověka představovat složitou situaci. V této přechodové fázi pro něj bývá životně důležitá pomoc rodiny. Rodinní příslušníci mu poradí, nabídnou místo k bydlení, když je třeba, nebo ho v době studií finančně podporují. Ale co když mladý člověk nemá rodinné zázemí, jež mu může nabídnout pomoc? Co když nemohl z nejrůznějších důvodů vyrůstat v rodině a žil v náhradní péči? Mladí lidé se při odchodu z náhradní péče často ocitnou bez pomoci, kterou by v tomto přechodném období potřebovali. Až příliš často jsou nuceni péči opouštět velmi brzy v 18 nebo i 14 letech, a příliš náhle. Bez pomoci člověka, který by je vedl, vyslechnul nebo jim i finančně vypomohl, se snaží dokončit si odborné vzdělání, najít práci nebo obstarat byt. Různé výzkumy potvrdily, že mladí lidé opouštějící náhradní péči jsou vystaveni vyššímu riziku ztráty domova a nezaměstnanosti nebo si najdou zaměstnání, jež neodpovídá jejich kvalifikaci, neukončí odborné vzdělání a jsou závislí na sociální podpoře. SOS dětské vesničky, v souladu se svým programovým prohlášením, pomáhají dětem utvářet si vlastní budoucnost a budovat odolnost. Mladé lidi ve své péči podporují finančně i morálně ve všech oblastech života: Nabízejí jim vzdělávací programy jako učební obory, podporují je v době vysokoškolského studia, poskytují jim poradenské služby a prostřednictvím programu polozávislého bydlení je připravují na odchod do samostatného života. SOS dětské vesničky chtějí zajistit, aby tyto služby byly přístupné pro všechny mladé lidi v systému náhradní péče, proto započaly tříletou kampaň za zlepšení služeb v Evropě a Střední Asii. Všichni mladí lidé musí být odpovídajícím způsobem připraveni na nezávislý život a měli by mít možnost využít pomoc, kterou budou potřebovat po odchodu z náhradní péče. KONEC KONCŮ, KAŽDÝ MLADÝ ČLOVĚK BY MĚL MÍT MOŽNOST ŘÍCI: NA MNĚ ZÁLEŽÍ! HELMUT KUTIN PRESIDENT

4 4 Zpravodaj Odchod z péče NA MNĚ ZÁLEŽÍ: MEZINÁRODNÍ KAMPAŇ SOS DĚTSKÝCH VESNIČEK ZAMĚŘENÁ NA ODCHOD Z NÁHRADNÍ PÉČE GERMANY Odchod z domova a převzetí role nezávislého dospělého může být jedním z nejnáročnějších kroků v životě mladého člověka. Vstup do nezávislého života po odchodu z náhradní péče bývá velmi složitý. V mnoha případech se od mladých lidí, kteří opouštějí náhradní péči, očekává nezávislost ve velmi mladém věku, výrazně nižším než u jejich vrstevníků, kteří vyrůstají v původních rodinách. Mladí lidé v náhradní péči čelí často různým problémům bez obvyklé záchytné sítě, na niž se mohou spolehnout. Pro mladé lidi, kteří odcházejí z pevně organizovaných ústavních zařízení, bývá krok k nezávislosti a zapojení do společnosti jako nezávislých dospělých zvlášť náročný. V lednu 2009 zahájily SOS dětské vesničky kampaň za sociální začlenění mladých lidí, kteří dosáhli věku, kdy musí odejít z náhradní péče. Kampaň se obrací na mladé lidi, kteří zažili náhradní péči, akademiky a odborníky z 15 zemí v Evropě a Střední Asii. Výzkumy koordinované Mikem Steinem (viz str. 8) ukazují, že přechod k dospělosti bývá v bývalých komunistických zemích náhlý a často je prožíván jako situace druhého opuštění. ČEHO CHCEME TOUTO KAMPANÍ DOSÁHNOUT Naším cílem je, aby se mladým lidem v náhradní péči v Evropě a Střední Asii dostalo odpovídající přípravy pro odchod z péče a aby měli přístup k další následné péči a pomoci podle svých individuálních potřeb. V průběhu následujících tří let budou SOS dětské vesničky zapojovat mladé lidi do procesu rozhodování, dokumentovat problémy, jimž musí po dosažení věkové hranice pro odchod z náhradní péče čelit (když si musí najít zaměstnání, bydlení, dokončit vzdělání a získat emocionální stabilitu), zaznamenávat a vyměňovat si dobré zkušenosti z oblasti pomoci mladým při přechodu do samostatného života a zvyšování odolnosti a v případě potřeby budou lobovat za změny ve společenské politice i praxi. CO ROZUMÍME POD POJMEM ODCHÁZENÍ Z PÉČE Odcházení z péče označuje proces přípravy mladých lidí na úspěšný přechod ze systému náhradní péče do samostatného života, stejně jako služby následné péče. Naše kampaň se zaměřuje na všechny formy náhradní péče od pěstounské péče až po péči institucionální. Hlavním cílem kampaně je vytváření rovných příležitostí pro mladé lidi, kteří dospěli do věku, kdy musí odejít ze systému náhradní péče. KDE SE KAMPAŇ USKUTEČNÍ Kampaně se účastní 15 zemí z Evropy a Střední Asie: Albánie, Ázerbajdžán, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Francie, Gruzie, Chorvatsko, Kyrgyzstán, Německo, Polsko, Rakousko, Ruská federace a Uzbekistán. PROČ SE ANGAŽUJEME V OBLASTI ZLEPŠOVÁNÍ NÁSLEDNÉ PÉČE SOS dětské vesničky mají dlouholeté zkušenosti s přípravou mladých lidí na nezávislý život a poskytováním následné péče a jako partneři podobně zaměřených organizací mohou sehrát důležitou roli při zajišťování lepších podmínek a norem pro následnou péči. FRANCE

5 Na mně záleží 5 ESTONIA POLAND RUSSIA 1 CZECH REPUBLIC UZBEKISTAN KYRGYZSTAN AUSTRIA CROATIA BOSNIA HERZEGOVINA ALBANIA BULGARIA KAMPAŇ MÁ tři CÍLE: 1) PŘEDÁVAT SI ZKUŠENOSTI A ZVYŠOVAT POVĚDOMÍ GEORGIA AZERBAIJAN Proč chceme zvyšovat povědomí a dělit se o zkušenosti Mladí lidé, kteří dosáhli věku, kdy musí odejít z náhradní péče, čelí mnoha problémům a o výsledcích jejich dalšího životního snažení neexistují žádné výzkumy. Proto potřebujeme mít oficiálnější údaje o problémech, s nimiž se mladí lidé během odchodu z péče setkávají, abychom jim mohli lépe pomáhat. Jak to děláme Sbíráme data o situaci mladých po odchodu z péče SOS dětské vesničky provedly analýzu situace mladých lidí, kteří dosáhli věku, kdy opouští náhradní péči, v 11 zemích a na základě výsledků jednotlivých národních analýz připravují rozbor mezinárodní situace. NĚKTERÁ FAKTA A ČÍSLA O MLADÝCH LIDECH Z EVROPY A STŘEDNÍ ASIE, KTEŘÍ ODCHÁZEJÍ Z NÁHRADNÍ PÉČE -- V Albánii je pro odchod z náhradní péče zákonem stanoven věk dětí na 14 let. -- V České Republice chybí jasně definovaný systém služeb následné péče: Za systém náhradní péče nese zodpovědnost pět různých ministerstev. -- V Estonsku existují obrovské místní rozdíly v kvalitě služeb následné péče. Organizujeme konference a besedy u kulatého stolu SOS dětské vesničky spolu s dalšími partnery organizují sérii konferencí a besed u kulatého stolu, jež poskytnou zainteresovaným osobám prostor k diskuzím o záležitostech spojených s odchodem z náhradní péče. Jedna z prvních konferencí se konala v červnu 2009 v Praze, v České Republice. Setkali se na ní mladí lidé se zkušenostmi z péče, akademici, vládní úředníci z příslušných ministerstev, zástupci místních úřadů, poskytovatelé péče a nevládní organizace. V říjnu 2009 zorganizují SOS dětské vesničky spolu s Radou Pobaltských států, litevskou vládou a Radou Evropy ve Vilniusu v Litvě mezinárodní konferenci Necháme dveře otevřené: Podpora mladých lidí při odchodu z náhradní péče. Dělíme se o zkušenosti V průběhu následujících let budeme vydávat řadu zpravodajů (tento je první), jež budou sloužit jako platforma pro výměnu zkušeností, novinky z oblasti legislativy a praxe a rozhovory se zainteresovanými osobami.

6 6 Zpravodaj Odchod z péče 2) PARTICIPACE A ZMOCŇOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ Proč chceme, aby se hlavními aktéry kampaně stali mladí lidé Mladí lidé se zkušeností z náhradní péče jsou hlavními odborníky a aktéry systému náhradní péče. Mají právo, abychom s nimi konzultovali všechny postupy, které mají vliv na jejich život. Jak zajistíme, aby se hlavními činiteli změny stali mladí lidé Mladí lidé jsou členy mezinárodní a národních řídících skupin projektu; Podporujeme a pomáháme vytvářet národní sítě mladých lidí se zkušenostmi z náhradní péče (viz rámeček o vytváření sítě mladých v Ázerbajdžánu); Podporujeme participaci mladých lidí se zkušenostmi z náhradní péče a umožňujeme jim účastnit se schůzí a konferencí, na nichž se přijímají rozhodnutí týkající se náhradní péče a sociálních služeb. 2VYTVÁŘENÍ SÍTĚ PÉČE O MLÁDEŽ V ÁZERBAJDŽÁNU V Ázerbajdžánu jsou členy týmu, který má na starosti plánování a realizaci národní kampaně věnované odchodu z náhradní péče, čtyři mladí lidé. Zajistili jsme rovnováhu pohlaví, někteří z nich jsou z ústavní výchovy a jiní z náhradní péče v SOS dětských vesničkách. Každý člen týmu zodpovídá za některou z projednávaných oblastí. V únoru 2009 se sami mladí lidé rozhodli vytvořit první síť mládeže v náhradní péči v Ázerbajdžánu, Most důvěry mladých. V síti Most důvěry mladých diskutují mladí lidé, kteří odešli z náhradní péče, a ti, kdo dosáhli věku, kdy budou muset odejít, o problémech, kterým čelí. Cílem sítě je také zajistit participaci mladých lidí na přijímání rozhodnutí, výměna nápadů a hledání řešení různých problémů. K nejběžnějším z nich patří: zařazení do společnosti, zdravotní problémy, zaměstnání, vzdělání a bydlení. V současné době má Most důvěry mladých 80 členů.

7 Na mně záleží 7 3STÁVAJÍCÍ MEZINÁRODNÍ NORMY TÝKAJÍCÍ SE ODCHODU Z PÉČE 3) ZLEPŠENÍ POLITIKY A PRAXE Proč chceme zlepšit politiku a praxi odchodu z péče Bez odpovídajícího právního rámce není možné poskytovat při odchodu z péče skutečnou pomoc. Jak ukazuje příklad z Norska (viz str. 14), nezahrnuje-li legislativa jasný návod týkající se následné péče, bude tato problematika zanedbávána. V případě dětí v náhradní péči je poručníkem stát a má povinnost je chránit a zajistit, aby byla přijatá rozhodnutí v nejlepším zájmu dítěte. Proto je důležité posilovat roli státu ve všech záležitostech týkajících se péče. Jak napomáháme zlepšování politiky a praxe Prosazujeme normy kvality péče (jako Quality4Children a Směrnice pro náhradní péči o děti Organizace spojených národů).. Sledujeme provádění legislativních opatření. Účastníme se pracovních skupin s cílem navrhnout nové zákony. Dělíme se o své dobré zkušenosti s rozhodujícími činiteli a odborníky. Zajištění lepších podmínek pro odchod z péče jde ruku v ruce s nastavením norem kvality péče. Prosazujeme normy kvality péče pro Evropu, které vytvořily FICE (Fédération Internationale des Communautés Educatives), IFCO (International Foster Care Organisation) a SOS dětské vesničky v rámci projektu Quality4Children. Odchodu z péče se týkají čtyři normy: Norma 15: Proces odchodu z péče je třeba svědomitě plánovat a důsledně provádět Norma 16: Během odchodu z péče je důležitá odpovídající komunikace Norma 17: Dítě / mladý dospělý je zmocňováno účastnit se procesu odchodu z péče Norma 18: Je zajištěno sledování celého procesu, průběžná podpora dítěte a možnost kontaktu Více informací o Quality4Children najdete na: Véronique Lerch je projektový manažer kampaně I matter, mezinárodního projektu zabývajícího se odchodem z náhradní péče v Evropě a Střední Asii. Pracuje pro Programme Development Unit v SOS Children s Villages International.

8 8 Zpravodaj Odchod z péče ZVYŠOVÁNÍ ODOLNOSTI MLADÝCH LIDÍ OPOUŠTĚJÍCÍCH PÉČI: ZPRÁVY Z VÝZKUMU Mike SteinCO JE

9 Na mně záleží 9 ODOLNOST Odolnost lze definovat jako schopnost, díky níž dokáží někteří mladí lidé najít uplatnění v životě, přestože pocházejí ze znevýhodňujícího prostředí, prodělali různé problémy nebo museli čelit nepřízni osudu, a navzdory tlakům, pod nimiž se nachází. Odolnost znamená překonávat překážky, zvládat problémy a zotavit se z nepřízně osudu. Ve vztahu k různým rizikovým zkušenostem je však pouze relativní relativní odolnost, ne nezranitelnost podobně v poměru k věku a kulturnímu kontextu; v průběhu času se vyvíjí. Jaká jsou nejdůležitější zjištění výzkumů zabývajících se zvyšováním odolnosti mladých lidí odcházejících z náhradní péče? STABILITA Mladí lidé, kteří byli umístěni ve stabilním prostředí s dobrou kvalitou péče, dosahují pozitivních výsledků s větší pravděpodobností než jedinci, kteří se často stěhovali, a péče o něž byla přerušovaná. Stabilita prostředí zvyšuje odolnost ve dvou směrech. Zaprvé mladému člověku umožní navázat pevné citové vztahy s pečující osobou nebo kompenzované bezpečné přilnutí, jež samo o sobě může snižovat pravděpodobnost selhání péče a přispívá k pocitu pohody dítěte. Zadruhé, a nezávisle na první podmínce, znamená stabilita v životě mladých lidí někdy kontinuitu péče, jež jim dává pocit jistoty a přispívá k dosahování pozitivních výsledků v oblasti vzdělávání a později v zaměstnání. POZITIVNÍ POCIT IDENTITY Mladým lidem odcházejícím z náhradní péče pomáhá rozvinout si kladnou identitu: Zaprvé kvalita péče a vazby, které si mladí lidé s pečující osobou vytvořili jedná se o významný faktor zvyšující také odolnost, jak bylo vysvětleno výše. Zadruhé jejich znalost a pochopení rodinného prostředí a vlastní minulosti. Zatřetí jejich zkušenosti s tím, jak je vnímají druzí lidé a jak na ně reagují. A konečně, jak vidí sami sebe a své možnosti ovlivnit a utvářet vlastní životní cestu. VZDĚLÁNÍ A PŘELOMOVÉ OKAMŽIKY Výzkumy a studie týkající se mladých lidí, kteří odcházejí z náhradní péče, trvale ukazují nižší úroveň dosahovaného vzdělání a využití možnosti dalšího vzdělání po ukončení minimální povinné školní docházky ve srovnání s jinými mladými lidmi. Dobré výsledky v oblasti vzdělávání souvisí se stabilitou umístění, pohlavím (mladé ženy mají lepší výsledky než muži), pevným odhodláním pečující osoby mladému člověku s jeho vzděláním pomoci a podporou a povzbuzením ke studiu ze strany nejbližších. Mezi ně patří i vlastní děti pěstounských rodin, které dětem v náhradní péči pomáhají a slouží jim jako vzory či modely. Výzkumy předložily i důkazy o tom, že mladí lidé, kteří prošli několika místy péče, dokáží dosáhnout úspěchu ve vzdělání, pokud zůstanou ve stejné škole a udrží si kladné přátelské vztahy a kontakty s učiteli, kteří jim pomáhají. Příležitost ke změně může nabídnout i škola či samo zařízení poskytující péči otevřít dítěti dveře k účasti v různých volnočasových nebo nepovinných školních aktivitách, které mu mohou přinést nová přátelství a další možnosti jako rozvoj kompetencí a emoční zralosti a tak zlepšují jeho odolnost. PŘÍPRAVA NA ODCHOD Příprava na odchod z péče mladým lidem nabízí příležitost plánovat, řešit problémy a získat nové kompetence všechno faktory zvyšující odolnost. Může se jednat o rozvoj schopnosti postarat se sám o sebe osobní hygiena, strava a zdraví, nakupování, vaření a úklid; a interpersonální dovednosti zvládání celého rozsahu formálních a neformálních vztahů. K přípravě by se mělo přistupovat z celostního hlediska a stejnou důležitost přikládat praktickým, emočním a interpersonálním dovednostem.

10 10 Zpravodaj Odchod z péče PŘECHOD MLADÝCH LIDÍ Z PÉČE Ve srovnání s vrstevníky z většinové populace se musí většina mladých lidí odcházejících z náhradní péče mnohem dříve vypořádat s problémy a převzít zodpovědnost za velké změny ve svém životě jako je odchod z pěstounské nebo internátní péče či dětského domova, odchod ze školy a nástup do světa práce, vyššího vzdělání nebo odborného výcviku po dosažení věku 16 let, případně rodičovství. Zkrátka, u mnoha dochází ke komprimaci a zrychlení přechodu k dospělosti. To představuje překážku v procesu získávání odolnosti, protože je jim tak odepřena psychologická příležitost a prostor na něco se zaměřit zabývat se problémy postupně, v době, kdy přicházejí, tak, jak se s problémy přechodu vyrovnává většina ostatních mladých lidí. Získání odolnosti v procesu přechodu napomáhá: Když mají mladí lidé možnost odcházet z náhradní péče pozvolna, dostává se jim emoční a praktické podpory, kterou budou potřebovat ještě ve věku kolem dvaceti let, a poskytuje dostatek prostoru k tomu, aby se se změnami psychicky vyrovnávali postupně. ŽIVOT MLADÝCH LIDÍ PO ODCHODU Z NÁHRADNÍ PÉČE Mezinárodní výzkumy ukázaly, že mladí lidé po odchodu z náhradní péče představují skupinu s nejvyšší pravděpodobností sociálního vyloučení ze společnosti. Avšak aplikace konceptu odolnosti zároveň ukazuje, že mezi výsledky jednotlivých skupin existují rozdíly, někteří úspěšně postupují, jiní přežívají nebo se prostě protloukají a další se snaží. Obecně řečeno poskytly výzkumy důkazy, že tyto rozdíly jsou způsobeny kvalitou poskytované péče, typem přechodu z péče do samostatného života a faktem, zda se jim během odchodu a později dostává odpovídající pomoci. Osobní a odborná podpora, které se mladým lidem po odchodu z péče dostává, může v jejich životě znamenat významný rozdíl a zvýšit jejich odolnost. Odborní zaměstnanci následné péče jsou pro mladé lidi velkou pomocí a oporou, zvlášť pomohou-li jim získat ubytování, finanční pomoc, vzdělání, zaměstnání, zdravotní služby a duševní pohodu. Na cestě k dospělosti pomáhá mladým lidem také služba poradenství, někdy zprostředkovaná těmi, kdo již z péče odešli, která jim nabízí jiný typ vztahů než odborná pomoc či problémová rodina. ZÁVĚREM Zvyšování odolnosti mladých lidí, kteří odcházejí z péče, bude vyžadovat komplexní přístup v průběhu celého jejich života: Od zajištění vysoké kvality péče, která jim bude kompenzovat poškození zkušenostmi předcházejícími péči, přes stabilitu a kontinuitu, až po pomoc při rozvíjení pozitivního pocitu identity a překonávání deficitů ve vzdělání prostřednictvím odborné péče o mladé lidi s poruchami mentálního zdraví a komplexními potřebami, umožnění postupnějšího odchodu z péče, jenž se bude více podobat normálnímu přechodu a poskytování následné dlouhodobější podpory až do dospělosti.

11 Na mně záleží 11 PROFESOR MIKE STEIN Mike Stein je profesorem na University of York a vědeckým pracovníkem Social Policy Research Unit (Jednotka pro výzkum sociální politiky). Výzkumům problematiky a problémů, jimž čelí mladí lidé při odchodu z náhradní péče, se věnuje již 25 let. Zkoumá také zážitky mladých lidí, kteří utíkají z domova, z náhradní péče a pracuje jako poradce pro ty, kdo péči opouštějí. Vedl první výzkum o mladých lidech opouštějících náhradní péči v Anglii a Skotsku. Zabývá se přípravou nejlepších postupů a výcvikových materiálů a pracuje jako mezinárodní konzultant rozvoje služeb následné péče a legislativy týkající se následné péče ve Velké Británii. Vydal řadu publikací z tohoto oboru (viz MEZINÁRODNÍ VÝZKUMNÁ SÍŤ ZABÝVAJÍCÍ SE ODCHODEM Z NÁHRADNÍ PÉČE Mike Stein, profesorka Harriet Wardová a Emily Munroová pracují jako koordinátoři mezinárodní výzkumné sítě zabývající se přechodem z náhradní péče do dospělosti INTRAC (International Research Network on Transitions to Adulthood from Care) a jsou autory knihy Přechod mladých lidí z náhradní péče do dospělosti, mezinárodní výzkumy a praxe, (Young People s Transitions from Care to Adulthood, International Research and Practice; Stein a Munro (Eds), která obsahuje výzkumy z 16 zemí a vloni ji vydala Jessica Kingsley. Síť má v současné době 25 členů ze 17 zemí z celého světa. INTRAC má tři cíle: Podělit se o výsledky výzkumů problémů, překážek a výsledků mladých lidí na cestě z náhradní péče k dospělosti; Prozkoumat sociální, politické a právní struktury, jež napomáhají nebo brání přechodu k dospělosti, rozvinout společné výzkumné iniciativy a formulovat doporučení, která pomohou rozvíjet politiku v této oblasti; Prozkoumat, jak lze výsledků výzkumů využít k utváření politiky na národní a mezinárodní úrovni. Chcete-li se o INTRAC dozvědět víc, podívejte se prosím na jejich internetovou stránku: info.lut.ac.uk/research/ccfr/intrac/websitel/ about.html

12 12 Zpravodaj Odchod z péče MLADÍ LIDÉ ODCHÁZEJÍCÍ Z PÉČE: JAK VÝBOR OSN PRO PRÁVA DÍTĚTE CHRÁNÍ JEJICH PRÁVA Maria Herczog V poslední době věnuje Výbor OSN pro práva dítěte stále větší pozornost situaci dětí a mladých lidí bez rodičovské péče. Výbor také prosazoval zpracování norem pro realizaci Úmluvy OSN o právech dítěte (dále jen Úmluva) u těchto dětí. Proto lze také říci, že Úmluva poskytuje rámec pro zavádění celostního modelu následné péče, ačkoliv to v ní není explicitně vyjádřeno. Je důležité, že Výbor OSN chápe termín následná péče v širším smyslu, a to včetně dětí odcházející ze systému péče zpět do své biologické rodiny nebo při adopci apod. Co se týče přípravy na odchod z náhradní péče je Úmluva zásadním materiálem, protože poskytuje ochranu dítěti až do 18 let věku. Pro ochranu a obranu práv osob opouštějících péči jako mladých dospělých lze potom používat jiné nástroje. PROČ VĚNUJE VÝBOR OSN PRO PRÁVA DÍTĚTE STÁLE VĚTŠÍ POZORNOST SITUACI OSOB OPOUŠTĚJÍCÍCH NÁHRADNÍ PÉČI? Mnoho mladých lidí odchází ze systému náhradní péče před dosažením věku 18 let, někdy již ve věku 14 let (jako v Albánii). Ve Velké Británii odchází téměř polovina mladých lidí z místa péče před 18. narozeninami. Výzkumy naznačují, že mladí lidé, kteří opouštějí náhradní péči, jsou vystaveni zvýšenému riziku sociálního vyloučení. Mezi skupinami opouštějícími péči existují výrazné rozdíly (viz článek Mika Steina). Někteří mladí lidé jsou velmi úspěšní a odolní, což je výsledkem mnoha faktorů. Ačkoliv se toho o těchto faktorech ješ- tě příliš neví, ve většině případů jsou výsledky mladých lidí silně ovlivněny zkušenostmi z raného dětství, prvních let života, povahou problémů, které je přivedly do náhradní péče a časem, který v péči stráví. Výbor se všem těmto faktorům (tzn. stálost umístění, kontakt s původní rodinou) věnuje při projednávání zpráv z jednotlivých států. V sociální práci je kvalita přípravy na odchod z náhradní péče stejně důležitá jako problematika uchování rodiny, prevence oddělení apod. a je důležitou složkou kvality poskytované péče. Není-li systém péče jako celek, jeho kvalita a odbornost dobře navržený a řízený, jak by mohli být mladí lidé dobře připraveni na odchod? Při mnoha příležitostech doporučili také členové výboru používat manuál OSN pro lidská práva a sociální práci (UN Human Rights and Social Work Manual), aby se zajistilo, že si odborníci uvědomují potřeby osob v systému náhradní péče, včetně plánování a přípravy na odchod. JEDEN DEN VĚNOVANÝ DĚTEM V NÁHRADNÍ PÉČI Výbor pro práva dítěte rozhodnul věnovat v roce 2005 den své všeobecné diskuze tématu Děti bez péče rodičů, a napomoci tak lepší realizaci Úmluvy s ohledem na práva dětí v náhradní péči a identifikaci nejdůležitějších problémů s tím spojených: právní rámce, pomoc rodinám, politika náhradní péče a způsoby, jak zvýšit účast dětí.

13 Na mně záleží 13 Směrnice například doporučuje vypracovat jasný plán s dobrým časovým rozvrhem, který bude přizpůsobený specifickým potřebám, schopnostem a aspiracím mladého člověka odcházejícího z náhradní péče. Tento plán se připravuje ve spolupráci s mladým člověkem, s nímž se každý krok probírá, a měl by být zaměřený na to, aby mu nebo jí dodal odvahu spolehnout se sám na sebe a plně se zapojit do života společnosti jako mladý dospělý. Po odchodu z péče by měla být mladým lidem také nabídnuta pomoc při hledání vhodného bydlení, zaměstnání, možnosti dalšího odborného výcviku a příležitostí ke vzdělání a další odpovídající služby následné péče. Jedním z výsledků diskuse bylo doporučení Výboru zorganizovat schůzi odborníků, jež by připravila normy týkající se náhradní péče. Stejné doporučení formuloval již dříve také projekt UNICEF a International Social Services (ISS) a předložený návrh projednával Výbor ve spolupráci se skupinou odborníků. V procesu příprav příslušné směrnice hrála důležitou roli brazilská vláda. V červnu 2009 doporučil Výbor pro lidská práva, aby Valné shromáždění OSN tyto směrnice schválilo. NOVÝ NÁSTROJ BUDE K DISPOZICI BRZY: SMĚRNICE PRO NÁHRADNÍ PÉČI O DĚTI Po přijetí bude směrnice upravovat zvláštní ochranu dětí a mladých lidí v náhradní péči. Přijetí směrnice má zabezpečit, aby se o předání dítěte do náhradní péče rozhodovalo jen v nutných případech a poskytovaná péče byla pro dítě správná. Součástí kvality péče je přípravný kurz na odchod z péče a praktický obraz toho, jak by měl vypadat, nastínila směrnice v odstavcích Směrnice si klade za cíl ukotvit hlavní odborné, etické a procedurální zásady v souladu se zájmem Úmluvy o všechny relevantní problémy týkající se dětí bez rodičovské péče. Podle členů Výboru pomáhá příprava směrnice a debaty týkající se této problematiky mimořádně při zvyšování povědomí a zajistí, aby jim byla věnovaná odpovídající pozornost také během diskuze se státními orgány, nestátními organizacemi, odborníky a dětmi. Směrnice by měla dále sloužit k rozšíření úhlu pohledu zpráv předávaných Výboru. Maria Herczog je socioložka a zabývá se hlavně výzkumem péče o dítě a ochrany dítěte. Je autorkou několika knih a statí s touto tématikou a od roku 1992 šéfredaktorkou maďarského odborného časopisu Rodina, dítě, mládež a předsedkyní sdružení stejného jména. Zastává místo odborného asistenta na univerzitě Eszterhazy Karoly Teacher s College, katedra sociální pedagogiky. Kromě akademické práce je Maria Herczog národním koordinačním orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO) při prevenci násilí a od roku 2008 členkou předsednictva Eurochild a od roku 2004 členkou Ekonomického a sociálního výboru EU. Od února 2007 je členkou Výboru OSN pro práva dítěte Příručka pro zavádění CRC, UNICEF, Ženeva, 2008, str www2.ohchr.org/english/bodies/crc/docs/ discussion/recommendations2005.doc

14 14 Zpravodaj Odchod z péče ÚSPĚŠNÉ HÁJENÍ PRÁV PROSTŘEDNICTVÍM SÍTĚ MLADÝCH LIDÍ V SYSTÉMU NÁHRADNÍ PÉČE Renathe Arevoll

15 Na mně záleží 15 V roce 1998 přijal parlament nový zákon. V případě, že s tím dítě souhlasí, je možnost pokračovat v opatřeních realizovaných před jeho 18. narozeninami nebo je nahradit jinými jako je podpora ze strany sociální práce, finanční pomoc, pomoc při hledání bydlení, vzdělání a práce, terapie a podpůrné kontakty (befriending) až do věku 23 let. Kromě toho mají místní úřady povinnost provádět hodnocení potřeb mladého člověka ve stádiu, kdy je ještě čas ho nebo ji připravit na život po odchodu z náhradní péče. Tento nový zákon však neříká nic konkrétního o druhu přípravy: Proto musí pracovníci bez formálního vedení rozhodnout, co je v průběhu přípravy na odchod z péče vhodné a dobré. VRÁTIT SLUŽBY NÁSLEDNÉ PÉČE ZPĚT DO PROGRAMU PÉČE O DÍTĚ v norsku První norský zákon o péči o dítě z roku 1953 obsahoval nařízení o následné péči do věku 23 let. Od tohoto opatření bylo upuštěno poté, co se veřejné mínění přiklonilo k tomu, že systém péče o dítě zasahuje příliš často a příliš brzy, a v roce 1992 byla přijata novela zákona, jež snížila jeho pravomoci. Mladí lidé se podle ní mohli rozhodnout, zda ve věku 18 let péči opustí a po odchodu z péče ztratili možnost změnit své rozhodnutí služby dále nevyužívat. V následujících letech nestanovila legislativa místním úřadům povinnost pomáhat mladým lidem po dosažení věku 18 let. Úřady měly možnost služby poskytovat až do dvacátých narozenin mladého člověka, ale jen tehdy, když o tom bylo rozhodnuto předtím, než dosáhnul 18. To vedlo k pasivnímu přístupu úřadů a termín následná péče ze slovníku norského systému péče o dítě zcela zmizel. SILNÝ HLAS MLADÝCH V DISKUZI Po uplynutí několika let začali pracovníci a organizace diskutovat o problémech spojených s odchodem mladých lidí z náhradní péče bez přípravy a potřebné pomoci. Výsledkem této diskuze bylo v roce 1997 zřízení sítě mládeže Lfb (Landsforeningen for barnevernsbarn), která slouží zájmům mladých lidí v náhradní péči. Prvním cílem sítě bylo přispět k navrácení služeb následné péče do norského systému péče o dítě. Navzdory důkazům, že se mladým lidem daří lépe, když služeb následné péče využívají, odmítají někteří, jakmile dosáhnout 18 let věku, další služby. Důvodem bývá skutečnost, že jsou unaveni systémem nebo chtějí stát na vlastních nohou hned. Ve spolupráci s Ministerstvem pro dítě a rodinné záležitosti zpracoval Lfb návrh znovu zavést právo mladých lidí požádat o pomoc, i když ji předtím odmítli, který bude zaslán parlamentu. PÉČE O DÍTĚ SMĚŘUJE KE KULTURNÍ ZMĚNĚ V letech, kdy legislativa nespecifikovala povinnost tuto práci vykonávat, tato praxe mezi norskými sociálními pracovníky bez formálního vedení téměř zmizela. Nyní, když se legislativa soustřeďuje na potřeby mladých lidí v době odchodu z náhradní péče, by měli pracovníci péče o dítě znovu objevit a rozvinout své zkušenosti s pomocí při přechodu k dospělosti. V současné době zůstává asi 80% mladých lidí v Norsku v náhradní péči i po dosažení 18 let věku. Renathe Arevoll je předsedkyní Landsforeningen for barnevernsbarn v Norsku. Je jí 26 let a sama byla vychována v pěstounské péči. Více informací získáte přímo od Lfb na:

16 16 Zpravodaj Odchod z péče CO O ODCHODU Z NÁHRADNÍ PÉČE ŘÍKAJÍ MLADÍ LIDÉ A POSKYTOVATELÉ PÉČE MLADÍ LIDÉ SE SKUTEČNĚ BOJÍ, PROTOŽE AŽ JIM BUDE 18, BUDOU MUSET ODEJÍT. SLYŠELA JSEM, ŽE NĚKTEŘÍ I PROPADNOU, ABY MOHLI ZŮSTAT V DOMOVĚ O ROK DÉLE. DALIBORKA Z CHORVATSKA JE TO SKVĚLÝ POCIT, KDYŽ SE VÁS NĚKDO ZEPTÁ CO CHCEŠ? CO JE LEPŠÍ? CO SI MYSLÍŠ, ŽE JE PRO TEBE NEJLEPŠÍ? UDĚLÁME TO SPOLEČNĚ, JEN SI ŘEKNI. DALIBORKA Z CHORVATSKA ZAPOMENEME NA NĚ, KDYŽ ODEJDOU. V NĚKTERÝCH PŘÍPADECH JIM MOŽNOST VRÁTIT SE, TŘEBA JEN NA KRÁTKOU DOBU, DÁ STABILITU, KTEROU POTŘEBUJÍ. PEČOVATEL Z PORTUGALSKA PO ODCHODU Z DOMOVA BYLA PŘEKVAPENÁ, JAK JE TO TĚŽKÉ. OBČAS JÍ POMŮŽE OTEC NEBO NĚKDO JINÝ, ALE VĚTŠINOU TO MUSÍ ZVLÁDNOUT SAMA. ROZHOVOR S N., ČESKOU DÍVKOU, KTERÁ VYROSTLA V DĚTSKÉM DOMOVĚ MLADÍ LIDÉ POTŘEBUJÍ OD SPOLEČNOSTI HODNĚ POMÁHAT: SOCIÁLNÍ SLUŽBY A TAKÉ POTŘEBUJÍ PRÁCI, ABY VENKU PŘEŽILI. MLADÝ ČLOVĚK Z ALBÁNIE MNOHO DĚTÍ UMÍSTĚNÝCH V PĚSTOUNSKÝCH RODINÁCH UDRŽUJE KONTAKTY I PO ODCHODU. NĚKDY CHTĚJÍ PŘIJÍT NA NÁVŠTĚVU NEBO SE JEN PO TELEFONU PORADIT. PĚSTOUN ZE ŠVÉDSKA MNĚ NA ÁLE Ž Í Z

17 Na mně záleží 17 POLOZÁVISLÉ BYDLENÍ: ÚSPĚŠNÝ MODEL NÁSLEDNÉ PÉČE V CEE/CIS/POBALTÍ Sandra Kukic CO JE PROGRAM POLOZÁVISLÉHO BYDLENÍ? Program polozávislého bydlení je hlavní službou následné péče poskytovanou sdružením SOS dětských vesniček v regionu CEE/CIS/Pobaltí. Jeho cílem je usnadnit hladký přechod do nezávislého života a vytvářet schopnosti a dovednosti mladých lidí převzít plnou zodpovědnost za svou budoucnost. Délka pobytu obvykle činí maximálně tři roky, po nichž by měl být mladý člověk schopný vést nezávislý život bez další pomoci ze strany SOS dětských vesniček. U každého dítěte, jež potřebuje náhradní péči a na základě rozhodnutí zodpovědných orgánů bylo umístěno do péče SOS dětských vesniček, začíná proces odcházení již v rodině v SOS dětské vesničce. Zde jsou položeny základy budoucí nezávislosti a soběstačnosti. Dalším krokem je přechod z rodiny v SOS dětské vesničce do komunity mládeže, která má za úkol poskytnout mladému člověku pro přípravu na nezávislost jasnější rámec. Při odchodu z komunity mládeže existují různé služby následné péče, zvlášť program polozávislého bydlení, jenž má mladému člověku napomoci v přechodu k nezávislému životu. HLAVNÍM CÍLEM PROGRAMU POLOZÁVISLÉHO BYDLENÍ JE ZAJISTIT, ABY: -- Měl mladý člověk trvalé zaměstnání a dostával trvalý příjem; -- Měl mladý člověk odpovídající bydlení; -- Byl mladý člověk připraven převzít plnou kontrolu a zodpovědnost za svůj život odpovídajícím způsobem. KDO MÁ Z PROGRAMU POLOZÁVISLÉHO BYDLENÍ PROSPĚCH? Z programu polozávislého bydlení má prospěch většina mladých lidí v péči SOS dětských vesniček. Existuje ovšem pár výjimečných okolností, v nichž není program polozávislého bydlení vhodný, například, pokud je mladý člověk ženatý či vdaná, žije s partnerem nebo je rodičem samoživitelem nebo pokud mladý člověk nastoupil povinnou vojenskou službu.

18 18 Zpravodaj Odchod z péče Pro takové mladé lidi se před jejich odchodem z komunity mládeže definují nápomocná opatření podle individuálních potřeb, na dobu trvání jednoho roku. Hlavní pečující osoba dále slouží jako referenční osoba, jež zodpovídá za podporu v následné péči. Tato hlavní pečující osoba spolu s mladým člověkem určí potřebnou formu další pomoci v následné péči a zároveň ji vykonává. Je také třeba uvést, že mladí lidé mohou kdykoliv v průběhu prvního roku po odchodu z péče SOS dětských vesniček požádat o účast v programu polozávislého bydlení. Sandra Kukic je Poradce pro rozvoj péče o mládež v SOS dětských vesničkách pro region CEE/CIS/ Pobaltí. Vystudovala psychologii a systémovou rodinnou terapii. Pro SOS dětské vesničky pracuje od roku Předtím spolupracovala na programu léčby traumat a uzdravování na základě komunitní práce. Studenti vysokých škol a universit jsou v programu polozávislého bydlení SOS dětských vesniček zvláštní kategorií. V jejich případě závisí délka podpůrných služeb na délce jejich studia. Proto mohou studenti institucí vyššího vzdělávání využívat výhod programu polozávislého bydlení po dobu delší než 3 roky. JAKÝ JE ORGANIZAČNÍ RÁMEC V SOS DĚTSKÝCH VESNIČKÁCH? Celkový kontinentální rámec SOS dětských vesniček pro odchod z péče v regionu CEE/CIS Pobaltí prosazuje a definuje progresivní vedení a zmocňování dětí a mladých lidí odcházejících z péče k nezávislosti. V červnu 2006 byl jako hlavní model následné péče organizace pro CEE/CIS/Pobaltí oficiálně schválen program polozávislého bydlení. V kontinentálním rámci dostalo každé sdružení SOS dětských vesniček v regionu CEE/CIS/Pobaltí za úkol rozpracovat koncept následné péče všeobecně a zvlášť pro polozávislé bydlení. Tyto koncepty by samozřejmě měly být v souladu s národní legislativou, kulturními požadavky a socioekonomickou situací v zemi. Národní koncepty definují kritéria pro přestěhování do zařízení polozávislého bydlení, stanoví priority problémů spojených s bydlením a finanční pomocí, formy podpory a vedení a podrobněji určují práva a zodpovědnosti mladých lidí během jejich pobytu v programu polozávislého bydlení. Konečně se na národní úrovni také definují opatření ke sledování a vyhodnocování programů. Na základě nejlepších zkušenosti se program dále upravuje tak, aby co nejlépe odpovídal individuálním potřebám mladých lidí. JAK VYPADÁ POLOZÁVISLÉ BYDLENÍ VE SKUTEČNOSTI Z POHLEDU MLADÉHO ČLOVĚKA? Mariela z Bulharska se ze své rodiny v SOS dětské vesničce do komunity mládeže vystěhovala když jí bylo 14. V SOS rodině žila 11 let a se svou SOS matkou dále udržovala pravidelné kontakty, jezdí k ní o prázdninách. V komunitě mládeže byli 2 zaměstnanci a 15 mladých lidí. Měla vlastní pokoj v mládežnickém zařízení a každý týden dostávala kapesné, když si společně s ostatními uklidili byt. Koncem srpna letošního roku odešla z komunity mládeže a přestěhovala se do vlastního bytu ve městě. Brzy začne studovat, chce se specializovat na informační technologie. Také uvažuje o tom, že nastoupí na poloviční úvazek do zaměstnání.

19 Na mně záleží 19 DOBRÉ ZKUŠENOSTI Z POLOZÁVISLÉHO BYDLENÍ VE FRANCII Maison Claire Morandat Maison Claire Morandat (MCM) založily SOS dětské vesničky v roce 1986 v srdci staré hornické oblasti v severní Francii, v socioekonomickém prostředí, jež se výrazně zhoršovalo. Sdružení tvoří čtyři SOS dětské vesničky a v kraji Nord-Pas-de-Calais je dnes dobře zavedené. 1 V moderně zařízené ubytovně centra mládeže využívá vzdělávacích a sociálních služeb 37 dívek a chlapců ve věku od 16 do 21 let. Každý mladý člověk bydlí ve vlastním bytě, osm garsonek pro nejmladší je seskupeno v jedné budově a do sociální sítě v blízkém okolí je začleněno dalších 29 bytů pro starší mladé lidi. Podpůrné služby jsou založeny na individuální smlouvě o vzdělání, která na straně mladých lidí výslovně uvádí experiment polozávislého bydlení. Prostřednictvím služeb na ochranu dítěte nebo právního systému přichází dvě třetiny mladých z různých zařízení (pěstounská rodina, rodina v SOS dětské vesničce nebo internátní péče). Narůstající počet mladých lidí bylo před svým příchodem vyloučeno ze školního systému a různých projektů na zprostředkování zaměstnání. Mnoho z nich se vyznačuje komplexním souborem problémů: Potíže s učením, narušené vztahy, fyzické zneužívání v minulosti a v některých případech se jedná o neplnoleté cizince bez doprovodu dospělého. Proto vytvořila MCM v roce 2007 strukturu osmi garsonek, která umožňuje přímý dohled nad každodenními činnostmi umožňující lepší přípravu na polozávislý život. Mladí lidé využívají jistot strukturovaného prostředí, které jim pomáhá úspěšně plnit osobní plán a poskytuje podporu při postupném přechodu k nezávislosti a sociálnímu začlenění. Zpočátku jsou ubytovaní v budově s garsonkami nebo společném bydlení, potom přecházejí do bytů, v nichž zůstávají až do svého odchodu. Funguje tu systém přenosných nájemních smluv. Organizace podepíše s majitelem bytu dohodu a mladý člověk je ustanoven jako podnájemník, dokud po skončení podpory nepřejde nájem na jeho nebo její jméno. S přenosnými nájemními smlouvami se sice pojí značné množství přidružené práce, ukázaly se však jako flexibilní možnost reakce na problémy spojené se získáním bytu, zvlášť typické pro mladé lidi. Přesto však s ohledem na omezené možnosti získat zaměstnání existuje pro mladé lidi velké riziko, že se zadluží a budou vystěhováni. Zelená kniha o mladých lidech vydaná kanceláří Vysokého komisaře pro mládež v červnu 2009 hovoří o špatné situaci v oblasti zaměstnání mládeže ve Francii a relativní úrovni národní zaměstnanosti ve srovnání s všeobecnou populací, jež patří k nejhorším v OECD. Dokument uvádí několik faktorů, jež k situaci přispívají, zvláště: Špatně fungující systém středního odborného vzdělání v kombinaci s jeho nedostatečným sladěním s potřebami ekonomiky, nedostatek práce pro mladé lidi, dlouhý přechod mezi první prací a trvalým zaměstnáním a konečně chybějící podpora pro mladé lidi bez práce nebo vzdělání. Ve Francii se nástup do zaměstnání odehrává o mnoho let později než v jiných evropských zemích. Jen 46% mladých Francouzů mezi 20 a 24 roky je zaměstnaných, ve srovnání s 63% mladých lidí ve všech zemích OECD. Mladí lidé, kteří opouští systém ochrany dítěte v 18 nebo 21 letech nejpozději, platí příliš často vysokou cenu za špatnou koordinaci mezi sociální a rodinnou politikou a politikou ochrany mládeže. 1 Maison Claire Morandat má status Maison d Enfants à Caractére Social (dům sociálního bydlení)

20 20 Zpravodaj Odchod z péče INFORMAČNÍ ZDROJE K TÉMATU ODCHÁZENÍ Z PÉČE

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb. Martin Bednář

Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb. Martin Bednář Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb Martin Bednář Kontext transformace pobytových služeb Rušení ústavní péče a transformace sociálních služeb je soubor činností: nejedná se jen o

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Více

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale

Více

EU a rovnost žen a mužů ve sportu. Jana Janotová Zástupce ČOV v EU kanceláři EOC

EU a rovnost žen a mužů ve sportu. Jana Janotová Zástupce ČOV v EU kanceláři EOC EU a rovnost žen a mužů ve sportu Jana Janotová Zástupce ČOV v EU kanceláři EOC 1. Rovnost žen a mužů v EU Rovnost žen a mužů je: základním právem a hodnotou EU součástí zakládajících smluv Evropských

Více

A3 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko)

A3 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) A3 HnutíNezávislý život Elena Pečarič YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) 2 3 4 5 6 7 8 9 1 0 1 1 1 2 1 3 1 4 1 5 1 6 1 7 1 8 1 9 2 0 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 2 6 2 7 2 8 2 9 3 0 3 1 3 2

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Vážené dámy, Vážení pánové,

Vážené dámy, Vážení pánové, Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

PŘÍČINY VZNIKU BEZDOMOVSTVÍ U MLADÝCH LIDÍ. Ústí nad Labem Mgr. Ilja Hradecký

PŘÍČINY VZNIKU BEZDOMOVSTVÍ U MLADÝCH LIDÍ. Ústí nad Labem Mgr. Ilja Hradecký PŘÍČINY VZNIKU BEZDOMOVSTVÍ U MLADÝCH LIDÍ Ústí nad Labem 5.11.2014 Mgr. Ilja Hradecký PŘEHLED Souvislosti Současný rámec Struktura péče a související problémy Počty chovanců a jejich struktura Výstup

Více

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Odbor rodiny a ochrany práv dětí Proces změn aktuální informace Změna systému práce orgánů sociálně-právní ochrany a soudů Vytváření sítě

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

ENTITLE - Národní workshop

ENTITLE - Národní workshop Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/entitle-narodni-workshop) ENTITLE - Národní workshop 28. 5. 2009 Národní workshop Entitle představil stejnojmenný projekt, který má pomáhat knihovnám při

Více

Rovnost žen a mužů v EU

Rovnost žen a mužů v EU Case Id: b225bc59-e90b-412f-aba1-89a918a4ad93 Date: 19/07/2015 14:44:36 Rovnost žen a mužů v EU Vyplnění polí označených je povinné. Údaje o vaší organizaci Vyplňujete dotazník v rámci své profesní činnosti

Více

6. Zařízení sociálních služeb

6. Zařízení sociálních služeb 6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Our Home Association Warsaw. Péče o děti mimo domov v Polsku Tomasz Polkowski

Our Home Association Warsaw. Péče o děti mimo domov v Polsku Tomasz Polkowski Our Home Association Warsaw Péče o děti mimo domov v Polsku Tomasz Polkowski Legislativa 9. června 2011schválil polský parlament nový zákon na podporu rodiny a systému pěstounské péče Upravuje všechny

Více

České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu

České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu PhDr. Irena Borkovcová Celostátní konference Inovace v předškolním vzdělávání s mezinárodní účastí MŠMT, Praha, 18.10.2013 Mezinárodní spolupráce ECEC

Více

Inovativní metoda pro udržení vztahů mezi rodinami a dětmi v ústavní nebo pěstounské péči v Evropě. Leonardo Přenos inovací (říjen 2011 září 2013)

Inovativní metoda pro udržení vztahů mezi rodinami a dětmi v ústavní nebo pěstounské péči v Evropě. Leonardo Přenos inovací (říjen 2011 září 2013) Inovativní metoda pro udržení vztahů mezi rodinami a dětmi v ústavní nebo pěstounské péči v Evropě Leonardo Přenos inovací (říjen 2011 září 2013) Od roku 2005 prosazuje Evropská komise zachování vazeb

Více

Standard č. 14. Metodika odboru sociálních věcí č. 15/2014. ve znění Dodatku č. 1 a č. 2 s účinností ode dne PŘÍPRAVA NA SAMOSTATNÝ ŽIVOT

Standard č. 14. Metodika odboru sociálních věcí č. 15/2014. ve znění Dodatku č. 1 a č. 2 s účinností ode dne PŘÍPRAVA NA SAMOSTATNÝ ŽIVOT MĚSTSKÝ ÚŘAD TŘINEC ODBOR SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Jablunkovská 160, 739 61 Třinec Standard č. 14 Metodika odboru sociálních věcí č. 15/2014 ve znění Dodatku č. 1 a č. 2 s účinností ode dne 01.05.2016 PŘÍPRAVA

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012. PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012. PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012 PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí Novela zákona o sociálně právní ochraně dětí schvalovací proces Prošla dvakrát mezirezortním

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost naplnit. Politici, úředníci a často ani poskytovatelé sociálních

Více

Vymezení podporovaných aktivit

Vymezení podporovaných aktivit I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Vymezení podporovaných aktivit pro předkládání žádostí o finanční podporu v rámci globálního grantu Jihomoravského kraje v OP VK Oblast podpory 1.2

Více

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Terénní programy, id. 3645646 Kapacita služby: V danou chvíli je možno poskytnout službu

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

Plán práce výchovného poradce

Plán práce výchovného poradce SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole,

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 56. USNESENÍ

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 56. USNESENÍ Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2006 5. volební období 56. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006 ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě,

Více

OZNÁMENÍ O VOLNÉM PRACOVNÍM MÍSTĚ ZA ÚČELEM SESTAVENÍ REZERVNÍHO SEZNAMU

OZNÁMENÍ O VOLNÉM PRACOVNÍM MÍSTĚ ZA ÚČELEM SESTAVENÍ REZERVNÍHO SEZNAMU OZNÁMENÍ O VOLNÉM PRACOVNÍM MÍSTĚ ZA ÚČELEM SESTAVENÍ REZERVNÍHO SEZNAMU Název pracovní pozice Funkční skupina / platová třída Druh smlouvy Značka Uzávěrka pro podání žádostí Místo výkonu práce Platnost

Více

Znaky a vodítka procesu deinstitucionalizace (transformace ústavní péče v péči komunitní)

Znaky a vodítka procesu deinstitucionalizace (transformace ústavní péče v péči komunitní) Znaky a vodítka procesu deinstitucionalizace (transformace ústavní péče v péči komunitní) aktivita 5.1 Zpracování indikátorů hodnocení Kritérií transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybraných

Více

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Úvod do teorií a metod sociální práce Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Vznik sociální práce Sociální práce, tak jak ji chápeme dnes, se vyvinula zejména v

Více

Regionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY

Regionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY Příloha č. 6 Regionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY Michaela Šojdrová michaela.sojdrova@csicr.cz Analýza silných a slabých

Více

Vnitřní předpis ITY z.s. č. 1/2017

Vnitřní předpis ITY z.s. č. 1/2017 Vnitřní předpis č. 1/2017 1. Cíle a předmět činnosti spolku 2. Organizační řád 3. Kompetence pracovníků v sociální službě 4. Práva a povinnosti zaměstnanců 5. Nouzové a havarijních situace 6. Závěrečné

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem

Více

Model SRS pro mateřská centra. Sympozion Praha Linda Pačesová

Model SRS pro mateřská centra. Sympozion Praha Linda Pačesová Model SRS pro mateřská centra Sympozion Praha 18. 5. 2015 Linda Pačesová Obsah prezentace Model SRS pro mateřská centra: Řetězec řešení Cílová skupina MC Jaké oblasti sociálních problémů řeší MC? Využití

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová. Konference Práce na dálku

Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová. Konference Práce na dálku Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová Konference Práce na dálku Třebíčské centrum o.s. Založeno v březnu 1998 Člen Sítě MC od září 2006 Spolupráce s více jak 100 organizacemi a specialisty

Více

Zodpovězení všech otázek zabere zhruba 10 15 minut.

Zodpovězení všech otázek zabere zhruba 10 15 minut. Za odborné zpracování zodpovídá: sfs Sozialforschungsstelle Dortmund (centrum pro sociální výzkum), ústřední vědecká instituce Technické univerzity v Dortmundu Výzkum je součástí projektu: GenCo Zvyšování

Více

U N I V E R Z I T A O B R A N Y

U N I V E R Z I T A O B R A N Y U N I V E R Z I T A O B R A N Y DLOUHODOBÝ ZÁMĚR VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI UNIVERZITY OBRANY NA OBDOBÍ 2006 2010 Aktualizace pro rok 2006 Brno, červen 2006 Aktualizace

Více

Zkušenosti s PPPD z pohledu doprovázející služby pro pěstounskou rodinu na přechodnou dobu. Amalthea o.s. Ria Černá

Zkušenosti s PPPD z pohledu doprovázející služby pro pěstounskou rodinu na přechodnou dobu. Amalthea o.s. Ria Černá Zkušenosti s PPPD z pohledu doprovázející služby pro pěstounskou rodinu na přechodnou dobu Amalthea o.s. Ria Černá Co je doprovázení - terénní sociální pracovník v rodině dle potřeb členů rodiny - úkoly

Více

Program poradenských služeb ve škole

Program poradenských služeb ve škole Základní škola a Mateřská škola České Velenice Program poradenských služeb ve škole 1. Základní charakteristika služeb Poradenské služby jsou zajišťovány týmem pracovníků školy, který tvoří výchovní poradci,

Více

Sociální kompetence pro společenské začlenění osob se zdravotním postižením: Projekty partnerství programu Grundtvig

Sociální kompetence pro společenské začlenění osob se zdravotním postižením: Projekty partnerství programu Grundtvig Sociální kompetence pro společenské začlenění osob se zdravotním postižením: Projekty partnerství programu Grundtvig 2010-2012 Bulletin z prvního mezinárodního setkání, které se konalo v Aténách ve dnech

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

Pěstounská péče na. Jak na pěstounskou péči na. přechodnou dobu

Pěstounská péče na. Jak na pěstounskou péči na. přechodnou dobu Pěstounská péče na přechodnou dobu Jak na pěstounskou péči na Co je pěstounská péče na Ve stávajícím systému náhradní rodinné péče se od 1. 6. 2006 objevuje nový institut, kterým je pěstounská péče na.

Více

PODROBNÉ VYHODNOCOVÁNÍ POTŘEB DĚTÍ Podpůrný nástroj pro pracovníky DÍTĚ V INSTITUCI - 1 -

PODROBNÉ VYHODNOCOVÁNÍ POTŘEB DĚTÍ Podpůrný nástroj pro pracovníky DÍTĚ V INSTITUCI - 1 - PODROBNÉ VYHODNOCOVÁNÍ POTŘEB DĚTÍ Podpůrný nástroj pro pracovníky DÍTĚ V INSTITUCI - 1 - INFORMACE O UMÍSŤENÍ Popište, jak a kde probíhalo setkání s dítětem. Jak dlouho je dítě umístěno v zařízení., kde

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě

Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE ŠKOLNÍ METODIK

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní

Více

Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en) 15831/14 PROCIV 100 COHAFA 120 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých

Více

DĚTSKÝ DOMOV, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A ŠKOLNÍ JÍDELNA

DĚTSKÝ DOMOV, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A ŠKOLNÍ JÍDELNA DĚTSKÝ DOMOV, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A ŠKOLNÍ JÍDELNA Sídliště Míru 40, HORNÍ PLANÁ 382 26, IČO 60084413 PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE Školní rok 2016/2017 č. j. 787/2016 Práce výchovného poradce se řídí: Příloha

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Institut projektového řízení a. s.

Institut projektového řízení a. s. Institut projektového řízení a. s. www.institutpr.eu Návrh systému spolupráce subjektů v oblasti sociální práce s dospělými a v oblasti ochrany dětí 2015 Návrh systému spolupráce subjektů v oblasti sociální

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PIAAC v České republice a jejich implikace pro veřejné politiky Konference, 27.11.2013 Věra Czesaná,

Více

České školství v mezinárodním srovnání Ing. Kateřina Tomšíková

České školství v mezinárodním srovnání Ing. Kateřina Tomšíková České školství v mezinárodním srovnání 2015 Ing. Kateřina Tomšíková OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD Organisation for Economic Co-operation and Development Světová organizace sdružující

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Individuální projekt OP LZZ

Individuální projekt OP LZZ Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Karlovy Vary, 8. říjen 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému

Více

Program Škola podporující zdraví informace ze SZÚ

Program Škola podporující zdraví informace ze SZÚ Program Škola podporující zdraví informace ze SZÚ Krajský úřad Kraje Vysočina 16. 10. 2013 L. Fröhlichová, M. Krunclová Evaluace a inovace projektů MŠ Evaluace / inovace Školního kurikula podpory zdraví

Více

Rodinná politika pojetí a aktuální informace

Rodinná politika pojetí a aktuální informace Rodinná politika pojetí a aktuální informace (Brno, 20. 6. 2014) 1 Rodinná politika a aktéři rodinné politiky Pojetí rodinné politiky, sociální politika OECD: Soubor opaření zaměřených na: - vyrovnání

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s.

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Centrum pro rodinu a sociální péči Vysočina Služby CRSP: 1)

Více

Základní škola, Liberec, Vrchlického 262/17, příspěvková organizace Adresa: ZŠ, Vrchlického 262/17, Liberec 13

Základní škola, Liberec, Vrchlického 262/17, příspěvková organizace Adresa: ZŠ, Vrchlického 262/17, Liberec 13 Základní škola, Liberec, Vrchlického 262/17, příspěvková organizace Adresa: ZŠ, Vrchlického 262/17, 460 14 Liberec 13 tel. 488 880 160 IČO:467 467 57 E-mail: skola@vrchlickeho.cz Internet: www.vrchlickeho.cz

Více

STANDARDY KVALITY SPO PRO POVĚŘENÉ OSOBY. Poradenské centrum pro rodinu a děti- ÚSMĚV, z.s.

STANDARDY KVALITY SPO PRO POVĚŘENÉ OSOBY. Poradenské centrum pro rodinu a děti- ÚSMĚV, z.s. STANDARDY KVALITY SPO PRO POVĚŘENÉ OSOBY Poradenské centrum pro rodinu a děti- ÚSMĚV, z.s. OBSAH: 1. Cíle a způsoby činnosti pověřené osoby 1a) Pověřená osoba má písemně definováno a zveřejněno poslání,

Více

otevřenému evropskému partnerství a využijte komunitu odhodlanou zlepšovat pohodu a důstojnost starších lidí, kteří potřebují péči a pomoc.

otevřenému evropskému partnerství a využijte komunitu odhodlanou zlepšovat pohodu a důstojnost starších lidí, kteří potřebují péči a pomoc. Připojte se k našemu otevřenému evropskému partnerství a využijte komunitu odhodlanou zlepšovat pohodu a důstojnost starších lidí, kteří potřebují péči a pomoc. Můžeme společně udělat mnoho i tím, že začneme

Více

PROGRAMOVÁ POLITIKA SOS DĚTSKÝCH VESNIČEK

PROGRAMOVÁ POLITIKA SOS DĚTSKÝCH VESNIČEK PROGRAMOVÁ POLITIKA SOS DĚTSKÝCH VESNIČEK DÍTĚ NA PRVNÍM MÍSTĚ! HLAVNÍ ZÁSADY 2 Programová politika SOS dětských vesniček TATO POLITIKA VYJADŘUJE STANOVISKO SOS DĚTSKÝCH VESNIČEK, JAK NEJLÉ- PE PŘI NAŠÍ

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

Srbští experti, stejně jako lidé pracující s dětmi, poprvé získali první informace o tomto americkém programu v roce 2002 z

Srbští experti, stejně jako lidé pracující s dětmi, poprvé získali první informace o tomto americkém programu v roce 2002 z Srbští experti, stejně jako lidé pracující s dětmi, poprvé získali první informace o tomto americkém programu v roce 2002 z Foundation OKS a pan Rob van Pagee poprvé prezentovali program v rámci tzv. MINI

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

Monitorovací mechanismus. Úmluva Rady Evropy o potírání obchodu s lidmi

Monitorovací mechanismus. Úmluva Rady Evropy o potírání obchodu s lidmi Monitorovací mechanismus Úmluva Rady Evropy o potírání obchodu s lidmi Jaké jsou cíle Úmluvy? Úmluva Rady Evropy o potírání obchodu s lidmi, jež vstoupila v platnost 1. února 2008, má za cíl bránit obchodování

Více

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (NZDM) Popis realizace poskytování soc. služby

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (NZDM) Popis realizace poskytování soc. služby Zahájení poskyt. služby: září 2001 Nízkoprahové zařízení pro (NZDM) Popis realizace poskytování soc. služby Charakteristika: NZDM je zčásti služba terénní, která se zaměřuje na práci v přirozeném prostředí

Více

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Informačně poradenský systém DPV v Lotyšsku Lenka Horová Národní vzdělávací fond, o.p.s. 2007 Sdružení pro Informačně poradenský systém tvořené společnostmi KPMG Česká republika,s.r.o, Gradua-CEGOS, s.r.o.

Více

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl

Více

Etický kodex sociálního pracovníka České republiky

Etický kodex sociálního pracovníka České republiky Etický kodex sociálního pracovníka České republiky Preambule 1. Sociální práce je profese a akademická disciplína, která podporuje sociální změnu, sociální rozvoj, řešení problémů v mezilidských vtazích,

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

Podpora transparentnosti a rozvoje trhu s energetickými službami ve dvaceti zemích EU

Podpora transparentnosti a rozvoje trhu s energetickými službami ve dvaceti zemích EU Podpora transparentnosti a rozvoje trhu s energetickými službami ve dvaceti zemích EU Projekt Transparense Projekt Transparense Tento dokument byl vypracován v rámci projektu Transparense Zvýšení transparentnosti

Více

KONCEPČNÍ ZÁMĚR ROZVOJE ZAŘÍZENÍ 2014

KONCEPČNÍ ZÁMĚR ROZVOJE ZAŘÍZENÍ 2014 Dětský domov, Unhošť, Berounská 1292 Berounská 1292, Unhošť 273 51 č.j.:dd/403/2014 KONCEPČNÍ ZÁMĚR ROZVOJE ZAŘÍZENÍ 2014 říjen 2014 OBSAH: 1. ÚVOD...3 2. HODNOCENÍ KONCEPČNÍHO ZÁMĚRU ROZVOJE DD 2012.4

Více

Chcete pomoci dítěti? Pomozte rodině! aneb služby pro rodiny v ČR

Chcete pomoci dítěti? Pomozte rodině! aneb služby pro rodiny v ČR Chcete pomoci dítěti? Pomozte rodině! aneb služby pro rodiny v ČR PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D. Katedra sociální práce, FF UK, Praha Kontakt: hana.pazlarova@ff.cuni.cz Katedra sociální práce provedla v letech

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

BOZP TRENDY VE VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ V ZEMÍCH EU A V ČR

BOZP TRENDY VE VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ V ZEMÍCH EU A V ČR BOZP TRENDY VE VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ V ZEMÍCH EU A V ČR PhDr. Lidmila KLEINOVÁ, CSc KONSTATOVÁNÍ Každá státní instituce zodpovědná za BOZP v každé evropské zemi si v rámci svých kompetencí a zodpovědností

Více

NÁRODNÍ STRATEGIE KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ LET 2015 AŽ 2020. Ing. Dušan Navrátil

NÁRODNÍ STRATEGIE KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ LET 2015 AŽ 2020. Ing. Dušan Navrátil NÁRODNÍ STRATEGIE KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ LET 2015 AŽ 2020 Ing. Dušan Navrátil STRATEGICKÝ RÁMEC ČR V OBLASTI KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI o 19. října 2011 Vláda České republiky

Více

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i R a n á p é č e t e r é n n í s o c i á l n í s l u ž b a Péče o rodinu s dítětem s postižením je jednou z priorit sociální politiky, proto

Více

Deinstitucionalizace a život v komunitě:

Deinstitucionalizace a život v komunitě: Deinstitucionalizace a život v komunitě: proč, jak, za kolik? Jan Šiška International Association for Scientific Studies of Intellectual Disabilities Hradec Králové 28:2.2011 Deinstitucionalizace - PROČ

Více