HUDEBNÍ EFEKT DISTORTION VYUŽÍVAJÍCÍ ZPRACOVÁNÍ PŘÍRŮSTKŮ SIGNÁLŮ ČASOVĚ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "HUDEBNÍ EFEKT DISTORTION VYUŽÍVAJÍCÍ ZPRACOVÁNÍ PŘÍRŮSTKŮ SIGNÁLŮ ČASOVĚ"

Transkript

1 HUDEBÍ EFEKT DISTORTIO VYUŽÍVAJÍCÍ ZPRACOVÁÍ PŘÍRŮSTKŮ SIGÁLŮ ČASOVĚ VARIATÍM SYSTÉMEM Ing. Jaromír Mačák Ústav telekomunkací, FEKT VUT, Purkyňova 118, Brno Emal: Hudební efekt dstorton je typckým zástupcem efektů využívající nelneárního zpracování sgnálů. V tomto článku je prezentován algortmus založený na zpracování přírůstků vstupního sgnálu pomocí časově varantního lneárního číslcového systému, ve kterém je zpracovávaná hodnota přírůstku sgnálu přčítána k mnulé hodnotě výstupního sgnálu. 1. EFEKT DISTORTIO V běžných stuacích je na většnu systémů kladen požadavek na co nejmenší nelneárním zkreslení, např. u zvukových zeslovačů pro zajštění věrné reprodukce hudebního sgnálu. Exstují však systémy, které záměrně pomocí nelneárního zkreslení sgnálů obohacují jejch spektrum přdáním vyšších a kombnačních složek. Typckým zástupcem tohoto typu efektů je právě efekt dstorton. V nejjednodušší formě může být realzován jako funkční měnč [1], v poslední době se však začínají objevovat nové přístupy k realzac tohoto hudebního efektu. Často je snahou smulovat analogové prototypy pomocí číslcového zpracování sgnálů [2], někdy se objeví algortmy produkující takové nelneární zkreslení, které nemá svou analogovou obdobu [3] KLASICKÝ PŘISTUP K REALIZACI Základním blokem efektu dstorton je blok nelneárního zkreslení, který lze popsat nelneárním operátorem Ψ(). Vztah mez vstupním a výstupním sgnálem je pak [ ] Ψ x[ n] y n = ( ). (1) Tento systém je systémem nesetrvačným [1], tj. současný výstupní vzorek sgnálu závsí pouze na současném vstupním vzorku. Systém proto bývá označován jako tvarovač vlny č funkční měnč. Jako funkce Ψ() může být použta lbovolná nelneární funkce, typckým příkladem můžou být funkce Ψ(x) = tanh(x), Ψ(x) = atan(x), jejchž průběhy jsou zobrazené na obr. č. 1. Často však potřebujeme získat průběh, který nedokážeme popsat jednoduchou funkční závslostí. K tomu lze využít aproxmace, nejčastěj pomocí Taylorova rozvoje, kdy výstupní sgnál je určen jako [4] y n =, (2) [ ] ax [ n] 0 kde a určuje koefcenty polynomu a pak jeho řád. Pomocí tohoto rozvoje jsme schopn v úzkém okolí popsat jakoukolv nelneární funkc. V případě, kdy je potřeba popsat nelneární funkc v šrší oblast, lze využít skládání dílčích úseků, které požadovaný průběh nelneární funkce po částech aproxmují [2]. Obr. č. 1: Průběhy některých funkčních měnčů REALIZACE MĚKKÉHO OŘEZÁVAČE Typckým zástupcem systémů, které provádějí měkké ořezání sgnálů, je efekt soft-lmter, jehož průběh je zobrazen na obr. č. 1. Je zadán nelneární funkcí [4] 2x pro 0 x (2 3 x) Ψ ( x) = pro 1 3 x pro 2 3 x 1. (3) Funkce Ψ(x) je záměrně volena tak, aby jednotlvé úseky na sebe navazovaly, a navíc dochází k navazování prvních dervací funkce Ψ(x) v bodech nespojtost [1]. Díky těmto vlastnostem narůstá zkreslení vyšším harmonckým velm pozvolna; pokud bude vstupní sgnál omezen v rozsahu ±1, výstupní sgnál jž bude zkreslený, ale zkreslení nebude ve výsledném sgnálu moc slyšet. Př výrazně vyšších úrovních vstupního sgnálu dochází zde k slnému omezení sgnálu, jehož výsledkem je velm bohaté spektrum. V tomto režmu je možné soft-lmter využít jako typcký kytarový efekt dstorton. espornou výhodou tohoto řešení je, že sgnál může plynule přecházet mez nezkresleným a slně zkresleným stavem bez výraznějšího rušení, které vznká skokovým výskytem vyšších harmonckých složek u tvrdých ořezávačů sgnálu [1], [5]. 10-1

2 2. ZPRACOVÁÍ PŘÍRŮSTKŮ ČASOVĚ VARIATÍM SYSTÉMEM Systém vychází z předlohy analogových nelneárních prvků, kde pomocí nastavení pracovního bodu určujeme, mmo jné, napěťové zesílení daného elektronckého prvku. apěťové zesílení μ v pracovním bodě je dáno µ = uy( t), u( t) x (4) kde symboly x a y označují vstupní, respektve výstupní napětí. Pokud je převodní charakterstka daného prvku lneární, pak je μ konstantní. U nelneárních prvků se ale bude μ v čase měnt podle toho, ve které část převodní charakterstky se pracovní bod momentálně nachází. Bude tedy zřejmě platt uy( t) µ ( t) =. u ( t) x Podobně lze zavést zesílení v číslcové oblast jako [ ] [ 1] [ ] [ 1] y n y n m[ n] = x n x n a odtud vyjádřt výstupní vzorek [ ] = [ ] + [ ]( [ ] [ ]) (5) (6) y n y n 1 m n x n x n 1, (7) kde m[n] označuje časově proměnný parametr zesílení. Ten je možné obecně nahradt časově proměnnou přenosovou funkcí. Takový systém pak lze popsat blokovým schématem na obr. č. 2. Dosazením do rovnce (3) a po úpravě je m rovno (2 x) m1 = = 2 x 2 3 (2 3 x) m2 = = 6x 4 x 3 (1) m3 = = 0. x (9) a obr. č. 3 je vynesen průběh parametru m vypočítaného podle (9) z původní realzace funkčního měnče (3) během jedné perody zpracovávaného číslcového harmonckého sgnálu o kmtočtu 100 Hz. Pro lustrac je zobrazen výstupní sgnál. Je zde patrné, že opravdu dochází k navázání prvních dervací. Graf má navíc očekávaný tvar, neboť uprostřed převodní charakterstky (m 1), kde je Ψ(x) lneární, dosahuje m nejvyšší hodnoty, je zde tedy největší zesílení a m je konstantní. Směrem k okrajům převodní charakterstky se zesílení postupně zmenšuje (m 2), až v oblast saturace je zesílení nulové (m 3). Obr. č. 2: Blokové schéma systémů zpracovávajícího přírůstky sgnálu. Přenosová funkce H(z) je určena v závslost na vstupní nebo výstupní velčně (na obr. č. 2 čerchovaně) - je tedy řízena současným stavem systému. Obr. č. 3: Průběh výstupního sgnálu a parametru zesílení u funkčního měnče podle (3). Blok řízení bude tedy obsahovat rovnce, které závsí pouze na vstupní hodnotě sgnálu x, blokové schéma z obr. č. 2 se proto zjednoduší na obr. č. 4, kde je jž realzován funkční měnč podle (3) novým algortmem REALIZACE FUKČÍHO MĚIČE ČASOVĚ VARIATÍM SYSTÉMEM Pro realzac funkčního měnče z (3) stačí místo přenosové funkce H(z) využít měnící se parametr zesílení m[n]. Ten lze určt ze vztahu (6) pomocí hodnot vstupu a výstupu z předchozího taktu. Př dostatečně malém vzorkovacím ntervalu, bude parametr m ze vztahu (6) roven y m =. (8) x Obr. č. 4: Realzace funkčního měnče podle (3) novým algortmem. 10-2

3 Systém pracuje teratvně: ze současné hodnoty vstupního sgnálu x[n] je určena nová hodnota m[n], pomocí ní a mnulé hodnoty výstupního sgnálu y[n-1] je určena nová hodnota výstupu y[n]. a obr. č. 6 je zobrazeno spektrum sgnálu na výstupu funkčního měnče realzovaného časově varantním systémem. Vstupním sgnálem byl číslcový harmoncký sgnál o kmtočtu 100 Hz s ampltudou 1. V porovnání se spektrem na obr. č. 5, kde byl výstupní sgnál vypočten klasckým způsobem, je vdět, že výstupní sgnál obou realzací je téměř totožný. Jednou výraznější odchylkou je výskyt stejnosměrné složky u nové realzace. Ta je způsobena tím, že algortmus pracuje teratvně, takže se vždy pouze blíží ke správnému výsledku. Lze j odstrant pomocí fltru typu horní propust, to však v řadě aplkací není nutné, protože vznklá stejnosměrné složka má velm malou hodnotu PROBLÉM STABILITY U SIGÁLU S VYŠŠÍM KMITOČTEM Jak bylo patrné z obr. č. 6, systém pracuje správně se sgnály s nízkým kmtočtem. U těchto sgnálu dochází totž k velm malým změnám hodnoty sgnálu mez sousedním vzorky. Problém však nastává u sgnálů s vyšším kmtočtem, kdy je změna hodnoty sousedních vzorků velm výrazná. a obr. č. 7 je zobrazena odezva systému na vstupní číslcový harmoncký sgnál o kmtočtu 10 khz a ampltudě 1. Je zde vdět, že teratvní algortmus opravdu selhává. Obr. č. 5: Spektrum výstupního sgnálu vypočteného podle (3). Obr. č. 6: Spektrum výstupního sgnálu vypočteného časově varantním systémem. Obr. č. 7: establta řešení časově varantního systému u vyšších kmtočtů. Řešením tohoto problému je zajštění malých přírůstků sgnálu mez dvěma následujícím teracem. Pro výstupní sgnál platí [ ] [ ] [ ] y n = y n 1 + m n x, (10) kde Δx je přírůstek vstupního sgnálu, který je potřeba zmenšt. Jednou možností je zvětšení vzorkovacího kmtočtu, to je však výpočetně velm náročné. Druhou možností je rozdělt přírůstek vstupního sgnálu Δx na rovnoměrných úseků x podle x x = (11) a podobně parametr zesílení m[n] rozdělt na úseků m [n], které budou tentokrát nerovnoměrné a budou se určovat teratvně. Rovnc (10) lze upravt na 0 [ ] m n x y[ n] = y[ n 1 ] +. (12) Vzhledem k tomu, že hodnota x je pro jednu terac všech mez-terací konstantní, lze rovnc (12) dále upravt na 0 [ ] m n y[ n] = y[ n 1 ] + x. (13) 10-3

4 Takto se do výsledného parametru zesílení m[n] akumuluje správná hodnota a algortmus dává správné výsledky pro sgnály s vyšším kmtočtem vz obr. č. 8, kde je zobrazena odchylka výstupních sgnálů realzací podle rovnc (3) a (13). (pracovním) ntervalu. Takto by bylo tedy možné realzovat funkční měnče z obr. č. 1 založené na gonometrcké funkc. Průběh parametru zesílení m pro tyto gonometrcké funkce je zobrazen na obr. č. 9 a lze jej popsat jako m 1 1 = (15) 1 + x arctg(5) arctg 2 a m = 1. cosh( x) (16) tgh 2 Obr. č. 8: Odchylka výstupních sgnálů realzací podle rovnc (3) a (13). Zásadním problémem pro efektvtu výsledného algortmu je určení počtu úseků, tedy počet mez-terací. Pokud bude zvolen konstantně, efektvta algortmu bude degradována u sgnálů s nízkým kmtočtem, protože tam není potřeba vůbec nějaké mez-terace provádět. Počet mez-terací bude také samozřejmě závset na ampltudě sgnálu. Př velkých ampltudách se můžou vyskytnout velké rozdíly mez sousedním vzorky vstupního sgnálu u nízkých kmtočtů. Řešením je určt maxmální možný přírůstek vstupního sgnálu Δx max, se kterým ještě algortmus pracuje správně a pak určt počet mez-terací jako x =. xmax (14) Pro kmtočty f 0bude x 0 a tím pádem 0, tedy pro x xmax bude po zaokrouhlení na vyšší celé číslo = 1. S rostoucím kmtočtem se bude Δx zvětšovat a poroste tedy počet mez-terací. Expermentálně byl Δx max určen jako Δx max = 0,02. Př tomto kroku je zajštěna stablta u sgnálů o kmtočtu blížícím se yqustovu kmtočtu. Počet mez-terací pro různé kmtočty a ampltudu 1 je uveden v tab. č. 1. Tab. č. 1: Počet mez-terací pro různé kmtočty. f [Hz] REALIZACE DALŠÍCH ELIEÁRÍCH FUKCÍ Popsaný algortmus (vz obr. č. 4) není omezen pouze pro realzac funkčního měnče podle (3), ale je možné jej využít praktcky pro jakoukolv nelneární funkc, u které lze určt průběh její první dervace na požadovaném Obr. č. 9: Parametr zesílení u gonometrckých funkcí. Př smulac nelneární funkce aproxmované Taylorovým polynomem z (2) bude parametr m roven 1 = m a x. (17) DALŠÍ MOŽÉ VYUŽITÍ ALGORITMU Doposud prezentované nové modely nepřnáší žádné vylepšení a jsou navíc výpočetně více náročné. Do algortmu je však možné zařadt další funkční bloky a značně tak rozšířt jeho možnost. Jednou z možností je využít algortmus k omezení saturace na vyšších kmtočtech a tím částečně potlačt alasngové zkreslení, které př nelneárním zpracování vznká [4]. Je potřeba zajstt, aby se systém pro vyšší kmtočty choval lneárně, zatímco u nžších kmtočtů bude pracovat v původním režmu. Z rovnce (9) vyplývá, že pokud se má systém chovat lneárně, pak musí být parametr zesílení m konstantní. Je tedy nutné zajstt, aby se parametr m u nízkých kmtočtů měnl v závslost na vstupním sgnále a u vyšších kmtočtů nabýval určté konstantní hodnoty. Jednoduchým řešením je fltrace parametru m fltrem typu dolní propust, konkrétně bylo využto fltru druhého řádu s mezním kmtočtem 4 khz. a obr č. 10 je zobrazen původní průběh parametru m pro vstupní sgnál s kmtočtem 13,4 khz a ampltudou 10. a obr. č. 11 je pak zobrazen jeho vyfltrovaný průběh, který se přblžuje ke konstantní hodnotě přblžně m = 0,

5 Obr. č. 10: Průběh parametru zesílení u realzace funkčního měnče časově varantním systémem. Obr. č. 13: Spektrum výstupního sgnálu u realzace funkčního měnče časově varantním systémem. Kmtočet sgnálu je 13,4 khz. Obr. č. 11: Vyfltrovaný průběh parametru zesílení u realzace funkčního měnče časově varantním systémem. Obr. č. 14: Spektrum výstupního sgnálu u realzace funkčního měnče podle (3). Kmtočet sgnálu je 100 Hz. Obr. č. 12: Spektrum výstupního sgnálu u realzace funkčního měnče podle (3). Kmtočet sgnálu je 13,4 khz. Obr. č. 15: Spektrum výstupního sgnálu u realzace funkčního měnče časově varantním systémem. Kmtočet sgnálu je 100 Hz. 10-5

6 a obr. č. 12 a obr. č. 13 lze porovnat spektra výstupních sgnálů z původní realzace podle (3) a nové realzace časově varantním fltrem s fltrací parametru m. Vstupním sgnálem v obou případech byl číslcový harmoncký sgnál o kmtočtu 13,4 khz. U realzace s fltrací parametru m došlo k částečnému potlačení alasngového zkreslení. Pro strmější fltr parametru m by bylo potlačení výraznější, protože by nelneární zkreslení bylo menší. a obr. č. 14 a obr. č. 15 jsou pak zobrazena spektra výstupních sgnálů př buzení systémů číslcovým harmonckým sgnálem o kmtočtu 100 Hz. Rozdíl spekter je způsoben skupnovým zpožděním fltru, kdy je průběh parametru m opožděn vůč původnímu. Zajímavou vlastností je fakt, že čím vyšší je úroveň vstupního sgnálu, tím nžší je úroveň vyfltrovaného parametru m. To je způsobeno tím, že saturace nastává častěj a parametr m má tedy častěj nulovou hodnotu. Důsledkem je, že sgnály s vyšším kmtočtem nejsou více saturovány ale více zeslabeny. Proto také nebudou nabývat daleko vyšších úrovní než sgnály s nžším kmtočtem, které byly saturovány na určtou hodnotu. Další možností, zmíněnou už výše, je zabudování časově proměnné přenosové funkce. Tím je možné dovntř systému zavést dynamku. Toho lze využít pro smulac analogových nelneárních efektů. Přenosová funkce H(z) je fltr navržený z obvodového schématu smulovaného efektu a převedený blneární transformací do číslcové oblast [6]. Parametry tohoto fltru závsí na momentální pozc pracovního bodu na převodní charakterstce a je ho nutné přepočítat s každým novým vzorkem vstupního sgnálu. v Brně, Fakulta elektrotechnky a komunkačních technologí [3] PEKOE, J. Coeffcent-Modulated Frst-Order Allpass Flter as Dstorton Effect. In Proc. of the 11th Int. Conference on Dgtal Audo Effects (DAFx-08). [onlne] Espoo, Fnland. 2008, 5 p. ISB Dostupný z <http://www.acoustcs.hut.f/ dafx08/papers/dafx08_16.pdf>. [4] ZÖLZER, U. DAFX - Dgtal Audo Effects, 1st ed. ew York: John Wley & Sons, Ltd, 2002, 533 p. ISB [5] BARBATI, S., SERAFIY, T. A Perceptual Approach on Clppng and Saturaton. [onlne] Dostupný z <http://smulanalog.org/clp.pdf>. [6] PROAKIS, J. G., MAOLAKIS, D. G. Dgtal Sgnal Processng: Prncples, Algorthms and Applcatons, 3 rd Ed. USA: Prentce-Hall, Inc., 1995, 967 p. ISB ZÁVĚR avržený časově varantní systém zpracovávající přírůstky sgnálů, který v nejjednodušší formě obsahuje pouze časově proměnný parametr zesílení, dává stejné výsledky jako klascké funkční měnče. Pro tyto účely je však tato struktura zbytečně těžkopádná. Své uplatnění najde v nových algortmech, kdy lze tvořt nové zvukové efekty zařazením dalších funkčních bloků do této struktury. Příkladem je omezení zkreslení u vyšších kmtočtů, kdy jsme schopn částečně potlačt alasngové zkreslení. Velké pole působnost se otvírá u realzace dynamckých zkreslovacích efektů, které mohou smulovat některé své analogové protějšky. Tímto směrem se také bude ubírat následující práce. LITERATURA [1] SCHIMMEL, J. Syntéza zvukových efektů s využtím nelneárního zpracování sgnálů. Dsertační práce. Brno: Vysoké učení techncké v Brně, Fakulta elektrotechnky a komunkačních technologí [2] MAČÁK, J. ávrh algortmů číslcového zpracování sgnálů pro smulac kytarových zeslovačů založených na obvodové analýze analogových prototypů. Dplomová práce. Brno: Vysoké učení techncké 10-6

Mechatronické systémy s elektronicky komutovanými motory

Mechatronické systémy s elektronicky komutovanými motory Mechatroncké systémy s elektroncky komutovaným motory 1. EC motor Uvedený motor je zvláštním typem synchronního motoru nazývaný též bezkartáčovým stejnosměrným motorem (anglcky Brushless Drect Current

Více

popsat činnost základních zapojení převodníků U-f a f-u samostatně změřit zadanou úlohu

popsat činnost základních zapojení převodníků U-f a f-u samostatně změřit zadanou úlohu 7. Převodníky - f, f - Čas ke studu: 5 mnut Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět popsat čnnost základních zapojení převodníků -f a f- samostatně změřt zadanou úlohu Výklad 7.. Převodníky - f

Více

9. Měření kinetiky dohasínání fluorescence ve frekvenční doméně

9. Měření kinetiky dohasínání fluorescence ve frekvenční doméně 9. Měření knetky dohasínání fluorescence ve frekvenční doméně Gavolův experment (194) zdroj vzorek synchronní otáčení fázový posun detektor Měření dob žvota lumnscence Frekvenční doména - exctace harmoncky

Více

Spojité regulátory - 1 -

Spojité regulátory - 1 - Spojté regulátory - 1 - SPOJIÉ EGULÁOY Nespojté regulátory mají většnou jednoduchou konstrukc a jsou levné, ale jsou nevhodné tím, že neudržují regulovanou velčnu přesně na žádané hodnotě, neboť regulovaná

Více

DYNAMICKÉ MODULY PRUŽNOSTI NÁVOD DO CVIČENÍ

DYNAMICKÉ MODULY PRUŽNOSTI NÁVOD DO CVIČENÍ DYNAMICKÉ MODUY PRUŽNOSTI NÁVOD DO CVIČNÍ D BI0 Zkušebnctví a technologe Ústav stavebního zkušebnctví, FAST, VUT v Brně 1. STANOVNÍ DYNAMICKÉHO MODUU PRUŽNOSTI UTRAZVUKOVOU IMPUZOVOU MTODOU [ČSN 73 1371]

Více

NUMERICAL INTEGRATION AND DIFFERENTIATION OF SAMPLED TIME SIGNALS BY USING FFT

NUMERICAL INTEGRATION AND DIFFERENTIATION OF SAMPLED TIME SIGNALS BY USING FFT NUMERICAL INTEGRATION AND DIFFERENTIATION OF SAMPLED TIME SIGNALS BY USING FFT J. Tuma Summary: The paper deals wth dfferentaton and ntegraton of sampled tme sgnals n the frequency doman usng the FFT and

Více

MĚRENÍ V ELEKTROTECHNICE

MĚRENÍ V ELEKTROTECHNICE EAICKÉ OKHY ĚENÍ V ELEKOECHNICE. řesnost měření. Chyby analogových a číslcových měřcích přístrojů. Chyby nepřímých a opakovaných měření. rmární etalon napětí. Zdroje referenčních napětí. rmární etalon

Více

Konverze kmitočtu Štěpán Matějka

Konverze kmitočtu Štěpán Matějka 1.Úvod teoretcký pops Konverze kmtočtu Štěpán Matějka Směšovač měnč kmtočtu je obvod, který přeměňuje vstupní sgnál s kmtočtem na výstupní sgnál o kmtočtu IF. Někdy bývá tento proces označován také jako

Více

MĚŘENÍ ELEKTRICKÝCH PARAMETRŮ V OBVODECH S PWM ŘÍZENÝMI ZDROJI NAPĚTÍ Electric Parameter Measurement in PWM Powered Circuits

MĚŘENÍ ELEKTRICKÝCH PARAMETRŮ V OBVODECH S PWM ŘÍZENÝMI ZDROJI NAPĚTÍ Electric Parameter Measurement in PWM Powered Circuits Techncká 4, 66 07 Praha 6 MĚŘENÍ ELEKTRICKÝCH PARAMETRŮ V OBVODECH S PWM ŘÍZENÝMI ZDROJI NAPĚTÍ Electrc Parameter Measurement n PWM Powered Crcuts Martn Novák, Marek Čambál, Jaroslav Novák Abstrakt: V

Více

6. Demonstrační simulační projekt generátory vstupních proudů simulačního modelu

6. Demonstrační simulační projekt generátory vstupních proudů simulačního modelu 6. Demonstrační smulační projekt generátory vstupních proudů smulačního modelu Studjní cíl Na příkladu smulačního projektu představeného v mnulém bloku je dále lustrována metodka pro stanovování typů a

Více

SIMULACE A ŘÍZENÍ PNEUMATICKÉHO SERVOPOHONU POMOCÍ PROGRAMU MATLAB SIMULINK. Petr NOSKIEVIČ Petr JÁNIŠ

SIMULACE A ŘÍZENÍ PNEUMATICKÉHO SERVOPOHONU POMOCÍ PROGRAMU MATLAB SIMULINK. Petr NOSKIEVIČ Petr JÁNIŠ bstrakt SIMULCE ŘÍZENÍ PNEUMTICKÉHO SERVOPOHONU POMOCÍ PROGRMU MTL SIMULINK Petr NOSKIEVIČ Petr JÁNIŠ Katedra automatzační technky a řízení Fakulta stroní VŠ-TU Ostrava Příspěvek popsue sestavení matematckého

Více

ŘÍZENÍ OTÁČEK ASYNCHRONNÍHO MOTORU

ŘÍZENÍ OTÁČEK ASYNCHRONNÍHO MOTORU ŘÍZENÍ OTÁČEK AYNCHONNÍHO MOTOU BEZ POUŽITÍ MECHANICKÉHO ČIDLA YCHLOTI Petr Kadaník ČVUT FEL Praha, Techncká 2, Praha 6 Katedra elektrckých pohonů a trakce e-mal: kadank@feld.cvut.cz ANOTACE V tomto příspěvku

Více

Korelační energie. Celkovou elektronovou energii molekuly lze experimentálně určit ze vztahu. E vib. = E at. = 39,856, E d

Korelační energie. Celkovou elektronovou energii molekuly lze experimentálně určit ze vztahu. E vib. = E at. = 39,856, E d Korelační energe Referenční stavy Energ molekul a atomů lze vyjádřt vzhledem k různým referenčním stavům. V kvantové mechance za referenční stav s nulovou energí bereme stav odpovídající nenteragujícím

Více

LOGICKÉ OBVODY J I Ř Í K A L O U S E K

LOGICKÉ OBVODY J I Ř Í K A L O U S E K LOGICKÉ OBVODY J I Ř Í K A L O U S E K Ostrava 2006 Obsah předmětu 1. ČÍSELNÉ SOUSTAVY... 2 1.1. Číselné soustavy - úvod... 2 1.2. Rozdělení číselných soustav... 2 1.3. Polyadcké číselné soustavy... 2

Více

PROSTŘEDKY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

PROSTŘEDKY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ NS / PROSTŘEDKY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ Úloha č. - Dvoupolohová regulace teploty Vypracoval: Ha Minh.. Spolupracoval: Josef Dovrtěl I. Zadání ) Zapojte laboratorní úlohu dle schématu. ) Zjistěte a zhodnoťte

Více

Určování parametrů elektrického obvodu v MS Excelu

Určování parametrů elektrického obvodu v MS Excelu XX. AS 003 Semnar nstrments and ontrol Ostrava May 6 003 47 rčování parametrů elektrckého obvod v MS Ecel OSÁG etr 1 SAÍK etr 1 ng. h.. Katedra teoretcké elektrotechnky-449 ŠB-T Ostrava 17. lstopad Ostrava

Více

Highspeed Synchronous Motor Torque Control

Highspeed Synchronous Motor Torque Control . Regulace momentu vysokootáčkového synchronního motoru Jaroslav Novák, Martn Novák, ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Zdeněk Čeřovský, ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechncká Hghspeed Synchronous Motor Torque

Více

Transformace dat a počítačově intenzivní metody

Transformace dat a počítačově intenzivní metody Transformace dat a počítačově ntenzvní metody Jří Mltký Katedra textlních materálů, Textlní fakulta, Techncká unversta v Lberc, Lberec, e- mal jr.mltky@vslb.cz Mlan Meloun, Katedra analytcké cheme, Unversta

Více

5. MĚŘENÍ STEJNOSMĚRNÝCH MOTORŮ. 5.1 Stejnosměrný motor s cizím buzením 5.1.1 Štítkové údaje

5. MĚŘENÍ STEJNOSMĚRNÝCH MOTORŮ. 5.1 Stejnosměrný motor s cizím buzením 5.1.1 Štítkové údaje nastavíme synchronzac se sítí (označení LINE), což značí, že př kmtočtu 50 Hz bude počet záblesků, kterým osvětlíme hřídel, 3000 mn -1. Řízením dynamometru docílíme stav, kdy se na hřídel objeví tř nepohyblvé

Více

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky LOGICKÉ OBVODY pro kombinované a distanční studium

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky LOGICKÉ OBVODY pro kombinované a distanční studium Vysoká škola báňská - Techncká unverzta Ostrava Fakulta elektrotechnky a nformatky LOGICKÉ OBVODY pro kombnované a dstanční studum Zdeněk Dvš Zdeňka Chmelíková Iva Petříková Ostrava ZDENĚK DIVIŠ, ZDEŇKA

Více

Regresní a korelační analýza

Regresní a korelační analýza Regresní a korelační analýza Závslost příčnná (kauzální). Závslostí pevnou se označuje případ, kdy výskytu jednoho jevu nutně odpovídá výskyt druhé jevu (a často naopak). Z pravděpodobnostního hledska

Více

ANALÝZA RIZIKA A CITLIVOSTI JAKO SOUČÁST STUDIE PROVEDITELNOSTI 1. ČÁST

ANALÝZA RIZIKA A CITLIVOSTI JAKO SOUČÁST STUDIE PROVEDITELNOSTI 1. ČÁST Abstrakt ANALÝZA ZKA A CTLOST JAKO SOUČÁST STUDE POVEDTELNOST 1. ČÁST Jří Marek Úspěšnost nvestce závsí na tom, jaké nejstoty ovlvní její předpokládaný žvotní cyklus. Pomocí managementu rzka a analýzy

Více

Návrh frekvenčního filtru

Návrh frekvenčního filtru Návrh frekvenčního filtru Vypracoval: Martin Dlouhý, Petr Salajka 25. 9 2010 1 1 Zadání 1. Navrhněte co nejjednodušší přenosovou funkci frekvenčního pásmového filtru Dolní propusti typu Bessel, která bude

Více

definovat pojmy: PI člen, vnější a vnitřní omezení, přenos PI členu popsat činnost PI regulátoru samostatně změřit zadanou úlohu

definovat pojmy: PI člen, vnější a vnitřní omezení, přenos PI členu popsat činnost PI regulátoru samostatně změřit zadanou úlohu . PI regulátor Čas ke studu: 5 mnut Cíl Po rostudování tohoto odstavce budete umět defnovat ojmy: PI člen, vnější a vntřní omezení, řenos PI členu osat čnnost PI regulátoru samostatně změřt zadanou úlohu

Více

Čísla a aritmetika. Řádová čárka = místo, které odděluje celou část čísla od zlomkové.

Čísla a aritmetika. Řádová čárka = místo, které odděluje celou část čísla od zlomkové. Příprava na cvčení č.1 Čísla a artmetka Číselné soustavy Obraz čísla A v soustavě o základu z: m A ( Z ) a z (1) n kde: a je symbol (číslce) z je základ m je počet řádových míst, na kterých má základ kladný

Více

Měření příkonu míchadla při míchání suspenzí

Měření příkonu míchadla při míchání suspenzí U8 Ústav procesní a zpracovatelské technky FS ČVUT v Praze Měření příkonu rotačních íchadel př íchání suspenzí I. Úkol ěření V průyslu téěř 60% všech operacích, kdy je íchání používáno, představuje íchání

Více

( x ) 2 ( ) 10.2.15 Úlohy na hledání extrémů. Předpoklady: 10211

( x ) 2 ( ) 10.2.15 Úlohy na hledání extrémů. Předpoklady: 10211 10..15 Úlohy na hledání etrémů Předpoklady: 1011 Pedagogcká poznámka: Kromě příkladů a není pro studenty problém vypočítat dervace funkcí. Problémem je hlavně nalezení těchto funkčních závslostí, tam postupujeme

Více

4.4 Exploratorní analýza struktury objektů (EDA)

4.4 Exploratorní analýza struktury objektů (EDA) 4.4 Exploratorní analýza struktury objektů (EDA) Průzkumová analýza vícerozměrných dat je stejně jako u jednorozměrných dat založena na vyšetření grafckých dagnostk. K tomuto účelu se využívá různých technk

Více

ANALÝZA VLIVU DEMOGRAFICKÝCH FAKTORŮ NA SPOKOJENOST ZÁKAZNÍKŮ VE VYBRANÉ LÉKÁRNĚ S VYUŽITÍM LOGISTICKÉ REGRESE

ANALÝZA VLIVU DEMOGRAFICKÝCH FAKTORŮ NA SPOKOJENOST ZÁKAZNÍKŮ VE VYBRANÉ LÉKÁRNĚ S VYUŽITÍM LOGISTICKÉ REGRESE ANALÝZA VLIVU DEMOGRAFICKÝCH FAKTORŮ NA SPOKOJENOST ZÁKAZNÍKŮ VE VYBRANÉ LÉKÁRNĚ S VYUŽITÍM LOGISTICKÉ REGRESE Jana Valečková 1 1 Vysoká škola báňská-techncká unverzta Ostrava, Ekonomcká fakulta, Sokolská

Více

Optimalizační přístup při plánování rekonstrukcí vodovodních řadů

Optimalizační přístup při plánování rekonstrukcí vodovodních řadů Optmalzační přístup př plánování rekonstrukcí vodovodních řadů Ladslav Tuhovčák*, Pavel Dvořák**, Jaroslav Raclavský*, Pavel Vščor*, Pavel Valkovč* * Ústav vodního hospodářství obcí, Fakulta stavební VUT

Více

VLIV VELIKOSTI OBCE NA TRŽNÍ CENY RODINNÝCH DOMŮ

VLIV VELIKOSTI OBCE NA TRŽNÍ CENY RODINNÝCH DOMŮ VLIV VELIKOSTI OBCE NA TRŽNÍ CENY RODINNÝCH DOMŮ Abstrakt Martn Cupal 1 Prncp tvorby tržní ceny nemovtost je sce založen na tržní nabídce a poptávce, avšak tento trh je značně nedokonalý. Nejvíce ovlvňuje

Více

MOŽNOSTI PREDIKCE DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ LOPAT OBĚŽNÝCH KOL KAPLANOVÝCH A DÉRIAZOVÝCH TURBÍN.

MOŽNOSTI PREDIKCE DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ LOPAT OBĚŽNÝCH KOL KAPLANOVÝCH A DÉRIAZOVÝCH TURBÍN. MOŽNOSTI PREDIKCE DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ LOPAT OBĚŽNÝCH KOL KAPLANOVÝCH A DÉRIAZOVÝCH TURBÍN. Mroslav VARNER, Vktor KANICKÝ, Vlastslav SALAJKA ČKD Blansko Strojírny, a. s. Anotace Uvádí se výsledky teoretckých

Více

MODEL LÉČBY CHRONICKÉHO SELHÁNÍ LEDVIN. The End Stage Renal Disease Treatment Model

MODEL LÉČBY CHRONICKÉHO SELHÁNÍ LEDVIN. The End Stage Renal Disease Treatment Model ROČNÍK LXXII, 2003, č. 1 VOJENSKÉ ZDRAVOTNICKÉ LISTY 5 MODEL LÉČBY CHRONICKÉHO SELHÁNÍ LEDVIN 1 Karel ANTOŠ, 2 Hana SKALSKÁ, 1 Bruno JEŽEK, 1 Mroslav PROCHÁZKA, 1 Roman PRYMULA 1 Vojenská lékařská akademe

Více

Měření výkonu v obvodech s pulzně řízenými zdroji napětí

Měření výkonu v obvodech s pulzně řízenými zdroji napětí Měření výkonu v obvodech s pulzně řízeným zdroj napětí doc. ng. Jaroslav Novák, CSc., ng. Martn Novák, Ph.D. ČV Praha, Fakulta strojní, Ústav přístrojové a řídcí technky V článku je věnována pozornost

Více

Directional Vehicle Stability Prototyping Using HIL Simulation Ověření systému řízením jízdy automobilu metodou HIL simulací

Directional Vehicle Stability Prototyping Using HIL Simulation Ověření systému řízením jízdy automobilu metodou HIL simulací XXXII. Semnar AS '2007 Instruments and ontrol, arana, Smutný, Kočí & Babuch (eds) 2007, VŠB-TUO, Ostrava, ISBN 978-80-248-1272-4 Drectonal Vehcle Stablty rototypng Usng HIL Smulaton Ověření systému řízením

Více

MEZNÍ STAVY A SPOLEHLIVOST OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ LIMIT STATES AND RELIABILITY OF STEEL STRUCTURES

MEZNÍ STAVY A SPOLEHLIVOST OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ LIMIT STATES AND RELIABILITY OF STEEL STRUCTURES VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta stavební Ústav stavební mechanky Doc. Ing. Zdeněk Kala, Ph.D. MEZNÍ STAVY A SPOLEHLIVOST OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ LIMIT STATES AND RELIABILITY OF STEEL STRUCTURES TEZE

Více

Numerické metody optimalizace

Numerické metody optimalizace Numercké metody optmalzace Numercal optmzaton methods Bc. Mloš Jurek Dplomová práce 2007 Abstrakt Abstrakt česky Optmalzační metody představují vyhledávání etrémů reálných funkcí jedné nebo více reálných

Více

Obrázek 2. Rozdělení motoru na jednotlivé funkční části

Obrázek 2. Rozdělení motoru na jednotlivé funkční části ODELOVÁNÍ HNACÍHO ÚSTROJÍ OSOBNÍCH AUTOOBILŮ V ATLAB / SIULINK Ing. chal Jurák VŠB TU Ostrava, Fakulta Strojní, Katedra Automatzační technky a řízení 35 ODEL OTORU odel motoru je vytvořen v smulačním programu

Více

9. cvičení 4ST201. Obsah: Jednoduchá lineární regrese Vícenásobná lineární regrese Korelační analýza. Jednoduchá lineární regrese

9. cvičení 4ST201. Obsah: Jednoduchá lineární regrese Vícenásobná lineární regrese Korelační analýza. Jednoduchá lineární regrese cvčící 9. cvčení 4ST01 Obsah: Jednoduchá lneární regrese Vícenásobná lneární regrese Korelační analýza Vysoká škola ekonomcká 1 Jednoduchá lneární regrese Regresní analýza je statstcká metoda pro modelování

Více

Analýza chování servopohonů u systému CNC firmy Siemens

Analýza chování servopohonů u systému CNC firmy Siemens Analýza chování servopohonů u systému CNC frmy Semens Analyss and behavour of servo-drve system n CNC Semens Bc. Tomáš áčalík Dplomová práce 00 UTB ve Zlíně, Fakulta aplkované nformatky, 00 4 ABSTRAKT

Více

ALGORITMUS SILOVÉ METODY

ALGORITMUS SILOVÉ METODY ALGORITMUS SILOVÉ METODY CONSISTENT DEFORMATION METHOD ALGORITHM Petr Frantík 1, Mchal Štafa, Tomáš Pal 3 Abstrakt Příspěvek se věnuje popsu algortmzace slové metody sloužící pro výpočet statcky neurčtých

Více

Vícekriteriální rozhodování. Typy kritérií

Vícekriteriální rozhodování. Typy kritérií Vícekrterální rozhodování Zabývá se hodnocením varant podle několka krtérí, přčemž varanta hodnocená podle ednoho krtéra zpravdla nebývá nelépe hodnocená podle krtéra ného. Metody vícekrterálního rozhodování

Více

popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu

popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu 9. Čidla napětí a proudu Čas ke studiu: 15 minut Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu Výklad

Více

ARITMETICKOLOGICKÁ JEDNOTKA

ARITMETICKOLOGICKÁ JEDNOTKA Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechncká Božetěchova 3, Olomouc Třída : M4 Školní rok : 2000 / 2001 ARITMETICKOLOGICKÁ JEDNOTKA III. Praktcká úloha z předmětu elektroncké počítače

Více

Zesilovače. Ing. M. Bešta

Zesilovače. Ing. M. Bešta ZESILOVAČ Zesilovač je elektrický čtyřpól, na jehož vstupní svorky přivádíme signál, který chceme zesílit. Je to tedy elektronické zařízení, které zesiluje elektrický signál. Zesilovač mění amplitudu zesilovaného

Více

CHYBY MĚŘENÍ. uvádíme ve tvaru x = x ± δ.

CHYBY MĚŘENÍ. uvádíme ve tvaru x = x ± δ. CHYBY MĚŘENÍ Úvod Představte s, že máte změřt délku válečku. Použjete posuvné měřítko a získáte určtou hodnotu. Pamětlv přísloví provedete ještě jedno měření. Ale ouha! Výsledek je jný. Co dělat? Měřt

Více

Zpracování fyzikálních měření. Studijní text pro fyzikální praktikum

Zpracování fyzikálních měření. Studijní text pro fyzikální praktikum Zpracování fyzkálních měření Studjní text pro fyzkální praktkum Mlan Červenka, katedra fyzky FEL-ČVUT mlan.cervenka@fel.cvut.cz 3. ledna 03 ObrázeknattulnístraněpocházízknhyogeometraměřeníodJacobaKöbela(460

Více

ANALÝZA RIZIKA A JEHO CITLIVOSTI V INVESTIČNÍM PROCESU

ANALÝZA RIZIKA A JEHO CITLIVOSTI V INVESTIČNÍM PROCESU AALÝZA RIZIKA A JEHO CITLIVOSTI V IVESTIČÍM PROCESU Jří Marek ) ABSTRAKT Príspevek nformuje o uplatnene manažmentu rzka v nvestčnom procese. Uvádza príklad kalkulace rzka a analýzu jeho ctlvost. Kľúčové

Více

VÝVOJ SOFTWARU NA PLÁNOVÁNÍ PŘESNOSTI PROSTOROVÝCH SÍTÍ PRECISPLANNER 3D. Martin Štroner 1

VÝVOJ SOFTWARU NA PLÁNOVÁNÍ PŘESNOSTI PROSTOROVÝCH SÍTÍ PRECISPLANNER 3D. Martin Štroner 1 VÝVOJ SOFWARU NA PLÁNOVÁNÍ PŘESNOSI PROSOROVÝCH SÍÍ PRECISPLANNER 3D DEVELOPMEN OF HE MEASUREMEN ACCURACY PLANNING OF HE 3D GEODEIC NES PRECISPLANNER 3D Martn Štroner 1 Abstract A software for modellng

Více

DOBA DOZVUKU V MÍSTNOSTI

DOBA DOZVUKU V MÍSTNOSTI DOBA DOZVUKU V MÍSTNOSTI 1. Úvod Po zapnutí zdroje zvuku v místnost trvá jstou krátkou dobu (řádově vteřny až zlomky vteřn), než dojde k ustálení zvukového pole. Často je v takových případech možné skutečné

Více

Posuzování výkonnosti projektů a projektového řízení

Posuzování výkonnosti projektů a projektového řízení Posuzování výkonnost projektů a projektového řízení Ing. Jarmla Ircngová Západočeská unverzta v Plzn, Fakulta ekonomcká, Katedra managementu, novací a projektů jrcngo@kp.zcu.cz Abstrakt V současnost je

Více

Měření základních materiálových charakteristik propustnosti řetězového filtru Mgr. Radek Melich. 2. Použité metody

Měření základních materiálových charakteristik propustnosti řetězového filtru Mgr. Radek Melich. 2. Použité metody Měření základních materálových charakterstk propustnost řetězového fltru Mgr Radek Melch Př pozorování Slunce pomocí dvojlomných fltrů se většnou používá fltrů pevně naladěných na určtou zajímavou spektrální

Více

Využití logistické regrese pro hodnocení omaku

Využití logistické regrese pro hodnocení omaku Využtí logstcké regrese pro hodnocení omaku Vladmír Bazík Úvod Jedním z prmárních proevů textlí e omak. Jedná se o poct který vyvolá textle př kontaktu s pokožkou. Je to ntegrální psychofyzkální vlastnost

Více

í I - 13 - Průchod a rozptyl záření gama ve vrstvách materiálu Prof. Ing. J. Šeda, DrSc. KDAIZ - PJPI

í I - 13 - Průchod a rozptyl záření gama ve vrstvách materiálu Prof. Ing. J. Šeda, DrSc. KDAIZ - PJPI - 13 - í Průchod a rozptyl záření gama ve vrstvách materálu Prof. ng. J. Šeda, DrSc. KDAZ - PJP Na našem pracovšt byl vypracován program umožňující modelovat průchod záření gama metodou Monte Carlo, homogenním

Více

Ohmův zákon pro uzavřený obvod. Tematický celek: Elektrický proud. Úkol:

Ohmův zákon pro uzavřený obvod. Tematický celek: Elektrický proud. Úkol: Název: Ohmův zákon pro uzavřený obvod. Tematcký celek: Elektrcký proud. Úkol: Zopakujte s Ohmův zákon pro celý obvod. Sestrojte elektrcký obvod dle schématu. Do obvodu zařaďte robota, který bude hlídat

Více

Signál v čase a jeho spektrum

Signál v čase a jeho spektrum Signál v čase a jeho spektrum Signály v časovém průběhu (tak jak je vidíme na osciloskopu) můžeme dělit na periodické a neperiodické. V obou případech je lze popsat spektrálně určit jaké kmitočty v sobě

Více

2. ELEKTRICKÉ OBVODY STEJNOSMĚRNÉHO PROUDU

2. ELEKTRICKÉ OBVODY STEJNOSMĚRNÉHO PROUDU VŠB T Ostrava Faklta elektrotechnky a nformatky Katedra obecné elektrotechnky. ELEKTCKÉ OBVODY STEJNOSMĚNÉHO POD.. Topologe elektrckých obvodů.. Aktvní prvky elektrckého obvod.3. Pasvní prvky elektrckého

Více

Bořka Leitla Bolometrie na tokamaku GOLEM

Bořka Leitla Bolometrie na tokamaku GOLEM Posudek vedoucího bakalářské práce Bořka Letla Bolometre na tokamaku GOLEM Vedoucí práce: Ing. Vojtěch Svoboda, CSc Bořek Letl vpracoval svoj bakalářskou prác na tokamaku GOLEM, jehož rozvoj je závslý

Více

Elektronický obvod. skládá se z obvodových součástek navzájem pospojovaných vodiči působí v něm obvodové veličiny Příklad:

Elektronický obvod. skládá se z obvodových součástek navzájem pospojovaných vodiči působí v něm obvodové veličiny Příklad: Elektroncký obvod skládá se obvodových součástek navájem pospojovaných vodč působí v něm obvodové velčny Příklad: část reálného obvodu schéma část obvodu Obvodové velčny elektrcké napětí [V] elektrcký

Více

1. Základy měření neelektrických veličin

1. Základy měření neelektrických veličin . Základ měřeí eelektrckých velč.. Měřcí řetězec Měřcí řetězec (měřcí soustava) je soubor měřcích čleů (jedotek) účelě uspořádaých tak, ab blo ožě splt požadovaý úkol měřeí, tj. získat formac o velkost

Více

Ultrazvuková měření tloušťky stěny potrubních systémů

Ultrazvuková měření tloušťky stěny potrubních systémů Kopírování a rozmnožování pouze se souhlasem Ing. Regazza Ultrazvuková měření tloušťky stěny potrubních systémů Regazzo Richard, Regazzová Marcela R & R NDT Zeleneč V článku se zabýváme měřením tloušťky

Více

1 Modelování systémů 2. řádu

1 Modelování systémů 2. řádu OBSAH Obsah 1 Modelování systémů 2. řádu 1 2 Řešení diferenciální rovnice 3 3 Ukázka řešení č. 1 9 4 Ukázka řešení č. 2 11 5 Ukázka řešení č. 3 12 6 Ukázka řešení č. 4 14 7 Ukázka řešení č. 5 16 8 Ukázka

Více

VOLBA HODNOTÍCÍCH KRITÉRIÍ VE VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH

VOLBA HODNOTÍCÍCH KRITÉRIÍ VE VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH VOLBA HODNOTÍCÍCH KRITÉRIÍ VE VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH THE CHOICE OF EVALUATION CRITERIA IN PUBLIC PROCUREMENT Martn Schmdt Masarykova unverzta, Ekonomcko-správní fakulta m.schmdt@emal.cz Abstrakt: Článek zkoumá

Více

Automatizace je proces při němž je řídicí funkce člověka nahrazována činností

Automatizace je proces při němž je řídicí funkce člověka nahrazována činností Automatizace je proces při němž je řídicí funkce člověka nahrazována činností různých přístrojů a zařízení. (Mechanizace, Automatizace, Komplexní automatizace) Kybernetika je Věda, která zkoumá obecné

Více

1.1 Pokyny pro měření

1.1 Pokyny pro měření Elektronické součástky - laboratorní cvičení 1 Bipolární tranzistor jako zesilovač Úkol: Proměřte amplitudové kmitočtové charakteristiky bipolárního tranzistoru 1. v zapojení se společným emitorem (SE)

Více

REE 11/12Z - Elektromechanická přeměna energie. Stud. skupina: 2E/95 Hodnocení: FSI, ÚMTMB - ÚSTAV MECHANIKY TĚLES, MECHATRONIKY A BIOMECHANIKY

REE 11/12Z - Elektromechanická přeměna energie. Stud. skupina: 2E/95 Hodnocení: FSI, ÚMTMB - ÚSTAV MECHANIKY TĚLES, MECHATRONIKY A BIOMECHANIKY Předmět: REE 11/12Z - Elektromechanická přeměna energie Jméno: Ročník: 2 Měřeno dne: 29.11.2011 Stud. skupina: 2E/95 Hodnocení: Ústav: FSI, ÚMTMB - ÚSTAV MECHANIKY TĚLES, MECHATRONIKY A BIOMECHANIKY Spolupracovali:

Více

Optimalizace metod pro multimediální aplikace v geodézii v prostředí IP sítí

Optimalizace metod pro multimediální aplikace v geodézii v prostředí IP sítí Acta Montanstca Slovaca Ročník 12 (2007), mmoradne číslo 3, 311-317 Optmalzace metod pro multmedální aplkace v geodéz v prostředí IP sítí Mlan Berka 1 Optmzaton of Methods for Geodetc Data for Multcast

Více

VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ

VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ R E P U B L I K A (18) VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ (11) (51) Int. Cl. G 01 N 24/00 (BI) (22) Přihlášeno 21 01 82 [21) (PV 419-82) (40) Zveřejněno 15 09 B3 ÚRAD PRO VVNAlEZY

Více

Návod k obsluze. Rádiový snímač prostorové teploty s hodinami 1186..

Návod k obsluze. Rádiový snímač prostorové teploty s hodinami 1186.. Návod k obsluze Rádový snímač prostorové teploty s hodnam 1186.. Obsah K tomuto návodu... 2 Jak pracuje rádový snímač prostorové teploty... 2 Normální zobrazení na dsplej... 3 Základní ovládání rádového

Více

Matematika IV, Numerické metody

Matematika IV, Numerické metody Interaktvní sbírka příkladů pro předmět Matematka IV, Numercké metody Josef Dalík, Veronka Chrastnová, Oto Přbyl, Hana Šafářová, Pavel Špaček Vysoké učení techncké v Brně, Fakulta stavební Ústav matematky

Více

1. Úvod. Cílem teorie her je popsat situaci, která nás zajímá, jako hru. Klasickým případem

1. Úvod. Cílem teorie her je popsat situaci, která nás zajímá, jako hru. Klasickým případem Kvaternon 2/204, 79 98 79 MATICOVÉ HRY V INŽENÝRSTVÍ JAROSLAV HRDINA a PETR VAŠÍK Abstrakt. Následuící text pokrývá eden z cyklů přednášek předmětu Aplkovaná algebra pro nženýry (0AA) na FSI VUT. Text

Více

podle typu regresní funkce na lineární nebo nelineární model Jednoduchá lineární regrese se dá vyjádřit vztahem y

podle typu regresní funkce na lineární nebo nelineární model Jednoduchá lineární regrese se dá vyjádřit vztahem y 4 Lneární regrese 4 LINEÁRNÍ REGRESE RYCHLÝ NÁHLED DO KAPITOLY Častokrát potřebujete zjstt nejen, jestl jsou dvě nebo více proměnných na sobě závslé, ale také jakým vztahem se tato závslost dá popsat.

Více

Základní zapojení s OZ. Vlastnosti a parametry operačních zesilovačů

Základní zapojení s OZ. Vlastnosti a parametry operačních zesilovačů OPEAČNÍ ZESLOVAČ (OZ) Operační zesilovač je polovodičová součástka vyráběná formou integrovaného obvodu vyznačující se velkým napěťovým zesílením vstupního rozdílového napětí (diferenciální napěťový zesilovač).

Více

Měřená veličina. Rušení vyzařováním: magnetická složka (9kHz 150kHz), magnetická a elektrická složka (150kHz 30MHz) Rušivé elektromagnetické pole

Měřená veličina. Rušení vyzařováním: magnetická složka (9kHz 150kHz), magnetická a elektrická složka (150kHz 30MHz) Rušivé elektromagnetické pole 13. VYSOKOFREKVENČNÍ RUŠENÍ 13.1. Klasifikace vysokofrekvenčního rušení Definice vysokofrekvenčního rušení: od 10 khz do 400 GHz Zdroje: prakticky všechny zdroje rušení Rozdělení: rušení šířené vedením

Více

Obrázek č. 1 : Operační zesilovač v zapojení jako neinvertující zesilovač

Obrázek č. 1 : Operační zesilovač v zapojení jako neinvertující zesilovač Teoretický úvod Oscilátor s Wienovým článkem je poměrně jednoduchý obvod, typické zapojení oscilátoru s aktivním a pasivním prvkem. V našem případě je pasivním prvkem Wienův článek (dále jen WČ) a aktivním

Více

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní. Modelování predikce časových řad návštěvnosti web domény pomocí SVM Bc.

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní. Modelování predikce časových řad návštěvnosti web domény pomocí SVM Bc. Unverzta Pardubce Fakulta ekonomcko-správní Modelování predkce časových řad návštěvnost web domény pomocí SVM Bc. Vlastml Flegl Dplomová práce 2011 Prohlašuj: Tuto prác jsem vypracoval samostatně. Veškeré

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo Projektu Škola CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Ing. Bc.Štěpán Pavelka Číslo VY_32_INOVACE_EL_2.17_zesilovače 8 Název Základní

Více

5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE

5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE 5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE Měniče mění parametry elektrické energie (vstupní na výstupní). Myslí se tím zejména napětí (střední hodnota) a u střídavých i kmitočet. Obr. 5.1. Základní dělení měničů 1 Obr. 5.2.

Více

Určení tvaru vnějšího podhledu objektu C" v areálu VŠB-TU Ostrava

Určení tvaru vnějšího podhledu objektu C v areálu VŠB-TU Ostrava Acta Montanstca lovaca Ročník 0 (005), číslo, 3-7 Určení tvaru vnějšího podhledu objektu C" v areálu VŠB-TU Ostrava J. chenk, V. Mkulenka, J. Mučková 3, D. Böhmová 4 a R. Vala 5 The determnaton of the

Více

VY_32_INOVACE_E 15 03

VY_32_INOVACE_E 15 03 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Teorie úlohy: Operační zesilovač je elektronický obvod, který se využívá v měřící, výpočetní a regulační technice. Má napěťové zesílení alespoň A u

Teorie úlohy: Operační zesilovač je elektronický obvod, který se využívá v měřící, výpočetní a regulační technice. Má napěťové zesílení alespoň A u Fyzikální praktikum č.: 7 Datum: 7.4.2005 Vypracoval: Tomáš Henych Název: Operační zesilovač, jeho vlastnosti a využití Teorie úlohy: Operační zesilovač je elektronický obvod, který se využívá v měřící,

Více

Při návrhu FIR filtru řešíme obvykle následující problémy:

Při návrhu FIR filtru řešíme obvykle následující problémy: Návrh FIR filtrů Při návrhu FIR filtru řešíme obvykle následující problémy: volba frekvenční odezvy požadovaného filtru; nejčastěji volíme ideální charakteristiku normovanou k Nyquistově frekvenci, popř.

Více

ŘEŠENÍ PROBLÉMU LOKALIZACE A ALOKACE LOGISTICKÝCH OBJEKTŮ POMOCÍ PROGRAMOVÉHO SYSTÉMU MATLAB. Vladimír Hanta 1, Ivan Gros 2

ŘEŠENÍ PROBLÉMU LOKALIZACE A ALOKACE LOGISTICKÝCH OBJEKTŮ POMOCÍ PROGRAMOVÉHO SYSTÉMU MATLAB. Vladimír Hanta 1, Ivan Gros 2 ŘEŠENÍ PROBLÉMU LOKALIZACE A ALOKACE LOGISTICKÝCH OBJEKTŮ POMOCÍ PROGRAMOVÉHO SYSTÉMU MATLAB Vladmír Hanta 1 Ivan Gros 2 Vysoká škola chemcko-technologcká Praha 1 Ústav počítačové a řídcí technky 2 Ústav

Více

TRANSPORT VLHKOSTI VE VZORCÍCH IZOLAČNÍCH MATERIÁLŮ

TRANSPORT VLHKOSTI VE VZORCÍCH IZOLAČNÍCH MATERIÁLŮ TRANSPORT VLHKOSTI VE VZORCÍCH IZOLAČNÍCH MATERIÁLŮ Gunnar Kűnzel, Mlosla Lnda Abstract V příspěku jsou uedeny analoge elčn a parametrů př transportu lhkost zorkem materálu e formě desky a elektrckém obodu.

Více

ČVUT FEL. X16FIM Finanční Management. Semestrální projekt. Téma: Optimalizace zásobování teplem. Vypracoval: Marek Handl

ČVUT FEL. X16FIM Finanční Management. Semestrální projekt. Téma: Optimalizace zásobování teplem. Vypracoval: Marek Handl ČVUT FEL X16FIM Fnanční Management Semestrální projekt Téma: Optmalzace zásobování teplem Vypracoval: Marek Handl Datum: květen 2008 Formulace úlohy Pro novou výstavbu 100 bytových jednotek je třeba zvolt

Více

Teorie efektivních trhů (E.Fama (1965))

Teorie efektivních trhů (E.Fama (1965)) Teore efektvních trhů (E.Fama (965)) Efektvní efektvní zpracování nových nformací Efektvní trh trh, který rychle a přesně absorbuje nové nf. Ceny II (akcí) náhodná procházka Předpoklady: na trhu partcpuje

Více

Posuzování dynamiky pohybu drážních vozidel ze záznamu jejich jízdy

Posuzování dynamiky pohybu drážních vozidel ze záznamu jejich jízdy Posuzování dynamky pohybu drážních vozdel ze záznamu jejch jízdy Ing. Jaromír Šroký, Ph.D. ŠB-Techncká unverzta Ostrava, Fakulta strojní, Insttut dopravy, tel: +40 597 34 375, jaromr.sroky@vsb.cz Úvod

Více

1. Spektrální rozklad samoadjungovaných operátorů 1.1. Motivace Vlastní čísla a vlastní vektory symetrické matice 1 1 A = 1 2.

1. Spektrální rozklad samoadjungovaných operátorů 1.1. Motivace Vlastní čísla a vlastní vektory symetrické matice 1 1 A = 1 2. . Spektrální rozklad samoadjungovaných operátorů.. Motvace Vlastní čísla a vlastní vektory symetrcké matce A = A λe = λ λ = λ 3λ + = λ 3+ λ 3 Vlastní čísla jsou λ = 3+, λ = 3. Pro tato vlastní čísla nalezneme

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VĚTRACÍ SYSTÉMY OBYTNÝCH DOMŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VĚTRACÍ SYSTÉMY OBYTNÝCH DOMŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE VĚTRACÍ SYSTÉMY OBYTNÝCH DOMŮ VENTILATION

Více

SÍŤOVÁ ANALÝZA. Základní pojmy síťové analýzy. u,. Sjednocením množin { u, u,..., 2. nazýváme grafem G.

SÍŤOVÁ ANALÝZA. Základní pojmy síťové analýzy. u,. Sjednocením množin { u, u,..., 2. nazýváme grafem G. SÍŤOVÁ ANALÝZA Využívá grafcko-analytcké metody pro plánování, řízení a kontrolu složtých návazných procesů. yto procesy se daí rozložt na dílčí a organzačně spolu souvseící čnnost. yto procesy se nazývaí

Více

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky. Bakalářská práce. Zpracování výsledků vstupních testů z matematiky

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky. Bakalářská práce. Zpracování výsledků vstupních testů z matematiky Západočeská unverzta v Plzn Fakulta aplkovaných věd Katedra matematky Bakalářská práce Zpracování výsledků vstupních testů z matematky Plzeň, 13 Tereza Pazderníková Prohlášení Prohlašuj, že jsem bakalářskou

Více

STATISTIKA (pro navazující magisterské studium)

STATISTIKA (pro navazující magisterské studium) Slezská unverzta v Opavě Obchodně podnkatelská fakulta v Karvné STATISTIKA (pro navazující magsterské studum) Jaroslav Ramík Karvná 007 Jaroslav Ramík, Statstka Jaroslav Ramík, Statstka 3 OBSAH MODULU

Více

Úloha 5 Řízení teplovzdušného modelu TVM pomocí PC a mikropočítačové jednotky CTRL

Úloha 5 Řízení teplovzdušného modelu TVM pomocí PC a mikropočítačové jednotky CTRL VŠB-TUO 2005/2006 FAKULTA STROJNÍ PROSTŘEDKY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ Úloha 5 Řízení teplovzdušného modelu TVM pomocí PC a mikropočítačové jednotky CTRL SN 72 JOSEF DOVRTĚL HA MINH Zadání:. Seznamte se s teplovzdušným

Více

MODELOVÁNÍ A INTERAKTIVNÍ ANALÝZA HP MEMRISTORU V MICRO-CAPU V. 10

MODELOVÁNÍ A INTERAKTIVNÍ ANALÝZA HP MEMRISTORU V MICRO-CAPU V. 10 MODELOVÁNÍ A INTERAKTIVNÍ ANALÝZA HP MEMRISTORU V MICRO-CAPU V. 10 Dalbor Bolek 1 - Zdeněk Bolek 2 Vera Bolková 3 ABSTRACT: In May 2008, a research team from Hewlett-Packard (HP) annonced the desgn of

Více

Určování únavových vlastností při náhodné amplitudě zatížení

Určování únavových vlastností při náhodné amplitudě zatížení Úvod klapka podložka žvotnostní test spojení klapka-podložka Požadavek zákazníka: - navrhnout a provést zrychlené komponentní testy spoje klapka-podložka - provést objektvní srovnání různých varant z hledska

Více

Nízkofrekvenční (do 1 MHz) Vysokofrekvenční (stovky MHz až jednotky GHz) Generátory cm vln (až desítky GHz)

Nízkofrekvenční (do 1 MHz) Vysokofrekvenční (stovky MHz až jednotky GHz) Generátory cm vln (až desítky GHz) Provazník oscilatory.docx Oscilátory Oscilátory dělíme podle několika hledisek (uvedené třídění není zcela jednotné - bylo použito vžitých názvů, které vznikaly v různém období vývoje a za zcela odlišných

Více

Quantization of acoustic low level signals. David Bursík, Miroslav Lukeš

Quantization of acoustic low level signals. David Bursík, Miroslav Lukeš KVANTOVÁNÍ ZVUKOVÝCH SIGNÁLŮ NÍZKÉ ÚROVNĚ Abstrakt Quantization of acoustic low level signals David Bursík, Miroslav Lukeš Při testování kvality A/D převodníků se používají nejrůznější testovací signály.

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava TEORIE OBVODŮ I. Studijní opora. Jaromír Kijonka a kolektiv

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava TEORIE OBVODŮ I. Studijní opora. Jaromír Kijonka a kolektiv Vysoká škola báňská Techncká unverzta Ostrava TEOE OBVODŮ Studjní opora Jaromír Kjonka a kolektv Ostrava 7 ecenze: rof. ng. Josef aleček, Sc. Název: Teore obvodů Autor: Jaromír Kjonka a kolektv Vydání:

Více

9.12.2009. Metody analýzy rizika. Předběžné hodnocení rizika. Kontrolní seznam procesních rizik. Bezpečnostní posudek

9.12.2009. Metody analýzy rizika. Předběžné hodnocení rizika. Kontrolní seznam procesních rizik. Bezpečnostní posudek 9.2.29 Bezpečnost chemckých výrob N Petr Zámostný místnost: A-72a tel.: 4222 e-mal: petr.zamostny@vscht.cz Analýza rzka Vymezení pojmu rzko Metody analýzy rzka Prncp analýzy rzka Struktura rzka spojeného

Více

Úloha II.P... Temelínská

Úloha II.P... Temelínská Úloha IIP Temelínská 4 body; průměr 278; řešlo 49 studentů Odhadněte kolk jaderného palva se spotřebuje v jaderné elektrárně na 1 MWh elektrcké energe kterou spotřebují ldé až v domácnost Srovnejte to

Více