VZTAH SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A SOCIÁLNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU JAKO FENOMÉNU EUROPSKÉHO OBČANSTVÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VZTAH SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A SOCIÁLNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU JAKO FENOMÉNU EUROPSKÉHO OBČANSTVÍ"

Transkript

1 VZTAH SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A SOCIÁLNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU JAKO FENOMÉNU EUROPSKÉHO OBČANSTVÍ THE RELATION BETWEEN SOCIAL UNDERTAKING AND SOCIAL TOURISM AS THE EUROPEAN CITIZENSHIP PHENOMENON Abstract (AJ) SYROVÁTKOVÁ Jaroslava Social tourism is based on five key criteria. On the right of majority for travelling, on the contribution of social tourism to social integration, on building of sustainable structures of travelling, on the contribution to higher employment rate and economic growth and finally on the contribution of social tourism to global development. Social tourism is an opportunity for social enterprises to develop their business activities and offer services to individual segments of social tourism, particularly to young people, seniors, families with low income and handicapped people. Abstrakt (ČJ) Sociální cestovní ruch vychází z pěti kritérií. Z práva většiny na cestování, z příspěvku sociálního cestovního ruchu k sociálnímu začlenění, z budování udržitelných struktur cestovního ruchu, z příspěvku k zaměstnanosti a hospodářskému rozvoji a z příspěvku sociálního cestovního ruchu k celosvětovému rozvoji. Sociální cestovní ruch přináší pro sociální podniky možnost rozvíjet svou podnikatelskou činnost a nabízet služby jednotlivým segmentům sociálního cestovního ruchu a to mládeži, seniorům, rodinám s nízkými příjmy a zdravotně handicapovaným. ÚVOD Evropská unie vyhlašuje již od roku 1983 tzv. Evropské roky, aby podpořila celospolečenskou diskuzi o důležitých tématech evropské politiky. Rok 2013 je věnován evropskému občanství, které bylo do primárního práva Evropské unie zakotveno Maastrichtskou smlouvou v roce Mezi jeho hlavní výhody patří právo na volný pohyb a pobyt, které je také lidmi ve členských státech vnímáno jako jeden z hlavních přínosů evropské integrace. Stále více občanů členských států využívá práva volně cestovat, usazovat se, studovat, pracovat či podnikat v jiném členském státě. Evropskou unii tvoří v současné době 27 členských států. V průběhu roku 2013 bude tento počet zvýšen na 28, kdy se dalším členským státem Evropské unie stane Chorvatsko. Mezi občany Evropské unie jsou i lidé, kteří jsou buď již sociálně vyloučenými, nebo jim toto vyloučení hrozí. Mezi tyto tzv. znevýhodněné osoby patří osoby zdravotně nebo sociálně znevýhodněné, osoby znevýhodněné v přístupu k bydlení, osoby mentálně postižené nebo osoby, které jsou závislé na pomoci jiné osoby. Zahrnují se však mezi ně také osoby, které 1

2 jsou dlouhodobě nezaměstnané, příslušníci vyloučené lokality nebo komunity, rodiče po mateřské a rodičovské dovolené, rodiče dítěte v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu, osoby závislé na alkoholu, drogách a gamblerství. Sociální vyloučení hrozí i lidem propuštěným z ústavního zařízení či léčení, z výkonu trestu, bezdomovcům, ale také lidem v předdůchodovém věku a absolventům. Všeobecným právem člověka je právo na odpočinek, na volný čas, na přiměřené omezení pracovní doby a na pravidelnou placenou dovolenou. Toto právo je zakotveno ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v Mezinárodní úmluvě o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Obecným právem člověka je právo na účast na cestovním ruchu, jak to upravuje Globální kodex cestovního ruchu Světové organizace cestovního ruchu z roku Dne 27. března 2013 usnesením č. 220 schválila vláda České republiky novou Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období Koncepce představuje základní strategický střednědobý dokument v oblasti cestovního ruchu. Jeho hlavním cílem je zvyšovat konkurenceschopnost celého odvětví cestovního ruchu na národní i regionální úrovni, udržení ekonomické výkonnosti i jeho pozitivních dopadů na sociokulturní a environmentální rozvoj České republiky. K naplnění těchto cílů mohou významně přispět sociální podniky, které se zabývají cestovním ruchem a zvláště pak sociálním cestovním ruchem. 1 SOCIÁLNÍ CESTOVNÍ RUCH Sociální cestovní ruch cestovní ruch pro všechny je nedílnou součástí evropského modelu cestovního ruchu. Podle Evropské unie přináší sociální cestovní ruch uspokojení účastníkům cestovního ruchu díky zvláštní povaze této činnosti ve volném čase; lidský rozměr a hodnoty činnosti; zlepšení pohody a osobní rozvoj účastníků cestovního ruchu i obyvatel hostitelské destinace; rentabilitu a ekonomický zisk průmyslu cestovního ruchu, zejména díky prodloužení hlavní sezóny; výhody z vytvoření stabilní kvalitní zaměstnanosti po dobu celého roku; zajištění udržitelnosti v cílových destinacích; zlepšení místního životního prostředí a jeho přírodních a sociálních zdrojů, jakož i kulturního dědictví; rozšíření znalostí a výměny informací mezi zeměmi Evropské unie. Aby se jednalo o sociální cestovní ruch, musí být splněny následující podmínky: skutečné životní okolnosti člověka jsou takové, že je zcela nebo částečně nemožné plně realizovat jeho právo na cestovní ruch a to ekonomická situace, fyzické postižení, mentální postižení, osobní izolace, rodinná izolace, snížení pohyblivosti a geografické obtíže. Veřejná nebo soukromá instituce, společnost, odborová organizace, organizovaná skupina lidí se rozhodne podniknout kroky k překonání nebo omezení překážky, která dané osobě brání realizovat její právo na cestovní ruch. Tyto kroky jsou účinné a skutečně pomohou skupině lidí účastnit se cestovního ruchu způsobem, který respektuje hodnoty udržitelnosti, dostupnosti a solidarity. Základním cílem sociálního cestovního ruchu je zvýšení dostupnosti cestovního ruchu pro všechny. Je otevřený širokému spektru lidí, formám řízení a subjektům realizujícím sociální cestovní ruch. Segmenty, pro které je sociální cestovní ruch určen, jsou definovány z hlediska příslušnosti k sociální vrstvě, věkové skupině a postižení. Produkt cestovního ruchu v sobě zahrnuje přidanou hodnotu. Cestovní ruch je integrován do místního prostředí trvale udržitelným způsobem. Sociální cestovní ruch zahrnuje všechny cesty a činnosti organizované odborovými organizacemi, organizované z rodinných důvodů, náboženských důvodů, 2

3 organizované podniky pro jejich zaměstnance, organizované veřejnými institucemi, pro zdravotně postižené lidi, mladé lidi nebo starší občany s nízkými příjmy. Účastníci sociálního cestovního ruchu se člení do segmentů mládež, rodiny s nízkými příjmy, zdravotně handicapovaní a senioři. Jednotlivé segmenty sociálního cestovního ruchu se potýkají s řadou problémů při své účasti na sociálním cestovním ruchu. Mezi tyto problémy patří nedostatek finančních prostředků, zdravotní nebo psychické problémy, nepřizpůsobené objekty cestovního ruchu apod. Protože se jedná o velmi velké množství potencionálních účastníků cestovního ruchu je třeba pro tyto segmenty vytvořit co nejlepší podmínky. 2 CESTOVNÍ RUCH MLÁDEŽE Nejčastější formy cestovního ruchu mládeže tvoří jazykové kurzy v zahraničí, specializované krátkodobé pobyty v zahraničí, výměnné pobyty nebo programy v rámci středních a vysokých škol, praxe, odborná praxe, au pair programy a pracovní tábory. Cestovního ruch mládeže se v České republice podporuje různými způsoby. Např. podnikatelé v cestovním ruchu dopravci, kulturní a společenské organizace, cestovní kanceláře poskytují slevy. Stát poskytuje státní podpory na školy v přírodě, sportovní pobyty (kurzy). Mládež má možnost využívat mezinárodní mládežnické karty nebo se může zúčastnit programů mezinárodní mobility studentů. 3 CESTOVNÍ RUCH RODIN S DĚTMI Nejčastější formy cestovního ruchu rodin s dětmi tvoří venkovský cestovní ruch, návštěva městských center, hlavně díky sportovním a kulturním akcím, rekreační cestovní ruch, dobrodružný cestovní ruch, jednodenní výlety za různým účelem, skupinové pobyty organizované podniky či institucemi a odborovými organizacemi. Účast rodin s dětmi na cestovním ruchu ovlivňují různé faktory, mezi které patří limitované příjmy rodin (úvěry, mateřská dovolená), volný čas (dovolená, prázdniny), věk dětí, bezpečnost, klid a ticho, využití volného času dětí, atraktivity a aktivity nabízené destinací, prostředí příjemné pro rodiny s dětmi (přebalovací místnosti pro děti, dětské menu, dětské porce, postýlky, vysoké stoličky pro děti ke stolům, dětská hřiště), čistota a hygiena ubytovacích a stravovacích zařízení, zdravá jídla, ubytování s možností přípravy jídel, možnost uvařit čaj a ohřát lahvičky s jídlem, stupeň jednoduchosti cestování (méně vzdálené destinace), stabilně dobré počasí, možnost využití různých zařízení a aktivit v případě špatného počasí, služba hlídání dětí a animační programy pro děti. V České republice je podpora cestovního ruchu rodin s dětmi zaměřena na podpory ze strany samotných podnikatelů (slevy pro rodiny s dětmi), na podpory ze strany některých zaměstnavatelů (příspěvky z fondu kulturních a sociálních potřeb) a na podpory ze strany některých zdravotních pojišťoven. 4 CESTOVNÍ RUCH ZDRAVOTNĚ HANDICAPOVANÝCH Mezi nejčastější formy cestovního ruchu lidí s handicapem patří poznávací cestovní ruch, okružní plavby lodí, rekreační cestovní ruch v přímořských letoviscích, zdravotní a lázeňský cestovní ruch (preventivní nebo regenerační lázeňská péče), kulturní cestovní ruch, 3

4 náboženský cestovní ruch (návštěvy poutních míst) a nákupní cestovní ruch (do okolních zemí). Počet zdravotně handicapovaných jako klientů v cestovním ruchu je vysoký. Obvykle cestují s přáteli, rodinnými příslušníky nebo sociálními pracovníky. V České republice se poskytuje podpora cestovního ruchu zdravotně handicapovaných především odstraňováním bariér zajištěním dostupnosti zařízení cestovního ruchu a poskytováním slev od podnikatelů. Přibližně 10 procent české populace tvoří lidé s nějakým druhem zdravotního postižení nebo omezení. Současný turistický ruch zohledňuje potřeby těchto osob většinou pouze dle zákonem stanovených norem. Mnoho turistických cílů či ubytovacích kapacit je pro zdravotně postižené osoby nedostupných. 5 CESTOVNÍ RUCH SENIORŮ Senioři jsou důležitým segment cestovního ruchu. Někdy se také hovoří o seniorech jako o turistech třetího věku. Mezi nejčastější formy cestovního ruchu seniorů patří rekreační cestovní ruch v přímořských letoviscích, zdravotní a lázeňský cestovní ruch, sportovní cestovní ruch (pěší turistika), kulturní cestovní ruch, poznávací cestovní ruch (autokarový zájezd), dobrodružné cesty do vzdálených míst, okružní plavby, náboženský cestovní ruch (poutní místa), nákupní cestovní ruch (do okolních zemí). V současné době se evropští senioři podílí na celkovém počtu delších dovolených (tj. 4 a více přenocování) přibližně 15 %. Životní filozofie seniorů se během posledních let značně změnila. Zatímco v minulosti se senioři při vybírání zájezdů a dalších služeb cestovního ruchu orientovali takřka výhradně podle ceny, dnes si díky vyšším příjmům mohou dovolit kvalitní dovolenou. Přesto často volí mimosezónní termíny díky možnosti získání nižších cen za služby. V České republice se podpora cestovního ruchu seniorů zaměřuje na slevy ze strany podnikatelů v cestovním ruchu (od dopravců, kulturních a společenských organizací, cestovních kanceláří), příspěvek na rekreaci a lázeňskou péči ze strany zdravotních pojišťoven, ale i dávek státní sociální podpory. Často se také jedná o podporu ze strany bývalých zaměstnavatelů. 6 SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ Mezi sociální cíle Evropské unie patří, mimo jiné, i snížení počtu lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. Sociální ekonomika hraje v Evropské unii významnou roli, neboť přispívá k vytváření tržní konkurence, nabízí potenciál pro vytváření nových pracovních míst a nových forem podnikání a zaměstnanosti. Vychází převážně z aktivit vlastní členské základy. Podporuje zapojování občanů a dobrovolnickou práci, posiluje solidaritu a soudržnost a procesy sociální inkluze minoritních sociálních skupin do majoritní společnosti. Zvyšuje partnerství mezi místními úřady a subjekty sociální ekonomiky a zaměstnanost osob zdravotně postižených a sociálně znevýhodněných. Přispívá ke kvalitnějšímu rozvoji regionů uspokojováním místních potřeb místními subjekty. Spektrum sociální ekonomiky v EU je velmi rozsáhlé a v jednotlivých členských zemích se vyvíjí odlišně v souladu s jejich platnou legislativou. 4

5 Podle Evropské komise je sociální podnik aktérem sociální ekonomiky a jeho hlavním cílem je vytvoření sociálního dopadu, a nikoli tvorba zisku ve prospěch vlastníků nebo akcionářů. Působí na trhu tak, že poskytuje podnikatelským a inovačním způsobem výrobky a služby a zisky používá hlavně pro naplnění sociálních cílů. Sociální podnik je řízen odpovědně a transparentně, a zapojuje přitom zejména zaměstnance, spotřebitele a zúčastněné strany, kterých se jejich ekonomická činnost týká. Za sociální podnik proto Komise považuje podniky: pro něž je sociální a společenský cíl společného zájmu smyslem obchodního opatření, které často vede k vysoké úrovni sociální inovace; jehož zisky jsou z větší části reinvestovány pro splnění tohoto sociálního cíle; a jejichž způsob organizace nebo vlastnický systém odráží jejich poslání, využívají demokratické nebo podílnické zásady nebo směřují k sociální spravedlnosti. 6.1 Sociální ekonomika v České republice Sociální ekonomika se v České republice postupně stává již známějším pojmem a to nejenom v oblasti podnikatelských subjektů, ale především v oblasti nestátních neziskových organizací. Ty si stále více uvědomují, že nemohou pouze čekat na sponzorské dary a dotace, ale musí jít i cestou ziskového nebo neziskového podnikání. Do neziskových organizací musí přicházet profesionální manažeři, kteří tyto podniky povedou ne na bázi dobrovolnictví, ale jako skutečné podniky, jejichž cílem je jednak zabezpečovat různé prospěšné služby pro veřejnost, ale především rozšiřovat počet pracovních míst, a to nejen pro znevýhodněné skupiny obyvatel. Před sociálními podniky pak leží úkol zabezpečit si tak volné finanční prostředky, které z podnikání získají, ale hlavně přizpůsobit své chování podnikatelskému prostředí a co nejvíce eliminovat rizika, se kterými se sociální podniky v tržním prostředí mohou setkat. Důležitým úkolem je vybrat správně předmět podnikání, kterým by se mohl sociální podnik zabývat. Jednou z oblastí je cestovní ruch. Sociální podniky svým zaměřením se mohou zabývat hlavně tzv. sociálním cestovním ruchem (ruchem pro všechny). Sociální podniky, které se zabývají sociálním cestovním ruchem představují v České republice stále ještě nepříliš známou oblast, přestože si v souvislosti s probíhající ekonomickou krizí vyžadují stále více pozornosti i ze strany kompetentních osob. 7 PRÁVNÍ FORMY SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ, KTERÉ SE ZABÝVAJÍ SOCIÁLNÍM CESTOVNÍM RUCHEM Sociální podniky, které se zabývají sociálním cestovním ruchem mohou mít nejrůznější právní formu. Jednak to mohou být právnické osoby - obchodní společností a to buď osobní nebo kapitálové, které jsou v České republice, ještě do konce roku 2013, zřizovány podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, případně fyzické osoby. V České republice jsou sociální podniky zřizovány také podle dalších zvláštních zákonů. Patří mezi ně především občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy a církevní právnické osoby. V České republice od nabývá účinnost zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve kterém jsou uvedena ustanovení, týkající se sociálního družstva. Sociální 5

6 družstvo je koncipováno jako podnikatel, který může podnikat pouze určitým způsobem (nemůže vykonávat některé riskantní podnikatelské aktivity) a jehož zisk bude ve své většině určen pouze k výkonu veřejně prospěšné činnosti konané ve prospěch členů a třetích osob. Podle 758 tohoto zákona je sociálním družstvem družstvo, které soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující na podporu sociální soudržnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s přednostním uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstva, zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje. V názvu družstva musí být uvedeno označení právní formy (s.d.) sociální družstvo. Sociální družstvo nesmí změnit předmět své činnosti a zakazuje se mu přeměna na jiné než sociální družstvo. Stanovy sociálního družstva musí obsahovat také cíle a podmínky činnosti sociálního družstva v souladu s jeho sociálně začleňovací funkcí a s podporou místního rozvoje a také podrobnější podmínky nakládání se ziskem v souladu s účelem činnosti sociálního družstva. Sociální družstvo představuje v podnikatelské formě zpravidla malý podnik, právnickou osobu podnikající na volném trhu, jejímž cílem je plnit sociální funkci zpravidla vytvářet ve společném zájmu členů stabilní a konkurenceschopná pracovní místa, přitom plnit současně smysluplnou podnikatelskou roli. Výhodou je zpravidla kreativita, inovativnost, přizpůsobivost změnám. Důležitou roli hrají vztahy uvnitř podniku i navenek. 8 SOCIÁLNÍ DRUŽSTVA V ZAHRANIČÍ Pojem sociální ekonomika byl poprvé definován v Chartě sociální ekonomiky v roce 1980, která klasifikuje sociální ekonomiku jako: skupinu organizací, které nepatří k veřejnému sektoru, jsou demokratické a mají zvláštní režim přerozdělování zisků pro účely svého dalšího rozvoje a zlepšování služeb pro své členy a pro společnost. 1 V Evropě se kontext sociální ekonomiky objevuje počátkem devadesátých let minulého století v souvislosti s družstevním hnutím. Zemí, která přijala jako první legislativní normu zabývající se pojmem sociální ekonomika, byla Itálie. V roce 1991 přijal italský parlament zákon, který přikládal sociálním družstvům speciální statut. Evropská komise uznala sociální ekonomiku v roce 1989, kdy zpracovala její definici. V roce 2001 přijala statut evropských firem a v roce 2003 status evropských družstev. V roce 2004 bylo vydáno Sdělení o evropské podpoře kooperačních společností zaměřených na sociální ekonomiku a v roce 2007 vydala Evropská komise Memorandum k sociální ekonomice. Základními typy subjektů sociální ekonomiky v Evropě jsou evropská družstva, evropské vzájemné společnosti, evropské asociace a nadace. Na základě doporučení Evropské komise došlo k formulaci Statutu pro vytvoření evropského družstva, evropské vzájemné společnosti a evropské asociace. Statut je vytvořen s ohledem na 1 SYROVÁTKOVÁ, J. Sociální podnikání, 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci s. ISBN , str. 12 6

7 specifika a charakteristické znaky těchto subjektů, upravuje strukturu, výkon moci a povinnosti jejich orgánů a zaměstnanců. Sociální ekonomikou a sociálním podnikáním se v Evropě zabývá mnoho subjektů od evropských institucí, vládních organizací, vzdělávacích a sociálních společností až po místní společenství a jednotlivce. Sociální družstva jsou dnes ve světě pojímána jako subjekty, které se starají o uspokojování sociálních a jiných zájmů nejen svých členů, nýbrž vykonávají na bázi svépomoci svých členů i charitativní a jiné obdobné činnosti veřejně prospěšné povahy ve vztahu k nečlenům resp. širší veřejnosti. Případný zisk sociálního družstva má být využit k rozvoji firmy a prospěchu jeho členů. Není rozdělován mezi zakladatele v peněžní nebo nepeněžní formě. Evropská unie sociální družstva podporuje a považuje je za logickou protiváhu podnikání v globálním kapitálovém trhu, který přes všechny proklamace způsobuje vylučování ohrožených skupin osob z volného trhu práce. Se sociálními družstvy se ve můžeme v rámci Evropské unie setkat především ve Francii, Itálii, Velké Británii, ale i v dalších zemích. 8.1 Sociální družstva ve Francii Franci je první zemí v Evropě, kde byl v 80. letech 20. století použit pojem sociální ekonomika. Francouzský koncept sociální ekonomiky je založený na sociální solidaritě a spravedlnosti a postupně se rozšířil do ostatních evropských zemí, stal se základem evropského pojetí sociální ekonomiky a uplatňuje se do současnosti. Družstva jsou velmi rozšířenou formou sociálních podniků. Největší podíl mají družstva v zemědělství, bankovnictví, výrobě a službách. V rámci finančního sektoru působí na trhu 3 velké družstevní banky Crédit agricol, Crédit mutuel a Banque populaire. V družstvu je dobrovolné a otevřené členství, stejnou váhu hlasu má každý člen družstva, hlasování je většinové a členové přispívají k základnímu jmění družstva. V roce 2001 byl vydán zákon, který upravuje podmínky pro vznik Družstevní společnosti kolektivního zájmu, která splňuje znaky sociálního družstva. 9.2 Sociální družstva v Itálii Družstva jsou v Itálii velmi rozšířenou formou podnikání. Dle italského Ministerstva práce je sociální družstvo jednou z osmi kategorií družstev. Status sociálního družstva byl přijat Zákonem o ustanovení sociálních družstev z roku Základním principem sociálního družstva je sledovat všeobecný zájem společenství, založený na podpoře lidské činnosti a na společenské integraci občanů do řízení zdravotně-sociálních a výchovných služeb a rozvoje různých činností. Název subjektu musí povinně obsahovat termín sociální družstvo. Na činnosti družstva se kromě členů družstva mohou podílet také dobrovolníci, tzv. dobrovolní společníci, kteří musí být vedeni v evidenci družstva. Znevýhodněné osoby musí představovat nejméně 30 % zaměstnanců družstva a na základě jejich subjektivního stavu musí být i členy družstva. Celkové odvody příspěvků na zdravotní a sociální zabezpečení týkající se znevýhodněných zaměstnanců se rovnají nule. Zákon rozlišuje dvě kategorie sociálních družstev. Sociální družstva typu A poskytují zdravotní, sociální nebo vzdělávací služby. Fungují jako tržně orientované podniky 7

8 s pracovníky a dobrovolníky, kteří jsou členy těchto družstev. Mnoho družstev má velmi živé vztahy s městy a obcemi. Sociální družstva typu B zajišťují integraci znevýhodněných lidí na trh práce. Minimálně 30 % zaměstnanců těchto družstev musí náležet do zdravotně či sociálně znevýhodněných skupin. Cílem je pomoci zaměstnancům osvojit si pracovní návyky a dovednosti tak, aby se mohli uplatnit a udržet na trhu práce. 9.3 Sociální družstva ve Velké Británii Ve Velké Británii se za instituce sociální ekonomiky považují organizace, které nejsou součástí veřejného ani soukromého sektoru. Jsou nezávislé na státu, mají především sociální cíle a jejich přebytky jsou investovány za účelem dosahování těchto cílů. Řada těchto organizací významně přispívá k zajišťování cílů veřejné politiky v oblastech, jako je bydlení, sociální péče, komunitní péče. Sociální podniky jsou různorodé, patří sem podniky místních komunit, sociální subjekty, vzájemně podpůrné organizace, jakou jsou družstva, ale i velké organizace operující na národní či mezinárodní úrovni. Jednotný právní model sociálního podniku neexistuje, mohou to být společnosti s ručením omezeným, průmyslové a pojišťovací společnosti, akciové společnosti, některé z nich nejsou zapsány v obchodním rejstříku a jiné jsou registrovány jako charitativní organizace. Družstva jsou ve Velké Británii sdružením osob, které se spojily za účelem poskytování sdílené služby prostřednictvím demokraticky řízených podniků ve společném vlastnictví. Družstva jsou činná v mnoha oblastech, např. bytové oblasti, sociální péče atd. ZÁVĚR V současné době v České republice stále ještě široká veřejnost na národní, regionální a místní úrovni nezná dostatečně, a nebo vůbec, problematiku sociálního podnikání. Chybí základní statistická data, která by poskytovala informace o tomto sektoru sociální ekonomiky a jeho potřebách. Sociální ekonomika je sice v hlavních strategických a programových dokumentech České republiky uváděna, ale je potřeba rozvíjet odpovídající politiky a plány rozvoje v této oblasti a vytvořit úspěšně fungující spolupráci odpovědných resortů, v jejichž gesci by otázky týkající se podpory sociálního podnikání měly být zahrnuty. Není využíváno možnosti daňově zvýhodnit sociální podniky alespoň na počátku jejich podnikání, či transformace. V České republice sociální ekonomika a její subjekty zatím málo rozeznávají sami sebe jako specifický sektor. Sociální podnikání není široce vnímáno jako cesta k udržitelnosti a samofinancování organizací třetího sektoru, aby byly tyto organizace méně závislé na grantech a dotacích. Příslušníci cílových skupin nechápou založení živnosti jako dobrou cestu z nezaměstnanosti a sociálního vyloučení. Neexistují zatím specializované agentury na podporu sociálního podnikání. Stávající subjekty, které poskytují asistenci malým a středním podnikům nemají specifické znalosti týkající se sociálního podnikání. Stávající subjekty podpory podnikání pracují zpravidla na komerční bázi, což činí jejich služby pro sociální podniky nedostupné. Není dostatečně rozvinut systém budování kapacity pro organizace třetího sektoru, který by jim pomáhal transformovat se v sociální podniky a také systém podpory potenciálních OSVČ z cílových skupin. V současné době jsou v České republice legislativně upraveny právnické osoby například občanské sdružení nebo obecně prospěšná společnost, které fungující na bázi obecné prospěšnosti. Jejich nevýhodou však je to, že se jedná o právnické osoby nepodnikatelské 8

9 povahy, které nemohou vůbec nebo mohou jen velmi omezeně podnikat v plném slova smyslu. Ty právnické osoby, které jsou podnikateli ve vlastním smyslu a které mohou vykonávat i jiné než čistě podnikatelské aktivity, například společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost, což jim umožňuje ustanovení v dosud platném zákoně č. 513/1991, obchodní zákoník, se ale k výkonu charitativní činnosti nehodí buďto vůbec, anebo jen s nepoměrnými obtížemi. Sociální družstvo je podle nového zákona o obchodních korporacích koncipováno jako podnikatel, který může podnikat pouze určitým způsobem (nemůže vykonávat některé riskantní podnikatelské aktivity) a jehož zisk bude ve své většině určen pouze k výkonu veřejně prospěšné činnosti konané ve prospěch členů a třetích osob. Vytvořením nové právní formy sociálního družstva, na které se již dlouho čekalo, se bude moci tzv. sociální podnikání v České republice více rozvinout. Pro subjekty sociálního podnikání je sociální cestovní ruchu jako předmět jejich podnikání velkou možností pro jejich další rozvoj a to přestože se jednotlivé segmenty sociálního cestovního ruchu potýkají s řadou problémů při své účasti na cestovním ruchu pro všechny. Mezi tyto problémy patří nedostatek finančních prostředků, zdravotní nebo psychické problémy, nepřizpůsobené objekty cestovního ruchu apod. Použitá literatúra 1. KORIMOVÁ, G. a kol. Sociálne podnikanie a sociálny podnik. 1. vyd. Banská Bystrice: Kopernikus, s. ISBN Srovnávací analýza modelů sociální ekonomiky v EU a možnosti jejich aplikace v ČR v rámci programového období Evropského sociálního fondu Závěrečná zpráva Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění 4. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích v platném znění 5. SYROVÁTKOVÁ, J. Sociální podnikání, 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci s. ISBN Kontaktné údaje Jaroslava Syrovátková, Ing., Ph.D. Ekonomická fakulta Technická univerzita v Liberci Studentská Liberec Česká republika 9

PRÁVNÍ FORMY SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ VE SVĚTLE ZÁKONA O OBCHODNÍCH KORPARACÍ V ČESKÉ REPULICE OD ROKU 2014

PRÁVNÍ FORMY SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ VE SVĚTLE ZÁKONA O OBCHODNÍCH KORPARACÍ V ČESKÉ REPULICE OD ROKU 2014 PRÁVNÍ FORMY SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ VE SVĚTLE ZÁKONA O OBCHODNÍCH KORPARACÍ V ČESKÉ REPULICE OD ROKU 2014 LEGAL FORMS OF SOCIAL ENTERPRISES IN THE LIGHT OF THE ACT ON BUSINESS CORPORATIONS IN THE CZECH REPUBLIC

Více

Cestovní ruch pro všechny, priorita EU. Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze

Cestovní ruch pro všechny, priorita EU. Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze Cestovní ruch pro všechny, priorita EU Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze Cestovní ruch pro všechny v materiálech EU Segmenty cestovního ruchu pro všechny Formy podpory rozvoje cestovního

Více

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodněprávních korporacích

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodněprávních korporacích Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodněprávních korporacích Účinný od 1.ledna 2014, obsahuje úpravu nového typu PO, kterou je sociální družstvo a sociální bytové družstvo 758 definice Sociálním družstvem je družstvo,

Více

4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová

4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová 4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti, CZ.1.07/3.2.05/04.0067 ATRACT CONSULTING

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu a obchodu Výzva č. I programu podpory Inovační vouchery DOTAČNÍ INFO K 2.6. 2016 Ministerstvo průmyslu a obchodu PO 1: Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace IP 1b, dle čl. 5, odst. 1b) nařízení Evropského parlamentu

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Definice oprávněných žadatelů, požadavky na partnerství a stakeholdery

Definice oprávněných žadatelů, požadavky na partnerství a stakeholdery Příloha č. 1 výzvy č. 03_15_024 Definice oprávněných žadatelů, požadavky na partnerství a stakeholdery Žadatelé, školy, vysoké školy a veřejné výzkumné instituce, osoby samostatně výdělečně činné, obce,

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Národní tematická síť -NTS

Národní tematická síť -NTS Konference Programu Iniciativy Společenství EQUAL: Národní tematická síť -NTS Skupina C: Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb Robert Sztarovics, předseda NTS-C 22.4.2008 Jak pracuje

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Sociální podnikání v zahraničí a odezvy v dokumentech Evropské unie. Radmila Herzánová

Sociální podnikání v zahraničí a odezvy v dokumentech Evropské unie. Radmila Herzánová Sociální podnikání v zahraničí a odezvy v dokumentech Evropské unie Radmila Herzánová Obecné znaky sociální firmy Podstatná část zisku je reinvestována do sociální oblasti a rozvoje vybrané znevýhodněné

Více

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Prioritní osa 1 (PO 1) Sociokulturní život města Strategický cíl PO 1 - Město nabízející bohaté možnosti využití volného času

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Pracovní verze K veřejnému připomínkovému řízení (30.8.2014 19.9.2014)

Pracovní verze K veřejnému připomínkovému řízení (30.8.2014 19.9.2014) Pracovní verze K veřejnému připomínkovému řízení (30.8.2014 19.9.2014) 1 4.2. Návrh konkrétních opatření Fungující systém sociálních, doprovodných a navazujících služeb v území 1.1. Zvýšit kapacitu a efektivitu

Více

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Eva Kučerová, odborná asistentka katedry humanitních věd ČZU Praha, kucerovae@pef.czu.cz, tel. 603

Více

Sociální podnikání Michal Zháněl

Sociální podnikání Michal Zháněl Sociální podnikání Michal Zháněl Sociální podnikání 1. Definice sociálního podnikání 2. Blindekuh jako příklad úspěšného podniku a časté chyby sociálních podnikatelů 3. Právní úprava 4. Srovnání právních

Více

MIKROEKONOMIKA. Ekonomika neziskových organizací

MIKROEKONOMIKA. Ekonomika neziskových organizací MIKROEKONOMIKA Ekonomika neziskových organizací Společenský význam neziskových organizací Nezisková organizace (nonprofit, nověji not-for-profit) = organizace, jejímž posláním je něco jiného než tvorba

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Sociální podnikání Pojem, poslání a praxe. Marek Vyskočil 2014

Sociální podnikání Pojem, poslání a praxe. Marek Vyskočil 2014 Sociální podnikání Pojem, poslání a praxe Marek Vyskočil 2014 Obsah Co je sociální podnik Poslání a role sociálních podniků Současná praxe Začínáme podnikat, sociálně! Financování a podpora sociálního

Více

Přehled fichí. MAS Sedlčansko, o.p.s.

Přehled fichí. MAS Sedlčansko, o.p.s. Přehled fichí Fiche č. 1: Podpora a vznik mikropodniků (minimální výše ZV 100 000, maximální výše ZV 500 000) 1) rekonstrukce a modernizace objektu, případně nová výstavba budov a ploch pro zakládání a

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Sociální podnikání v zahraničí. Radmila Herzánová

Sociální podnikání v zahraničí. Radmila Herzánová Sociální podnikání v zahraničí Radmila Herzánová Počátky sociálního podnikání v Evropě - Charta sociální ekonomiky ve Francii (1987) Organizace, které nepatří k veřejnému sektoru, mají demokratický způsob

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Klastr sociálních inovací a podniků - SINEC. Social Innovation & Enterprise Cluster

Klastr sociálních inovací a podniků - SINEC. Social Innovation & Enterprise Cluster Klastr sociálních inovací a podniků - SINEC Social Innovation & Enterprise Cluster co je SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ Sociální podnikání je činnost firem a komerčních společností, které vedle tvorby zisku usilují

Více

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s.

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Centrum pro rodinu a sociální péči Vysočina Služby CRSP: 1)

Více

Horizontální spolupráce obcí

Horizontální spolupráce obcí Horizontální spolupráce obcí Právo na spolupráci obcí je zakotveno v ústavě i legislativě ČR Lze je nalézt i v mezinárodních dokumentech především čl. 10 Evropské charty místní samosprávy, který zakotvuje

Více

SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ příležitost pro rozvoj regionu

SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ příležitost pro rozvoj regionu SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ příležitost pro rozvoj regionu Tachov 16. 1. 2015 Ing. Vojtěch Miler PPSD Personální a poradenské družstvo, Brno Program Co je to sociální podnikání? ISÚ MAS Zlatá cesta, o.p.s. - souvislosti

Více

Novémožnosti NNO nová legislativa a sociální podnikání. Brno, 3. března 2014

Novémožnosti NNO nová legislativa a sociální podnikání. Brno, 3. března 2014 Novémožnosti NNO nová legislativa a sociální podnikání Brno, 3. března 2014 Adresářsociálních podniků/informace o sociálním podnikání seznam na www.ceske-socialni-podnikani.cz údaje z telefonického průzkumu

Více

CENA HEJTMANA za uplatňování konceptu

CENA HEJTMANA za uplatňování konceptu Číslo: NPK 20 Číslo vydání: 2 Strana: 1 Název: Cena hejtmana za uplatňování konceptu společenské odpovědnosti Statut Celkem stran: 5 Platnost od: 2015 Počet příloh: 7 Rada kvality České republiky CENA

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) Ing. arch. Kamila Matoušková, CSc. odbor řídící orgán EAFRD Ministerstvo zemědělství 221812189, matouskovak@mze.cz

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN PRACOVNÍKŮ. Gabriela Melková Ministerstvo práce a sociálních věcí

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN PRACOVNÍKŮ. Gabriela Melková Ministerstvo práce a sociálních věcí PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN PRACOVNÍKŮ Gabriela Melková Ministerstvo práce a sociálních věcí 24. října 2016, Praha OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST 2014 2020 Navazuje

Více

Jak na peníze z Evropské unie?

Jak na peníze z Evropské unie? Regionální operacní program pro Strední Cechy 2007-2013 Jak na peníze z Evropské unie? V období 2007-2013 je pro Českou republiku připraven z Evropské unie balíček peněz v objemu asi 750 mld. Kč. Česká

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 66-41-M/02 Obchodní akademie Školní

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

Kvalita jako nástroj konkurenceschopnosti

Kvalita jako nástroj konkurenceschopnosti Sekce:Financování, kvalita a legislativa cestovního ruchu v ČR Kvalita jako nástroj konkurenceschopnosti 12. duben 2012, Hospitality& Tourism Summit 2012, Crowne Plaza Kvalita jako nástroj konkurenceschopnosti

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Lze podnikat a pomáhat?

Lze podnikat a pomáhat? Lze podnikat a pomáhat? Sociální podnikání jako udržitelné řešení společenských problémů Jakub Mareš Impact Hub Chřibská 24. 9. 2016 Praha Brno Ostrava Potřeba udržitelných řešení krize důvěry v (sociální)

Více

20/03/2008 Praha Mgr. Petra Vašátová. Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy 2007 2013

20/03/2008 Praha Mgr. Petra Vašátová. Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy 2007 2013 20/03/2008 Praha Mgr. Petra Vašátová Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy 2007 2013 Prioritní osy ROP Prioritní osy a oblasti podpory ROP NUTS 2 Střední Čechy Prioritní osa 1 Doprava Prioritní

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

Mgr. Petr Kulíšek

Mgr. Petr Kulíšek Pardubice 29.5.2014 Mgr. Petr Kulíšek MAS neboli Místní akční skupina (správně skupina pro místní akce) MAS je společenství lidí, obcí, firem a neziskových organizací se společným cílem rozvoje vymezeného

Více

Právní forma organizace. Právní formy podniku Veřejnoprávní organizace

Právní forma organizace. Právní formy podniku Veřejnoprávní organizace Právní forma organizace Právní formy podniku Veřejnoprávní organizace Právní forma podniku Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná podnikatelem samostatně, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost,

Více

ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN

ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN Národní síť místních akčních skupin ČR František Winter 20.10.2011 CO JE TO MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA? Místní komunitní skupina působící na definovaném území,

Více

FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ, JEJICH VÝHODY A NEVÝHODY. Jiří Zahradník Říjen 2013

FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ, JEJICH VÝHODY A NEVÝHODY. Jiří Zahradník Říjen 2013 FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ, JEJICH VÝHODY A NEVÝHODY Jiří Zahradník Říjen 2013 FORMY VLASTNICTVÍ PODNIKU Ve většině vyspělých zemí se vyvinuli 4 formy vlastnictví podniku podnik jednotlivce

Více

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti CZ.1.07/3.2.05/04.0067 5. téma Podpora sociálního podnikání ze strukturálních fondů EU do roku

Více

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Plán rozvoje sociálních služeb se řídí zákony: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon

Více

Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D.

Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D. Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D. Podnikatel Podnikatel je fyzická nebo právnická osoba, která soustavně podniká. Nezáleží přitom na objemu podnikatelských

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy.

Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. OBSAH Předmluva... Poděkování... Fáze procesu... Přípravná fáze - Předkontaktní... Předkontaktní

Více

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení Čl. 1. Název a sídlo Název: Občanské sdružení Janus (dále jen sdružení ) Sídlo: Popkova 1005, 664 34 Kuřim Čl. 2 Statut sdružení 1. Sdružení je dobrovolné, nezávislé, sdružující členy na základě společného

Více

SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov.

SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov. SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov www.senzapv.cz senzapv@senzapv.cz cekalova@oslipka.cz Olomouc 17.12.2012 Vznik SENZA družstva subjektivní situace Důvody založení družstva zkušenosti z poskytování

Více

GRANTY A GRANTOVÁ SCHÉMATA jako specifická forma realizace složitých úkolů

GRANTY A GRANTOVÁ SCHÉMATA jako specifická forma realizace složitých úkolů GRANTY A GRANTOVÁ SCHÉMATA jako specifická forma realizace složitých úkolů Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Stručná charakteristika úvodem: Grant je specifickou formou projektu a grantové schéma je vytvořeným

Více

NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně

NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně Národní dotační programy Regionální politika Podpora obnovy a rozvoje venkova Obnova obecního a krajského

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

dne od 16 hodin do malého sálu KD Klobučan ve Valašských Kloboukách.

dne od 16 hodin do malého sálu KD Klobučan ve Valašských Kloboukách. Zveme vás tímto na setkání neziskových organizací a spolků, které působí na území ORP Valašské Klobouky dne 11. 12. 2013 od 16 hodin do malého sálu KD Klobučan ve Valašských Kloboukách. Setkání bude mít

Více

Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy

Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy Příloha usnesení vlády ze dne 27. dubna 2016 č. 362 Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy Článek 1 Úvodní ustanovení Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen Rada

Více

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DAŇOVÁ SOUSTAVA Ing. Hana Volencová Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_07_3_08_EK Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou poplatníkem daně z příjmů právnických osob je: právnická osoba

Více

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST KOMERČNÍ SFÉRY Ing. Milan Venclík, MBA SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÁ FIRMA Společenská odpovědnost firem (Corporate SocialResponsibility CSR) se stala fenoménem současné doby. Přestože

Více

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale

Více

PODNIKÁNÍ VY_32_INOVACE_POD_20

PODNIKÁNÍ VY_32_INOVACE_POD_20 PODNIKÁNÍ VY_32_INOVACE_POD_20 Obsah Základní pojmy Právní úprava Podnikání podle živnostenského zákona Obchodní společnosti Družstva Státní podnik Neziskové organizace Účetnictví podnikatelů Základní

Více

MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska

MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. Právní forma: zapsaný spolek Vznik: květen 2015 Počet členů: 27 Územní působnost: Břeclav, Bulhary, Hlohovec,

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE Praha 1 Praha 2 Praha 3 Tab. S.12. Ekonomické subjekty podle vybraných právních forem v kraji Hl. m. Praha podle 22 správních v tom správní obvody Kraj celkem Počet subjektů celkem 544 840 37 748 34 321

Více

PRVNÍ VÝZVA CESTA K UDRŽITELNOSTI

PRVNÍ VÝZVA CESTA K UDRŽITELNOSTI PRVNÍ VÝZVA CESTA K UDRŽITELNOSTI PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE PŮSOBÍCÍ VE ZLÍNSKÉM, OLOMOUCKÉM A MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Vypracoval: Nadace Partnerství Schválil: RNDr. Miroslav Kundrata, ředitel nadace

Více

Zvýšení transparentnosti právnických osob v důsledku rekodifikace soukromého práva

Zvýšení transparentnosti právnických osob v důsledku rekodifikace soukromého práva Zvýšení transparentnosti právnických osob v důsledku rekodifikace soukromého práva Občanský zákoník Zákon o statusu veřejné prospěšnosti Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Účinnost

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

Analýza zvyšování kvality ve vzdělávání

Analýza zvyšování kvality ve vzdělávání Analýza zvyšování kvality ve vzdělávání pro výzvu č. 02 globálního grantu Olomouckého kraje Zvyšování kvality ve vzdělávání v Olomouckém kraji v rámci oblasti podpory 1.1 Operačního programu Vzdělávání

Více

Podpora sociálního podnikání v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) PhDr. Marie Lichnovská

Podpora sociálního podnikání v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) PhDr. Marie Lichnovská Podpora sociálního podnikání v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) PhDr. Marie Lichnovská Centrum pro regionální rozvoj České republiky Státní příspěvková organizace zřízená zákonem č. 248/2000

Více

4. KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA LITOMĚŘICE

4. KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA LITOMĚŘICE . KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA LITOMĚŘICE 201 2017 Vážení spoluobčané, psát úvodní slovo ke čtvrtému komunitnímu plánu, hodnotit a rekapitulovat práci lidí, kteří se na jeho vzniku podíleli je

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa 1. Vymezení veřejné správy 2. Realizace činnosti veřejné správy 3. Státní služba 4. Jednání s klientem 5. Komunikace 6. Vnitřní správa - zabezpečení

Více

OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST

OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST Programový rámec pro operační program: Opatření CLLD OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST OPZ1: ROZVOJ A MODERNIZACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Specifický cíl SCLLD S.4.1 Zamezení sociálního vyloučení ohrožených osob

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

1 Úvod 15 Literatura a prameny ke kapitole Vymezení cestovního ruchu 17

1 Úvod 15 Literatura a prameny ke kapitole Vymezení cestovního ruchu 17 O autorech 11 Předmluva 13 1 Úvod 15 Literatura a prameny ke kapitole 16 2 Vymezení cestovního ruchu 17 2.1 Základní pojmy v cestovním ruchu 18 2.2 Typologie cestovního ruchu 19 2.2.1 Formy cestovního

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

Přehled možných opatření pro zpracování Fichí: Přehled cílů možných opatření:

Přehled možných opatření pro zpracování Fichí: Přehled cílů možných opatření: Přehled možných pro zpracování Fichí: Číslo podle Osa Skupina Název skupiny / / pod Opatření OSA I Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví I. 1. 1. Modernizace zemědělských podniků I. 1.

Více

Sociálně zdravotní sdružení Futura Onlus

Sociálně zdravotní sdružení Futura Onlus Sociálně zdravotní sdružení Futura Onlus Naše historie Sdružení Futura vzniká v roce 1981 na popud skupiny dobrovolníků různých profesí, rodičů a dětí se zdravotním postižením pro začlenění osob se zdravotním

Více

PODPORA SOCIÁLNÍ EKONOMICE Strategická inovace

PODPORA SOCIÁLNÍ EKONOMICE Strategická inovace PODPORA SOCIÁLNÍ EKONOMICE Strategická inovace Marie Dohnalová, Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd a Fakulta humanitních studií Karlova univerzita v Praze

Více

Střední odborná škola obchodní, s. r. o., Broumovská 839, Liberec 6

Střední odborná škola obchodní, s. r. o., Broumovská 839, Liberec 6 Střední odborná škola obchodní, s. r. o., Broumovská 839, 460 01 Liberec 6 Školní rok 2016/2017 Ekonomika maturitní okruhy pro MZ JARO 2017 Pro třídy 4.A + D5 1. Ekonomie jako společenská věda - ekonomie

Více

Veřejná prospěšnost ve vztahu k vývoji neziskových organizací

Veřejná prospěšnost ve vztahu k vývoji neziskových organizací Veřejná prospěšnost Veřejná prospěšnost ve vztahu k vývoji neziskových organizací Seminář trendy a charakteristiky českého neziskového sektoru 10 let po vstupu České republiky do Evropské unie Snaha o

Více

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM Žádný člověk není ostrovem, nikdo není sám pro sebe... www.spolecenskaodpovednostfirem.cz IMPLEMENTACE VZDĚLÁVÁNÍ O asociaci

Více

PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP )

PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP ) PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP ) Tento dokument je určen zaměstnancům ÚP, jsou zde uvedeny základní

Více

Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014-2020)

Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014-2020) Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014-2020) Programme for the Competitiveness of enterprises and SMEs (COSME) 2014-2020 CIP COSME a H2020 2007-2013 2014-2020

Více

Vznik Klastru. 7. 11. 2013 registrace stanov občanského sdružení Klastr sociálních inovací a podniků SINEC 2. 12. 2013 úvodní Valná hromada

Vznik Klastru. 7. 11. 2013 registrace stanov občanského sdružení Klastr sociálních inovací a podniků SINEC 2. 12. 2013 úvodní Valná hromada listopad 2014 Vznik Klastru 7. 11. 2013 registrace stanov občanského sdružení Klastr sociálních inovací a podniků SINEC 2. 12. 2013 úvodní Valná hromada Orgány Klastru Valná hromada nejvyšší orgán Klastru

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Č.j. VP/S 36/ V Brně dne 14. srpna 2001

Č.j. VP/S 36/ V Brně dne 14. srpna 2001 Č.j. VP/S 36/01-160 V Brně dne 14. srpna 2001 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení zahájeném dne 30. 4. 2001 podle 6 odst. 1 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře ve spojení s 18 odst. 1 zákona

Více

Komunitní plánování věc veřejná

Komunitní plánování věc veřejná Komunitní plánování věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? I. Úvod Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů; účinnost od 1. 1. 1992.

Více

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant 2. výzva Program semináře Specifika 2. výzvy FNNO Prioritní oblasti FNNO Doplňkové granty v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci

Více

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora hospodářské činnosti v komunitách Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora komunitních aktivit Podporované zaměstnávání Veřejně prospěšné práce Sociální ekonomika

Více

Sociální podnikání ve vazbě na OPZ

Sociální podnikání ve vazbě na OPZ Sociální podnikání ve vazbě na OPZ 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Místo: Praha Dne: 5. 6. 2015 2 Změny oproti OPLZZ Řízení OPZ Všechny funkce řídicího orgánu zajišťuje sekce pro ekonomiku

Více