Mejstřík Presentace plyn EURO. Snímek 1

Transkript

1 Vztah ceny zemního plynu a ropy - světové zásoby, vývoj cen zemního plynu po skončení regulace vyplývající ze zkušenosti EU, regionalizace trhu s flexibilitou, zkušenosti z liberalizace v zahraničí Michal Mejstřík, EEIP, a.s. a IES FSV UK Spoluautorky: Dita Tesárková a Julie Chytilová prezentace pro EURO setkání Gas Business Breakfast , Praha Snímek 1

2 Obsah: 1. Vývoj světových zásob a spotřeby ropy a zemního plynu 2. Vztah ceny zemního plynu a ropy 3. Zkušenosti z liberalizace okolních zemí 4. Vývoj cen po liberalizaci 5. Liberalizace vs. bezpečnost dodávek Snímek 2

3 ROPA rychlé zvyšování světových zásob i spotřeby v čase Světové zásoby ropy; ; miliardy barelů Světové neobjevené zásoby ropy se odhadují na 940 mld. barelů (U.S. Geological Survey 2000) Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2006 Dlouhodobý růst světových zásob ropy Nová naleziště: - Září 2006, Mexický záliv, 15 mld. barelů - Srpen 2006, Baltské moře, 110 mil. bar. - Leden 2006, Kaspické moře, 600 mil. b. Nárůst zásob během roku 2006: - Irán, 6,7 mld. barelů - Saudská Arábie, 4,9 mld. barelů - Kuvajt, 2,5 mld. barelů Vs. výrazný růst světové spotřeby ropy Mezi lety 1965 a 2005 nárůst o 165%, tedy v průměru rychleji než zásob ale v posledních 6-7 letech se srovnalo. Největší růst-čína, Indie a další rychle rostoucí ekonomiky. Mezi lety 2003 a 2030 se očekává nárůst o 50% (International Energy Outlook 2006), tj. růst spotřeby o 1,4% ročně. Snímek 3

4 ZEMNÍ PLYN rychlé zvyšování zásob i spotřeby v čase Prokázané světové zásoby zemního plynu; ; biliony kubických metrů (tcm) Světové neobjevené zásoby zemního plynu se odhadují na 120 tcm (U.S. Geological Survey 2000) Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2006 Dlouhodobý růst světových zásob zemního plynu Nová naleziště: - Červen 2005; Indie; 560 bcm - Říjen 2006; Čína; 150 bcm - Listopad 2006; Turkmenistán; 7 tcm Nárůst zásob během roku 2006: - Irán, 870 bcm - Norsko, 300 bcm - Nigérie, 250 bcm Vs. výrazný růst světové spotřeby zemního plynu Mezi lety 1965 a 2005 nárůst o 290%, růst geograficky rovnoměrnější. Mezi lety 2003 a 2030 se očekává nárůst o 90% (International Energy Outlook 2006), tj. růst spotřeby o 2,4% ročně. Snímek 4

5 ROPA prokázané zásoby výrazně soustředěny Prokázané zásoby ropy ke konci roku 2005; miliardy barelů Stř. Východ 742,7 Asie, Pacifik 40,2 Sev. Amerika 59,5 J. a Stř. Amerika 103,5 Afrika 114,3 Evropa a Eurasie 140,5 Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2006 Snímek 5

6 ZEMNÍ PLYN prokázané zásoby soustředěny Prokázané zásoby zemního plynu ke konci roku 2005; biliony kubických metrů (tcm) Stř. Východ 72,13 Evropa a Eurasie 64,01 Rusko, Irán a Qatar = 56% rezerv zemního plynu Afrika 14,39 Asie, Pacifik 14,84 J. a Stř. Amerika 7,02 Sev. Amerika 7,46 Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2006 Snímek 6

7 Zásoby/produkce ropy nerovnoměrné požadavky na přepravu 50.0 Podíl prokázaných zásob a produkce ropy; ; Svět a země OECD Svět OECD Střední východ Celosvětový podíl zásob a produkce ropy dlouhodobě fluktuuje lehce nad 40. V posledních letech však mírně klesá větší napětí na trhu, přestože celosvětové zásoby ropy se zvyšují. Největší nárůst zásob zaznamenaly Irán a Rusko. V zemích OECD indikátor klesl ze 17-násobku v roce 1990 na 11- násobek. Pro oblast Středního Východu dosahuje indikátor 80-násobku Snímek

8 Zásoby/produkce zemního plynu požadavky na přepravu 80.0 Podíl prokázaných zásob a produkce zemního plynu; ; Svět a EU Zatímco celosvětový podíl zásob a produkce zemního plynu dlouhodobě fluktuuje okolo 65-násobku v posledních letech však mírně klesá, přestože celosvětové zásoby rostou. V zemích EU- 25 dokonce klesl od roku 1990 z 22-násobku na 13-násobek. Pro oblast Středního Východu dosahuje indikátor 250-násobku. Díky zvyšující se produkci klesl ze 400-násobku v roce Svět EU Střední východ Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2006 Snímek 8

9 Produkce a spotřeba ropy v zemích OECD ; miliardy barelů za rok Spotřeba Produkce Zatímco v roce 2003 dovážely země OECD v průměru 32,4 milionu barelů denně, v roce 2030 budou podle předpovědí dovážet 40,1 milionu barelů denně Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2006 Snímek 9

10 Produkce a spotřeba zemního plynu v EU ; miliardy kubických metrů (bcm) za rok 500,0 450,0 400,0 350,0 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0 Produkce Spotřeba Podle předpovědí vzroste dovozní závislost EU-25 z nynějších téměř 50% na: 61 % v roce % v roce % v roce Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2006 Snímek 10

11 Mizející převis nabídky na klíčových trzích USA růst cen Stále vyhrocenější a křehčí rovnováha produkce a spotřeby vede k růstu cen a vyšší cenové volatilitě tato situace bude pokračovat Zdroj: Petak, K.R Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked? Snímek 11

12 Výstavba nové infrastruktury ZP urychlena vyššími cenami Stále křehčí rovnováha na trhu zemního plynu růst cen a jejich volatility Očekávaný nárůst poptávky: rychle rostoucí ekonomiky rozvíjejících se zemí (Čína, Indie), Evropa,... Očekávaný nárůst produkce: Střední Východ, Kaspická oblast. Řada plynovodů s vysokou kapacitou spojující Střední Východ a Kaspickou oblast s Evropou a rostoucími asijskými zeměmi je buď plánována nebo je ve výstavbě jejich návratnost roste díky vyšším cenám. Rusko Yamal Evropa, druhá větev plynovodu ze Severního Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa (kapacita 33 mld. m 3 ) Severoevropský plynovod, výstavba plynovodu pod Baltským mořem, přes Německo do Velké Británie (kapacita 20 až 30 mld. m 3, dokončení 2007) Novopskov Užhorod, výstavba plynovodu z východu na západ Ukrajiny až po hranice Slovenska (kapacita 28 mld. m 3 ) Prodloužení plynovodu Blue Stream, možnosti prodloužení plynovodu (vedoucího pod Černým mořem z Ruska do Turecka) do Řecka a Itálie, a Maďarska Kaspická oblast Turkmenistán, Uzbekistán, Kazachstán Projekt Nabucco, výstavba plynovodu z Turecka do Rakouska přes Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko (kapacita mld. m 3, z toho 8-10 mld. m 3 pro domácí spotřebu tranzitních zemí, zahájení provozu plánováno na rok 2011) Turecko-Řecko-Itálie, spojení Turecka a Řecka, příp. i Itálie (max. kap. 3 mld. m 3, v případě rozšíření do Itálie mld. m 3, dokončení 2009) Plynovod Jižní Kavkaz, spojující Ázerbajdžán a Turecko přes Gruzii (kapacita 7 mld. m 3 s možným zdvojnásobením v budoucnu, dokončení 2006) Trans-kaspický plynovod, vedoucí z Turkmenistánu pod Kaspickým mořem, přes Ázerbajdžán a Gruzii do Turecka Turkmenistán Irán, část plynovodu z Iránu do Turecka byla dokončena, výstavba plynovodu přes Irán nezačala, společnost Shell se v roku 2003 stáhla ze země (kapacita 15 mld. m 3, možnost rozšíření na mld. m 3 nepravděpodobná z důvodu politické nestability v Iránu) Vzhledem ke vzdálenostem nalezišť od spotřebitelů roste význam LNG: nejvýznamnějšími exportéry LNG jsou (a/či do LNG infrastruktury mohutně investují) Irán, Katar, Omán a Spojené arabské emiráty Snímek 12

13 Výstavba nové infrastruktury: Klesá nebo roste závislost na Rusku? 1. Yamal Evropa 2. Severoevropský plynovod 3. Novopskov Užhorod 4. Projekt Nabucco 5. Turecko-Řecko-Itálie 6. Plynovod Jižní Kavkaz 7. Trans-kaspický plynovod 8. Turkmenistán-Irán-Turecko Snímek 13

14 Kam půjde plyn z kaspické oblasti? Napojení plynovodů z Kazachstánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu Snímek 14

15 Obsah: 1. Vývoj světových zásob a spotřeby ropy a zemního plynu 2. Vztah ceny zemního plynu a ropy 3. Zkušenosti z liberalizace okolních zemí 4. Vývoj cen po liberalizaci 5. Liberalizace vs. bezpečnost dodávek Snímek 15

16 Dlouhodobý vývoj ceny ropy ovlivněn událostmi Pensylvánský ropný boom Počátek vývozu ropy z Ruska Objevení pole Spindletop v Texasu Objevení pole ve Východním Texasu Suezská krize Zavedení zpětného netto oceňování Invaze Iráku do Kuvajtu USD/barel (ceny roku 2005) Počátek produkce na Sumatře Obavy z nedostatku v USA Nárůst produkce ve Venezuele Jomkipurská válka Iránská revoluce Asijská finanční krize Válka v Iráku Cena ropy byla v posledních 25 letech velmi nestálá, což se dá očekávat i v budoucnu. Spíše než zdroje jsou důležité politické a ekonomické faktory Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2006 Snímek 16

17 Vztah ceny ropy a zemního plynu Vztah mezi ropou a zemním plynem - Spotřeba: substituty - Produkce: komplementy Cena ropy cenu plynu, nikoliv naopak - Důvod: relativní velikost trhů Efekty - Cena ropy určena na světovém trhu - Regionální segmentace trhů se zemním plynem - Efekt poptávky - Zdražení ropy substituce vyšší poptávka po plynu růst ceny - Efekt nabídky - Zvýšení poptávky po ropě růst ceny vyšší produkce ropy zvýšení nákladů na produkci (jak ropy tak zemního plynu) - Současně možný nárůst produkce zemního plynu snížení ceny plynu (při nezměněné poptávce po něm) - Volatilita - Napjatá rovnováha mezi poptávkou a nabídkou události silně ovlivňují cenu - Trh s LNG - Rozšiřující se trh s LNG sbližování cen na regionálních trzích se zemním plynem Snímek 17

18 Indikátory zůstanou ceny ropy a plynu svázané? Indikátor Přesun kapacit od plynu směrem k ropě Globalizace LNG Globalizace LNG Environmentální politika upřednostňující plyn Environmentální politika upřednostňující jiná paliva Počasí Počasí Podzemní zásobníky plynu Příklad události na trhu Snižování kapacity v důsledku stáří Politické události oddalují rozvoj zkapalňování Agresivní rozvoj LNG zkapalňování Nižší zpracování uhlí Jádro - dotace Hurikán Mírné teploty, vlhčí počasí než obvykle Agresivní rozvoj zásobníků Předpokládaný výsledek Růst cen plynu vzhledem k ceně ropy Nárůst cen plynu Pokles cen plynu vzhledem k ceně ropy Nárůst cen plynu Pokles cen plynu Nárůst cen plynu Pokles cen plynu Omezení vlivu počasí, vyšší korelace mezi cenami ropy a plynu Zdroj: Petak, K.R Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked? Snímek 18

19 Dlouhodobý vývoj ceny ropy a plynu Ceny ropy ceny plynu Alžírsko, Saudská Arábie společná ložiska ropy a plynu nutné odtěžit obojí za stejnou cenu Azerbajdžán společná ložiska v moři nejprve odtěžit ropu, pak zemní plyn Rusko pouze ložiska plynu diskuze Rusko - EU možné navázání ceny plynu na mix jiných paliv? Nový kartel? prospělo by ČR, SR, některým státům SVE, proti většina států EU 15 plyn = konkurence ropy Cenové změny ropy a plynu (%) příklad VB (rozvolněný vztah) Zemní plyn NBP Brent Zdroj: The European Gas Market. Eurogas Views On The Way Forward, Poznámka: NBP National Balancing Point, UK pomyslný vyrovnávací bod Snímek 19

20 Ceny ropy a zemního plynu USA (těsný vztah) West Texas Intermediate Erath - Louisiana Historicky stabilní vztah mezi cenami ropy a zemního plynu. Dynamická analýza: Dočasný šok v ceně ropy (20%, 1 měsíc) 5% dopad na cenu plynu Trvalý šok (20%) 16% dopad na cenu plynu Zdroj: Villar, J.A. and F.L. Joutz The Relationship between Crude Oil and Natural Gas Prices. EIA Snímek 20

21 Ceny ropy a zemního plynu USA a svět Průměrné roční ceny v USD/MMBtu Širší pásmo pro ceny zemního plynu relativně slabá korelace mezi regionálními trhy Vs. rozvíjející se trh s LNG očekávaná konvergence cen Světové ceny plynu - rozpětí Cena plynu Henry Hub Světové ceny ropy - rozpětí Cena ropy - WTI Zdroj: Petak, K.R Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked? Snímek 21

22 Ceny ropy a zemního plynu USA a svět Průměrné roční ceny v USD/MMBtu - předpověď Napjatá rovnováha nabídky a poptávky relativně vysoké a volatilní ceny Současný vztah ovlivněn konkurencí na straně poptávky (změna paliva) Budoucí vztah mezi cenami ropy a plynu ovlivněn nabídkovou stranou (LNG vs. vývoj zásob ropy) Světové ceny plynu - rozpětí Cena plynu Henry Hub Světové ceny ropy - rozpětí Cena ropy - WTI Zdroj: Petak, K.R Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked? Snímek 22

23 Poptávka po plynu výrazná cenová volatilita a vliv počasí Výrazná cenová volatilita potřeba dodatečných zdrojů flexibility, zavedení peakload pricing Rozděleníčetností výskytu ceny plynu (Henry Hub): leden prosinec 2007 Zdroj: Petak, K.R Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked? Snímek 23

24 Vztah ceny ropy a zemního plynu významně ovlivněn kurzem CZK/USD Ropa CZK, plyn CZK Ropa USD, plyn CZK I.01 IV.01 I.01 V.01 IX.01 I.02 V.02 IX.02 I.03 V.03 Ropa Brent CZK/barel Ropa USD, plyn USD VII.01 X.01 I.02 IV.02 VII.02 X.02 I.03 Brent USD/barel IX.03 I.04 V.04 IV.03 VII.03 X.03 I.04 IV.04 Gas USD/GJ IX.04 I.05 V.05 IX.05 Zemní plyn CZK/kW VII.04 X.04 I.05 IV.05 VII.05 X ,035 0,030 0,025 0,020 0,015 0,010 0,005 0,000 Ropa Brent Europe (Zdroj: EIA); Zemní plyn ČR; JČP, domácnost kw (Zdroj: ERÚ); Směnný kurz CZK/USD (Zdroj: ČNB) I.01 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 IV.01 VII.01 X.01 I.02 IV.02 VII.02 X.02 I.03 IV.03 VII.03 Ropa Brent USD/barel X.03 I.04 IV.04 Směnný kurz CZK/USD VII.04 X.04 I.05 IV.05 Zemní plyn CZK/kW I.01 IV.01 VII.01 X.01 I.02 IV.02 VII.02 X.02 I.03 IV.03 VII.03 X.03 I.04 Směnný kurz CZK/USD VII.05 Snímek 24 X IV.04 VII.04 X.04 I.05 IV.05 VII.05 X.05

25 Vztah ceny ropy a zemního plynu, vliv směnného kurzu Korelace: Ropa Brent (Europe; cena za barel) zemní plyn (domácnosti v ČR; cena za kw) Ropa CZK - Plyn CZK p-value Ropa USD - Plyn CZK p-value Ropa USD - Plyn USD p-value Bez zpoždění 0, , , , , , Q zpoždění 0, , , , , , Q zpoždění 0, , , , , , Q zpoždění 0, , , , , , Q zpoždění 0, , , , , , Poznámka: p-value hladina významnosti statisticky významná korelace pro p < 0,05 Snímek 25

26 Obsah: 1. Vývoj světových zásob a spotřeby ropy a zemního plynu 2. Vztah ceny zemního plynu a ropy 3. Zkušenosti z liberalizace v okolních zemích 4. Vývoj cen po liberalizaci 5. Liberalizace vs. bezpečnost dodávek Snímek 26

27 Výsledky liberalizace plynárenských trhů (1) Svázanost cen ropy a plynu Přesun marže k producentům (Gazprom) Liberalizace Nemalé náklady (unbundling změna organizace společností, přeceňování aktiv,...) vs. relativně malý přínos oproti očekávání Vývoj cen pro zákazníky ovlivněn především vývojem cen ropy - vstup nových dodavatelů nezpůsobil výrazný pokles cen Pozitivní přínos začala diskuze o smlouvách a kontraktačních podmínkách Výsledky stálá existence oddělených národních trhů změna dodavatele v omezené míře bývalé státní monopoly na většině trhů - udržení si monopolního postavení zájem nových subjektů o vstup na trh? (Vemex, Wingas) Porovnatelnost plynárenství s elektroenergetikou? producenti elektřiny možný výběr z celé řady primárních paliv, možnost ovlivnit své konkurenční prostředí plynárenské společnosti odkázány na importní kontrakty pro jediný druh paliva, jehož producentem několik státních monopolů 86% objemu plynu v Evropě obchodováno za ceny odvozené od cen ropy ceny určené trhem? (otázka tvorby nezávislého operátora trhu s plynem náklady (vyšší cena) vs. výnosy (vyšší transparentnost)) EK snaha, aby producenti soupeřili o zákazníka je to na trhu s plynem možné? (plyn Rusko, Norsko, Alžírsko, LNG vs. elektroenergetika mnoho zdrojů) Snímek 27

28 Výsledky liberalizace plynárenských trhů (2) Klasifikace členských států dle změny dodavatele největší progres Benelux, Dánsko, Španělsko, Itálie pro ostatní, především nové, členské státy otevření trhu zanedbatelný vliv na chování zákazníků Kumulativně od začátku otevírání trhu Velkoodběratelé/ elektrárny Střední odběratelé Maloodběratelé/ domácnosti >50% IE, ES, UK EK, ES 20-50% DK, IT, BE BE, IE, DK UK 5-20% AT, FR, HU AT, BE, FR, HU BE, NL <5% ostatní ostatní ostatní Zdroj: Report on Progress in Creating the Internal Gas and Electricity Market, 2005, EC Snímek 28

29 Výsledky liberalizace plynárenských trhů (3) Změna dodavatele: objem spotřeby, kumulativně od začátku otevírání trhu Elektrárny Velké podniky Střední podniky Malé podniky a domácnosti Překážky: Belgie 25% 9% Česká republika 0% 0% 0% 0% Dánsko 30% <2% Estonsko 0% 0% 0% 0% Francie 14% 0% Irsko 100% 49% 0% Itálie 23% 3% 1% Litva 0% 0% 0% 0% Lotyšsko 0% 0% 0% 0% Lucembursko 2% 0% 0% Maďarsko Německo Nizozemí 6% 5% Polsko 0% 0% 0% 0% Rakousko 6% 4% Slovensko 0% 0% 0% 0% Slovinsko 0% 0% 0% 0% Španělsko 60% 2% Švédsko VB >90% >85% >75% 47% Nerovný přístup k sítím Kontrola cen Neochota ke změně dodavatele ( nejistota) Zdroj: Report on Progress in Creating the Internal Gas and Electricity Market, 2005, EC Snímek 29

30 Výsledky liberalizace plynárenských trhů (4) Existence kontroly cen Průmysloví odběratelé Malí komerční odběratelé Domácnosti Belgie Ne Ne Ano Česká republika Ne Ano Ano Dánsko Ano Ano Ano Estonsko Ne Ne Ano Francie Ne Ano Ano Irsko Ano Ano Ano Itálie Ne Ne Ano Litva Ne Ano Ano Lotyšsko Ano Ano Ano Lucembursko Ne Ne Ne Maďarsko Ano Ano Ano Německo Ne Ne Ne Nizozemí Ne Ne Ne Polsko Ano Ano Ano Rakousko Ne Ne Ne Slovensko Ne Ne Ano Slovinsko Ne Ano Ano Španělsko Ano Ano Ano Švédsko Ne Ne Ne VB Ne Ne Ne Zdroj: Report on Progress in Creating the Internal Gas and Electricity Market, 2005, EC Snímek 30

31 Výsledky liberalizace plynárenských trhů (5) Stupeň koncentrace Produkce a dovoz plynu Výroba elektřiny Velmi vysoká koncentrace (HHI vyšší než 5000) všichni ostatní BE, FR, GR, IE, PT, EE, LV, SK, SI Vysoká koncentrace (HHI ) AT, IE, IT, ES, NL DE, IT, ES, LT, CZ Nízká koncentrace (HHI ) UK AT, NORDIC, NL, UK, PL, HU Zdroj: Report on Progress in Creating the Internal Gas and Electricity Market, 2005, EC Snímek 31

32 Výsledky liberalizace plynárenských trhů (6) Tržní struktura import, produkce, konec roku 2004 Celková spotřeba (bcm/rok) Počet společností s 5% podílem na výrobní/dovozní kapacitě Počet společností s 5% podílem na dostupném plynu Podíl 3 největších dodavatelů na velkoobchodním trhu Belgie Česká republika Dánsko % Estonsko % Francie % Irsko % Itálie % Litva % Lotyšsko % Lucembursko Maďarsko % Německo ca 80% Nizozemí % Polsko % Rakousko % Slovensko 6, Slovinsko % Španělsko % Švédsko % VB % Vysoký supeň koncentrace Výjimka Španělsko relativně vyrovnaná tržní struktura - konkurenční dodavatelé 17% a 9% tržní podíl Otázka dlouhodobých kontraktů: dlouhodobě nasmlouvaná kapacita znemožňuje novým hráčům rezervaci jim potřebné kapacity vs. relativně stabilní pro realizaci investic prostředí Zdroj: Report on Progress in Creating the Internal Gas and Electricity Market, 2005, EC Snímek 32

33 Výsledky liberalizace plynárenských trhů (7) Tržní struktura dodavatelé ZP, konec roku 2004 Počet společností s 5% tržním podílem a vyšším Počet nezávislých dodavatelů Tržní podíl 3 největších společností - elektrárny Tržní podíl 3 největších společností - velcí zákazníci Tržní podíl 3 největších společností - střední a malí odběratelé Tržní podíl 3 největších společností - drobní podnikatelé, dománosti Belgie 3/5 12/8-100%/90% 100%/99% 99%/100% Česká republika % 51% 57% Dánsko % 92% 100% 100% Estonsko % 100% 100% 100% Francie % 100% 100% 100% Irsko % 100% 100% 100% Itálie % 54% - 33% Litva % 100% 100% Lotyšsko % 100% 100% Lucembursko % 95% 93% 93% Maďarsko % 77% 76% 79% Německo Nizozemí % Polsko % Rakousko Slovensko % 100% 100% 100% Slovinsko Španělsko % 77% 90% Švédsko VB % 53% 61% 77% Zdroj: Report on Progress in Creating the Internal Gas and Electricity Market, 2005, EC Ve většině případů regulované ceny pro malé podnikatele a domácnosti u 13 členských států Rakousko, Německo ačkoli dle zákona plně otevřený trh, tradiční dodavatelé si z velké většiny udrželi tržní podíl, konkurence v dodávkách pro domácnosti neexistuje V určitém rozsahu existence konkurence ve VB, Dánsku, Nizozemí, Itálii, Španělsku Snímek 33

34 Výsledky liberalizace plynárenských trhů TSO unbundling(8) Unbundling provozovatelů přepravní soustavy 2005 Implementace právního unbundlingu Oddělené vedení společnosti Oddělená prezentace společnosti Oddělené regulované účetnictví Audit odděleného účetnictví Zveřejnění odděleného účetnictví Oddělené představenstvo bez vedoucích představitelů ostatních společností skupiny Celkové pořadí ze 6 bodů Belgie ano A A A A A N 5 Česká republika Dánsko ne N N A N N N 1 ano a vlast. unbund. A A A A A A 6 Estonsko ne N N A N N N 1 Francie ano, stát N N A A N N 2 Irsko ne N N N N A N 1 Itálie ano a vlast. unbund. A A A A N A 5 Litva ne N N N A N N 1 Lotyšsko ne N N A A N N 2 Lucembursko ne N N A A N N 2 Maďarsko ano A částečně N A A A 5 Německo částečná N N A A N A 3 Nizozemí ano a vlast. unbund. A A A A A A 6 Polsko ano A A N A A N 4 Rakousko ano A A N N N A 3 Slovensko ne N A N N N N 1 Slovinsko ne N A A A A A 5 Španělsko ano N A N A A N 3 Švédsko VB ano a vlast. unbund. ano a vlast. unbund. A A A A A A 6 A A A A A A 6 European Commission - considers the option for the full liberalisation of gas markets Argument - integrated companies should be split up into separately owned gas transportation and gas supply companies The UK market experience of full ownership unbundling suggests that it significantly changes the behaviour of the transport undertaking: a fully unbundled TSO will focus on optimizing the use of its network. (Zdroj: The advantages of full ownership unbundling in gas transportation and supply? How the European Commission got it wrong about the UK ) Zdroj: Report on Progress in Creating the Internal Gas and Electricity Market, 2005, EC Snímek 34

35 Výsledky liberalizace plynárenských trhů DSO Unbundling (9) Unbundling provozovatelů distribuční soustavy 2005 Implementace právního unbundlingu Oddělené vedení společnosti Oddělená prezentace společnosti Oddělené regulované účetnictví Audit odděleného účetnictví Zveřejnění odděleného účetnictví Oddělené představenstvo bez vedoucích představitelů ostatních společností skupiny Celkové pořadí ze 6 bodů Belgie ano ano ano ano ano ano ne 5 Česká republika ne ne ne ano ne ne ne 1 Dánsko ano ne částečně ano ano ano ano 5 Estonsko ne ne ne ano ne ne ne 1 Francie ne ne ne ne ano ne ne 1 Irsko ne ne ne ne ne ano ne 1 Itálie ano ne ne ano ano ne ne 2 Litva ne ne ne ne ano ne ne 1 Lotyšsko ne ne ne ano ano ne ne 2 Lucembursko ne ne ne ne částečně ne ne 1 Maďarsko ne ne ne ne ano ano ne 2 Německo ne ne ne ano ano ne ano 3 Nizozemí ano ne ano ne ne ano ne 2 Polsko ne ne ne ne ne ne ne 0 Rakousko ano částečně částečně ne - ne částečně 2 Slovensko ne ne ano ne ne ne ne 1 Slovinsko ne ne ne ne ne ne ne 0 Španělsko a/n ne ano ne ne ne ne 1 Švédsko ne ne ne ano ano ano ne 3 VB ano a vlast. unbund. ano ano ano ano ano ano 6 Zdroj: Report on Progress in Creating the Internal Gas and Electricity Market, 2005, EC Snímek 35

36 Obsah: 1. Vývoj světových zásob a spotřeby ropy a zemního plynu 2. Vztah ceny zemního plynu a ropy 3. Zkušenosti z liberalizace v okolních zemích 4. Vývoj cen po liberalizaci 5. Liberalizace vs. bezpečnost dodávek Snímek 36

37 Dopady liberalizace trhů na spotřebitele ceny (1) Efekt na ceny plynu Obecně byly ceny v letech 2003 a 2004 nižší v zemích nejpokročilejších v otevírání trhů a v nových členských státech. Přetrvávají? výrazné rozdíly v cenách mezi starými a novými státy EU Mezinárodní diskriminace firem odporuje argumentu jednotného trhu EU Křížová dotace mezi spotřebiteli starých a nových členských států EU Očekávaná konvergence cen hlavně u velkých odběratelů, rozličné marže v různých státech budou těžko obhajitelné Nedošlo k žádnému výraznému poklesu cen v reakci na liberalizaci trhů. U cen plynu se dá očekávat spíše nárůst zdražování ropy růst nákladů na produkci z nově osvojovaných nalezišť růst nákladů na dopravu ze vzdálenějších nalezišť částečné zahrnutí nákladů na unbundling náklady na marketing (odlišit se od konkurence) nové služby pro zákazníky Možnost snižování cen u největších odběratelů Deregulace by měla přispět ke snížení cenových rozdílů mezi jednotlivými státy. Snímek 37

38 Dopady lib.trhů na spotřebitele - ceny (2) konvergence Ceny plynu zůstávají pod silným vlivem mezinárodních cen ropy, které jsou často zabudovány ve smlouvách mezi dovozci plynu a produkujícími zeměmi viz první část. Deregulace by měla přispět ke snížení cenových rozdílů mezi jednotlivými státy. Ačkoliv jsou si velkoobchodní ceny ve většině členských států velmi blízké, ceny pro konečné zákazníky vykazují podle informací Eurostatu významné rozdíly. Ceny pro velkoodběratele se pohybují v rozmezí od 10 EUR/MWh v Estonsku do 25 EUR/MWh ve Švédsku. Ceny pro domácnosti se pohybují v rozmezí od 15 EUR/MWh v Estonsku do více než 45 EUR/MWh v Portugalsku. Domácnosti EUR/GJ Porovnání cen plynu pro konečné spotřebitele, 02/2006 (kategorie D3 vs. I4-1, ceny jsou uvedeny bez daní) EE BG LT LV DK PT ES FR BE IT LU SL CZ PL SK RO HU Velkoodběratelé EUR/GJ Zdroj: EUROSTAT Poznámka: D3 - Roční spotřeba: GJ I4-1 - Roční spotřeba: GJ; load factor: 250 dní, hodin UK Snímek 38 GE

39 2006s s s s s02 Dopady liberalizace trhů na spotřebitele ceny (3) 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 12,00 6,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 FR NL BE IE IT AT SL LU UK CZ SK PL BG HR 4,00 2,00 0,00 10,00 0,00 Snímek s s s s s s01 14,00 12,00 8, s s s s s s s s s s s02 6,00 4,00 2,00 Zdroj: EUROSTAT 0,00 DK SE PT EU 12 EU 15 EU 25 GE ES 2006s s s s s02 Domácnosti - D3 (Roční spotřeba: GJ) LT RO LV EU 12 EU 15 EU 25 HU EE 2001s s s s s s01

40 2006s s s s s02 Dopady liberalizace trhů na spotřebitele ceny (4) Průmysl - I1 (Roční spotřeba: GJ; žádný požadavek na load faktor) 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 12,00 6,00 10,00 8,00 4,00 2,00 0,00 Zdroj: EUROSTAT Poznámka: Load faktor poměr průměrného vytížení ku špičkovému během určitého časového intervalu Snímek 40 PT UK GE SE DK EU 25 EU 15 EU s s s s s s01 6,00 4,00 2,00 HR HU PL SK CZ IT AT LU FR BE ES IE 12,00 10,00 0,00 8, s s s s s s s s s s s02 6,00 4,00 2,00 0,00 EE BG LV LT RO EU 25 EU 15 EU s s s s s s s s s s s01

41 2006s s s s s02 Dopady liberalizace trhů na spotřebitele ceny (5) 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Zdroj: EUROSTAT Snímek 41 DK SE GE UK PT EU 25 EU 15 EU s s s s s02 I2 (Roční spotřeba: GJ; load faktor: 200 dní) 12,00 10,00 8, s s s s s s01 6,00 4,00 2,00 LU IT FR IE BE AT CZ SI SK HU ES PL HR 10,00 9,00 8,00 7,00 0,00 6, s s s s s s s s s s s02 5,00 4,00 3,00 2,00 1, s s s s s s01 0,00 EE LV LT BG RO EU 25 EU 15 EU 12

42 2006s s s s s02 Dopady liberalizace trhů na spotřebitele ceny (6) 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Zdroj: EUROSTAT Snímek 42 EU 25 EU 15 EU 12 IE NL SE GE UK 2006s s s s s02 I3-1 (Roční spotřeba: GJ; load faktor: 200 dní, hodin) 10,00 9,00 8,00 7, s s s s s s01 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 LU FR IT HU AT CZ PT FI BE SI SK DK ES PL HR 9,00 8,00 7,00 0,00 6,00 5,00 4, s s s s s s s s s s s02 3,00 2,00 1, s s s s s s01 0,00 EU 25 EU 15 EU 12 RO LT BG LV EE

43 2006s s s s s02 Dopady liberalizace trhů na spotřebitele ceny (7) I3-2 (Roční spotřeba: GJ; load faktor: 250 dní, hodin) 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Zdroj: EUROSTAT Snímek 43 SE GE UK LU FR EU 25 EU 15 EU s s s s s02 9,00 8,00 7,00 6, s s s s s s01 5,00 4,00 3,00 2,00 IT AT CZ PT BE SI ES HR HU PL 9,00 8,00 1,00 7,00 0,00 6,00 5, s s s s s s s s s s s02 4,00 3,00 2,00 1, s s s s s s01 0,00 FI RO BG LT LV EU 25 EU 15 EU 12

44 2006s s s s s02 Dopady liberalizace trhů na spotřebitele ceny (8) I4-1(Roční spotřeba: GJ; load factor: 250 dní, hodin) 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 8,00 4,00 3,00 7,00 2,00 6,00 5,00 1,00 0,00 Zdroj: EUROSTAT Snímek 44 GE UK IT CZ FR EU 25 EU 15 EU s s s s s s s s s s s01 4,00 3,00 2,00 SK SI BE HU ES DK FI PT LU PL AT 8,00 7,00 1,00 6, s s s s s s s s s s s02 0,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1, s s s s s s01 0,00 EU 12 EU 15 EU 25 EE BG LT LV RO

45 Dopady liberalizace trhů na spotřebitele ceny (9) I5 (Roční spotřeba : GJ; load faktor: 330 dní, hodin) 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 CZ GE EE ES IT LV LT HU AT PL SK FI UK BG RO 0, s s s s s s s s s s s02 Zdroj: EUROSTAT Snímek 45

46 Výsledky liberalizace plynárenských trhů CR ceny dle ENA? Otázka vývoje cen a trhu po konec regulace, přechod na vzorec Zdroj: ENA, konference PlynárenstvíČR a SR 2006, Brno, Snímek 46

47 Obsah: 1. Vývoj světových zásob a spotřeby ropy a zemního plynu 2. Vztah ceny zemního plynu a ropy 3. Zkušenosti z liberalizace v okolních zemích 4. Vývoj cen po liberalizaci 5. Liberalizace vs. bezpečnost dodávek Snímek 47

48 Liberalizace vs. bezpečnost dodávek - Zelená kniha EU (1) Bezpečnost dodávek - vedle liberalizace více na program jednání otevírání trhu v protikladu bezpečnosti a spolehlivosti dodávek Zelená kniha EU z března 2006 Energetická strategie pro Evropu: rovnováha mezi udržitelným rozvojem, konkurenceschopností a zabezpečením dodávek nutné urychleně investovat Evropa během příštích 20 let nutné investovat přibližně 1 bn EUR - infrastruktura růst závislosti na dovozech - v příštích 20 až 30 letech přibližně 70 % energetických požadavků EU, v porovnání s 50 % v současné době, uspokojováno dováženými produkty částečně z regionů ohrožených nestabilitou zásoby koncentrovány v několika málo zemích - Rusko, Norsko a Alžírsko - podle současných tendencí by se závislost na dovozu zemního plynu během příštích 25 let zvýšila na 80 %. růst celosvětové poptávky po energii - do roku 2030 růst přibližně o 60 %, růst poptávky po ropě o 1,6 % za rok růst ceny ropy a zemního plynu oteplování klimatu dosud nerozvinuté plně konkurenční vnitřní trhy s energií - pouze v případě, že takovéto trhy budou existovat, budou občané a podniky v EU moci využívat všech výhod zabezpečených dodávek i nižších cen Snímek 48

49 Liberalizace vs. bezpečnost dodávek - Zelená kniha EU (1) 6 prioritních oblastí Energie pro růst a pracovní příležitosti v Evropě: dotvoření vnitřního evropského trhu s elektřinou a plynem Vnitřní trh s energií, který zaručí zabezpečení dodávek: solidarita mezi členskými státy Zabezpečení a konkurenceschopnost dodávek energií: cesta k udržitelnější, účinnější a různorodější skladbě zdrojů energií Integrovaný přístup k boji se změnami klimatu Podpora inovací: strategický plán pro evropské energetické technologie Na cestě k soudržné vnější energetické politice Vlastnický unbundling? Větší úloha úřadů pro ochranu hospodářské soutěže (zneužití dominantního postavení) spíše než další legislativní úpravy Snímek 49

50 EUROGAS bezpečnost dodávek (1) The European Gas Market; Eurogas Views On The Way Forward Dopady liberalizace důsledky pro investiční rozhodnutí společností Nutná větší transparence a více koherentní přístup k regulaci s cílem dosažení většího stupně integrace evropského plynárenského trhu prioritou správná implementace existující legislativy Důraz na možnou diverzifikaci pro zajištění odběratelskými, tranzitními a produkčními zeměmi bezpečnosti dodávek a dialog mezi Ohodnocení významu dlouhodobých take or pay kontraktů pro většinu společností tvoří základ bezpečnosti dodávek a komplementárních krátkodobých vztahů podporovaných likvidními trhy = rozšíření dodavatelských možností, lepší možnost optimalizace portfolia Snímek 50

51 EUROGAS bezpečnost dodávek (2) EU 25 Struktura dodávek Mezera v dodávkách Projekty Ostatní dovoz mimo EU Alžírsko Rusko Norsko Ostatní vnitroevropský trh Nizozemí Domácí produkce pro domácí účely Zdroj: The European Gas Market; Eurogas Views On The Way Forward Snímek 51

52 EUROGAS bezpečnost dodávek (3) EU 25 Domácí produkce zemního plynu VB Nizozemí Německo Itálie Polsko Zdroj: The European Gas Market; Eurogas Views On The Way Forward Snímek 52