TŘEBOŇ LOKALITA VHODNÁ PRO ŽIVOT PROSINEC 2013

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "TŘEBOŇ LOKALITA VHODNÁ PRO ŽIVOT PROSINEC 2013"

Transkript

1 TŘEBOŇ LOKALITA VHODNÁ PRO ŽIVOT PROSINEC 2013 Tato studie byla zpracována v rámci projektu Města v rozletu, podpořeného z Programu Evropská územní spolupráce Rakousko Česká Republika , financovaného z ERRDF

2 Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 2 z 84

3 Obsah 1 Socioekonomická analýza města Postavení města v regionu Postavení města v rámci kraje Postavení města v rámci ORP Obyvatelstvo Dosavadní demografický vývoj Očekávané trendy Bydlení ve městě Trh práce Nezaměstnanost Struktura uchazečů Pracovní místa Místní ekonomika Ekonomika kraje a ORP Struktura ekonomiky města Kvalita života Sociální oblast Zdravotní péče Bezpečnost Vzdělávání Doprava a dopravní infrastruktura Životní prostředí Kultura a cestovní ruch Kultura a sport Cestovní ruch Souhrnné hodnocení Návrhová část Oblast A. Možnosti oživení centra města Oblast B. Podmínky pro podnikání mladých podnikatelů Oblast C. Kultura a volný čas jako podnikatelský záměr Závěrečné shrnutí Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 3 z 84

4 Seznam Grafů Graf 1 Vývoj počtu obyvatel ve městě a ORP Třeboň v letech (stav k daného roku; r = 100 %) Graf 2 Porovnání celkového přírůstku/úbytku obyvatel města Třeboň a ORP Třeboň v letech Graf 3 Věková struktura ve městě Třeboň v letech 1991, 2002 a 2012 (vždy k daného roku) Graf 4 Věková struktura obyvatelstva ORP Třeboň (stav k ) strom života Graf 5 Počet zahájených a dokončených bytů v Jihočeském kraji v letech Graf 6 Počet dokončených bytů v ORP Třeboň v letech Graf 7 Přehled dokončených bytů v různých typech staveb v ORP Třeboň v letech Graf 8 Počet obytných místností v bytě ve městě Třeboň v roce Graf 9 Podíl počtu obydlených domů dle stáří bytového fondu v roce Graf 10 Míra nezaměstnanosti v ORP Třeboň Graf 11 Míra nezaměstnanosti ve městě Třeboň Graf 12 Věková struktura uchazečů o zaměstnání v ORP Třeboň Graf 13 Strukturu uchazečů o zaměstnání na území ORP podle dosaženého vzdělání Graf 14 - Struktura uchazečů o zaměstnání na území ORP podle délky nezaměstnanosti Graf 15 Strukturu uchazečů o zaměstnání ve městě Třeboň podle věku Graf 16 Struktura uchazečů o zaměstnání ve městě Třeboň podle dosaženého vzdělání Graf 17 Struktura uchazečů o zaměstnání ve městě Třeboň podle délky nezaměstnanosti Graf 18 Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Graf 19 Srovnání podílů ekonomických sektorů na tvorbě HPH, r a Graf 20 Srovnání podílů ekonomických odvětví (CZ-NACE) na tvorbě HPH, r a Graf 21 Srovnání struktury (podílů) zaměstnanosti dle ekonomických sektorů Graf 22 Srovnání struktury (podílů) zaměstnanosti dle ekonomických odvětví (CZ-NACE) Graf 23 Vývoj počtu aktivních ekonomických subjektů ve městě dle velikostní kategorie podniku. 34 Graf 24 Struktura hlavních ekonomických odvětví dle počtu ekonomických subjektů v ORP Třeboň (zastoupení/ podílu odvětví v ekonomice ORP) Graf 25 Vývoj počtu aktivních ekonomických subjektů ve městě dle velikostní kategorie podniku. 36 Graf 26 Struktura hlavních ekonomických odvětví dle počtu ekonomických subjektů ve městě (zastoupení/ podílu odvětví v ekonomice města) Graf 27 Podíl jednotlivých krajů ČR na celkové kriminalitě (počtu trestných činů) v r Graf 28 Srovnání míry objasněnosti trestných činů v okresech Jihočeského kraje v r Graf 29 Počet a zastoupení přestupků projednaných v blokovém řízení v r Graf 30 Vývoj počtu žáků na ZŠ v Třeboni ve školních letech 2009/ / Graf 31 Srovnání procentního zastoupení obyvatelstva v jednotlivých ORP Jihočeského kraje dle nejvyššího ukončeného vzdělání Graf 32 Svoz směsného komunálního odpadu v letech v tunách Graf 33 Vývoj návštěvnosti města Třeboň tuzemští a zahraniční návštěvníci v letech , podíl a vývoj počtu příjezdů v jednotlivých letech Graf 34 Návštěvnost památek pod správou NPÚ v Třeboni v letech Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 4 z 84

5 Seznam tabulek Tabulka 1 Základní informace o Jihočeském kraji... 8 Tabulka 2 Základní údaje o ORP Třeboň... 9 Tabulka 3 Základní údaje o Městu Třeboň Tabulka 4 Základní demografické údaje o městě, r Tabulka 5 Průměrný věk obyvatel města Třeboň (stav k daného roku) Tabulka 6 Byty podle stádia rozestavěnosti v Jihočeském kraji a podíl jednotlivých okresů v roce Tabulka 7 Srovnání cen bytů v Třeboni, Jindřichově Hradci a Českých Budějovicích Tabulka 8 Srovnání cen pronájmu komerční prostor v Třeboni, Jindřichově Hradci a Českých Budějovicích Tabulka 9 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v ORP Třeboň Tabulka 10 Vývoj počtu volných pracovních míst v ORP Třeboň a Jihočeském kraji Tabulka 11 Vývoj počtu ekonomických subjektů v ORP Třeboň dle velikostní struktury Tabulka 12 Vývoj počtu ekonomických subjektů ve městě Třeboni dle velikostní struktury Tabulka 13 Vývoj počtu a struktury ekonomických subjektů ve městě Tabulka 14 Přehled nejvýznamnějších ekonomických subjektů působících v ORP Třeboň Tabulka 15 Počet poskytovatelů sociálních služeb na území ORP Třeboň Tabulka 16 Počet zdravotnických zařízení v území ORP Třeboň Tabulka 17 Počet zdravotnických zařízení ve městě Třeboň Tabulka 18 Přehled obyvatelstva Třeboně podle nejvyššího ukončeného vzdělání Tabulka 19 Přehled pravidelně kulturních akcí pořádaných v Třeboni Tabulka 20 Hromadná ubytovací zařízení ve městě a jejich kapacity Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 5 z 84

6 Úvod ke studii Města Horn, Zwettl, Schrems, Telč, Jindřichův Hradec a Třeboň spolupracují od poloviny roku 2011 na projektu "Städte im Aufschwung - Města v rozletu". Každé ze zúčastněných měst se v rámci projektu snaží rozvinout svůj hospodářský potenciál, identifikovat své příležitosti a silné stránky a využít je ke svému rozvoji. Pro definování rozvojových cílů v rámci projektu vzniklo pro každé město několik tematických rozvojových koncepcí, které se vzájemně doplňují a to jak v rámci jednoho města, tak v rámci všech partnerských měst navzájem. Dlouhodobě z této spolupráce vytěží prospěch nejen samotná zúčastněná města, ale i jejich okolí, neboť hospodářsky silná města mají ekonomický vliv i na své spádové území a v něm zahrnuté menší obce. Hlavním impulsem pro realizaci projektu a zpracování jednotlivých dílčích strategií bylo několik faktorů, které v posledních letech ovlivňují rozvoj daného území: Malá města rostou a získávají na důležitosti - po fázi úbytku obyvatelstva se trend obrátil směrem k opětovnému růstu a rozvoji malých měst v okrajových regionech. Tento trend je potřeba posílit a nastartovaný vývoj nasměrovat správným směrem. Důležité je přitom, aby se každé město soustředilo na své vlastní hospodářsky silné stránky a cíle. Rozvoj měst přináší prospěch i jejich okolí - v případě hospodářského posílení měst, dojde k synergickému pozitivnímu dopadu na jejich spádové území a tím i na okolní obce. Jakýkoliv rozvoj měst, ať již v podobě rozvoje místních firem, nebo přílivu obyvatel přináší nová pracovní místa, větší nákupní sílu a další pozitivní efekty, které posílí ekonomiku celého regionu. Města musí svůj růst řídit každý koncepční materiál a strategie potřebuje systémové řízení a koordinaci a to jak koordinaci na úrovni cílů, tak koordinaci na úrovni jednotlivých aktivit. Jednotlivé aktivity musí být realizovány provázaně, promyšleně a co nejefektivněji, aby docházelo k očekávaným synergickým efektům. Města musí spojit své síly - aby se zabránilo vzájemné konkurenci a naopak využilo možné součinnosti, musí si města navzájem vyměňovat své zkušenosti a sladit své hospodářské strategie. Náročnost moderní doby zejména na občanskou vybavenost a veřejnou infrastrukturu obecně víceméně vyžaduje koordinaci aktivit a postupu jednotlivých měst a obcí v území tak, aby se co nejefektivněji využily prostředy vynakládané na veřejné služby. Jako základní materiál, který v kontextu výše uvedeného na úrovni města Třeboň vzniknul, byla tzv. Otevřená strategie města, která se snažila za pomocí participativního přístupu se zapojením všech obyvatel města definovat možné oblasti rozvoje, případně návrhy řešení pro identifikované problémy. Díky svému zaměření a způsobu zpracování však strategie definuje cíle a obecné návrhy spíš v pozici námětů, které je potřeba v dalších krocík prověřit, podrobit detailnějšímu vyhodnocení a posouzení jejich proveditelnosti ze všech možných úhlů pohledu, včetně finanční náročnosti. Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 6 z 84

7 Proto bylo v rámci zmíněného projektu rozhodnuto o rozpracování vybraných cílů a návrhů do úrovně detalní rozvojové studie, která pro vybrané oblasti provede detailní vyhodnocení stávajícího stavu, navrhne možná konkrétní opatření a aktivity, které by měly být realizovány v pro naplnění stanovených cílů. Zpracovaná studie je tedy koncepčním materiálem, který navazuje na zpracovanou Otevřenou strategii rozvoje města (http://www.strategietrebone.cz), kterou v některých částech rozpracovává do podrobnějšího detailu, v některých částech ji doplňuje a to jak z pohledu analytického rozboru aktuální situace ve městě Třeboň, tak z pohledu koncepčního náhledu na další rozvoj vybraných oblastí města. Hlavním cílem studie bylo v kontextu výše uvedeného rozpracovat zejména analýzu socioekonomické situace ve městě jako podklad pro další diskusi o koncepčním směřování města. Studie si neklade za cíl předložit souhrnnou a vyčerpávající analýzu a koncepční návrh, ale představit detailnější pohled na vybrané oblasti rozvoje města, které představují potenciál jeho dalšího rozvoje. Zpracovaný text by proto měl být vnímán zejména jako podklad pro zamyšlení při diskusích o dalším směřování a rozvoji města. Základními zdroji informací pro zpracování vybraných analýz byly především podklady a údaje Českého statistického úřadu, Úřadu práce, Ministerstva práce a sociálních věcí, Krajského úřadu Jihočeského kraje a řady dalších institucí. Kromě toho byly významným podkladem také informace a údaje poskytnuté přímo zástupci jednotlivých odborů Městského úřadu v Třeboni. Záměrem zpracovatelů bylo shromáždit vždy co nejaktuálnější informace k dané problematice, ne vždy však byly tyto informace k dispozici. Tyto údaje nebyly dále vždy dostupné přímo za město Třeboň, a proto jsou v některých případech uvedeny údaje za bývalý okres Jindřichův Hradec, správní obvod obce s rozšířenou působností Třeboň (dále jen SO ORP, nebo ORP) či za Jihočeský kraj. Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 7 z 84

8 1 Socioekonomická analýza města 1.1 Postavení města v regionu Správní území města Třeboň patří do Jihočeského kraje (NUTS III), který spolu s Plzeňským krajem tvoří region soudržnosti Jihozápad (NUTS II). Třeboň je obcí s rozšířenou působností (ORP) nacházející se v bývalém okrese Jindřichův Hradec, přibližně na půli cesty mezi krajskou metropolí České Budějovice a městem Jindřichův Hradec. Velikostně se jedná o menší sídlo, nicméně populačně je Třeboň 9. největším městem Jihočeského kraje (přičemž v rámci okresu J. Hradec jde o druhé největší město). Postavení města v rámci regionu znázorňuje následující mapový přehled administrativního členění kraje. Mapa 1 Administrativní členění kraje Zdroj: ČSÚ Postavení města v rámci kraje Město Třeboň jakožto centrum správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Třeboň se rozkládá v jihovýchodní části Jihočeského kraje. Tabulka 1 Základní informace o Jihočeském kraji Údaj Celková výměra území: Hodnota ,36 km 2 (12,8 % ČR) Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 8 z 84

9 Údaj Hodnota Nejvyšší bod: Plechý (1 378 m n.m.) Nejnižší bod: hladina Orlické přehrady (330 m) Statutární město: České Budějovice Počet obyvatel: Hustota obyvatel: 63,3 obyv./km 2 Počet ORP: 17 Počet obcí celkem: 623 Počet obcí se statutem města: 54 Podíl městského obyvatelstva: 64,0% Zdroj: ČSÚ Veřejná databáze, r Co do rozlohy zaujímá katastrální území města Třeboň necelé 1 % celkové výměry Jihočeského kraje a žije zde cca 1,35 % z celkového počtu obyvatel kraje. V rámci regionu jsou patrné úzké hospodářské a sociální vazby Třeboně na Jindřichův Hradec a České Budějovice (např. dojížďka studentů za studiem do českobudějovických a jindřichohradeckých škol či ekonomicky aktivních obyvatel do zaměstnání). Tranzitní význam Třeboně podtrhuje jeho poloha na důležité křižovatce historické císařské silnice I/24 (E49) spojující Prahu s Vídní a silnice I. třídy I/34 (E551) spojující krajské centrum České Budějovice s Jindřichovým Hradcem a dále se sousedním regionem Vysočina a jihomoravskou metropolí Brno Postavení města v rámci ORP Správní území ORP Třeboň zahrnuje celkem 25 obcí, což je šestý nejnižší počet v rámci kraje. Ve čtyřech městech správního obvodu (České Velenice, Lomnice nad Lužnicí, Suchdol nad Lužnicí, Třeboň) a jednom městysu (Chlum u Třeboně) žije více než tři čtvrtiny obyvatel správního obvodu. Tabulka 2 Základní údaje o ORP Třeboň Údaj Celková výměra území: Hodnota ha (5,4 % kraje) Počet obyvatel: Hustota obyvatel: 46,5 obyv./km 2 Počet obcí celkem: 25 Počet obcí se statutem města: 4 Podíl městského obyvatelstva: 69,4% Zdroj: ČSÚ Veřejná databáze, r Město Třeboň je přirozeným spádovým centrem pro celý SO ORP Třeboň a v rámci tohoto svého postavení tedy pro obyvatele Třeboňska zajišťuje nejen administrativně správní agendu pro celé území ORP čítající celkem více než 25 tis. obyvatel, ale poskytuje také zázemí v podobě vzdělávacích, sociálních a zdravotnických služeb, pracovních příležitostí, kulturních a sportovních aktivit. Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 9 z 84

10 Tabulka 3 Základní údaje o Městu Třeboň Údaj Nadmořská výška: Celková výměra území: Hodnota 434 m n.m ha Počet obyvatel: Hustota obyvatel: 87,3 obyv./km 2 Počet katastrů: 6 Části obce: 8 Zdroj: ČSÚ Veřejná databáze, r Město Třeboň a jeho okolí se rozkládá na území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Charakteristickými rysy Třeboně jsou její historické jádro s významnými středověkými památkami, kvalitní přírodní prostředí spojené s ochranou přírody a tradicí rybníkářství, cestovní ruch a lázeňství, v neposlední řadě i výhodná poloha a poměrně významné postavení samosprávy města vzhledem k okolnímu regionu. Historické jádro města Třeboň bylo vyhlášeno v roce 1976 městskou památkovou rezervací. Tím bylo z velké části, až na několik výjimek, uchráněno necitlivých přestaveb v období socialismu a zachovalo si původní středověký ráz. Pro město je charakteristická rovněž tradice lázeňství. Třeboňské lázně nabízejí léčebné pobyty ve dvou lázeňských domech v majetku města v Bertiných lázních a Lázních Aurora. Výhodná poloha s unikátní krajinou, množství přírodních i kulturních památek či tradice rybníkářství a lázeňství přispívají k významnému postavení Třeboně nejen v krajském (administrativní, kulturní a ekonomické centrum vymezeného správního území), ale i v celorepublikovém měřítku (vyhledávané centrum cestovního ruchu a zejména lázeňství). Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 10 z 84

11 1.2 Obyvatelstvo Dosavadní demografický vývoj Město Třeboň je se svým počtem obyvatel druhým největším městem okresu Jindřichův Hradec a devátým největším městem Jihočeského kraje. K zde žilo obyvatel, což představuje necelých 10 % obyvatel okresu Jindřichův Hradec. Z celkového počtu trvale bydlícího obyvatelstva byly ženy zastoupeny 51,8 %. Tabulka 4 Základní demografické údaje o městě, r Stav k Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek (úbytek) přiroz. stěhov. celkem Stav k Střední stav k Zdroj: ČSÚ Přestože Třeboň je jedním z největších měst v okrese a patří také mezi větší města kraje, počet obyvatel v posledních letech výrazně klesá. Od roku 1971 (6 120 obyvatel) každoročně až do roku 1990 (9 676 obyvatel), kdy začíná neustálý mírný pokles počtu obyvatel. Počet obyvatel výrazněji klesá především v posledních letech oproti roku 2001 (index 100 %) postupně klesl na úroveň 95 % v roce 2012 (viz graf 1). Pokles počtu obyvatel je částečně také viditelný u ORP Třeboň, zde však byl pokles mírnější, respektive v letech 2008 a 2009 došlo k nárůstu na úroveň roku 2001; k výraznějšímu poklesu pak došlo především od roku 2009 na úroveň 98,7 % v roce Graf 1 Vývoj počtu obyvatel ve městě a ORP Třeboň v letech (stav k daného roku; r = 100 %) 101% 100% 99% 98% 97% 96% 95% 94% 93% 92% město Třeboň ORP Třeboň Zdroj: ČSÚ; vlastní výpočty Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 11 z 84

12 Demografický vývoj v posledních 14 letech je značně odlišný od sedmdesátých první poloviny osmdesátých a devadesátých let. V sedmdesátých letech rostl počet obyvatel jak díky přirozenému přírůstku obyvatel, tak díky aktivnímu migračnímu saldu. V první polovině osmdesátých a devadesátých let rostl počet obyvatel především díky aktivnímu migračnímu saldu. Od roku 1998 je pro město charakteristický celkový úbytek počtu obyvatel. Hlavní příčinou stálého poklesu počtu obyvatel v posledních 14 letech je záporné saldo migrace. Pohyb obyvatelstva stěhováním je od roku 1998 značný, saldo migrace se téměř po celou dobu pohybuje v záporných hodnotách. Od poloviny devadesátých let došlo také k celkové změně demografického chování populace. V posledních letech došlo k propadu počtu narozených dětí. Do roku 2006 se přirozený přírůstek pohyboval v záporných hodnotách a počet zemřelých převyšoval počet živě narozených dětí. Ke zlepšení dochází od roku 2007, kdy přirozený přírůstek dosahuje kladných hodnot. Tato skutečnost je způsobena mírným nárůstem porodnosti a nižším počtem zemřelých. Situace v rámci ORP Třeboň je částečně odlišná (viz graf č. 2). V úhrnu let bylo na úrovni ORP aktivní saldo migrace, díky čemuž docházelo ke zvýšení počtu obyvatel ORP Třeboň (vyjma roku 2009, kdy především díky zápornému saldu přirozenému přírůstku se počet obyvatel prakticky nezměnil). Od roku 2010 dochází k celkovému úbytku a to jak díky zápornému saldu migrace, tak i díky přirozenému úbytku. Z grafu je patrné, že dochází k odlivu obyvatel v rámci ORP Třeboň i města Třeboň. Graf 2 Porovnání celkového přírůstku/úbytku obyvatel města Třeboň a ORP Třeboň v letech Město Třeboň - celkový přírůstek/úbytek Přírůstek migrační - město Přírůstek přirozený - ORP Přírůstek přirozený - město ORP Třeboň - celkový přírůstek/úbytek Přírůstek migrační - ORP Zdroj: ČSÚ; vlastní výpočty Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 12 z 84

13 Vývoj počtu obyvatel Třeboně naznačuje dlouhodobou nestabilitu. Důsledky poklesu porodnosti v první polovině devadesátých let a následné setrvání na nízkých hodnotách, se promítají také do věkové struktury obyvatel města i ORP. Srovnání věkové struktury obyvatel za posledních 20 let ukazuje, že rozdíly v počtu obyvatel se u jednotlivých kategorií prohlubují. Nejvíce viditelné jsou změny u dětské populace a u věkové kategorie na 65 let věku. Z následujícího grafu č. 3 je viditelné, že populace ve městě stárne. Pozitivní efekt nárůstu osob v produktivním věku v roce 2002 nepokračoval a o deset let později se procento těchto osob oproti roku 1991 dokonce pokleslo. Velké rozdíly jsou zřejmé u dětské složky populace a u věkové kategorie 65 a více let. Podíl věkové kategorie do 14 let se za posledních 21 let snížil o zhruba 6,5 % a podíl věkové kategorie nad 65 let věku se zvýšil téměř o 8 %. Hlavními příčinami těchto změn jsou na jedné straně klesající úmrtnost a prodlužující se střední délka života a na straně druhé nižší porodnost. Graf 3 Věková struktura ve městě Třeboň v letech 1991, 2002 a 2012 (vždy k daného roku) 80% 70% 69,8% 66,9% 65,6% 60% 50% 40% % 20% 10% 21,1% 15,5% 14,7% 19,7% 14,6% 12,0% % 0-14 let let 65 + let Zdroj: ČSÚ; vlastní výpočty Tabulka 5 Průměrný věk obyvatel města Třeboň (stav k daného roku) rok průměrný věk 40,8 41,1 41,4 41,6 41,8 42,2 42,5 42,7 Zdroj: ČSÚ Demografické stárnutí obyvatelstva města dokládá také zvyšující se průměrný věk obyvatel a stále rostoucí index stáří, který vyjadřuje poměr počtu osob starších 64 let a osob do 14 let věku. Jen za posledních 7 let se průměrný věk celkově zvýšil o 1,9 let. (tabulka č. 5) U indexu stáří je posun ještě markantnější zatímco v roce 1991 připadalo na 100 dětí ve věku 0 14 let 57 osob ve věku 65 a více let, tak v roce 2012 to bylo již 134 osob. Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 13 z 84

14 Graf č. 4, přehled věkového složení populace podle pohlaví po pětiletých věkových skupinách ORP Třeboň (údaje za město Třeboň nejsou k dispozici), v podstatě dokládá předchozí závěry. Strom života je u ORP Třeboň nepravidelný, neodpovídá klasickému tvaru silná základna s postupně se zužujícími větvemi. Z grafu je patrná vysoká porodnost po 2. světové válce a následné zachování vyšší porodnosti do přibližně do poloviny padesátých let. V sedmdesátých letech vrcholila u této generace plodnost. V současné době tedy obyvatelstvu ORP Třeboň početně dominují lidé narození v letech 1974 až Se změnou životního stylu mladých lidí počet narozených dětí od roku 1979 klesal, mírný nárůst je zaznamenán v posledních čtyřech letech, zejména vlivem silných populačních ročníků ze 70. let a počátku 80. let. Lze však předpokládat, že se jedná o přechodný efekt a ke stárnutí populace bude docházet i nadále. Především v důsledku nízkého počtu narozených dětí dochází k postupnému stárnutí populace. Rostoucí počty obyvatel ve vyšším a vysokém věku tak budou znamenat silné ekonomické zatížení obyvatelstva v produktivním věku. Graf 4 Věková struktura obyvatelstva ORP Třeboň (stav k ) strom života ORP Třebon - muži ORP Třeboň - ženy Zdroj: ČSÚ Očekávané trendy Projekce obyvatelstva ČR ukazuje, že bude docházet k demografickému stárnutí populace. Předpokládá se, že se nadále bude snižovat podíl dětí v populaci a bude se snižovat i zastoupení osob ve věkové skupině let, přičemž obyvatelstvo nad 65 let bude výrazně přibývat (v jeho rámci nejvíce osoby nad 80 let). Obyvatelstvo starší 65 let tvoří v současnosti jednu sedminu všech obyvatel, do roku 2050 by se podle střední varianty prognózy jeho podíl přiblížil až k jedné třetině. Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 14 z 84

15 Obdobný vývoj lze očekávat také v rámci města i ORP Třeboň. V následujících letech bude pravděpodobně docházet ke stagnaci počtu obyvatel věkové kategorie 0 14 let, k poklesu osob ve věkové skupině let a k postupnému nárůst počtu obyvatel nad 65 let věku. Rostoucí počty obyvatel ve vyšším a vysokém věku tak budou znamenat silné ekonomické zatížení obyvatelstva v produktivním věku. Jako důsledek tohoto procesu lze také očekávat změnu poptávky po veřejných službách a především zvyšující se tlak na sociální a zdravotnické služby. Shrnutí: Vývoj obyvatelstva v Třeboni naznačuje dlouhodobou nestabilitu z hlediska jeho počtu. Celkový počet obyvatel se od roku 2001 snížil o více jak 5 % a to i přesto, že na úrovni ORP k úbytku obyvatel téměř nedochází. Tento rozdíl je patrně dán stále rostoucím trendem stěhování obyvatel do okolí větších měst, která se stávají zázemím poskytujícím služby a pracovní příležitosti. Díky prodlužování naděje dožití a také v důsledku nižší porodnosti obyvatelstvo města Třeboně postupně stárne a do budoucna nelze předpokládat výrazné změny tohoto trendu. Zvyšování počtu osob starších 65 let však nebude plynulé, podle současného stromu života nejprve dojde k mírnému zvýšení podílu osob důchodového věku (cca do roku 2021), následované však v dalším období snížením, poté bude následovat další mírný nárůst. S těmito změnami je třeba počítat zejména z hlediska potřeb sociálních a zdravotních služeb a jejich kapacity, která by tak měla být do značné míry flexibilní. Negativním aspektem je v tomto kontextu kolísající podíl obyvatel ve věku let. Okres Třeboň má nejvyšší podíl obyvatel ve věku let, kdy tento podíl nejprve počátkem 90. let rostl až do roku 2002, od té doby však vykazuje klesající tendenci a mohl by naznačovat odliv mladých lidí v produktivním věku do větších center v regionu, či mimo něj. Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 15 z 84

16 1.3 Bydlení ve městě V období let 1997 až 2011 bylo v Jihočeském kraji dokončeno celkem nových bytů, v jednotlivých letech však docházelo ve výstavbě ke značným výkyvům. Počet dokončených bytů každoročně postupně rostl, kromě roku 2003, kdy došlo k propadu. Nejvíce bytů bylo dokončeno v roce 2008, celkem nových bytů. Po tomto vrcholu dochází k postupnému mírnému propadu. Oproti roku 2008 bylo v roce 2011 dokončeno o čtvrtinu méně bytů. V letech 1997 až 2007 byla každoročně v kraji zahájena výstavba přibližně bytů, po absolutně nejvyšším počtu zahájených bytů v roce 2008 (zahájeno bytů) dochází v následujících letech ke značnému poklesu. Zahájení výstavby nových bytů v roce 2009 kleslo o 33 %. Tato situace byla zřejmě dána nástupem hospodářské krize, díky které se developeři přestali pouštět do nových větších projektů. Výstavba v roce 2011 klesla o téměř 17 % oproti roku 1997 a o téměř 23 % oproti roku Graf 5 Počet zahájených a dokončených bytů v Jihočeském kraji v letech Počet zahájených bytů Počet dokončených bytů Zdroj: ČSÚ V rámci ORP Třeboň bylo v letech dokončeno 921 bytů. Situace byla velmi podobná situaci v rámci celého Jihočeského kraje, v jednotlivých letech docházelo ve výstavbě ke značným výkyvům. Nejvíce bytů bylo dokončeno v roce 2005 a Od roku 2006 výstavba bytů v ORP Třeboň zaznamenala prudký pokles (s největším propadem v letech , což rovněž odpovídá vývoji v Jihočeském kraji). Od roku 2011 dochází k znovu oživení ve stavebnictví, bylo dokončeno o 78 % bytů více než v roce 2009, a počet dokončených bytů roste. Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 16 z 84

17 Graf 6 Počet dokončených bytů v ORP Třeboň v letech Zdroj: ČSÚ Tabulka 6 Byty podle stádia rozestavěnosti v Jihočeském kraji a podíl jednotlivých okresů v roce 2011 Zahájené byty Dokončené byty Dokončené index byty na 1000 skutečnost index 2011/2010 skutečnost 2011/2010 obyvatel Kraj celkem , ,4 3,19 v tom okresy: 100% 100% České Budějovice 39,7% 81,0 43,5% 110,8 4,73 Český Krumlov 11,0% 59,5 8,5% 107,0 2,80 Jindřichův Hradec 13,0% 123,9 17,7% 72,6 3,87 Písek 5,4% 101,7 5,0% 153,9 1,45 Prachatice 7,8% 72,7 4,1% 163,9 1,62 Strakonice 8,1% 84,7 9,7% 87,2 2,77 Tábor 15,0% 59,6 11,5% 107,3 2,28 Zdroj: ČSÚ V roce 2011 byla v kraji dokončena výstavba 2028 nových bytů, z toho tvořily téměř 60 % byty v rodinných domech a 30 % byty v bytových domech. Okres Jindřichův Hradec, ve kterém se nachází město Třeboň, se podílí na bytové výstavbě v kraji velmi významně. V roce 2011 bylo v okrese dokončeno 17,7 % všech bytů dokončených v rámci Jihočeského kraje. Jedná se o druhý největší Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 17 z 84

18 počet bytů po okresu České Budějovice. Rovněž počet dokončených bytů na obyvatel je druhý nejvyšší. ORP Třeboň se pohybuje v počtu dokončených bytů na obyvatel v posledních čtyřech letech v první polovině mezi sedmnácti obcemi s rozšířenou působností v Jihočeském kraji (ORP Třeboň 3,12 bytů na obyvatel). V posledních letech bylo v ORP Třeboň dokončeno výrazně nejvíce bytů v rodinných domech 67,8 %. Graf 7 Přehled dokončených bytů v různých typech staveb v ORP Třeboň v letech v nebytových budovách; 2,3% v nástavbách a přístavbých k BD; 0,8% stavebními úpravami nebytových prostor; 5,8% v nástavbách a přístavba k RD; 5,8% v bytových domech ; 17,5% v rodinných domech; 67,8% Zdroj: ČSÚ; vlastní výpočty Stejně jako na úrovni kraje i okresu, i na úrovni ORP počet dokončených bytů v jednotlivých letech značně kolísá. Počet dokončených bytů na obyvatel výrazně klesá od roku 2007 do roku Výrazné oživení je patrné v roce 2011, kdy bylo dokončeno nejvíce bytů, tj. 6,37 bytů na obyvatel, za celé sledované období od roku 1997 do roku ORP Třeboň se vyznačuje poměrně malou hustotou osídlení; z celkového počtu ( ) obyvatel jich téměř třetina trvale žije v centru oblasti v Třeboni, další třetina ve třech sídlech se statutem města České Velenice, Lomnice nad Lužnicí a Suchdol nad Lužnicí a cca třetina ve zbývajících obcích. Nejvíce bytů v rámci ORP Třeboň je dokončeno v městě Třeboni, což je ovlivněno poptávkou, atraktivitou lokality, sociodemografickými a ekonomickými podmínkami v území. S ohledem na orientaci regionu do sféry cestovního ruchu, turistiky či lázeňství nabývá v konkrétní lokalitě na intenzitě zájem o tzv. rezidenční bydlení. Toto se týká především Třeboně a nejbližšího okolí. Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 18 z 84

19 V roce 2011 bylo ve městě Třeboň v rámci Sčítání lidu, domů a bytů zaregistrováno domů, z nichž trvale obydlených bylo 81,5 %, převažovaly rodinné domy. Oproti poslednímu sčítání v roce 2001 vzrostl počet domů o 195, ale je obydleno o 3,5 % méně domů. Celkový počet obydlených bytů dosahoval hodnoty 3402, což je nárůst o 88 bytů. Podle sčítání z roku 2011 dosahoval počet obyvatel přepočtený na 1 dům hodnoty 4,4 obyvatel/1 dům tzn. 2,5 obyvatel/1 byt. Město Třeboň má vyšší počet obyvatel na 1 dům ve srovnání s okresem Jindřichův Hradec (3,3 obyvatel/1dům) a Jihočeským krajem (3,8 obyvatel/1 dům). Počet obyvatel na 1 byt dosahuje ve městě Třeboň prakticky stejných hodnot okres Jindřichův Hradec 2,6 obyvatel/1 byt, Jihočeský kraj 2,5 obyvatel/1 byt. Graf 8 Počet obytných místností v bytě ve městě Třeboň v roce a více Počet obytných místností celkem rodinné domy bytové domy ostatní budovy Zdroj: ČSÚ Co se struktury bytů dle velikosti týče, bylo ve městě Třeboň v rámci Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 nejvíce bytů se čtyřmi obytnými místnostmi, tyto byty se v 58 % nacházely v bytových domech. Z celkového počtu bytů v bytových domech mělo 60 % bytů 3 nebo 4 obytné místnosti. Byty v rodinných domech mají nejčastěji 5 a více obytných místnosti (26 % všech bytů v rodinných domech). Pokud porovnáme velikost bytů v rámci obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji má ORP Třeboň největší obytnou plochu na 1 osobu (35,1 m 2 ) ORP má také zároveň největší plochu bytů v rodinných i bytových na osobu. Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 19 z 84

20 Graf 9 Podíl počtu obydlených domů dle stáří bytového fondu v roce ,8% 13,9% 11,4% 11,8% 11,7% 30,8% 1919 a dříve nezjištěno 18,6% Zdroj: ČSÚ Z grafu č. 9 je jasně viditelné, že domovní fond ve městě je poměrně zastaralý. Více než 60 % domů je starší více než 30 let, tj. byly postaveny do roku Pouze čtvrtina domů v Třeboni je mladší než 20 let. Jižní Čechy jsou v cenách bytů podprůměrným cenovým regionem, přičemž mezi indikátory ovlivňující ceny patří kupříkladu také absence kvalitního dopravního (dálničního) napojení na Prahu. Z regionálního srovnání cen vyplývá, že vyšší atraktivitu pro bydlení má okres České Budějovice, který tlačí především krajské město, a dále okresy s lepší dostupností vůči Praze (Písek, Tábor) a krajské metropoli. Naopak nepoměrně nižší atraktivitu pro bydlení vykazují izolovanější příhraniční okresy jako Prachatice a Český Krumlov, či právě Jindřichův Hradec. Z rámcového porovnání nabídkových cen standardních bytů 1, jehož předmětem bylo srovnání prodejní ceny bytů ve dvou destinacích krajském městě České Budějovice a bývalém okresním městě Jindřichův Hradec, které lze s ohledem na jejich polohu a postavení v rámci regionu z pohledu Třeboně vnímat jako její zřejmě hlavní konkurenty z pohledu bydlení, je nicméně zřejmé, že samotné město Třeboň patří v zásadě mezi cenově dražší lokality kraje. Tato skutečnost je zapříčiněna celkově dobrou občanskou vybaveností města (obchodní zázemí, možnosti kulturně-společenského vyžití), kvalitou životního prostředí nejen přímo v intravilánu města (atraktivní historické centrum, dostatek zeleně), ale také v jeho okolí (CHKO, rybníky), poskytující místním obyvatelům bohaté možnosti volnočasového vyžití (sport, relaxace, výlety po okolí), a také jeho výhodnou polohou a dobrou dopravní dostupností např. z pohledu vyjížďky do zaměstnání a 1 Jako standardní byt byl pro účely srovnání brán byt I. kategorie, v družstevním či osobním vlastnictví, s podlahovou plochou cca 60 m 2 Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 20 z 84

21 škol. Všechny uvedené aspekty tudíž posilují pozici města a jeho vnímání jako dobré adresy pro život. Tabulka 7 Srovnání cen bytů v Třeboni, Jindřichově Hradci a Českých Budějovicích Třeboň Jindřichův Hradec České Budějovice Byt 3+1 v cihlovém domě 1) , , ,- (byt bez rekonstrukce) Byt 2+1 v panelovém domě 2) , , ,- Pozn.: 1) byt 3+1, cca 60 m 2, v cihlovém domě, po rekonstrukci, v klidné části obce (města) 2) byt 2+1, cca 60 m 2, v panelovém domě, po rekonstrukci, v klidné části obce (města) Zdroj: Tržní ceny starších bytů v Třeboni dosahují ve své velikostní kategorii spíše nadprůměrných hodnot, což je dáno také především vysokým potenciálem celého Třeboňska pro rozvoj cestovního ruchu a lázeňství, kdy řada bytů přestává sloužit k celoročnímu bydlení, ale je využívána pro rekreaci (velmi pravděpodobně pronájem návštěvníkům Třeboňska a lázeňským hostům dle výsledků posledního SLDB tvoří rekreace téměř polovinu udaných důvodů neobydlenosti). Tabulka 8 Srovnání cen pronájmu komerční prostor v Třeboni, Jindřichově Hradci a Českých Budějovicích Pronájem kanceláře Třeboň Jindřichův Hradec České Budějovice Cena za měsíc 5 200, , ,- Cena za m 2 113,- 108,- 133,- Pozn.: jedná se o kancelář cca 40 m 2, v blízkosti centra, cena bez energií Zdroj: Tržní nájemné v Třeboni je v porovnání kupříkladu s ostatními okresními městy Jihočeského kraje opětovně jedno z nejvyšších a v podstatě se přibližuje úrovni nájemného v krajském městě České Budějovice (pohybuje se na úrovni cca na 90 % tržního nájemného v krajské metropoli). Shrnutí: Nová výstavba bytů probíhala zejména do roku V letech následoval pokles způsobený hospodářskou recesí. Od roku 2011 dochází k mírnému oživení. V nové výstavbě převažuje výstavba v rodinných domech. I přes novou výstavbu dochází k celkovému úbytku obyvatel, což naznačuje, že se u nové výstavby jedná spíše o byty budované stávajícími obyvateli, kteří se tak přesouvají např. ze stávajícího bydlení v bytových domech do rodinného domu, případně že docházelo k budování bytů, které jsou následně využívány jako rezidenční bydlení, případně ubytování pro lázeňské hosty. Tento způsob využití naznačuje i relativně vysoké procento bytů, které nejsou trvale obydleny. Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 21 z 84

22 1.4 Trh práce Situace na trhu práce na Třeboňsku se v posledních letech, podobně jako v celém Česku vyvíjí z pohledu nezaměstnanosti nepříznivě, a to především díky ekonomické recesi. V porovnání s ostatními SO ORP v Jihočeském kraji však patří ORP Třeboň k těm s nejnižší nezaměstnaností Nezaměstnanost Základní údaje o nezaměstnanosti za ORP Třeboň Zaměstnanost je v mikroregionu úzce svázána především s průmyslovými závody (Suchdol nad Lužnicí, České Velenice), lázeňstvím (Třeboň) a neustále se rozvíjejícím cestovním ruchem (prakticky celé území). Nabídku pracovních příležitostí ovlivňuje do jisté míry i zemědělství, těžba a zpracování dřeva a sklářství. Více než osob vyjíždí ze správního obvodu ORP Třeboň za prací, především na Českobudějovicko, naopak zhruba osob do obvodu dojíždí. Především tak stále sílí velký odliv pracovních sil do nedaleké metropole jihočeského regionu Českých Budějovic. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ORP Třeboň tvoří více jak polovinu veškeré populace území. Na území správního odvodu obce s rozšířenou působností Třeboň míra nezaměstnanosti v posledních několika letech mírně klesá. Za posledních deset let dosáhla míra nezaměstnanosti svého maxima v roce 2009, kdy přesáhla úroveň 7,3 %. Naopak nejnižší byla v letech 2007 a Graf 10 Míra nezaměstnanosti v ORP Třeboň 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% Míra nezaměstnanosti v % Zdroj: MPSV Základní údaje o nezaměstnanosti za město Třeboň Dramatický nárůst nezaměstnanosti byl na území města zaznamenán, stejně jako na úrovni ORP, mezi lety 2008 a 2009, kdy se hodnota téměř zdvojnásobila (z 2,9 % na 5,4 %). O té doby se míra Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 22 z 84

23 nezaměstnanosti ve městě Třeboň pohybuje nad úrovní 5 %. I přes tento nárůst, představuje míra nezaměstnanosti jednu z nejnižších v rámci Jihočeského kraje. Graf 11 Míra nezaměstnanosti ve městě Třeboň 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% Míra nezaměstnanosti (%) Zdroj: MPSV Struktura uchazečů V roce 2011 bylo na území ORP Třeboň evidováno 870 uchazečů o zaměstnání, přičemž na jedno pracovní místo v tomtéž roce připadalo přes 13 uchazečů, což představuje oproti roku 2010 výrazný pokles. Vývoj počtu uchazečů za dané území od roku 2007 je uveden v následující tabulce. Tabulka 9 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v ORP Třeboň Uchazeči o zaměstnání Uchazeči se zdravotním postižením Uchazeči o zaměstnání dosažitelní Uchazeči na 1 volné místo ,3 20,1 13,2 Zdroj: MPSV Strukturu uchazečů o zaměstnání na území ORP podle věku Věková struktura uchazečů se v posledních několika letech nijak zvlášť neměnila. Nejvíce ohroženou skupinou uchazečů o zaměstnání z hlediska věku jsou na území ORP lidé mezi rokem, rokem a dále také věková skupina let, která patří mezi problémové zejména z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti. Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 23 z 84

24 Graf 12 Věková struktura uchazečů o zaměstnání v ORP Třeboň 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% a více let let let let let let let let let do 19 let Mladiství Zdroj: MPSV Ve struktuře podle dosaženého vzdělání nedochází v průběhu let k výrazným změnám. Nejsilněji zastoupenou skupinou jsou dlouhodobě uchazeči se základním vzděláním, dále uchazeči se středním odborným vzděláním s výučním listem a v neposlední řadě uchazeči s úplným středoškolským vzděláním bez vyučení. Vývoj za roky v ORP Třeboň je znázorněn v následujícím grafu. Graf 13 Strukturu uchazečů o zaměstnání na území ORP podle dosaženého vzdělání 100% Vysokoškolské vzdělání 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Zdroj: MPSV Bakalářské vzdělání Vyšší odborné vzdělání Úplné střední odborné (ÚSO) s maturitou (bez vyučení) ÚSO s vyučením i maturitou Úplné střední všeobecné vzdělání Střední nebo střední odborné bez maturity i výučního listu Střední odborné s výučním listem Nižší střední odborné vzdělání Nižší střední vzdělání Základní vzdělání Bez vzdělání Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 24 z 84

25 Graf 14 - Struktura uchazečů o zaměstnání na území ORP podle délky nezaměstnanosti 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% měsíců a více 12 měsíců a více, méně než 24 měsíců 9 měsíců a více, méně než 12 měsíců 6 měsíců a více, méně než 9 měsíců 3 měsíce a více, méně než 6 měsíců Méně než 3 měsíce Zdroj: MPSV V případě struktury uchazečů podle délky jejich nezaměstnanosti je vývoj v posledních letech bohužel nepříznivý, neboť dochází k postupnému zvyšování podílu dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů (tedy více jak dva roky). Tento trend provází nejen Třeboňsko, ale i celý Jihočeský kraj. Základní údaje za město Třeboň Ve městě Třeboň se počet uchazečů o zaměstnání pohybuje od roku 2009 kolem 250, z čehož cca 5 % tvoří uchazeči se zdravotním postižením. Pozitivní je, že počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením postupně klesá. V roce 2011 byl zaznamenán výrazný pokles uchazečů na 1 volné pracovní místo a to na polovinu hodnoty roku Tento stav je dán pravděpodobně především populačním vývojem obyvatelstva města. Věková struktura uchazečů se v období let změnila, a to v neprospěch uchazečů ve věku do 24 let. V roce 2011 tvořila tato skupina 20 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Stejně jako na úrovni ORP jsou další ohroženou skupinou lidé ve věku nad 50 let. Podrobnější přehled o struktuře uchazečů o zaměstnání v Třeboni přináší následující graf. Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 25 z 84

26 Graf 15 Strukturu uchazečů o zaměstnání ve městě Třeboň podle věku 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 60 a více let let let let let let let let let do 19 let 0% Zdroj: MPSV Ve struktuře podle dosaženého vzdělání nedochází v průběhu let k výrazným změnám. Nejsilněji zastoupenou skupinou jsou dlouhodobě uchazeči s vyučením, dále uchazeči s úplným středoškolským vzděláním bez vyučení a v neposlední řadě uchazeči se základním vzděláním, přičemž počet uchazečů se základním vzděláním a s úplným středoškolským vzděláním bez vyučení roste, naopak počet uchazečů s vyučením pozvolna klesá. Vývoj za poslední tři roky je znázorněn na následujícím grafu. Graf 16 Struktura uchazečů o zaměstnání ve městě Třeboň podle dosaženého vzdělání 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Zdroj: MPSV Vysokoškolské vzdělání Bakalářské vzdělání Vyšší odborné vzdělání Úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) Úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou Úplné střední všeobecné vzdělání Střední odborné vzdělání s výučním listem Nižší střední odborné vzdělání Základní vzdělání Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 26 z 84

27 Struktura uchazečů podle požadovaného zaměstnání kopíruje strukturu uchazečů dle doraženého vzdělání. Nejpožadovanějším zaměstnáním jsou pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení) a nižší administrativní pracovníci (úředníci). Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti Nejpočetnější skupinou jsou lidé krátkodobě nezaměstnaní (od 3 do 6 měsíců), kteří tvoří více než polovinu nezaměstnaných. Ve skutečnosti však počet krátkodobě nezaměstnaných klesá. Naopak je to bohužel v případě dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců), kdy jejich počet rok od roku roste a představuje problém, který je potřeba systematicky řešit. Graf 17 Struktura uchazečů o zaměstnání ve městě Třeboň podle délky nezaměstnanosti 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% měsíců a více 12 měsíců a více, méně než 24 měsíců 9 měsíců a více, méně než 12 měsíců 6 měsíců a více, méně než 9 měsíců 3 měsíce a více, méně než 6 měsíců Méně než 3 měsíce Zdroj: MPSV S ohledem na výše uvedené informace lze konstatovat, že mezi hlavní skupiny ohrožené nezaměstnaností na Třeboňsku patří zejména uchazeči se základním vzděláním, případně výučním listem, absolventi a uchazeči ve věku nad 50 let. Problémem by mohli být rovněž dlouhodobě nezaměstnaní, zejména v případě, pokud se jedná o stejnou skupinu obyvatel Pracovní místa Nabídka volných pracovních míst v ORP Třeboň zcela odpovídá vývoji v této oblasti na úrovni Jihočeského kraje. Dramatický byl rok 2009, kdy nabídka volných pracovních míst oproti roku 2008 prudce klesla (o 64 %) a od té doby už nikdy nedosáhla takových hodnot jako v letech V letech 2009 až 2010 se nabídka volných pracovních míst na území ORP pohybovala kolem 45 míst, v roce 2011 pak opět mírně stoupla (o 13 %). Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 27 z 84

28 Tabulka 10 Vývoj počtu volných pracovních míst v ORP Třeboň a Jihočeském kraji počet volných míst ORP Třeboň Jihočeský kraj Zdroj: MPSV Co se vývoje počtu uchazečů připadajících na 1 volné pracovní místo týče, i zde je situace v ORP Třeboň totožná s vývojem v celém Jihočeském kraji. Zatímco do roku 2008 počet uchazečů klesal, v roce 2009 výrazně stoupl (z hodnoty 4,5 na 22,3) a následně opět klesá. Vývoj v počtu uchazečů připadajících na 1 volné pracovní místo na území ORP Třeboň v porovnání s Jihočeským krajem je znázorněn v následujícím grafu. Graf 18 Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo ORP Třeboň Jihočeský kraj Zdroj: MPSV Shrnutí: Mezi nezaměstnanými narůstá podíl osob s nižším a středním vzděláním a podíl dlouhodobě nezaměstnaných. I přes změnu vnitřní struktury nezaměstnanosti je nezaměstnanost ve městě jedna z nejnižších v rámci regionu. Místní pracovní trh se vyznačuje nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil a) technického zaměření a b) pro lázeňství a cestovní ruch. Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 28 z 84

29 1.5 Místní ekonomika Ekonomika kraje a ORP Kraj 2 Regionální ekonomika Jihočeského kraje se v porovnání s ostatními kraji či průměrem za ČR vyznačuje zejména vysokým podílem primárního sektoru (zemědělství a lesní hospodářství, rybolov). Tento sektor ekonomiky se podílí 5,1 % na tvorbě hrubé přidané hodnoty (HPH), což je v porovnání s ostatními kraji 2. nejvyšší hodnota (po Vysočině). I když se podíl tohoto sektoru na tvorbě HPH dlouhodobě snižuje, v letech 2011 a 2012 se jeho podíl zvýšil. Sektor průmyslu (sekundér) vykazuje naopak podprůměrné hodnoty a HPH dosažená v roce 2012 byla v porovnání krajů 3. nejnižší (po Jihomoravském a Karlovarském kraji). V letech byla nicméně kupříkladu stavební aktivita na území kraje ve srovnání s ČR nadprůměrná. Po ekonomickém poklesu zejména v letech 2008 a 2009, s dopadem jak na podíl sekundárního, tak terciérního sektoru, došlo k opětovnému nárůstu HPH v tomto sektoru zejména díky oživení průmyslu. Sektor služeb (terciér) se pohybuje víceméně na průměrných hodnotách (6. místo mezi kraji v r. 2012); v posledních dvou letech nicméně došlo k mírnému snížení jeho podílu. Obecně HPH v kraji vzhledem k rozdílné dynamice jednotlivých odvětví mění svou strukturu, kdy dlouhodobě klesá podíl primárního sektoru a naopak se zvyšuje podíl terciárního a sekundárního sektoru. Graf 19 Srovnání podílů ekonomických sektorů na tvorbě HPH, r a 2012 Zdroj: ČSÚ Regionální účty Zemědělství, lesnictví a rybářství se, i přes klesající trend drží výrazně nad průměrem ČR co do podílu odvětví na tvorbě HPH (r Jihočeský kraj 5,1 %, ČR 2,4 %, ČR bez Prahy 3,0 %). 2 Zdroj: ČSÚ (2013): Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihočeského kraje v roce Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích, oddělení informačních služeb. 56 stran. Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 29 z 84

30 V rámci sektoru průmyslu se výrazněji od průměru odchylují odvětví Těžba a dobývání; výroba a rozvod elektřiny, tepla a vzduchu; zásobování vodou (CZ-NACE B, D a E 3 ) a v posledních letech také odvětví Stavebnictví, které zaznamenávají nadprůměrný podíl na tvorbě HPH v regionálním srovnání. Naopak zpracovatelský průmysl v podstatě kopíruje průměrný podíl za ČR jako celek, odhlédneme-li navíc od podílů za Hlavní město Praha, které odvětvovou strukturu HPH značně zkreslují, zjistíme, že zpracovatelský průmysl Jihočeského kraje (podíl 24,6 % na HPH v r. 2012) za průměrem ČR bez Prahy (30,5 %) značně zaostává (téměř o 6 %). V terciérním sektoru dosahuje mírně nadprůměrných hodnot odvětví Veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče (CZ-NACE O, P a Q kraj 16,8 %; ČR 15,3 %). Obchod, doprava, ubytování a pohostinství (CZ-NACE G, H a I) dosahuje v podstatě průměru ČR, přičemž lze předpokládat, že tento stav je zapříčiněn poměrně silnou pozicí cestovního ruchu (tzn. zejména ubytování a pohostinství) v rámci ekonomiky kraje. Naopak hodně za celorepublikovým průměrem zaostávají odvětví Informační a komunikační činnosti (CZ-NACE J kraj 1,8 %; ČR 5,0 %), Činnosti v oblasti nemovitostí (CZ-NACE L kraj 6,3 %; ČR 7,1 %), a Profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti (CZ-NACE M a N kraj 5,0 %; ČR 8,5 %). Graf 20 Srovnání podílů ekonomických odvětví (CZ-NACE) na tvorbě HPH, r a 2012 Zdroj: ČSÚ Regionální účty 3 V rámci Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) využívané od roku 2008, která nahradila Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ) jsou statistická data za určitá odvětví dostupná pouze souhrnně za více těchto odvětví (souhrnně jsou k dispozici data např. za odvětví Těžba a dobývání (CZ-NACE B), Výroba a rozvod elektřiny, tepla a vzduchu (CZ-NACE D) a Zásobování vodou (CZ-NACE E) viz Graf 20). S ohledem na tuto skutečnost je poměrně obtížné stanovit, které konkrétní odvětví v rámci tohoto souhrnu v regionální ekonomice vyniká či naopak zaostává. Pro rámcový odhad lze nicméně využít právě starší klasifikaci OKEČ, z níž jsou data zpravidla dostupná za každé odvětví jednotlivě, byť v mírně rozdílném třídění. Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 30 z 84

31 Ze struktury ekonomických sektorů dle zaměstnanosti (celkového počtu zaměstnaných osob v jednotlivých sektorech národního, respektive regionálního hospodářství) je patrná poměrně výrazně vyšší zaměstnanost v primárním a sekundárním sektoru na úrovni Jihočeského kraje. Naproti tomu podíl zaměstnanosti v sektoru služeb v kraji byl za rok 2012 v porovnání s ČR o 3 %, resp. 7,6 % nižší (činil 52,7 % oproti 55,7 % za ČR bez Prahy, resp. 60,3 % za celou ČR). Graf 21 Srovnání struktury (podílů) zaměstnanosti dle ekonomických sektorů Zdroj: ČSÚ Regionální účty Postupný nárůst podílu zaměstnanosti v terciérním sektoru v kraji za období uplynulých 10 let je navíc v porovnání s nárůstem za ČR podproporcionální. Z detailnějšího pohledu na zaměstnanost v jednotlivých ekonomických odvětvích je patrné výraznější zastoupení prvovýroby v ekonomice Jihočeského kraje, nárůst podílu na celkové zaměstnanosti zaznamenalo také stavebnictví a odvětví obchodu, ubytování a pohostinství. Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 31 z 84

32 Graf 22 Srovnání struktury (podílů) zaměstnanosti dle ekonomických odvětví (CZ-NACE) Zdroj: ČSÚ Regionální účty ORP Třeboň S ohledem na skutečnost, že statistická data poskytující informace o výkonnosti ekonomiky (např. podíl jednotlivých sektorů/ odvětví na tvorbě HPH) jsou sledována pouze do úrovně vyšších územních samosprávných celků (krajů) a bez těchto údajů nelze provést adekvátní vyhodnocení, vychází dále provedené rámcové posouzení ekonomiky nižších územních samosprávných celků (ORP a dále města Třeboň) z dostupných dat zejména o počtu a struktuře ekonomických subjektů dle odvětví, působících v těchto oblastech, a zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích, z nichž lze alespoň okrajově stanovit míru zastoupení a význam dílčích ekonomických činností pro hospodářství daného administrativního celku. Na území správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Třeboň bylo v roce 2013 evidováno celkem registrovaných ekonomických subjektů (podniků). Při pohledu na vývoj počtu ekonomických subjektů v rámci ORP je patrné, že v uplynulých letech docházelo ke každoročnímu mírnému nárůstu počtu registrovaných subjektů. Důležitým aspektem je nicméně také ekonomická aktivita těchto subjektů; zde bylo zjištěno, že řada z evidovaných subjektů (zejména podniků zařazených v kategorii neuvedeno, u nichž lze předpokládat, že se v převážné míře jedná o podnikající fyzické osoby bez zaměstnanců, resp. tedy fyzické osoby s živnostenským oprávněním vyvíjející ekonomickou činnost nárazově či přerušovaně ) může být z hlediska aktivity pouze statickými podniky s velmi malým vlivem na výkonnost místní ekonomiky. Podíl ekonomicky aktivních subjektů na celkovém počtu registrovaných subjektů činí cca 53,6 %. Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 32 z 84

33 Tabulka 11 Vývoj počtu ekonomických subjektů v ORP Třeboň dle velikostní struktury Registrované subjekty z toho subjekty se zjištěnou aktivitou Ekonomické subjekty celkem Neuvedeno Bez zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanci zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců Zdroj: ČSÚ Veřejná databáze Velikostní struktura ekonomických subjektů působících v ORP Třeboň je patrná také z následujícího grafu. Pro lepší přehlednost jsou podniky členěny dle standardně používané kategorizace na drobné/ mikropodniky (zahrnující podnikající fyzické osoby bez zaměstnanců a podniky o velikosti do 10 zaměstnanců), malé podniky (do 50 zaměstnanců), střední podniky (do 250 zaměstnanců) a podniky velké (nad 250 zaměstnanců). Jedná se přitom právě o subjekty, u nichž byla zjištěna ekonomická aktivita. Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 33 z 84

34 Graf 23 Vývoj počtu aktivních ekonomických subjektů ve městě dle velikostní kategorie podniku Zdroj: ČSÚ Veřejná databáze Podíl drobných a malých podniků působících v rámci ORP převyšuje 99 %, přičemž do roku 2012 zaznamenával rostoucí trend, v roce 2013 potom došlo zhruba k 3% poklesu ekonomicky aktivních subjektů v těchto dvou kategoriích. Mezi roky 2012 a 2013 přibylo v ORP po jednom novém podnikatelském subjektu kategorie střední a velký podnik. V primárním sektoru tzn. zemědělství, lesnictví a rybářství působí v rámci ORP cca 8,7 % podnikatelských subjektů (ekonomicky aktivních přitom více než 10 %), což je sice z hlediska zastoupení těchto odvětví v regionální ekonomice nadprůměrný podíl vůči celokrajskému průměru, nedosahuje ale úrovně některých ORP s výraznějším zastoupením prvovýroby (např. Prachatice 12,8 %; Vimperk 12,4 %; Kaplice 11,4 %). Sekundér tzn. průmysl a stavebnictví je zastoupen cca 21 % podnikatelských subjektů. V průmyslu je v ORP registrováno více než 600 subjektů, nicméně ekonomická aktivita byla zjištěna pouze u cca 51 % z nich. Počet subjektů v této oblasti navíc zaznamenává od roku 2011 mírný pokles. Nejvíce zastoupen je zpracovatelský průmysl, konkrétně pak především odvětví výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, zpracování dřeva, výroba oděvů a výroba nábytku. Odvětví průmyslové výroby také zaměstnává nadprůměrný podíl ekonomicky aktivních obyvatel v rámci ORP, který přesahuje hranici 31 % z celkového počtu zaměstnaných osob (krajský průměr 27,5 %). Zastoupení stavebnictví je naopak podprůměrné (10,2 %). Podíl ekonomických subjektů v rámci ORP Třeboň je v porovnání s ostatními ORP nejnižší v kraji (krajský průměr 13,4 %), podprůměrná je také zaměstnanost v tomto odvětví (ORP Třeboň 7 %; krajský průměr 8,1 %). V rámci sektoru služeb hraje rozhodující roli oblast obchodu (VO, MO), stravování a pohostinství a ubytování. Na úrovni ORP Třeboň působí více než ekonomických subjektů, tj. téměř 32 % všech registrovaných subjektů. Významnější zastoupení (přes 4 % u každé z uvedených činností) mají ještě Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 34 z 84

35 firmy poskytující ostatní osobní služby a subjekty působící v oblasti nemovitostí a financí (ostatní finanční činnosti). Od roku 2011 je souhrnně zaznamenáván úbytek ekonomických subjektů v těchto odvětvích především v důsledku snižování počtu subjektů registrovaných v odvětví maloobchodu, k mírnému nárůst naopak dochází v případě provozů ve stravování a pohostinství. Při srovnání zastoupení ekonomických subjektů podle převažující činnosti (CZ-NACE) s ostatními ORP Jihočeského kraje dosahovalo ORP Třeboň v r nejvyššího podílu subjektů působících v maloobchodu (13,3 %; krajský průměr 9,9 %); v roce 2013 sice došlo k poměrně výraznému poklesu tohoto podílu v rámci OPR (na 10,8 %), tento trend byl nicméně v podstatě plošný v rámci celého kraje. Velmi vysoké zastoupení v porovnání s převážnou většinou ORP mají ekonomické subjekty působící v oblasti ubytování, stravování a pohostinství (12,6 % v r. 2013, 2. nejvyšší po ORP Český Krumlov; krajský průměr 7,1 %). Nejvyšší podíl mezi ORP mají také subjekty v oblasti poskytování ostatních osobních služeb (4,1 %; krajský průměr 3,7 %). Graf 24 Struktura hlavních ekonomických odvětví dle počtu ekonomických subjektů v ORP Třeboň (zastoupení/ podílu odvětví v ekonomice ORP) Zdroj: ČSÚ Veřejná databáze Struktura ekonomiky města Dle statistických údajů ČSÚ bylo na území města Třeboň v roce 2013 evidováno celkem ekonomických subjektů. Stejně jako v případě celého ORP docházelo v uplynulých letech i v rámci Třeboně ke každoročnímu mírnému nárůstu počtu registrovaných subjektů. Značná část evidovaných subjektů (podniky bez zaměstnanců/ fyzické osoby podnikající na základě živnostenského či jiného podnikání) je opětovně dle zjištěných údajů pravděpodobně ekonomicky Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 35 z 84

36 neaktivní. Podíl subjektů působících ve městě, u nichž byla zjištěna ekonomická aktivita, je mírně nad úrovní ORP a dosahuje cca 55 %. Tabulka 12 Vývoj počtu ekonomických subjektů ve městě Třeboni dle velikostní struktury Registrované subjekty z toho subjekty se zjištěnou aktivitou Ekonomické subjekty celkem Neuvedeno Bez zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanci zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců Zdroj: ČSÚ Veřejná databáze Obdobně jako v případě ORP je dále v grafu pro lepší přehlednost zobrazen vývoj počtu (podílu) aktivních ekonomických subjektů působících na území města Třeboně v členění dle standardní kategorizace. Graf 25 Vývoj počtu aktivních ekonomických subjektů ve městě dle velikostní kategorie podniku Zdroj: ČSÚ Veřejná databáze Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 36 z 84

37 Jednoznačně převažující zastoupení mají ve městě drobné a malé podniky (souhrnně téměř 99 % všech subjektů), jejichž počet až do roku 2012 každoročně stoupal, v uplynulém roce došlo nicméně k mírnému poklesu počtu ekonomicky aktivních subjektů v této velikostní kategorii. Počet středních a velkých podniků zůstává od roku 2011 neměnný. Jediným podnikem velikostní kategorie nad 250 zaměstnanců, tzn. velkým podnikem, a současně tedy i největším zaměstnavatelem ve městě, jsou Lázně Aurora s.r.o. Silné vazby na oblast lázeňství, cestovního ruchu nebo rybolovu dokládá také existence dalších významných ekonomických subjektů, jako jsou Bertiny Lázně Třeboň s.r.o. či Rybářství Třeboň a.s. S útlumem činnosti společnosti Otavan, která v dřívějších dobách představovala dominantního zaměstnavatele, není v současnosti (snad jen s výjimkou právě zmíněných lázeňských zařízení) v Třeboni možné hovořit o přílišné závislosti na určitém zaměstnavateli. V priméru (zemědělství, lesnictví, rybářství) působí pouze něco málo přes 5 % podnikatelských subjektů (ekonomicky aktivních přitom více než 6 %). Nejvíce jich působí v zemědělství (cca 68 ekonomicky aktivních subjektů), v lesnictví pak 11 a v oblasti rybolovu a akvakultury 2 subjekty. Uvedený podíl je v porovnání s úrovní za celý region (cca 8,2 %) nižší, mírně nadprůměrný je podíl zaměstnaných osob cca 5,5 % všech ekonomicky aktivních obyvatel oproti cca 5,2 % za celý Jihočeský kraj. Význam zemědělství ve městě a prakticky i celé oblasti je tak stále vysoký (což mj. dokládá i vyšší podíl zaměstnanosti v priméru v ORP cca 5,9 %). V průmyslu působí v Třeboni celkem 240 podnikatelských subjektů, přičemž počet subjektů v této sféře hospodářství stále mírně stoupá. Nejvíce zastoupen je zpracovatelský průmysl, konkrétně pak především odvětví související s výrobou kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výrobou oděvů, zpracováním dřeva a výrobou nábytku. V Třeboni je v průmyslu zaměstnáno cca 17 % všech ekonomicky aktivních obyvatel, což je poměrně výrazně pod průměrem za ORP i kraj (31 %, resp. 27,5 %). Stavebnictví zaměstnává v Třeboni cca 8 % práceschopného obyvatelstva (přes 200 podniků s rostoucím počtem v posledních letech), což odpovídá krajskému průměru. Téměř 1/3 všech podnikatelských subjektů ve městě působí souhrnně v oblastech obchodu, ubytování a pohostinství. V současnosti je počet subjektů v těchto kategoriích těsně pod 800, přičemž zhruba do roku 2011 každoročně stoupal, v posledních letech byl nicméně zaznamenán úbytek zejména subjektů působících v odvětví maloobchodu. V oblasti ubytování a stravování je na území města registrováno již více než 300 podnikatelských subjektů. Zaměstnanost v této kategorii je v porovnání s údaji za kraj i ORP (3,4 %, resp. 5,5 % ekonomicky aktivních obyvatel) vysoce nadprůměrná (přes 8 %). Nadprůměrný podíl zaměstnaných vykazuje v rámci města také odvětví zdravotnictví a sociální péče (10,9 % oproti 6,1 % za kraj, resp. 6,7 % za ORP), což lze připočíst zejména lázeňství. Podrobnější informace o struktuře (podílech) nejvýznamnějších ekonomických odvětví ve městě poskytuje následující graf. Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 37 z 84

38 Z něj je opětovně patrné, že hlavní ekonomická odvětví reprezentují zejména obchod a cestovní ruchu (ubytování a stravování), průmysl a stavebnictví. Souhrnně jsou v grafu zobrazena ostatní ekonomická odvětví, pod něž spadají všechny ostatní činnosti v odvětví priméru a sektoru služeb. Graf 26 Struktura hlavních ekonomických odvětví dle počtu ekonomických subjektů ve městě (zastoupení/ podílu odvětví v ekonomice města) Zdroj: ČSÚ Veřejná databáze V rámci průmyslu jakožto obecně jednoho z nejvýznamnějších odvětví ekonomické činnosti jsou také výše v grafu zobrazeny podíly stěženích průmyslových činností, které figurují v ekonomice města. Mezi hlavní obory zpracovatelského průmyslu ve městě patří zejména kovovýroba, výroba oděvů, zpracování dřeva a nábytkářský průmysl. Nejvýznamnější ekonomické subjekty ve městě Na území SO ORP Třeboň se v loňském roce nacházelo celkem ekonomických subjektů, z nichž nejvíce (cca 35 %) je z odvětví obchod, ubytování, stravování a pohostinství. Dle počtu zaměstnanců je v daném území nejvíce subjektů bez zaměstnanců a dále pak subjekty s 1 9 zaměstnanci (tzv. mikropodniky). Detailní přehled ekonomických subjektů se sídlem na území SO ORP Třeboň (k ) je uveden v následující tabulce. Tabulka 13 Vývoj počtu a struktury ekonomických subjektů ve městě UKAZATEL Ekonomické subjekty (podle Registru ek. subjektů) Rok fyzické osoby z toho zemědělští podnikatelé 2) Třeboň lokalita vhodná pro život Stránka 38 z 84

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 4 Trh práce Kapitola bude analyzovat základní charakteristiky situace na trhu práce zejména se zaměřením na strukturu nezaměstnanosti podle nejdůležitějších aspektů. Analýza bude využívat nejpodrobnější

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza

Více

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce.

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Úřad práce ČR krajská pobočka v Brně Ing. Josef Bürger Vedoucí oddělení zaměstnanosti josef.burger@bm.mpsv.cz Obsah prezentace

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Ucelené informace o domovním a bytovém fondu poskytuje

Více

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

TEREZA RAUCHOVÁ. Analytická část. Vyhlídky, o.s. Integrovaná strategie území působnosti místní akční skupiny pro programové období 2014 2020.

TEREZA RAUCHOVÁ. Analytická část. Vyhlídky, o.s. Integrovaná strategie území působnosti místní akční skupiny pro programové období 2014 2020. TEREZA RAUCHOVÁ Analytická část Vyhlídky, o.s. Integrovaná strategie území působnosti místní akční skupiny pro programové období 2014 2020. 1. Druhy pozemků Závazné kontextové indikátory území MAS získané

Více

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Sociotrendy 2015 ISBN 978-80-87742-30-3 Obsah 1. Obsah a cíle demografické analýzy... 3 2. Metodologie analýzy... 3 3. Analýza vývoje

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise Action 6.3.3 FREE - From Research to Enterprise No. 1CE028P1 STUDIE PROVEDITELNOSTI č. 2 1 Název: Analýza lidských zdrojů: Podnikatelský inkubátor a Centrum transferu technologie při nově budovaném Technoparku

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu:

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: Benchmarking pro správní obvod ORP Moravská Třebová s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 1 SO ORP Moravská Třebová charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností

Více

Oblast 1.5 Ekonomika

Oblast 1.5 Ekonomika Oblast 1.5 Ekonomika 1.5.1 Struktura ekonomických subjektů Vývoj počtu ekonomických subjektů na daném území je jedním z ukazatelů ekonomické aktivity. Mezi těmito subjekty jsou zahrnuty nejen soukromé

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

2.4 Nová bytová výstavba

2.4 Nová bytová výstavba 2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva Ekonomická aktivita charakterizuje ekonomický status osoby, její zařazení mezi osoby zaměstnané, nezaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Otázku o ekonomické aktivitě

Více

SPRÁVNÍ OBVOD ORP TŘEBOŇ

SPRÁVNÍ OBVOD ORP TŘEBOŇ Správní obvod obce s rozšířenou působností Třeboň se nachází v jihovýchodní části kraje, kde hraničí s Rakouskem. Území tvoří plochá krajina Třeboňské pánve. Řeka Lužnice s důmyslnou sítí umělých stok

Více

REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI

REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast LIDÉ Zapojení obyvatel do ekonomiky ovlivňuje zásadním způsobem její výkonnost. Počet zaměstnaných a nezaměstnaných osob a jejich podíl na celkové pracovní

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI 2015 OBSAH ÚVOD 2 1. OBYVATELSTVO A JEHO CHARAKTERISTIKY 3 1.1

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Úvod... 1 Demografická situace... 2

Úvod... 1 Demografická situace... 2 Obsah Úvod... 1 Demografická situace... 2 B001 Vývoj počtu obyvatel... 2 B001/01 Počet obyvatel při sčítání lidu... 2 B001/02 Počet bydlících obyvatel... 6 B001/03 Přirozený přírůstek... 9 B001/04 Počet

Více

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR POLITIKY BYDLENÍ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE PROSINEC 2010 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor politiky bydlení Ústav územního rozvoje

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Jihomoravském kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Jihomoravském kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Jihomoravském kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Jedinou rozsáhlou inventarizací domovního a bytového fondu

Více

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ 4. Trh práce Ekonomická aktivita obyvatelstva podle SLDB Při sčítání v roce 2001 bylo v Moravskoslezském kraji 630 679 ekonomicky aktivních obyvatel. Z toho žen bylo 45,4 %. Největší podíl 46,1 % tvořily

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní

Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 25 Obec: SVĚTLÁ POD JEŠTĚDEM Kód obce 564427 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 937 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 13,2 km 2, tj. 1 320 ha Základní ekonomické údaje Míra

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Obsah 1 PRŮMĚRNÝ PLAT 3 1.1 ABSOLUTNÍ HODNOTY 3 1.2 DYNAMIKA

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Verze 1.0 ke dni 1. 3. 2011 Územní aspekty implementace Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad

Více

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Autor: Ing. Jiří Vomlel, Ph.D. ÚTIA, Akademie věd České Republiky Pod vodárenskou věží 4 Praha 8 Libeň 182 08 email: vomlel@utia.cas.cz

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA 1/H1 5 7 9 1 11 1 13 Jan 1 Feb 1 March 1 April 1 May 1 June 1 5 7 9 1 11 1 13 1* 15* 1* Tato nová zpráva Vám poskytne aktuální informace

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Pardubickém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Pardubickém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Pardubickém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Z dlouhodobého pohledu se počet domů sloužících k bydlení zvyšoval

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Makroekonomika: Podíl kraje na HDP ČR byl pátý nejnižší mezi kraji. Makroekonomické údaje za rok 213 budou v krajském členění k dispozici až ke konci roku 214, proto se v této oblasti

Více

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města STRAKONICE II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové Centrum města = pól růstu a rozvoje města

Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové Centrum města = pól růstu a rozvoje města 1 Obsah (verze prosinec2012) 1 Úvod... 4 2 Analýza současné ekonomické a sociální situace města a SWOT analýza... 5 2.1 Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Situační analýza tématu Obyvatelstvo a bydlení Plzeň, září 2002 OBYVATELSTVO A BYDLENÍ Na zpracování se podíleli: Členové pracovní skupiny RNDr. Miroslav Kopecký Mgr. Miroslav Pešík Ing. Zdeněk Švarc

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25.6.2003 39 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA SPRÁVNÍHO OBVODU PRAHA 13 PRO ÚČELY KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ. únor 2008

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA SPRÁVNÍHO OBVODU PRAHA 13 PRO ÚČELY KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ. únor 2008 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA SPRÁVNÍHO OBVODU PRAHA 13 PRO ÚČELY KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ únor 2008 Vypracovala: RNDr. Šárka Kasalová Daňková o.s. Demografické informační centrum (DIC) http://dic.demografie.info/

Více

7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 2010, 2012

7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 2010, 2012 7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 2010, 2012 Demografické a sociálně ekonomické tendence vývoje MČ Praha 2 jsou z velké části srovnatelné s vývojem v celém hl. m.

Více

HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1

HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1 HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1 Ivana Staňková, Tomáš Volek Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská

Více

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Co ukázaly předběžné výsledky SLDB 2011 na Vysočině? Počet obyvatel se během 10 let zvýšil díky

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS LEDEN 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110

Více

Území kraje je vymezeno územím okresů:

Území kraje je vymezeno územím okresů: Jihočeský kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky byl vytvořen v roce 2000. Do května 2001 se jmenoval Budějovický kraj. K 1. 1. 2003 bylo v Jihočeském kraji zřízeno 17 správních obvodů

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+

PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+ PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+ PŘÍLOHY Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p. s. Tým zpracovatele: Ing. Pavel Beneš RNDr. Emil Chochole, CSc. Mgr. Miroslav Pešík RNDr. Milan Svoboda

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Jihočeském kraji 6,5 % 1 a celkový počet dosahoval 22 439 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 míra stoupla

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016

SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016 SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016 únor 2016 IPR Praha, Sekce strategií a politik Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti 2. prosinec 2013, Olomouc Struktura prezentace Základní charakteristika Olomouckého kraje Možnosti a kompetence krajské samosprávy

Více

2. Charakteristika kraje a jeho postavení v České republice

2. Charakteristika kraje a jeho postavení v České republice 2. Charakteristika kraje a jeho postavení v České republice Ústecký kraj se nachází v severozápadní části České republiky a spolu s Karlovarským krajem tvoří Region soudržnosti NUTS2 Severozápad. Rozkládá

Více

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie 7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Sociodemografický Územněsprávní členění, rozloha, lidnatost Kriteria jevu (procesu):

Více

MONITORING STAVEBNÍHO TRHU

MONITORING STAVEBNÍHO TRHU ÚRS PRAHA, a.s., inženýrská a poradenská organizace Pražská 18, 102 00 Praha 10 MONITORING STAVEBNÍHO TRHU Veřejné stavební zakázky I. pololetí 2010 Červenec 2010 1 OBSAH ÚVOD ČERVEN 2010 I. POLOLETÍ 2010

Více

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Český statistický úřad Úvod Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Březen 2013 Analýza se věnuje vývoji malých a středních firem v České republice po převážnou část minulé dekády zahrnující

Více

VÝVOJ POČTU NOVÝCH EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ V PRAZE V LETECH 2009-2014

VÝVOJ POČTU NOVÝCH EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ V PRAZE V LETECH 2009-2014 VÝVOJ POČTU NOVÝCH EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ V PRAZE V LETECH 29-214 porovnání s mi kraji ČR RNDr. Vladimír Vojtěch březen 215 IPR Praha, Sekce strategií a politik, Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Vývoj

Více

7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 2010

7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 2010 7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 2010 Demografické a sociálně ekonomické tendence vývoje MČ Praha 2 jsou z velké části srovnatelné s vývojem v celém hl. m. Praze

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více