PŘÍLOHA A. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PŘÍLOHA A. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii"

Transkript

1 CS CS CS

2 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne KOM(2010) 774 v konečném znění Příloha A/Kapitola 05 PŘÍLOHA A návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii CS CS

3 PŘÍLOHA A KAPITOLA 5: FINANČNÍ TRANSAKCE 5.01 Finanční transakce (F) jsou transakce s finančními aktivy (AF) a závazky mezi rezidentskými institucionálními jednotkami a mezi rezidentskými institucionálními jednotkami a nerezidentskými institucionálními jednotkami Finanční transakce mezi institucionálními jednotkami je současné vytvoření nebo likvidace finančního aktiva a protipoložky v závazcích nebo změna vlastnictví finančního aktiva či převzetí závazku. OBECNÉ VLASTNOSTI Finanční aktiva, finanční pohledávky a závazky 5.03 Finanční aktiva jsou tvořena veškerými finančními pohledávkami, účastmi a ryzím zlatem, které je součástí měnového zlata Finanční aktiva jsou zásobou hodnoty představující prospěch nebo vícenásobný prospěch pro ekonomického vlastníka, vyplývající z držby nebo užívání daných aktiv po určitou dobu. Jsou prostředkem převodu hodnot z jednoho účetního období do druhého. Prospěch se realizuje vypořádáním ve formě plateb, obvykle prostřednictvím oběživa (AF.21) a převoditelných vkladů (AF.22) Finanční pohledávka je právem věřitele přijmout platbu nebo řadu plateb od dlužníka. Finanční pohledávky jsou finančními aktivy, která mají protipoložky v odpovídajících závazcích. Účasti a akcie nebo podílové listy investičních fondů (AF.5) se považují za finanční aktiva, k nimž existují odpovídající závazky, i když pohledávka jejich držitele za příslušnou korporací není pevnou částkou Závazky vznikají, je-li dlužník povinen provést platbu nebo řadu plateb ve prospěch věřitele Ryzí zlato, které je součástí měnového zlata a měnové orgány je drží jako rezervní aktivum, se pojímá jako finanční aktivum, přestože jeho držitel nemá pohledávky za jinými určenými jednotkami. U ryzího zlata neexistuje odpovídající závazek. CS 2 CS

4 Podmíněná aktiva a podmíněné závazky 5.08 Podmíněná aktiva a podmíněné závazky jsou dohody, podle nichž je jedna strana povinna provést platbu nebo řadu plateb ve prospěch jiné jednotky pouze v případě, že jsou splněny určité konkrétní podmínky. Jelikož na jejich základě nevznikají nepodmíněné povinnosti, nejsou podmíněná aktiva a podmíněné závazky finančními aktivy a závazky K podmíněným aktivům a podmíněným závazkům patří: a) jednorázové záruky za platby třetích stran, protože provedení platby se vyžaduje pouze v případě selhání dlužníka; b) úvěrové přísliby, které poskytují záruku, že budou dány k dispozici finanční prostředky, ale žádné finanční aktivum neexistuje, dokud nejsou finanční prostředky skutečně poskytnuty; c) akreditivy, které představují příslib provedení platby podmíněný předložením určitých dokumentů stanovených ve smlouvě; d) úvěrové linky, což jsou přísliby poskytovat půjčky určitému zákazníkovi až do stanovené výše; e) poskytnuté přísliby nakoupit dluhové cenné papíry (note issuance facilities, NIF ), které poskytují záruku, že potenciální dlužník bude moci prodat krátkodobé dluhové cenné papíry a že banka vydávající příslib přijme veškeré dluhové cenné papíry, které se neprodají na trhu, nebo poskytne rovnocenné zálohy; a f) penzijní nároky v rámci nefondových vládních dávkově definovaných penzijních programů zaměstnavatele nebo v rámci penzijních fondů sociálního zabezpečení. Tyto penzijní nároky se zaznamenávají v dodatkové tabulce o penzijních programech v rámci sociálního zabezpečení, nikoli na hlavních účtech K podmíněným aktivům a podmíněným závazkům nepatří: a) rezervy pojistných, penzijních a standardizovaných záručních programů (AF.6); b) finanční deriváty (AF.7), u nichž mají samotná ujednání tržní hodnotu, protože jsou obchodovatelná nebo s nimi lze vyrovnávat pozice na trhu Přestože se podmíněná aktiva a podmíněné závazky na účtech nezaznamenávají, jsou důležité pro politiku a analýzu, a informace o nich je třeba shromažďovat a vykazovat ve formě doplňujících údajů. Ačkoli podmíněná aktiva a podmíněné závazky nemusí nakonec vést ke splatným platbám, vysoký objem podmíněných položek může svědčit o nežádoucí úrovni rizika na straně jednotek, které je nabízejí. CS 3 CS

5 Rámeček 5.1: Pojetí záruk v systému B5.1.1 Záruky jsou ujednání, při nichž se ručitel zaváže věřiteli, že pokud dlužník selže, ručitel uhradí ztrátu, která by jinak věřiteli vznikla. Za poskytnutí záruky se často platí poplatek. B5.1.2 Rozlišují se tři různé druhy záruk. Týkají se ovšem jen záruk poskytovaných v případě finančních aktiv. Pro záruky výrobců za výrobky a jiné formy záruk se nenavrhuje žádné zvláštní zacházení. Jedná se o tyto tři druhy: a) Záruky poskytované prostřednictvím finančního derivátu, například swapu úvěrového selhání. Tyto deriváty jsou založeny na riziku selhání referenčních finančních aktiv a nemají vazbu na jednotlivé půjčky nebo dluhové cenné papíry. b) Standardizované záruky jsou vydávány ve velkých počtech, obvykle na poměrně nízké částky. K příkladům patří záruky za vývozní úvěry nebo záruky za studentské půjčky. I když pravděpodobnost, že jedna určitá standardizovaná záruka bude uplatněna, je nejistá, skutečnost, že se vydává mnoho podobných záruk, znamená, že lze provést spolehlivý odhad počtu uplatněných záruk. U standardizovaných záruk se má za to, že vytvářejí finanční aktiva, a nikoli podmíněná aktiva. c) Jednorázové záruky, u nichž kvůli nedostatku srovnatelných případů není možné přesně vypočítat riziko, které je s nimi spojené. Poskytnutí jednorázové záruky se pojímá jako podmíněné aktivum nebo podmíněný závazek, a nezaznamenává se jako finanční aktivum nebo závazek. Kategorie finančních aktiv a závazků 5.12 Rozlišuje se osm kategorií finančních aktiv: AF.1 měnové zlato a zvláštní práva čerpání; AF.2 oběživo a vklady; AF.3 dluhové cenné papíry; AF.4 půjčky; AF.5 účasti a akcie nebo podílové listy investičních fondů; AF.6 pojistné, penzijní a standardizované záruční programy; AF.7 finanční deriváty a zaměstnanecké opce na akcie; AF.8 ostatní pohledávky/závazky Každé finanční aktivum má protipoložku v závazcích s výjimkou ryzího zlata jako součásti měnového zlata, které je drženo měnovými orgány jako rezervní aktivum a CS 4 CS

6 klasifikuje se v kategorii měnové zlato a zvláštní práva čerpání. S touto výjimkou se rozlišuje osm kategorií závazků, které odpovídají kategoriím svých protipoložek ve finančních aktivech Klasifikace finančních transakcí odpovídá klasifikaci finančních aktiv a závazků. Rozlišuje se osm kategorií finančních transakcí: F.1 transakce s měnovým zlatem a zvláštními právy čerpání; F.2 transakce s oběživem a vklady; F.3 transakce s dluhovými cennými papíry; F.4 transakce s půjčkami; F.5 transakce s účastmi a akciemi nebo podílovými listy investičních fondů; F.6 transakce s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy; F.7 transakce s finančními deriváty a zaměstnaneckými opcemi na akcie; F.8 transakce s ostatními pohledávkami/závazky Vzhledem k symetrii finančních pohledávek a závazků se k označení obou aspektů finanční transakce, tedy aktiva i závazku, používá výraz nástroj. Z jeho používání nevyplývá, že by se zachycování finančních aktiv a závazků rozšiřovalo o podrozvahové položky, které se v měnových a finančních statistikách někdy označují jako finanční nástroje. Rozvahy, finanční účet a účet ostatních toků 5.16 Finanční aktiva v držení a zůstatky závazků k určitému časovému okamžiku se zaznamenávají v rozvaze. Finanční transakce mají za následek změny mezi počáteční a konečnou rozvahou. Změny mezi počáteční a konečnou rozvahu jsou však způsobovány také ostatními toky, které nejsou interakcemi mezi institucionálními jednotkami na základě vzájemné dohody. Ostatní toky týkající se finančních aktiv a závazků se dělí na přecenění finančních aktiv a závazků a na změny objemu finančních aktiv a závazků, které nevyplývají z finančních transakcí. Přecenění se zaznamenává na účtu přecenění a změny objemu na účtu ostatních změn objemu aktiv Finanční účet je konečný účet v posloupnosti účtů, které zachycují transakce. Finanční účet nemá vyrovnávací položku, která se převádí na jiný účet. Vyrovnávací položka finančního účtu, tj. čisté pořízení finančních aktiv minus čistý přírůstek závazků, představuje čisté půjčky (+) nebo čisté výpůjčky (-) (B.9F) Vyrovnávací položka finančního účtu je koncepčně totožná s vyrovnávací položkou kapitálového účtu. V praxi mezi nimi bude obvykle existovat rozdíl, protože se vypočítávají na základě různých statistických údajů. CS 5 CS

7 Ocenění 5.19 Finanční transakce se zaznamenávají v hodnotách transakce, tj. v hodnotách vyjádřených v národní měně, ve kterých se příslušná finanční aktiva nebo závazky vytvářejí, likvidují, směňují nebo přebírají mezi institucionálními jednotkami na základě obchodních úvah Finanční transakce a jejich finanční nebo nefinanční souvztažné transakce se zaznamenávají ve stejné hodnotě transakce. Existují tři možnosti: a) finanční transakce vede k platbě v národní měně: hodnota transakce je rovna směněné částce; b) finanční transakce je transakce v cizí měně a souvztažná transakce není transakce v národní měně: hodnota transakce je rovna částce v národní měně podle tržního kurzu platného v době, kdy se uskutečňuje platba; a c) finanční transakce ani její souvztažná transakce nejsou transakcemi s hotovostí nebo jinými prostředky pro placení: hodnotou transakce je běžná tržní hodnota dotčených finančních aktiv a/nebo závazků Hodnota transakce se týká určité finanční transakce a její souvztažné transakce. Pojmově je hodnotu transakce třeba odlišit od hodnoty založené na ceně kotované na trhu, správné tržní ceně nebo jakékoli ceně, která má vyjadřovat obecnost cen u třídy podobných finančních aktiv a/nebo závazků. Avšak v případech, kdy je souvztažnou transakcí k finanční transakci například transfer, a finanční transakce se tedy může provádět z jiných než čistě obchodních důvodů, je hodnota transakce určena běžnou tržní hodnotou příslušných finančních aktiv nebo závazků Hodnota transakce nezahrnuje platby za služby, poplatky, provize a podobné platby za služby poskytované při provádění transakcí; ty se zaznamenávají jako platby za služby. Nezahrnuje ani daně z finančních transakcí, které se považují za daně ze služeb v rámci daní z produktů. Týká-li se finanční transakce nové emise závazků, rovná se hodnota transakce částce vzniklého závazku mimo případný předem placený úrok. Obdobně v případě, že se závazek umoří, musí hodnota transakce jak u věřitele, tak u dlužníka odpovídat snížení daného závazku. Čisté a hrubé zaznamenávání 5.23 Čisté zaznamenávání finančních transakcí znamená, že se pořízení finančních aktiv uvádí očištěné o úbytek finančních aktiv a přírůstek závazků se uvádí očištěný o splátky závazků. Finanční transakce mohou být zachycovány v čistých hodnotách pro všechna finanční aktiva s různými vlastnostmi a s různými dlužníky či věřiteli za předpokladu, že se nacházejí ve stejné kategorii nebo subkategorii. CS 6 CS

8 5.24 Hrubé zaznamenávání finančních transakcí znamená, že se pořízení a úbytek finančních aktiv uvádějí odděleně, stejně tak jako přírůstek a splátky závazků. Při hrubém zaznamenávání finančních transakcí je vykazována stejná částka čistých půjček a čistých výpůjček, jako kdyby se finanční transakce zaznamenávaly v čistých hodnotách. V případě podrobných analýz finančního trhu by se pro finanční transakce mělo používat hrubé zaznamenávání. Konsolidace 5.25 Konsolidací na finančním účtu se rozumí proces započítání transakcí s finančními aktivy pro danou skupinu institucionálních jednotek proti souvztažným transakcím se závazky pro tutéž skupinu institucionálních jednotek. Konsolidaci je možné provést na úrovni celého národního hospodářství, institucionálních sektorů a subsektorů. Finanční účet nerezidentů je z definice konsolidovaný, protože se zaznamenávají pouze transakce nerezidentských institucionálních jednotek s rezidentskými institucionálními jednotkami Pro různé druhy analýz se hodí různé úrovně konsolidace. Například konsolidací finančního účtu za celé národní hospodářství se zvýrazní finanční transakce národního hospodářství s nerezidentskými institucionálními jednotkami, protože při této konsolidaci se započtou všechny finanční transakce mezi rezidentskými institucionálními jednotkami. Konsolidace za sektory umožňuje sledovat celkové finanční transakce mezi sektory s čistými půjčkami a sektory s čistými výpůjčkami. Konsolidace na úrovni subsektorů u finančních institucí dovoluje získat mnohem podrobnější informace o finančním zprostředkování a umožňuje například identifikovat transakce měnových finančních institucí s jinými finančními institucemi, jakož i s jinými rezidentskými sektory a s nerezidentskými institucionálními jednotkami. Jinou oblastí, kde může být konsolidace na úrovni subsektorů informačně přínosná, je sektor vládních institucí, protože při ní zůstanou zachovány transakce mezi vládními institucemi na různých úrovních Účetní zápisy v systému zpravidla nejsou konsolidované, neboť konsolidovaný finanční účet vyžaduje informace o skupině institucionálních jednotek, které jsou protistranou. K tomu jsou zapotřebí údaje o finančních transakcích podle dlužníků a věřitelů. Pro sestavení konsolidovaných závazků vládních institucí je například nutné mezi držiteli závazků vládních institucí odlišit vládní instituce od ostatních institucionálních jednotek. Započtení ( netting ) 5.28 Započtení je konsolidace na úrovni jedné institucionální jednotky, při níž se navzájem započtou účetní zápisy na obou stranách účtu pro stejnou transakční položku. S výjimkou případů nedostatku zdrojových údajů je třeba se započtení vyhnout. CS 7 CS

9 5.29 Lze rozlišit různé úrovně započtení, protože transakce se závazky se od transakcí s finančními aktivy odečítají pro stejnou kategorii nebo subkategorii finančních aktiv Jestliže jedna složka institucionální jednotky zakoupí obligace vydané jinou složkou téže institucionální jednotky, finanční účet dané jednotky tuto transakci nezaznamená jako pořízení pohledávky jednou složkou za jinou složkou. Transakce se zaznamená jako umoření závazků, nikoli jako pořízení konsolidujících aktiv. Takové finanční nástroje se považují za započtené. Započtení je však třeba se vyhnout v případě, že je nutné daný finanční nástroj zachovat na straně aktiv i na straně pasiv kvůli dodržení právních předpisů o vykazování Započtení může být nevyhnutelné u transakcí institucionální jednotky s finančními deriváty, kde obvykle nejsou k dispozici samostatné údaje o transakcích s aktivy a se závazky. U takovýchto transakcí je vhodné započtení provést, protože hodnota pozice ve finančních derivátech může změnit znaménko, tj. aktivní pozice se může změnit na pasivní pozici, v závislosti na změně hodnoty podkladového nástroje derivátové smlouvy ve vztahu k ceně v této smlouvě uvedené. Účetní pravidla pro finanční transakce 5.32 Čtverné zápisy jsou účetní praxí, v jejímž rámci každou transakci zahrnující dvě institucionální jednotky zaznamená každá jednotka dvakrát. Pokud například podniky směňují zboží za peníze, povede to k zápisům na účtu výroby i na finančním účtu u každé jednotky. Účetnictví se čtvernými zápisy zajišťuje symetrii vykazování ze strany zúčastněných institucionálních jednotek, a tedy také soulad v účtech Finanční transakce má vždy souvztažnou transakci. Touto souvztažnou transakcí může být jiná finanční transakce nebo nefinanční transakce Jestliže transakce a její souvztažná transakce jsou obě finančními transakcemi, mění portfolio finančních aktiv a závazků a mohou změnit úhrny finančních aktiv i závazků institucionálních jednotek, ale nemění čisté půjčky / čisté výpůjčky ani čisté jmění Souvztažnou transakcí finanční transakce může být nefinanční transakce, například transakce s produkty, rozdělovací transakce nebo transakce s nefinančními nevyráběnými aktivy. Jestliže souvztažnou transakcí finanční transakce není finanční transakce, změní se čisté půjčky / čisté výpůjčky institucionálních jednotek. Finanční transakce, jejíž souvztažnou transakcí je běžný nebo kapitálový transfer 5.36 Souvztažnou transakcí finanční transakce může být transfer. V tomto případě finanční transakce zahrnuje změnu ve vlastnictví finančního aktiva nebo převzetí závazku dlužníkem, označované jako převzetí dluhu, nebo současnou likvidaci finančního aktiva a jeho protipoložky v závazcích, která se označuje jako zrušení nebo odpuštění dluhu. Převzetí dluhu a zrušení dluhu jsou kapitálové transfery (D.9), které se zaznamenávají na kapitálovém účtu Jestliže vlastník kvazikorporace převezme její závazky nebo zruší finanční pohledávky za touto kvazikorporací, je souvztažná transakce k převzetí dluhu nebo zrušení dluhu transakcí s akciemi a ostatními účastmi (F.51). Výjimkou jsou případy, CS 8 CS

10 kdy je daná transakce buď určena k pokrytí nahromaděných ztrát či mimořádně velké ztráty, nebo je provedena v souvislosti s trvalými ztrátami, přičemž v těchto případech se klasifikuje jako nefinanční transakce, tj. jako kapitálový transfer nebo běžný transfer Jestliže vládní instituce zruší nebo převezme dluh veřejné korporace, která mizí ze systému jako institucionální jednotka, na kapitálovém účtu ani na finančním účtu se nezaznamená žádná transakce. V tomto případě se zaznamená tok na účtu ostatních změn objemu aktiv Pokud vládní instituce zruší nebo převezme dluh veřejné korporace v rámci procesu privatizace, která se má uskutečnit v krátké době, je souvztažná transakce transakcí s akciemi a ostatními účastmi (F.51), a to až do výše celkových příjmů z privatizace. Jinými slovy se má za to, že vládní instituce zrušením nebo převzetím dluhu veřejné korporace dočasně navyšují svou majetkovou účast v této korporaci. Privatizací se rozumí vzdání se kontroly nad veřejnou korporací zbavením se majetkové účasti. Takovéto zrušení nebo převzetí dluhu vede ke zvýšení vlastních zdrojů veřejné korporace, a to i v případe, že nedojde k vydání akcií nebo jiných účastí Odepsání nebo snížení nedobytné pohledávky věřitelem a jednostranné zrušení závazku dlužníkem, označované jako odmítnutí dluhu, nejsou transakce, protože nezahrnují interakci mezi institucionálními jednotkami na základě vzájemné dohody. Odepsání nebo snížení nedobytné pohledávky věřitelem se zaznamená na účtu ostatních změn objemu aktiv. Finanční transakce, jejíž souvztažnou transakcí je důchod z vlastnictví 5.41 Souvztažnou transakcí finanční transakce může být důchod z vlastnictví Úroky (D.41) jsou pohledávkou věřitelů a závazkem dlužníků u určitých druhů finančních pohledávek klasifikovaných v kategoriích měnové zlato a zvláštní práva čerpání, oběživo a vklady (AF.2), dluhové cenné papíry (AF.3), půjčky (AF.4) a ostatní pohledávky/závazky (AF.8) Úroky se zaznamenávají jako plynule v čase nabíhající věřiteli ze zůstatku jistiny. Souvztažnou transakcí k zaznamenanému úroku (D.41) je finanční transakce vytvářející finanční pohledávku věřitele vůči dlužníkovi. Nabíhání úroků se zaznamenává na finančním účtu obsahujícím finanční nástroj, ke kterému se úrok vztahuje. Výsledkem této finanční transakce je reinvestování úroku. Skutečná platba úroku se nezaznamenává jako úroky (D.41), nýbrž jako transakce s oběživem a vklady (F.2), které odpovídá rovnocenná splátka příslušného aktiva, jež snižuje čistou finanční pohledávku věřitele za dlužníkem Není-li naběhlý úrok zaplacen v době splatnosti, vzniká nedoplatek úroků. Jelikož se zaznamenává naběhlý úrok, nemění nedoplatky úroků úhrn finančních aktiv ani závazků Důchody korporací jsou tvořeny dividendami (D.421), čerpáním z důchodu kvazikorporací (D.422), reinvestovanými zisky z přímých zahraničních investic (D.43) a nerozdělenými zisky domácích podniků. V případě reinvestovaných zisků je výsledkem souvztažné finanční transakce to, že je důchod z vlastnictví reinvestován do podniku přímé investice. CS 9 CS

11 5.46 Dividendy se zaznamenávají jako důchod z investic, a to ke dni, kdy jsou akcie poprvé obchodovány bez nároku na dividendu. Totéž platí o čerpání z důchodu kvazikorporací. Jiným způsobem se zaznamenávají mimořádně vysoké dividendy nebo čerpání, které neodpovídají nedávným zkušenostem ohledně částek důchodu, které jsou k dispozici pro rozdělení vlastníkům korporace. Takovéto nadměrné rozdělení se zaznamená na finanční účet jako čerpání majetkové účasti, nikoli jako důchod z investic Důchod z vlastnictví přijímaný investičními fondy, očištěný o část nákladů na správu, který je připsaný akcionářům, i když není rozdělený, se zaznamenává v rámci důchodu z vlastnictví a má souvztažný zápis na finančním účtu v rámci akcií nebo podílových listů investičních fondů. Výsledkem je, že se důchod, který je připsaný akcionářům, ale není jim rozdělen, pojímá tak, že je reinvestován do fondu Důchody z investic se přisuzují pojistníkům (D.44), držitelům penzijních nároků a podílníkům investičních fondů. Bez ohledu na částku, kterou pojišťovací společnost, penzijní fond nebo investiční fond skutečně rozdělí, se celá částka důchodů z investic získaných pojišťovací společností nebo fondem zaznamená jako rozdělená pojistníkům nebo akcionářům/podílníkům. Částka, která nebyla skutečně rozdělena, se uvede na finančním účtu jako reinvestice. Doba zachycení 5.49 Finanční transakce a jejich souvztažné transakce se zaznamenávají ve stejném časovém okamžiku Je-li souvztažnou transakcí k finanční transakci nefinanční transakce, zaznamenají se obě transakce v době uskutečnění nefinanční transakce. Když například prodej zboží nebo služeb vede ke vzniku obchodního úvěru, má být tato finanční transakce zaznamenána v době, kdy se provádí zápisy na odpovídajícím nefinančním účtu, tj. v době, kdy dochází ke změně vlastnictví zboží nebo kdy je poskytnuta služba Pokud je souvztažnou transakcí k finanční transakci finanční transakce, existují tři možnosti: a) obě finanční transakce jsou transakcemi s penězi nebo jinými prostředky pro placení: zaznamenají se v době, ve které se uskuteční první platba; b) pouze jedna z obou finančních transakcí je transakcí s penězi nebo jinými prostředky pro placení: zaznamenají se v době, ve které se uskuteční platba; a c) ani jedna z obou finančních transakcí není transakcí s penězi nebo jinými prostředky pro placení: zaznamenají se v době, ve které se uskuteční první finanční transakce. Finanční účet podle dlužníků a věřitelů 5.52 Finanční účet podle dlužníků a věřitelů (finanční účet s informacemi od koho komu ) je rozšířením nekonsolidovaného finančního účtu. Jedná se o třírozměrnou prezentaci finančních transakcí, kde jsou uvedeny obě strany transakce i povaha finančního nástroje, který je předmětem transakce. CS 10 CS

12 Tento způsob uvádění poskytuje informace o dlužnicko-věřitelských vztazích a je v souladu s finanční rozvahou podle dlužníků a věřitelů. Neposkytuje informace o institucionálních jednotkách, kterým byla finanční aktiva prodána nebo od kterých byla finanční aktiva koupena. Totéž platí pro odpovídající transakce se závazky. Finanční účet podle dlužníků a věřitelů se rovněž označuje jako matice finančních toků Na základě principu účetnictví se čtvernými zápisy má finanční účet podle dlužníků a věřitelů tyto tři dimenze: kategorie finančního nástroje, sektor dlužníka a sektor věřitele. Finanční účet podle dlužníků a věřitelů vyžaduje třírozměrné tabulky zahrnující členění podle finančního nástroje, dlužníka a věřitele. Tyto tabulky ukazují finanční transakce v kombinované klasifikaci podle sektorů dlužníků a věřitelských sektorů, jak je patrné z tabulky Tabulka sestavená pro kategorii finančního nástroje dluhové cenné papíry ukazuje, že v důsledku transakcí provedených v referenčním období dluhové cenné papíry pořízené, po očištění o úbytky, domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem (275) představují pohledávky za nefinančními podniky (65), finančními institucemi (43), vládními institucemi (124) a nerezidenty (43). Z tabulky vyplývá, že v důsledku transakcí v referenčním období nefinančním podnikům vznikly, po očištění o umoření, závazky ve formě dluhových cenných papírů v hodnotě 147: jejich závazky v této podobě vůči jiným nefinančním podnikům se zvýšily o 30, vůči finančním institucím o 23, vůči vládním institucím o 5, vůči domácnostem a neziskovým institucím sloužícím domácnostem o 65 a vůči nerezidentům o 24. Domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem nevydaly žádné dluhové cenné papíry. Vzhledem ke konsolidovanému zachycení nerezidentů nejsou zobrazeny žádné transakce mezi nerezidentskými institucionálními jednotkami. Podobné tabulky je možné sestavit pro všechny kategorie finančních nástrojů. Tabulka 5.1: Finanční účet podle dlužníků a věřitelů pro dluhové cenné papíry Sektor dlužníků Čistý přírůstek závazků ve formě dluhových cenných papírů Věřitelský sektor Nefinanční podniky Finanční instituce Vládní instituce Domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem Národní hospodářst ví Nerezid enti Celk em Nefinanční podniky Finanční instituce Čisté pořízení dluhových cenných papírů Vládní instituce Domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem Národní hospodářství Nerezidenti Celkem CS 11 CS

13 5.55 Finanční účet podle dlužníků a věřitelů umožňuje analyzovat, kdo koho financuje, do jaké míry a prostřednictvím kterých finančních aktiv. Poskytuje odpovědi na takovéto otázky: a) Jaké jsou sektory protistrany u čistých pořízených finančních aktiv nebo čistých vzniklých závazků podle institucionálního sektoru? b) U kterých korporací se angažuje sektor vládních institucí? c) Jaké objemy dluhových cenných papírů, které byly vydány (po očištění o umoření) vládními institucemi, finančními institucemi nebo nefinančními podniky a nerezidenty, si pořizují rezidentské sektory a nerezidenti (po očištění o úbytky)? PODROBNÁ KLASIFIKACE FINANČNÍCH TRANSAKCÍ PODLE KATEGORIÍ Níže uvedené definice a popisy se týkají finančních nástrojů. Zaznamenává-li se transakce, použije se kód F. Pokud se zaznamenává podkladový stav nebo pozice u aktiva nebo závazku, použije se kód AF. Měnové zlato a zvláštní práva čerpání (F.1) 5.56 Kategorie měnové zlato a zvláštní práva čerpání (ZPČ) (F.1) se skládá ze dvou subkategorií: a) měnové zlato (F.11); a b) zvláštní práva čerpání (ZPČ) (F.12). Měnové zlato (F.11) 5.57 Měnovým zlatem je zlato, ke kterému mají vlastnické právo měnové orgány a které je drženo jako součást rezervních aktiv. Zahrnuje ryzí zlato a účty pro nealokované zlato u nerezidentů, které dávají právo nárokovat dodání zlata K měnovým orgánům patří centrální banka a ústřední vládní instituce, které provádějí operace obvykle přisuzované centrální bance. Tyto operace zahrnují emisi oběživa, správu a řízení rezervních aktiv a operace se stabilizačními devizovými prostředky Spojením pod účinnou kontrolou měnových orgánů se rozumí, že: a) rezidentské subjekty mohou s příslušnými nároky provádět transakce s nerezidenty pouze za podmínek stanovených měnovými orgány nebo s jejich výslovným souhlasem; a CS 12 CS

14 b) měnové orgány mají na vyžádání přístup k těmto nárokům vůči nerezidentům pro potřeby financování platební bilance a další související účely; a c) předem existuje právní předpis nebo jiné závazné uspořádání, které potvrzují toto zprostředkovatelské postavení rezidentských subjektů Veškeré měnové zlato je zahrnuto do rezervních aktiv nebo je v držení mezinárodních finančních organizací. Má tyto složky: a) ryzí zlato (včetně měnového zlata drženého na účtech pro alokované zlato); a b) účty pro nealokované zlato u nerezidentů Ryzí zlato zahrnuté do měnového zlata je jediným finančním aktivem, které nemá protipoložku v závazcích. Má podobu mincí, ingotů nebo prutů o ryzosti alespoň 995/1000. Ryzí zlato, které není drženo jako rezervní aktivum, je nefinančním aktivem a zahrnuje se do neměnového zlata Účty pro alokované zlato zajišťují vlastnictví konkrétního kusu zlata. Vlastníkem zlata zůstává subjekt, který je uložil do bezpečné úschovy. Tyto účty jsou obvykle nabízeny spolu se zařízeními pro nákup, prodej a skladování. Jsou-li účty pro alokované zlato drženy jako rezervní aktiva, klasifikují se jako měnové zlato, a tedy jako finanční aktivum. Nejsou-li drženy jako rezervní aktiva, představují účty pro alokované zlato vlastnictví komodity, totiž neměnového zlata Na rozdíl od účtů pro alokované zlato představují účty pro nealokované zlato nárok na dodání zlata vůči správci účtu. Jsou-li účty pro nealokované zlato drženy jako rezervní aktiva, klasifikují se jako měnové zlato, a tedy jako finanční aktivum. Účty pro nealokované zlato, které nejsou drženy jako rezervní aktiva, se klasifikují jako vklady Transakce s měnovým zlatem představují převážně nákup a prodej měnového zlata mezi měnovými orgány nebo některými mezinárodními finančními organizacemi. Jiné než uvedené institucionální jednotky se nemohou účastnit žádných transakcí s měnovým zlatem. Nákup měnového zlata se zaznamenává na finančních účtech měnových orgánů jako zvýšení finančních aktiv a prodej jako snížení finančních aktiv. Souvztažné zápisy se zaznamenávají jako snížení, případně zvýšení finančních aktiv nerezidentů Jestliže měnové orgány přidají neměnové zlato ke své držbě měnového zlata (například nakoupí zlato na trhu) nebo měnové zlato z držby uvolní pro neměnové účely (například je prodají na trhu), považuje se to za monetizaci nebo demonetizaci zlata. Monetizace nebo demonetizace zlata nevede k zápisům na finančním účtu, nýbrž k zápisům na účtu ostatních změn objemu aktiv, kde se provede změna klasifikace aktiv a závazků, tj. přeřazení zlata z cenností (AN.13) do měnového zlata (AF.11) (odstavce ). Demonetizace zlata je přeřazením měnového zlata do cenností Vklady, půjčky a cenné papíry denominované ve zlatě se považují za finanční aktiva jiná než měnové zlato a klasifikují se v příslušné kategorii spolu s podobnými finančními aktivy v cizí měně. Zlaté swapy jsou jednou z forem dohod o zpětném odkupu cenných papírů (repo obchodů), které se mohou týkat měnového nebo CS 13 CS

15 neměnového zlata. Spočívají ve výměně zlata za vklad spolu s dohodou, že tato transakce bude k dohodnutému budoucímu dni a za dohodnutou cenu zlata obrácena. Podle obvyklé praxe při zaznamenávání reverzních transakcí příjemce zlata zlato nezaznamená do své rozvahy a poskytovatel zlata zlato ze své rozvahy neodstraní. Zlaté swapy obě strany zaznamenávají jako zajištěné (kolateralizované) půjčky, přičemž kolaterálem je zlato. Swapy s měnovým zlatem se uskutečňují mezi měnovými orgány nebo mezi měnovými orgány a jinými stranami a swapy s neměnovým zlatem jsou obdobné transakce bez účasti měnových orgánů Půjčky zlata spočívají v dodání zlata na stanovené časové období. Stejně jako u jiných reverzních transakcí se právní vlastnictví převádí, avšak rizika a přínosy spojené se změnami ceny zlata zůstávají zapůjčovateli. Vypůjčovatelé zlata tyto transakce často používají pro pokrytí svých prodejů třetím stranám v obdobích nedostatku zlata. Původnímu vlastníkovi se za použití zlata zaplatí poplatek, který se stanoví podle hodnoty podkladového aktiva a délky trvání reverzní transakce Měnové zlato je finanční aktivum, a poplatky za půjčky zlata jsou tedy platbami za to, že bylo finanční aktivum dáno k dispozici jiné institucionální jednotce. Poplatky spojené s půjčkami měnového zlata se pojímají jako úroky. Na základě zjednodušující konvence se stejně postupuje také u poplatků za půjčky neměnového zlata. ZPČ (F.12) 5.69 ZPČ jsou mezinárodní rezervní aktiva vytvořená Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a přidělovaná jeho členům pro doplnění stávajících rezervních aktiv Odbor ZPČ MMF spravuje rezervní aktiva tak, že ZPČ přiděluje členským zemím MMF a určitým mezinárodním agenturám, přičemž tyto země a agentury se společně označují jako účastníci Vytvoření ZPČ jejich přidělením a stornování ZPČ jejich zrušením jsou transakce. Přidělení ZPČ se zaznamenává v hrubé hodnotě jako pořízení aktiva na finančních účtech měnových orgánů jednotlivých účastníků a jako vznik závazku nerezidentů ZPČ jsou výhradně v držení oficiálních držitelů, kterými jsou centrální banky a některé mezinárodní agentury, a jsou převoditelná mezi účastníky a ostatními oficiálními držiteli. Držby ZPČ představují zaručené a nepodmíněné právo každého držitele obdržet jiná rezervní aktiva, zejména cizí měnu, od ostatních členů MMF ZPČ jsou aktiva s odpovídajícími závazky, ale tato aktiva představují pohledávky za účastníky společně, nikoli za MMF. Účastník může část ZPČ nebo veškerá ZPČ, která drží, prodat jinému účastníkovi a výměnou získat jiná rezervní aktiva, zejména cizí měnu. Oběživo a vklady (F.2) CS 14 CS

16 5.74 Oběživo a vklady jsou oběživo, které je v oběhu, a vklady, jak v národní měně, tak v cizích měnách Existují tři subkategorie finančních transakcí: Oběživo (F.21) a) oběživo (F.21); b) převoditelné vklady (F.22); a c) ostatní vklady (F.29) Oběživem jsou bankovky a mince, které jsou vydány nebo schváleny měnovými orgány K oběživu patří: a) bankovky a mince, které byly vydány rezidentskými měnovými orgány jako národní měna v oběhu a jsou v držení rezidentů a nerezidentů; a b) bankovky a mince, které byly vydány nerezidentskými měnovými orgány jako cizí měny v oběhu a které jsou v držení rezidentů K oběživu nepatří: a) bankovky a mince, které nejsou v oběhu, například zásoba vlastních bankovek u centrální banky nebo zásoby bankovek pro naléhavou potřebu; a b) pamětní mince, které se obvykle nepoužívají v platebním styku. Ty se klasifikují jako cennosti. Rámeček 5.2: Oběživo vydané Eurosystémem B Eurobankovky a euromince vydávané Eurosystémem jsou domácí měnou členských států EU, které patří do eurozóny. Přestože je euroměna pojímána jako domácí měna, její držby rezidenty každého zúčastněného členského státu jsou závazky rezidentské národní centrální banky pouze v míře odpovídající jejímu ideálnímu podílu na celkové emisi, který vychází z jejího podílu na základním kapitálu ECB. Důsledkem toho je, že v eurozóně část držeb domácí měny rezidenty může z národního hlediska představovat finanční pohledávku za nerezidenty. B5.2.2 Oběživo vydávané Eurosystémem zahrnuje bankovky a mince. Bankovky vydává Eurosystém a mince vydávají ústřední vládní instituce v eurozóně, i když na základě konvence se pojímají jako závazky národních centrálních bank, které jako protipoložku drží fiktivní pohledávku za vládními institucemi. Eurobankovky a euromince mohou být v držení rezidentů eurozóny nebo nerezidentů eurozóny. Vklady (F.22 a F.29) CS 15 CS

17 5.79 Vklady jsou standardizované nepřevoditelné smlouvy se členy veřejnosti nabízené institucemi přijímajícími vklady a v některých případech ústředními vládními institucemi jakožto dlužníky, které umožňují ukládání a pozdější vybírání jistiny věřitelem. U vkladů dlužník investorovi obvykle vrací celou částku jistiny. Převoditelné vklady (F.22) 5.80 Převoditelné vklady jsou vklady, které jsou na požádání směnitelné za oběživo v nominální hodnotě a které lze přímo použít pro platby šekem, směnkou, příkazem k platbě z žirového účtu, přímou debetní nebo kreditní operací nebo jiným prostředkem přímé platby, bez penalizace nebo restrikce Převoditelné vklady převážně představují závazky rezidentských institucí přijímajících vklady, v některých případech ústředních vládních institucí, a nerezidentských institucionálních jednotek. K převoditelným vkladům patří: a) mezibankovní vklady mezi měnovými finančními institucemi; b) vklady institucí přijímajících vklady vedené u centrální banky, které převyšují objem povinných rezerv a které tyto instituce mohou použít bez výpovědi nebo restrikce; c) vklady, které vznikají jiným měnovým finančním institucím u centrální banky ve formě účtů pro nealokované zlato, které nepatří do měnového zlata, a také odpovídající vklady ve formě účtů pro drahé kovy; d) vklady v cizí měně v rámci swapových smluv; a e) rezervní pozice u MMF, která tvoří rezervní tranši, tedy ZPČ nebo částky cizích měn, které může členská země čerpat z MMF v krátké lhůtě, a další pohledávky za MMF, ke kterým má členská země snadný přístup, včetně půjček, jež MMF poskytuje zpravodajská země v rámci Všeobecné dohody o zápůjčce (GAB) a Nové dohody o zápůjčce (NAB) Účty s převoditelnými vklady mohou být poskytovány s možností přečerpání zůstatku. Jestliže k přečerpání účtu dojde, je vyčerpání na nulu výběrem vkladu a přečerpaná částka je poskytnutím půjčky Převoditelné vklady mohou držet všechny rezidentské sektory i nerezidenti Převoditelné vklady lze rozdělit podle měny na převoditelné vklady v domácí měně a převoditelné vklady v cizích měnách. Ostatní vklady (F.29) 5.85 Ostatní vklady jsou vklady jiné než převoditelné vklady. Ostatní vklady nelze používat pro platby, leda v okamžiku splatnosti nebo po uplynutí dohodnuté CS 16 CS

18 výpovědní lhůty, a nejsou směnitelné za oběživo ani za převoditelné vklady bez významné restrikce nebo penalizace K ostatním vkladům patří: a) termínované vklady, tj. vklady, s nimiž nelze nakládat bezprostředně, nýbrž až v dohodnuté době splatnosti. Jejich dostupnost je vázána na pevný termín nebo je možné je vybrat po výpovědní lhůtě. Patří k nim také vklady, které instituce přijímající vklady drží u centrální banky jako povinné rezervy, pokud je vkladatelé nemohou použít bez výpovědi nebo bez restrikce; b) úsporné vklady, spořitelní knížky, nepřevoditelné spořitelní certifikáty nebo nepřevoditelné vkladové certifikáty; c) vklady, které vyplývají z programu spoření nebo ze smlouvy. Tyto vklady jsou často spojeny se závazkem vkladatele provádět pravidelné platby v daném období, přičemž zaplacený kapitál a naběhlé úroky jsou dostupné teprve po uplynutí pevně stanoveného časového období. V některých případech jsou tyto vklady spojeny s poskytnutím půjčky na konci období spoření, která je úměrná nashromážděným úsporám, za účelem koupě nebo výstavby obydlí; d) dokumenty o vkladech, někdy označované jako účasti, které vydávají spořitelní a úvěrová sdružení, stavební spořitelny, úvěrová družstva a podobné organizace a které je možné vyplatit na požádání nebo po uplynutí poměrně krátké výpovědní lhůty, které však nejsou převoditelné; e) platby vratné zálohy vztahující se k finančním derivátům, které jsou závazkem měnových finančních institucí; f) krátkodobé dohody o zpětném odkoupení (repo obchody), které jsou závazkem měnových finančních institucí; a g) závazky vůči MMF, které jsou součástí mezinárodních rezerv a nejsou doloženy půjčkami; tvoří je použití úvěru od Fondu v rámci Účtu všeobecných zdrojů MMF; tato položka vyjadřuje objem členské měny u MMF, kterou je člen povinen odkoupit Ostatní vklady nezahrnují převoditelné vkladové certifikáty a převoditelné spořitelní certifikáty. Ty se klasifikují jako dluhové cenné papíry (AF.3) Ostatní vklady lze rozdělit podle měny na ostatní vklady v domácí měně a ostatní vklady v cizích měnách. Dluhové cenné papíry (F.3) 5.89 Dluhové cenné papíry jsou převoditelné finanční nástroje sloužící jako důkaz dluhu. Hlavní vlastnosti dluhových cenných papírů: 5.90 Dluhové cenné papíry mají tyto vlastnosti: CS 17 CS

19 a) datum emise, kdy je dluhový cenný papír vydán; b) emisní cena, za kterou investoři dluhové cenné papíry kupují poté, co byly vydány; c) datum splatnosti nebo datum odkupu, kdy je splatná poslední smluvně stanovená splátky jistiny; d) cena při splacení neboli jmenovitá hodnota, což je částka, kterou má emitent držiteli zaplatit při dosažení splatnosti; e) původní doba splatnosti, což je doba od data emise do poslední smluvně stanovené platby; f) zbytková neboli reziduální doba splatnosti, což je doba od referenčního data do poslední smluvně stanovené platby; g) kuponová sazba, kterou emitent vyplácí držitelům dluhových cenných papírů; kupon může být pevný pro celou dobu platnosti dluhového cenného papíru nebo se může měnit v závislosti na inflaci, úrokových sazbách nebo cenách aktiv. Pokladniční poukázky a dluhové cenné papíry s nulovým kuponem žádný kuponový úrok nemají; h) data výplaty kuponu, ve kterých emitent provádí výplaty kuponu držitelům cenných papírů; i) emisní cena, cena při splacení a kuponová sazba mohou znít na národní měnu nebo cizí měny (nebo se mohou vypořádat v národní měně nebo v cizích měnách); a j) úvěrové hodnocení (rating) dluhových cenných papírů, kterým se posuzuje úvěruschopnost u jednotlivých emisí dluhových cenných papírů. Ratingové kategorie přidělují uznané agentury. Pokud jde o bod c) výše, může se datum splatnosti shodovat s datem konverze dluhového cenného papíru na akcii. Konvertibilitou se v této souvislosti rozumí, že držitel dluhového cenného papíru jej může vyměnit za kmenové akcie emitenta. Vyměnitelností se rozumí, že držitel může dluhový cenný papír vyměnit za akcie jiné korporace, než je emitent. Věčné cenné papíry, které nemají stanovené datum splatnosti, se klasifikují jako dluhové cenné papíry Dluhové cenné papíry zahrnují finanční aktiva a závazky, při jejichž popisu lze použít klasifikaci podle různých kritérií: podle doby splatnosti, podle sektoru a subsektoru, které je drží a vydávají, podle měny a podle typu úrokové sazby. Klasifikace podle původní doby splatnosti a měny 5.92 Transakce s dluhovými cennými papíry se dělí podle původní doby splatnosti do dvou subkategorií: a) krátkodobé dluhové cenné papíry (F.31); a CS 18 CS

20 b) dlouhodobé dluhové cenné papíry (F.32) Dluhové cenné papíry mohou být denominovány v národní měně nebo v cizích měnách. Může být vhodné i další členění dluhových cenných papírů denominovaných v různých cizích měnách, které se bude lišit podle relativního významu jednotlivých cizích měn pro národní hospodářství Dluhové cenné papíry, u nichž jsou jistina i kupon vázány na určitou cizí měnu, se klasifikují tak, že jsou denominovány v této cizí měně. Klasifikace podle typu úrokové sazby 5.95 Dluhové cenné papíry lze klasifikovat podle typu úrokové sazby. Rozlišují se tři skupiny dluhových cenných papírů: a) dluhové cenné papíry s pevnou úrokovou sazbou; b) dluhové cenné papíry s pohyblivou úrokovou sazbou; a c) dluhové cenné papíry se smíšenou úrokovou sazbou. Dluhové cenné papíry s pevnou úrokovou sazbou 5.56 K dluhovým cenným papírům s pevnou úrokovou sazbou patří: a) prosté dluhové cenné papíry, které se vydávají a splácejí ve jmenovité hodnotě; b) dluhové cenné papíry, které se vydávají s emisním disážiem nebo emisním ážiem. Jedná se například o pokladniční poukázky, komerční papíry, směnky vlastní, akcepty a indosamenty směnek cizích a vkladové certifikáty; c) hluboce diskontované obligace, které jsou spojeny s nízkými úrokovými platbami a vydávají se se značným emisním disážiem; d) obligace s nulovým kuponem, což jsou dluhové cenné papíry splácené jednorázovou splátkou, které nejsou spojeny s kuponovými platbami. Takováto obligace se prodává s emisním disážiem a jistina se splatí k datu splatnosti nebo se v některých případech umořuje v tranších. Obligace s nulovým kuponem je možné vytvořit z dluhových cenných papírů s pevnou sazbou oddělením kuponů, tj. tak, že se kupony oddělí od konečné platby jistiny cenného papíru a obchoduje se s nimi samostatně; e) obligace typu STRIPS (Separate Trading of Registered Interest and Principal Securities, cenné papíry s odděleným obchodováním s registrovanými úroky a jistinami) neboli tzv. svlečené dluhové cenné papíry, což jsou cenné papíry, u nichž byly složka plateb úroků a složka plateb jistiny odděleny a následně mohou být prodávány samostatně; f) věčné dluhové cenné papíry, vypověditelné dluhové cenné papíry (s kupní opcí), vratné dluhové cenné papíry (s prodejní opcí) a dluhové cenné papíry s umořovacím fondem; CS 19 CS

EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT

EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT RADA Brusel 3. dubna 2013 (OR. en) 2010/0374 (COD) PE-CONS 77/12 ADD 5 STATIS 106 ECOFIN 1090 UEM 345 CODEC 3081 OC 768 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO

Více

OBECNÉ ZÁSADY (2014/647/EU)

OBECNÉ ZÁSADY (2014/647/EU) 6.9.2014 L 267/9 OBECNÉ ZÁSADY OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 3. června 2014, kterými se mění obecné zásady ECB/2013/23 o vládní finanční statistice (ECB/2014/21) (2014/647/EU) VÝKONNÁ RADA

Více

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA L 202/54 Úřední věstník Evropské unie 4.8.2009 EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 17. července 2009, kterým se mění rozhodnutí ECB/2006/17 o ročních účetních závěrkách

Více

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU)

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) L 193/134 ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/1196 ze dne 2. července 2015, kterým se mění rozhodnutí ECB/2010/21 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky (ECB/2015/26) RADA GUVERNÉRŮ

Více

Zdroj: databáze časových řad ARAD. Copyright(c) Česká národní banka. Metodický list

Zdroj: databáze časových řad ARAD. Copyright(c) Česká národní banka. Metodický list Metodický list Harmonizovaná měnová statistika podle nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33) I. Definice a

Více

Seznam studijní literatury

Seznam studijní literatury Seznam studijní literatury Zákon o účetnictví, Vyhlášky 500 a 501/2002 České účetní standardy (o CP) Kovanicová, D.: Finanční účetnictví, Světový koncept, Polygon, Praha 2002 nebo později Standard č. 28,

Více

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 26.2 tohoto statutu,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 26.2 tohoto statutu, L 68/54 ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY 2015/425 ze dne 15. prosince 2014, kterým se mění rozhodnutí ECB/2010/21 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky (ECB/2014/55) RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ

Více

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY 24.1.2012 Úřední věstník Evropské unie L 19/37 OBECNÉ ZÁSADY OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 21. prosince 2011, kterými se mění obecné zásady ECB/2010/20 o právním rámci pro účetnictví a

Více

OBECNÉ ZÁSADY. (3) Kromě toho je třeba provést některé další technické změny v příloze IV obecných zásad ECB/2010/20. Článek 1. Změna.

OBECNÉ ZÁSADY. (3) Kromě toho je třeba provést některé další technické změny v příloze IV obecných zásad ECB/2010/20. Článek 1. Změna. 21.7.2015 L 193/147 OBECNÉ ZÁSADY OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/1197 ze dne 2. července 2015, kterými se mění obecné zásady ECB/2010/20 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování

Více

Přílohy. Příloha č. 1. Příloha č. 2. Emitované dluhopisy ČSOB. Právní úprava cenných papírů

Přílohy. Příloha č. 1. Příloha č. 2. Emitované dluhopisy ČSOB. Právní úprava cenných papírů Přílohy Příloha č. 1 Emitované dluhopisy ČSOB Příloha č. 2 Právní úprava cenných papírů Obecná právní regulace je obsažena v zákoně č. 591/1992 Sb. o cenných papírech, který vedle obecných ustanovení obsahuje

Více

Bankovní účetnictví Pokladní a bankovní účty, závazky z krátkých prodejů

Bankovní účetnictví Pokladní a bankovní účty, závazky z krátkých prodejů Bankovní účetnictví Pokladní a bankovní účty, závazky z krátkých prodejů Bankovní účetnictví - účtová třída 1 1 BANKOVNÍ ÚČETNICTVÍ ÚČTOVÁ TŘÍDA 1 Účtová skupina 11 Pokladní hodnoty Účtová skupina 12 Vklady,

Více

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5 tohoto statutu,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5 tohoto statutu, 7.5.2015 L 116/5 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/730 ze dne 16. dubna 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 1011/2012 o statistice držby cenných papírů (ECB/2012/24) (ECB/2015/18) RADA GUVERNÉRŮ

Více

Druhy cenných papírů: - majetkové (akcie, podílové listy) - dlužné (dluhopisy, hyp.zástavní listy, směnky, ad.)

Druhy cenných papírů: - majetkové (akcie, podílové listy) - dlužné (dluhopisy, hyp.zástavní listy, směnky, ad.) 4. Účtování cenných papírů Druhy cenných papírů: - majetkové (akcie, podílové listy) - dlužné (dluhopisy, hyp.zástavní listy, směnky, ad.) Cenné papíry členění (v souladu s IAS 39) : k prodeji k obchodování

Více

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY L 247/38 Úřední věstník Evropské unie 18.9.2013 OBECNÉ ZÁSADY OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 30. července 2013, kterými se mění obecné zásady ECB/2011/23 o statistické zpravodajské povinnosti

Více

PŘÍLOHA A. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii

PŘÍLOHA A. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.12.2010 KOM(2010) 774 v konečném znění Příloha A/Kapitola 14 PŘÍLOHA A návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském systému národních a regionálních

Více

OBECNÉ ZÁSADY. Článek 1. Změny

OBECNÉ ZÁSADY. Článek 1. Změny 19.6.2015 L 154/15 OBECNÉ ZÁSADY OBECNÉ ZÁSADY EROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/948 ze dne 16. dubna 2015, kterými se mění obecné zásady ECB/2013/7 o statistice držby cenných papírů (ECB/2015/19) RADA

Více

(Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ. ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 11. listopadu 2010 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky

(Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ. ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 11. listopadu 2010 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky 9.2.2011 Úřední věstník Evropské unie L 35/1 II (Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 11. listopadu 2010 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky (přepracování)

Více

Informace o ekonomické situaci UniCredit Bank Czech Republic, a.s. ke dni 30. 9. 2011

Informace o ekonomické situaci UniCredit Bank Czech Republic, a.s. ke dni 30. 9. 2011 Informace o ekonomické situaci UniCredit Bank Czech Republic, a.s. ke dni 30. 9. 2011 Vydáno dne 15. listopadu 2011 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Na Příkopě 858/20 111 21 Praha 1 Informace o ekonomické

Více

Tabulková část informační povinnosti investičních a podílových fondů

Tabulková část informační povinnosti investičních a podílových fondů Tabulková část informační povinnosti investičních a podílových fondů Základní údaje Název fondu (pro PF), CONSUS investiční fond Obchodní firma (IF): ISIN / SIN: ISIN / SIN: ISIN / SIN: CZ0008028305 Registrace

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Financování obchodní banky

Financování obchodní banky VY_32_INOVACE_BAN_105 Financování obchodní banky Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření:

Více

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA C 136/6 DOPORUČENÍ EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA DOPORUČENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 31. května 2007, kterým se mění doporučení ECB/2004/16 o požadavcích Evropské centrální banky týkajících se statistické

Více

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Stránka 1 z 5 Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Předmětem tohoto materiálu je popis investičních služeb

Více

POPIS INFORMAČNÍHO PRVKU Kód: Název: Akronym: ANB0001 ANB0001. Aktiva celkem

POPIS INFORMAČNÍHO PRVKU Kód: Název: Akronym: ANB0001 ANB0001. Aktiva celkem POPIS INFORMAČNÍHO PRVKU ANB0001 Aktiva celkem Celková výše aktiv neupravená o opravné položky a oprávky (brutto). ANB0001 01DZa, 02DZa, 03DZa, 04DZa, 05DZ, 06DZ, 11DZ, 12DZ, 13DZ, 15DZ, 21DZ, 22DZ, 25DZa,

Více

Finanční trh. Bc. Alena Kozubová

Finanční trh. Bc. Alena Kozubová Finanční trh Bc. Alena Kozubová Finanční trh Finanční trh je místo, kde se obchoduje se všemi formami peněz. Je to největší trh v měřítku národní i světové ekonomiky. Je to trh velice citlivý na jakékoliv

Více

CENNÉ PA CENNÉ PÍRY PÍR

CENNÉ PA CENNÉ PÍRY PÍR CENNÉ PAPÍRY ve finančních institucích dr. Malíková 1 Operace s cennými papíry Banky v operacích s cennými papíry (CP) vystupují jako: 1. Investor do CP 2. Emitent CP 3. Obchodník s CP Klasifikace a operace

Více

Opravné položky a oprávky. Údaj nekompenzova ný o opravné položky a oprávky. Údaj kompenzovaný o opravné položky a oprávky

Opravné položky a oprávky. Údaj nekompenzova ný o opravné položky a oprávky. Údaj kompenzovaný o opravné položky a oprávky Datová oblast: RIS15_01 Aktiva vykazujícího subjektu v základním členění Opravné kompenzovaný o opravné Rezidenti Nerezidenti Rezidenti Nerezidenti Všechny měny A B 1 2 3 4 5 10 Aktiva 1 3478 3478 Pokladní

Více

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA 4.8.2009 Úřední věstník Evropské unie L 202/65 OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 17. července 2009, kterými se mění obecné zásady ECB/2006/16 o právním

Více

Aktivní 011 Pohledávky za Mezinárodním měnovým fondem. Aktivní 012 Pohledávky za bankami Evropského systému. Aktivní centrálních bank

Aktivní 011 Pohledávky za Mezinárodním měnovým fondem. Aktivní 012 Pohledávky za bankami Evropského systému. Aktivní centrálních bank Charakteristika: Směrná účtová osnova pro banky a některé finanční instituce podle vyhlášky č. 501/2002 Sb.,ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991, o účetnictví,

Více

Hrubá částka Úprava Čistá šástka 1. Pokladní hotovost, vklady u

Hrubá částka Úprava Čistá šástka 1. Pokladní hotovost, vklady u AKTIVA ROZVAHA KOMERČNÍ BANKY PODLE CAS (v tis. Kč) 31.3.2002 31.3.2001 31.3.2000 Hrubá částka Úprava Čistá šástka 1. Pokladní hotovost, vklady u 15 420 797 15 420 797 17 272 563 15 099 359 centrálních

Více

(Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ

(Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ 20.12.2016 CS L 347/1 II (Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/2247 ze dne 3. listopadu 2016 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky (ECB/2016/35)

Více

Rozvaha AKTÍVA 2011 2010. Minulé účetní období číslo. Bežné účetní období

Rozvaha AKTÍVA 2011 2010. Minulé účetní období číslo. Bežné účetní období Rozvaha Poštová banka, a.s., pobočka Česká republika Praha 8, Sokolovská 17, 186 00 IČO: 289 92 610 Organizační složka podniku zahraniční osoby Předmět podnikání: Bankovní služby Kód banky: 2240 AKTÍVA

Více

NÁVRH. Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 a 43 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 227/2013 Sb.

NÁVRH. Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 a 43 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 227/2013 Sb. NÁVRH VYHLÁŠKA ze dne 2013, o předkládání výkazů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 a 43 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb.,

Více

AKTIVA A JEJICH STRUKTURA, OCEŇOVÁNÍ

AKTIVA A JEJICH STRUKTURA, OCEŇOVÁNÍ AKTIVA A JEJICH STRUKTURA, OCEŇOVÁNÍ 5.5 POHLEDÁVKY - podstata, charakteristika, oceňování, postupy účtování, vykazování v rozvaze, odlišnosti vůči mezinárodní regulaci dle IAS/IFRS Pohledávku lze charakterizovat

Více

SEZNAM SPECIFICKÝCH ODCHYLEK OD NAŘÍZENÍ (EU) č. 549/2013

SEZNAM SPECIFICKÝCH ODCHYLEK OD NAŘÍZENÍ (EU) č. 549/2013 PŘÍLOHA SEZNAM SPECIFICKÝCH ODCHYLEK OD NAŘÍZENÍ (EU) č. 549/2013 Země: Belgie Tabulka Kód a proměnná Podrobný popis odchylky P.6 10. Vývoz zboží (FOB) a služeb P.7 11. Dovoz zboží (FOB) a služeb P6/P7:

Více

Obecné pokyny k zacházení s expozicemi vůči tržnímu riziku a riziku protistrany ve standardním vzorci

Obecné pokyny k zacházení s expozicemi vůči tržnímu riziku a riziku protistrany ve standardním vzorci EIOPA-BoS-14/174 CS Obecné pokyny k zacházení s expozicemi vůči tržnímu riziku a riziku protistrany ve standardním vzorci EIOPA Westhafen Tower, Westhafenplatz 1-60327 Frankfurt Germany - Tel. + 49 69-951119-20;

Více

Výkaz zisků a ztrát. 3.čtvrtletí 2001. Změna ROZVAHA KOMERČNÍ BANKY PODLE CAS

Výkaz zisků a ztrát. 3.čtvrtletí 2001. Změna ROZVAHA KOMERČNÍ BANKY PODLE CAS Komerční banka dosáhla podle mezinárodních účetních standardů za tři čtvrtletí roku 2002 nekonsolidovaného čistého zisku ve výši 6 308 mil. Kč. Návratnost kapitálu (ROE) banky činila 30,7 %, poměr nákladů

Více

ROZHODNUTÍ. s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5 a článek 46.

ROZHODNUTÍ. s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5 a článek 46. 1.6.2016 CS L 144/99 ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/868 ze dne 18. května 2016, kterým se mění rozhodnutí ECB/2014/6 o organizaci přípravných opatření pro shromažďování podrobných

Více

VYHLÁŠKA ze dne 17. září 2013, o předkládání výkazů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí

VYHLÁŠKA ze dne 17. září 2013, o předkládání výkazů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí 314 VYHLÁŠKA ze dne 17. září 2013, o předkládání výkazů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí Změna: vyhláška č. 215/2014 Sb. (znění platné od 1. ledna 2015) Česká národní

Více

PŘÍLOHA B. návrhu. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. / o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii

PŘÍLOHA B. návrhu. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. / o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.12.2010 KOM(2010) 774 v konečném znění Příloha B PŘÍLOHA B návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. / o Evropském systému národních a regionálních účtů

Více

Ilustrativní příklady vykazování sekuritizace úvěrů a jiných převodů úvěrů pro banky jako vykazující subjekty v metodice platné od roku 2015

Ilustrativní příklady vykazování sekuritizace úvěrů a jiných převodů úvěrů pro banky jako vykazující subjekty v metodice platné od roku 2015 Ilustrativní příklady vykazování sekuritizace úvěrů a jiných převodů úvěrů pro banky jako vykazující subjekty v metodice platné od roku 2015 pracovní pomůcka pro účely kompilace statistických výkazů a

Více

Metodický list. Vklady klientské

Metodický list. Vklady klientské Metodický list Vklady klientské I. Definice a obsah Vklady: svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu. Zahrnují konečné zůstatky vkladových účtů klientů včetně

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3., 4. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Peníze, mzdy daně, pojistné

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

6. Dodatek Základního prospektu

6. Dodatek Základního prospektu Dluhopisový program v maximálním objemu nesplacených hypotečních zástavních listů 15 000 000 000 Kč s dobou trvání programu 10 let 6. Dodatek Základního prospektu Tento dokument aktualizuje Základní prospekt

Více

IAS 39: Účtování a oceňování

IAS 39: Účtování a oceňování IAS 39: Účtování a oceňování Josef Jílek člen Standards Advice Review Group březen 2007 Program Definice Zajišťovací účetnictví Vložené deriváty Deriváty na vlastní kapitálové nástroje Odúčtování aktiv

Více

Metodické listy pro první soustředění kombinovaného. studia předmětu ÚČETNICTVÍ FINANČNÍCH INSTITUCÍ. VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s.

Metodické listy pro první soustředění kombinovaného. studia předmětu ÚČETNICTVÍ FINANČNÍCH INSTITUCÍ. VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Metodické listy pro první soustředění kombinovaného studia předmětu ÚČETNICTVÍ FINANČNÍCH INSTITUCÍ Vítáme Vás v kurzu Účetnictví finančních institucí, v němž byste měli získat potřebné znalosti o účetnictví

Více

Fio Banka, a.s. V Celnici 1028/10 117 21 Praha 1 IČO : 61858374 Výkazy k 30.6.2013

Fio Banka, a.s. V Celnici 1028/10 117 21 Praha 1 IČO : 61858374 Výkazy k 30.6.2013 Fio Banka, a.s. V Celnici 1028/10 117 21 Praha 1 IČO : 61858374 Výkazy k 30.6.2013 Základní rozvaha - RIS15_01 - Aktiva vykazujícího subjektu v základním členění Údaj nekompenzo vaný o opravné položky

Více

53 684 953 47 278 722 Aktiva celkem

53 684 953 47 278 722 Aktiva celkem Obchodní firma: ING Bank N.V., organizační složka sídlo: Praha 5, Nádražní 344/25 identifikační číslo: 291 798 66 předmět podnikání: banka okamžik sestavení účetní závěrky: 27.4.2005 kód banky: 3500 ROZVAHA

Více

Rozvaha obchodníka s cennými papíry

Rozvaha obchodníka s cennými papíry ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA Výkaz: OCP (ČNB) 10-04 / ROCOS10 Rozvaha obchodníka s cennými papíry Část 1: Základní rozvaha Datová oblast: RIS15_01 Aktiva vykazujícího subjektu v základním členění nekompenzov aný

Více

Rozvaha obchodníka s cennými papíry

Rozvaha obchodníka s cennými papíry ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA Výkaz: OCP (ČNB) 10-04 / ROCOS10 Rozvaha obchodníka s cennými papíry Část 1: Základní rozvaha Datová oblast: RIS15_01 Aktiva vykazujícího subjektu v základním členění nekompenzov aný

Více

1 Cash Flow. Zdroj: Vlastní. Obr. č. 1 Tok peněžních prostředků

1 Cash Flow. Zdroj: Vlastní. Obr. č. 1 Tok peněžních prostředků 1 Cash Flow Rozvaha a výkaz zisku a ztráty jsou postaveny na aktuálním principu, tj. zakládají se na vztahu nákladů a výnosů k časovému období a poskytují informace o finanční situaci a ziskovosti podniku.

Více

AKTIVA. V souladu s IAS / IFRS Název a sídlo účetní jednotky : Pražská energetika, a.s. Konsolidovaná Na Hroudě 1492/4 ROZVAHA Praha

AKTIVA. V souladu s IAS / IFRS Název a sídlo účetní jednotky : Pražská energetika, a.s. Konsolidovaná Na Hroudě 1492/4 ROZVAHA Praha Konsolidovaná Na Hroudě 1492/4 ROZVAHA Praha 10 100 05 k 31.03.2009 AKTIVA Skutečnost Pozemky, budovy a zařízení 14 023 503 Nehmotná aktiva 189 707 Pohledávky z obchodních vztahů a ostatní pohledávky 47

Více

VLASTNÍ A CIZÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ AKTIV (STRUKTURA, PRACOVNÍ KAPITÁL, LIKVIDITA PODNIKU)

VLASTNÍ A CIZÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ AKTIV (STRUKTURA, PRACOVNÍ KAPITÁL, LIKVIDITA PODNIKU) VLASTNÍ A CIZÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ AKTIV (STRUKTURA, PRACOVNÍ KAPITÁL, LIKVIDITA PODNIKU) 6.3 Cizí zdroje - závazky podstata, charakteristika, oceňování, postupy účtování, vykazování v rozvaze, vymezení

Více

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ Ing. Václav Zeman E-mail: zeman@fbm fbm.vutbr.cz 9. červenec 2007 Přednáška č. 1 Banka a její funkce ve finančním systému Obchodování s

Více

ZÁKLADNÍ POPIS DATOVÉHO SOUBORU

ZÁKLADNÍ POPIS DATOVÉHO SOUBORU ZÁKLADNÍ POPIS DATOVÉHO SOUBORU : : RISIFE31 Měsíční výkaz o úvěrech a pohledávkách za klienty VST (ČNB) 1-12 Přehled o stavu a struktuře poskytnutých úvěrů a pohledávek banky za klienty (včetně debetních

Více

PŘÍLOHA (základní) sestavená k (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa); okamžik sestavení:

PŘÍLOHA (základní) sestavená k (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa); okamžik sestavení: Název účetní jednotky: IČ: Sídlo: Právní forma: Předmět činnosti: PŘÍLOHA (základní) sestavená k (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa); okamžik sestavení: A.1. Informace podle 7 odst. 3 zákona (text)

Více

Bezkuponové dluhopisy centrálních bank Poukázky České národní banky a bezkupónové dluhopisy vydané zahraničními centrálními bankami.

Bezkuponové dluhopisy centrálních bank Poukázky České národní banky a bezkupónové dluhopisy vydané zahraničními centrálními bankami. POPIS ČÍSELNÍKU : : BA0088 Druhy cenných papírů a odvozených kontraktů (derivátů) Hierarchická klasifikace druhů cenných papírů podle jejich ekonomické formy a obsahu (věcného charakteru) s návazností

Více

Příloha ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY

Příloha ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY sestavený k 31.12.2015 2015 IČO: 70154554 Název: Mikroregion Podchlumí Sídlo: Chomutice 4, Chomutice A.1. Informace podle 7 odst. 3 zákona (TEXT) Nejsou informace o tom, že by byla porušena zásada nepřetržitého

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Finanční trhy Finanční trh je založený na nabídce relativně

Více

OBECNÉ ZÁSADY. (2) Je třeba dále upřesnit způsob oceňování cenných papírů držených pro účely měnové politiky. Článek 1. Změny

OBECNÉ ZÁSADY. (2) Je třeba dále upřesnit způsob oceňování cenných papírů držených pro účely měnové politiky. Článek 1. Změny 13.3.2015 L 68/69 OBECNÉ ZÁSADY OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/426 ze dne 15. prosince 2014, kterými se mění obecné zásady ECB/2010/20 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování

Více

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Předmětem tohoto materiálu je popis investičních služeb poskytovaných společností M & M pojišťovací s.r.o. (dále jen Zprostředkovatel

Více

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více

PŘÍLOHA za období : 12/2015. (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) I Č O : NÁZEV ÚČETNÍ JEDNOTKY: Obec Hrušovany

PŘÍLOHA za období : 12/2015. (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) I Č O : NÁZEV ÚČETNÍ JEDNOTKY: Obec Hrušovany Zpracoval: UR supervizor 9 Okamžik sestavení: 22.02.2016 14h52m53s Strana: 1 PŘÍLOHA za období : 12/2015 I Č O :00261874 NÁZEV ÚČETNÍ JEDNOTKY: Obec Hrušovany (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa)

Více

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 první odrážku této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 první odrážku této smlouvy, L 14/30 21.1.2016 OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/65 ze dne 18. listopadu 2015 o srážkách při ocenění uplatňovaných při provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2015/35) RADA GUVERNÉRŮ

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice ÚČETNICTVÍ 3 8. KAPITOLA: KRÁTKODOBÝ A DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK. MAJETKOVÉ A DLUŽNÉ CENNÉ PAPÍRY. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České

Více

Investiční služby investiční nástroje

Investiční služby investiční nástroje Investiční služby investiční nástroje Podnikání na kapitálovém trhu Mgr. Bc. Kristýna Chalupecká Hlavní body přednášky Investiční nástroje Subjekty investování Investiční služby Dle Zákona č. 256/2004

Více

Příloha ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY

Příloha ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY sestavený k 31.12.2015 2015 IČO: 75126001 Název: NOVOPACKO Sídlo: Dukelské náměstí 39, 509 24 Nová Paka A.1. Informace podle 7 odst. 3 zákona (TEXT) účetní metoda se nemění A.2. Informace podle 7 odst.

Více

český B Biologická přeměna 12 Biologické aktivum 12 Blízcí členové rodiny jednotlivce 13 C Celopodniková aktiva 13 Cizí měna 14

český B Biologická přeměna 12 Biologické aktivum 12 Blízcí členové rodiny jednotlivce 13 C Celopodniková aktiva 13 Cizí měna 14 REJSTŘÍK český A Akciová opce 9 Aktiva držená dlouhodobým fondem zaměstnaneckých požitků 9 Aktiva z průzkumu a vyhodnocení 10 Aktivní trh 11 Aktivum 11 Antizředění 11 B Biologická přeměna 12 Biologické

Více

/2002 ze dne 19. července 2002, o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008..

/2002 ze dne 19. července 2002, o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008.. Strana 3055 251 VYHLÁŠKA ze dne 16. září 2015, kterou se mění vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní

Více

OBECNÉ ZÁSADY. s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 první odrážku této smlouvy,

OBECNÉ ZÁSADY. s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 první odrážku této smlouvy, 21.1.2016 L 14/25 OBECNÉ ZÁSADY OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/64 ze dne 18. listopadu 2015, kterými se mění obecné zásady (EU) 2015/510 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému

Více

P Ř Í L O H A ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY, SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI

P Ř Í L O H A ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY, SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI A.1. Informace podle 7 odst. 3 zákona vyplnění se nepředpokládá A.2. Informace podle 7 odst. 4 zákona A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona Popis účetních metod stanovených účetní jednotkou ve vnitroorganizačních

Více

PŘÍLOHA za období : 12/2015

PŘÍLOHA za období : 12/2015 Zpracoval: Ilona Stránská Okamžik sestavení: 21.03.2016 15h53m11s Strana: 1 PŘÍLOHA za období : 12/2015 (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) I Č O :47920912 NÁZEV ÚČETNÍ JEDNOTKY: Svazek obcí Skupinový

Více

Účetnictví B 2.přednáška Bilance a bilanční princip Základní funkce účetnictví je (viz minulá přednáška) poskytovat informace o procesech v podniku potřebné pro jeho řízení a správu a pro další účely (např.

Více

6. Přednáška Vkladové (depozitní) bankovní produkty

6. Přednáška Vkladové (depozitní) bankovní produkty 6. Přednáška Vkladové (depozitní) bankovní produkty VKLADOVÉ BANKOVNÍ PRODUKTY bankovní obchody, při kterých banka získává cizí peněžní prostředky formou vkladů nebo emisí dluhových cenných papírů. Mezi

Více

Základy účetnictví. 2. přednáška

Základy účetnictví. 2. přednáška Základy účetnictví 2. přednáška Formy sdělení účetních dat Účetnictví poskytuje informace v účetních výkazech: Bilance Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) Výkaz cash-flow (o toku peněz) Výkaz o změnách ve

Více

P Ř Í L O H A ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY, SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI

P Ř Í L O H A ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY, SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI A.1. Informace podle 7 odst. 3 zákona vyplnění se nepředpokládá A.2. Informace podle 7 odst. 4 zákona A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona Popis účetních metod stanovených účetní jednotkou ve vnitroorganizačních

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0499

CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Číslo projektu Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o. VY_32_INOVACE_261_ESP_11 Marcela Kovářová Datum tvorby

Více

Pololetní zpráva 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s.

Pololetní zpráva 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Pololetní zpráva 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Vydána dne 28. srpna 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Na Příkopě 858/20 111 21 Praha 1 UniCredit Bank Czech Republic, a.s., IČ 64948242,

Více

Majetek. MAJETEK členění v rozvaze. Dlouhodobý majetek

Majetek. MAJETEK členění v rozvaze. Dlouhodobý majetek Majetek Podnikání se bez majetku neobejde, různé druhy podnikání ovlivňují i skladbu a velikost majetku. Základem majetku jsou peníze, za které se nakupují potřebné majetkové části. Rozvaha (bilance) písemný

Více

Návrh. Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 a 43 písm. b) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. /2013 Sb.

Návrh. Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 a 43 písm. b) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. /2013 Sb. Návrh VYHLÁŠKA ze dne 2013, o předkládání výkazů České národní bance statisticky významnými vykazujícími osobami pro účely sestavení statistiky platební bilance, investiční pozice a dluhové služby vůči

Více

ÚČETNICTVÍ DAŇOVÉ ODPISY ODPISY NEHMOTNÉHO MAJETKU ÚČTOVÁNÍ VE TŘÍDÁCH 1 6 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

ÚČETNICTVÍ DAŇOVÉ ODPISY ODPISY NEHMOTNÉHO MAJETKU ÚČTOVÁNÍ VE TŘÍDÁCH 1 6 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ÚČETNICTVÍ DAŇOVÉ ODPISY ODPISY NEHMOTNÉHO MAJETKU ÚČTOVÁNÍ VE TŘÍDÁCH 1 6 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA Daňové odpisy Řídí se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 30 Doba odpisování činí minimálně: odpisová skupina

Více

Licence: DSBD XCRGUPXA / PXA ( / )

Licence: DSBD XCRGUPXA / PXA ( / ) PŘÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) Období: 12 / 2015 IČO: 00544566 Název: Obec Pravcice @U=721. A.1. Informace podle 7 odst. 3 zákona

Více

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Předmětem tohoto materiálu je popis investičních služeb poskytovaných společností JPL SERVIS, s.r.o. (dále jen Zprostředkovatel ), investičních

Více

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah 2012O0018 CS 09.11.2012 001.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 2. srpna

Více

Opravné položky a oprávky. Údaj kompenzovaný o opravné položky a oprávky 1,2 28894 1,3 2,2 28893 2,3 3,2 1 3,3 4 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6

Opravné položky a oprávky. Údaj kompenzovaný o opravné položky a oprávky 1,2 28894 1,3 2,2 28893 2,3 3,2 1 3,3 4 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 Výskyt datového souboru Kód souboru: ROCOS11 Subjekt: 47116072 Ke dni: 30.09.2007 Rozsah: S_BCPZB Typ: Provozní Stav: Platný Struktura pohledávek a závazků - ROCO11_10 - Pohledávky podle sektorů dlužníků

Více

Převodový můstek - účetní jednotky účtující podle vyhlášky č. 504/2002 Sb.

Převodový můstek - účetní jednotky účtující podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. Převodový můstek - účetní jednotky účtující podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. Obsahové vymezení jednotlivých položek Pomocného konsolidačního přehledu je upraveno v 25 až 64 konsolidační vyhlášky státu Rozvaha

Více

Příloha ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY

Příloha ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY IČO: Název: Sídlo: 00288250 Obec Horní Štěpánov Horní Štěpánov 326, 798 47 Horní Štěpánov sestavený k 31.12.2014 A.1. Informace podle 7 odst. 3 zákona (TEXT) A.2. Informace podle 7 odst. 4 zákona (TEXT)

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle FINANČNÍ TRHY

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle FINANČNÍ TRHY E-učebnice Ekonomika snadno a rychle FINANČNÍ TRHY - specifický trh, na kterém se obchodují peníze - peníze - můžou mít různou podobu hotovost, devizy, cenné papíry - funkce oběživa, platidla, dají se

Více

VÝKAZNICTVÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ PŘÍLOHA Sestavená k 31.12.2014 (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) ZŠ Miličín, Tyršovo nám.

VÝKAZNICTVÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ PŘÍLOHA Sestavená k 31.12.2014 (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) ZŠ Miličín, Tyršovo nám. IČO: Kapitola: Právní forma: Okamžik sestavení: 71006648 700 Příspěvková organizace 25.2.2015 7:30:22 VÝKAZNICTVÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ PŘÍLOHA Sestavená k 31.12.2014 (v Kč, s přesností na dvě desetinná

Více

Účetní osnova. Tisknuto dne: 05.10.2015 6:47. Stránka 1. demo. Platné v roce 2015. 062 Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

Účetní osnova. Tisknuto dne: 05.10.2015 6:47. Stránka 1. demo. Platné v roce 2015. 062 Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Platné v roce 2015 050 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 051 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek 052 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 053 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý

Více

Příloha PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ZŘIZOVANÉ ÚZEMNÍMI SAMOSPRÁVNÝMI CELKY A SVAZKY OBCÍ

Příloha PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ZŘIZOVANÉ ÚZEMNÍMI SAMOSPRÁVNÝMI CELKY A SVAZKY OBCÍ IČO: Název: Sídlo: A. Netýká se A. Beze změny A. 00372161 Osvětová beseda Libňatov Libňatov, 542 36 Libňatov Hlavní činnost sestavený k 312014 Informace podle 7 odst. 3 zákona (TEXT) Informace podle 7

Více

PŘÍLOHA za období : 12/2015

PŘÍLOHA za období : 12/2015 Licence:MR3T ****** G I N I S E x p r e s s U C R ****** UCRGUPXA Zpracoval: UR supervizor 9 Okamžik sestavení: 15.03.2016 11h17m18s Strana: 1 PŘÍLOHA za období : 12/2015 (v Kč, s přesností na dvě desetinná

Více

Obec Ostružná Ostružná 135, Branná

Obec Ostružná Ostružná 135, Branná Obec Ostružná Ostružná 135, 788 25 Branná Směrnice č. 3/2017 Účtový rozvrh, účetní knihy a náležitosti účetních dokladů IČ: 00636096 Schváleno Zastupitelstvem obce Ostružná dne 18. 1. 2017 usnesením č.

Více

Finanční Trhy I. prof. Ing. Olřich Rejnuš, CSc.

Finanční Trhy I. prof. Ing. Olřich Rejnuš, CSc. Finanční Trhy I. prof. Ing. Olřich Rejnuš, CSc. 15.9.2016 Michal Šrubař 1 Dvousektorový tokový diagram Zboží a služby konečné spotřeby Meziprodukty Platby za zboží a služby Produkční jednotky /Firmy/ Spotřebitelské

Více

Rozvaha a podrozvaha ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Část 1: Základní rozvaha k 30.9.2014 Datová oblast: FIS10_11 Aktiva v základním členění

Rozvaha a podrozvaha ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Část 1: Základní rozvaha k 30.9.2014 Datová oblast: FIS10_11 Aktiva v základním členění ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA Výkaz: FIS (ČNB) 10-12 / FISIFE10 Rozvaha a podrozvaha Část 1: Základní rozvaha k 30.9.2014 Datová oblast: FIS10_11 Aktiva v základním členění P0186 [24] - Účetní FIN0001 - Aktiva celkem

Více

Periodicita: Měsíční, resp. čtvrtletní.

Periodicita: Měsíční, resp. čtvrtletní. Státní fondy Tabulka: Výkaz zdrojů a užití peněžních prostředků SF měsíční (data od r. 2015) Výkaz zdrojů a užití peněžních prostředků SF čtvrtletní (data za r. 2014) Pokrytí: Státní fondy jsou součástí

Více

Licence: D03D XCRGUPXA / PXA ( / ) Svazek obcí mikroregionu Uhlířskojanovicko a středního Posázaví

Licence: D03D XCRGUPXA / PXA ( / ) Svazek obcí mikroregionu Uhlířskojanovicko a středního Posázaví A.1. PŘÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) Období: 12 / 2015 IČO: 70829462 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Účetní jednotka pokračuje

Více