Náhrada škody za nesprávný úřední postup

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Náhrada škody za nesprávný úřední postup Bakalářská práce Vedoucí práce: JUDr. Ing. Radek Jurčík, PhD. Pavlína Světlíková Brno 2006

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Náhrada škody za nesprávný úřední postup vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 24. května 2006.

3 Poděkování: Děkuji Ing. Radkovi Jurčíkovi za poskytnuté informace a pomoc při řešení této bakalářské práce.

4 Abstrakt Práce se zabývá odpovědností za škodu způsobenou ve veřejné správě nesprávným úředním postupem a nezákonným rozhodnutím. Popisuje podmínky a postup při uplatnění náhrady škody a vymezuje možnosti ochrany před nesprávným úředním postupem ve veřejné správě. Abstrakt This bachelor work is focused on the responsibility for damages caused by public administration incorrect authoritative process and ruling. This work describes conditions and process in solving recompensation of damages and determines posibilities of protection against incorrect authoritative process in public administration.

5 Obsah Obsah OBSAH 1 ÚVOD 2 Cíl práce 3 Metodika 4 1 ODPOVĚDNOST VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ Obecná charakteristika Odpovědnost ve veřejné správě Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci 8 2 ZÁKON 82/1998 SB. O ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU ORGÁNY VEŘEJNÉ MOCI Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu způsobené veřejnou mocí Uplatnění odpovědnost za škodu způsobenou veřejnou mocí Odpovědnost státu Odpovědnost územně správních celků v samostatné působnosti Regresní úhrada Promlčení 20 3 ODŠKODŇOVÁNÍ V PŮSOBNOSTI MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI Uplatnění nároku na náhradu škody způsobené při výkonu státní moci Podmínky a postup Nárok na náhradu Mimosoudní poskytnutí odškodnění Podání opravného prostředku Průtahy v řízení Poskytnutí pomoci obětem trestné činnosti Zákon č. 209/1997 Sb ROZBOR AGENDY ODŠKODŇOVÁNÍ 32 5 ANALÝZA KLADŮ A ZÁPORŮ 36 ZÁVĚR 38 POUŽITÁ LITERATURA 42 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ 44 SEZNAM PŘÍLOH

6 Úvod Úvod Institut odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je jedním ze základních rysů právního státu, kterým Česká republika je. Mezi základní znaky právního státu patří ochrana před zásahy státu. Státní moc v právním státě nemůže být nekontrolovaná, neboť svou činností zasahuje do práv a povinností fyzických a právních osob. Za škodu, kterou právní stát svou činností způsobí, musí odpovídat. Úřady nesmějí porušovat ustanovení právního řádu a všechna jejich rozhodnutí jsou vydána na základě a v mezích zákona, jak určuje princip právnosti. Tyto požadavky musí být účinně vynutitelné. Pravomoc a kompetence orgánů veřejné moci musí být jasně a určitě vymezena ve shodě s principem právnosti. Dalším významným znakem právního státu je princip zákonnosti, který stanoví, že v případě porušení práva ze strany právního subjektu dochází k jeho postižení právem předvídatelnou sankcí. V Listině základních práv a svobod nalezneme základ této odpovědnosti, která obsahuje právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím v článku 36 odst. 3. Za základní pramen právní úpravy této problematiky v České republice můžeme označit zákon č. 82/1998 Sb., který upravuje odpovědnost státu za škodu, která byla způsobena při výkonu státní moci a také odpovědnost územních samosprávných celků při výkonu svěřených pravomocí v samostatné působnosti. Kvůli dlouhé promlčecí lhůtě je stále ještě aktuální stará úprava zákona č. 58/1969 Sb. Odpovědnost za škodu jako taková je institut, který je doménou soukromého práva, zatímco odpovědnost za škodu způsobenou veřejnou mocí nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem je rozhodování veřejné moci, což je veřejnoprávní disciplína. Jde o mezioborový institut, přesto bude větší důraz kladen na místo a funkci orgánu veřejné moci v tomto institutu. Institut odpovědnosti za škodu dává adresátům právních rozhodnutí určitou možnost obrany proti silnější straně právního vztahu a zároveň hlídá orgány při vydávání rozhodnutí a kontroluje to, jak orgány postupují

7 Úvod Cíl práce Cílem této práce je zhodnotit efektivnost platné právní úpravy (zákon č. 82/1998 Sb.), která upravuje otázku odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím. Dále přinést ucelený a systematický pohled na tuto problematiku, zejména vymezit jednotlivé možnosti ochrany před nesprávným úředním postupem ve veřejné správě. Dílčí cíle jsou především: - vymezit pojem odpovědnost obecně, konkrétněji pak již odpovědnost ve veřejné správě a odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem; - zaměřit se na současnou právní úpravu této problematiky provedenou zákonem č. 82/1998 Sb., včetně jeho důsledků; - poukázat na význam a závažnost problematiky odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci; - pokusit se definovat pojem nesprávný úřední postup, rozlišit jeho formy, poukázat na příčiny tohoto negativního jevu ve veřejné správě; - zaměřit se na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci, postup a podmínky při uplatnění nároku, pokusit se vymezit působnosti Ministerstva spravedlnosti ČR při odškodňování; - vymezit jednotlivé právní prostředky ochrany před nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ve veřejné správě, zhodnotit funkčnost a účinnost systému právní ochrany před nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem ve veřejné správě; - podat statistický přehled a znázornit ekonomické aspekty odboru odškodňování; - upozornit na klady a zápory, příležitosti a nedostatky, které by tuto oblast mohly ohrozit a pokusit se formulovat náměty a řešení

8 Úvod Metodika V první kapitole se budu zabývat odpovědnosti ve veřejné správě. Nejprve se pokusím vymezit a charakterizovat odpovědnost obecně, následně pak odpovědnost ve veřejné správě a především odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. V další kapitole se zaměřím na právní úpravu této problematiky (zákon č. 82/1998 Sb.) a jeho stručné srovnání s předchozí právní úpravou. Konkrétněji pak na předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci a na odpovědnost státu a odpovědnost územně správných celků. Tato část je také zaměřena na vymezení pojmu nesprávný úřední postup, jehož definice je velice obtížná. Dále je poukázáno na příčiny a rozlišení možných forem, vymezení postupu při uplatnění nároku na náhradu škody, způsob a rozsah. Závěrem jsou vymezeny dopady škody na subjekty, které škodu skutečně způsobily a uplynutí doby uplatnitelnosti nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu u soudu. Společná ustanovení jsou zaměřena na novelu zákona. Průběžně jsou v této kapitole zmiňovány příklady náhrady škody. V kapitole třetí se budu podrobně věnovat uplatnění náhrady škody u orgánu, Ministerstva spravedlnosti, který jedná jménem České republiky právě o náhradě škody způsobené při výkonu veřejné moci a poskytování peněžní pomoci obětem trestným činům. Z tohoto důvodu tato kapitola ukazuje i na právní úpravu odškodnění v důsledku trestného činu zákon č. 209/1997 Sb. Protože nejde o jev nijak ojedinělý a může se stát každému z nás, je popsáno jakým způsobem se lze domáhat odškodnění v souvislosti s trestným činem. Pokusím se objasnit tuto problematiku i na základě příkladů týkajících se náhrady škody. Čtvrtá kapitola stručně pojednává o statickém přehledu počtu podaných žádostí odboru odškodňování Ministerstva spravedlnosti. Navazuje na ni analýza zaměřená na výhody a nevýhody této problematiky. V závěru je snahou poukázat na nedostatky odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci a právní ochrana před nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem ve - 4 -

9 Úvod veřejné správě. Dále jsou stručně nastíněny možné směry řešení a zlepšení stávající právní úpravy, celkové zhodnocení efektivnosti této oblasti

10 Odpovědnost ve veřejné správě 1 Odpovědnost ve veřejné správě 1.1 Obecná charakteristika Právní odpovědnost je jedním ze základních institutů práva, jehož prostřednictvím jsou řešeny situace, kdy subjekt práva neuposlechne příkazu stanoveného závaznou právní normou a jeho chování je rozporu s objektivním právem. Předpokladem vzniku tohoto institutu byla otázka, jakým způsobem má společnost reagovat právě v těchto případech. Účelem tohoto institutu je odstranit důsledky, které vznikly protiprávním jednáním a nastolení stavu právního. Odpovědnost prostupuje jak právem soukromým, tak i právem veřejným. Odpovědnostní vztahy zasahují i do několika odvětví, někdy se při odpovědnosti prolínají odvětví soukromoprávní s veřejnoprávním. A právě takový průřez odpovědností soukromoprávní i veřejnoprávní představuje právě případ odpovědnosti za škodu působením veřejné moci. Při výkonu veřejné moci vzniká totiž škoda ze vztahu veřejnoprávního. Právní teorie rozlišuje odpovědnost objektivní, což je odpovědnost, která plyne z právních norem bez ohledu na zavinění odpovědného subjektu a odpovědnost subjektivní, což je konkrétně uložená sankce konkrétnímu subjektu práva za konkrétní porušení kdy odpovědnostní právní vztah vznikne zaviněním odpovědného subjektu. Institut odpovědnosti za škodu představuje jednu ze záruk zákonnosti ve veřejné správě. Poslání a postavení veřejné správy vyžaduje, aby právní úprava organizace i činnosti veřejné správy garantovala zákonnou realizaci jejich cílů a úkolů. K jejímu zajištění slouží takzvané záruky zákonnosti ve veřejné správě. Obecně je lze definovat jako souhrn právních prostředků, určených k zabezpečení dodržování a zákonné realizace práva pro případ jeho porušení. Mezi další záruky zákonnosti patří kontrola veřejné správy, právo na přístup k informacím, petice, stížnosti, podněty a další

11 Odpovědnost ve veřejné správě 1.2 Odpovědnost ve veřejné správě Veřejnou správou se rozumí správa veřejných záležitostí, která se realizuje jako projev výkonné moci ve státě. 1 Aby veřejná správa fungovala, je třeba přítomnosti její odpovědnosti vůči ostatní subjektům, ale i tyto subjekty musí odpovídat za porušení všech norem týkajících se veřejné správy. Zvláštním případem odpovědnosti, která má bezprostřední vztah k veřejné správě a postavení a činnosti jejich pracovníků, je tzv. odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Jak již bylo zmíněno v úvodu, institut odpovědnosti za škody způsobené při výkonu veřejné moci dává adresátům správně právních rozhodnutí možnost jakési obrany proti silnější straně právního vztahu a zároveň tento institut hlídá správně právní orgány při vydávání správních rozhodnutí a kontroluje i to, jak orgány veřejné moci postupují. Listina základních práv a svobod stanoví, že každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem, přičemž podmínky a podrobnosti stanoví zákon. 2 Jestliže veřejná správa jedná formou veřejného práva, pak platnou právní úpravou případné odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným postupem veřejné správy při výkonu veřejné moci představuje na základě čl. 36 odst. 3 Listiny zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Jestliže subjekty veřejné správy jednají formou soukromého práva jako jakékoli jiné právnické osoby, řídí se eventuální odpovědnosti za škodu tím způsobenou soukromoprávními předpisy, zejména občanským zákoníkem. 1 Polián, M. Vybrané problémy územní samosprávy [online]. Veřejná správa, č. 41, 1999 [cit 20. března 2006]. Dostupné na internetu: < 2 Fraumarová, K. Odpovědnost obcí a krajů za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem [online]. Veřejná správa, č. 21, 2002 [cit. 15.dubna 2006]. Dostupné na internetu:

12 Odpovědnost ve veřejné správě 1.3 Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci Za škodu způsobenou výkonem veřejné moci odpovídá jak stát, tak i územní samostatné celky, které jsou v jejich rámci samostatně odpovědnými subjekty. Stát odpovídá za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Státní mocí je třeba rozumět v souladu s čl. 2 odst. 1 Ústavy moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Zákon č. 82/1998 Sb. je koncipován tak, že podle něj lze uplatnit odpovědnost za škodu způsobenou pouze mocí výkonnou a soudní. Škodu způsobenou mocí zákonodárnou nelze podle zákona uplatňovat. 3 Tento zákon upravuje specifický právní prostředek, který má jednotlivcům poskytnout ochranu před takovým jednáním orgánů veřejné správy, které není v souladu s principy dobré správy. Účelem je především zabezpečit poškozeným účinnou náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ale také přecházet škodám. Tím je přispíváno především ke zkvalitňování výkonu veřejné moci. Smyslem není jen ochrana poškozených jednotlivců, ale také snaha zajistit, aby veřejná správa konala v souladu s právními předpisy. Z tohoto důvodu je také odpovědnost za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. koncipována jako odpovědnost objektivní, která má přispět k tomu, že poškozenému bude poskytnuta širší ochrana. 3 Červená, R. Nová právní úprava odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Bulletin advokacie, č. 8, 1998, s

13 Zákon 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou orgány veřejné moci 2 Zákon 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou orgány veřejné moci Zákon č.82/1998 Sb. přinesl oproti předchozí právní úpravě významnou změnu - zavedl vedle odpovědnosti státu nově i odpovědnost územních samosprávných celků (nejprve se jednalo pouze obce, v současnosti jde též o kraje.) Zákon tak reagoval na změnu společenského i právního systému v naší zemi, neboť při koncipování předchozího zákona č.58/1969 Sb. byla veškerá veřejná moc soustředěna pouze v rukou státu. 4 Zákon č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je založen na principu, že stát odpovídá za škodu způsobenou při výkonu soudnictví a veřejné správy. Neodpovídá však ve věcech legislativy. Územní samosprávné celky odpovídají za škodu při výkonu veřejné moci svěřené jim zákonem v rámci samostatné působnosti. Stát i územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem také škodu, která vznikla nemajetkovou újmou. Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního, nebo v řízení trestním a b) nesprávným úředním postupem. Jde o objektivní odpovědnost státu (bez ohledu na zavinění), jíž se nelze zprostit ( 2) a která je založena na současném splnění tří podmínek: 1) nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup, 2) vznik škody 3) příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí či nesprávným úředním postupem a vznikem škody. 5 4 Fraumarová, K. Odpovědnost obcí a krajů za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem [online]. Veřejná správa, č. 21, 2002 [cit. 15.dubna 2006]. Dostupné na internetu: 5 Vojtek, P., 15 Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Komentář. 1.vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 15. ISBN

14 Zákon 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou orgány veřejné moci 2.1 Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu způsobené veřejnou mocí Jak již bylo uvedeno, ke vzniku odpovědnosti orgánu veřejné moci je nutné, aby byly splněny tři základní předpoklady. Bez nich by nemohlo dojít k uplatnění tohoto institutu. 1) Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup Nejdříve musí dojít k vydání aktu, v občanském soudním řízení, ve správním řízení nebo v řízení trestním, který je nezákonný nebo postup orgánu, který při vydáni individuálního aktu podnikal, musí být nesprávný. Nezákonné rozhodnutí je takové rozhodnutí, které je v rozporu s objektivním právem. Pojem nesprávný úřední postup v zákoně definován není. Přistoupit k definici nesprávného úředního postupu by s sebou mohlo nést nebezpečí, pokud by nedošlo k definování všech možností. Tento postup může totiž spočívat jak v činnosti, tak i v nečinnosti příslušných subjektů, které vykonávají veřejnou moc, může také spočívat v porušení zákona, podzákonných právních předpisů, vnitřních směrnic jednotlivých orgánů nebo nepsaných povinností. Ze zákona je zřejmé, že nesprávným úředním postupem je také porušení povinností učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Jedná se zejména o lhůty stanovené procesními předpisy pro rozhodování, doručení, vyhotovení rozhodnutí apod. Zákon č. 58/1969 vymezení nesprávného úředního postupu neobsahoval, jeho specifikace tak byla ponechána aplikační praxi. 6 Jednou z forem nesprávného úředního postupu je nečinnost veřejné správy. Tato nečinnost spočívá v nevydání rozhodnutí či neprovedení úkonu v zákonem stanovené lhůtě. Aby však určité opomenutí vydat rozhodnutí či provést úkon mohlo být označeno za nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., musí zákon stanovit nejen povinnosti vydat, ale i lhůtu, ve které se tak musí výslovně stát. 7 6 Červená, R. Nová právní úprava odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. s Fraumarová, K. Ochrana před nečinností veřejné správy v českém právním řádu. Praha: Linde Praha, 2004, s ISBN

15 Zákon 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou orgány veřejné moci 2)Vznik škody Škoda způsobená při výkonu veřejném moci může mít různý charakter. Bývá většinou materiální povahy, může se ale jednat i o škodu na zdraví či na životě. Podle novely zákona se může jednat i o nemateriální újmu. 3)Příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí či nesprávným úředním postupem a vznikem škody Odpovědnost může vzniknout jen tehdy, jestliže nezákonné rozhodnutí, resp. nesprávný úřední postup byly příčinou vzniku škody. Neprokáže-li subjekt práva, že ke vzniku škody došlo vydáním nezákonného rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem, pak nemůže být uplatněn postup ze zákona o náhradě škody způsobené při výkonu veřejné moci. Z výše uvedeného vyplývá, že odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci je objektivní a odpovědnosti podle tohoto zákona se nelze zprostit. Všechny objektivní předpoklady vzniku odpovědnosti musí poškozený prokázat. Následující příklad se týká nesprávného úředního postupu vedoucí k odpovědnosti státu za škodu. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR je uvedeno v Příloze 1. Žalobce se domáhal, aby žalované byla uložena povinnosti zaplatit mu částku ,- Kč s 19% úrokem z prodlení, z níž částku ,- Kč požaduje zaplatit jako neoprávněný majetkový prospěch vzniklý bývalému Československému státu s tím, že při veřejné dražbě provozní jednotky byla žalobci prodána i část pozemku, jehož vlastníkem v té době nebyl stát. Za převod tohoto pozemku přijal stát od žalobce kupní cenu ve výši ,- Kč. Vzhledem k tomu, že vlastníci později listinnými důkazy doložili své vlastnické právo k pozemku, koupil od nich žalobce kupní smlouvou část tohoto pozemku za kupní cenu ,- Kč. Dále žalobce uplatnil nárok na náhradu škody ve výši ,- Kč, která mu vznikla zaplacením úroků za úvěru poskytnutý mu podle smlouvy o úvěru uzavřené s Č. s. v souvislosti se zaplacením kupní ceny za vydraženou provozní jednotku. V případě, že by žalovaná vznesla námitku promlčení uplatněných nároků a soud této námitce přisvědčil, navrhl žalobce, aby jeho požadavek na zaplacení částky ,- Kč byl posouzen jako nárok na náhradu škody z titulu nesprávného úředního postupu orgánu státu podle 18 zák. č. 58/1969 Sb., jehož se stát dopustil vydražením nemovitosti, k níž neměl vlastnické

16 Zákon 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou orgány veřejné moci právo, čím došlo ke zmenšení majetku žalobce, a to jednak úhradou dražební ceny za pozemek ve výši ,- Kč a dále zaplacením úroků za poskytnutý úvěr ve výši Kč. Dražba majetku podle zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, jehož vlastníkem nebyl stát, představuje nesprávný úřední postup vedoucí k odpovědnosti státu za škodu. Druhý příklad znázorňuje případ, kdy se o nesprávný úřední postup nejedná. Žalobce se domáhal náhrady škody, která mu byla způsobena tím, že na základě výjimky ze zákazu převodu státního majetku, udělené ministerstvem zemědělství, převedl Státní statek V., státní podnik, do vlastnictví žalobce část majetku, který byl následně rozhodnutími Okresního úřadu vydán do vlastnictví nového vlastníka. Ten se domáhal vyklízení nemovitosti, proto byl žalobce nucen zrušit výrobu zavedenou v této nemovitosti. Vznikla mu tak škoda nejméně 3, ,- Kč, spočívající v rozdílu mezi skutečnou cenou pozemků a staveb v době jejich vydání, kterou by žalobce mohl získat při jejich prodeji, a cenou, kterou za ně při koupi zaplatil a která mu byla vrácena, dále v nákladech na rozdělanou a nedokončenou výrobu a v ušlém zisku z nedokončené výroby, v penále za nedodržení smluv, v nákladech na likvidaci provozu a v ušlém zisku nerealizováním smluv o budoucích smlouvách. Žalobce spatřuje nesprávný úřední postup ministerstva zemědělství v tom, že výše uvedená výjimka byla udělena, aniž byly řádně posouzeny všechny okolnosti případu a aniž byla vzata v úvahu připravovaná právní úprava - zákon, pod č. 229/1991 Sb., s tím, že při správném postupu neměla být výjimka povolena, resp. rozhodnutí o ní mělo být odloženo. Státní statek V. však požádal ministerstvo zemědělství o povolení odprodeje provozu truhlárny a katru včetně strojního vybavení žalobci. Zástupce žalobce tuto záležitost projednal na ministerstvu zemědělství a byla udělena výjimka. Žalobce vzápětí uzavřel se státním statkem hospodářskou smlouvu o převodu tohoto majetku. Soud odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem ministerstva zemědělství neshledal. Pro vyřizování žádostí o povolení výjimky ze zákazu převodu vlastnictví majetku, k němuž mají právo hospodaření státní podniky, nebyl předepsán žádný zvláštní postup ani nebyla stanovena hlediska, z nichž by se mělo vycházet. Nebylo prokázáno, že by při udělení výjimky došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Rozhodnutí Nejvyššího soudu je uvedeno v Příloze

17 Zákon 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou orgány veřejné moci 2.2 Uplatnění odpovědnost za škodu způsobenou veřejnou mocí Jak vyplývá z výše uvedeného, za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát a územně samosprávné celky Odpovědnost státu Odpovědnost státu se nevztahuje jen na škodu, kterou způsobily orgány státu, ale i na škodu, kterou způsobily právnické a fyzické osoby, 8 při výkonu státní správy, která jim byla svěřená zákonem nebo na základě zákona. Nově byl zakotven pojem úřední osoby, který pokrývají právnické a fyzické osoby odlišné od státu, jimž byl státem svěřen výkon státní správy na určitém úseku. Jde například o fyzickou osobu vykonávající lesní stráž, mysliveckou, rybářskou, vodní stráž a fyzické osoby vykovávající funkci ředitele školy, předškolního nebo školského zařízení. Podmínkou samozřejmě je, že škoda byla způsobená právě při výkonu svěřené státní správy, jinak úřední osoby odpovídají za škodu podle obecných předpisů. 9 Dále stát odpovídá za škodu, kterou způsobily orgánu územních celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona. Ministerstva nebo jiné ústřední úřady, které jménem státu v odpovědnostních vztazích vystupují, stát nezastupují, ale ze zákona za něj jednají. Při určování, který ústřední úřad za stát v konkrétním případě jedná, je třeba vycházet především z vymezené působnosti ústředních úřadů. 10 Jak již bylo uvedeno výše, zákon rozlišuje dvě základní formy objektivní odpovědnosti za škody způsobené veřejnou mocí, a to o nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup. 8 Hendrych, D. a kol. Správní právo, obecná část. 4 vydání. Praha: C. H. Beck, 2001, 521 s. 310 ISBN Vojtek, P., Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Komentář. 1.vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 21 a 42. ISBN Červená, R. Nová právní úprava odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Bulletin advokacie, č. 8, 1998, s

18 Zákon 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou orgány veřejné moci Nezákonné rozhodnutí Podmínkou odpovědnosti za škodu způsobené nezákonným rozhodnutím je existence rozhodnutí. Musí jít o rozhodnutí pravomocné, neboť se vychází z toho, že do okamžiku právní moci má účastník řízení procesní možnost obrany proti rozhodnutí, které je pro něj nepříznivé. Podmínka nezákonnosti rozhodnutí je splněna pouze tehdy, bylo-li toto rozhodnutí jako nezákonné zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. 8 Podmínka vzniku nároku na náhradu škody je stanovena podáním proti nezákonnému rozhodnutí řádných opravných prostředků, kterými jsou odvolání, rozklad, námitky, odpor, stížnosti. Nesprávný úřední postup Jak bylo uvedeno výše, nesprávný úřední postup není v platné právní úpravě blíže definován a přistoupit k jeho definici je velice obtížné. Tento postup může spočívat jak v činnosti tak v nečinnosti příslušných subjektů vykonávajících veřejnou moc, může spočívat v porušení zákona, tak v porušení podzákonných právních předpisů. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nedodrží-li orgán, jenž je ze zákona povinen ve věci rozhodovat, lhůty stanovené zákonem (např. správním řádem) pro rozhodování, lhůty k doručení písemného vyhotovení rozhodnutí (stanovené např. občanským soudním řádem) nebo poruší-li obecná ustanovení procesních předpisů, která zakotvují povinností vyřizovat věci, které jsou předmětem řízení, včas a bez zbytečných odkladů, může tedy jít o nesprávný úřední postup. 10 Náhrada škody Zákon ukládá poškozenému, aby svůj nárok na náhradu škody uplatnil nejprve u příslušného ministerstva či jiného ústředního správního úřadu ( 6). Smyslem této úpravy je umožnit ústřednímu orgánu, aby nárok projednal a v případě jeho opodstatněnosti jej uspokojil, tedy aby bylo možno předcházet zbytečným soudním sporům. Tento orgán může

19 Zákon 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou orgány veřejné moci plně vyhovět požadavku účastníka. Nárok na náhradu škody nelze uplatnit dříve, než uplyne šestiměsíční lhůta běžící právě od uplatnění nároku poškozeným u ústředního orgánu. 11 Nebyl-li nárok do šesti měsíců uspokojen, pak má poškozený právo domáhat se náhrady u soudu. Orgány, u kterých lze uplatnit náhradu škody a) Ministerstvo spravedlnosti - v případě, kdy došlo ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, bylo-li soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, kterým soud rozhodl o opravném prostředku, nebo žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti. Této problematice se podrobněji budu věnovat v další kapitole. b) Příslušný úřad došlo-li ke chybě v odvětví státní správy vykonávané jejími orgány, které náleží do její působnosti, a v těch případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, kterým soud rozhodl o opravném prostředku nebo o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží od působnosti tohoto úřadu. Nepodaří-li se příslušný úřad určit, pak jedná za stát Ministerstvo financí. c) Nejvyšší kontrolní úřad nebo Česká národní banka pokud bylo nezákonné rozhodnutí jimi vydáno nebo u nich došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Způsob a rozsah náhrady škody Náhrada škody je v zákoně upravena v ustanovení 27 až 31, která se zabývají: 11 Vojtek, P. Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Komentář. 1.vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 83. ISBN

20 Zákon 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou orgány veřejné moci Tab.1: Způsob a rozsah náhrady škody Právo na náhradu Kdo náklady na výživu pozůstalí po poškozeném, který zemřel v důsledku výkonu státní moci nebo výkonu pravomocí územních celků v samostatné působnosti náklady spojené s léčením ti, kdo tyto náklady vynaložili a náklady pohřbu ušlého zisku poškozený v prokázané výši 12 náklady řízení náklady zastoupení - součást nákladů řízení 14 poškozený, pokud byly účelně vynaloženy na zrušení, změnu nezákonného rozhodnutí nebo nápravu nesprávného postupu 13 poškozený Zdroj: vlastní práce - způsob výpočtu průměrného výdělku pro určení ušlého zisku stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je č. 116/1998 Sb., které odkazuje na zákon č. 1/1992 Sb. o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a průměrném výdělku; - na žádost poškozeného lze při výpočtu náhrady škody jako průměrný výdělek před poškozením použít průměrný výdělek v době před zahájením trestního stíhání, pokud je to pro poškozeného výhodnější; - v případě nesprávného úředního postupu náhrada škody zahrnuje náhradu nákladů řízení, které poškozenému vznikly v řízení, v němž došlo k nesprávnému úřednímu postupu, pokud tyto náklady s nesprávným úředním postupem souvisejí. 12 Pokud to není možné, pak za každý započatý den výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranné výchovy nebo ochranného léčení náleží poškozenému náhrada ušlého zisku ve výši 170 Kč. 13 Náhradu nákladů řízení může uplatnit pouze tehdy, pokud neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. 14 Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování

21 Zákon 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou orgány veřejné moci Zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu Škoda způsobená nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem se poskytuje i přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak. Při stanovení výše se přihlíží k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případě nesprávného úředního postupu, konkrétně porušení povinností učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, se přihlíží ke stanovení přiměřeného zadostiučinění ke konkrétním okolnostem případu, zejména k - celkové délce řízení, - složitosti řízení, - jednání poškozeného, který přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, - postup orgánu veřejné moci během řízení, - a významu předmětu řízení poškozeného Odpovědnost územně správních celků v samostatné působnosti Územními samosprávnými celky jsou kraje a obce. Územní samosprávné celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Nenesou tedy obdobně jako stát odpovědnost za škodu způsobenou obecně závaznými vyhláškami. Odpovědnost územně samosprávných celků v rámci samostatné působnosti je založena na obdobných principech jako odpovědnost státu, bylo však přihlédnuto ke specifickým rysům, které s sebou výkon veřejné správy územními samosprávnými celky nese. 16 Odlišnost spočívá především v tom, že obce ani kraje nemají pravomoc rozhodovat v trestních věcech, a proto zde nepřichází v úvahu jejich odpovědnost za rozhodnutí o vazbě, trestu nebo ochranném opatření. Jedním z nejdůležitějších důvodů proč vznikla nová úprava této problematiky je právě tato část zákona. Z ustanovení 19 vyplývá, že územními celky v samostatné působnosti 15 31a OdpŠk. 16 Červená, R. Nová právní úprava odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Bulletin advokacie, č. 8, 1998, s

22 Zákon 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou orgány veřejné moci odpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy jednak nezákonným rozhodnutím, a také nesprávným úředním postupem. Nezákonné rozhodnutí Nezákonným rozhodnutím se i v případě odpovědnosti územních celků v samostatné působnosti rozumí rozhodnutí jako individuální právní akt, stejně jako v případech nezákonného rozhodnutí státu. Pro nezákonná rozhodnutí vydaná orgány územní samosprávy v samostatné působnosti obsahuje tato část zákona zvláštnosti. Je nutno rozlišovat, zda bylo rozhodnutí vydáno v řízení, na kterém se vztahují předpisy o správním řízení nebo v řízení, kdy se nepostupuje podle správního řádu. V řízení, na které se vztahují předpisy o správním řízení mají účastníci nárok na náhradu škody, která jim v tomto řízení vznikla. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž mělo být jednáno jako s účastníkem řízení, avšak jednáno s ním nebylo. V případě řízení, kdy se nepostupuje podle správního řádu, má nárok na náhradu škody každý, komu byla tímto nezákonným rozhodnutím způsobena škoda. Nesprávný úřední postup Územní celky v samostatné působnosti odpovídají obdobně jako stát také za škodu, kterou způsobí svým nesprávným úředním postupem. Při srovnání s ustanovením, které upravuje nesprávný úřední postup státu, chybělo v 22 vymezení nesprávného úředního postupu ve vztahu k porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nabízela se otázka, zda byl tento nesoulad záměrný, takže by v případě územně správních celků nebylo možné považovat za nesprávný úřední postup nevydání rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Novela zákona již stanovila, že nesprávným úředním postupem je také porušeni povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Pokud zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě

23 Zákon 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou orgány veřejné moci Náhrada škody Podmínky náhrady škody, které jsou stanoveny v zákoně, se liší podle charakteru, v němž bylo zákonné rozhodnutí vydáno: a) Pokud je nezákonné rozhodnutí územního samosprávné celku v samostatné působnosti vydáno v rámci správního řízení, jsou podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu i vymezení účastníků obdobné jako u odpovědnosti státu nezákonného rozhodnutí. b) Bylo-li rozhodnutí vydáno postupem, který není stanoven předpisy o správním řízení, pak lze nárok na náhradu škody uplatnit tehdy, pokud bylo vykonatelné rozhodnutí zrušeno pro nezákonnost příslušným orgánem. 17 V souvislosti s náhradou škody způsobenou územním celkem v samostatné působnosti jeho nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, právní předpis nepředpokládá předběžné projednání nároku u ústředního orgánu, tak jak je tomu v případě škody způsobené státem. Poškozený se nejdříve obrátí se svým nárokem na územní celek s požadavkem náhrady škody. Pokud mu územní celek v jeho žádosti nevyhoví, má možnost se obrátit s žalobou na soud. Způsob a rozsah náhrady škody Způsob a rozsah náhrady škody upravují ustanovení Je ovšem možné použít jen ta ustanovení, která se vztahují k odpovědnosti územního celku. Nebudou zde platit například ustanovení o náhradě škody v případě vazby, trestu a ochranném opatření. Nárok na náhradu škody nelze přiznat, jestliže poškozený nevyužil možnosti podat proti nezákonnému rozhodnutí vydanému ve správním řízení řádný opravný prostředek Červená, R. Nová právní úprava odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Bulletin advokacie, č. 8, 1998, s Šromová, E. Odpovědnost za plnění úkolů obecního úřadu. Veřejná správa č. 21, 2005, s.21. ISSN

24 Zákon 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou orgány veřejné moci 2.3 Regresní úhrada Smyslem regresní úhrady je zajistit, aby důsledky způsobené škody dopadly na ty subjekty, jež škodu skutečně způsobily svou činností. Právo státu na regresní úhradu je upraveno v ustanovení 16 až 18. Jde o možnost státu požadovat regresní úhradu od právnických a fyzických osob, kterým byl svěřen výkon státní správy a od obcí, pokud stát za škodu jimi způsobenou odpovídá. Možnost státu požadovat regresní úhradu od jeho orgánů zákon vyloučil, protože by tak docházelo pouze k přelévání peněz v rámci státního rozpočtu. Nahradí- li stát škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, může požadovat náhradu na úředních osobách a na územních samosprávných celcích, pokud škodu způsobily při výkonu státní správy. Právní úprava regresní úhrady v souvislosti se vznikem odpovědnosti za škodu územního celku v samostatné působnosti je upravena v 23 až 25 zákona č. 82/1998 Sb. V případě, že územní celek v samostatné působnosti nahradil škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a při vydaní tohoto rozhodnutí se řídil nesprávným názorem příslušného orgánu, který v řízení zrušil původní nezákonné rozhodnutí celku v samostatné působnosti, může požadovat regresní úhradu na kraji nebo na státu. Stejně tak v případě, že ze stejného důvodu poskytl zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Nelze ale například uplatňovat regresní úhradu na úředníkovi, který se podílel na vydání rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu na příkaz nadřízeného s výjimkou případu, že se úředník uposlechnutím příkazu dopustil trestného činu Promlčení Promlčením se rozumí marné uplynutí doby, kdy by mohlo být nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup uplatitelné u soudu Týká se jak vlastního uplatnění nároku, tak regresních úhrad. V zákoně je promlčení upraveno v 32 až Šromová, E. Odpovědnost za plnění úkolů obecního úřadu. Veřejná správa č. 21, 2005, s.21. ISSN

25 Zákon 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou orgány veřejné moci Tab. 2: Promlčení Doba Od kdy škoda dle zákona 3 roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá podmínka zrušení rozhodnutí 10 let ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí nemajetková újma za 6 měsíců ode dne kdy se poškozený o vzniklé škodě dozvěděl 20 nemajetková újmu vniklá nesprávným úředním postupem 21 neskončí dříve než za 6 měsíců ode dne skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. škoda způsobená rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nárok státu nebo územního celku v samostatné působnosti na regresní úhradu nárok územního celku v přenesené působnosti a úřední osoby na regresní úhradu 2 roky ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí 23 1 rok ode dne, kdy byla zaplacena náhrada škody 1 rok ode dne, kdy byla zaplacena regresní úhrada promlčení neběží nejdéle 6 měsíců ode dne uplatnění nároku na náhrady škody do skončení předběžného projednání Zdroj: vlastní práce 20 nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. 21 Nesprávným úředním postupem je v tomto případě porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. 23 zprošťujícím rozhodnutím, rozhodnutím jímž bylo trestní řízení zastaveno, zrušující rozhodnutí, jímž byla věc postoupena jinému orgánu, nebo rozhodnutí odsuzující k mírnějšímu trestu

26 Odškodňování v působnosti Ministerstva spravedlnosti 3 Odškodňování v působnosti Ministerstva spravedlnosti Jak již bylo uvedeno výše, Ministerstvo spravedlnosti je jeden z orgánu, u kterého lze uplatnit náhradu škody v případě, kdy ke škodě došlo v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení. Do působnosti Ministerstva spravedlnosti náleží jednat jménem České Republiky o náhradě škody způsobené při výkonu veřejné moci a poskytovat peněžitou pomoc obětem trestné činnosti. Jednání Ministerstva spravedlnosti jménem státu spočívá v tom, že posoudí uplatněné nároky z hlediska možnosti jejich mimosoudního uspokojení. Nárok na náhradu škody může mimosoudně vypořádat v případech, kdy jej lze považovat za nesporný. Výsledkem tohoto neformálního projednání, které nemá povahu správního řízení, je v kladném případě úplné (či částečné) vypořádání uplatňovaného nároku a výplata odpovídající peněžní částky. V záporném případě odbor odškodňování projednání uzavře sdělením stanoviska, že nárok není možné mimosoudně vypořádat. 22 Je zde také možnost podat žalobu proti České Republice Ministerstvu spravedlnosti a vyvolat občanské soudní řízení, pokud dotyčný není s odmítavým stanoviskem srozuměn a hodlá prokazovat důvodnost tvrzeného nároku. Ministerstvo spravedlnosti nemůže posuzovat jiné případy náhrady škody, než takové, které jsou upraveny dále uvedenými právními normami. Za základní právní předpisy, jimiž je vymezena působnost Ministerstva spravedlnosti a jsou stanoveny podmínky pro vznik nároku na poskytnutí finanční náhrady, ze kterých vychází činnost odboru odškodňování, lze považovat: - Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů; - nařízení vlády č. 116/1998 Sb., kterým se provádí zákon č. 82/1998 Sb. - Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů; 22 Ministerstvo spravedlnosti České republiky, [online], [cit. 2. května 2006].Dostupné na internetu: <

27 Odškodňování v působnosti Ministerstva spravedlnosti - Zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti o změně a doplnění některých zákonů; ve znění pozdějších předpisů. 3.1 Uplatnění nároku na náhradu škody způsobené při výkonu státní moci Uplatnit nárok na náhradu škody způsobené při výkonu státní moci lze v případě, pokud ke škodě došlo v občanském soudním řízení nebo v řízení trestním, v soudnictví správním, a také v těch případech, kdy stát odpovídá za postup notáře či exekutora. V ustanoveních 9 až 12 zákona č. 82/1998 Sb., jsou vymezeny zvláštní kategorie rozhodnutí vydaných v trestním řízení. Tato rozhodnutí mají specifický charakter, proto je u nich odpovědnost státu upravena zvláštním způsobem. To znamená, že z části jsou podmínky odpovědnosti stanoveny odlišně od obecné úpravy, projevuje se i odlišnou úpravou délky a počátku běhu promlčecí doby. Ministerstvo spravedlnosti jedná jménem České republiky o poskytnutí odškodnění v případech, kdy škoda byla způsobena: a) nezákonným rozhodnutím vydaným v občanském soudním řízení nebo v řízení trestním. Jak již bylo uvedeno dříve, nárok na náhradu škody v tomto případě lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo příslušným orgánem pro nezákonnost zrušeno nebo změněno. Podmínkou ale je, že poškozený jako účastník řízení využil možnosti podat proti nezákonnému rozhodnutí řádný opravný prostředek. Právo na náhradu škody mají účastníci řízení nebo ten s nímž nebylo jako s účastníkem jednáno, ačkoli jednáno být mělo v řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož mu vznikla škoda. b) rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření. Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě má ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno nebo byl obžaloby zproštěn nebo věc byla postoupena jinému orgánu

28 Odškodňování v působnosti Ministerstva spravedlnosti Nejtypičtější majetkovou újmou je v tomto případě ztráta výdělku (ušlého zisku) po dobu výkonu vazby, která se odškodňuje i tehdy, nebyla-li způsobena újmou na zdraví, dále jde o náklady řízení spojené především s tím, že vzetí do vazby je důvodem nutné obhajoby, a vyloučena není ani náhrada nemajetkové újmy spojené s újmou na zdraví (bolestné či snížení společenského uplatnění), je-li v příčinné souvislosti s výkonem vazby. 23 Vznik nároku je ale vyloučen případě, kdy došlo k zastavení trestního stíhaní z důvodu, že obviněný nebyl odpovědný za své činy z důvodu nepříčetnosti nebo byl zproštěn obžaloby z téhož důvodu. Dále v případech trestního stíhání, které je pro milost nebo amnestii prezidenta republiky nepřípustné z důvodu nedostatku věku osoby, která není za své jednání trestně odpovědná. Další příklad se týká žalobce, který se domáhal nároku na náhradu škody, jenž mu měla vzniknout tím, že žalovaný, kterého jako advokáta požádal o právní pomoc při uplatnění nároku na náhradu škody vůči státu způsobenou mu rozhodnutím o vazbě, neodeslal žádost o předběžné projednání tohoto nároku v zákonné lhůtě Ministerstvu spravedlnosti ČR. Jednalo se o nárok na zaplacení částky, která se skládá z náhrady nákladů na nutnou obhajobu, náhrady za ztrátu z podnikání a dále náhradu za nemožnost splácení půjček, úvěrů a úroků po dobu trvání vazby. Žalobce však před vzetím do vazby měl řadu dluhů a nevytvořil v potřebném rozsahu zisk, z něhož by své finanční závazky mohl plnit, takže ani v případě, kdy by na něj vazba uvalena nebyla, své závazky by včas nesplnil. A jestliže žalobci vznikla v důsledku včasného nezaplacení splátek na půjčky povinnost uhradit věřitelům úroky z prodlení, nedošlo k tomu v příčinné souvislosti s výkonem vazby. Nebyl-li tedy nárok žalobce na náhradu škody představující jeho nesplacené dluhy z půjček a úvěrů a úroky z prodlení za dobu trvání vazby proti státu opodstatněný, nejsou předpoklady odpovědnosti žalovaného za škodu splněny. Majetkovou újmu poškozeného, který byl neoprávněně vzat do vazby by v tomto případě mohla představovat jen tehdy, pokud právě v důsledku vzetí do vazby nemohl svým závazkům v době jejich splatnosti dostát. Rozhodnutí Nejvyššího soudu je uvedeno v Příloze 3. Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o trestu má ten, na němž byl zcela nebo z části vykonán trest, jestliže v pozdějším řízení bylo rozhodnutí o uložení trestu jako 23 Vojtek, P., Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Komentář. 1.vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s ISBN

29 Odškodňování v působnosti Ministerstva spravedlnosti nezákonné zrušeno, nebo byl v pozdějším řízení odsouzen k mírnějšímu trestu než který byl na něm vykonán na podkladě zrušeného rozsudku. Odškodňují se zejména majetkové újmy v podobě skutečné škody a ušlého zisku (nejčastěji ušlý výdělek po dobu výkonu trestu odnětí svobody, případně ušlý zisk z užívání věci v případě propadnutí věci či majetku) nebo nemajetkové újmy spojené s újmou na zdraví (bolestné či stížení společenského uplatnění), jsou-li v příčinné souvislosti s výkonem trestu. 24 Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o ochranném opatření má ten, na němž bylo zcela nebo z části vykonáno ochranné opatření, pokud bylo rozhodnutí v pozdějším řízení jako nezákonné zrušeno. Ochrannými opatřeními jsou ochranné léčení, ochranná výchova, kterou lze uložit jen mladistvému, a zabrání věci. Charakter ušlého zisku může mít například ztráta příjmu za pronájem věci či za její výdělečné používání po dobu, kdy s ní poškozený nemohl disponovat v důsledku toho, že věc byla předmětem nezákonně uloženého zabrání věci. Výkon ochranného léčení či ústavní výchovy může vést ke ztrátě na výdělku po dobu výkonu a samozřejmě se odškodňuje i tehdy, nebyla-li ztráta způsobena újmou na zdraví. V případě újmy na zdraví se hradí zejména nemajetkové újmy spočívající v bolestném či ztížení společenského uplatnění. 27 c) nesprávným úředním postupem orgánů státu v občanském soudním řízení nebo v řízení trestním a v případech zákonem stanovených některých úkonů notářů a soudních exekutorů. Pojem nesprávný úřední postup v zákoně definován není a přistoupit k jeho definici je velice obtížené. (více o této definici bylo pojednáno v předchozí kapitole ). 3.2 Podmínky a postup Podat žádost je oprávněna fyzická či právnická osoba, která tvrdí, že jí vznikl nárok na náhradu škody a je způsobilá vlastními právními úkony uplatňovat nárok na náhradu škody, a to bez ohledu na státní příslušnost či sídlo. Nezletilec, či osoba, která je zbavena 24 Vojtek, P., Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Komentář. 1.vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s ISBN

30 Odškodňování v působnosti Ministerstva spravedlnosti či omezena ve způsobilosti k právním zákonného anebo ustanoveného zástupce. 25 úkonům, uplatňuje nárok prostřednictvím Ministerstvo spravedlnosti při rozhodování o přiznání náhrady škody neprovádí dokazování a nevydává závazné rozhodnutí. Mimosoudně může nárok na náhradu škody vypořádat v případech, kdy jej lze považovat za nesporný. V případě, ve kterých je třeba provádět dokazování, nebo takové, jejichž vyřazení odvisí od složitějšího právního hodnocení, budou ze zákona projednány a rozhodnuty v občanském soudním řízení, tedy soudem, a to na základě žaloby podané poškozeným. V soudním sporu pak Ministerstvo spravedlnosti jedná jménem žalované České republiky. 3.3 Nárok na náhradu Nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem lze uplatnit přímo žalobou u soudu, což ovšem nevylučuje možnost pokusit se o mimosoudní vyřízení uplatnění požadavku na odškodnění u Ministerstva spravedlnosti. 18 Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím a rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatřením se vždy nejprve uplatňuje u Ministerstva spravedlnosti. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok ministerstvem plně uspokojen. 3.4 Mimosoudní poskytnutí odškodnění Požadavek na mimosoudní poskytnutí odškodnění se podává písemně na Ministerstvo spravedlnosti, odbor odškodňování. Mimosoudní projednání není zpoplatněno. V požadavku je nutné zejména uvést: - přesné označení poškozeného (jméno, příjmení, rodné číslo, adresa, bydliště a u právnických osob přesný název, IČ, sídlo a v případě zastoupení je třeba předložit originál plné moci; 25 Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. [cit. 2. května 2006].Dostupné na internetu: <