Newsletter. Číslo 1/2013, datum vydání

Transkript

1 Daňové, účetní a právní novinky Newsletter Číslo 1/2013, datum vydání Osnova: Novinky ve finanční správě Důchodové spoření tzv. Opt-out Změny zákona o DPH Daň z převodu nemovitostí Upozornění Informace, které jsou zde uvedené, jsou obecného charakteru. Brantl & Partners, s.r.o. nenese odpovědnost za případné chyby či nepřesnosti v tomto dokumentu. Zároveň nenese žádnou odpovědnost za škodu v případech, kdy informace budou použity k řešení jakéhokoliv problému konkrétní osoby. Ostatní změny v legislativě s účinností od 2013 Brantl & Partners, s.r.o. Revoluční 1056/8, CZ Praha 1 Tel.: , Fax: , info@brantl.cz ; Stránka 1

2 Úvodní slovo Vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych Vás jménem svým i jménem celé naší kanceláře pozdravil na prahu roku 2013 a popřál Vám i Vašim blízkým pevné zdraví, štěstí, osobní i profesní úspěchy, zkrátka a dobře pohodový rok. Zároveň mi také dovolte poděkovat Vám za spolupráci s naší kanceláří v předchozím roce. Spolu s mými kolegy si velice vážíme důvěry, se kterou se na nás obracíte při řešení svých každodenních podnikatelských problémů. Také v roce 2013 jsme připraveni provázet Vás úskalím podnikání a zejména překotných legislativných změn na poli daňového práva. Abychom Vám usnadnili v vstup do nového roku, připravili jsme přehled nejdůležitějších změn, z nichž některé jsme nedočkavě očekávali těsně před koncem loňského roku. Přeji Vám příjemné čtení a zejména pevné nervy při jejich uvádění do praxe! Jan Brantl, partner společnosti Finanční správa Počínaje 1. lednem 2013 dochází v souvislosti s nabytím účinnosti zákona o Finanční správě České republiky k zásadní změně české daňové správy. Stávající systém územních finančních orgánů je nahrazen novou soustavou orgánů Finanční správy, která se nově skládá z Generálního finančního ředitelství, Odvolacího finančního ředitelství, 14 finančních úřadů a Specializovaného finančního úřadu. Nejvýznamnější změnou pro většinu daňových subjektů, i když až na výjimky formální, optickou, pak je zřízení 14 finančních úřadů, které mají sídlo v jednotlivých krajských městech a v hlavním městě, a dále jejich územních pracovišť, která nahrazují stávající finanční úřady (v místech, kde měly sídlo původní finanční úřady do konce roku 2012). Územní pracoviště jsou tak pouze vnitřními organizačními jednotkami jednotlivých finančních úřadů, nejsou již tedy místně příslušným správcem daně. Úkolem jednotlivých územních pracovišť je pak zejména zajistit lepší výkon správy daní a být tak nablízku jednotlivým daňovým subjektům. Na územním pracovišti je pak také umístěn spis daňového subjektu, kde je do něj možné nahlédnout. Na následujícím příkladu lze dokumentovat dopad reorganizace daňové správy na daňový subjekt běžnou s.r.o. Př. Společnost s.r.o. má sídlo v Benešově do konce roku 2012 byl místně příslušným finančním úřadem Finanční úřad v Benešově; počínaje 1. lednem 2013 se místně příslušným finančním úřadem stává Finanční úřad pro Středočeský kraj, územním pracovištěm, kde bude umístěn spis společnosti, bude Územní pracoviště v Benešově. Změna systému územních finančních orgánů si v neposlední řadě vyžádala i změnu daňových formulářů, jejich aktuální podobu je možné nalézt na webu finanční správy ( v záložce Daňové tiskopisy. Placení daně V souvislosti s výše uvedenou reorganizací daňové správy je nutné upozornit, že počínaje 1. lednem 2013 musí být platby veškerých daní poukazovány již novým finančním úřadům, nikoli původním (od ledna 2013 tedy územním pracovištím). Nově vzniklé finanční úřady pak mají zřízeny nové bankovní účty, jejichž čísla jsou k dispozici na webu finanční správy ( v záložce Finanční správa ČR. Stránka 2

3 Finanční správa a daň z nemovitostí Reorganizace daňové správy a její budování na krajském principu má zásadní vliv na daň z nemovitostí, přestože v oblasti ostatních daní významné změny nepocítíme. Je to dáno úpravou místní příslušnosti pro správu této daně, která se nadále řídí umístěním nemovitosti. Vzhledem k tomu, že v rámci kraje je nově zřízen pouze jeden finanční úřad, daň z nemovitostí, které jsou umístěny na území jednoho kraje, je pak spravována pouze tímto jediným finančním úřadem což představuje zjednodušení oproti původní úpravě do konce roku 2012, kdy i v rámci jednoho kraje mohlo být místně příslušných i několik finančních úřadů. Pro poplatníka daně to pak v praxi znamená podání pouze jednoho daňového přiznání za všechny nemovitosti umístěné v rámci jednoho kraje a odpovídající platbu pouze jednomu finančnímu úřadu. Pro úplnost dodáváme, že v případě umístění nemovitostí na území více krajů, pak samozřejmě platí povinnost podávat daňová přiznání a provádět úhrady daně odpovídajícím finančním úřadům. V praxi je pak v rámci kraje určeno jedno územní pracoviště, kde je uložen spis daně z nemovitosti za veškeré nemovitosti umístěné v tomto kraji. Poplatník daně následně komunikuje pouze s tímto určeným pracovištěm, které by mělo být určeno tak, aby byla komunikace pro poplatníka hospodárná a komfortní. Sjednocení spisu pod jedno územní pracoviště v rámci kraje pak není pro poplatníka spojeno s žádnými povinnostmi, vše je provedeno automaticky. Určení územního pracoviště je dáno jednotnými pravidly, která jsou zveřejněna na webu finanční správy ( v záložce Legislativa a metodika/ Informace, stanoviska a sdělení/ Daň z nemovitostí. Důchodové spoření tzv. Opt-out Počínaje 1. lednem 2013 je Finanční správa ČR zapojena do realizace důchodové reformy, a to do správy tzv. druhého pilíře této reformy. Podstatou tohoto pilíře, který představuje důchodové spoření, je platba 5 % z pojistného základu (vyměřovací základ pro důchodové pojištění u zaměstnanců, či vyměřovací základ pro důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti u OSVČ) na účet vybrané penzijní společnosti. V praxi to znamená vyvedení 3 % pojistného z tzv. prvního pilíře, tj. z důchodového pojištění tak, jak jej známe, a jeho navýšení ze strany účastníka spoření další 2 %. Zapojení Finanční správy Účastník důchodového spoření musí uzavřít příslušnou smlouvu s vybranou penzijní společností, kterou si sám vybere a která disponuje příslušnou licencí ČNB. Penzijní společnost je následně povinna zaslat žádost o registraci smlouvy o důchodovém spoření do Centrálního registru smluv, který spravuje Specializovaný finanční úřad (mimo jiné je správcem daně vybraných daňových subjektů, např. s obratem na 2 mld. Kč). Tento finanční úřad dále vyrozumí účastníka spoření o jejím zaregistrování. Jednotlivé finanční úřady (jedná se o finanční úřady ve smyslu reformy finanční správy s účinností od 1. ledna 2013) jsou pověřeny výběrem pojistného od účastníků spoření a dále jeho distribucí příslušným penzijním společnostem. Účastník spoření - zaměstnanec V případě účastníka spoření zaměstnance, provádí srážku pojistného jeho zaměstnavatel, který tak vstupuje do role plátce pojistného a tím pádem plní následující povinnosti: sráží a odvádí sražené pojistné (v průběhu roku formou záloh na pojistné) na příslušný účet finančního úřadu; srážka a odvod pojistného probíhají současně se zálohou na daň ze závislé činnosti, současně s odvodem pojistného podává finančnímu úřadu měsíční hlášení o sraženém pojistném, a to pouze elektronicky (ve stanoveném formátu a struktuře dle Daňového řádu, např. obdobně jako souhrnné hlášení), podává elektronicky následné hlášení, pokud zjistí, že záloha na pojistné nebyla stanovena ve správné výši nebo v předchozím hlášení uvedl chybné údaje, po skončení pojistného roku (kalendářní rok) podává vyúčtování pojistného (spolu s vyúčtováním zálohy ze závislé činnosti), též pouze elektronicky, oznamuje porušení oznamovací povinnosti účastníkem spoření např. že účastník spoření Stránka 3

4 zaměstnavateli neoznámí včas den, kdy se stal účastníkem spoření atp. Vzory souvisejících tiskopisů jsou zveřejněny na webu finanční správy ( v záložce Důchodové spoření. Registrace zaměstnavatele, resp. plátcovy pokladny jako plátce pojistného probíhá automaticky podáním prvního hlášení o sraženém pojistném, za předpokladu, že je registrován jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti. Neprodleně poté, co plátce pojistného přestane mít posledního poplatníka pojistného (účastníka spoření), je povinen podat elektronicky oznámení o změně registračních údajů, ve kterém tuto skutečnost uvede. Účastník spoření OSVČ zaměstnance účastníka spoření, zaměstnavatel za tohoto zaměstnance odvádí pojistné na důchodové pojištění o 3 % nižší z jeho vyměřovacího základu (3,5 % oproti standardním 6,5 %), tedy celkem v úhrnu za zaměstnance i zaměstnavatele 25 % z vyměřovacího základu (toto pojistné se dále navyšuje o nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti). OSVČ, které nebudou účastny důchodového spoření, pak hradí nezměněné pojistné na důchodové pojištění stejně jako v roce 2012 ve výši 29,2 % z vyměřovacího základu. U OSVČ, která naproti tomu spoření účastna bude, se odvod pojistného snižuje na 26,2 % z vyměřovacího základu (o 3 % pojistného, které se vyvádí z prvního pilíře). Tato 3 % zvýšená o další 2 % z vyměřovacího základu, která je povinen přidat ze svého účastník důchodové spoření v rámci druhého pilíře, pak budou odváděny příslušnému finančnímu úřadu. Oproti zaměstnancům OSVČ, která je účastna spoření v rámci druhého pilíře, nehradí zálohy na pojistné v průběhu pojistného období (kalendářního roku). Pojistné je tak povinna uhradit po skončení pojistného roku na účet příslušného finančního úřadu společně s daní z příjmů fyzických osob. Zároveň je také povinna podat pojistné přiznání, a to ve lhůtě pro podání svého daňového přiznání. Aby byl eliminován případný vysoký doplatek pojistného po skončení pojistného roku, může OSVČ využít možnost hradit v jeho průběhu pojistné před datem splatnosti, a to až do výše 100 tis. Kč. Toto pojistné je následně automaticky převedeno na osobní spořící účet. V případě, že by odvod pojistného v průběhu roku překročil uvedenou výši, stává se rozdíl přeplatkem ve smyslu Daňového řádu, který může být použit na úhradu jiné daně (i finančním úřadem z moci úřední v případě nedoplatku na dani), či může být požádáno o její vrácení. Pojistné na důchodové pojištění Důchodové pojištění (tzn. pojištění v rámci prvního pilíře na státní důchod ), resp. výše pojistného, které se odvádí příslušné správě sociálního zabezpečení, pak reaguje na skutečnost, zda poplatník pojistného (zaměstnanec či OSVČ) je účastníkem důchodového spoření v rámci druhého pilíře. V případě zaměstnance, který není účastníkem druhého pilíře, se odvod pojistného nemění. Oproti tomu u Stránka 4

5 Změny daňových a pojistných zákonů 1. Daně z příjmů Omezení v souvislosti s výdajovými paušály u příjmů z podnikání a samostatné výdělečné činnosti a příjmů z pronájmu. Přestože procentní výše výdajových paušálů zůstává nezměněna, dochází počínaje rokem 2013 k omezení jejich maximálně uplatnitelné částky. V případě 40% paušálu, který mohou uplatňovat např. advokáti, daňoví poradci, výkonní umělci atp., se částka takto stanovených výdajů omezuje na 800 tis. Kč. Pokud se jedná o 30% paušál, který lze uplatnit v rámci pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku (příjmy z takového pronájmu jsou součástí dílčího základu daně z podnikání a samostatné výdělečné činnosti, je částka takto stanovených výdajů omezena na 600 tis. Kč). Stejné omezení platí i u 30% výdajového paušálu v případě příjmů z pronájmu zahrnovaných do dílčího základu z pronájmu dle 9 zákona o daních z příjmů. Solidární zvýšení daně Počínaje rokem 2013 jsou poplatníci daně z příjmů fyzických osob podrobeni zvýšení daně o 7 % z úhrnu zdanitelných příjmů ze závislé činnosti (vztahuje se na hrubé příjmy, nikoliv na superhrubou mzdu) a dílčího základu daně z podnikání a samostatné výdělečné činnosti (tj. vztahuje se na příjmy snížené o související výdaje), který přesáhne 48- násobek průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Pro rok 2013 tak je zvýšení daně aplikováno na vymezený úhrn příjmů přesahující Kč. Jak dále vyplývá z uvedeného, zvýšení daně se nevztahuje na příjmy z pronájmu, kapitálové příjmy či ostatní příjmy. Toto solidární zvýšení daně se připočítává k dani z příjmů vypočtené standardním způsobem. V případě zaměstnanců je solidární zvýšení daně aplikováno i na zálohu ze závislé činnosti, a to na příjmy zahrnované do zálohy na daň ze závislé činnosti přesahující 4-násobek průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. V roce 2013 se tedy solidární zvýšení daně aplikuje na příjmy zahrnované do zálohy přesahující v daném kalendářním měsíci částku Kč. V této souvislosti je také potřeba upozornit na skutečnost, že nově mají povinnost podávat daňové přiznání i zaměstnanci výhradně s příjmy ze závislé činnosti, kteří podléhají solidárnímu zvýšení daně. Po skončení roku již tak nebudou moci využít možnosti nechat si provést roční zúčtování daně svým zaměstnavatelem. Slevy na dani z příjmů fyzických osob Vedle výše uvedeného omezení uplatnitelných výdajů novela zákona o daních z příjmů také zavádí nemožnost uplatnění slevy na dani na manželku či manžela žijící/ho ve společné domácnosti s poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, jež nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období Kč a daňového zvýhodnění na vyživované dítě za předpokladu, že poplatník daně z příjmů fyzických osob uplatní u příjmů z podnikání nebo u příjmů z pronájmu výdajový paušál. Zároveň musí platit, že součet těchto dílčích základů daně je vyšší než 50 % celkového základu daně z příjmů fyzických osob. V praxi to tak znamená, že poplatník výhradně s příjmy z podnikání uplatňující výdajový paušál bude omezen na uplatnění těchto slev např. oproti poplatníkovi, který si vedle příjmů ze zaměstnání podnikáním pouze přivydělává. Významné omezení v oblasti slev na dani přináší novela také pro aktivní důchodce, kteří počínaje rokem 2013 již nemohou uplatnit základní slevu na dani ve výši Kč za předpokladu, že k 1. lednu zdaňovacího období pobírají starobní důchod. V zásadě se tak v tomto směru vracíme k úpravě platné do konce roku Zvýšení srážkové daně v případě plateb nerezidentům z daňových rájů Novela zákona o daních z příjmů dále přináší i zvýšení srážkové daně na 35 % v případě plateb nerezidentům z jurisdikcí mimo EU, Evropský hospodářský prostor a třetí země, se kterými ČR nemá uzavřenou platnou a účinnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění či smlouvu o výměně informací v daňových záležitostech. Stránka 5

6 2. Změny zákona o DPH Teprve 19. prosince loňského roku byly Poslaneckou sněmovnou definitivně schváleny obě novely zákona o DPH poté, co byly vráceny Senátem. Jak technická novela, tak tzv. daňový balíček pak byly 21. prosince podepsány prezidentem a nic tak už nebránilo, aby ještě na poslední chvíli vyšly ve Sbírce zákonů jako zákony č. 500/2012 Sb. a 502/2012 Sb. Na poslední chvíli tak bylo potvrzeno zvýšení obou sazeb daně o 1 % na 15 % a 21 %, a to s účinností od 1. ledna Na co si dát pozor Kvůli změnám, jež přináší technická novela, se plátci musí připravit např. na to, že budou muset na webu finanční správy ( sledovat, zda jejich dodavatel není označen jako nespolehlivý plátce, nebo zda provádí úhradu na bankovní účet zveřejněný správcem daně u poskytovatele zdanitelného plnění. V opačném případě budou finančnímu úřadu ručit za nezaplacenou daň z daného zdanitelného plnění. V souvislosti se zveřejňováním bankovních účtů navíc vyvstává všem plátcům registrovaným do konce roku 2012 povinnost, aby nejpozději do oznámili správci daně všechna čísla účtů používaná pro ekonomickou činnost. Pokud by plátci chtěli určit ke zveřejnění jen některá z těchto čísel, resp. jejich zveřejnění odmítnout, musí tak učinit také v této lhůtě. V opačném případě budou zveřejněna čísla všech účtů uvedená plátcem v přihlášce k registraci. Vzhledem k této lhůtě by měla být čísla účtů plátců zveřejněna až a do této doby tedy nemůže být ručení příjemce plnění aplikováno. Další úskalí se týká změny stanovení délky zdaňovacího období. V roce, kdy byl plátce registrován, a v bezprostředně následujícím roce je nově zdaňovacím obdobím zásadně kalendářní měsíc. Jak se tato změna dotýká současných čtvrtletních plátců? V případě plátců registrovaných v roce 2011 a dříve nijak, ti zůstanou nadále kvartálními plátci daně. Plátce registrovaný v roce 2012, který splňuje podmínky pro volbu čtvrtletního zdaňovacího období a jehož zdaňovacím obdobím pro rok 2012 bylo kalendářní čtvrtletí, se podle přechodných ustanovení novely zákona může rozhodnout, že jeho zdaňovací období pro rok 2013 je i nadále kalendářní čtvrtletí. Tuto skutečnost je nicméně povinen oznámit správci daně, a to nejpozději do konce ledna 2013, jinak se stane automaticky měsíčním plátcem daně. Změny v oblasti fakturace Novelizace ustanovení týkajících se daňových dokladů jsou v převážné míře vyvolány implementací změn na úrovni evropské legislativy. Tyto změny rozšiřují využití elektronických systémů pro vystavování, předávání a uchovávání daňových dokladů, což by mělo přispět ke snížení administrativní zátěže jak u podnikatelské sféry, tak i u správce daně. Novela stanoví, že s použitím daňového dokladu v elektronické podobě (tj. vystavením, předáním, zpřístupněním a uchováním po stanovenou dobu) musí souhlasit osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje. Jedná se o rozšíření povinnosti souhlasu, neboť dle dosavadního znění zákona musí příjemce plnění souhlasit pouze s jeho vystavením. Zákon o DPH však nijak nevymezuje vlastní způsob udělení tohoto souhlasu, a tato otázka je tak plně ponechána na účastnících obchodní transakce. Dále se ruší povinnost doplňovat údaje přímo na daňovém dokladu nebo zjednodušeném daňovém dokladu, neboť obsah daňových dokladů v listinné a elektronické podobě musí zůstat po celou dobu uchovávání nezměněn. Povinnost doplnit některé údaje se přesouvá do evidence pro daňové účely. Navíc tím přestává platit i skutečnost, že datum doplnění údajů na daňovém dokladu je považováno za datum vystavení daňového dokladu. Tím bude vždy datum vystavení daňového dokladu uvedené vystavitelem na daňovém dokladu, jež představuje povinnou náležitost daňového dokladu i z hlediska Směrnice společném systému DPH v EU. Novela také zavádí následující konkrétní formulace, které by měly být používány na daňových dokladech: vystaveno zákazníkem, je-li osoba, pro kterou je plnění uskutečněno, zmocněna k vystavení daňového dokladu, daň odvede zákazník, je-li osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno. Nově bude možné použít zjednodušený daňový doklad při jakémkoliv způsobu úplaty, tedy i bezhotovostní. Bude zachován limit celkové částky za plnění na daňovém Stránka 6

7 dokladu ve výši Kč, ale tento typ dokladu bude vystavován na základě rozhodnutí osoby poskytující plnění, a nikoliv na požádání zákazníka. Nově jej navíc bude možné vystavit i v případech splátkového kalendáře, platebního kalendáře, souhrnného daňového dokladu a dokladu o použití. Bude vypuštěn zákaz vystavení zjednodušeného daňového dokladu v případě prodeje zboží, které je předmětem spotřební daně z lihu. Zákaz bude nicméně zachován u zboží, které je předmětem spotřební daně z tabákových výrobků. Novela stanoví, že u všech daňových dokladů, tzn. v listinné i elektronické podobě, musí být od okamžiku vystavení daňového dokladu do konce lhůty pro jeho uchovávání zajištěna věrohodnost původu daňového dokladu, neporušenost jeho obsahu a jeho čitelnost. Věrohodností původu daňového dokladu je míněno zaručení totožnosti osoby, která plnění uskutečňuje nebo která daňový doklad oprávněně vystavila. Čitelnost je zajištěna v případě, že je pro člověka možné se seznámit s obsahem daňového dokladu přímo nebo prostřednictvím technického zařízení. To znamená, že daňový doklad je zobrazitelný tak, aby veškerý jeho obsah týkající se povinných náležitostí daňového dokladu stanovených v zákoně o DPH byl jasně čitelný a srozumitelný. Neporušeností obsahu se pak rozumí, že obsah daňového dokladu nebyl změněn. překročila stanovený obrat bez ohledu na to, zda podá žádost o registraci či nikoli. Pro plátce, kteří nevedou účetnictví, je významnou změnou skutečnost, že z 21 byl vypouštěn odstavec 2, který doposud umožňoval, aby tito plátci přiznali daň až ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a to i v případě, kdy přijali úplatu před uskutečněním zdanitelného plnění. Došlo také ke zjednodušení v oblasti aplikace režimu přenesení daňové povinnosti u stavebních a montážních prací. Určení, zda daná služba podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, totiž v praxi často znamenalo vynaložení nepřiměřeného úsilí. Proto byl do ustanovení 92e navržen nový odstavec 2, z něhož vyplývá, že v případě, kdy poskytovatel těchto služeb režim přenesení daňové povinnosti uplatní, tj. vystaví daňový doklad bez daně a uvede na něj údaj, že daň odvede zákazník, a příjemce plnění tento doklad akceptuje tím, že doplní výši daně ve své evidenci pro účely DPH, použije se právní fikce, že dané plnění režimu přenesení daňové povinnosti podléhá. V takovém případě nebude uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti zpochybnitelné ze strany správce daně. Vlastní způsob zajištění věrohodnosti původu daňového dokladu a neporušenosti jeho obsahu je plně ponechán na volbě daňového subjektu. Konkrétní způsoby a příklady možností jejich zajištění budou upraveny v metodickém materiálu Generálního finančního ředitelství. Možnost převodu daňového dokladu z listinné podoby do elektronické bude nově rozšířena i o opačnou možnost převodu daňového dokladu z elektronické podoby do listinné. Další změny zákona o DPH v kostce Od nového roku navíc došlo k prodloužení doby, po jejímž uplynutí je převod staveb, bytů a nebytových prostor osvobozen od daně, na pět let. Plátce přitom nově může uplatnit daň i po uplynutí této doby. Novela dále přináší zkrácení doby mezi překročením obratu a okamžikem, kdy se osoba povinná k dani stává plátcem o jeden měsíc. Osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku se přitom stane plátcem od prvního dne druhého měsíce (doposud třetího) následujícího po měsíci, ve kterém Stránka 7

8 3. Ostatní změny v legislativě Daň z převodu nemovitostí Počínaje rokem 2013 se zvyšuje sazba daně z převodu nemovitostí z 3 % na 4 %. Zvýšení sazby daně se však dle přechodných ustanovení aplikuje na transakce s nemovitostmi po datu účinnosti novely, tedy po 1. lednu V případě prodeje nemovitosti realizovaného v roce 2012, kdy zároveň byl zapsán i vklad práva do katastru nemovitostí, se nadále uplatní sazba daně ve výši 3 %, přestože daňové řízení proběhne až v roce 2013 (tj. mimo jiné vznikne povinnost podat daňové přiznání, dojde k vyměření daně atd.). Zrušení stropu pro zdravotní pojištění Pro roky 2013 až 2015 je zrušen maximální vyměřovací základ zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných pro placení veřejného zdravotního pojištění. Maximální vyměřovací základ naopak zůstává v případě sociálního pojištění. Zvýšení limitu pro osvobozené příspěvky zaměstnavatele na produkty tzv. spoření na stáří Od 1. ledna se navyšuje částka osvobozených příspěvků zaměstnavatele zaměstnanci na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění či soukromé životní pojištění z úhrnné částky Kč na částku Kč ročně. Stránka 8