VZTAH SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A SOCIÁLNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU JAKO FENOMÉNU EUROPSKÉHO OBČANSTVÍ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VZTAH SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A SOCIÁLNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU JAKO FENOMÉNU EUROPSKÉHO OBČANSTVÍ"

Transkript

1 VZTAH SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A SOCIÁLNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU JAKO FENOMÉNU EUROPSKÉHO OBČANSTVÍ THE RELATION BETWEEN SOCIAL UNDERTAKING AND SOCIAL TOURISM AS THE EUROPEAN CITIZENSHIP PHENOMENON Abstract (AJ) SYROVÁTKOVÁ Jaroslava Social tourism is based on five key criteria. On the right of majority for travelling, on the contribution of social tourism to social integration, on building of sustainable structures of travelling, on the contribution to higher employment rate and economic growth and finally on the contribution of social tourism to global development. Social tourism is an opportunity for social enterprises to develop their business activities and offer services to individual segments of social tourism, particularly to young people, seniors, families with low income and handicapped people. Abstrakt (ČJ) Sociální cestovní ruch vychází z pěti kritérií. Z práva většiny na cestování, z příspěvku sociálního cestovního ruchu k sociálnímu začlenění, z budování udržitelných struktur cestovního ruchu, z příspěvku k zaměstnanosti a hospodářskému rozvoji a z příspěvku sociálního cestovního ruchu k celosvětovému rozvoji. Sociální cestovní ruch přináší pro sociální podniky možnost rozvíjet svou podnikatelskou činnost a nabízet služby jednotlivým segmentům sociálního cestovního ruchu a to mládeži, seniorům, rodinám s nízkými příjmy a zdravotně handicapovaným. ÚVOD Evropská unie vyhlašuje již od roku 1983 tzv. Evropské roky, aby podpořila celospolečenskou diskuzi o důležitých tématech evropské politiky. Rok 2013 je věnován evropskému občanství, které bylo do primárního práva Evropské unie zakotveno Maastrichtskou smlouvou v roce Mezi jeho hlavní výhody patří právo na volný pohyb a pobyt, které je také lidmi ve členských státech vnímáno jako jeden z hlavních přínosů evropské integrace. Stále více občanů členských států využívá práva volně cestovat, usazovat se, studovat, pracovat či podnikat v jiném členském státě. Evropskou unii tvoří v současné době 27 členských států. V průběhu roku 2013 bude tento počet zvýšen na 28, kdy se dalším členským státem Evropské unie stane Chorvatsko. Mezi občany Evropské unie jsou i lidé, kteří jsou buď již sociálně vyloučenými, nebo jim toto vyloučení hrozí. Mezi tyto tzv. znevýhodněné osoby patří osoby zdravotně nebo sociálně znevýhodněné, osoby znevýhodněné v přístupu k bydlení, osoby mentálně postižené nebo osoby, které jsou závislé na pomoci jiné osoby. Zahrnují se však mezi ně také osoby, které 1

2 jsou dlouhodobě nezaměstnané, příslušníci vyloučené lokality nebo komunity, rodiče po mateřské a rodičovské dovolené, rodiče dítěte v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu, osoby závislé na alkoholu, drogách a gamblerství. Sociální vyloučení hrozí i lidem propuštěným z ústavního zařízení či léčení, z výkonu trestu, bezdomovcům, ale také lidem v předdůchodovém věku a absolventům. Všeobecným právem člověka je právo na odpočinek, na volný čas, na přiměřené omezení pracovní doby a na pravidelnou placenou dovolenou. Toto právo je zakotveno ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v Mezinárodní úmluvě o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Obecným právem člověka je právo na účast na cestovním ruchu, jak to upravuje Globální kodex cestovního ruchu Světové organizace cestovního ruchu z roku Dne 27. března 2013 usnesením č. 220 schválila vláda České republiky novou Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období Koncepce představuje základní strategický střednědobý dokument v oblasti cestovního ruchu. Jeho hlavním cílem je zvyšovat konkurenceschopnost celého odvětví cestovního ruchu na národní i regionální úrovni, udržení ekonomické výkonnosti i jeho pozitivních dopadů na sociokulturní a environmentální rozvoj České republiky. K naplnění těchto cílů mohou významně přispět sociální podniky, které se zabývají cestovním ruchem a zvláště pak sociálním cestovním ruchem. 1 SOCIÁLNÍ CESTOVNÍ RUCH Sociální cestovní ruch cestovní ruch pro všechny je nedílnou součástí evropského modelu cestovního ruchu. Podle Evropské unie přináší sociální cestovní ruch uspokojení účastníkům cestovního ruchu díky zvláštní povaze této činnosti ve volném čase; lidský rozměr a hodnoty činnosti; zlepšení pohody a osobní rozvoj účastníků cestovního ruchu i obyvatel hostitelské destinace; rentabilitu a ekonomický zisk průmyslu cestovního ruchu, zejména díky prodloužení hlavní sezóny; výhody z vytvoření stabilní kvalitní zaměstnanosti po dobu celého roku; zajištění udržitelnosti v cílových destinacích; zlepšení místního životního prostředí a jeho přírodních a sociálních zdrojů, jakož i kulturního dědictví; rozšíření znalostí a výměny informací mezi zeměmi Evropské unie. Aby se jednalo o sociální cestovní ruch, musí být splněny následující podmínky: skutečné životní okolnosti člověka jsou takové, že je zcela nebo částečně nemožné plně realizovat jeho právo na cestovní ruch a to ekonomická situace, fyzické postižení, mentální postižení, osobní izolace, rodinná izolace, snížení pohyblivosti a geografické obtíže. Veřejná nebo soukromá instituce, společnost, odborová organizace, organizovaná skupina lidí se rozhodne podniknout kroky k překonání nebo omezení překážky, která dané osobě brání realizovat její právo na cestovní ruch. Tyto kroky jsou účinné a skutečně pomohou skupině lidí účastnit se cestovního ruchu způsobem, který respektuje hodnoty udržitelnosti, dostupnosti a solidarity. Základním cílem sociálního cestovního ruchu je zvýšení dostupnosti cestovního ruchu pro všechny. Je otevřený širokému spektru lidí, formám řízení a subjektům realizujícím sociální cestovní ruch. Segmenty, pro které je sociální cestovní ruch určen, jsou definovány z hlediska příslušnosti k sociální vrstvě, věkové skupině a postižení. Produkt cestovního ruchu v sobě zahrnuje přidanou hodnotu. Cestovní ruch je integrován do místního prostředí trvale udržitelným způsobem. Sociální cestovní ruch zahrnuje všechny cesty a činnosti organizované odborovými organizacemi, organizované z rodinných důvodů, náboženských důvodů, 2

3 organizované podniky pro jejich zaměstnance, organizované veřejnými institucemi, pro zdravotně postižené lidi, mladé lidi nebo starší občany s nízkými příjmy. Účastníci sociálního cestovního ruchu se člení do segmentů mládež, rodiny s nízkými příjmy, zdravotně handicapovaní a senioři. Jednotlivé segmenty sociálního cestovního ruchu se potýkají s řadou problémů při své účasti na sociálním cestovním ruchu. Mezi tyto problémy patří nedostatek finančních prostředků, zdravotní nebo psychické problémy, nepřizpůsobené objekty cestovního ruchu apod. Protože se jedná o velmi velké množství potencionálních účastníků cestovního ruchu je třeba pro tyto segmenty vytvořit co nejlepší podmínky. 2 CESTOVNÍ RUCH MLÁDEŽE Nejčastější formy cestovního ruchu mládeže tvoří jazykové kurzy v zahraničí, specializované krátkodobé pobyty v zahraničí, výměnné pobyty nebo programy v rámci středních a vysokých škol, praxe, odborná praxe, au pair programy a pracovní tábory. Cestovního ruch mládeže se v České republice podporuje různými způsoby. Např. podnikatelé v cestovním ruchu dopravci, kulturní a společenské organizace, cestovní kanceláře poskytují slevy. Stát poskytuje státní podpory na školy v přírodě, sportovní pobyty (kurzy). Mládež má možnost využívat mezinárodní mládežnické karty nebo se může zúčastnit programů mezinárodní mobility studentů. 3 CESTOVNÍ RUCH RODIN S DĚTMI Nejčastější formy cestovního ruchu rodin s dětmi tvoří venkovský cestovní ruch, návštěva městských center, hlavně díky sportovním a kulturním akcím, rekreační cestovní ruch, dobrodružný cestovní ruch, jednodenní výlety za různým účelem, skupinové pobyty organizované podniky či institucemi a odborovými organizacemi. Účast rodin s dětmi na cestovním ruchu ovlivňují různé faktory, mezi které patří limitované příjmy rodin (úvěry, mateřská dovolená), volný čas (dovolená, prázdniny), věk dětí, bezpečnost, klid a ticho, využití volného času dětí, atraktivity a aktivity nabízené destinací, prostředí příjemné pro rodiny s dětmi (přebalovací místnosti pro děti, dětské menu, dětské porce, postýlky, vysoké stoličky pro děti ke stolům, dětská hřiště), čistota a hygiena ubytovacích a stravovacích zařízení, zdravá jídla, ubytování s možností přípravy jídel, možnost uvařit čaj a ohřát lahvičky s jídlem, stupeň jednoduchosti cestování (méně vzdálené destinace), stabilně dobré počasí, možnost využití různých zařízení a aktivit v případě špatného počasí, služba hlídání dětí a animační programy pro děti. V České republice je podpora cestovního ruchu rodin s dětmi zaměřena na podpory ze strany samotných podnikatelů (slevy pro rodiny s dětmi), na podpory ze strany některých zaměstnavatelů (příspěvky z fondu kulturních a sociálních potřeb) a na podpory ze strany některých zdravotních pojišťoven. 4 CESTOVNÍ RUCH ZDRAVOTNĚ HANDICAPOVANÝCH Mezi nejčastější formy cestovního ruchu lidí s handicapem patří poznávací cestovní ruch, okružní plavby lodí, rekreační cestovní ruch v přímořských letoviscích, zdravotní a lázeňský cestovní ruch (preventivní nebo regenerační lázeňská péče), kulturní cestovní ruch, 3

4 náboženský cestovní ruch (návštěvy poutních míst) a nákupní cestovní ruch (do okolních zemí). Počet zdravotně handicapovaných jako klientů v cestovním ruchu je vysoký. Obvykle cestují s přáteli, rodinnými příslušníky nebo sociálními pracovníky. V České republice se poskytuje podpora cestovního ruchu zdravotně handicapovaných především odstraňováním bariér zajištěním dostupnosti zařízení cestovního ruchu a poskytováním slev od podnikatelů. Přibližně 10 procent české populace tvoří lidé s nějakým druhem zdravotního postižení nebo omezení. Současný turistický ruch zohledňuje potřeby těchto osob většinou pouze dle zákonem stanovených norem. Mnoho turistických cílů či ubytovacích kapacit je pro zdravotně postižené osoby nedostupných. 5 CESTOVNÍ RUCH SENIORŮ Senioři jsou důležitým segment cestovního ruchu. Někdy se také hovoří o seniorech jako o turistech třetího věku. Mezi nejčastější formy cestovního ruchu seniorů patří rekreační cestovní ruch v přímořských letoviscích, zdravotní a lázeňský cestovní ruch, sportovní cestovní ruch (pěší turistika), kulturní cestovní ruch, poznávací cestovní ruch (autokarový zájezd), dobrodružné cesty do vzdálených míst, okružní plavby, náboženský cestovní ruch (poutní místa), nákupní cestovní ruch (do okolních zemí). V současné době se evropští senioři podílí na celkovém počtu delších dovolených (tj. 4 a více přenocování) přibližně 15 %. Životní filozofie seniorů se během posledních let značně změnila. Zatímco v minulosti se senioři při vybírání zájezdů a dalších služeb cestovního ruchu orientovali takřka výhradně podle ceny, dnes si díky vyšším příjmům mohou dovolit kvalitní dovolenou. Přesto často volí mimosezónní termíny díky možnosti získání nižších cen za služby. V České republice se podpora cestovního ruchu seniorů zaměřuje na slevy ze strany podnikatelů v cestovním ruchu (od dopravců, kulturních a společenských organizací, cestovních kanceláří), příspěvek na rekreaci a lázeňskou péči ze strany zdravotních pojišťoven, ale i dávek státní sociální podpory. Často se také jedná o podporu ze strany bývalých zaměstnavatelů. 6 SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ Mezi sociální cíle Evropské unie patří, mimo jiné, i snížení počtu lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. Sociální ekonomika hraje v Evropské unii významnou roli, neboť přispívá k vytváření tržní konkurence, nabízí potenciál pro vytváření nových pracovních míst a nových forem podnikání a zaměstnanosti. Vychází převážně z aktivit vlastní členské základy. Podporuje zapojování občanů a dobrovolnickou práci, posiluje solidaritu a soudržnost a procesy sociální inkluze minoritních sociálních skupin do majoritní společnosti. Zvyšuje partnerství mezi místními úřady a subjekty sociální ekonomiky a zaměstnanost osob zdravotně postižených a sociálně znevýhodněných. Přispívá ke kvalitnějšímu rozvoji regionů uspokojováním místních potřeb místními subjekty. Spektrum sociální ekonomiky v EU je velmi rozsáhlé a v jednotlivých členských zemích se vyvíjí odlišně v souladu s jejich platnou legislativou. 4

5 Podle Evropské komise je sociální podnik aktérem sociální ekonomiky a jeho hlavním cílem je vytvoření sociálního dopadu, a nikoli tvorba zisku ve prospěch vlastníků nebo akcionářů. Působí na trhu tak, že poskytuje podnikatelským a inovačním způsobem výrobky a služby a zisky používá hlavně pro naplnění sociálních cílů. Sociální podnik je řízen odpovědně a transparentně, a zapojuje přitom zejména zaměstnance, spotřebitele a zúčastněné strany, kterých se jejich ekonomická činnost týká. Za sociální podnik proto Komise považuje podniky: pro něž je sociální a společenský cíl společného zájmu smyslem obchodního opatření, které často vede k vysoké úrovni sociální inovace; jehož zisky jsou z větší části reinvestovány pro splnění tohoto sociálního cíle; a jejichž způsob organizace nebo vlastnický systém odráží jejich poslání, využívají demokratické nebo podílnické zásady nebo směřují k sociální spravedlnosti. 6.1 Sociální ekonomika v České republice Sociální ekonomika se v České republice postupně stává již známějším pojmem a to nejenom v oblasti podnikatelských subjektů, ale především v oblasti nestátních neziskových organizací. Ty si stále více uvědomují, že nemohou pouze čekat na sponzorské dary a dotace, ale musí jít i cestou ziskového nebo neziskového podnikání. Do neziskových organizací musí přicházet profesionální manažeři, kteří tyto podniky povedou ne na bázi dobrovolnictví, ale jako skutečné podniky, jejichž cílem je jednak zabezpečovat různé prospěšné služby pro veřejnost, ale především rozšiřovat počet pracovních míst, a to nejen pro znevýhodněné skupiny obyvatel. Před sociálními podniky pak leží úkol zabezpečit si tak volné finanční prostředky, které z podnikání získají, ale hlavně přizpůsobit své chování podnikatelskému prostředí a co nejvíce eliminovat rizika, se kterými se sociální podniky v tržním prostředí mohou setkat. Důležitým úkolem je vybrat správně předmět podnikání, kterým by se mohl sociální podnik zabývat. Jednou z oblastí je cestovní ruch. Sociální podniky svým zaměřením se mohou zabývat hlavně tzv. sociálním cestovním ruchem (ruchem pro všechny). Sociální podniky, které se zabývají sociálním cestovním ruchem představují v České republice stále ještě nepříliš známou oblast, přestože si v souvislosti s probíhající ekonomickou krizí vyžadují stále více pozornosti i ze strany kompetentních osob. 7 PRÁVNÍ FORMY SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ, KTERÉ SE ZABÝVAJÍ SOCIÁLNÍM CESTOVNÍM RUCHEM Sociální podniky, které se zabývají sociálním cestovním ruchem mohou mít nejrůznější právní formu. Jednak to mohou být právnické osoby - obchodní společností a to buď osobní nebo kapitálové, které jsou v České republice, ještě do konce roku 2013, zřizovány podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, případně fyzické osoby. V České republice jsou sociální podniky zřizovány také podle dalších zvláštních zákonů. Patří mezi ně především občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy a církevní právnické osoby. V České republice od nabývá účinnost zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve kterém jsou uvedena ustanovení, týkající se sociálního družstva. Sociální 5

6 družstvo je koncipováno jako podnikatel, který může podnikat pouze určitým způsobem (nemůže vykonávat některé riskantní podnikatelské aktivity) a jehož zisk bude ve své většině určen pouze k výkonu veřejně prospěšné činnosti konané ve prospěch členů a třetích osob. Podle 758 tohoto zákona je sociálním družstvem družstvo, které soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující na podporu sociální soudržnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s přednostním uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstva, zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje. V názvu družstva musí být uvedeno označení právní formy (s.d.) sociální družstvo. Sociální družstvo nesmí změnit předmět své činnosti a zakazuje se mu přeměna na jiné než sociální družstvo. Stanovy sociálního družstva musí obsahovat také cíle a podmínky činnosti sociálního družstva v souladu s jeho sociálně začleňovací funkcí a s podporou místního rozvoje a také podrobnější podmínky nakládání se ziskem v souladu s účelem činnosti sociálního družstva. Sociální družstvo představuje v podnikatelské formě zpravidla malý podnik, právnickou osobu podnikající na volném trhu, jejímž cílem je plnit sociální funkci zpravidla vytvářet ve společném zájmu členů stabilní a konkurenceschopná pracovní místa, přitom plnit současně smysluplnou podnikatelskou roli. Výhodou je zpravidla kreativita, inovativnost, přizpůsobivost změnám. Důležitou roli hrají vztahy uvnitř podniku i navenek. 8 SOCIÁLNÍ DRUŽSTVA V ZAHRANIČÍ Pojem sociální ekonomika byl poprvé definován v Chartě sociální ekonomiky v roce 1980, která klasifikuje sociální ekonomiku jako: skupinu organizací, které nepatří k veřejnému sektoru, jsou demokratické a mají zvláštní režim přerozdělování zisků pro účely svého dalšího rozvoje a zlepšování služeb pro své členy a pro společnost. 1 V Evropě se kontext sociální ekonomiky objevuje počátkem devadesátých let minulého století v souvislosti s družstevním hnutím. Zemí, která přijala jako první legislativní normu zabývající se pojmem sociální ekonomika, byla Itálie. V roce 1991 přijal italský parlament zákon, který přikládal sociálním družstvům speciální statut. Evropská komise uznala sociální ekonomiku v roce 1989, kdy zpracovala její definici. V roce 2001 přijala statut evropských firem a v roce 2003 status evropských družstev. V roce 2004 bylo vydáno Sdělení o evropské podpoře kooperačních společností zaměřených na sociální ekonomiku a v roce 2007 vydala Evropská komise Memorandum k sociální ekonomice. Základními typy subjektů sociální ekonomiky v Evropě jsou evropská družstva, evropské vzájemné společnosti, evropské asociace a nadace. Na základě doporučení Evropské komise došlo k formulaci Statutu pro vytvoření evropského družstva, evropské vzájemné společnosti a evropské asociace. Statut je vytvořen s ohledem na 1 SYROVÁTKOVÁ, J. Sociální podnikání, 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci s. ISBN , str. 12 6

7 specifika a charakteristické znaky těchto subjektů, upravuje strukturu, výkon moci a povinnosti jejich orgánů a zaměstnanců. Sociální ekonomikou a sociálním podnikáním se v Evropě zabývá mnoho subjektů od evropských institucí, vládních organizací, vzdělávacích a sociálních společností až po místní společenství a jednotlivce. Sociální družstva jsou dnes ve světě pojímána jako subjekty, které se starají o uspokojování sociálních a jiných zájmů nejen svých členů, nýbrž vykonávají na bázi svépomoci svých členů i charitativní a jiné obdobné činnosti veřejně prospěšné povahy ve vztahu k nečlenům resp. širší veřejnosti. Případný zisk sociálního družstva má být využit k rozvoji firmy a prospěchu jeho členů. Není rozdělován mezi zakladatele v peněžní nebo nepeněžní formě. Evropská unie sociální družstva podporuje a považuje je za logickou protiváhu podnikání v globálním kapitálovém trhu, který přes všechny proklamace způsobuje vylučování ohrožených skupin osob z volného trhu práce. Se sociálními družstvy se ve můžeme v rámci Evropské unie setkat především ve Francii, Itálii, Velké Británii, ale i v dalších zemích. 8.1 Sociální družstva ve Francii Franci je první zemí v Evropě, kde byl v 80. letech 20. století použit pojem sociální ekonomika. Francouzský koncept sociální ekonomiky je založený na sociální solidaritě a spravedlnosti a postupně se rozšířil do ostatních evropských zemí, stal se základem evropského pojetí sociální ekonomiky a uplatňuje se do současnosti. Družstva jsou velmi rozšířenou formou sociálních podniků. Největší podíl mají družstva v zemědělství, bankovnictví, výrobě a službách. V rámci finančního sektoru působí na trhu 3 velké družstevní banky Crédit agricol, Crédit mutuel a Banque populaire. V družstvu je dobrovolné a otevřené členství, stejnou váhu hlasu má každý člen družstva, hlasování je většinové a členové přispívají k základnímu jmění družstva. V roce 2001 byl vydán zákon, který upravuje podmínky pro vznik Družstevní společnosti kolektivního zájmu, která splňuje znaky sociálního družstva. 9.2 Sociální družstva v Itálii Družstva jsou v Itálii velmi rozšířenou formou podnikání. Dle italského Ministerstva práce je sociální družstvo jednou z osmi kategorií družstev. Status sociálního družstva byl přijat Zákonem o ustanovení sociálních družstev z roku Základním principem sociálního družstva je sledovat všeobecný zájem společenství, založený na podpoře lidské činnosti a na společenské integraci občanů do řízení zdravotně-sociálních a výchovných služeb a rozvoje různých činností. Název subjektu musí povinně obsahovat termín sociální družstvo. Na činnosti družstva se kromě členů družstva mohou podílet také dobrovolníci, tzv. dobrovolní společníci, kteří musí být vedeni v evidenci družstva. Znevýhodněné osoby musí představovat nejméně 30 % zaměstnanců družstva a na základě jejich subjektivního stavu musí být i členy družstva. Celkové odvody příspěvků na zdravotní a sociální zabezpečení týkající se znevýhodněných zaměstnanců se rovnají nule. Zákon rozlišuje dvě kategorie sociálních družstev. Sociální družstva typu A poskytují zdravotní, sociální nebo vzdělávací služby. Fungují jako tržně orientované podniky 7

8 s pracovníky a dobrovolníky, kteří jsou členy těchto družstev. Mnoho družstev má velmi živé vztahy s městy a obcemi. Sociální družstva typu B zajišťují integraci znevýhodněných lidí na trh práce. Minimálně 30 % zaměstnanců těchto družstev musí náležet do zdravotně či sociálně znevýhodněných skupin. Cílem je pomoci zaměstnancům osvojit si pracovní návyky a dovednosti tak, aby se mohli uplatnit a udržet na trhu práce. 9.3 Sociální družstva ve Velké Británii Ve Velké Británii se za instituce sociální ekonomiky považují organizace, které nejsou součástí veřejného ani soukromého sektoru. Jsou nezávislé na státu, mají především sociální cíle a jejich přebytky jsou investovány za účelem dosahování těchto cílů. Řada těchto organizací významně přispívá k zajišťování cílů veřejné politiky v oblastech, jako je bydlení, sociální péče, komunitní péče. Sociální podniky jsou různorodé, patří sem podniky místních komunit, sociální subjekty, vzájemně podpůrné organizace, jakou jsou družstva, ale i velké organizace operující na národní či mezinárodní úrovni. Jednotný právní model sociálního podniku neexistuje, mohou to být společnosti s ručením omezeným, průmyslové a pojišťovací společnosti, akciové společnosti, některé z nich nejsou zapsány v obchodním rejstříku a jiné jsou registrovány jako charitativní organizace. Družstva jsou ve Velké Británii sdružením osob, které se spojily za účelem poskytování sdílené služby prostřednictvím demokraticky řízených podniků ve společném vlastnictví. Družstva jsou činná v mnoha oblastech, např. bytové oblasti, sociální péče atd. ZÁVĚR V současné době v České republice stále ještě široká veřejnost na národní, regionální a místní úrovni nezná dostatečně, a nebo vůbec, problematiku sociálního podnikání. Chybí základní statistická data, která by poskytovala informace o tomto sektoru sociální ekonomiky a jeho potřebách. Sociální ekonomika je sice v hlavních strategických a programových dokumentech České republiky uváděna, ale je potřeba rozvíjet odpovídající politiky a plány rozvoje v této oblasti a vytvořit úspěšně fungující spolupráci odpovědných resortů, v jejichž gesci by otázky týkající se podpory sociálního podnikání měly být zahrnuty. Není využíváno možnosti daňově zvýhodnit sociální podniky alespoň na počátku jejich podnikání, či transformace. V České republice sociální ekonomika a její subjekty zatím málo rozeznávají sami sebe jako specifický sektor. Sociální podnikání není široce vnímáno jako cesta k udržitelnosti a samofinancování organizací třetího sektoru, aby byly tyto organizace méně závislé na grantech a dotacích. Příslušníci cílových skupin nechápou založení živnosti jako dobrou cestu z nezaměstnanosti a sociálního vyloučení. Neexistují zatím specializované agentury na podporu sociálního podnikání. Stávající subjekty, které poskytují asistenci malým a středním podnikům nemají specifické znalosti týkající se sociálního podnikání. Stávající subjekty podpory podnikání pracují zpravidla na komerční bázi, což činí jejich služby pro sociální podniky nedostupné. Není dostatečně rozvinut systém budování kapacity pro organizace třetího sektoru, který by jim pomáhal transformovat se v sociální podniky a také systém podpory potenciálních OSVČ z cílových skupin. V současné době jsou v České republice legislativně upraveny právnické osoby například občanské sdružení nebo obecně prospěšná společnost, které fungující na bázi obecné prospěšnosti. Jejich nevýhodou však je to, že se jedná o právnické osoby nepodnikatelské 8

9 povahy, které nemohou vůbec nebo mohou jen velmi omezeně podnikat v plném slova smyslu. Ty právnické osoby, které jsou podnikateli ve vlastním smyslu a které mohou vykonávat i jiné než čistě podnikatelské aktivity, například společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost, což jim umožňuje ustanovení v dosud platném zákoně č. 513/1991, obchodní zákoník, se ale k výkonu charitativní činnosti nehodí buďto vůbec, anebo jen s nepoměrnými obtížemi. Sociální družstvo je podle nového zákona o obchodních korporacích koncipováno jako podnikatel, který může podnikat pouze určitým způsobem (nemůže vykonávat některé riskantní podnikatelské aktivity) a jehož zisk bude ve své většině určen pouze k výkonu veřejně prospěšné činnosti konané ve prospěch členů a třetích osob. Vytvořením nové právní formy sociálního družstva, na které se již dlouho čekalo, se bude moci tzv. sociální podnikání v České republice více rozvinout. Pro subjekty sociálního podnikání je sociální cestovní ruchu jako předmět jejich podnikání velkou možností pro jejich další rozvoj a to přestože se jednotlivé segmenty sociálního cestovního ruchu potýkají s řadou problémů při své účasti na cestovním ruchu pro všechny. Mezi tyto problémy patří nedostatek finančních prostředků, zdravotní nebo psychické problémy, nepřizpůsobené objekty cestovního ruchu apod. Použitá literatúra 1. KORIMOVÁ, G. a kol. Sociálne podnikanie a sociálny podnik. 1. vyd. Banská Bystrice: Kopernikus, s. ISBN Srovnávací analýza modelů sociální ekonomiky v EU a možnosti jejich aplikace v ČR v rámci programového období Evropského sociálního fondu Závěrečná zpráva Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění 4. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích v platném znění 5. SYROVÁTKOVÁ, J. Sociální podnikání, 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci s. ISBN Kontaktné údaje Jaroslava Syrovátková, Ing., Ph.D. Ekonomická fakulta Technická univerzita v Liberci Studentská Liberec Česká republika 9

PRÁVNÍ FORMY SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ VE SVĚTLE ZÁKONA O OBCHODNÍCH KORPARACÍ V ČESKÉ REPULICE OD ROKU 2014

PRÁVNÍ FORMY SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ VE SVĚTLE ZÁKONA O OBCHODNÍCH KORPARACÍ V ČESKÉ REPULICE OD ROKU 2014 PRÁVNÍ FORMY SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ VE SVĚTLE ZÁKONA O OBCHODNÍCH KORPARACÍ V ČESKÉ REPULICE OD ROKU 2014 LEGAL FORMS OF SOCIAL ENTERPRISES IN THE LIGHT OF THE ACT ON BUSINESS CORPORATIONS IN THE CZECH REPUBLIC

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová

4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová 4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti, CZ.1.07/3.2.05/04.0067 ATRACT CONSULTING

Více

Sociální podnikání Michal Zháněl

Sociální podnikání Michal Zháněl Sociální podnikání Michal Zháněl Sociální podnikání 1. Definice sociálního podnikání 2. Blindekuh jako příklad úspěšného podniku a časté chyby sociálních podnikatelů 3. Právní úprava 4. Srovnání právních

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Národní tematická síť -NTS

Národní tematická síť -NTS Konference Programu Iniciativy Společenství EQUAL: Národní tematická síť -NTS Skupina C: Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb Robert Sztarovics, předseda NTS-C 22.4.2008 Jak pracuje

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

Novémožnosti NNO nová legislativa a sociální podnikání. Brno, 3. března 2014

Novémožnosti NNO nová legislativa a sociální podnikání. Brno, 3. března 2014 Novémožnosti NNO nová legislativa a sociální podnikání Brno, 3. března 2014 Adresářsociálních podniků/informace o sociálním podnikání seznam na www.ceske-socialni-podnikani.cz údaje z telefonického průzkumu

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Eva Kučerová, odborná asistentka katedry humanitních věd ČZU Praha, kucerovae@pef.czu.cz, tel. 603

Více

PRVNÍ VÝZVA CESTA K UDRŽITELNOSTI

PRVNÍ VÝZVA CESTA K UDRŽITELNOSTI PRVNÍ VÝZVA CESTA K UDRŽITELNOSTI PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE PŮSOBÍCÍ VE ZLÍNSKÉM, OLOMOUCKÉM A MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Vypracoval: Nadace Partnerství Schválil: RNDr. Miroslav Kundrata, ředitel nadace

Více

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 PROČ JE DOBROVOLNICTVÍ DŮLEŽITÉ? Fakta: > Miliony občanů po celé Evropě jsou zapojeny do dobrovolnictví bu prostřednictvím organizace

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR. Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA

Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR. Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA Udržitelný rozvoj: jak tento pojem vnímat? Je to takový způsob globálního rozvoje společnosti, který zajistí

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

Přehled fichí. MAS Sedlčansko, o.p.s.

Přehled fichí. MAS Sedlčansko, o.p.s. Přehled fichí Fiche č. 1: Podpora a vznik mikropodniků (minimální výše ZV 100 000, maximální výše ZV 500 000) 1) rekonstrukce a modernizace objektu, případně nová výstavba budov a ploch pro zakládání a

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ Strategická vize Turistická oblast Ostravsko moderní centrum živé kultury, zábavy a sportu s unikátními industriálními atraktivitami nabízející

Více

Jak na peníze z Evropské unie?

Jak na peníze z Evropské unie? Regionální operacní program pro Strední Cechy 2007-2013 Jak na peníze z Evropské unie? V období 2007-2013 je pro Českou republiku připraven z Evropské unie balíček peněz v objemu asi 750 mld. Kč. Česká

Více

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. PRIORITY

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014-2020)

Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014-2020) Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014-2020) Programme for the Competitiveness of enterprises and SMEs (COSME) 2014-2020 CIP COSME a H2020 2007-2013 2014-2020

Více

PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP )

PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP ) PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP ) Tento dokument je určen zaměstnancům ÚP, jsou zde uvedeny základní

Více

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora hospodářské činnosti v komunitách Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora komunitních aktivit Podporované zaměstnávání Veřejně prospěšné práce Sociální ekonomika

Více

Návrh ZÁKON ze dne.. 2013 o statusu veřejné prospěšnosti

Návrh ZÁKON ze dne.. 2013 o statusu veřejné prospěšnosti I. Návrh ZÁKON ze dne.. 2013 o statusu veřejné prospěšnosti Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 1 (1) Tento zákon upravuje podmínky, za kterých může veřejně

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU 12.11.2013 Praha CO SE DOVÍTE 1. Představení programu IROP 2. Sociální bydlení v IROP 3. Co nás ještě čeká 4. Kde hledat další informace

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

www.changemakers.com/co-creation

www.changemakers.com/co-creation Celoevropská soutěž hledá inovativní spolutvůrčí projekty, které zavádějí nové druhy spolupráce mezi sociálním, podnikatelským a veřejným sektorem s cílem vytvářet co nejvíce sdílených hodnot. Vítězové

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti CZ.1.07/3.2.05/04.0067 1. téma Vymezení základních pojmů sociální ekonomiky v ČR (historie

Více

NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně

NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně Národní dotační programy Regionální politika Podpora obnovy a rozvoje venkova Obnova obecního a krajského

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Cíl: Základním cílem tohoto tématického celku

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - platnost od 22. 3. 2012, účinnost od 1. 1. 2014 Návrh zákona, kterým se mění některé

Více

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA ; EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro regionální rozvoj 2009/0072(CNS) 14. 10. 2009 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro kulturu a vzdělávání k návrhu rozhodnutí Rady o Evropském

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace:Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu k

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě Zuzana Kaprová Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání European Agency for Development in Special Needs Education www. european-agency.org

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

Zvýšení transparentnosti právnických osob v důsledku rekodifikace soukromého práva

Zvýšení transparentnosti právnických osob v důsledku rekodifikace soukromého práva Zvýšení transparentnosti právnických osob v důsledku rekodifikace soukromého práva Občanský zákoník Zákon o statusu veřejné prospěšnosti Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Účinnost

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 7.8.2014 PROGRAMOVÝ DOKUMENT Globální cíl IROP: Zajistit vyvážený rozvoj území, zlepšit veřejné služby a veřejnou správu pro zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění

Více

Veřejná prospěšnost ve vztahu k vývoji neziskových organizací

Veřejná prospěšnost ve vztahu k vývoji neziskových organizací Veřejná prospěšnost Veřejná prospěšnost ve vztahu k vývoji neziskových organizací Seminář trendy a charakteristiky českého neziskového sektoru 10 let po vstupu České republiky do Evropské unie Snaha o

Více

Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D.

Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D. Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D. Podnikatel Podnikatel je fyzická nebo právnická osoba, která soustavně podniká. Nezáleží přitom na objemu podnikatelských

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant 2. výzva Program semináře Specifika 2. výzvy FNNO Prioritní oblasti FNNO Doplňkové granty v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci

Více

PŘEDMĚT SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ NA TECHNICKÉ UNIVERZITĚ V LIBERCI JAKO MOŽNOST ZVÝŠENÍ PROFESIONALITY MANAŽERŮ SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ

PŘEDMĚT SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ NA TECHNICKÉ UNIVERZITĚ V LIBERCI JAKO MOŽNOST ZVÝŠENÍ PROFESIONALITY MANAŽERŮ SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ PŘEDMĚT SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ NA TECHNICKÉ UNIVERZITĚ V LIBERCI JAKO MOŽNOST ZVÝŠENÍ PROFESIONALITY MANAŽERŮ SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ SOCIAL BUSINESS SUBJECT AT TECHNICAL UNIVERSITY OF LIBEREC AS AN OPPORTUNITY

Více

Příklad regionální strategie RLZ

Příklad regionální strategie RLZ Motto: Vize je uskutečňovaná myšlenka. Dobrá strategie je strategie realizovaná. Poslání strategie RLZ Nastolení systémové změny, zaměřené na zvyšování konkurenceschopnosti kraje a státu prostřednictvím

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu INVESTIČNÍ BANKOVNICTVÍ V EU Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Cíl: Základním cílem tohoto tématického

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

With the support of the Erasmus+ Programme of the European Union. EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

With the support of the Erasmus+ Programme of the European Union. EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě E P A L E eplatform for Adult Learning in Europe (Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě) nová vícejazyčná virtuální komunita

Více

1. Úvod: Sociální ekonomika a sociální podnikání

1. Úvod: Sociální ekonomika a sociální podnikání 1. Úvod: Sociální ekonomika a sociální podnikání Podnikání NNO, sociální ekonomika a sociální podnikání představuje alternativní nebo komplementární možnosti řešení sociálních (sociální vyloučení), ekonomických

Více

Program COSME Příležitost pro malé a střední podnikatele

Program COSME Příležitost pro malé a střední podnikatele Program COSME Příležitost pro malé a střední podnikatele CIP COSME a H2020 2007-2013 2014-2020 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se program COSME

Více

MATURITNÍ OKRUHY. Ekonomika podniku

MATURITNÍ OKRUHY. Ekonomika podniku MATURITNÍ OKRUHY Ekonomika podniku školní rok 2010/2011 1. EKONOMIE JAKO VĚDA, ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY předmět ekonomie, pojmy - ekonomie, ekonomika, makroekonomie, mikroekonomie, základní ekonomické

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů; účinnost od 1. 1. 1992.

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Z ř i z o v a c í l i s t i n a

Z ř i z o v a c í l i s t i n a V Hradci Králové dne Čj. K R Á L O V É H R A D E C K Ý K R A J Wonkova 1142, 500 02 Hradec Králové Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje Z ř i z o v a c í l i s t i n a Příspěvkové organizace Královéhradeckého

Více

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO)

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) Odborový svaz ECHO (dále jen svaz) je svobodné, demokratické, otevřené a na principech

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 15.4.2015 2014/2236(INI) NÁVRH ZPRÁVY o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti (2014/2236(INI))

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Duben 2012 Doporučení... 2 Popis problémové situace... 3 1. Návaznost na významné strategie a

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Plán rozvoje sociálních služeb se řídí zákony: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon

Více

Vznik Klastru. 7. 11. 2013 registrace stanov občanského sdružení Klastr sociálních inovací a podniků SINEC 2. 12. 2013 úvodní Valná hromada

Vznik Klastru. 7. 11. 2013 registrace stanov občanského sdružení Klastr sociálních inovací a podniků SINEC 2. 12. 2013 úvodní Valná hromada listopad 2014 Vznik Klastru 7. 11. 2013 registrace stanov občanského sdružení Klastr sociálních inovací a podniků SINEC 2. 12. 2013 úvodní Valná hromada Orgány Klastru Valná hromada nejvyšší orgán Klastru

Více

SPOLUTVORBA FIREM A SOCIÁLNÍCH ORGANIZACÍ: Síla Souhry 3 PŘÍKLADY

SPOLUTVORBA FIREM A SOCIÁLNÍCH ORGANIZACÍ: Síla Souhry 3 PŘÍKLADY SPOLUTVORBA FIREM A SOCIÁLNÍCH ORGANIZACÍ: Síla Souhry 3 PŘÍKLADY SPOLUTVORBA FIREM A SOCIÁLNÍCH ORGANIZACÍ: Síla Souhry Spolutvorba NENÍ: Spolutvorba? projekt, který představuje pouze finanční pomoc nebo

Více

Tematické okruhy bakalářských prací pro akademický rok 2014/15. Katedra podnikání a managementu

Tematické okruhy bakalářských prací pro akademický rok 2014/15. Katedra podnikání a managementu Tematické okruhy bakalářských prací pro akademický rok 2014/15 Katedra a managementu prof. Ing Zdeněk Mikoláš, CSc. Rodinné doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. Rozvoj klíčových kompetencí podnikatelů a manažerů

Více

PROGRAM ČESKOMORAVSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU CIVILNÍCHZAMĚSTNANCŮ ARMÁDY NA OBDOBÍ 2013-2016

PROGRAM ČESKOMORAVSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU CIVILNÍCHZAMĚSTNANCŮ ARMÁDY NA OBDOBÍ 2013-2016 PROGRAM ČESKOMORAVSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU CIVILNÍCHZAMĚSTNANCŮ ARMÁDY NA OBDOBÍ 2013-2016 l. Oblast pracovněprávní a zaměstnanosti 1.1 V součinnosti s ostatními odborovými svazy průběžně prosazovat v tripartitních

Více

Sociálně zdravotní sdružení Futura Onlus

Sociálně zdravotní sdružení Futura Onlus Sociálně zdravotní sdružení Futura Onlus Naše historie Sdružení Futura vzniká v roce 1981 na popud skupiny dobrovolníků různých profesí, rodičů a dětí se zdravotním postižením pro začlenění osob se zdravotním

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa 1. Vymezení veřejné správy 2. Realizace činnosti veřejné správy 3. Státní služba 4. Jednání s klientem 5. Komunikace 6. Vnitřní správa - zabezpečení

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Sociální ekonomika v České republice Marie Dohnalová

Sociální ekonomika v České republice Marie Dohnalová Sociální ekonomika v České republice Marie Dohnalová Resumé Sociální ekonomika představuje alternativní nebo komplementární možnosti řešení sociálních (sociální vyloučení), ekonomických (nezaměstnanost)

Více

Návrhová část dokumentu SCLLD, celý dokument je k dispozici

Návrhová část dokumentu SCLLD, celý dokument je k dispozici Návrhová část dokumentu SCLLD, celý dokument je k dispozici na www.blatensko.cz/mas Priorita I. : Lidé a společnost Blatenska Specifický cíl: Zdravý a spokojený život Cílem je (prostřednictvím podpory)

Více

Možnosti finanční pomoci ke zmírnění následků povodní (živelní pohromy)

Možnosti finanční pomoci ke zmírnění následků povodní (živelní pohromy) Možnosti finanční pomoci ke zmírnění následků povodní (živelní pohromy) Českomoravská konfederace odborových svazů se intenzívně zajímá o průběh a následky živelné pohromy, která postihla některé regiony

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Komunitní plán sociálních služeb Českolipsko

Komunitní plán sociálních služeb Českolipsko Op1-1 Zajištění pobytových odlehčovacích služeb Podpora vzniku sociální služby na základě zmapování skutečné poptávky pro osoby se zdravotním postižením i pro klienty cílové skupiny seniorů. Tento typ

Více

Občanské sdružení Květina

Občanské sdružení Květina Občanské sdružení Květina Jeníkov 74, Oldřichov u Duchcova, 417 24 Tel.: +420 721 568 898,, IČO: 27038645 e-mail: oskvetina@centrum.cz, www.oskvetina.ic.cz Výroční zpráva za rok 2007 1/1 Obsah Výroční

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie

Více

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy 2014

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy 2014 Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy 2014 Šest strategických cílů 1. Otevřené a soudržné město využívající potenciál aktivních a vzdělaných obyvatel (lidé) 2. Živé, kulturní a kreativní město (kreativita)

Více

Jednotná klasifikace oblastí informací pro ICM v ČR

Jednotná klasifikace oblastí informací pro ICM v ČR Jednotná klasifikace oblastí informací pro ICM v ČR 1. Vzdělávání v ČR 1.1. Aktuality 1.2. Legislativa 1.3. Dokumenty 1.4. Rámcové vzdělávací programy 1.4.1. RVP pro MŠ 1.4.2. RVP pro ZŠ 1.4.3. RVP pro

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Bližší informace o programu

Bližší informace o programu Příloha Tiskové zprávy Bližší informace o programu Interactive Online MBA pro podnikatele a podnikatelky Program Interactive Online MBA (Master of Business Administration) pro podnikatele a podnikatelky

Více