Jiøí Karásek ze Lvovic: MIMO ŽIVOT

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jiøí Karásek ze Lvovic: MIMO ŽIVOT"

Transkript

1 Jiøí Karásek ze Lvovic: MIMO ŽIVOT

2 I. U okna stoje hledìl do ulice, otøásající se a dunivé pod rachotem kol projíždìjících tudy tìžkých povozù, zamyšlen nad hloubkou, z níž mìl jen smíšený dojem neurèitého hlomozícího prostoru, a stížen smutkem, tou sladce muèivou náladou vzbuzovanou pøi vzpomínce na blízké mrtvé, ty, jejichž èiny, pøíliš svìží ještì, aby byly již zapomenuty, mísí se v mysli s pøedstavou mrtvosti, s obrazem tìla ztuhlého, a které má zaèíti puchøeti a hníti. Pøepadávala jej tato melancholie, znechucení všeho, tíha ze života, ode dnù, co pohøbili malou Nellu, vždy èastìji a èastìji. Nemohl ani pomysliti na práci, veliký román, který rozdìlal pøed jejím onemocnìním, a který opustil, aby trávil dny u lože dítìte doufaje, že se uzdraví, a pøec se o její život vždy víc a více strachuje. A teï byla mrtva... dlouho mrtva... Venku køièeli vrabci, vyrážejíce ze sebe pronikavé kvily, a tìžcí, hmotní holubi rozrážejíce s plácavým tøepotem køídel studenost ranního vzduchu, kde poslední záchvìje mlhy se ještì vìsily na vlhkých pøedmìtech, usedaly na protìjší støechy. Veliká únava stoupala ze všeho toho lomození tam dole. Pøipadalo mu to všecko tak marné, bezúèelné a prázdné, ten horeèný zimnièný kvap, zmatený a potulný vír, v nìmž se ztrácely podrobnosti, v nìmž všecko mìlo nejistotu vzhledu, neurèitost rozprášené pavuèiny, kde všechno bylo jen mihání a splývání, vynikání a mizení, šíøení se a úžení, nadýmání a smrš ování, kupení a oddìlování, smìsování a slévání: špína vozkù s hnìdostí koní, šedost dláždìní s modrostí nì-

3 kolika uniforem, bìlost roztrhané mlhy s navlhèenou èerností železa, oranž nevkusného šátku s pronikavou, význaènou zelení modního klobouku, èerveò novì nalepených plakátù se žlutostí spìchající pošty, a tak jedno v druhé, spjato a spojeno, pochybné a neurèité samo o sobì, barevné v bezbarevném, jasné v tmavém, svìtla v stínech. Odcházel od okna a zase se k nìmu vracel, dívaje se roztržitì na vybarvenou modø nebes. A posléze, skøíživ ruce za zády, v zlomení postavy, vytrval dlouho státi u psacího stolku, co jím lehká zima tøásla, bez myšlenky, v duši šum bez barvy, zrak vboøen v malý obrázek, dar známého malíøe, jemný profil zpola utonulý v modravosti stínu... II. Studené a zcizující prázdno prochvìlo se mu a promítlo duší. Chtìlo se mu jako plakat, jako náhle zakvílet, uèinit prudký posunek, mávnouti rukou, všechno, jen aby protrhl ten zmrtvìlý a ztrouchnivìlý smutek, ale nemìl k tomu jako odvahy, všechno jej svíralo a otupovalo v olovìnou a trapnou nehybnost... Padalo to v ztemnìlou duši, aniž tomu mohl brániti, byl to pøíliv odpoutaných bolestí vsakující se i do nejzazších záhybùv jeho bytosti jako teskné šero soumraku, kladoucí se v nejjemnìjších smutkových flórech v úžící se okruh krajiny a vtlaèující se vždy víc a více v èernou a vlhkou její hlubinu... Ale pak nìco tak lehkého, radostného, rùžovì živého na okamžik rozhoøelo se v jeho vzpomínce: zapomínaje smrti vidìl svou Nellu, køehkou a štíhlou, podobnou loutce z výkladní skøínì, tisknoucí se k nìmu v okamžicích únavy, hrající si jeho rukou, jež ji dráždila jsouc tak veliká, tak nemotornì veliká vùèi její drobnosti. A cítil, jak ji tiskne, v èilosti lehta-

4 jících dotykù, vlhkými konci svých prstíkù, jak ji zvlhèuje èasem rtíky, jež mìly na své kùži celou rùžovou rozkoš sotva rozvitých poupat, v kradmých a jako bázlivých polibcích... Žil zase celé kouzlo mladosti, které se k nìmu lísalo, radost a gracii pìti jar, jež z ní dýchala. Vidìl zase tu osùbku, hned èilou a pohyblivou jako vytrousená osamìlá kapka rtuti, se zavlhlým vzrušením oživených oèí, hned zase odmítavì pyšnou a tvrdošijnou a komickou titìrným napodobením vážnosti dospìlých let... A ponoøen v ty jemnì nadýchané, mladé, mìkké sladce rùžové barvy vzpomínky, cítil chvilkové štìstí zapomenutí na otevøenou dosud ránu z nedávné minulosti: nìco vonného, lehkého a zase tak nezkonejšenì, ale pøíjemnì tíživého skládalo se mu na prsou, plnilo celou jeho bytost. Myslil stále a úsilovnì na ty tøi ètyøi detaily zašlého štìstí, na tu laskanou ruku, tu vlhkou barvu oèí, ta rozevøená a chvìjící se malá ústa a s oèima jako zalitýma vzníceným svìtlem rozvíøených a kmitajících se nesèetných paprskù vysnìného ráje usmíval se v klidném blahu osamìní, než ho nenadálý náraz vrátil zase studenì šedivé skuteènosti... III. To bylo jednou, asi za mìsíc po jejím pohøbu, kdy našel neurèitý útržek šatu, nejspíše zbytek bledì modré stuhy, jež vroubila její sukni, cár utkvìvší nepozorovanì na høebu v koutì, kde si obyèejnì hrávala. I byl pøepaden hoøkým návalem takové tesknosti a tak silným vìdomím nicoty života, že celý ten den prosedìl v úplné apathii ku všemu, pøed jejím portretem, potlaèuje slzy. Pøipadalo mu vše tak malicherné, co chtìl konati, vùèi faktu, že jí už nebylo. A stále vidìl obraz její tváøe, ale teï v daleko

5 jiném osvìtlení než døíve; zcela dobøe si uvìdomoval malou èervenou skvrnu nad levým koutkem jejích úst a rýhu, jež se jí utváøela na èele, když se mraèila, a stále vidìl její pohyby, když se nepozorovanì chtìla pøikrásti k otevøené skøíni knih, a její houpavou chùzi, jakoby šla na nìèem jsouc zavìšena, a cítil horkost a vysílenost vyèerpaného jejího masa, když se k nìmu tiskla z potem páchnoucích podušek umírajíc. A teï myšlenka, že je v zemi, v èerném, lepkavém blátì, stisknuta velkými deskami pozlacené rakve a rozpadávajíc se zvolna, zvolna, zatím co on tu den co den sedal ke stolu a stále pomýšlel na zpøíjemòování svého života, vlévala v jeho ochablost rozechvìní bolestnì hlodavého zoufalství. Cítil krutost života, krutost spojitosti mezi jevy jeho, nemilosrdnou hru s kombinováním jich, a výèitka z toho, že žije, zatím co ona, kus jeho vlastní bytosti, setlívá, muèila jej a tlaèila. A lehké mrazení prochvívalo mu celým tìlem, nohy se mu chvìly, ruce se mu chvìly, a hlava jej tížila, a oèi zdìšeny tìmito vzpomínkami hledaly bod, kde by se ukonejšily, a utkvívaly, znepøátelené vším a chladné jako led, na blýštivosti okenních skel, za nimiž se smál oslnivým svitem celý svìt, ve vyjasnìní detailù ostrostí velikého, do bleda støíbrného a studeného ranního slunce... IV. Byl by vydržel toho dne ztráviti celé dopoledne pøed portretem Nelliným, teskný a jako š asten zase tím nepatrným kusem pomalovaného plátna, jež zanechalo jeho dítì po sobì z celého svého života, z celé té tiché, dojímavé a zamlklé své minulosti, kdyby ho nebyla vyrušila ze snìní návštìva jeho sestøence, který k nìmu docházel pøinášeje novinky, co se kde chystá, drobné klepy, drobnou sme pomluv sesbíranou

6 v týdnu po kavárnách nebo v literárním klubu, jehož byl èlenem. Pøišel dnes vesel, s úsmìvem ve tváøi, prudce se otáèeje kolem strýce, s èímsi bláznivým v pohybech, svìží a š astný, pøinášeje v zamlklost a melancholii mistrovy pracovny dovádivost svých dvaceti ètyø let. V. Byl to hezký hoch, pyšný nemálo na svou urostlou postavu, která dávala tušiti celou sílu svalstva dospívajícího muže. Širokoramenný a hranatý, tváøe drsnì osmahlé s ráznou køivkou profilu, koketoval nedbalým úèesem uhlových vlasù, šlehajících mu vysoké èelo zcela dle libovùle, a mohutností prsou, prsou spíše námoøníka než dandyho z promenády, kteroužto illusi ochotnì podporoval šatì se zpola po námoønicku a ukazuje rád snìdou nahotu svého širokého, opáleného krku. A pøi tom byl veliký, s dlouhýma nohama, jež rád sedì skøižoval, aby dal na odiv krásný tvar lýtka, nebo vìdom si své sliènosti mísil ve své mužství se zálibou koketnost ženy, samolibou a pyšnou, trávì hodinu pøed zrcadlem, než vyšel na ulici, napouštìje šat parfumy a neustále si kroutì sebevìdomì knír pod nosem. Vùèi ženám svého stavu pohrdavý a nevšímavý, miloval dobrodružství se šièkami, s damami buffetu, chansonetkami nebo baletkami, rád jsa, povedl-li se mu malý skandál, o nìmž se pak mluvilo. Literaturu provozoval jako malý sport, èrtaje skizzy po zpùsobu svého zamilovaného autora Guy de Maupassanta, ne zcela špatné, ale pøíliš povrchní, aby ukazovaly celý jeho talent. Jakoby v nìm ani nebylo chuti a touhy dokázati nìco v nejvyšším vypjetí sil pøi pøekonávání pøekážek, nedával si s nièím práce, rád vždy se všeho ihned zbavoval.

7 VI. Pøíjemné podráždìní zmocnilo se mistra pøi tìchto plných a pøímých výpadech cizího rozmaru. Jakoby mu byl nìkdo do žil nalil vlažnìjší, prudší a èilejší krve, co mìl kolem sebe toto bezstarostné mládí plné nadìjí. Vyplòoval rád prázdno svého žití odlesky cizího štìstí; zapomínal v tom prozáøení své samoty na vše, co vùkol toho jasu, v temnotách, skrèeno a plazivì k zemi pøituleno èíhalo, až bude zase sám... ten pøíšerný smutek, kdy se mu zdálo, že vychází ze svého já a nìkde v ústraní pozoruje jeho osamocenost ode všeho, jeho malomoc... Všechno hned bylo kolem nìho jiné, vzduch byl jiný, stíny se projasòovaly, nìco barevnìjšího a životnìjšího proplálo jeho samotou. Jakoby otevøel okenice starého, zaprášeného sálu a vpustil tam trochu denního svìtla. Po celé délce zapomenuté komnaty, v pavuèinách po mnoho a mnoho let, vrstva k vrstvì skládaných oživne to, jako vzdech z nitra toho, jenž vzpomnìl svého dìtství. VII. A bylo to jako jeho vlastní nalezené mládí, co mìl rád u Emanuela. A hned šel daleko, z této komnaty, z tìsného okolí stìn polepených japonskými, do bronzova hrajícími tapetami s tìmi bizzarními ptáky, kvìtinami, prohnutými tìly spuštìných opic z tìsného okolí trochu theatrální nádhery pracovny slavného muže, kde byly skupiny vìncù a stuh z premier èinící dojem skupin, které se upravují v rodinných hrobkách šel až nìkam na venek, v širé plochy projasnìných a prozáøených krajin, kde žil dlouho, dlouho pøed tímto zmrtvìním, pøed tímto studeným živoøením den ze dne, a úsmìv se vracel na jeho rty, a oko hledalo mladého muže, jenž mìl tolik jasu z jeho

8 vlastního mládí a jenž mu pøipomínal i dny jeho literárního débutu, ty bílé a slavné dny, kdy se mu stále snilo o velkých a vysokých cestách, jež v budoucnu nastoupí, až spadnou okovy nevyspìlosti a nezralosti, jež ho tehdy ještì tížily... VIII. A pøece zase cítil, jak veliký je rozdíl mezi jeho mládím a mládím muže, jenž pøišel dnes osvìtlit jeho samotu. Zdálo se mu to mládí pøítomných dnù pøíliš záhy ztravováno, byl to oheò, krev, výkøik, výbuch, ale pak hned nastávalo sklesnutí, beznadìjnost a šedivé, špinavé, studené obzory ráno po noci v rozkoši a požitku ztrávené... Jakoby to mládí pøíliš záhy mu pravilo: Všechno již víme, nic nám není tajno, všechno jsme pronikli, všeho dobyli, všeho se zmocnili, kde je potrava pro naši zvìdavost? Svìt jim pøíliš záhy sestaral, stal se jim divadelními dekoracemi, jejichž hrubé tvary prohlíželi ne již v klamivém svìtle veèerního osvìtlení, ale v zsinalém, bledém svìtle denním, kde vidìti celou schátralost života... Od barev šli k nuancím, od hru- bého pøehledu k podrobnostem, šli až k nejspodnìjším tajùm vìcí, jen aby našli zmìnu unaveným duším, ale pak bylo vše vyèerpáno do poslední kapky, nemohli dále, zde byla zeï, neprostupná hradba, a nezbývala než stagnace, ztrnutí a odumírání, v žaláøi neužiteèných, prázdných dnùv. Odsouzenci pøíliš rychlého prožití, pøíliš kvapného ztrávení materialu, jenž jim mìl na celý život staèiti a jenž jim staèil jen k velmi krátké dobì zažité v celé, plamennì èervené a prudké vášni, aby zbyl po celém tom rychle doplápolavším ohni jen popel, matnì, smuteènì a cínovì šedavý, stydnoucí popel, bloudili od dojmu k dojmu, od požitku k požitku, ale vše jim posléze hoøklo, vše se jim zprotivovalo; jako kyvadlo hodin

9 vraceli se neustále a zoufale monotonnì z jedné polohy do druhé, z jednoho boku k druhému, od nudy k hnusu a od hnusu zase k nudì... Co èinit? Èeho se chopit? K èemu se obrátit? Chopit se zase práce? A proè? A k vùli èemu? Najdete v ní lék, zotavení, osvìžení, ohlušíte a potlaèíte pochybovaèné hlasy svého nitra, zapomenete, praví jim staøí. Ale k èemu vùbec to všechno? K èemu lék, k èemu zotavení, k èemu osvìžení? K èemu zapomenout? Abychom se dali znova oklamati, ztrativše pøed tím draze zaplacenou zkušenost? Abychom zase klesli v pøedešlou vysílenost, v pøedešlé mdloby a v pøedešlé zhnusení všeho? To jest otázka, jež zaráží staré. Na ni vùbec nikdy nepomyslili, jí se nezamìstnávali; pracovali, jen aby pracovali, milovali práci k vùli práci. Ale tìmto mladým práce byla jen prostøedkem k nìjakému velikému a slavnostnímu cíli, a jakmile se pøesvìdèili o klamu toho, k èemu pracovali, o illusornosti tìch snìných palácù, jejichž svìtlo a zvýšený jas je s poèátku jakoby èinil slepými ku všemu realnímu a existujícímu, odhazovali nástroje, jimiž pracovali, a zaèali nenávidìti prostøedek, zaèali nenávidìti práci, ponìvadž v tmy a bezedné srázy klesl jim døíve tak pøítažlivì a vábnì zneurèitìlý, v nejasné kontury rozplynulý a v barevné kouøe potopený fantom cíle, k nìmuž tøeba pracovati, pro nìjž tøeba všechno obìtovati... Ideály! namítají jim staøí. Ideály? trpce se smìjí mladí. To je jim slovo ze slovníku neznámé, velmi dobrodružné, vzdálené a naprosto exotické øeèi. Smìjí se velmi hoøce, ponìvadž pøíliš pronikavì jsou si již vìdomi reality, kamenitých cest, neschùdných sestupù, pøík-

10 rých, krkolomných drah, propastí a srázù, na nichž tøeba se zakrváceti, všech sil poztráceti a v mdlobách klesnouti aby se sešlo posléze studené noci, temnot, èerných stínù, èerné prázdnoty, zmaru a všeho znièení... Hoøkost zklamání protravuje všechen jejich další život. K èemu to? ptají se po každém pokuse, jejž èiní staøí, vzpøímiti je, podporovati jejich chùzi, èiniti je schopnìjšími a zpùsobilejšími dalšího boje, vésti je na nová a nová bojištì. K èemu to? ptají se. Abychom poznali nové rány, nové bolesti? Máme dost tìch starých. Abychom poznali nová sklamání, nové klamy? Jsme již dosti oklamáni, abychom mohli vìøiti novým pøeludùm a novým lžím. A tak, obracejí se zády k osvìtleným a prozáøeným slavnostním vchodùm sálu, odkud ozývají se hlasy, výkøiky a hluèné radosti tìch, kteøí žijí; obracejí se zády k tìm, kteøí je zvou ke kvasùm života. Nestojí jim ani za to, aby vešli a zkusili, natož aby s porozumìním a citem sehráli protivné a odporné úlohy, v masce a kostýmu stálé pøe- tváøky. Vracejí se smutní vyhoštìnci, mdlé a unavené duše, v své temnoty, v nejdálnìjší, nejodlehlejší temnoty, kam nevniká ohlas radostí a plesù tìch, kteøí žijí, ponìvadž nemyslí na konec a sklon svých dráh a cest, na to pusté, šedivé a studené zítra šumného, svìtlého, barevného a teplého dnes. IX. Ta nálada, pozoroval, rozestøena byla v celé literární mládeži tìch dnù. Pøíliš rychle se žilo, pøíliš rychle se vyspívalo, práce mladých pøekvapovaly již po nìkolika málo neobratných a jako ve tmách nejistých krocích pøímo virtuosní formou, vzácnou hotovostí a vyspìlostí, èinily se umìlecké zázraky, bylo to hotové jongleurství, co provádìly..., ale hned potom

11 vše nápadnì klesalo, fond se vyèerpal, a po nìkolika žalostných pirouettách byl každý z tìchto mladých umìlcù hotov a vypotøebován. Život jim nestál pak ani za takovou námahu, jakou je vìnovati nìèemu pozornost. Nastala smutná tma po záøivém a ostrém osvìtlení,... špína a hnus po barevné a nádherné féerii... A to jej vždy sklièovalo, když sáhl èasem po práci nìkterého z mladých. Mìl pocit, jakoby vidìl na provaze tanèiti taneèníka, jenž virtuositu svého umìní co nejdøíve zaplatí zlomeným vazem. A když jej èasem až zarážely výkony, jež dokazovali mladí, nìco tak cizího tomu, co on vypracoval, co bylo daleko jemnìjší a podrobnìjší než co dovedl on, s úžasem pomýšlel, v jaké konce pøivede umìní tato hazardní hra, nejsou-li již tyto krkolomné pokusy posledními výsledky vyèerpanosti a úpadku celé literatury, hýøení z posledních zásob, jež po bohatých a dlouho trvajících kvasech ještì zbyly. X. Pomýšlel na klidný, pomalý rozvoj svého talentu. Zaèal spíše jako øemeslník než umìlec, spíše jako žurnalista než literát, psal bez ohledu na to, jak píše, jen když psal, psal vytrvale a vše, èeho vidìl že tøeba, a tak koneènì po dnech pilné práce dopracoval se spíše jako náhodou než úmyslnì k svému tónu a o jeho zdokonalení pracoval zase další desítiletí. A teï byl na vrcholu svého umìní, ovládal pevnì a jistì vše, co obsahoval jeho talent, šlo nejvýše ještì o zjemnìní a dokonalejší propracování detailùv, ale to vše dostavovalo se jedno po druhém, vyvíjelo se pøirozenì, bez umìlého urychlování, a když cítil, že je stoupáním unaven, stanul a oddechoval si na širokých schodech, nevzdávaje se tím nikterak

12 ještì úmyslu postupovati výše. Ale tato mládež odhazovala zbraò již v prvním ohni, do nìhož se dostala; bylo to vždy jen buï teï nebo nikdy. Buï dobudu prvním útokem všeho, èeho chci dobyti, nebo zahodím vše, i to, èím bych snad pøi druhém útoku pøece mohl cíle dosáhnouti. A tak místo celých, hotových, solidnì propracovaných a vykvasivších individualit básnických literatura nejmladší plna byla trosek a mrtvol; bylo to rozryté a zdupané bojištì, kde vše leželo v ssutinách, ozáøeno zarudlou a vždy mocnìji a mocnìji vystupující záplavou po obzoru rozlitých vzdálených požárù. Bylo tu více experimentù než práce, více kouzelnictví než umìní. A v sázku se dávalo ne již zpotøebování a zužitkování celé zásoby sil a krve, ale pøímo vyplýtvané zdraví, vyplýtvaný mozek, vyplýtvaný život, vše bez rozmyslu, nepamatovalo se ani na to, z èeho se bude živoøiti v pøípadì, že experiment selže... XI. Pozvedl hlavu a pøipomnìl si pøítomnost mladého muže ve své pracovnì. Tento stál pøed ním, opakuje po druhé svou otázku, již mistr byl prve pøeslechl, zabrán jsa do myšlenek. Nìco jako slabý, ironický úsmìv kmitlo se mu tváøí, a rty se mu zkøivily. Ah, kam až to v myšlenkách zabìhl! Ten mladík, jenž teï pøed ním stál, byl velmi vzdálen vùbec úmyslu o umìní pøemýšleti, natož aby o nìm smýšlel tak tragicky vážnì, jako on pøed chvílí... Tomu psáti a tvoøiti bylo stejné jako kouøiti cigaretty. Ano, ano, odpovídal mu, a koketný, pikantnì dráždivou voòavkou páchnoucí mladík zdál se mu teï tak komickou figurkou. Jak že? Jubileum? Trochu jej to slovo upoutalo. Èí? Jeho jubileum? Pìtadvacet let literární práce?

13 A mladík vyprávìl svou novinku. Mistr se trochu hanbil, ale nemohl si pomoci, nechal Emanuela vyprávìti, dokud neukojil svou zvìdavost všemi detaily, jež sestøenec v literárních kruzích sesbíral. Vždy se jednalo o jeho jubileum, o oslavu jeho literární práce. Ale byl už svrchovaný èas, aby se nemusil sám pøed sebou rdíti. Pøetrhl proud výmluvnosti Emanuelovy nìkolika frázemi a v rozpacích, nevìda, naè navázat další rozhovor, vedl sestøence k ženì, jda pøed ním, aby ohlásil jeho návštìvu, ložnicí, usnulou v dusné, výdechy vadnoucích rùží nasáklé, plíživì vleklé zhustlé a tíživé vùni a v pološeru, pùsobeném spuštìnými záclonami z modrého hedbáví na obou oknech, v nìmž se tøesavì, nervosnì blyštila ostrým støíbrem jen osamìlá hrana nábytku, po mìkkých kobercích, do salonu ztopeného v bìlost dne, vysokými okny sem celý svùj a jako zvýšený jas lijícího a dodávajícího místnosti ráz chladného, obøadného sálu, kde i domácí lidé cítí se býti hostmi, a kde skupiny nábytku a nejrozmanitìjších ozdob a titìrek èinily dojem zaranžovaného pøepychu, pøíliš pùsobily mrazivým smutkem vystavené nádhery, jíž lze se jen podivovati, aniž se jí používá, než aby illustrovaly a znázoròovaly útulnost a intimní teplo mladé domácnosti, kout štìstí manželského, z venèí prozaøovaného intensivním leskem mistrovy slávy. XII. Jsa povahou naprosto samotáøský, nevyhledával mistr spoleènosti druhù. Udržoval s èetnými pøátelské vztahy v nejchladnìjších formách jen z navyklosti, skoro jen proto, že se jeho jméno setkávalo s jejich jmény v jednom a témž èasopise, v publikacích téhož nakladatele. Znaje dobøe žárlivost a nízké pleticháøství tìch kruhù, jimž mátla pozlátková sláva mozky, kde se pracovalo s velikou škodolibostí jako lokty v tlaèenici o odstrèení toho a onoho, nezvykl si dùvìrnìjšímu

14 tónu k jednotlivcùm, nesvìøoval se nikomu, nespojoval se s nikým. Ale pro všechny maje týž úsmìv mírného a shovívavého èlovìka, snažil se vycházeti se všemi, neappeluje na výhody jejich pøátelství, nepouštìje jich za práh komnaty, v dùvìrné kouty sdílnosti a intimity, pøijímaje je v chladné pøedsíni vybrané zdvoøilosti, ale bez závazku zabývati se s nimi v kteroukoliv ještì potom dobu, i tehdy, až se mu dokonale zprotiví a znechutí... Nejsa diletantem potøebujícím kamaraderie, aby byl vyzdvižen, kam by se nikdy sám nedostal, nejsa nucen pachtiti se po livreji, jež by oznaèovala jeho pøíslušnost k stavu, bez níž by byl literární nullou, pokoutním pisálkem, mohl zcela dobøe takto zpøíjemòovati a snesitelným èiniti svùj život, nerozmìòuje osobní hrdosti své za drobnou lacinou minci zdvoøilùstek, poklon a pøátelských služeb vzájemnì prokazovaných. Nebyl èlenem žádných koterií, žádných stran, žádných spolkù. Ztrácel tak mnoho sice na cechovní representaci, ale neztrácel na úctì, již všichni chovali k nìmu, odmìøenému, chladnému, vzdálenému, jenž zcela ponoøen v své dílo, nemísil se v spory a hádky ostatních, v malichernost a špínu jejich zbahnìlého literárního øemesla a prùmyslu. XIII. A pøece ho dnes tak rozrušila a rozechvìla zpráva Emanuelova, že se v literárních kruzích obmýšlí oslava jeho literární práce. Marnì se tváøil lhostejným, marnì se pøesvìdèoval, že je mu naprosto jedno, setkává-li se jeho práce s nìjakým výsledkem u veøejnosti èili nic. Snažil se upoutati mysl k pøedmìtu hovoru Emanuelova s jeho ženou, snažil se nìjakou frází pøipjati se k tomu, o èem

15 hovoøili. Ale všechno ztrácelo dnes pro nìj barvu, ze všeho prchala pro nìj nálada, všechno jej odráželo od sebe a vracelo sobì samému. Jak smìšné! napadalo mu chvílemi. Jsem ješitný jako ti druzí. Pøilepuji se na kousek pozlátka, jež mi z venèí nabízejí, hladovì, jako mladík, který vytiskl první verše. Mrzel se sám na sebe, na své poèínání. Tøeba si jinak vésti, pøesvìdèoval se. Dùstojnìji. Tìm oslavám musí nìjak uniknouti... Zabrániti jim? Ale jak?... Ano, rozhodnì: zabrániti jim... pøekaziti je... èinil bych se sám smìšným... pøed sebou i pøed veøejností... Ale pak mu zaèínala být návštìva Emanuelova trochu dlouhou. Byl by rád osamìl, aby se mohl vìnovati úplnì sobì samému. Cítil, že je nutno, aby se vyrovnal se svým nitrem. Harmonie jeho byla porušena, cizí živel tam vstoupil, a bylo mu tøeba jasna. Nacházel se dnes jiným, jako sobì samému zcizeným a neznámým; bylo tøeba záhadu prosvìtlit, bylo tøeba soulad nitru zase vrátiti. Nesmím být jako ti druzí, øíkal si chvílemi, vzpomínaje na zpola útrpný, zpola ironický zpùsob, s jakým jindy pøijímal horeèky cizích slavomamù. A pøi tom ho lehce mrazilo a hned zase ohnìm pálilo celé tìlo, tajným, kradmým zahanbením, jaké èasto cítíme pøi vzpomínce na nìco, co nás uvádí v rozpaky, tøebas jsme vìdìli, že pro okamžik vìdomí o tom sdílíme jen my sami. XIV. Ano, ano, ten druh èaje jest nejlepší, pøisvìdèoval, a co se žena smála nìjaké poznámce Emanuelovì ( bylo mu divno, v jaké souvislosti jest její smích s tou poznámkou ), díval se na dlouhé, žensky jemnì, nervosnì èilé a voskovì bílé ruce Emanuelovy s peèlivì pìstìnými, dlouhými nehty, a napadl

16 mu jejich nepomìr k ostatnímu hømotnému a jako hrubému jeho tìlu. Dovolávali se jeho souhlasu, mluvíce o Wagnerovi, jak se jen k nìmu dostali, byla pøece pøed tím øeè o èaji? ale patrnì propásl celou øadu jiných hovorù, co pozoroval jemnost rukou Emanuelových, a díval se chvíli upøenì na rty ženiny a uvìdomil si jejich živìjší zabarvení rudou krví, jejich jakoby laènost pohybu, chvìly se zimniènì, celý oblièej Stanislavin byl dnes živìjší, jakoby záplavou neznámé mu radosti zalitý, požárem nových rozkoší hoøící. Dnes? Chytal slovo, držel je, ale nevìdìl již, o èem to pøemýšlel. Vìta z hovoru Emanuelova s jeho ženou zase rušivì støíkla v pásmo jeho myšlenek: to je hloupé drama, velmi hloupé drama! Mluvili o Ibsenovì Noøe. Hádali se o koneèné scenì. To nebylo vùbec žádné rozøešení. Což mìla zùstati u muže, jenž se jí zhnusil, jehož již nemilovala? namítala jeho žena. Mìla dále lháti, dále se pøetvaøovati? Naè se hádají, usmál se jim, zcela vážnì se hádají, jakoby se jednalo o muže a ženu, s nimiž vèera pili èaj, a o nichž zaslechli dnes nìkde pikantní klep. Nìco je za tím, napadlo mu po chvíli, jemnì se jeho nitro zvlnilo náhlou tou myšlenkou, jako hladina vodní spící v dusnu poledním zèeøí se nenadálým dotknutím køídel ptáka, jenž nízko nad ní letí, ale oni už zase hovoøili o nìèem zcela jiném. Ale teï mu thema pøipadalo velmi vážné. Byl by rád vyložil svùj názor o vìci, øekl cosi, ale oni se na nìj dívali zdivenì, vìc pro nì neexistovala, a neodpovídali mu, jen trochu se odmlèeli (trapný pocit se ho zmocnil) a pak zase rozpøádali hovor svùj dále nedbajíce, že je vyrušil.

17 XV. Veliká únava jej tísnila. Bylo mu dusno, a všechno zdálo se mu vléci, všechno bylo jako zatíženo nesmírnou tíhou. Nemyslil, necítil; olovo kladlo se mu v údy. Jen kolébavý, monotonní, uspávací zvuk hodin si uvìdomil, celou komnatou zdálo se jím rozlévati mrákotné, døímotné snìní, v nìmž všechno usínalo: barvy se mírnily a zlaïovaly, hrany a linie se rozplývaly v neurèitosti obrysù váhavá mdloba provlékala se celým jeho tìlem a umrtvovala jeho nervy XVI. V noci, když lehal na lože, vzpomnìl pojednou toho pocitu, a detaily tìch rozhovorù se vracely, jeden za druhým, ale v obráceném poøádku, než jak je byl pøed tím zachytil. Mìla zùstati u muže, jehož již nemilovala, jenž se jí naprosto zhnusil? Mìla dále lháti, dále se pøetvaøovati? Horko se rozlilo jeho tìlem. Nìco nevyjasnìného za vším tím tušil. Vzpomenul pøízvuku hlasu, jímž to pravila, pøibarvení jeho v nápadnou dùležitost a vzpomnìl si zase na ty rudé rty tak laènì a v spilé nedoèkavosti se chvìjící, a vztyèil se v loži, naslouchaje klidnému, neustávajícímu dechu spící své ženy. Ne, to nebylo nic, øekl si posléze, a myšlenky jeho ztrnuly v šedé prázdnotì, barvy vyhasly, a napjetí ochablo. Život se žije prostìji než myslím, zde je všechno v poøádku, jako to... bylo jindy v poøádku. Nitro jeho bylo klidno. Pøedstava toho života, tak, jak se ve skuteènosti žije, šla jeho myslí. Hodina za hodinou, den za dnem, od ranního šera v šero soumraku. Trochu denní práce, trochu hovoru, nìkdy trochu radosti, jindy trochu bolesti vrývající do vosku jeho mysli o nìco hlubší rýhu než jindy... to

18 vše. A pøi tom stále pocit, že se ten život nežije tak, jak by se mìl žít... že se žije v pøítomných dnech jen jaksi provisornì, k vùli nìèemu vìtšímu, lepšímu a krásnìjšímu, co teprve pøijde..., že to všechno jest jakoby pøedsíò, kde se návštìvníci pøipravují ke vstupu do slavnostnì osvìtlených sálù toho pravého života, jak o nìm sní, a pro nìjž je nutno aby snášeli i bolesti i tmy pøítomných chvil... Illuse, sladký klam, ale pocit ten šel vytrvale s ním, od dob mládí, teï už ovšem ne v tak prudkých a sytých barvách jako døíve, ale v lehkých pobledlých a splynulých tónech, pøíjemný a neškodný fantom, který zvolna se rozplýval, èím blíže mìl k stáøí a k jeho mrtvému zklidnìní, èím více podzim dob a jeho chlad a onìmlost pøibližovala se k zahradám jeho života. Jakoby již tušil blízkost tìch chvil... veèery byly náhlejší a smutnìjší, a jitra byla zsinalejší a beznadìjnìjší... až jednoho rána, vìdìl, se probudí v jitru zsinalém a beznadìjném, které mu ohlásí konec všeho, stíny, soumrak a tmu života, kde nezbude než pøipravovati se ponenáhlu k východu ze života,... jako návštìvníci cizích mìst tísní se k veèeru v èekárnách, aby sedli na vlak, jenž je odveze v jiné neznámé jim kraje pustou, èernou nocí, v tmách zapomnìní pohøbeny. XVII. Život?! Ah, tak málo z nìho opravdu prožil! Nevìdìl, neznal ani, co to je žíti. Vše šlo u nìho tak hladce, vše se samo ze sebe vyvíjelo, bez jeho spolupùsobení, nemìl nejmenšího vlivu naò, byl sám jím formován a hnìten v jiné a jiné tvary, bez své zásluhy. Byla to voda, která tekla klidnì ve vymìøeném øeèišti, která nikdy prudèeji nestøikla, nikdy prudèeji se nezpìnila,... byl svah, a vody stékaly po nìm, hned rychleji, hned pomaleji, jak byly plochy rovnìjší nebo sklonìnìjší...

19 ale stékaly jen proto, že byl svah, a pokud mìlké a úzké øeèištì dovolovalo. Veliký balvan, který by se byl se skal utrhl a v øeèištì svalil, byl by mohl lehce celý tok zastavit na dlouhý èas a bylo by se pak živoøilo v stojatých, zbahnìlých vodách... ponìvadž by nebylo dosti energie zmoci pøekážku, pøekonati ji, nechati ji za sebou a pokraèovati dále, bez ohledu na ni. Žádné bouøe neutužily jeho sil, nervaly se s ním, aby jej uèinily schopným rváti se též žil stranou, mimo život, ponechán sobì, marným a prázdným snùm, místo aby byl zmítán uprostøed víru života, otloukán a bit jeho hluèným zmatkem, jeho horeèným znepokojením. Žil jen pro sebe, pro své nitro, pro své umìní. A jen èasem, náhodou odkrývaly se mu záhadné kouty, jež byly dosud zakryty temnotami jeho nevšímavosti, odkrývaly se v úzkém pruhu neprùhledné clony, jež mu zastíraly výhled kolem sebe, a on vidìl v barevném šumu svìt, svìt, jehož neznal, život, jehož se vzdaloval a uvìdomoval si svùj pomìr k tomu všemu, svou oddìlenost ode všeho, co se rozevíralo pøed žasnoucím jeho zrakem, a cítil, že žije na nesprávném podkladì, na kolísavé pùdì, a že je tøeba jíti doprostøed toho davu a opustiti svou studenou samotu a žíti s ostatními, cítiti s nimi, mysliti s nimi. Je lež vše, co žiju, øíkal si. Mùj život není jako život tìch druhých. Je umìle skonstruovaný, násilnì vyhnaný, nevyrostl z pùdy, neèerpá z ní š áv, stojí sám o sobì a pro sebe. A vše, èím se snažím s ním se smíøiti, nepøibližuje se k nìmu, je lež, pøetváøka, nièemná a marná snaha, jakobych se snažil vedle sebe položiti barvy, jež spolu neharmonují, a pøesvìdèoval se úsilovnì: harmonují. Ano, ano, tak je tomu, klamu sebe sama, a znepokojení se ho zmocnilo, vlny smíseného, vzkypìvšího zmatku protrhly

20 nehybnost hladiny jeho umrtveného nitra; ale jak napraviti vše, co promeškal, jak sblížiti se s tím, èemu se odcizil, nevìdìl. A všechno šlo zase starou cestou. Vymýšlel si nové fráze k svému uspokojení, a nechával dny míjeti, nevycházel ze své samoty, naslouchal jen vzdálenì bouøím, jež se rozpoutaly nad krajinou, ale bál se vydati se jim v šanc, zápasiti a bíti se s nimi, aby byl schopen boje, i kdyby jednou jemu nastal, kdyby se mu vyhnouti nemohl. XVIII. Nejsem schopen žíti, nenarodil jsem se pro život, jako se nenarodí slepec, aby vidìl øíkal si. Marnì by se nutil slepec vidìti, je odsouzen pro tmy, jako já jsem odsouzen státi mimo život a marnì se nutím vejíti do života, do jeho víru. A musím jíti mimo život, chci-li jej pozorovati; moje místo není na jevišti, ale v hledišti, je to snad kletba za to, že tak pøíliš miluji umìní, že se i vzdávám možnosti žíti, ale je to obì, již rád pøináším, nebo není neužiteènou a marnou; v ní leží ospravedlnìní pro to, proè existuji... A bylo mu lehèeji, co domníval se chápati záhadu svého života, a radostné uspokojení tichou sprchou jako ranní rosa v rozkvìtlé zahrady padalo zkonejšivì v záhony jeho duše. Sám sebe postrašuji, zbyteènì vyvolávám pøízraky, je to všechno jiné, než jak si to pøedstavuji. Je to vše prostší, daleko prostší, než se sám domnívám. XIX. A pøedstava všeho, co právì promyslil, jala se mísiti a splývati znenáhla s pøedstavami novì vyvolávanými: tma, mrtvé mlèení, tikot hodin, oranžový odstín rozprášený chvìjivì a zmlženì v pootevøených dveøích ložnice, od svìtla sta-

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Rudolf Medek: ZBOROV

Rudolf Medek: ZBOROV Rudolf Medek: ZBOROV Vìnováno památce bojovníkù a muèedníkù, kteøí v této válce položili svùj život za svobodu èeskoslovenského národa. I. Èeské i slovenské dìti, synové národa, omlazeného hrdinskou krví,

Více

Kateøina Zitová Krize šance pro Vás? A proè ne! Kniha I. Nevážné pojednání o tom jak nalézt štìstí a klid v sobì aneb jak pohlédnout pravdì do oèí Kateøina Zitová Krize šance pro Vás? A proè ne! Autorská

Více

3. Kousky veršů (Poupata)

3. Kousky veršů (Poupata) 1. esta poslední kapky (Poupata) mi mi 1. Sklenici vína dolej nám, ó, Pane, mi mi dokud tam na dně něco zbejvá, Pane, nebudem vědět o těle, duše se vínem umeje, nebudem bdít a nebudem spát, ó, Pane. 2.

Více

noční motýl prosím tě otevři

noční motýl prosím tě otevři když spíš když spíš má ticho zvláštní něhu svět ustane v svém koloběhu když spíš co tvůj sen skrývá nemám zdání zdá se ti asi o létání když spíš pokoj má barvu zralých pšenic slunce už sahá do okenic když

Více

TOM A JEHO VELKÉ DOBRODRUŽSTVÍ

TOM A JEHO VELKÉ DOBRODRUŽSTVÍ TOM A JEHO VELKÉ DOBRODRUŽSTVÍ Ètrnáct pøíbìhù pro malé a velké Vypráví: Ursula Marcová Ilustroval: German Frank Pøíbìh první Když se Tom probudil, nevìøil svým oèím. Bylo to jako ve snu. Ležel na mìkké

Více

Bílý. kámen. 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle)

Bílý. kámen. 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle) kámen Bílý 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle) 3. Poklad ( J. Škorpík / V. Kočandrle, I. Bartošová) 4 Jeskyně (V. Kočandrle,

Více

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí NOCTURNO 2014 Do hlubin Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí Jsme to, nejsme to my zakletý v jantaru váhání Dívej se na

Více

štìpím se Naplno rozhoøí èerné terèe za sklem se vynoøí chvilkový výboj støelce

štìpím se Naplno rozhoøí èerné terèe za sklem se vynoøí chvilkový výboj støelce Støelec a most Støelec chvilkový výboj Nastal èas naplnit všechna pøece vzetí promìnit okovy v trpké víno bez pøíkras zahodit øece smetí výkøikem obnovy se pøímo prodrat štìrkem k podloží podkovy zakrýt

Více

Oldřich Mikulášek Agogh

Oldřich Mikulášek Agogh Vyšehrad Oldřich Mikulášek Agogh [VERŠE Z LET 1969 1971] Oldřich Mikulášek Agogh VYŠEHRAD Illustrations Johana Hrabíková Vojnárová, 2012 Copyright Oldřich Mikulášek, 1980 ISBN 978-80-7429-163-0 Motto:

Více

Jaroslav Vrchlický (1853 1912)

Jaroslav Vrchlický (1853 1912) Jaroslav Vrchlický (1853 1912) vl. jm. Emil Frída nar. v Lounech stud. G, filosofie, historie, románských jazyků vychovatel v severní Itálii sňatek s Ludmilou Podlipskou profesor literatury na Karlově

Více

František Halas: STARÉ ŽENY

František Halas: STARÉ ŽENY František Halas: STARÉ ŽENY STARÉ ŽENY Smutná odpoledne nedìlní smutná starými paními které se belhají k oknùm starou cestou vyšlapanou v koberci starou cestou mezi stolem a lùžkem mezi zrcadlem a fotografiemi

Více

Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou

Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Šindlerová, Jindřiška

Více

Volnomyslné přírodní deníky

Volnomyslné přírodní deníky Volnomyslné přírodní deníky Karolína Tauberová 3. místo Próza do 23 let 1. 7. Dokud si vítr hraje s mými vlasy, kapky deště dopadají na tvář a slunce rozjasňuje oči, září mi úsměv na rtech a já cítím,

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček.

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. JE Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. Je taková rozkoš, že se trestáš za umění, když umění je hříchem. Je takové mlčení,

Více

Jsou okamžiky, kdy dlouze vyhráváš, pak štěstí se přikloní na moji stranu, možná jen, že mi ve hře šanci dáváš, kterou jinde tak snadno nedostanu...

Jsou okamžiky, kdy dlouze vyhráváš, pak štěstí se přikloní na moji stranu, možná jen, že mi ve hře šanci dáváš, kterou jinde tak snadno nedostanu... 1. Hrajeme spolu tu partii podivnou zase, bez figurek na šachovnici žlutohnědé, bez vnímání prostoru v prázdném čase, červenají při ní tváře pře tím tak bledé... Nehrajeme na remízu, ale na vyhrání, jen

Více

Foliáš z Fornostu. Toulky

Foliáš z Fornostu. Toulky Foliáš z Fornostu Toulky Poutník I Byl večer, už zavřela se vrátka a jakýs poutník zpíval písničku. Ta slova zdála se být sladká, ale mužíček smutněl trošičku. Kousek dál v prachu cesty kráčí on, malý

Více

Thyrsos Franti ek Halas

Thyrsos Franti ek Halas Thyrsos František Halas THYRSOS František Halas Ilustrace Jindøich Štyrský Nenaroditi se vùbec, to znamená štìstí. Ale pro toho, kdo se již zrodil, je nejlépe vrátiti se, odkud pøišel. SOFOKLES 4 SMUTEK

Více

Heiden: Obsidian. Heiden: Obsidian. Nostalgia echo Katarze Trojice Na pohřbu Thujon Post lux tenebras Monomania Pohřben před sto lety.

Heiden: Obsidian. Heiden: Obsidian. Nostalgia echo Katarze Trojice Na pohřbu Thujon Post lux tenebras Monomania Pohřben před sto lety. Heiden: Obsidian Nostalgia echo Katarze Trojice Na pohřbu Thujon Post lux tenebras Monomania Pohřben před sto lety stránka 1 z 9 Nostalgia echo (Dante Alighieri, Božská komedie, překlad Vladimír Mikeš)

Více

Jaroslav Seifert - Nobelova cena za literaturu 1984

Jaroslav Seifert - Nobelova cena za literaturu 1984 Jaroslav Seifert - Nobelova cena za literaturu 1984 Město v slzách (1921) - představa světa bez bídy a nenávisti, touha léčit, potěšit; soucit s chudými, vidiny lidského štěstí - proletářská poezie Děti

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 7 3 4 0 2 Alfred de Musset Gamiani

Více

Ladislav Vesecký Milena Doušková Karel Pecháček 01/2016 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5

Ladislav Vesecký Milena Doušková Karel Pecháček 01/2016 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 Ladislav Vesecký Milena Doušková Karel Pecháček 0/06 5 6 7 8 9 0 5 6 7 8 9 0 5 6 7 8 9 0 5 Eva Míková Ivana Hurtová Marie Bartošová 0/06 5 6 7 8 9 0 5 6 7 8 9 0 5 6 7 8 9 Zdeněk Huspek Miroslav Lorenc

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

Tušivá rozpomnění. Jezerní básníci. Přeložil Václav Renč. Vybral a sestavil Zdeněk Stříbrný K vydání připravil Zdeněk Beran

Tušivá rozpomnění. Jezerní básníci. Přeložil Václav Renč. Vybral a sestavil Zdeněk Stříbrný K vydání připravil Zdeněk Beran Tušivá rozpomnění Jezerní básníci Přeložil Václav Renč Vybral a sestavil Zdeněk Stříbrný K vydání připravil Zdeněk Beran Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky. Translation Václav

Více

ONDŘEJ HLOŽEK otluky

ONDŘEJ HLOŽEK otluky ONDŘEJ HLOŽEK otluky ZÁJEZDÍ/EDICE ZHOŘ ISBN: 978-80-87843-01-7 1 Ondřej Hložek (*1986, Opava) Autor poezie, pořadatel literárních akcí a animátor v kulturním dění. V roce 2011 vydalo nakladatelství Dalibora

Více

Glen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí.

Glen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí. Glen Sanderfur Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí Eko konzult Co se mi stalo 3 Smrtelné zranìní Glenna Sanderfursta pøivedlo

Více

Václav Říha Šípková Růženka

Václav Říha Šípková Růženka Václav Říha Šípková Růženka Text byl volně upraven v Městské knihovně v Praze podle pohádky Václava Říhy z díla Zvířátka a Petrovští. Další pohádky naleznete online na www stránkách Městské knihovny v

Více

Fotografie Jiřího Ortena: originály archiválií jsou uložené v Památníku národního písemnictví literární archiv.

Fotografie Jiřího Ortena: originály archiválií jsou uložené v Památníku národního písemnictví literární archiv. Znění tohoto textu vychází z díla Knihy veršů tak, jak bylo vydáno nakladatelstvím Český spisovatel v roce 1995 (ORTEN, Jiří. Knihy veršů. 1. vyd. Praha: Český spisovatel, 1995. 301 s. Spisy Jiřího Ortena,

Více

OSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz LISTOPAD 2007

OSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz LISTOPAD 2007 OSTRUZINY.cz Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz LISTOPAD 2007 1. Polibek na skle (od Severka) 2. Vosková (od moonell) 3. Zahazujem (od prostějanek) 4. Brána (od otazník) 5. Šerosvit... (od Ayla) 6. I don't

Více

přes město ztichlé v zapadajícím slunci, sídlo krásy a nepozemského trvání, cítil se nevolníkem tyranských bohů snu: nemohl totiž žádným způsobem

přes město ztichlé v zapadajícím slunci, sídlo krásy a nepozemského trvání, cítil se nevolníkem tyranských bohů snu: nemohl totiž žádným způsobem Snové putování k neznámému Kadathu Třikrát se Randolphu Carterovi zdálo o podivuhodném městě a třikrát byl stržen pryč, když ještě mlčky vyčkával na vysoké terase nad ním. Zlatě a líbezně planulo v zapadajícím

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

Alison Gross Am G C E7 Am G C Dm E7 1. Když zapadlo slunce a vkradla se noc a v šedivých mracích se ztrácel den, Am G C E7 Am G Am a když síly zla ve tmě převzaly moc, tu Alison Gross vyšla z hradu ven.

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: I/2 č. materiálu: VY_12_INOVACE_119 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření:

Více

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let Cítím se klidný. Já přece nemám sebemenší důvod, abych lhal. Nepociťuji smutek, ani stín strachu, je to jen vyrovnání, blažený smír. Všechny

Více

(pozn. autora: lidé, kteří jsou označeni rámečkem, přežili) 446 - Petr Ginz) viz. vlastní foto

(pozn. autora: lidé, kteří jsou označeni rámečkem, přežili) 446 - Petr Ginz) viz. vlastní foto !" #$ #%"!& Památníku Terezín převzato (č... /+ 01 1 '#( ) #%"!&* + (č. 596!( # #%"!&, (č.968 2 B / 2 2 3 4viz. Lagus, ?@

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Orion, První česká akciová společnost továren na orientálské cukrovinky a čokoládu, dříve A. Maršner (1902-1935) Prozatímní inventární seznam

Více

Obrázek I: Víceúčelové automaty na jízdenky ve stanicích hamburského metra a jednotné symboly systému HVV Zdroj: hvv.de

Obrázek I: Víceúčelové automaty na jízdenky ve stanicích hamburského metra a jednotné symboly systému HVV Zdroj: hvv.de Příloha 5: OBRÁZKOVÁ PŘÍLOHA Obrázek I: Víceúčelové automaty na jízdenky ve stanicích hamburského metra a jednotné symboly systému HVV Zdroj: hvv.de Obrázek II: Ukázka podoby dopravního informačního centra

Více

Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008

Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 Viktor Dyk Krysař Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Dyk, Viktor Krysař / Viktor Dyk ; [ilustrovala Nela Vadlejchová]. -- V Tribunu EU vyd.

Více

OSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007

OSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007 OSTRUZINY.cz Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007 1. Dole...nahoře (od LUKiO) 2. Tajemství (od Zorik von Masimo) 3. Linnéa (od otazník) 4. Dopravní modlitbička (od Lizzzie) 5. Definice lásky (od

Více

Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně. Nakladatelství Lidové noviny

Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně. Nakladatelství Lidové noviny Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně Nakladatelství Lidové noviny UOBSAH ZE ŽIVOTA Vítězslavu Hálkovi / 9 Rodné mluvě/12 Píseň lidu / li Mrtvá země /15 Píseň otroků

Více

Ilegální èinnost a poèátky odboje v Karlových Varech. znièená nìmecká technika na Dolním nádraží, foto od Rudolfa Špaèka

Ilegální èinnost a poèátky odboje v Karlových Varech. znièená nìmecká technika na Dolním nádraží, foto od Rudolfa Špaèka Ilegální èinnost a poèátky odboje v Karlových Varech znièená nìmecká technika na Dolním nádraží, foto od Rudolfa Špaèka tušení, že celá moc ve mìstì je v rukou jen nìkolika Èechù. Tato,,hra" trvala až

Více

OBSAH. Seznam zkratek... 12 Předmluva... 15 Obecná část

OBSAH. Seznam zkratek... 12 Předmluva... 15 Obecná část OBSAH Seznam zkratek... 12 Předmluva... 15 Obecná část Kapitola I. POJEM TRESTNÍHO PRÁVA, JEHO FUNKCE, ZÁSADY TRESTNÍHO PRÁVA...19 1 Pojem českého trestního práva, pojem českého trestního práva hmotného....

Více

Hospodářství v Íliadě a Odysseji

Hospodářství v Íliadě a Odysseji Hospodářství v Íliadě a Odysseji JUDITA KORTEOVÁ SEMINÁŘ PRO PROTOHISTORII A RANĚ STŘEDOVĚKÉ OBDOBÍ LS 2010/2011 Homér Život v období mezi 13. 8. stol. př. n. l. (asi konec 8. stol.) od 7. stol. legendy

Více

N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB

N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB 1) N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB Na pokraji moravské dědiny, kousek od hranic, stojí bývalý lovecký zámeček pánů z Větrova. Je omítnutý pampeliškovou žlutí, má spoustu věžiček pokrytých prejzy a korouhvičku s kohoutem.

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

Chaloupka. Blbe, sotva jsem zabrala a ty tu děláš takovej randál.

Chaloupka. Blbe, sotva jsem zabrala a ty tu děláš takovej randál. Chaloupka Ten les je nějakej divnej. A že jsem už lesů prošel dost. Lesy jsou různý. Hustý, řídký, tmavý, smíšený, smrkový, borový, nebo třeba zabordelený. Tenhle ne. Tenhle je prostě divnej. Takovej tichej.

Více

Mudry typu asamjuta podle Nátjašástry

Mudry typu asamjuta podle Nátjašástry ( ) ( HASTÁBHINAJA Mudry typu asamjuta podle Nátjašástry 1 Patáká (ptaka) * prapor (rovněž pozice ruky při střelbě z luku) vanutí větru, spalující žár, naléhání, vzrušení, dosažení štěstí, plameny ohně,

Více

Můj pohled pozorování

Můj pohled pozorování Můj pohled pozorování Přemysl Vřeský Veselí nad Moravou 2013 Ájurvédská Instituce Dhanvantri, Praha ÚVOD Jmenuji se Přemysl Vřeský a ukončil jsem druhý ročník studia Ajurvédské instituce Dhanvantri obor

Více

MN130. Devadūta sutta

MN130. Devadūta sutta MN130. Devadūta sutta Nebeští poslové Úvod Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Sāvatthī, Jetově háji, Anāthapindikově zahradě. Tam Vznešený oslovil mnichy: "Mnichové!" "Ctihodný pane!" odpověděli

Více

DAVID BÁTOR. Milostné lastury ZÁJEZDÍ/EDICE ZHOŘ

DAVID BÁTOR. Milostné lastury ZÁJEZDÍ/EDICE ZHOŘ DAVID BÁTOR Milostné lastury ZÁJEZDÍ/EDICE ZHOŘ David Bátor (*1974 v Opavě) Debutoval sbírkou Kukly slov (Tilia, 2004), která byla nominována na Cenu Jiřího Ortena. O rok později vydal pod názvem Světlonoš

Více

E.F. Burian: IDIOTEON

E.F. Burian: IDIOTEON E.F. Burian: IDIOTEON Den Jedním z potìšení laskavého laskavého dne jsou jeho nohy Snad ještì Vidíš je zahlédneš pøibìhnout jeho nos a než se pøilepený otoèíš na zdi zmizí èíhající za rohem na tvùj jako

Více

Foto: Michala Šmikmátorová, Tomáš Buchmajer, RNDr. Petr Klán, Mgr. Jiøí Dvoøák Grafické zpracování: Lubomír Petlach. Edice

Foto: Michala Šmikmátorová, Tomáš Buchmajer, RNDr. Petr Klán, Mgr. Jiøí Dvoøák Grafické zpracování: Lubomír Petlach. Edice Tvoøivé nápady INDIÁNI Autoøi: Michala Šmikmátorová, Pavla Šmikmátorová, Mgr. Jiøí Dvoøák Foto: Michala Šmikmátorová, Tomáš Buchmajer, RNDr. Petr Klán, Mgr. Jiøí Dvoøák Grafické zpracování: Lubomír Petlach

Více

ZAPOMENUTÍ BÁSNÍCI VERŠE VÁŽNÉ

ZAPOMENUTÍ BÁSNÍCI VERŠE VÁŽNÉ ZAPOMENUTÍ BÁSNÍCI VERŠE VÁŽNÉ Autor Mgr. Jiří Ondra Anotace Práce s texty české poezie 1. poloviny 20. století, ukázky, práce s textem, interpretace Očekávaný přínos Procvičení čtenářské gramotnosti,

Více

Rachel Berryová se jen na chvilku zastavila pfied dvefimi. Kancelář ředitele Figginse, pondělí ráno

Rachel Berryová se jen na chvilku zastavila pfied dvefimi. Kancelář ředitele Figginse, pondělí ráno 1 Kancelář ředitele Figginse, pondělí ráno Rachel Berryová se jen na chvilku zastavila pfied dvefimi kanceláfie fieditele Figginse, aby si povytáhla podkolenky a uhladila boky man estrové suknû. Její rûïovo-zelen

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: I/2 č. materiálu: VY_12_INOVACE_111 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Tomáš Vaculík

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

Co mi vyprávìl mimozemš an

Co mi vyprávìl mimozemš an Claude Vorilhon Co mi vyprávìl mimozemš an Jsou již mezi námi? Eko konzult Mimozemš an 3 1. Setkání Pozn.: Pøeklady výrokù z bible nebyly ovìøeny podle nìkterého z oficiálních církevních pøekladù bible.

Více

Viktor Dyk. Krysař VYŠEHRAD

Viktor Dyk. Krysař VYŠEHRAD Viktor Dyk Krysař VYŠEHRAD Illustrations Jaroslav Šerých dědicové, 2016 ISBN 978-80-7429-686-4 I A vaše jméno? Nejmenuji se; jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo, jsem krysař. Muž, který takto mluvil, stál

Více

LEGENDA O UTHAROVI ZROZENÍ UTHARA

LEGENDA O UTHAROVI ZROZENÍ UTHARA ZROZENÍ UTHARA Na samém počátku věků byla Pangea zahalena v temnotě a světu vládl Chaos. V Závoji astrálního světa byly obrovské trhliny, jimiž se bytosti spirituálního světa, démoni a duchové prodírali

Více

z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu.

z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu. z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu. Táhání fotki z albumu. DŮLEŽITÉ: V CELÉM FILMU NENÍ ŽÁDNÝ DIALOG. Jenom

Více

Starosta. 1. mimořádné zasedání Zastupitelstva Městského obvodu Liberec - Vratislavice n.n. 7.9.2011

Starosta. 1. mimořádné zasedání Zastupitelstva Městského obvodu Liberec - Vratislavice n.n. 7.9.2011 Starosta 1. mimořádné zasedání Zastupitelstva Městského obvodu - Vratislavice n.n. 7.9.2011 Bod pořadu jednání: 5. OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA SML č. 1/2011 O STANOVENÍ MÍSTNÍHO KOEFICIENTU PRO VÝPOČET DANĚ

Více

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 11.4.2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_22_CJ_NP1

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 11.4.2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_22_CJ_NP1 Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 11.4.2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_22_CJ_NP1 Ročník: I. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání

Více

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího S A N O K 1 8 7 5 Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího břehu řeky. Děti přeběhly louku, prodraly

Více

Klement Gottwald básně. Dělník z Dědic Marie Pujmanová (1893 1958)

Klement Gottwald básně. Dělník z Dědic Marie Pujmanová (1893 1958) Klement Gottwald básně Dělník z Dědic Marie Pujmanová (1893 1958) Vydal se mladý hoch do světa s pilkou a hoblíkem v ruce, Čech, Moravan a proletář. a pěšák revoluce. Prve než začal se slovy, rozmlouval

Více

Krátké texty pro ètenáøe

Krátké texty pro ètenáøe 2.-5. roè. 3 Krátké texty pro ètenáøe OSV VDO EGS MKV ENV MED Využití: Krátké pøíbìhy usnadòují zlepšení ètení s porozumìním a umožòují dìtem lepší orientaci v textu. Pracovní listy lze využít také pro

Více

Můj ptáček s kroužkem jak krev červeným zpívá, ach běda, běda, holoubkovi, že nebude už s ním, zpívá, ach běda, bě cip-cíp, cip-cíp.

Můj ptáček s kroužkem jak krev červeným zpívá, ach běda, běda, holoubkovi, že nebude už s ním, zpívá, ach běda, bě cip-cíp, cip-cíp. Jorinda a Joringel Uprostřed jednoho hlubokého a hustého lesa stál starý zámek. Žila v něm stařena, úplně sama byla to mocná čarodějnice. Ve dne na sebe brala podobu kočky nebo sovy, večer však získala

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Prof. PhDr. Jaro Køivohlavý, CSc. Jaroslava Peèenková DUŠEVNÍ HYGIENA ZDRAVOTNÍ SESTRY Knihu odbornì posoudila a pøipomínkovala PhDr. Alena Mellanová,

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

Dne 2.února odbývána v hotelu Drtina v Lounech první schůze účastníků k vystavění nového rol. akc. cukrovaru v Lenešicích, při kteréž byly navrženy

Dne 2.února odbývána v hotelu Drtina v Lounech první schůze účastníků k vystavění nového rol. akc. cukrovaru v Lenešicích, při kteréž byly navrženy 1880 Dne 2.února odbývána v hotelu Drtina v Lounech první schůze účastníků k vystavění nového rol. akc. cukrovaru v Lenešicích, při kteréž byly navrženy stanovy schváleny. Základní kapitál stanoven na

Více

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_051 04 Ž23 - Rokle stínu smrti.docx 4. 10. 2015

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_051 04 Ž23 - Rokle stínu smrti.docx 4. 10. 2015 2015 Hospodin vede na různá místa zelené pastvy, stezky spravedlnosti. Po příjemných cestách pomyslel David na cestu roklí stínu smrti. Tam se nebude bát. Ne pro svo odvahu, nýbrž pro přítomnost pastýře.

Více

Karel Hynek Mácha Mnich. (Zlomky z romantické básně.)

Karel Hynek Mácha Mnich. (Zlomky z romantické básně.) Karel Hynek Mácha Mnich (Zlomky z romantické básně.) Znění tohoto textu vychází z díla Básně. Máj. Zlomky. Dopisy. Deník tak, jak bylo vydáno v nakladatelství Laichter v roce 1907 (MÁCHA, Karel Hynek.

Více

Karel Hynek Mácha Večer na Bezdězu

Karel Hynek Mácha Večer na Bezdězu Karel Hynek Mácha Večer na Bezdězu Znění tohoto textu vychází z díla Romány a povídky tak, jak bylo vydáno v nakladatelství Laichter v roce 1906 (MÁCHA, Karel Hynek. Romány a povídky. K vydání upravil

Více

Copyright 1996, 2003 SAMUEL, Biblická práce pro děti ISBN 80-239-0735-2

Copyright 1996, 2003 SAMUEL, Biblická práce pro děti ISBN 80-239-0735-2 první kapitola Nejúrodnìjší misijní pole svìta 0 Nejúrodnìjší misijní pole svìta není na nìjakém zvláštním místì. Není to nìjaká urèitá zemì. Je to urèitý druh lidí jsou to dìti! Žádná skupina lidí není

Více

Literární moderna - úvod

Literární moderna - úvod Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Literární

Více

Karel Hynek Mácha. Život a dílo

Karel Hynek Mácha. Život a dílo Karel Hynek Mácha Život a dílo Karel Hynek Mácha (16. listopadu 1810 Praha 6. listopadu 1836 Litoměřice) jeden z největších českých básníků, ve své době nepochopen představitel romantismu a zakladatel

Více

Jaroslav Seifert: JABLKO S KLÍNA

Jaroslav Seifert: JABLKO S KLÍNA Jaroslav Seifert: JABLKO S KLÍNA PÍSEÒ NA VRBOVOU PÍŠ ALKU Už na nás prší z jehnìd pel a na køe letí jaro horempádem, zpod køídel kvoèny vyletìl houf kuøat, pípajících hladem. Bože, a i to nejmenší z nich

Více

Metodický list. Mgr. Darja Dvořáková. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky využíváním ICT

Metodický list. Mgr. Darja Dvořáková. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky využíváním ICT Metodický list Název materiálu Autor Klíčová slova Šablona Líčení Mgr. Líčení, personifikace, epiteton, přirovnání, metafora III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky využíváním ICT Datum vytvoření 11. října

Více

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření.

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Ucítila jsem, jak mě něco udeřilo do zátylku, a svět kolem mě zčernal. D o tváře mi šplíchala studená voda. Když jsem otevřela

Více

Herta Müllerová: Nížiny

Herta Müllerová: Nížiny Ukázky Próza Herta Müllerová: Nížiny /ukázka/ Herta Müllerová: Nížiny /ukázka/ Seznamte se s prvotinou nejslavnější německy píšící spisovatelky současnosti. Nížiny jsou prvním románem nositelky Nobelovy

Více

řed mnoha a mnoha lety, v osmdesátých letech osmnáctého století, žil na Vasiljevském ostrově, v ulici nazývané První linie, majitel chlapecké

řed mnoha a mnoha lety, v osmdesátých letech osmnáctého století, žil na Vasiljevském ostrově, v ulici nazývané První linie, majitel chlapecké řed mnoha a mnoha lety, v osmdesátých letech osmnáctého století, žil na Vasiljevském ostrově, v ulici nazývané První linie, majitel chlapecké internátní školy. Jistě bychom i dnes našli o něm někde záznam

Více

Je to už sedmnáct dní, co nemůžu spát. Nemám tím na mysli běžnou nespavost. O nespavosti já totiž něco málo vím. Na vysoké škole mě už jednou podobná

Je to už sedmnáct dní, co nemůžu spát. Nemám tím na mysli běžnou nespavost. O nespavosti já totiž něco málo vím. Na vysoké škole mě už jednou podobná Je to už sedmnáct dní, co nemůžu spát. Nemám tím na mysli běžnou nespavost. O nespavosti já totiž něco málo vím. Na vysoké škole mě už jednou podobná záležitost postihla. Říkám podobná záležitost, poněvadž

Více

Diane Broeckhovenová Ještě jeden den s panem Julem. Eroika

Diane Broeckhovenová Ještě jeden den s panem Julem. Eroika 1 2 Diane Broeckhovenová Ještě jeden den s panem Julem Eroika 3 4 Diane Broeckhovenová Ještě jeden den s panem Julem přeložila Lenka Řehová 5 Originally published under the title Diane Broeckhoven: De

Více

NOVINKA 12 ODSTÍNŮ A BÍLÁ

NOVINKA 12 ODSTÍNŮ A BÍLÁ NOVINKA 12 ODSTÍNŮ A BÍLÁ VNITŘNÍ MALÍŘSKÝ OMYVATELNÝ NÁTĚR ECOLOR STYL v b a r v á c h k v a l i t y Vnitřní omyvatelné vodou ředitelné interiérové nátěry ECOLOR STYL nabízejí kolekci elegantních ů pro

Více

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ LAURA MARX FITZGERALDOVÁ Poklekl ke mně a rukama zacákanýma od barev sevřel má ramena. Není kouzelná. Je dost těžké tuhle sklenici naplnit. Je těžké ty peníze vydělat a ještě těžší je uchovat. Přesunul

Více

Nástroj 6.1.1 Hlavní dotazník

Nástroj 6.1.1 Hlavní dotazník Nástroj 6.1.1 Hlavní dotazník Tento dotazník je souèástí prùzkumu, který je zamìøen na vaše zkušenosti a názory na rùznorodé otázky a témata související se zdravím, školou, návykovými látkami atp. Dotazník

Více

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce

Více

Vìštìní z kávy JOHAN RICHTER. Eko-konzult

Vìštìní z kávy JOHAN RICHTER. Eko-konzult JOHAN RICHTER Eko-konzult Prvním pøínosem vìštìní z kávové sedliny je, že pomáhá lepšímu sebepoznání. Nìkteøí možná øeknou: Ale vždy já se pøece znám dobøe. Dalším pøínosem vìštìní je to, že dává lidem

Více

Co se je tû stalo na mé narozeniny

Co se je tû stalo na mé narozeniny Mám tfiináct kníïek, které jsou jen moje. Ty jsem si taky dala do poliãky a v echna svoje védská jara a krabice s obrázky. Ve kole si obrázky vymûàujeme. Ale já mám dvacet obrázkû, které bych nevymûnila

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP ČJ9, 18

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP ČJ9, 18 Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105 Šablona: EU I/2 Sada:ČP ČJ9, 18 Ověření ve výuce: český jazyk - literatura Třída: IX. Datum: 08. 12. 2011 Předmět: český jazyk - literatura Ročník: IX.

Více

TVOØENÍ SLOV Odvozování... 42 Skládání... 44 Zkracování... 44 Pøejímání z cizích jazykù... 44

TVOØENÍ SLOV Odvozování... 42 Skládání... 44 Zkracování... 44 Pøejímání z cizích jazykù... 44 OBSAH SKLADBA Vìta jednoduchá... 4 Základní vìtné èleny... 8 Podmìt... 8 Pøísudek... 10 Rozvíjející vìtné èleny... 12 Pøedmìt a pøísloveèné urèení... 12 Pøívlastek... 14 Doplnìk... 16 Vìty bezpodmìtové

Více

Jsem ohrožen(a) žloutenkou typu B?

Jsem ohrožen(a) žloutenkou typu B? Jsem ohrožen(a) žloutenkou typu B? Co je to? Žloutenka (hepatitida) typu B je virus, který infikuje játra, a mùže vést k závažnému onemocnìní jater. Játra jsou dùležitým orgánem a obstarávají rozklad potravy

Více

Poezie života je láska. Svatopluk Èech. Hledali jsme štìstí a našli jsme sebe. J. Lennon

Poezie života je láska. Svatopluk Èech. Hledali jsme štìstí a našli jsme sebe. J. Lennon MOTTA Hledali jsme štìstí a našli jsme sebe. J. Lennon Poezie života je láska. Svatopluk Èech 1 2 Kdo miluje, má stále plné ruce práce. Aischylos Láskou èlovìka k èlovìku se otvírá brána nebeská dokoøán.

Více

Výtvarný prvek Tmavší dveře skříně oživují a vhodně zvýrazňují celkově čistý a klidný dojem do světla laděné ložnice.

Výtvarný prvek Tmavší dveře skříně oživují a vhodně zvýrazňují celkově čistý a klidný dojem do světla laděné ložnice. Výtvarný prvek Tmavší dveře skříně oživují a vhodně zvýrazňují celkově čistý a klidný dojem do světla laděné ložnice. Atraktivní nábytek Skříně s výplněmi dveří v kombinaci skla a laminovaných desek jsou

Více

Země přátelských kanibalů

Země přátelských kanibalů okno do světa FIDŽI Text a foto: Michael Fokt Země přátelských kanibalů Ještě před dvěma sty lety by si vás klidně mohli dát k večeři. Dnes patří Fidžijci mezi nejpřátelštější domorodce, s jakými jsem

Více

Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky. S fotografiemi

Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky. S fotografiemi Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky S fotografiemi Část peněz ze zisku této knihy věnuje na podporu centra www.nightlife.mypage.cz Brána k uzdravení Těla, Duše i Světa.

Více