aneb KANÁREK BORN STUPID? TRY AGAIN. Jiří Pokorný PITOMOST

Transkript

1 Jiří Pokorný PITOMOST aneb KANÁREK BORN STUPID? TRY AGAIN. Zřizovatelem Divadla F. X. Šaldy je statutární město Liberec. Umělecká činnost divadla se uskutečňuje také za finanční mdfxšpodpory Libereckého kraje a Ministerstva kultury ČR.

2 Juraj Háder Jiří Pokorný PITOMOST aneb KANÁREK Režie Scéna Kostýmy Hudba Dramaturgie Jiří Pokorný Petr B. Novák Jana Preková Petr Hromádka Martin Urban PREMIÉRA 4. PROSINCE 2015 V MALÉM DIVADLE

3 OSOBY OBSAZENÍ Miluška Blanka David Kanárek Ruda Kanárek Ruda, vtělení Miluščina manžela Exekutor Alžběta Zubr Pila Juraj Háder neviditelný herec Přemysl Houška Martin Polách Michaela Foitová Tomáš Impseil Matěj Nechvátal Inspice a nápověda Přemysl Houška Zvláštní poděkování Monice Tomkové za asistenční práci na inscenaci.

4 PITOMOST ANEB KANÁREK je původní hra, která má v Liberci svoji vůbec první a jak se v divadle říká, světovou premiéru. Uveďme k ní několik poznámek. Předem je nutné říci, že jsme se s Ivanem Rajmontem, jako šéfem činohry, rozhodli otevřít divadlo pro několik českých původních her různých témat i podob a autorů různého věku i různých renomé: Karel Steigerwald, Cena facky, renomovaný autor píše o nestoudnosti dnešních komunistů. Tomáš Jarkovský a Jakub Vašíček, Jiří Mucha: Carpe diem. Mladí autoři pracující netradičním způsobem na starém příběhu. Jiří Pokorný, Pitomost aneb Kanárek, autor střední generace, který je nonkonformní a věnuje se živým tématům všední současnosti. Čeká nás ještě zkušený a známý Arnošt Goldflam s tématem nadčasovým. Není jednoduché uvádět současné české autory. Je to riskantní, ale je to nutné. A je to i tak trochu povinnost vůči kultuře naší země. Každé divadlo by se k tomu mělo odhodlat. Proto jsme připravili tak trochu českou sezonu. Pitomost aneb Kanárek je hrou na témata až banálně každodenní. V naší zemi probíhají tisíce exekucí měsíčně. Většinou dopadají na lidi, kteří nejsou nijak bohatí a upadli do různých pastí velice špatně pochopeného kapitalismu, který má ve všech postkomunistických zemích stále ještě navrch. Je vnímán zleva i zprava jako boj bez pravidel každého s každým. Spolu s nabytou svobodou se uvolnila energie jisté bezprizornosti, infantility, kterou v lidech pěstoval komunistický režim a které si nebyli zcela vědomi. Ta mnohé přivedla k víře, že ať udělají, co udělají, nakonec se o ně někdo musí postarat. Současně s tím ještě perfidita tvůrců norem vede často k tomu, že se ze zástupců státu stávají gangsteři a z gangsterů zástupci státu. Rozpadlé rodiny, drogy a gamblerství tu byly vždycky. I za komunistické vlády. Řečeno s nadhledem: jen na to vše nebylo tolik peněz. A také se o tom nepsalo, dokonce i nesmělo psát. To si mnozí dnes neuvědomují. Z toho všeho vzniká amalgám, který je pro svobodné společenství zničující. Zkrátka Pitomost je o pitomosti, která přeroste-li míru, zničí jednotlivce, rodiny, a společnost učiní náchylnou k přijímání tak pitomých norem, že ji to rozloží. To není naše realita. To je nebezpečí, které na nás číhá jak uvnitř jednotlivce, tak uvnitř společnosti, kterou tvoříme. Jiří Pokorný si pro svá témata vybral jistou formu drsné komedie. Tak trochu gangsterské komedie, která nadsazuje a zaplete do reality i sny a jisté neskutečno, které vyplývá z lidských přání. Měla by budit jak hrůzu, tak i osvobozující smích z toho, že někdy se neskutečno stává realitou, která překonává lidskou fantazii. A starý citát, už nevím z koho, praví, že smáti se, znamená lépe věděti. Martin Polách Tomáš Impseil Hanuš Bor Martin Stránský

5 Jiří Hájek Zdeněk Plech Matěj Jaromír Nechvátal Tlalka Eva Tomáš Lecchiová Impseil

6 JIŘÍ POKORNÝ je divadelním režisérem. Narodil se 4. dubna 1967 v Kroměříži. Mládí prožil v Ostravě, kde absolvoval základní a střední školu a kde také odmaturoval. Po dvouleté základní vojenské službě byl v roce 1989 přijat na DAMU a vystudoval zde režii. Studium ukončil v roce 1993 absolventským představením Její pastorkyně Gabriely Preissové v divadelním studiu fakulty Disk. Již během studií se stal uměleckým šéfem Činoherního studia v Ústí, kde působil až do roku V roce 1993 se v rámci projektu Tempus zúčastnil stáže v Antverpách a v roce 1995 stáže na Royal Court Summer School v Londýně. V letech byl uměleckým šéfem brněnského HaDivadla. Později souběžně s HaDivadlem působil jako kmenový režisér pražského Divadla Na zábradlí, kam definitivně odešel v roce 2004 a stal se zde členem uměleckého vedení. V Divadle Na zábradlí vytvořil asi patnáct inscenací. Od roku 2006 působí jako dramatik a režisér na volné noze. Jako host režíroval během svých angažmá a po nich v Národním divadle v Praze, v Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni, v soukromém divadle Ta Fantastika, pražském Dejvickém divadle, v ostravském Divadle Petra Bezruče, v pražském Divadle Komedie a a určitě jsme něco vynechali. Jiří Pokorný zkrátka za dvaadvacet let vytvořil okolo šedesáti inscenací značného stylového a žánrového rozsahu. Režíroval inscenace v divadlech studiového typu (Činoherní studio Ústí, HaDivadlo, A-studio Rubín v Praze, DPB v Ostravě), i na velkých scénách (Národní divadlo v Praze, Tylovo divadlo v Plzni), na soukromé scéně divadla Ta Fantastika v Praze či v Astorce Juraje Kukury v Bratislavě. Od exponovaných textů tzv. coolnes dramatiky v devadesátých letech, přes inscenace vlastních textů či adaptací prozaických děl, až ke klasice české i světové. Režíroval operu a také muzikál (vlastní libreto) pro Lucii Bílou. Ve svých působištích často organizoval a autorsky vytvářel napůl improvizované (ale i předem připravené) literární večery a scénická čtení. Uveďme výběr některých jeho inscenací: Činoherní studio Ústí nad Labem: Gabriela Preissová: Její pastorkyňa (premiéra: ) Frank Wedekind: Procitnutí jara (premiéra: ) Jan Antonín Pitínský: Matka (premiéra: ) Vladimír Páral Markéta Bláhová: Profesionální žena aneb Sonička v říši divů a za plexisklem (premiéra: ) Jiří Pokorný: Taťka střílí góly (premiéra: ) Lenka Havlíková: Krysa (premiéra: ) HaDivadlo Venědikt Vasiljevič Jerofejev: Moskva Petuški, (premiéra: ) Mark Ravenhill: Faust (Faust je mrtvý) (premiéra ) cena Alfréda Radoka za hru roku 2000 Marius von Mayenburg: Tvář v ohni (premiéra: ) Urs Widmer: Top Dogs (premiéra ) Divadlo Na zábradlí Daniil Charms: Jelizaveta Bam (1998) Jean-Claude Carrière: Terasa (2001) George Tabori: Balada o vídeňském řízku (2001) Roland Schimmelpfennig: Push up 1-3 (premiéry a ) Gabriela Preissová: Gazdina roba (premiéra ) Brian Friel: Afterplay (premiéra ) Anton Pavlovič Čechov: Platonov je darebák! William Shakespeare: Troilus a Kressida, (premiéra ) Jáchym Topol: Cesta do Bugulmy (premiéra ) Ingmar Bergman: Sarabanda (premiéra ) Národní divadlo v Praze Iva Volánková: Stísněná 22 (premiéra , Stavovské divadlo) Caryl Churchill: Prvotřídní ženy (Top Girls) (premiéra , Stavovské divadlo) Josef Kajetán Tyl: Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové (premiéra , Národní divadlo) David Harrower: Blackbird (premiéra , Divadlo Kolowrat) Divadlo Josefa Kajetána Tyla Zdeněk Fibich: Šárka (2000) děj opery byl přenesen do 50. let 20. století. Toto uvedení vyvolalo skandál. Otakar Ostrčil: Kunálovy oči (premiéra: ) Ta Fantastika Obraz Doriana Graye, muzikál na námět Oscara Wilda (premiéra ) Mark Ravenhill: Produkt (překlad Zuzana Krulichová, premiéra ) Němcová!, muzikál ze života české spisovatelky Boženy Němcové (premiéra ) Dejvické divadlo Patrick Marber: Dealer s Choice (premiéra )

7 JIŘÍ POKORNÝ je také dramatik. Souběžně s režírováním píše hry, a to již od první poloviny devadesátých let. Získal významná ocenění (dvakrát 1. cena Alfréda Radoka v soutěži dramatických textů 1997 a 1998) a některé jeho hry byly přeloženy do cizích jazyků. Píše hry na současná a většinou horká témata. Býval kdysi zařazován k neonaturalistickým autorům či autorům britské drsné školy (McDonagh). Používá prvky grotesky, nadsázky, gangsterské komedie (inspirace Tarantinem). Jeho hry se často týkají rodiny, jejího nenormálního fungování poznamenaného převládajícím duchem doby. Krutý duch současnosti se však u něj netýká jenom rodiny, ale také aktuálních společenských jevů, o nichž se mluví v médiích. Ale média nepřenesou jejich obludnost, zoufalost, ale také třeba směšnost. Živost a aktuálnost jeho her nefunguje na úkor jejich pomíjivosti. Například hra Odpočívej v pokoji z roku 1998 vyznamenaná Radokovou cenou je o českých převaděčích a muslimských uprchlících. Jak byla aktuální v době vzniku a uprchlické vlny z Bosny, tak je zoufale aktuální dnes. Pokorný se vždycky snažil o živé divadlo, které se diváka dotkne ve veškerých významech toho slova. Je autorem nekonformním, ale neintelektualizujícím. Drsným, ale vtipným a soucitným. Zkušeným, ale na zkušenost nespoléhajícím. Michaela Foitová Tomáš Impseil Matěj Nechvátal Martin Polách Matěj Nechvátal Tomáš Impseil Divadelní hry Valašská čtverylka (1993) (uvedeno pod pseudonymem J. L. Fást) absolventské představení v Dejvickém divadle Taťka střílí góly (1997) 1. místo v dramatické soutěži o Cenu Alfréda Radoka za nejlepší českou původní hru. Odpočívej v pokoji (1998) 1. místo v dramatické soutěži o Cenu Alfréda Radoka za nejlepší českou původní hru. Uvedeno v anglickém překladu v National Theatre Londýn Plechovka (1999) (uvedeno pod pseudonymem Jarol Ostraval) Denis (Epilog k Monologům vagíny) (2003) Milada (nedokončená opera) (premiéra , Divadlo Na zábradlí) Kabelky (2009), Zkurvený fáro (2010), Hvězda stříbrného plátna (premiéra , Reduta, Národní divadlo Brno), Domov můj (premiéra , Divadlo Na zábradlí)

8 Juraj Háder Technická spolupráce Light designer Pavel Hejret Osvětlovač Zdeněk Úlehla Vedoucí zvukař Miloš Vondráček Zvukař Petr Čermák Jevištní mistr Sergyi Martinenko Vedoucí výprav Luděk Hora Rekvizity Ladislav Říha Vlásenky Iva Šebelíková Vedoucí výroby scénických kostýmů Taťána Hrustinczová. Scénu vyrobily dílny DFXŠ. Ředitelka Ing. Jarmila Levko Šéf činohry Ivan Rajmont Redakce Martin Urban Grafika Martin Taller Fotografie Roman Dobeš Fotografie na obálce Pavel Dušek Zřizovatelem Divadla F. X. Šaldy je statutární město Liberec. Umělecká činnost divadla se uskutečňuje také za finanční podpory Libereckého kraje a Ministerstva kultury ČR / cena 23 Kč / náklad: 400 ks Děkujeme mediálnímu partnerovi DFXŠ, společnosti RENGL Michaela Foitová

9