INFORMACE O PŘÍPRAVĚ III. ETAPY REALIZACE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ

Transkript

1 INFORMACE O PŘÍPRAVĚ III. ETAPY REALIZACE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ 1. Povodňové situace v České republice Za posledních 15 let, které uplynuly od extrémní povodně na Moravě v roce 1997, způsobily povodně v České republice škody za více než 174 mld. Kč a znamenaly ztrátu 123 lidských životů. Povodně od roku 1997 z hlediska ztrát na lidských životech a výše povodňových škod Povodňová situace [rok] Počet ztrát na lidských životech celkové Povodňové škody [mil. Kč] z toho na VH dílech v majetku státu Celkem Jako reakce na potřebu zkvalitnit ochranu před povodněmi, schválila vláda České republiky usnesením č. 382 ze dne Strategii ochrany před povodněmi pro území České republiky. Jednou ze součástí jejího naplňování byl materiál Záměry tvorby programů prevence před povodněmi, schválený usnesením č. 897 ze dne s konkrétními programy v gesci jednotlivých ministerstev. Finančním nástrojem pro realizaci Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky jsou programy prevence před povodněmi, které jsou v rámci programového financování implementovány v gesci Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a rovněž Ministerstva dopravy, které výstavbou a úpravou vodních cest ve spolupráci příslušných podniků Povodí s Ředitelstvím vodních cest ČR přispívá k omezení rizik povodňových škod.

2 2. Protipovodňová opatření v programech Ministerstva zemědělství Na Ministerstvu zemědělství byl založen Program prevence před povodněmi a jeho I. etapa (pracovně označovaná jako zahájení ) proběhla v letech 2002 až Byla zaměřena především na území zasažené ničivou povodní v roce 1997, tedy na povodí Moravy, Odry a horního Labe a na zpracování studií odtokových poměrů a stanovování záplavových území. V této etapě bylo realizováno 435 protipovodňových staveb, kterými bylo ochráněno více než 315 tis. obyvatel a majetek v hodnotě více než 240 mld. Kč. Finanční prostředky ve výši 4,043 mld. Kč byly poskytnuty ze státního rozpočtu, z úvěru přijatého Českou republikou od EIB a doplněny vlastními zdroji správců vodních toků. Na I. etapu bezprostředně navázala II. etapa (označená jako rozvinutí ) schválená vládou ČR usnesením č ze dne na roky s finančním rámcem 11,55 mld. Kč. Zdrojem financování je státní rozpočet, úvěr poskytnutý EIB České republice, prostředky alokované na prevenci před povodněmi v novele zákona o zrušení FNM a vlastní zdroje správců vodních toků. Dotace jsou čerpány správci vodních toků, tedy státními podniky Povodí a Lesy České republiky a obcemi, pokud jsou určenými správci drobných vodních toků. Na realizaci preventivních technických protipovodňových opatření v I. ani ve II. etapě nebylo možno využívat prostředky EU; byly využitelné pouze pro odstraňování povodňových škod. Výhradně obcím je určen pouze podprogram Podpora zadržování vody v suchých nádržích na drobných vodních tocích, který byl do programu zahrnut usnesením vlády č. 365 ze dne jako reakce na vzrůstající počet tzv. bleskových (přívalových) povodní, k zajištění ochrany území podél drobných vodních toků před povodněmi z přívalových srážek lokálního charakteru. Probíhající II. etapa je zaměřena na technická opatření podél vodních toků (budování ochranných hrází a zkapacitnění koryt vodních toků zejména v intravilánech obcí), na opatření zvyšující retenci, na podporu zvyšování bezpečnosti vodních děl a na studie odtokových poměrů a stanovování záplavových území. Do konce roku 2013 bude realizováno cca 500 protipovodňových opatření. V současné době je již dokončeno a rozestavěno 388 opatření s dotací ve výši 7,1 mld. Kč a připraveno k zahájení dalších 37 opatření s dotačními prostředky ve výši 3 mld. Kč. Protipovodňová opatření se soustřeďují zejména na nejrizikovější území podél významných vodních toků, která byla zasažena povodněmi v letech Akce zahrnuté do programu jsou v souladu s cíli uvedenými v Plánu hlavních povodí České republiky schváleném usnesením vlády č. 562 ze dne a závazné části Plánu hlavních povodí vyhlášené nařízením vlády č. 262/2007 Sb., a v plánech povodí, resp. jejich závazných částech schválených kraji. Na základě metodiky hodnocení jsou to akce, u kterých je prokázán efekt protipovodňové ochrany ve vztahu k vynaloženým finančním prostředkům na realizaci opatření. Příjemci finančních prostředků jsou správci vodních toků (státní podniky Povodí a Lesy ČR) a realizují technická protipovodňová opatření dle priorit ve své územní působnosti. Zapojily se rovněž obce a ve spolupráci se správci vodních toků navrhovaly 2

3 konkrétní protipovodňová opatření. Jejich aktivním přístupem (zejména při vyřízení územních rozhodnutí a majetkoprávním zajištění pozemků) jsou vytvářeny nezbytné předpoklady pro úspěšnou realizaci protipovodňových opatření, jejichž investorem jsou správci vodních toků. Přímými investory mohou být také obce, pouze však v případě, že jsou správcem drobného vodního toku nebo realizují suché nádrže na drobných vodních tocích (viz výše zmíněný podprogram ). Prevence před povodněmi s poskytnutou dotací Počet Celkové náklady (mld. Kč) Akce realizované v letech ,3 I. etapa PPO 435 4,1 II. etapa PPO (dokončené a rozestavěné) 388 7,5 II. etapa PPO (aktuálně připravené) 37 3,5 x) II. etapa PPO (další reálné, nezařazené) 66 1,5 Celkem ,9 x) před výběrovým řízením na realizaci Vedle programu Prevence před povodněmi je v působnosti Ministerstva zemědělství program Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží ( ), který navazuje na obdobný program z let a ještě výrazněji akcentuje a podporuje protipovodňové funkce rybníků a malých vodních nádrží a bezpečnost rybničních hrází a souvisejících objektů V rámci podpory ve výši 3,1 mld. Kč je vedle realizace rekonstrukcí hrází a objektů rybníků a malých vodních nádrží s cílem obnovení jejich základních funkcí, zvýšení jejich bezpečnosti během povodní také zvýšení jejich využitelné retenční kapacity a zajištění výstavby nových vodních nádrží, které budou součástí systému protipovodňové ochrany (je předpokládáno vytvoření 1,52 mil. m 3 retenčního prostoru nově budovaných nádrží a 3,2 mil. m 3 retenčního prostoru řešeného v rámci rekonstrukce stávajících rybníků). Dále jsou v působnosti Ministerstva zemědělství realizovány v období let pozemkové úpravy zaměřené na protipovodňová opatření v rozsahu 1 mld. Kč. 3. Protipovodňová opatření v programech Ministerstva životního prostředí Tato opatření jsou jak nestrukturální povahy, tak strukturální přírodě blízká a k financování využívají fondy EU. Jedná se zejména o zlepšení systému povodňové služby, mapování povodňových rizik, projektování a realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření. Od roku 2009 je využíván Operační program Životní prostředí. Jak již bylo uvedeno ve Zprávě o plnění programů prevence před povodněmi k 31. prosinci 2011 (vzaté na vědomí usnesením vlády ze dne 4. dubna 2012 č. 233) se do roku 2013 předpokládá využití podpory 1.3 (omezování rizika povodní - program ) v ose 1 v objemu cca 2,5 mld. Kč 3

4 (100 mil. EUR) a částečné využití podpory 6.4 (optimalizace vodního režimu krajiny - program ) v ose 6, v objemu cca 5.13 mld. Kč (250 mil. EUR). Z uvedených podpor byly financovány především nestrukturální opatření a také studie proveditelnosti úprav a opatření v povodí drobných vodních toků. Jedná se zejména o: Tvorbu digitálních povodňových plánů, naplňování databází Povodňového informačního systému POVIS a budování lokálních výstražných a varovných systémů, Tvorbu map povodňového nebezpečí a povodňových rizik, Modernizaci a rozvoj systémů předpovědní povodňové služby a hlásné povodňové služby, varovných a vyrozumívacích systémů Podporu zpracování podkladů pro realizaci vybraných přírodě blízkých protipovodňových opatření, Podporu úpravy koryt a niv s vlivem na povodňovou ochranu a také podpora výstavby poldrů nebo soustavy poldrů o celkovém objemu nad m 3 ve spojení s revitalizací toků a niv v zátopě. Je třeba uvést, že příprava i realizace přírodě blízkých opatření v ploše povodí jsou časově náročné, probíhají často po dílčích etapách a jejich efekty jsou vesměs omezené na povodně do Q 20, současně ale neznamenají následné významné povodňové škody při překročení návrhových parametrů. 4. Příprava III. etapy realizace technických protipovodňových opatření Povodně jsou na území ČR největší hrozbou přírodní katastrofy. Jejich zvýšená četnost a velikost (nadále očekávaná) ohrožuje osídlené a hospodářsky využívané území podél vodních toků a způsobuje ztráty na životech a velké materiální škody. Z důsledků povodňových situací e zkušeností s odstraňování povodňových škod od roku 1997 vyplývá, že realizace protipovodňových preventivních opatření je efektivnější, než opakované hrazení škod způsobených povodněmi. Vláda České republiky deklarovala v programovém prohlášení ze srpna 2010 záměr pokračovat v prevenci před povodněmi a navázat na realizaci I. a II. etapy technických protipovodňových opatření přípravou jejich III. etapy. Koncepční odhady v rámci přijatých materiálů - Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a přírodě blízkých opatření (usnesením vlády ze dne 10. listopadu 2010 č. 799) a Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015 (usnesením vlády ze dne 14. prosince 2011 č. 927) kvantifikovaly celkovou potřebu na technická protipovodňová opatření ve výši 50 mld. Kč. Lze konstatovat, že na opatření do roku 2013 dojde k vyčerpání přibližně poloviny této celkové potřeby. Pro pokračování záměrů pro technická opatření je tedy třeba zajistit pro další období cca 25 mld. Kč. V současné době se podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, implementuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik s úkolem zpracovat a schválit plány pro zvládání povodňových rizik ve 4

5 vybraných významných územích do 22. prosince S těmito plány budou současně koordinována opatření k ochraně před povodněmi dalších území v plánech povodí, které budou aktualizovány rovněž do 22. prosince Z šestiletých cyklů plánování v oblasti vod vyplývá, že potřebu 50 mld. Kč lze rozložit do 2 etap ( a ). Pro období let je tedy potřeba zajistit finanční zdroje ve výši mld. Kč a obdobnou částku pro období Realizovaná opatření budou řešit záměry obsažené v plánech pro zvládání povodňových rizik a v plánech povodí, což zásadně zkvalitní ochranu před povodněmi na území ČR. Ve III. etapě realizace technických protipovodňových opatření bude upřednostňována podpora retence - opatření k řízeným rozlivům povodní, poldry, vodní nádrže s retenčními prostory. Všechny státní podniky Povodí ve smyslu ustanovení 54 odst. 6 vodního zákona vedou evidenci snižování retenční schopnosti záplavových území vlivem změn v území, zejména realizací staveb na ochranu před povodněmi. Projevem komplexnosti prevence před povodněmi je skutečnost, že státní podniky Povodí současně navrhují v rámci plánů povodí konkrétní opatření k realizaci kompenzačních opatření. V souladu s usnesením vlády č ze dne jsou chráněna územní vhodná k přirozeným rozlivům v říčních nivách před jejich zástavbou a podle možností je jejich rozsah rozšiřován v extravilánech. Pokud jsou v rámci III. etapy realizace protipovodňových opatření navrhována opatření snižující objem záplavového území, jsou současně navrhována opatření zaměřená na zřizování retenčních prostorů, jimiž je snížení objemu inundací kompenzováno. Současný stav přípravy III. etapy (označené jako retence ) na období je v záměrech projektů státních podniků Povodí orientován zejména na vytváření akumulačních a retenčních prostor podél vodních toků. Příprava projektů III. etapy podle výhledů státních podniků Povodí Počet akcí Celkové náklady (mld. Kč) Podpora retence 31 8,9 Zvyšování bezpečnosti vodních děl při povodni 34 1,7 Ostatní různé neinvestiční 5 1,2 C e l k e m 70 11,8 V záloze zůstávají ještě další opatření podél vodních toků (hrázování a úprava a zkapacitnění koryt vodních toků) 44 4,3 V akcích na podporu retence jsou započteny také akce, u kterých vzhledem k jejich rozsahu probíhá příprava samostatnými úkoly projednávanými ve vládě. Jde o přípravu a dílčí realizaci opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy s variantou menší nádrže Nové Heřminovy s použitím přírodě blízkých opatření (podle usnesení vlády ze 5

6 dne 16. února 2011 č. 119) a o přípravu protipovodňových opatření v povodí řeky Bečvy, a to pomocí technických a přírodě blízkých opatření, včetně suché nádrže Teplice (podle usnesení vlády ze dne 13. dubna 2011 č. 259). Protipovodňová opatření v kompetenci Ministerstva zemědělství připravovaná správci vodních toků v těchto 3 kategoriích v rozsahu 12 mld. Kč představují potřebu finančních zdrojů 1,7 mld. Kč ročně. Tento objem je považován za zajistitelný finančními zdroji a také stavebně realizovatelný. V záloze potřebných opatření zůstává další kategorie opatření podél vodních toků, tedy zkapacitňování koryt vodních toků a výstavba ochranných hrází v rozsahu 4,3 mld. Kč. Případné posílení akcí o přírodě blízká opatření z Ministerstva životního prostředí se předpokládá z fondů ES, čímž doplní opatření technická. 5. Zajištění finančních zdrojů pro pokrytí nákladů III. etapy realizace technických protipovodňových opatření Cílem III. etapy realizace technických protipovodňových opatření podle pravidel účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku je pokračování realizace efektivních preventivních protipovodňových opatření v záplavových územích po roce 2013 též jako implementace směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik po roce Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a přírodě blízkých opatření stanovila, že další příprava projektů protipovodňové ochrany v rámci zpracování plánů pro zvládání povodňových rizik a plánů povodí do roku 2015 se bude zabývat všemi aspekty zvládání povodňových situací v uceleném povodí s hledáním vhodné kombinace technických opatření na vodních tocích a přírodě blízkých opatření v krajině. Příprava bude probíhat při zpracování plánů pro zvládání povodňových rizik a plánů povodí (k přijetí v roce 2015), které budou následně využity pro zpřesnění technických protipovodňových opatření ve III. etapě. Do roku 2015 budou zejména podporována opatření v oblastech s potenciálně významným povodňovým rizikem vymezených podle směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Realizací preventivních technických protipovodňových opatření dojde ke zvýšení míry ochrany před povodněmi, snížení plochy záplavových území a snížení počtu ohrožených obyvatel, staveb a celkových škod. V přijaté Koncepci vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015 je formulován záměr připravit ekonomická, organizační a legislativní opatření k posílení financování protipovodňových opatření mimo státní rozpočet. Finanční potřeba v letech na technická opatření, která vychází z odhadu potřeby na výrazné zkvalitnění povodňové ochrany provedené v roce 2006, ve výši cca 12 mld. Kč vyžaduje zajistit finanční zdroje ve výši cca 1,7 mld. ročně. Pro jejich zajištění je nezbytné se zaměřit zejména na: a) státní rozpočet, b) vlastní zdroje správců vodních toků doplněné dalšími zdroji od chráněných subjektů (obce, podnikatelské subjekty), 6

7 c) zdroje z úprav ekonomiky vodního hospodářství, d) případně další zdroje mimo státní rozpočet. Finanční zabezpečení programů III. etapy technických protipovodňových opatření bude upřesňováno při zpracování a schvalování Dokumentací programů podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, v závislosti na možnostech státního rozpočtu a se zapojením dalších zdrojů mimo něj. Obdobně nestrukturální protipovodňová opatření a opatření blízká přírodě v působnosti Ministerstva životního prostředí vyžadují zajistit finanční zdroje také ve výši cca 1,7 mld. Kč ročně. Pro jejich finanční zabezpečení se bude Ministerstvo životního prostředí zaměřovat na výše uvedené zdroje, zejména ve vazbě na přípravu fondů EU pro plánovací období