PŘÍPRAVA NA NEZÁVISLÝ ŽIVOT
|
|
- Aleš Čermák
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 PŘÍPRAVA NA NEZÁVISLÝ ŽIVOT Zpravodaj MNĚ NA ÁLE Ž Í Z 1. vydání. Září 2009
2 2 Zpravodaj Odchod z péče OBSAH 03 Editorial, Helmut Kutin 04 Na mně záleží: Mezinárodní kampaň zaměřená na odchod z náhradní péče, Véronique Lerch 08 Zvyšování odolnosti mladých lidí opouštějících péči, Mike Stein 12 MLADÍ LIDÉ ODCHÁZEJÍCÍ Z PÉČE: JAK VÝBOR OSN PRO PRÁVA DÍTĚTE CHRÁNÍ JEJICH PRÁVA, Maria Herzog 14 ÚSPĚŠNÉ HÁJENÍ PRÁV PROSTŘEDNICTVÍM sítě mladých LIDÍ v náhradní péči, Renathe Arevoll 16 Co o následné péči říkají mladí lidé a poskytovatelé péče 17 Polozávislé bydlení: Úspěšný model následné péče v CEE/CIS/Pobaltí, Sandra Kukic 19 Dobré zkušenosti z polozávislého bydlení ve Francii 20 Informační zdroje k tématu odcházení z péče 22 Užitečné termíny týkající se odchodu z péče IMPRESUM Zpravodaj Na mně záleží je publikace zabývající se problémy mladých lidí, kteří dospěli do věku, kdy opouštějí náhradní péči. Bude vydáván dvakrát ročně v angličtině, až do roku Nepovoluje se komerční použití. Články se smí reprodukovat v případě, že se uvede zdroj. Datum vydání: září VYDAVATEL: SOS Children s Villages International Za obsah odpovídá: Christian Posch Šéfredaktor: Véronique Lerch Redakční tým: Jenessa B. Bryan, Alan Kikuchi- White, Orlaith King, Annemarie Schlack Příspěvky: Sylvie Delcroix, Maria Herczog, Orlaith King, Magdalena Krenn, Sandra Kukic, Véronique Lerch, Mike Stein Překladatel: Eva Leňová Grafická úprava: Nakladatelství Jalna Fotografie na obálce: archiv SOS
3 Na mně záleží 3 EDITORIAL Pouť, v jejímž průběhu se z dítěte stává nezávislý dospělý, je dobrodružná všichni si dobře pamatujeme, jak jsme byli rozrušení, když jsme se odstěhovali z domova nebo dostali svůj první plat. Jisté aspekty nezávislého života, jako je hledání bytu, shánění práce, navazování vztahů a založení rodiny, mohou po mladého člověka představovat složitou situaci. V této přechodové fázi pro něj bývá životně důležitá pomoc rodiny. Rodinní příslušníci mu poradí, nabídnou místo k bydlení, když je třeba, nebo ho v době studií finančně podporují. Ale co když mladý člověk nemá rodinné zázemí, jež mu může nabídnout pomoc? Co když nemohl z nejrůznějších důvodů vyrůstat v rodině a žil v náhradní péči? Mladí lidé se při odchodu z náhradní péče často ocitnou bez pomoci, kterou by v tomto přechodném období potřebovali. Až příliš často jsou nuceni péči opouštět velmi brzy v 18 nebo i 14 letech, a příliš náhle. Bez pomoci člověka, který by je vedl, vyslechnul nebo jim i finančně vypomohl, se snaží dokončit si odborné vzdělání, najít práci nebo obstarat byt. Různé výzkumy potvrdily, že mladí lidé opouštějící náhradní péči jsou vystaveni vyššímu riziku ztráty domova a nezaměstnanosti nebo si najdou zaměstnání, jež neodpovídá jejich kvalifikaci, neukončí odborné vzdělání a jsou závislí na sociální podpoře. SOS dětské vesničky, v souladu se svým programovým prohlášením, pomáhají dětem utvářet si vlastní budoucnost a budovat odolnost. Mladé lidi ve své péči podporují finančně i morálně ve všech oblastech života: Nabízejí jim vzdělávací programy jako učební obory, podporují je v době vysokoškolského studia, poskytují jim poradenské služby a prostřednictvím programu polozávislého bydlení je připravují na odchod do samostatného života. SOS dětské vesničky chtějí zajistit, aby tyto služby byly přístupné pro všechny mladé lidi v systému náhradní péče, proto započaly tříletou kampaň za zlepšení služeb v Evropě a Střední Asii. Všichni mladí lidé musí být odpovídajícím způsobem připraveni na nezávislý život a měli by mít možnost využít pomoc, kterou budou potřebovat po odchodu z náhradní péče. KONEC KONCŮ, KAŽDÝ MLADÝ ČLOVĚK BY MĚL MÍT MOŽNOST ŘÍCI: NA MNĚ ZÁLEŽÍ! HELMUT KUTIN PRESIDENT
4 4 Zpravodaj Odchod z péče NA MNĚ ZÁLEŽÍ: MEZINÁRODNÍ KAMPAŇ SOS DĚTSKÝCH VESNIČEK ZAMĚŘENÁ NA ODCHOD Z NÁHRADNÍ PÉČE GERMANY Odchod z domova a převzetí role nezávislého dospělého může být jedním z nejnáročnějších kroků v životě mladého člověka. Vstup do nezávislého života po odchodu z náhradní péče bývá velmi složitý. V mnoha případech se od mladých lidí, kteří opouštějí náhradní péči, očekává nezávislost ve velmi mladém věku, výrazně nižším než u jejich vrstevníků, kteří vyrůstají v původních rodinách. Mladí lidé v náhradní péči čelí často různým problémům bez obvyklé záchytné sítě, na niž se mohou spolehnout. Pro mladé lidi, kteří odcházejí z pevně organizovaných ústavních zařízení, bývá krok k nezávislosti a zapojení do společnosti jako nezávislých dospělých zvlášť náročný. V lednu 2009 zahájily SOS dětské vesničky kampaň za sociální začlenění mladých lidí, kteří dosáhli věku, kdy musí odejít z náhradní péče. Kampaň se obrací na mladé lidi, kteří zažili náhradní péči, akademiky a odborníky z 15 zemí v Evropě a Střední Asii. Výzkumy koordinované Mikem Steinem (viz str. 8) ukazují, že přechod k dospělosti bývá v bývalých komunistických zemích náhlý a často je prožíván jako situace druhého opuštění. ČEHO CHCEME TOUTO KAMPANÍ DOSÁHNOUT Naším cílem je, aby se mladým lidem v náhradní péči v Evropě a Střední Asii dostalo odpovídající přípravy pro odchod z péče a aby měli přístup k další následné péči a pomoci podle svých individuálních potřeb. V průběhu následujících tří let budou SOS dětské vesničky zapojovat mladé lidi do procesu rozhodování, dokumentovat problémy, jimž musí po dosažení věkové hranice pro odchod z náhradní péče čelit (když si musí najít zaměstnání, bydlení, dokončit vzdělání a získat emocionální stabilitu), zaznamenávat a vyměňovat si dobré zkušenosti z oblasti pomoci mladým při přechodu do samostatného života a zvyšování odolnosti a v případě potřeby budou lobovat za změny ve společenské politice i praxi. CO ROZUMÍME POD POJMEM ODCHÁZENÍ Z PÉČE Odcházení z péče označuje proces přípravy mladých lidí na úspěšný přechod ze systému náhradní péče do samostatného života, stejně jako služby následné péče. Naše kampaň se zaměřuje na všechny formy náhradní péče od pěstounské péče až po péči institucionální. Hlavním cílem kampaně je vytváření rovných příležitostí pro mladé lidi, kteří dospěli do věku, kdy musí odejít ze systému náhradní péče. KDE SE KAMPAŇ USKUTEČNÍ Kampaně se účastní 15 zemí z Evropy a Střední Asie: Albánie, Ázerbajdžán, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Francie, Gruzie, Chorvatsko, Kyrgyzstán, Německo, Polsko, Rakousko, Ruská federace a Uzbekistán. PROČ SE ANGAŽUJEME V OBLASTI ZLEPŠOVÁNÍ NÁSLEDNÉ PÉČE SOS dětské vesničky mají dlouholeté zkušenosti s přípravou mladých lidí na nezávislý život a poskytováním následné péče a jako partneři podobně zaměřených organizací mohou sehrát důležitou roli při zajišťování lepších podmínek a norem pro následnou péči. FRANCE
5 Na mně záleží 5 ESTONIA POLAND RUSSIA 1 CZECH REPUBLIC UZBEKISTAN KYRGYZSTAN AUSTRIA CROATIA BOSNIA HERZEGOVINA ALBANIA BULGARIA KAMPAŇ MÁ tři CÍLE: 1) PŘEDÁVAT SI ZKUŠENOSTI A ZVYŠOVAT POVĚDOMÍ GEORGIA AZERBAIJAN Proč chceme zvyšovat povědomí a dělit se o zkušenosti Mladí lidé, kteří dosáhli věku, kdy musí odejít z náhradní péče, čelí mnoha problémům a o výsledcích jejich dalšího životního snažení neexistují žádné výzkumy. Proto potřebujeme mít oficiálnější údaje o problémech, s nimiž se mladí lidé během odchodu z péče setkávají, abychom jim mohli lépe pomáhat. Jak to děláme Sbíráme data o situaci mladých po odchodu z péče SOS dětské vesničky provedly analýzu situace mladých lidí, kteří dosáhli věku, kdy opouští náhradní péči, v 11 zemích a na základě výsledků jednotlivých národních analýz připravují rozbor mezinárodní situace. NĚKTERÁ FAKTA A ČÍSLA O MLADÝCH LIDECH Z EVROPY A STŘEDNÍ ASIE, KTEŘÍ ODCHÁZEJÍ Z NÁHRADNÍ PÉČE -- V Albánii je pro odchod z náhradní péče zákonem stanoven věk dětí na 14 let. -- V České Republice chybí jasně definovaný systém služeb následné péče: Za systém náhradní péče nese zodpovědnost pět různých ministerstev. -- V Estonsku existují obrovské místní rozdíly v kvalitě služeb následné péče. Organizujeme konference a besedy u kulatého stolu SOS dětské vesničky spolu s dalšími partnery organizují sérii konferencí a besed u kulatého stolu, jež poskytnou zainteresovaným osobám prostor k diskuzím o záležitostech spojených s odchodem z náhradní péče. Jedna z prvních konferencí se konala v červnu 2009 v Praze, v České Republice. Setkali se na ní mladí lidé se zkušenostmi z péče, akademici, vládní úředníci z příslušných ministerstev, zástupci místních úřadů, poskytovatelé péče a nevládní organizace. V říjnu 2009 zorganizují SOS dětské vesničky spolu s Radou Pobaltských států, litevskou vládou a Radou Evropy ve Vilniusu v Litvě mezinárodní konferenci Necháme dveře otevřené: Podpora mladých lidí při odchodu z náhradní péče. Dělíme se o zkušenosti V průběhu následujících let budeme vydávat řadu zpravodajů (tento je první), jež budou sloužit jako platforma pro výměnu zkušeností, novinky z oblasti legislativy a praxe a rozhovory se zainteresovanými osobami.
6 6 Zpravodaj Odchod z péče 2) PARTICIPACE A ZMOCŇOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ Proč chceme, aby se hlavními aktéry kampaně stali mladí lidé Mladí lidé se zkušeností z náhradní péče jsou hlavními odborníky a aktéry systému náhradní péče. Mají právo, abychom s nimi konzultovali všechny postupy, které mají vliv na jejich život. Jak zajistíme, aby se hlavními činiteli změny stali mladí lidé Mladí lidé jsou členy mezinárodní a národních řídících skupin projektu; Podporujeme a pomáháme vytvářet národní sítě mladých lidí se zkušenostmi z náhradní péče (viz rámeček o vytváření sítě mladých v Ázerbajdžánu); Podporujeme participaci mladých lidí se zkušenostmi z náhradní péče a umožňujeme jim účastnit se schůzí a konferencí, na nichž se přijímají rozhodnutí týkající se náhradní péče a sociálních služeb. 2VYTVÁŘENÍ SÍTĚ PÉČE O MLÁDEŽ V ÁZERBAJDŽÁNU V Ázerbajdžánu jsou členy týmu, který má na starosti plánování a realizaci národní kampaně věnované odchodu z náhradní péče, čtyři mladí lidé. Zajistili jsme rovnováhu pohlaví, někteří z nich jsou z ústavní výchovy a jiní z náhradní péče v SOS dětských vesničkách. Každý člen týmu zodpovídá za některou z projednávaných oblastí. V únoru 2009 se sami mladí lidé rozhodli vytvořit první síť mládeže v náhradní péči v Ázerbajdžánu, Most důvěry mladých. V síti Most důvěry mladých diskutují mladí lidé, kteří odešli z náhradní péče, a ti, kdo dosáhli věku, kdy budou muset odejít, o problémech, kterým čelí. Cílem sítě je také zajistit participaci mladých lidí na přijímání rozhodnutí, výměna nápadů a hledání řešení různých problémů. K nejběžnějším z nich patří: zařazení do společnosti, zdravotní problémy, zaměstnání, vzdělání a bydlení. V současné době má Most důvěry mladých 80 členů.
7 Na mně záleží 7 3STÁVAJÍCÍ MEZINÁRODNÍ NORMY TÝKAJÍCÍ SE ODCHODU Z PÉČE 3) ZLEPŠENÍ POLITIKY A PRAXE Proč chceme zlepšit politiku a praxi odchodu z péče Bez odpovídajícího právního rámce není možné poskytovat při odchodu z péče skutečnou pomoc. Jak ukazuje příklad z Norska (viz str. 14), nezahrnuje-li legislativa jasný návod týkající se následné péče, bude tato problematika zanedbávána. V případě dětí v náhradní péči je poručníkem stát a má povinnost je chránit a zajistit, aby byla přijatá rozhodnutí v nejlepším zájmu dítěte. Proto je důležité posilovat roli státu ve všech záležitostech týkajících se péče. Jak napomáháme zlepšování politiky a praxe Prosazujeme normy kvality péče (jako Quality4Children a Směrnice pro náhradní péči o děti Organizace spojených národů).. Sledujeme provádění legislativních opatření. Účastníme se pracovních skupin s cílem navrhnout nové zákony. Dělíme se o své dobré zkušenosti s rozhodujícími činiteli a odborníky. Zajištění lepších podmínek pro odchod z péče jde ruku v ruce s nastavením norem kvality péče. Prosazujeme normy kvality péče pro Evropu, které vytvořily FICE (Fédération Internationale des Communautés Educatives), IFCO (International Foster Care Organisation) a SOS dětské vesničky v rámci projektu Quality4Children. Odchodu z péče se týkají čtyři normy: Norma 15: Proces odchodu z péče je třeba svědomitě plánovat a důsledně provádět Norma 16: Během odchodu z péče je důležitá odpovídající komunikace Norma 17: Dítě / mladý dospělý je zmocňováno účastnit se procesu odchodu z péče Norma 18: Je zajištěno sledování celého procesu, průběžná podpora dítěte a možnost kontaktu Více informací o Quality4Children najdete na: Véronique Lerch je projektový manažer kampaně I matter, mezinárodního projektu zabývajícího se odchodem z náhradní péče v Evropě a Střední Asii. Pracuje pro Programme Development Unit v SOS Children s Villages International.
8 8 Zpravodaj Odchod z péče ZVYŠOVÁNÍ ODOLNOSTI MLADÝCH LIDÍ OPOUŠTĚJÍCÍCH PÉČI: ZPRÁVY Z VÝZKUMU Mike SteinCO JE
9 Na mně záleží 9 ODOLNOST Odolnost lze definovat jako schopnost, díky níž dokáží někteří mladí lidé najít uplatnění v životě, přestože pocházejí ze znevýhodňujícího prostředí, prodělali různé problémy nebo museli čelit nepřízni osudu, a navzdory tlakům, pod nimiž se nachází. Odolnost znamená překonávat překážky, zvládat problémy a zotavit se z nepřízně osudu. Ve vztahu k různým rizikovým zkušenostem je však pouze relativní relativní odolnost, ne nezranitelnost podobně v poměru k věku a kulturnímu kontextu; v průběhu času se vyvíjí. Jaká jsou nejdůležitější zjištění výzkumů zabývajících se zvyšováním odolnosti mladých lidí odcházejících z náhradní péče? STABILITA Mladí lidé, kteří byli umístěni ve stabilním prostředí s dobrou kvalitou péče, dosahují pozitivních výsledků s větší pravděpodobností než jedinci, kteří se často stěhovali, a péče o něž byla přerušovaná. Stabilita prostředí zvyšuje odolnost ve dvou směrech. Zaprvé mladému člověku umožní navázat pevné citové vztahy s pečující osobou nebo kompenzované bezpečné přilnutí, jež samo o sobě může snižovat pravděpodobnost selhání péče a přispívá k pocitu pohody dítěte. Zadruhé, a nezávisle na první podmínce, znamená stabilita v životě mladých lidí někdy kontinuitu péče, jež jim dává pocit jistoty a přispívá k dosahování pozitivních výsledků v oblasti vzdělávání a později v zaměstnání. POZITIVNÍ POCIT IDENTITY Mladým lidem odcházejícím z náhradní péče pomáhá rozvinout si kladnou identitu: Zaprvé kvalita péče a vazby, které si mladí lidé s pečující osobou vytvořili jedná se o významný faktor zvyšující také odolnost, jak bylo vysvětleno výše. Zadruhé jejich znalost a pochopení rodinného prostředí a vlastní minulosti. Zatřetí jejich zkušenosti s tím, jak je vnímají druzí lidé a jak na ně reagují. A konečně, jak vidí sami sebe a své možnosti ovlivnit a utvářet vlastní životní cestu. VZDĚLÁNÍ A PŘELOMOVÉ OKAMŽIKY Výzkumy a studie týkající se mladých lidí, kteří odcházejí z náhradní péče, trvale ukazují nižší úroveň dosahovaného vzdělání a využití možnosti dalšího vzdělání po ukončení minimální povinné školní docházky ve srovnání s jinými mladými lidmi. Dobré výsledky v oblasti vzdělávání souvisí se stabilitou umístění, pohlavím (mladé ženy mají lepší výsledky než muži), pevným odhodláním pečující osoby mladému člověku s jeho vzděláním pomoci a podporou a povzbuzením ke studiu ze strany nejbližších. Mezi ně patří i vlastní děti pěstounských rodin, které dětem v náhradní péči pomáhají a slouží jim jako vzory či modely. Výzkumy předložily i důkazy o tom, že mladí lidé, kteří prošli několika místy péče, dokáží dosáhnout úspěchu ve vzdělání, pokud zůstanou ve stejné škole a udrží si kladné přátelské vztahy a kontakty s učiteli, kteří jim pomáhají. Příležitost ke změně může nabídnout i škola či samo zařízení poskytující péči otevřít dítěti dveře k účasti v různých volnočasových nebo nepovinných školních aktivitách, které mu mohou přinést nová přátelství a další možnosti jako rozvoj kompetencí a emoční zralosti a tak zlepšují jeho odolnost. PŘÍPRAVA NA ODCHOD Příprava na odchod z péče mladým lidem nabízí příležitost plánovat, řešit problémy a získat nové kompetence všechno faktory zvyšující odolnost. Může se jednat o rozvoj schopnosti postarat se sám o sebe osobní hygiena, strava a zdraví, nakupování, vaření a úklid; a interpersonální dovednosti zvládání celého rozsahu formálních a neformálních vztahů. K přípravě by se mělo přistupovat z celostního hlediska a stejnou důležitost přikládat praktickým, emočním a interpersonálním dovednostem.
10 10 Zpravodaj Odchod z péče PŘECHOD MLADÝCH LIDÍ Z PÉČE Ve srovnání s vrstevníky z většinové populace se musí většina mladých lidí odcházejících z náhradní péče mnohem dříve vypořádat s problémy a převzít zodpovědnost za velké změny ve svém životě jako je odchod z pěstounské nebo internátní péče či dětského domova, odchod ze školy a nástup do světa práce, vyššího vzdělání nebo odborného výcviku po dosažení věku 16 let, případně rodičovství. Zkrátka, u mnoha dochází ke komprimaci a zrychlení přechodu k dospělosti. To představuje překážku v procesu získávání odolnosti, protože je jim tak odepřena psychologická příležitost a prostor na něco se zaměřit zabývat se problémy postupně, v době, kdy přicházejí, tak, jak se s problémy přechodu vyrovnává většina ostatních mladých lidí. Získání odolnosti v procesu přechodu napomáhá: Když mají mladí lidé možnost odcházet z náhradní péče pozvolna, dostává se jim emoční a praktické podpory, kterou budou potřebovat ještě ve věku kolem dvaceti let, a poskytuje dostatek prostoru k tomu, aby se se změnami psychicky vyrovnávali postupně. ŽIVOT MLADÝCH LIDÍ PO ODCHODU Z NÁHRADNÍ PÉČE Mezinárodní výzkumy ukázaly, že mladí lidé po odchodu z náhradní péče představují skupinu s nejvyšší pravděpodobností sociálního vyloučení ze společnosti. Avšak aplikace konceptu odolnosti zároveň ukazuje, že mezi výsledky jednotlivých skupin existují rozdíly, někteří úspěšně postupují, jiní přežívají nebo se prostě protloukají a další se snaží. Obecně řečeno poskytly výzkumy důkazy, že tyto rozdíly jsou způsobeny kvalitou poskytované péče, typem přechodu z péče do samostatného života a faktem, zda se jim během odchodu a později dostává odpovídající pomoci. Osobní a odborná podpora, které se mladým lidem po odchodu z péče dostává, může v jejich životě znamenat významný rozdíl a zvýšit jejich odolnost. Odborní zaměstnanci následné péče jsou pro mladé lidi velkou pomocí a oporou, zvlášť pomohou-li jim získat ubytování, finanční pomoc, vzdělání, zaměstnání, zdravotní služby a duševní pohodu. Na cestě k dospělosti pomáhá mladým lidem také služba poradenství, někdy zprostředkovaná těmi, kdo již z péče odešli, která jim nabízí jiný typ vztahů než odborná pomoc či problémová rodina. ZÁVĚREM Zvyšování odolnosti mladých lidí, kteří odcházejí z péče, bude vyžadovat komplexní přístup v průběhu celého jejich života: Od zajištění vysoké kvality péče, která jim bude kompenzovat poškození zkušenostmi předcházejícími péči, přes stabilitu a kontinuitu, až po pomoc při rozvíjení pozitivního pocitu identity a překonávání deficitů ve vzdělání prostřednictvím odborné péče o mladé lidi s poruchami mentálního zdraví a komplexními potřebami, umožnění postupnějšího odchodu z péče, jenž se bude více podobat normálnímu přechodu a poskytování následné dlouhodobější podpory až do dospělosti.
11 Na mně záleží 11 PROFESOR MIKE STEIN Mike Stein je profesorem na University of York a vědeckým pracovníkem Social Policy Research Unit (Jednotka pro výzkum sociální politiky). Výzkumům problematiky a problémů, jimž čelí mladí lidé při odchodu z náhradní péče, se věnuje již 25 let. Zkoumá také zážitky mladých lidí, kteří utíkají z domova, z náhradní péče a pracuje jako poradce pro ty, kdo péči opouštějí. Vedl první výzkum o mladých lidech opouštějících náhradní péči v Anglii a Skotsku. Zabývá se přípravou nejlepších postupů a výcvikových materiálů a pracuje jako mezinárodní konzultant rozvoje služeb následné péče a legislativy týkající se následné péče ve Velké Británii. Vydal řadu publikací z tohoto oboru (viz MEZINÁRODNÍ VÝZKUMNÁ SÍŤ ZABÝVAJÍCÍ SE ODCHODEM Z NÁHRADNÍ PÉČE Mike Stein, profesorka Harriet Wardová a Emily Munroová pracují jako koordinátoři mezinárodní výzkumné sítě zabývající se přechodem z náhradní péče do dospělosti INTRAC (International Research Network on Transitions to Adulthood from Care) a jsou autory knihy Přechod mladých lidí z náhradní péče do dospělosti, mezinárodní výzkumy a praxe, (Young People s Transitions from Care to Adulthood, International Research and Practice; Stein a Munro (Eds), která obsahuje výzkumy z 16 zemí a vloni ji vydala Jessica Kingsley. Síť má v současné době 25 členů ze 17 zemí z celého světa. INTRAC má tři cíle: Podělit se o výsledky výzkumů problémů, překážek a výsledků mladých lidí na cestě z náhradní péče k dospělosti; Prozkoumat sociální, politické a právní struktury, jež napomáhají nebo brání přechodu k dospělosti, rozvinout společné výzkumné iniciativy a formulovat doporučení, která pomohou rozvíjet politiku v této oblasti; Prozkoumat, jak lze výsledků výzkumů využít k utváření politiky na národní a mezinárodní úrovni. Chcete-li se o INTRAC dozvědět víc, podívejte se prosím na jejich internetovou stránku: info.lut.ac.uk/research/ccfr/intrac/websitel/ about.html
12 12 Zpravodaj Odchod z péče MLADÍ LIDÉ ODCHÁZEJÍCÍ Z PÉČE: JAK VÝBOR OSN PRO PRÁVA DÍTĚTE CHRÁNÍ JEJICH PRÁVA Maria Herczog V poslední době věnuje Výbor OSN pro práva dítěte stále větší pozornost situaci dětí a mladých lidí bez rodičovské péče. Výbor také prosazoval zpracování norem pro realizaci Úmluvy OSN o právech dítěte (dále jen Úmluva) u těchto dětí. Proto lze také říci, že Úmluva poskytuje rámec pro zavádění celostního modelu následné péče, ačkoliv to v ní není explicitně vyjádřeno. Je důležité, že Výbor OSN chápe termín následná péče v širším smyslu, a to včetně dětí odcházející ze systému péče zpět do své biologické rodiny nebo při adopci apod. Co se týče přípravy na odchod z náhradní péče je Úmluva zásadním materiálem, protože poskytuje ochranu dítěti až do 18 let věku. Pro ochranu a obranu práv osob opouštějících péči jako mladých dospělých lze potom používat jiné nástroje. PROČ VĚNUJE VÝBOR OSN PRO PRÁVA DÍTĚTE STÁLE VĚTŠÍ POZORNOST SITUACI OSOB OPOUŠTĚJÍCÍCH NÁHRADNÍ PÉČI? Mnoho mladých lidí odchází ze systému náhradní péče před dosažením věku 18 let, někdy již ve věku 14 let (jako v Albánii). Ve Velké Británii odchází téměř polovina mladých lidí z místa péče před 18. narozeninami. Výzkumy naznačují, že mladí lidé, kteří opouštějí náhradní péči, jsou vystaveni zvýšenému riziku sociálního vyloučení. Mezi skupinami opouštějícími péči existují výrazné rozdíly (viz článek Mika Steina). Někteří mladí lidé jsou velmi úspěšní a odolní, což je výsledkem mnoha faktorů. Ačkoliv se toho o těchto faktorech ješ- tě příliš neví, ve většině případů jsou výsledky mladých lidí silně ovlivněny zkušenostmi z raného dětství, prvních let života, povahou problémů, které je přivedly do náhradní péče a časem, který v péči stráví. Výbor se všem těmto faktorům (tzn. stálost umístění, kontakt s původní rodinou) věnuje při projednávání zpráv z jednotlivých států. V sociální práci je kvalita přípravy na odchod z náhradní péče stejně důležitá jako problematika uchování rodiny, prevence oddělení apod. a je důležitou složkou kvality poskytované péče. Není-li systém péče jako celek, jeho kvalita a odbornost dobře navržený a řízený, jak by mohli být mladí lidé dobře připraveni na odchod? Při mnoha příležitostech doporučili také členové výboru používat manuál OSN pro lidská práva a sociální práci (UN Human Rights and Social Work Manual), aby se zajistilo, že si odborníci uvědomují potřeby osob v systému náhradní péče, včetně plánování a přípravy na odchod. JEDEN DEN VĚNOVANÝ DĚTEM V NÁHRADNÍ PÉČI Výbor pro práva dítěte rozhodnul věnovat v roce 2005 den své všeobecné diskuze tématu Děti bez péče rodičů, a napomoci tak lepší realizaci Úmluvy s ohledem na práva dětí v náhradní péči a identifikaci nejdůležitějších problémů s tím spojených: právní rámce, pomoc rodinám, politika náhradní péče a způsoby, jak zvýšit účast dětí.
13 Na mně záleží 13 Směrnice například doporučuje vypracovat jasný plán s dobrým časovým rozvrhem, který bude přizpůsobený specifickým potřebám, schopnostem a aspiracím mladého člověka odcházejícího z náhradní péče. Tento plán se připravuje ve spolupráci s mladým člověkem, s nímž se každý krok probírá, a měl by být zaměřený na to, aby mu nebo jí dodal odvahu spolehnout se sám na sebe a plně se zapojit do života společnosti jako mladý dospělý. Po odchodu z péče by měla být mladým lidem také nabídnuta pomoc při hledání vhodného bydlení, zaměstnání, možnosti dalšího odborného výcviku a příležitostí ke vzdělání a další odpovídající služby následné péče. Jedním z výsledků diskuse bylo doporučení Výboru zorganizovat schůzi odborníků, jež by připravila normy týkající se náhradní péče. Stejné doporučení formuloval již dříve také projekt UNICEF a International Social Services (ISS) a předložený návrh projednával Výbor ve spolupráci se skupinou odborníků. V procesu příprav příslušné směrnice hrála důležitou roli brazilská vláda. V červnu 2009 doporučil Výbor pro lidská práva, aby Valné shromáždění OSN tyto směrnice schválilo. NOVÝ NÁSTROJ BUDE K DISPOZICI BRZY: SMĚRNICE PRO NÁHRADNÍ PÉČI O DĚTI Po přijetí bude směrnice upravovat zvláštní ochranu dětí a mladých lidí v náhradní péči. Přijetí směrnice má zabezpečit, aby se o předání dítěte do náhradní péče rozhodovalo jen v nutných případech a poskytovaná péče byla pro dítě správná. Součástí kvality péče je přípravný kurz na odchod z péče a praktický obraz toho, jak by měl vypadat, nastínila směrnice v odstavcích Směrnice si klade za cíl ukotvit hlavní odborné, etické a procedurální zásady v souladu se zájmem Úmluvy o všechny relevantní problémy týkající se dětí bez rodičovské péče. Podle členů Výboru pomáhá příprava směrnice a debaty týkající se této problematiky mimořádně při zvyšování povědomí a zajistí, aby jim byla věnovaná odpovídající pozornost také během diskuze se státními orgány, nestátními organizacemi, odborníky a dětmi. Směrnice by měla dále sloužit k rozšíření úhlu pohledu zpráv předávaných Výboru. Maria Herczog je socioložka a zabývá se hlavně výzkumem péče o dítě a ochrany dítěte. Je autorkou několika knih a statí s touto tématikou a od roku 1992 šéfredaktorkou maďarského odborného časopisu Rodina, dítě, mládež a předsedkyní sdružení stejného jména. Zastává místo odborného asistenta na univerzitě Eszterhazy Karoly Teacher s College, katedra sociální pedagogiky. Kromě akademické práce je Maria Herczog národním koordinačním orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO) při prevenci násilí a od roku 2008 členkou předsednictva Eurochild a od roku 2004 členkou Ekonomického a sociálního výboru EU. Od února 2007 je členkou Výboru OSN pro práva dítěte Příručka pro zavádění CRC, UNICEF, Ženeva, 2008, str www2.ohchr.org/english/bodies/crc/docs/ discussion/recommendations2005.doc
14 14 Zpravodaj Odchod z péče ÚSPĚŠNÉ HÁJENÍ PRÁV PROSTŘEDNICTVÍM SÍTĚ MLADÝCH LIDÍ V SYSTÉMU NÁHRADNÍ PÉČE Renathe Arevoll
15 Na mně záleží 15 V roce 1998 přijal parlament nový zákon. V případě, že s tím dítě souhlasí, je možnost pokračovat v opatřeních realizovaných před jeho 18. narozeninami nebo je nahradit jinými jako je podpora ze strany sociální práce, finanční pomoc, pomoc při hledání bydlení, vzdělání a práce, terapie a podpůrné kontakty (befriending) až do věku 23 let. Kromě toho mají místní úřady povinnost provádět hodnocení potřeb mladého člověka ve stádiu, kdy je ještě čas ho nebo ji připravit na život po odchodu z náhradní péče. Tento nový zákon však neříká nic konkrétního o druhu přípravy: Proto musí pracovníci bez formálního vedení rozhodnout, co je v průběhu přípravy na odchod z péče vhodné a dobré. VRÁTIT SLUŽBY NÁSLEDNÉ PÉČE ZPĚT DO PROGRAMU PÉČE O DÍTĚ v norsku První norský zákon o péči o dítě z roku 1953 obsahoval nařízení o následné péči do věku 23 let. Od tohoto opatření bylo upuštěno poté, co se veřejné mínění přiklonilo k tomu, že systém péče o dítě zasahuje příliš často a příliš brzy, a v roce 1992 byla přijata novela zákona, jež snížila jeho pravomoci. Mladí lidé se podle ní mohli rozhodnout, zda ve věku 18 let péči opustí a po odchodu z péče ztratili možnost změnit své rozhodnutí služby dále nevyužívat. V následujících letech nestanovila legislativa místním úřadům povinnost pomáhat mladým lidem po dosažení věku 18 let. Úřady měly možnost služby poskytovat až do dvacátých narozenin mladého člověka, ale jen tehdy, když o tom bylo rozhodnuto předtím, než dosáhnul 18. To vedlo k pasivnímu přístupu úřadů a termín následná péče ze slovníku norského systému péče o dítě zcela zmizel. SILNÝ HLAS MLADÝCH V DISKUZI Po uplynutí několika let začali pracovníci a organizace diskutovat o problémech spojených s odchodem mladých lidí z náhradní péče bez přípravy a potřebné pomoci. Výsledkem této diskuze bylo v roce 1997 zřízení sítě mládeže Lfb (Landsforeningen for barnevernsbarn), která slouží zájmům mladých lidí v náhradní péči. Prvním cílem sítě bylo přispět k navrácení služeb následné péče do norského systému péče o dítě. Navzdory důkazům, že se mladým lidem daří lépe, když služeb následné péče využívají, odmítají někteří, jakmile dosáhnout 18 let věku, další služby. Důvodem bývá skutečnost, že jsou unaveni systémem nebo chtějí stát na vlastních nohou hned. Ve spolupráci s Ministerstvem pro dítě a rodinné záležitosti zpracoval Lfb návrh znovu zavést právo mladých lidí požádat o pomoc, i když ji předtím odmítli, který bude zaslán parlamentu. PÉČE O DÍTĚ SMĚŘUJE KE KULTURNÍ ZMĚNĚ V letech, kdy legislativa nespecifikovala povinnost tuto práci vykonávat, tato praxe mezi norskými sociálními pracovníky bez formálního vedení téměř zmizela. Nyní, když se legislativa soustřeďuje na potřeby mladých lidí v době odchodu z náhradní péče, by měli pracovníci péče o dítě znovu objevit a rozvinout své zkušenosti s pomocí při přechodu k dospělosti. V současné době zůstává asi 80% mladých lidí v Norsku v náhradní péči i po dosažení 18 let věku. Renathe Arevoll je předsedkyní Landsforeningen for barnevernsbarn v Norsku. Je jí 26 let a sama byla vychována v pěstounské péči. Více informací získáte přímo od Lfb na: lfb@powertech.no,
16 16 Zpravodaj Odchod z péče CO O ODCHODU Z NÁHRADNÍ PÉČE ŘÍKAJÍ MLADÍ LIDÉ A POSKYTOVATELÉ PÉČE MLADÍ LIDÉ SE SKUTEČNĚ BOJÍ, PROTOŽE AŽ JIM BUDE 18, BUDOU MUSET ODEJÍT. SLYŠELA JSEM, ŽE NĚKTEŘÍ I PROPADNOU, ABY MOHLI ZŮSTAT V DOMOVĚ O ROK DÉLE. DALIBORKA Z CHORVATSKA JE TO SKVĚLÝ POCIT, KDYŽ SE VÁS NĚKDO ZEPTÁ CO CHCEŠ? CO JE LEPŠÍ? CO SI MYSLÍŠ, ŽE JE PRO TEBE NEJLEPŠÍ? UDĚLÁME TO SPOLEČNĚ, JEN SI ŘEKNI. DALIBORKA Z CHORVATSKA ZAPOMENEME NA NĚ, KDYŽ ODEJDOU. V NĚKTERÝCH PŘÍPADECH JIM MOŽNOST VRÁTIT SE, TŘEBA JEN NA KRÁTKOU DOBU, DÁ STABILITU, KTEROU POTŘEBUJÍ. PEČOVATEL Z PORTUGALSKA PO ODCHODU Z DOMOVA BYLA PŘEKVAPENÁ, JAK JE TO TĚŽKÉ. OBČAS JÍ POMŮŽE OTEC NEBO NĚKDO JINÝ, ALE VĚTŠINOU TO MUSÍ ZVLÁDNOUT SAMA. ROZHOVOR S N., ČESKOU DÍVKOU, KTERÁ VYROSTLA V DĚTSKÉM DOMOVĚ MLADÍ LIDÉ POTŘEBUJÍ OD SPOLEČNOSTI HODNĚ POMÁHAT: SOCIÁLNÍ SLUŽBY A TAKÉ POTŘEBUJÍ PRÁCI, ABY VENKU PŘEŽILI. MLADÝ ČLOVĚK Z ALBÁNIE MNOHO DĚTÍ UMÍSTĚNÝCH V PĚSTOUNSKÝCH RODINÁCH UDRŽUJE KONTAKTY I PO ODCHODU. NĚKDY CHTĚJÍ PŘIJÍT NA NÁVŠTĚVU NEBO SE JEN PO TELEFONU PORADIT. PĚSTOUN ZE ŠVÉDSKA MNĚ NA ÁLE Ž Í Z
17 Na mně záleží 17 POLOZÁVISLÉ BYDLENÍ: ÚSPĚŠNÝ MODEL NÁSLEDNÉ PÉČE V CEE/CIS/POBALTÍ Sandra Kukic CO JE PROGRAM POLOZÁVISLÉHO BYDLENÍ? Program polozávislého bydlení je hlavní službou následné péče poskytovanou sdružením SOS dětských vesniček v regionu CEE/CIS/Pobaltí. Jeho cílem je usnadnit hladký přechod do nezávislého života a vytvářet schopnosti a dovednosti mladých lidí převzít plnou zodpovědnost za svou budoucnost. Délka pobytu obvykle činí maximálně tři roky, po nichž by měl být mladý člověk schopný vést nezávislý život bez další pomoci ze strany SOS dětských vesniček. U každého dítěte, jež potřebuje náhradní péči a na základě rozhodnutí zodpovědných orgánů bylo umístěno do péče SOS dětských vesniček, začíná proces odcházení již v rodině v SOS dětské vesničce. Zde jsou položeny základy budoucí nezávislosti a soběstačnosti. Dalším krokem je přechod z rodiny v SOS dětské vesničce do komunity mládeže, která má za úkol poskytnout mladému člověku pro přípravu na nezávislost jasnější rámec. Při odchodu z komunity mládeže existují různé služby následné péče, zvlášť program polozávislého bydlení, jenž má mladému člověku napomoci v přechodu k nezávislému životu. HLAVNÍM CÍLEM PROGRAMU POLOZÁVISLÉHO BYDLENÍ JE ZAJISTIT, ABY: -- Měl mladý člověk trvalé zaměstnání a dostával trvalý příjem; -- Měl mladý člověk odpovídající bydlení; -- Byl mladý člověk připraven převzít plnou kontrolu a zodpovědnost za svůj život odpovídajícím způsobem. KDO MÁ Z PROGRAMU POLOZÁVISLÉHO BYDLENÍ PROSPĚCH? Z programu polozávislého bydlení má prospěch většina mladých lidí v péči SOS dětských vesniček. Existuje ovšem pár výjimečných okolností, v nichž není program polozávislého bydlení vhodný, například, pokud je mladý člověk ženatý či vdaná, žije s partnerem nebo je rodičem samoživitelem nebo pokud mladý člověk nastoupil povinnou vojenskou službu.
18 18 Zpravodaj Odchod z péče Pro takové mladé lidi se před jejich odchodem z komunity mládeže definují nápomocná opatření podle individuálních potřeb, na dobu trvání jednoho roku. Hlavní pečující osoba dále slouží jako referenční osoba, jež zodpovídá za podporu v následné péči. Tato hlavní pečující osoba spolu s mladým člověkem určí potřebnou formu další pomoci v následné péči a zároveň ji vykonává. Je také třeba uvést, že mladí lidé mohou kdykoliv v průběhu prvního roku po odchodu z péče SOS dětských vesniček požádat o účast v programu polozávislého bydlení. Sandra Kukic je Poradce pro rozvoj péče o mládež v SOS dětských vesničkách pro region CEE/CIS/ Pobaltí. Vystudovala psychologii a systémovou rodinnou terapii. Pro SOS dětské vesničky pracuje od roku Předtím spolupracovala na programu léčby traumat a uzdravování na základě komunitní práce. Studenti vysokých škol a universit jsou v programu polozávislého bydlení SOS dětských vesniček zvláštní kategorií. V jejich případě závisí délka podpůrných služeb na délce jejich studia. Proto mohou studenti institucí vyššího vzdělávání využívat výhod programu polozávislého bydlení po dobu delší než 3 roky. JAKÝ JE ORGANIZAČNÍ RÁMEC V SOS DĚTSKÝCH VESNIČKÁCH? Celkový kontinentální rámec SOS dětských vesniček pro odchod z péče v regionu CEE/CIS Pobaltí prosazuje a definuje progresivní vedení a zmocňování dětí a mladých lidí odcházejících z péče k nezávislosti. V červnu 2006 byl jako hlavní model následné péče organizace pro CEE/CIS/Pobaltí oficiálně schválen program polozávislého bydlení. V kontinentálním rámci dostalo každé sdružení SOS dětských vesniček v regionu CEE/CIS/Pobaltí za úkol rozpracovat koncept následné péče všeobecně a zvlášť pro polozávislé bydlení. Tyto koncepty by samozřejmě měly být v souladu s národní legislativou, kulturními požadavky a socioekonomickou situací v zemi. Národní koncepty definují kritéria pro přestěhování do zařízení polozávislého bydlení, stanoví priority problémů spojených s bydlením a finanční pomocí, formy podpory a vedení a podrobněji určují práva a zodpovědnosti mladých lidí během jejich pobytu v programu polozávislého bydlení. Konečně se na národní úrovni také definují opatření ke sledování a vyhodnocování programů. Na základě nejlepších zkušenosti se program dále upravuje tak, aby co nejlépe odpovídal individuálním potřebám mladých lidí. JAK VYPADÁ POLOZÁVISLÉ BYDLENÍ VE SKUTEČNOSTI Z POHLEDU MLADÉHO ČLOVĚKA? Mariela z Bulharska se ze své rodiny v SOS dětské vesničce do komunity mládeže vystěhovala když jí bylo 14. V SOS rodině žila 11 let a se svou SOS matkou dále udržovala pravidelné kontakty, jezdí k ní o prázdninách. V komunitě mládeže byli 2 zaměstnanci a 15 mladých lidí. Měla vlastní pokoj v mládežnickém zařízení a každý týden dostávala kapesné, když si společně s ostatními uklidili byt. Koncem srpna letošního roku odešla z komunity mládeže a přestěhovala se do vlastního bytu ve městě. Brzy začne studovat, chce se specializovat na informační technologie. Také uvažuje o tom, že nastoupí na poloviční úvazek do zaměstnání.
19 Na mně záleží 19 DOBRÉ ZKUŠENOSTI Z POLOZÁVISLÉHO BYDLENÍ VE FRANCII Maison Claire Morandat Maison Claire Morandat (MCM) založily SOS dětské vesničky v roce 1986 v srdci staré hornické oblasti v severní Francii, v socioekonomickém prostředí, jež se výrazně zhoršovalo. Sdružení tvoří čtyři SOS dětské vesničky a v kraji Nord-Pas-de-Calais je dnes dobře zavedené. 1 V moderně zařízené ubytovně centra mládeže využívá vzdělávacích a sociálních služeb 37 dívek a chlapců ve věku od 16 do 21 let. Každý mladý člověk bydlí ve vlastním bytě, osm garsonek pro nejmladší je seskupeno v jedné budově a do sociální sítě v blízkém okolí je začleněno dalších 29 bytů pro starší mladé lidi. Podpůrné služby jsou založeny na individuální smlouvě o vzdělání, která na straně mladých lidí výslovně uvádí experiment polozávislého bydlení. Prostřednictvím služeb na ochranu dítěte nebo právního systému přichází dvě třetiny mladých z různých zařízení (pěstounská rodina, rodina v SOS dětské vesničce nebo internátní péče). Narůstající počet mladých lidí bylo před svým příchodem vyloučeno ze školního systému a různých projektů na zprostředkování zaměstnání. Mnoho z nich se vyznačuje komplexním souborem problémů: Potíže s učením, narušené vztahy, fyzické zneužívání v minulosti a v některých případech se jedná o neplnoleté cizince bez doprovodu dospělého. Proto vytvořila MCM v roce 2007 strukturu osmi garsonek, která umožňuje přímý dohled nad každodenními činnostmi umožňující lepší přípravu na polozávislý život. Mladí lidé využívají jistot strukturovaného prostředí, které jim pomáhá úspěšně plnit osobní plán a poskytuje podporu při postupném přechodu k nezávislosti a sociálnímu začlenění. Zpočátku jsou ubytovaní v budově s garsonkami nebo společném bydlení, potom přecházejí do bytů, v nichž zůstávají až do svého odchodu. Funguje tu systém přenosných nájemních smluv. Organizace podepíše s majitelem bytu dohodu a mladý člověk je ustanoven jako podnájemník, dokud po skončení podpory nepřejde nájem na jeho nebo její jméno. S přenosnými nájemními smlouvami se sice pojí značné množství přidružené práce, ukázaly se však jako flexibilní možnost reakce na problémy spojené se získáním bytu, zvlášť typické pro mladé lidi. Přesto však s ohledem na omezené možnosti získat zaměstnání existuje pro mladé lidi velké riziko, že se zadluží a budou vystěhováni. Zelená kniha o mladých lidech vydaná kanceláří Vysokého komisaře pro mládež v červnu 2009 hovoří o špatné situaci v oblasti zaměstnání mládeže ve Francii a relativní úrovni národní zaměstnanosti ve srovnání s všeobecnou populací, jež patří k nejhorším v OECD. Dokument uvádí několik faktorů, jež k situaci přispívají, zvláště: Špatně fungující systém středního odborného vzdělání v kombinaci s jeho nedostatečným sladěním s potřebami ekonomiky, nedostatek práce pro mladé lidi, dlouhý přechod mezi první prací a trvalým zaměstnáním a konečně chybějící podpora pro mladé lidi bez práce nebo vzdělání. Ve Francii se nástup do zaměstnání odehrává o mnoho let později než v jiných evropských zemích. Jen 46% mladých Francouzů mezi 20 a 24 roky je zaměstnaných, ve srovnání s 63% mladých lidí ve všech zemích OECD. Mladí lidé, kteří opouští systém ochrany dítěte v 18 nebo 21 letech nejpozději, platí příliš často vysokou cenu za špatnou koordinaci mezi sociální a rodinnou politikou a politikou ochrany mládeže. 1 Maison Claire Morandat má status Maison d Enfants à Caractére Social (dům sociálního bydlení)
20 20 Zpravodaj Odchod z péče INFORMAČNÍ ZDROJE K TÉMATU ODCHÁZENÍ Z PÉČE
Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny
VíceZákladní škola, Most, Svážná 2342, příspěvková organizace. Poradenské služby
Poradenské služby Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v platném znění Poskytování poradenských služeb (1) Poradenské služby ve
VícePěstounská péče a práva dětí. Georgette Mulheir Ředitelka pro odbornou činnost Lumos
Pěstounská péče a práva dětí Georgette Mulheir Ředitelka pro odbornou činnost Lumos Národní akční plán (NAP) Český Národní akční plán příležitost pro tisíce dětí, které se nacházejí v tíživé životní situaci
VícePřípravy PRIDE pro budoucí náhradní rodiče a vzdělávání náhradních rodičů. Markéta Švejdová
Přípravy PRIDE pro budoucí náhradní rodiče a vzdělávání náhradních rodičů Markéta Švejdová Formy náhradní rodinné péče Osvojení (adopce) Pěstounská péče Pěstounská péče na přechodnou dobu 1.7.2018 2 Legislativní
VíceINFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY
INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY Datum přijetí do péče Om/Nom Datum hodnocení Datum změny Pohlaví Adresa faktického pobytu Datum narození, rodné číslo Mateřský jazyk rodičů Mateřský
VíceNovela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)
VíceKomunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb. Martin Bednář
Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb Martin Bednář Kontext transformace pobytových služeb Rušení ústavní péče a transformace sociálních služeb je soubor činností: nejedná se jen o
VíceMetodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě
Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili
VíceKomunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela
Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale
VíceEU a rovnost žen a mužů ve sportu. Jana Janotová Zástupce ČOV v EU kanceláři EOC
EU a rovnost žen a mužů ve sportu Jana Janotová Zástupce ČOV v EU kanceláři EOC 1. Rovnost žen a mužů v EU Rovnost žen a mužů je: základním právem a hodnotou EU součástí zakládajících smluv Evropských
VíceA3 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko)
A3 HnutíNezávislý život Elena Pečarič YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) 2 3 4 5 6 7 8 9 1 0 1 1 1 2 1 3 1 4 1 5 1 6 1 7 1 8 1 9 2 0 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 2 6 2 7 2 8 2 9 3 0 3 1 3 2
VíceZákladní škola ŠKOLAMYŠL
Základní škola ŠKOLAMYŠL Hrnčířská 272, Zahájí, 570 01 Litomyšl místo poskytování vzdělávání a školských služeb Smetanovo náměstí 15, Litomyšl - Město 570 01 KONCEPCE ŠKOLNÍHO PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ Školní
VíceSTANDARD 1 Cíle a způsoby činnosti zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
STANDARD 1 Cíle a způsoby činnosti zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má písemně definováno a zveřejněno poslání, cíle, cílovou skupinu a zásady
VícePŘÍČINY VZNIKU BEZDOMOVSTVÍ U MLADÝCH LIDÍ. Ústí nad Labem Mgr. Ilja Hradecký
PŘÍČINY VZNIKU BEZDOMOVSTVÍ U MLADÝCH LIDÍ Ústí nad Labem 5.11.2014 Mgr. Ilja Hradecký PŘEHLED Souvislosti Současný rámec Struktura péče a související problémy Počty chovanců a jejich struktura Výstup
VíceEvropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Projekt Evropa pro občany
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Projekt Evropa pro občany Evropa pro občany Cílem programu Evropa pro občany (2007-2013) je přiblížit Evropskou unii občanům členských států a zároveň občany podpořit,
VíceSMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole
SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby
VíceSystémová podpora profesionálního výkonu sociální práce
Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína
VíceVEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?
VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá
VíceVážené dámy, Vážení pánové,
Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi
Více1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:
1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé
VíceProgram poradenských služeb ve škole
ZÁKLADNÍ ŠKOLA HOROMĚŘICE Velvarská 310, Horoměřice, 252 62, tel. 220 971 331 zs.horomerice@centrum.cz Program poradenských služeb ve škole Č. j.: 84/2018 Poradenské služby jsou zajišťovány týmem pracovníků
VícePodnět Rady vlády České republiky pro lidská práva ke změně vzorových statutů pro poradní a pracovní orgány vlády
Podnět Rady vlády České republiky pro lidská práva ke změně vzorových statutů pro poradní a pracovní orgány vlády Na základě článku X. Jednacího řádu vlády zřizuje vláda své poradní orgány, které jsou
VícePRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE STOA
5.1.2. PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE STOA ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA ZE DNE 4. KVĚTNA 2009 1 PŘEDSEDNICTVO EVROPSKÉHO PARLAMENTU - s ohledem na čl. 23 odst. 2 jednacího řádu 2, - s ohledem na své rozhodnutí ze dne
VíceModel sociální služby Podpora samostatného bydlení
Model sociální služby Podpora samostatného bydlení Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby
VíceMetodické doporučení MPSV č. 7/2009 k odbornému posuzování žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče
Metodické doporučení MPSV č. 7/2009 k odbornému posuzování žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče Doporučený metodický rámec MPSV pro přípravy k přijetí dítěte do rodiny: Zákonná úprava: podle
VícePOPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY. Název poskytovatele Armáda spásy v České republice z. S. Terénní programy
POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Název poskytovatele Armáda spásy v České republice z. S. Druh služby Identifikátor Číslo služby Forma služby Terénní programy 148 33 65 76 Terénní Název zařízení
VíceStandard č. 14. Metodika odboru sociálních věcí č. 15/2014. ve znění Dodatku č. 1 a č. 2 s účinností ode dne PŘÍPRAVA NA SAMOSTATNÝ ŽIVOT
MĚSTSKÝ ÚŘAD TŘINEC ODBOR SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Jablunkovská 160, 739 61 Třinec Standard č. 14 Metodika odboru sociálních věcí č. 15/2014 ve znění Dodatku č. 1 a č. 2 s účinností ode dne 01.05.2016 PŘÍPRAVA
Více1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné
1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné 2. Operační program: Operační program Zaměstnanost 3. Specifický cíl projektu: Projekt zajistí podmínky pro přechod duševně nemocných
VíceČeské předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu
České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu PhDr. Irena Borkovcová Celostátní konference Inovace v předškolním vzdělávání s mezinárodní účastí MŠMT, Praha, 18.10.2013 Mezinárodní spolupráce ECEC
VíceProgram poradenských služeb ve škole
Program poradenských služeb ve škole 1. Činnost školního poradenského pracoviště Školní poradenské pracoviště při své činnosti vychází zejména z ustanovení Vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských
VíceVýbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 5. 9. 2013 2013/2061(INI) NÁVRH ZPRÁVY o akčním plánu pro elektronické zdravotnictví na období 2012 2020 inovativní
VíceHledáme náhradní rodiče - pěstouny
Hledáme náhradní rodiče - pěstouny Hledáme lidi, kterým záleží na osudu ohrožených dětí, které vyrůstají bez lásky a bezpečí, jejichž počet v posledních letech roste jako důsledek krize rodiny a tradičních
VíceSlužby sociální péče a služby sociální prevence
Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme
VícePrávo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost
Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost naplnit. Politici, úředníci a často ani poskytovatelé sociálních
VíceENTITLE - Národní workshop
Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/entitle-narodni-workshop) ENTITLE - Národní workshop 28. 5. 2009 Národní workshop Entitle představil stejnojmenný projekt, který má pomáhat knihovnám při
VíceOur Home Association Warsaw. Péče o děti mimo domov v Polsku Tomasz Polkowski
Our Home Association Warsaw Péče o děti mimo domov v Polsku Tomasz Polkowski Legislativa 9. června 2011schválil polský parlament nový zákon na podporu rodiny a systému pěstounské péče Upravuje všechny
VíceMapa standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálně-právní ochrany - výkonu pěstounské péče
: Mapa standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálně-právní ochrany - výkonu pěstounské péče Standard 1 Cíle a způsoby činnosti pověřené osoby 2 Ochrana práv a chráněných zájmů
VíceLIMITE CS RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. října 2013 (21.10) (OR. en) 14986/13 SOC 821 ECOFIN 906 EDUC 393 JEUN 93. POZNÁMKA Generální sekretariát Rady
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 18. října 2013 (21.10) (OR. en) 14986/13 SOC 821 ECOFIN 906 EDUC 393 JEUN 93 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Evropská aliance pro učňovskou
VíceParlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 56. USNESENÍ
Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2006 5. volební období 56. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006 ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě,
VíceVymezení podporovaných aktivit
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Vymezení podporovaných aktivit pro předkládání žádostí o finanční podporu v rámci globálního grantu Jihomoravského kraje v OP VK Oblast podpory 1.2
VíceProgram poradenských služeb ve škole
Program poradenských služeb ve škole Školní poradenské pracoviště Ředitel základní školy zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole školním poradenským pracovištěm, ve kterém působí výchovný
VíceZákladní škola Poběžovice
Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez
VíceJe to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí
Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Odbor rodiny a ochrany práv dětí Proces změn aktuální informace Změna systému práce orgánů sociálně-právní ochrany a soudů Vytváření sítě
VíceROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU)
L 40/72 17.2.2017 ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2017/274 ze dne 10. února 2017, kterým se stanoví zásady pro poskytování zpětné vazby k plnění úkolů dílčích koordinátorů z vnitrostátních
VíceModel SRS pro mateřská centra. Sympozion Praha Linda Pačesová
Model SRS pro mateřská centra Sympozion Praha 18. 5. 2015 Linda Pačesová Obsah prezentace Model SRS pro mateřská centra: Řetězec řešení Cílová skupina MC Jaké oblasti sociálních problémů řeší MC? Využití
VíceZákladní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod
Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG
VíceZkušenosti s PPPD z pohledu doprovázející služby pro pěstounskou rodinu na přechodnou dobu. Amalthea o.s. Ria Černá
Zkušenosti s PPPD z pohledu doprovázející služby pro pěstounskou rodinu na přechodnou dobu Amalthea o.s. Ria Černá Co je doprovázení - terénní sociální pracovník v rodině dle potřeb členů rodiny - úkoly
VíceDlouhodobý plán výchovného poradenství
Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou
VíceVýbor stálých zástupců na zasedání konaném dne 2. května 2018 konstatoval, že nyní panuje ohledně výše uvedených závěrů jednomyslná shoda.
Rada Evropské unie Brusel 4. května 2018 (OR. en) 8301/18 POZNÁMKA Odesílatel: Výbor stálých zástupců (část I) Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Rada JEUN 48 MIGR 51 SOC 213 EDUC 134 7831/1/18
VícePODROBNÉ VYHODNOCOVÁNÍ POTŘEB DĚTÍ Podpůrný nástroj pro pracovníky DÍTĚ V INSTITUCI - 1 -
PODROBNÉ VYHODNOCOVÁNÍ POTŘEB DĚTÍ Podpůrný nástroj pro pracovníky DÍTĚ V INSTITUCI - 1 - INFORMACE O UMÍSŤENÍ Popište, jak a kde probíhalo setkání s dítětem. Jak dlouho je dítě umístěno v zařízení., kde
VíceZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,
VíceRovnost žen a mužů v EU
Case Id: b225bc59-e90b-412f-aba1-89a918a4ad93 Date: 19/07/2015 14:44:36 Rovnost žen a mužů v EU Vyplnění polí označených je povinné. Údaje o vaší organizaci Vyplňujete dotazník v rámci své profesní činnosti
Více6. Zařízení sociálních služeb
6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,
VíceZnaky a vodítka procesu deinstitucionalizace (transformace ústavní péče v péči komunitní)
Znaky a vodítka procesu deinstitucionalizace (transformace ústavní péče v péči komunitní) aktivita 5.1 Zpracování indikátorů hodnocení Kritérií transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybraných
VíceZákladní škola, Liberec, Vrchlického 262/17, příspěvková organizace Adresa: ZŠ, Vrchlického 262/17, Liberec 13
Základní škola, Liberec, Vrchlického 262/17, příspěvková organizace Adresa: ZŠ, Vrchlického 262/17, 460 14 Liberec 13 tel. 488 880 160 IČO:467 467 57 E-mail: skola@vrchlickeho.cz Internet: www.vrchlickeho.cz
VíceÚmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením
Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN
VíceInovativní metoda pro udržení vztahů mezi rodinami a dětmi v ústavní nebo pěstounské péči v Evropě. Leonardo Přenos inovací (říjen 2011 září 2013)
Inovativní metoda pro udržení vztahů mezi rodinami a dětmi v ústavní nebo pěstounské péči v Evropě Leonardo Přenos inovací (říjen 2011 září 2013) Od roku 2005 prosazuje Evropská komise zachování vazeb
VíceZpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014
Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Terénní programy, id. 3645646 Kapacita služby: V danou chvíli je možno poskytnout službu
VícePodpora neformálních pečovatelů
Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících
VíceZačlenění lidí s postižením
Začlenění lidí s postižením Evropská strategie rovných příležitostí Evropská komise Stejné příležitosti pro stejná práva Evropská přidaná hodnota Rok 2003, Evropský rok osob se zdravotním postižením (EYPD),
VícePoradenské služby poskytované ve škole
Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem
VíceRegionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY
Příloha č. 6 Regionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY Michaela Šojdrová michaela.sojdrova@csicr.cz Analýza silných a slabých
VícePlán práce výchovného poradce
SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole,
VíceNovela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012. PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí
Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012 PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí Novela zákona o sociálně právní ochraně dětí schvalovací proces Prošla dvakrát mezirezortním
VíceProgram poradenských služeb ve škole
Základní škola a Mateřská škola České Velenice Program poradenských služeb ve škole 1. Základní charakteristika služeb Poradenské služby jsou zajišťovány týmem pracovníků školy, který tvoří výchovní poradci,
VíceInnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů
InnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů Náš projekt si klade za cíl vyvinout vysoce inovativní vzdělávací systém (InnoSchool), který bude atraktivní pro studenty středních škol, bude
VíceInstitut projektového řízení a. s.
Institut projektového řízení a. s. www.institutpr.eu Návrh systému spolupráce subjektů v oblasti sociální práce s dospělými a v oblasti ochrany dětí 2015 Návrh systému spolupráce subjektů v oblasti sociální
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA SKLENĚNKA z.s.
VÝROČNÍ ZPRÁVA 2015 SKLENĚNKA z.s. Pěstounská péče je nedocenitelná služba dětem, společnosti i státu, kdy dítěti je naplněno právo vyrůstat přirozeně v rodině, v láskyplném prostředí. Skleněnka, zapsaný
VíceVnitřní předpis ITY z.s. č. 1/2017
Vnitřní předpis č. 1/2017 1. Cíle a předmět činnosti spolku 2. Organizační řád 3. Kompetence pracovníků v sociální službě 4. Práva a povinnosti zaměstnanců 5. Nouzové a havarijních situace 6. Závěrečné
VíceŠkolní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010
Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva
VíceÚvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková
Úvod do teorií a metod sociální práce Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Vznik sociální práce Sociální práce, tak jak ji chápeme dnes, se vyvinula zejména v
VíceModel sociální služby Terapeutická komunita
Model sociální služby Terapeutická komunita Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby 4. Optimální
VíceProgram školního poradenského pracoviště
Program školního poradenského pracoviště Školní poradenské pracoviště (dále ŠPP) je zřízeno k zajištění a realizaci výchovně vzdělávací koncepce školy. Poskytování poradenských služeb na školách se řídí
VícePěstounská péče na. Jak na pěstounskou péči na. přechodnou dobu
Pěstounská péče na přechodnou dobu Jak na pěstounskou péči na Co je pěstounská péče na Ve stávajícím systému náhradní rodinné péče se od 1. 6. 2006 objevuje nový institut, kterým je pěstounská péče na.
VíceŠ K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě
Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE ŠKOLNÍ METODIK
VíceOZNÁMENÍ O VOLNÉM PRACOVNÍM MÍSTĚ ZA ÚČELEM SESTAVENÍ REZERVNÍHO SEZNAMU
OZNÁMENÍ O VOLNÉM PRACOVNÍM MÍSTĚ ZA ÚČELEM SESTAVENÍ REZERVNÍHO SEZNAMU Název pracovní pozice Funkční skupina / platová třída Druh smlouvy Značka Uzávěrka pro podání žádostí Místo výkonu práce Platnost
VíceKomunitní práce a inkluze Romů
Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,
VícePROGRAM PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE
PROGRAM PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány školním poradenským pracovištěm (dále jen ŠPP) a jsou poskytovány žákům, učitelům a rodičům (zákonným zástupcům). Pracovníci
Vícedu39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních
32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení
VíceProjekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže
Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní
VíceManuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i
Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i R a n á p é č e t e r é n n í s o c i á l n í s l u ž b a Péče o rodinu s dítětem s postižením je jednou z priorit sociální politiky, proto
VíceČást D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci
VíceČeské školství v mezinárodním srovnání Ing. Kateřina Tomšíková
České školství v mezinárodním srovnání 2015 Ing. Kateřina Tomšíková OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD Organisation for Economic Co-operation and Development Světová organizace sdružující
VíceRozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví
Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:
VíceZodpovězení všech otázek zabere zhruba 10 15 minut.
Za odborné zpracování zodpovídá: sfs Sozialforschungsstelle Dortmund (centrum pro sociální výzkum), ústřední vědecká instituce Technické univerzity v Dortmundu Výzkum je součástí projektu: GenCo Zvyšování
VícePROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE
PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:
VíceTISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015
TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 Jediná celostátní edukačně-náborová kampaň zaměřená na pěstounskou péči POMOC OHROŽENÝM DĚTEM Nadační fond J&T pomáhá již od roku 2004 především ohroženým dětem a rodinám.
VíceZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I
ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl
VíceOP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR
OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.
VícePriority českého předsednictví EU pro oblast zaměstnanosti a sociálních věcí
Tisková zpráva ze dne 8. ledna 2009 Priority českého předsednictví EU pro oblast zaměstnanosti a sociálních věcí I. Mobilita pracovníků na trhu práce Evropské unie Omezení volného pohybu pracovníků představují
VíceDalší vzdělávání a rozvoj kompetencí
Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PIAAC v České republice a jejich implikace pro veřejné politiky Konference, 27.11.2013 Věra Czesaná,
VíceSociální služby příspěvek k aktivnímu začleňování. v České republice
Sociální služby příspěvek k aktivnímu začleňování v České republice Ministerská konference o sociálních službách Praha 22. 23. dubna 2009 (panel III. 23. 4. 2009 od 11:15 hod.) (návrh vystoupení náměstka
VíceAktivity pro mateřské školy
Aktivity pro mateřské školy Školní asistent nezaměňovat s asistentem pedagoga poskytuje základní podporu (nepedagogickou), rozvoj mimoškolních aktivit, podpora při administrativní a organizační činnosti
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.11.2015 COM(2015) 805 final 2015/0271 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie, pokud jde o rozhodnutí týkající se rolí a úkolů organizace
VícePoskytování poradenských služeb ve škole
MZPSZN-730/2016 Poskytování poradenských služeb ve škole Ředitelka Mateřské školy, Základní škola a Praktické školy Znojmo, příspěvkové organizace zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole školním
VíceSociální kompetence pro společenské začlenění osob se zdravotním postižením: Projekty partnerství programu Grundtvig
Sociální kompetence pro společenské začlenění osob se zdravotním postižením: Projekty partnerství programu Grundtvig 2010-2012 Bulletin z prvního mezinárodního setkání, které se konalo v Aténách ve dnech
VíceROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III
ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001
VíceU N I V E R Z I T A O B R A N Y
U N I V E R Z I T A O B R A N Y DLOUHODOBÝ ZÁMĚR VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI UNIVERZITY OBRANY NA OBDOBÍ 2006 2010 Aktualizace pro rok 2006 Brno, červen 2006 Aktualizace
VíceSTANDARDY KVALITY SPO PRO POVĚŘENÉ OSOBY. Poradenské centrum pro rodinu a děti- ÚSMĚV, z.s.
STANDARDY KVALITY SPO PRO POVĚŘENÉ OSOBY Poradenské centrum pro rodinu a děti- ÚSMĚV, z.s. OBSAH: 1. Cíle a způsoby činnosti pověřené osoby 1a) Pověřená osoba má písemně definováno a zveřejněno poslání,
VíceVnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení
Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný
Více