ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE fakulta provozně ekonomická ANALÝZA VYUŽITÍ PLATEBNÍCH KARET V ČR

Transkript

1 ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE fakulta provozně ekonomická ANALÝZA VYUŽITÍ PLATEBNÍCH KARET V ČR DIPLOMOVÁ PRÁCE TEZE Autor: Šárka Seemannová Vedoucí DP: Ing. Daniela Pfeiferová Praha 2003

2 ANALÝZA VYUŽITÍ PLATEBNÍCH KARET V ČR ANALYSES OF PAYMENT CARDS USAGE IN CZECH REPUBLIC Osnova práce: 1) Úvod 2) Cíl a metodika práce 3) Literární rešerše zaměřená na historii platebních karet a dostupné typy PK v ČR 4) Analýza využití PK a) využití PK v České republice (PK všech asociací) b) srovnání využití PK asociace MasterCard c) srovnání využití PK asociacevisa 5) Budoucnost a další možnosti využití PK 6) Zhodnocení a závěr ÚVOD Cílem této diplomové práce je přehledné zpracování problematiky využití platebních karet v České republice. Toto poměrně široké téma může být nahlíženo z několika úhlů. Mimo hlavních úhlů pohledu, zmíněných níže na této stránce, je nezbytné alespoň rámcově analyzovat oblasti, které jsou s využitím PK v ČR úzce spjaty, jako například vývoj využití platebních karet v okolních regionech a v samotných karetních asociacích, které vydávání a používání platebních karet v České republice umožňují. Diplomová práce zpracovává zadané téma - využití platebních karet v ČR - ze tří možných pohledů: 1) možnosti využití jednotlivých existujících typů platebních karet rozdělených dle jejich funkčnosti a případných omezení 2) využití platebních karet k různým typům transakcí z pohledu držitele PK a z pohledu obchodníka přijímajícího PK k placení 3) z pohledu míry využití platebních karet za určité sledované období 2

3 METODIKA PRÁCE V úvodu a ve třetí kapitole diplomové práce je uvedena historie platebních karet, tj. jejich historický vývoj. Dále je do 3. kapitoly včleněn přehledný popis jednotlivých funkčností platebních karet podle různých způsobů jejich rozdělení. V neposlední řadě je do této kapitoly vložen přehled hlavních typů platebních karet, které jsou v současné době dostupné v České republice. Přehled může usnadnit orientaci v aktuální nabídce karet a podat obraz možností využití jednotlivých typů platebních karet vydávaných aktuálně v ČR. Analýze využití platebních karet z pohledu jednotlivých typů transakcí, je věnována první část čtvrté kapitoly. Tato oblast je rozdělena na Issuing (transakce uskutečněné držiteli platebních karet vydaných v ČR) a na Acquiring (transakce uskutečněné u obchodních míst a v bankomatech na území ČR). Analýze využití platebních karet z pohledu jejich míry využití za posledních několik let je věnována druhá část čtvrté kapitoly. Zde je uveden přehled relevantních údajů v rozmezí let 1996 až Využití platebních karet je zde demonstrováno údaji o počtu vydaných platebních karet, o množství a objemu transakcí uskutečněných prostřednictvím těchto karet atd. Dále je v této kapitole analyzováno zastoupení platebních karet jednotlivých asociací v ČR a navíc několik zajímavostí. Např. srovnání využití platebních karet muži a ženami v ČR. Podkladové údaje pro uvedené analýzy (údaje pro sestavení časových řad) byly čerpány především z údajů Sdružení bankovních karet. Sdružení pro bankovní karty je zájmovým sdružením právnických osob - bank příp. i jiných organizací, jejichž zájmem je rozvoj platebních karet v České republice a koordinace prací, souvisejících s tímto rozvojem. V zájmu svých členů jedná s tuzemskými i mezinárodními organizacemi z oblasti platebních karet. Dále byly údaje v kapitole 4 čerpány z výstupů karetních asociací MasterCard a VISA International. Regresní analýza použitá k vyjádření závislosti míry využití platebních karet na počtu obchodních míst a počtu peněžních automatů v České republice může být vodítkem při rozhodování představitelů bank o budoucí strategii na českém karetním trhu, konkrétně o rozložení aktivit do Issuingu a Acquringu platebních karet. Jako závisle proměnná byla v regresní analýze zvolena veličina počet vydaných PK v ČR, jako nezávisle proměnné pak byly uvedeny napozorované hodnoty SBK o počtu obchodních míst přijímajících PK v ČR a hodnoty o počtu bankomatů na území ČR v letech 2000 až 2002 (čtvrtletní údaje). 3

4 Kapitola 4 by měla podat ucelený obraz o vývoji a rozsahu využití platebních karet jak v České republice, tak v evropském regionu a částečně i předpovědět budoucí vývoj využití platebních karet. Budoucnost využití platebních karet, jejich nové možnosti a vyhlídky jsou podrobněji rozebrány v kapitole 5, jejímž cílem je nastínit hlavní trendy tohoto vývoje. Domnívám se, že hlavními trendy jsou E-commerce, M-commerce a čipové karty, které postupně vytlačují již nevyhovující karty s magnetickým pruhem a proto je tato kapitola rozdělena na tři hlavní části s již uvedenými názvy. V této kapitole je také více rozebrán největší problém využití stávajících platebních karet, a to je jejich bezpečnost. Troufám si tvrdit, že v každém způsobu využití těchto karet je problémem číslo jedna zabezpečení transakcí a zneužitelnost odcizených nebo ztracených karet. Při psaní této práce bylo čerpáno z literatury uvedené v přehledu na konci této práce. Literatura o platebních kartách v českém jazyce není zatím příliš rozšířená, proto některé informace jsou doplněny z literatury anglické např. z knihy asociace American Express, která je velice rozsáhlá a doplněná historickými fotografiemi. Údaje asociací MasterCard International a VISA International jsou dostupné také v angličtině, mj. ve formě výročních zpráv. Dále bylo čerpáno z nabídky jednotlivých bank, určené široké veřejnosti. Tyto informace jsou dostupné ve formě různých brožur volně přístupných v pobočkách jednotlivých bank. Dalším zdrojem informací byl náš podnikový intranet a webové servery asociací s chráněným přístupem. V neposlední řadě byly informace získávány z různých volně přístupných internetových serverů a jak již bylo uvedeno výše, podklady pro sestavení časových řad regresní analýzy byly čerpány z údajů Sdružení pro bankovní karty. HODNOCENÍ Platební karty se staly běžnou součástí života moderní společnosti a do určité míry náš život ovlivňují. V první části diplomové práce jsou přehledně shrnuty základní informace o historii platebních karet, dále informace o základních typech platebních karet a o jejich nabídce českými bankami. 4

5 Hlavní část diplomové práce, analýza využití platebních karet v České republice, přehledně zpracovává údaje vykazované karetními asociacemi a Sdružením pro bankovní karty a porovnává využití PK v ČR a blízkých oblastech za posledních několik let, kdy platební karty prožily výrazný posun v míře jejich využití. Lze stručně shrnout hlavní poznatky, které ve čtvrté kapitole vyplynuly: Od roku 1992, kdy došlo k zahájení provozu společného systému platebních karet a kdy počet vydaných PK v ČR činil 12 tisíc kusů, došlo k nárůstu počtu PK na hodnotu více než 5 milionů karet v roce 2002, tzn. obrovský nárůst míry využívání tohoto moderního bezhotovostního platebního prostředku. Porovnání 3. čtvrtletí roku 2001 a roku 2002 vykazuje u všech sledovaných veličin rostoucí meziroční tendenci. Sledovanými veličinami jsou: počet provozoven v ČR, počet a objem transakcí, počet instalovaných ATM, počet a objem bankomatových transakcí. Z růstu všech veličin, nejen počtu vydaných PK je možné usuzovat na využívání platebních karet jejich držiteli k placení za zboží a služby a současně na využívání PK k výběrům hotovosti z ATM ve stále větší míře. Platební karty nejsou tedy pouze pořizovány z důvodů jejich současné módnosti, ale jejich funkce jsou českými držiteli aktivně využívány. Regresní analýza vykázala silnou přímou závislost mezi počtem vydaných platebních karet a počtem obchodních míst akceptujících PK. Tento vztah ukazuje, že klienti bank se při rozhodování o využívání PK (tedy při rozhodování o tom, zda požádají o vydání PK) ohlížejí na počet obchodních míst, kde je možné kartou platit. Analýza naznačuje silný předpoklad růstu počtu vydaných platebních karet v ČR za předpokladu, že poroste počet obchodních míst přijímajících karty k úhradě za zboží či služby. Regresní analýza vykázala silnou přímou závislost také mezi počtem vydaných karet a počtem peněžních automatů instalovaných v ČR. Závěr je shodný, jako u předchozího bodu vzroste-li počet ATM, je zde silný předpoklad dalšího růstu počtu vydaných PK. ZÁVĚR V závěru práce nelze opomenout možný budoucí vývoj platebních karet. Platební karty zaznamenávají v posledních letech silný vývoj. V dnešní době se zvláště v České republice používají karty více jako platební nástroj, než jako nástroj marketingový, či alianční. Téměř 5

6 zde neexistují co-branded programy, které by spojovaly platební funkci banky s marketingovou funkcí jejího partnera. Jedním z mála příkladů může být spojení karty Fischer Card s kartou Komerční banky. Tato karta v sobě skrývá jak výhody karty Fischer Card ve formě různých slev a zákaznického programu firmy Fischer, tak klasickou platební schopnost karty MasterCard. V budoucnosti lze očekávat bouřlivý vývoj právě v oblasti využití platebních karet v marketingové oblasti a k tvorbě oboustranně výhodných aliančních vztahů. Tento trend bude ještě umocněn technologickým vývojem. Společnosti vydávající takovéto karty budou moci využívat možností čipové technologie ve stále větší míře. Tato technologie, která je díky své paměti schopna v sobě nést různé marketingové a věrnostní programy a dokonce tyto programy i v průběhu své životnosti měnit, či doplňovat. Vedle toho vzniká i prostor pro nebankovní subjekty vstoupit na pole finančních služeb. V zahraničí je běžné, že celá řada obchodních řetězců, leteckých společností, sítí čerpacích stanic, jednoduše společností, které mají široké spektrum zákazníků, vydává své obvykle kreditní karty a tyto karty doplňuje řadou dalších finančních služeb a věrnostních programů. I banky samotné dnes využívají jen velmi málo z toho, co karty a bankomaty umožňují. Jen minimálně jsou k vidění samoobslužné zóny, kde klient může pomocí platební karty uskutečnit převod z účtu na účet, či například požádat o úvěr či vydání další platební karty. Všechny tyto funkce jsou bankomaty schopny zahrnout a banky tak mohou rozšířit svou působnost na velké množství míst a drahou manuální práci pracovnic z přepážek přenést na bankomat. Dále banky pouze minimálně využívají možnost autentizovat klienta na základě platební karty. K autentizaci používají jiné kartičky, či doklady, přičemž se přímo nabízí autentizace pomocí platební karty a PINu s kartou spojeným. Tento trend bude jistě podpořen s rozšířením čipových platebních karet, kde není nutné on-line propojení s autorizačním střediskem. Závěrem lze tedy konstatovat, že platební karty mají velkou budoucnost jak v přímém, tak v retailovém (klasickém pobočkovém) bankovnictví. Sílící konkurenční tlak spojený se vstupem zahraničních investorů do českých bank povede nezbytně k razantnějšímu využití všech funkcí platebních karet s ohledem na přilákání co největšího počtu nových držitelů platebních karet. 6

7 SEZNAM LITERATURY MASSENGILL, R. Becoming American Express 150 years of reinvention and customer service. American Express Company, JUŘÍK, P. Svět platebních a identifikačních karet. GRADA, s.r.o., SCHLOSSBERGER, O. a HOZÁK, L. a kol. Platební styk. Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2000 JUŘÍK, P. Svět platebních karet. RADIX, s.r.o., 1995 MICHAL PŘÁDKA, JAN KALA Elektronické bankovnictví. Computer press, 2000 STATISTIKY karetních asociací, SBK (Sdružení pro bankovní karty) 7