MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení Výroba čalouněného nábytku v UP Brno BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2010/2011 Pavel Štůla

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Výroba čalouněného nábytku v UP Brno zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Chrasti, dne Podpis

3 Poděkování Prolog I hovado neandrtálský ví, jak se počítaj lineární rovnice. Zdánlivě nepatřičná věta. Ale právě výrok pana učitele na střední škole byl oním impulsem jaké téma mám řešit v bakalářské práci. Nelze soudit vyřčená slova v bezradnosti. S jistou mírou pravděpodobnosti lineární rovnice našim předkům byly neznámé. Určitě ale věděli, že než usednou holou zadnicí na studenej kámen, je vhodné si něco teplého na něho dát. Chci tím poděkovat opravdu všem, kteří se, byť nevědomky, zasloužili o to, že jsem došel ve studiu až sem, ke psaní bakalářské práce. Mé upřímné poděkování patří mé celé rodině, která mě nejvíce podporovala, mé spanilomyslné Pavlíně, též Mirkovi Horníčkovi a všem jemu podobným v otázce studia, čalouníkovi panu Liškovi, všem pedagogům a spolužákům, kteří mi pomáhali, vedoucímu práce Petru Bruneckému, Jindrovi Halabalovi za konzultace a zapůjčené materiály, a v neposlední řadě Bohu

4 Jméno studenta: Pavel Štůla Název práce: Výroba čalouněného nábytku v UP Brno Abstrakt: Bakalářská práce ukazuje vliv a význam Uměleckoprůmyslových závodů Brno na bytovou kulturu mezi dvěma světovými válkami. K lepšímu pochopení jejich tvorby nechává nahlédnout do období počátků průmyslu v nábytkové výrobě a na ducha doby dvacátých a třicátých let. Záměrně vynechává období po znárodnění UP závodů po druhé světové válce a popisuje vliv na současnou bytovou tvorbu. Podrobněji se zaměřuje na produkci sedacího a čalouněného nábytku, kterým UP závody bezesporu ohromily světovou veřejnost. Práce závěrem dokládá praktickou ukázku čalouněného křesla z produkce UP závodů na výkrese. Klíčová slova: Uměleckoprůmyslové závody Brno, Jindřich Halabala, význam, vliv, sedací nábytek Student s name: Pavel Štůla Thesis topic: Production of upholatered furniture in UP Brno Abstract: The bachelor thesis deals with influence and meaning of Art-Industrial Company in Brno to culture of living in the period between two world wars. It describes the period from the beginning of industry in furniture production and also deals with taste of the time in 1920s and 1930s. It does not describe the period after the nationalization of UP company after The World War II and concentrates on influence to contemporary housing production. It focuses in details on the production of upholatered furniture and furniture for sitting that was overwhelming for the world public. The thesis presents a practical example of an upholtered armchair produced by UP. Key words: Art- Industrial Company, Jindřich Halabala, meaning, influence, furniture for sitting - 4 -

5 Obsah 1. Úvod Cíl práce a metodika Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně Odkaz Jana Vaňka Příchod Jindřicha Halabaly do UP Jindřich Halabala Filosofie UP Sedací nábytek Ohlédnutí do dob před UP Úvodem Roztržení jednotného tvarosloví v 19.století Ovzduší mezi světovými válkami Myšlenkové směry Bytová kultura Význam tvorby UP pro kulturu bydlení 20. století Zájem UP o člověka a jeho bydlení Význam pro současnou bytovou tvorbu Chaos současnosti Co je to design? V zajetí módy Význam pro současnost Popis vybraného typu čalouněného sedacího nábytku UP Křeslo H Popis výroby křesla H Technický popis křesla H Popis výroby křesla H Popis opravy křesel H Popis opravy dřevěných částí Popis opravy čalounění Diskuse Závěr Summary Použité zdroje Seznam obrázků Přílohy

6 1. Úvod Když někdo (subjekt) něco vytvořil, měli bychom vědět, pokud ho (to) chceme skutečně poznat, tolik o době, ve které žil či existoval. Doba, která bude nesmazatelně zaryta do dějin je ohraničena dvěma světovými válkami. Zdálo by se, že v takovémto období nemohlo vzniknout nic nového a dobrého; zvláště pak, které trvalo pouze dvacet jedna let. Ač krátké, zato velmi plodné roky ukázaly, jak člověk (podnik) znovu vstane a vytvoří v těžkých časech něco obdivuhodného. Právě takovým podnikem byly Uměleckoprůmyslové závody Brno. Jejich zakladatel Jan Vaněk rozpoznal ve své době směr, kterým by se měla výroba ubírat. Vypracoval velice slibný základ pro své nástupce, ředitele Vladimíra Marečka a jeho dobrého spolupracovníka, vedoucího architekta podniku, Jindřicha Halabalu. Rozmanitost produkce UP závodů, od parket, přes nábytek, po kování, vybavila interiéry širokému obyvatelstvu v českých zemích. Hlavně sedací nábytek se těšil veliké oblibě, díky svému elegantnímu šarmu, pohodlnosti a praktičnosti. Díky těmto vlastnostem se stal nadčasovým a o osmdesát let později, dnes, stále vyhledávaným. Práce shrnuje výše uvedený úvod a na konci dokládá popis vybraného čalouněného sedacího nábytku s výkresem

7 2. Cíl práce a metodika Cílem této práce je zjistit význam a vliv Uměleckoprůmyslových závodů Brno, na bytovou kulturu v meziválečném období a vliv na současnou bytovou tvorbu. Podrobnější náhled do jejich tvorby je zaměření na čalouněný a sedací nábytek vůbec. Konečným cílem není ukázat kompletní sortiment sedacího nábytku, ale zvýraznit typologickou rozmanitost a filosofii podniku. Další fází je pozastavit se nad opravou sedacího nábytku a doložit praktickou ukázku čalouněného křesla na výkrese. Na tuto práci bylo čerpáno z dostupných propagačních materiálů UP závodů, publikací, které napsal nebo byl spoluautorem významný představitel Jindřich Halabala, dobových materiálů, popisujících situaci bytové kultury a ovzduší doby a z dalších novějších knih popisujících tehdejší dobu. Práce shrnuje, jakou zásluhu měly UP závody na vytváření bytové kultury, popisuje, co tomu předcházelo a nahlíží na nadčasovost tvorby UP závodů. S větším ohledem na sedací nábytek popisuje a dokumentuje v konečné kapitole jedno z nejuznávanějších křesel jejich tvorby

8 3. Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně 3.1 Odkaz Jana Vaňka 1, 2, 3 Podnik vznikl roku 1921 myšlenkou Jana Vaňka, sloučením jeho vlastní továrny na nábytek v Třebíči s dalšími moravskými továrnami (K.Slavíčka v Brně, F. Plhoně a J. Baráčka v Černé Hoře aj.). Rozpoznal totiž ve své době místo zakázkové výroby, na kterou drtivý počet obyvatelstva neměl prostředky, potřebu průmyslovosti. Firma spojením získala výrobnu v Králově Poli a veliký sklad nábytku s prodejními místnostmi na rohu Masarykovy a Josefovské ulice v centru města Brna. Téhož roku se firma přejmenovala na Spojené uměleckoprůmyslové závody a.s. Brno (dále jen UP). V roce 1923 byl ředitelem firmy jmenován Jan Vaněk. Vzniklý podnik o cca 600 zaměstnancích byl strojně vybaven tak, že mohl využívat výhod mechanizované sériové výroby nábytku, na což jej Vaněk programově zaměřoval. Již v roce 1924 vznikly první série typového nábytku, vystavené v Brně a v Praze, tvarově vycházející z biedermeieru, s jednoduchými kubizujícími prvky. Tento nábytek byl koncipován již v otevřených kompletech, kusy bylo možno volně kombinovat a doplňovat. Na téže výstavě byla poprvé vystavena také hladká nižší skříňka, přestavovatelná a vícefunkční, která se spolu se skříňkovým sekretářem stala základním článkem sektorového nábytku UP. Vaněk si uvědomoval, že jeho návrhy přistavovacího nábytku veřejnost nepřijme sama od sebe. Uspořádal tedy reklamní kampaň, v jejímž cíli bylo vydání časopisu Bytová kutura ( ). Inspiroval se u jmen jako byl Adolf Loos, purismus - le Corbusier, Pavel Janák, Josef Gočár, Rudolf Stovkař, Josef Hoffmann, Karel a Josef Čapkovi a anglický styl bydlení. S některými navázal spolupráci, a i když v dobrém úmyslu, tak tento vklad sahal do obrovských výšek, což stálo Jana Vaňka místo v UP. Jejich tvorba nastartovala pozdější sériovou produkci roku 1927, ale typovým nábytkem nebyla. Z úsporných důvodů s nimi byla později spolupráce rozvázána a UP vytvořily vlastní pozici bytového architekta, jímž se stal Ivan Kadlčík, který navrhl 1 Kolektiv autorů: Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. ERA, Brno Adlerová, Alena: Katalog výstavy Český funkcionalismus Díl 2 - Bytové zařízení. Olomouc Straková, Martina: Jindřich Halabala a Spojené UP závody. [online].[cit ] Dostupné na WWW:

9 logo podniku - UP v kruhu, přizpůsobil Vaňkovy horizontálně přistavovací skříňky a vtiskl jim charakter stavebnice. 3.2 Příchod Jindřicha Halabaly do UP 4, 5, 6 Po nedlouhém vedení Františka Plhoně, který nastoupil po odchodu Jana Vaňka, byl roku 1928 vrchním ředitelem jmenován Vladimír Mareček. Realizoval obrodu podniku a vyvedl závody z finanční krize. Racionalizací výroby a sériovostí se zvýšily příjmy, které umožnily přestavby a rozšíření zařízení. Byly převzaty další tři firmy, což umožnilo mít například vlastní pilu a lesní velkostatek. Sektorový nábytek se v UP vyvíjel zejména díky programové práci Jindřicha Halabaly, který se stal 1930 vedoucím architektem (ateliér v Brně na Josefské č. 14). Mezi jím a Vladimírem Marečkem vznikla velmi dobrá spolupráce. Vzájemně chápali tvůrčí potenciál toho druhého, a na tom postavila firma své úspěchy. Jejich společným zájmem bylo dosáhnout v sériové produkci nábytku nejvyšší možné kvality výrobků za přijatelné ceny, díky nimž mohly být výrobky dostupné širokým vrstvám obyvatelstva. V letech v UP vznikl skladebný skříňkový nábytek řady H. Byl srovnatelný se soudobou zahraniční výrobou např. nábytkových sestav německého Werkbundu v Hellerau. Ve své konečné fázi počítal se řazením skříněk vedle sebe i nad sebe a umožňoval skladebnou variabilitou. Pracoval s domácími materiály, jako byl pololeštěný dub a ořechová dýha. V letech vznikal a vyráběl se zde sektorový nábytek řady E, který měl již jisté znaky montovacího nábytku - skříňky různých typů se sdružovaly pomocí společného soklu, krycích horních a bočních desek, kovové nožky a samostatné police se užívaly jako mezičlánky apod. Novost a historický význam systému přineslo pojetí stavebnice. UP nabízely ve svých prodejnách rozmanitý sortiment bytového vybavení, od ložnic (sklápěcí postele), obývacích pokojů a jídelen, zařízení pánských pracoven, praktické a účelně dělené kuchyňské kredence. Dále měly na výběr řadu příborníků, jídelních, většinou rozkládacích stolů a menších společenských i odkládacích stolků, 4 Kolektiv autorů: Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. ERA, Brno Adlerová, Alena: Katalog výstavy Český funkcionalismus Díl 2 - Bytové zařízení. Olomouc Fischer, Josef: Časové otázky, sv Jak bydleti. Orbis, Praha

10 jídelních židlí, čalouněných odpočinkových křesel a rozkládacích lůžkových gaučů. Od roku 1930 zavedly UP i výrobu trubkových kovových židlí (v Hodoníně). Nezbytným doplňkem základního programu byly na zakázku vyráběné koberce, podle vlastních návrhů, dodávané v Brně firmou Klazar, či svítidla. Firma soustředila veliké úsilí na vybudování sítě dobrých prodejen (celkem v 17 městech), které vedly v menším množství i bytový textil a další bytové doplňky. V prodejně obvykle pracoval i bytový architekt, který radil zákazníkovi nejen ve volbě nábytkových kusů, ale i bytových doplňků, malby aj. UP udržovaly styk se zákazníkem i po uzavření prodeje, aby znaly jeho připomínky a vycházely z nich při vývojové práci. UP byly členem Svazu československého díla a účastnily se svým sektorovým a sedacím nábytkem prakticky všech jeho výstav. V roce 1930 vypsal SČSD také pro UP speciální soutěž na zlepšení a doplnění jeho typového a sektorového nábytku. UP vydávaly vlastní časopis Rozhledy - obsahoval informace o vývoji nábytku, výstavách a posléze i technologických novinkách a výrobních postupech, jejímž redaktorem byl Halabala. V roce 1946 byly UP znárodněny. O rok později byla uspořádána v New Yorku výstava československého nábytku s výrobcem TON. V tisku se psalo o velikém úspěchu, což dospělo k veliké poptávce ze strany Spojených států a Anglie. Spolupráce a připravené smlouvy ale byly zrušeny a nábytek se začal dodávat do SSSR. Díky promyšlenému a reálnému programu UP, patřilo Československo mezi první země, kde sektorový nábytek zdomácněl. Drobné ústupky spotřebitelům, např. použití dřev nebo potahových látek, nikdy nenarušily dobrou úroveň, ba naopak přispívaly k individuálnímu přístupu člověka. Pro svou orientaci na sériovou výrobu skladebného nábytku se staly UP hlavním centrem znárodněného nábytkářského průmyslu po roce

11 3.3 Jindřich Halabala 7, 8, 9 Významná osobnost, která ve 20. století přispěla zásadním podílem k rozvoji bytové kultury v Čechách a pokrokového výrobního programu Spojených UP závodů v Brně, zejména stavebnicového nábytku. Dbal o jeho promyšlenou funkčnost, výrobní úspornost, kvalitu a dobrou estetickou úroveň. Navrhl mnoho typů dřevěného, čalouněného a kovového sedacího nábytku, jímž je jako autor oceňován i ve světovém měřítku. Jeho propracované návrhy nezůstaly jen u nábytku, byť dalšího doplňkového, ale spadaly i do tvorby vzorů koberců s abstraktním geometrickým vzorem, které se staly součástí zařizovaných interiérů. Svou kvalitou byly srovnatelné s návrhy bytových textilií významných českých návrhářů, jako byl například Antonín Kybal. Jeho autorství nábytku je potvrzeno jen u několika. Výkonný výbor podniku totiž roku 1932 rozhodl, že veškeré návrhy budou dále značeny titulkem Navrženo a vyrobeno v UP závodech. Dnes tedy při hledání autorství mnohých návrhů nemůžeme s určitostí usoudit, zda-li se jedná právě o Halabalovy. Halabala určoval charakter propagace výrobků, na níž se osobně podílel jako fotograf. Zavedl vysokou kulturu prodeje, uvědomoval si nutnost informovat a vychovávat zákazníka, což přineslo UP široký odbyt, zejména ve středních vrstvách. Napsal mnoho odborných článků, pojednání a publikací, ze kterých odborníci dodnes čerpají. Jindřich Halabala se narodil 24. května 1903 v Koryčanech. Vyučil se stolařině u svého otce, který byl jistě tím pravým učitelem - pracoval ve Spojených státech v nábytkářské firmě, kde získal cenné zkušenosti. Mezi lety Jindřich Halabala studoval Odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Dále Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u prof. Pavla Janáka. Do období těsně po absolutoriu školy, se také datují jeho první návrhy nábytku a koberců. Rok byl zaměstnán v ateliéru Bohumila Hübschmanna v Praze. V říjnu 1927 se oženil s Pavlou Sekerkovou, s níž měl syny Jindřicha (1929) a Ivana (1935). 7 Kolektiv autorů: Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. ERA, Brno Adlerová, Alena: Katalog výstavy Český funkcionalismus Díl 2 - Bytové zařízení. Olomouc Koudelková, Dagmar: Částečně ohýbaný nábytek v produkci Spojených uměleckoprůmyslových závodů v Brně. [online].[cit ] Dostupné na WWW:

12 Obr. 1 Jindřich Halabala se synem Jindrou (1931) V roce 1928 nastoupil do UP jako vedoucí pražské prodejny v paláci Lucerna. Díky svému talentu a houževnatosti se v práci osvědčil a počátkem 30. let byl přeložen do funkce vedoucího architekta UP. Odpovídal za skladbu výrobního sortimentu, kterou vykonával až do roku Stal se nejbližším partnerem výrobního ředitele Vladimíra Marečka a společně určovaly směr UP. V březnu 1948 byl jmenován náměstkem ředitele pro záležitosti umělecké a výtvarné. Vybojoval zřízení Vývojového výzkumného střediska dřevoprůmyslu, v roce 1954 se podílel na založení Vývoje nábytkářského průmyslu v Brně, kde působil na částečný úvazek jako hlavní architekt. Jím vedený kolektiv vytvořil úspěšný poválečný sektorový systém U 100. V letech přednášel na Fakultě lesnického a dřevařského inženýrství Vysoké školy PDI v Košicích, pak na Dřevařské fakultě Vysoké školy lesnické a dřevařské ve Zvolenu, kde založil a vedl Vědeckovýzkumný ústav. V roce 1958 se stal předsedou výtvarné rady při Sdružení podniků nábytkářského průmyslu

13 O dva roky později odešel do penze, věnoval se práci na publikaci o směrech vývoje skladebného nábytku, kterou již nestačil dokončit. Jindřich Halabala zemřel 18. listopadu 1978, avšak jeho nadčasový odkaz zůstává stále inspirací pro dnešní bytovou tvorbu a kulturu bydlení. 3.4 Filosofie UP Naším cílem není jen prodávání nábytku, ale hlavně vytváření domovů, v nichž byste byli spokojeni a šťastni. 10 Výše uvedené motto psané v propagačních materiálech UP je jedním z mnoha, kterým vydávaly svědectví o své značce, jakožto synonymu kvality své doby. V UP se lidem, jakožto zákazníkům, radilo objektivně. Politikou prodeje vedoucího prodejny v Brně pana Ryby nebyla na prvním místě provize z prodeje, ale poučení zákazníka o kladech a záporech zakoupeného nábytku, jaký bytový prostor tomu poskytuje, aby nábytek správně sloužil. Filosofií UP bylo, že poučený zákazník nebude ani později zklamaný a tudíž přijde znovu. Do výstavních prostor UP se vstupovalo prodejnou, která byla v brněnské Masarykově ulici. Byla tam vzorkovna s řadou kójí, kde stály kusy nábytku ve funkčních koutech : křeslo, stolek s rozečtenou knihou, lampa, květinový stolek s živými květy apod. Patřil sem i kvalitní bytový textil, jako jsou závěsy, záclony, ubrusy a koberce. Vše bylo cílevědomě aranžováno, jak by se měl prodávat nábytek. V UP věděli, že bydlení je jeden velký komplexní problém, složený ze vztahů mezi lidmi, nábytkem a bytem. Zabývali se i problematikou pořádku v bytě. Samostatnost byla myšlenkou, která vedla společnost kupředu. Ostatně o tom pojednává jedno z dalších reklamních sdělení UP: Jsme největším podnikem svého druhu ve střední Evropě. Máme vlastní pily, dýhárnu, parketárnu, továrnu na překližky, továrnu na kovový nábytek a tři továrny na dřevěný nábytek, takže celý výrobní proces od stromu až po hotový výrobek je soustředěn ve vlastních závodech. Naše výrobky jsou absolutně kvalitní a přitom levné UP: Propagační materiál - pro dobré bydlení. s UP: Propagační materiál - pro dobré bydlení. s

14 3.5 Sedací nábytek Sedací nábytek (spolu s lůžkovým) je v nejtěsnějším vztahu k člověku. Základní rozměry a tvary se proto odvozují od celkových a dílčích rozměrů člověka a mechaniky jeho pohybů. Účelem tohoto nábytku je podepřít tělo v přirozené pozici. To slouží k odpočinutí, nebo k usnadnění činnosti vykonávající vsedě. Pro tvorbu sedacího nábytku jsou významné polohy mezi vzpřímeným postojem a vodorovným ležením. 12 Podle slov Jindřicha Halabaly: Židle je zkušebním kamenem výtvarníka, konstruktéra i dělníka 13, dnes bychom řekli designéra, a proto nemůže dojít k tomu, aby se stala výtvarnou zrůdou. V prvním zájmu poukazuje na pohodlnost - respektování rozměrů člověka. S tím souvisí dimenzování a konstrukční řešení židle, jelikož požadujeme pevnost a přitom lehkost. Dále také poukazuje na rozdíly mezi jednotlivými typy sedacího nábytku, podle toho jak člověk potřebuje sedět. Z toho vyplývá, že základní tvary sedacího nábytku nejsou jen důsledkem výtvarného zájmu, ale především snahou zajistit kvalitní sezení při různých situacích. Navrhování sedacího nábytku se ve 2. polovině 30. let dostalo na vědecký základ díky všestranně fundované studii Jaroslava Maška, kterou shrnul v publikaci Navrhování sedadel a lehátek. 14 Správné sezení a odpočívání úzce souvisí s fyziologií člověka, i s jeho fyzickou a psychickou pohodou. Při vytváření sedacího nábytku musíme o něco víc zkoumat, než-li u jiného nábytku, jak vylepšit design určitého typu pro zlepšení a zmírnění únavy, netřeba připomínat ovlivňování zdraví. Pro správné sezení musíme mít na zřeteli vhodnou polohu těla při práci a podle toho použít typ sedadla. Jiný typ potřebujeme v práci, jelikož je člověk nad prací nakloněn a potřebuje podepřít páteř. Odlišný pak u jídla a zcela i u odpočinku, který je důležitý pro všechny osoby, ale hlavně ty, kteří stojí na nohou většinu dne. K tomu slouží polohovací křesla, která umožňují nohám zaujmout vhodnou polohu tak, aby byly výše než srdce. 12 Halabala, Jindřich: VÝROBA NÁBYTKU tvorba a konstrukce. SNTL, Praha s Halabala, Jindřich a Polášek, Josef: Jak si zařídím byt. Index Olomouc s Chatrný, Jindřich: In: Adlerová, Alena: Katalog výstavy Český funkcionalismus Díl 2 - Bytové zařízení. Olomouc

15 Spousta lidí si myslí, že uleví tělu, když budou mít objemná čalouněná křesla. Zapadnou totiž jako do peřin, což ale nemusí být správná pozice pro regeneraci organismu. Po chvíli často mění svoji polohu, která ovšem nemusí být správná. Vhodnějším řešením by bylo tvarově jiné křeslo nebo křeslo polohovací. Dobrý sedací nábytek je harmonickým výsledkem skloubení správné proporce rozměrů lidského těla v různých druzích sezení s použitou konstrukcí a příslušným materiálem. 15 Typologie sedacího nábytku V následujícím rozdělení jsou uvedeny příklady typového sedacího nábytku UP, které nabízely široký sortiment různého typu. Sedací nábytek UP byl pro vnitřní zařízení bytu velmi důležitý. Židle spolu s rozkládacím stolem byla nezbytnou součástí jídelny a v obývacím pokoji nechyběla dvojice křesel se společným stolkem. Obr. 2 Obývací jídelna z produkce UP Nenajdeme mezi nimi židli esteticky nepřijatelnou nebo designérsky nedokonalou či židli nefunkční. 16 Sedací nábytek UP byl pohodlný, elegantní a hlavně trvanlivý. Díky odlehčeným proporcím se stal vhodným doplňkem sektorových sestav. Některé židle byly vzorem pro pozdější návrhy v poválečných letech Koželka, Karel; Koula, Jan E.: Dnešní byt. SNTL společně se SVTL, Bratislava Kolektiv autorů: Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmysl. záv. v Brně. ERA, Brno s

16 O vývoji a návrzích výrobků se mnoho neví a neexistuje ani kompletní dokumentace vyráběných vzorů; za zmínku však stojí, že některé z modelů byly navrženy pro konkrétní interiér a později jako osvědčené zavedeny do sériové výroby. Sedací nábytek UP držel krok s dobrou zahraniční výrobou. 18 A) Rozdělení sedacího nábytku podle konstrukce 19 Truhlářské konstrukce Sedací nábytek vyrobený operací řezáním. Nevylučuje zakřivené tvary. Je to nejstarší a nejpoužívanější způsob výroby. Z ohýbaného dřeva I když podnik díky svým mnohým výrobnám mohl vyrábět prakticky cokoli, vlastní ohýbárnu dřeva neměl. Ohýbané části sedacího nábytku jim s největší pravděpodobností vyráběla firma bratří Thonetů. 20 (To dokládá i originální štítek s nápisem Thonet, nalepený na vnitřní straně opravovaného křesla v kapitole 8.3.1). Obr. 3 Křeslo H Koudelková, Dagmar: Částečně ohýbaný nábytek v produkci Spojených uměleckoprůmyslových závodů v Brně. [online].[cit ] Dostupné na WWW: 18 Koudelková Dagmar: In: Kolektiv autorů: Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. ERA, Brno s Halabala, Jindřich a Polášek, Josef: Jak si zařídím byt. Index Olomouc s Tamtéž [17]

17 Čalounické konstrukce UP používaly klasické čalounění. Polstrovaná křesla v UP procházela vývojem, jehož smyslem bylo celkové odlehčení, snadnější čistitelnost a vícefunkčnost. 21 Z hlediska hygienického J. Halabala nabádá k volným polštářům a vyměnitelným rámům před pevným čalouněním. Současně připomíná, že už ve své době hustá síť jednotlivě vázaných spirálových per je nahrazována obloukově vydutými vzpružinami. 22 Význam čalouněného nábytku Po první světové válce, ve 20. letech, se stále více uplatňoval čalouněný nábytek v interiérech. Byly to spací pohovky, lehátka, křesla aj. s pevným či polštářovým čalouněním, což značně rozšířilo užití potahových látek a současně určilo také jejich užitkový charakter. Stejně jako funkční, konstruktivní forma se stala nezbytným předpokladem kvalitního nábytkového zařízení, tak i potahové látky se uplatňovaly především jako utilitární součást moderního bytu. Čalouněný nábytek začal intenzivně sloužit každodenní potřebě. Proto základní vlastností vyráběných bytových tkanin byla jejich užitková kvalita, snadná zpracovatelnost a barevná jednoduchost, tedy vlastnosti, které jsou rozhodující pro praktičnost každé bytové úpravy. 23 Pozoruhodné přitom je, že látky použité k čalounění nepocházely z vlastní produkce Spojených UP závodů, ale bylo součástí nabídky brněnských textilních firem. V soudobém tisku nalezneme fotografie stejných látek použitých na nábytku Jiřího Krohy a dalších. 24 Další kvalitní potahové látky zdobily interiéry od společnosti Aka. Kovové konstrukce Židle z ocelové trubky, jako nový typ výrobku, je příkladem, využívající nový materiál a konstrukci. Schopnost pružit získala změnou konstrukčního principu, nikoli přídatnými prostředky. Ohybatelná Mannesmannova trubka zapadala do funkcionalistického pojetí. V roce 1925 zkonstruoval Marcel Breuer křeslo z ocelové 21 Adlerová, Alena: Katalog výstavy Český funkcionalismus Díl 2 - Bytové zařízení. Olomouc Halabala, Jindřich a Polášek, Josef: Jak si zařídím byt. Index Olomouc s Chatrný, Jindřich: In: Sborník prací Muzea města Brna Forum Brunense Společnost přátel Muzea města Brna, Straková, Martina: Jindřich Halabala a Spojené UP závody. [online].[cit ] Dostupné na WWW:

18 trubky, použil vypnutou tkaninu pro sedadlo, opěradlo a područky. UP závody ve svých návrzích sedacího nábytku ocelové trubky hojně využívaly. I když zpočátku třicátých let se vyskytla obava, že takový nábytek je méně trvanlivý a působí chladně, stal se velice užívaným hlavně v interiérech středních vrstev, díky svým pružícím schopnostem. 25 Dobře řešené kovové křeslo nemá míti téměř konstruktivních spojů. Má býti pouze z jediné ohýbané trubky, neboť je prakticky nezničitelné, a jen tak se dá využíti všech cenných vlastností ocele, pevnosti, pružnosti a tvárnosti. 26 (Halabala, Lidové noviny, 1931) Pravděpodobně poprvé je kovový nábytek UP uveden v časopise Horizont (1930). O rok později Halabala publikoval článek o kovovém nábytku v Lidových novinách. Celkovou produkci tvořilo asi 20 modelů, které vznikly mezi léty Nejpozoruhodnějším je židle a křeslo s pérujícím sedákem na dvou zadních nohách. Obr. 4 Židle H 79 Židli H 79 navrhl v roce 1931 Jindřich Halabala. Oproti ostatním variantám, které užívaly například firmy Thonet, Mücke & Melder či Maser, je tvar Halabalovy židle konstrukčně zcela originální. Kostra z pochromovaných trubek je vyplétaná ratanem Adlerová, Alena: České užité umění Odeon, Praha Design Cabinet ( ), dostupné z: 27 Svoboda, Prokop; Křen Mikuláš: prague-art and design. [online].[cit ] Dostupný na WWW:

19 Obr. 5 Křeslo pružící H 91 Kombinované konstrukce Jsou řešené různými variantami a konstrukčními způsoby. B) Rozdělení podle způsobu sezení, k jakému je určen 28 Sedačky Výška sedadla dána výškou kolen (40 45 cm). Obr. 6 Sedačky 28 Halabala, Jindřich a Polášek, Josef: Jak si zařídím byt. Index Olomouc s

20 Židle Sedačky s opěradlem, jehož tvar je přizpůsoben prohnutí zad. Nejužívanějšími židlemi v československých interiérech domácností, úřadů, kaváren aj., byly Thonetovy. Za prvé díky dlouholetým výrobním podnikům na území Moravy, a za druhé díky nepřebernému množství typů židlí. UP u židlí, místo ohýbaných prvků, častěji uplatňovaly díly řezané. To bylo z důvodu výtvarného charakteru. Obr. 7 Židle Obr. 8 Židle H 214 Obr. 9 Židle H 214 se stolem Elegantní židle H 214 je považována za jeden z nejzdařilejších modelů sedacího nábytku UP. 29 Její devizou je kombinace nezaměnitelného designu, vysoká míra komfortu sezení a dlouhá trvanlivost. Čalouněný sedák nesou vepředu rovné kónické nohy. Zadní nohy, šavlovitě zahnuté, se elegantně napojují na zadní část opěráku. Právě plný opěrák, zdobený v tomto případě nejluxusnější variantou povrchu, 29 Kolektiv autorů: Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. ERA, Brno s

21 tedy kořenicí, činí ze židle skutečně representativní kus nábytku, který je možné uplatnit jak v moderním, tak i starožitně zařízeném interiéru. 30 Křesla vyšší Židle s opěradly pro lokty. Obr. 10 Křesla vyšší Křesla hluboká Mohutněji dimenzovaná, hlubší, se sedadlem a opěradlem více nebo méně skloněným. U některých typů lze polohu sedadla a opěradla měnit, což je výhodné pro konkrétní potřebu člověka. Pokud nejde o složité mechanismy, považujeme tuto funkci za přednost. Obr. 11 Křesla hluboká 30 Svoboda, Prokop; Křen Mikuláš: prague-art and design. [online].[cit ] Dostupný na WWW:

22 Obr. 12 Křeslo rozkládací H 74, Křeslo H 70 Elegantní a hlavně praktické křeslo jednoduché konstrukce, které je technologicky jedním z nejnáročnějších návrhů, zato z nejzdařilejších. Autorství je přisuzováno Jindřichu Halabalovi; dokládá to reklama z roku 1931 a propagační materiál. Do křesla s proudnicovými bočnicemi z ohýbaného bukového dřeva se montovalo pět různých sedáků s opěradlem. Rozkládací, lehátkové křeslo s názvem Siesta, mělo dva volně položené polštáře na sedáku a jeden na opěradle. U polohovacího křesla existovalo více možností polohování (sklon opěradla se určoval pomocí kovové tyčky vkládané do kovových zarážek a také pod sedákem nebo snadněji 31, 32 pomocí váhy těla). Poslední variantou bylo křeslo pevné. Křesla speciální Nemocniční, ordinační, vozíková nebo pohovková. Jan Vaněk vytvořil s brněnskými architekty i první typ polyfunkční pohovky s volnými polštáři pro 31 Jaros, Janek: Jindřich Halabala polohovací křeslo, [online].[cit ] Dostupné na WWW: 32 Koudelková, Dagmar: Částečně ohýbaný nábytek v produkci Spojených uměleckoprůmyslových závodů v Brně. [online].[cit ] Dostupné na WWW:

23 sériovou výrobu, která přes noc sloužila ke spánku a ve dne pro sezení. Tyto gauče vyrábělo vedle UP mnoho nábytkových firem Ohlédnutí do dob před UP 4.1 Úvodem Pro snadnější pochopení tvorby UP závodů je třeba malého nahlédnutí zpět do minulosti. UP totiž nejsou spadlým meteoritem z vesmíru, kde vytvořily onu díru do světa. Je na nich ale vidět to, s jakou úctou a racionalitou přistupovaly ve své tvorbě nábytku a k člověku. Nábytek je velkolepým dílem člověka, které spoluvytváří příznivé, vkusné či jiné, klima kolem něho. Slouží k uspokojování základních potřeb. Jeho vývoj závisí na vývoji člověka jako jedince a vývoji společnosti jako celku. Počátek můžeme najít u Homo sapiens, který pokračuje až do dnešní doby k nám - Homo Sedens. 34 Nábytek je v různém období dějin a současnosti symbolem moci panovníka, odrazem společnosti, politické situace, ekonomické vyspělosti a v neposlední řadě ho značí přístupnost informací. 4.2 Roztržení jednotného tvarosloví v 19. století Politickou situací v 19. století v Evropě, rozvíjejícím se průmyslem a nárůstem obyvatel, došlo i ke změnám v přístupu k nábytkové tvorbě. Došlo jaksi k roztržení jednotného slohu a vznikaly různé proudy, v nichž obstály jen ti nejpovolanější a odkázaly budoucím generacím plnohodnotný přístup k charakteru bytové kultury. Prvním je Vídeňský Biedermeier, který vyráběl ukázkový i běžně používaný, cenově dostupný, pohodlný nábytek pro nejširší měšťanské vrstvy, které bydlely v rozrůstajících se nájemních domech a mohly si tak vylepšovat svou kulturu bydlení (viz. význam UP na kulturu bydlení v kap. 6). Směr kultury bydlení šířila šlechta. Přímo lahodným se stala ničím nenarušující stylová jednota, která byla zahrnuta v 33 Adlerová, Alena: Katalog výstavy Český funkcionalismus Díl 2 - Bytové zařízení. Olomouc Kohoutek, Rudolf: Pojem - Homo sedens. [online].[cit ]. Dostupné na WWW:

24 komplexním zařízení domácností včetně oděvů. Využívá se barev pro navozování příjemné a uklidňující atmosféry - jako přírodu, zelená barva ovládla sloh. Tzv. biedermeierovský proužek byl nejprve užíván na oblečení a až poté na čalounění nábytku (viz. v zajetí módy v kap. 7.3). Potahové látky byly jednobarevné, popř. byl na nich květinový motiv - chintz, které ladily s tapetami na zdech. Sedací nábytek, který měl stejné čalounění pohovky, křesel i židlí působil lehce a jednoduše, umírněně k lidskému tělu. Novým fenoménem doby se stal Michael Thonet, průmyslový výrobce nábytku. Všiml si neefektivního způsobu výroby židlí řezáním a začal ohýbat svazky dýh v horkém klihu a nechal vytvrdnout (ohýbání znali už ve starém Egyptě), později napařoval a ohýbal masivní hranolky. Získáním privilegia, hlavně výroby sedacího nábytku, inovoval svou dobu moderním (viz. Jindřich Halabala, co je to moderní v kap. 7.3), neotřelým rukopisem a vytvořil tak až do dnešní doby jeden z nejuznávanějších pojmů. Technologie ohýbání minimalizovala spoje a využívala šroubů a vrutů. Čalounění thonetovského nábytku bylo pevné, např. z kůže, sezení zpříjemňovaly i výplety v dřevěné konstrukci nebo volné polštáře. Ke konci 19. století se thonetovská nejznámější židle č. 14 pyšnila produkcí 50 miliónů kusů. Úpadkem té doby (viz. podnikatelské baroko v současnosti) se stal návrat ke slohům předešlým. Pokrok techniky nepochopili tehdejší tvůrci nijak racionálně, jako např. Thonet, nezareagovali na všeobecné potřeby lidu a v průběhu několika desetiletí stále upadali strojově vyráběným zdobením (r firma Perin ukázala světu pásovou pilu). Duchu soudného kritika pseudohistorismu a rakouského architekta Adolfa Loose, vlilo do očí i úst následující: Na sedacím nábytku si otloukáme kolena a vytlačujeme si ornamenty do zad a tam, kde záda dole končí. Od různých ornamenty vyzdobených madel jsme během posledních desetiletí dostali renesanční, barokní a rokokové mozoly. Ani jsme nemukli, neboť kdo by se tomu vzepřel, byl by postaven na pranýř jako ignorant - člověk, kterému chybí každé vyšší pochopení pro umění Loos, Adolf: Ornament a zločin. [online].[cit ]. Dostupné na WWW: -

25 Za zmínku stojí vrchol zmatku na přelomu 19. a 20. století. Měšťanské byty se vybavovaly jednotnými slohovými nábytkovými komplety. Ty měly daný počet kusů, které nevyhovovaly různým formám života a prostoru. Dosavadní nábytkové komplety, ložnice, salóny, jídelny, se často ocitaly v rozporu s velikostí bytů a možnostmi specialisovaných pokojů. Klasická ložnice neumožnila jiné využití místnosti. Funkčně specializovaná zařízení se začala nahrazovat volnými sestavami stavebnicového nábytku a jednotlivými kusy standardního sedacího a lůžkového nábytku, vybíraného podle konkrétní potřeby. Thonetova židle byla prvním z klínů, která rozbíjela stylovou jednotu interiéru a nábytkových kompletů. Ukázaly se i novotvary čalouněného nábytku. Tuto situaci nejlépe vystihují slova Karla Čapka: Vzpomínám-li dnes na tehdejší naše bytové zařízení, žasnu, jak málo upřímného pohodlí a domácího pohovu si dopřávala generace našich rodičů. Byla to tehdy doba největšího bytového úpadku, nebo správněji řečeno první a jediná doba hlubokého bytového úpadku, z níž jsme se nevyhojili dodnes. Snad to byl především náhlý úpadek řemesel; byl to první náraz tovární práce v bytové technice, ale náraz byl patrně strašlivý: způsobil naprostý rozvrat. Tovární výroba vrhla do světa spoustu běžného zboží, a tak se čundračila práce bez péče a radosti, bez účelu a bez technické kázně. 36 Přelom evropského 19. a 20. století ovládla, přírodními motivy v módě, bytové kultuře a architektuře, Secese. Vynálezem dopravních prostředků, telefonu a různých technických vymožeností, rozšířením nových informací pomocí časopisů a novin, tempo života několikanásobně vzrostlo. Secesní duch navrhování byl počátkem k tvorbě moderního nábytku, kde nesměla chybět kvalitní práce a materiál. 36 Čapek, Karel: O umění a kultuře II. Československý spisovatel, Praha s

26 5. Ovzduší mezi světovými válkami 5.1 Myšlenkové směry Hlavní motto amerického architekta Louise Henryho Sullivana: Tvar sjednocuje funkci. 37 Po první světové válce se stala základním vyjádřením avantgardních architektů, jako byl zakladatel Werkbundu Hermann Muthesius. Základním se stala funkčnost, oproštění se od veškerého nepotřebného zdobení a v neposlední řadě hygiena - proto Funkcionalismus. Ve dvacátých letech 20. století se stal stroj, a tím průmysl, jakousi modlou, ke které vzhlíželo mnoho teoretiků a architektů. Za významné v tomto směru lze považovat Le Coubusiera a Adolfa Loose. Odlišností tohoto směru byla etika v něm obsažená. Pozornost mnohých architektů se obrátila do nejširších lidových vrstev a na jejich sociální problémy bydlení. Na rozhraní dvacátých a třicátých let byla tvorba nábytku chápána jako stavební dílo. V pomyslném žebříčku péče návrhářů tvorba sedacího nábytku zaujala první pozici. Bauhaus byla mezinárodní instituce založená Waltrem Gropiem ve Výmaru roku 1919, který přijal myšlenku Sullivana nejdůrazněji. Sdružovala a vychovávala návrháře, kteří chtěli vytvářet stylově jednotnou výtvarnou kulturu, s ohledem na průmyslovou výrobu. Patří sem například Marcel Breuer, který úspěšně experimentoval s kovovým nábytkem z trubek a plátna, nebo Mies van der Rohe, který navrhl slavné křeslo Barcelona. V roce 1933 byl Bauhaus nacisty z politických důvodů ukončen. Dalším propagátorem těchto myšlenek šířilo do světa holandské hnutí De Stijl. Víra v sociální spravedlnost a kulturní pokrok popoháněla architekty k jednoduchému a účelnému navrhování (základní barvy - červená, modrá, žlutá), a tím došlo k individuální moderně. Příkladem je Červenomodré křeslo (geometrický styl - Neoplasticismus) a židle Zig-zag Geritta Rietvelda. Dalším je třeba Charles Rennie Mackintosch, který hledal inspiraci v japonském umění a Theo van Doesburg. Do meziválečného období spadá i styl Art Déco. Pojmenovaní tohoto stylu bylo odvozeno od názvu výstavy v Paříži roku Jako v roce 1900, kdy Francie potvrdila toto označení pro nový secesní sloh, tak i zde chtěla předvést vedoucí úlohu v oblasti dekorativního umění a designu. Tato vedoucí úloha panovala i v minulosti, například v gotice, baroku, rokoku, klasicismu, empíru aj. Typickou stavbou, pro představu stylu, je budova Chrysler Building v New Yorku. U nábytku výrazné barvy potlačují 37 Brůna, Karel: Stručný vývoj historie nábytku. s

27 konstrukci a tvar. Sedací nábytek je často poddimenzován a nehledí na antropometrii. Tento styl sledoval okamžitý efekt, který si dopřávala bohatá klientela, přitom si ale získal oblibu u široké veřejnosti. Byl bohatě zdoben drahými materiály. Navazoval na secesi, ale přitom stále více přijímal strojní výrobu. Inspiroval se předešlými slohy a dekorativními styly od antiky po secesi, ale šel ruku v ruce s duchem funkcionalismu a modernou. Díky technickému a ekonomickému rozvoji po 1. sv. válce, byly jeho základní znaky šířeny v mnoha oborech do všech směrů. Hlavním představitelem byl Emile Jacques Ruhlmann. 5.2 Bytová kultura 38, 39, 40, 41 První světová válka měla veliký dopad na bytovou kulturu. Před válkou taková bytová nouze nebyla, a však po ní se stal přepychem byt se dvěma malými pokojíky, s malou předsíní a kuchyní. Díky hospodářským poměrům lidé řešili situaci nouzovým bydlením. Byty bývaly přelidněny a často v nich byly nezdravé podmínky. 42 (I když se autorka ve svém článku nezmiňuje o UP, jako obrázkový příklad řešení uvádí jídelnu a předsíň se šatnou v činžovním domě z jejich produkce). Dalším drtivým úderem byla světová hospodářská krize, jejíž důsledky dopadaly na naše země nejcitelněji na počátku třicátých let. Obrátila pozornost na otázky bydlení sociálně nejslabších vrstev obyvatelstva, a tím vyvstávalo vyřešení otázky lidového bytu. Počáteční léta po roce 1918 patřila ke zpátečnickým tendencím slohu biedermeieru, ale brzy se změnil pohled na podobu interiéru a zařizovacích předmětů. Tím byly inspirovány názory a pohledy architektů na změnu. Bytové vybavení začalo být chápáno komplexně ve vztahu k architektuře, k typu a dispozici bytu. Začal vznikat požadavek na komfortní, účelný, levný a hygienický byt, který bude opatřen nábytkem hlavně levným, funkčním, jednoduchým, kvalitního provedení a materiálu. Podnětem pro výrobu takového nábytku byl právě Adolf Loos, známý odpůrce ornamentu a díla Le Corbusiera. Spolu s českými i jejich názory na podobu bytové 38 Halabala, Jindřich a Polášek, Josef: Jak si zařídím byt. Index Olomouc Adlerová, Alena: Katalog výstavy Český funkcionalismus Díl 2 - Bytové zařízení. Olomouc Adlerová, Alena: České užité umění Odeon, Praha Vopršálová, A.: In: Fischer, Josef: Časové otázky, sv Jak bydleti. Orbis, Praha Tamtéž [40]

28 kultury, byly otiskovány v časopise Bytová kultura. V programových statích a manifestech pokrokových uměleckých skupin, o vývoji bytového zařízení, se uplatňovali nejen zahraniční architekti a hnutí, ale například i československé hnutí Devětsil a Klub architektů. I Jan Vaněk spatřuje potřebu tehdejší doby. Je to účelné a hygienické obydlí prosté od ornamentů a ozdob. Směr vidí ve standardizaci výroby, která přinese nemálo úspor. První ucelenou představu o nábytkovém vybavení domu a bytu, vytvořenou již jednoznačně podle funkcionalistických zásad, přinesla výstava Die Wohnung ve Stuttgartu (1927). Dala jednoznačný směr světovému vývoji průmyslově vyráběného nábytku. Přinesla prototypy kovového nábytku z ohýbaných trubek od Marcela Breuera, v náznaku i montovaný nábytek. Také materiálovému a barevnému ladění interiérů připadala závažná estetická a barevná funkce. Nábytek se tedy opravdu stal praktickým, pohodlným, hygienickým a skladným. Vyráběl se už ve značné míře strojově, což znamenalo snížení ceny, a tím zvýšení dostupnosti obyvatelstvu. Obrovská zásluha patří UP, které zaujaly vedoucí místo v české průmyslové výrobě nábytku. Nejsystematičtěji ovlivnily od základu bytovou kulturu - mohly komplexně realizovat interiéry. Skutečného konkurenta v republice ve svém oboru neměly, ale za zmínku stojí například rousínovská firma Osolsobě. Obava z příliš náhlého posunu k přísným čistým a přímým liniím, dala vzniknout nedůvěře k modernímu nábytku, který se pokládal nejprve za výstřelek módy, a proto přechodný. Dalším argumentem podporující obavu bylo i typizování nábytku, jeho zprůmyslovění, a tím zuniformování bydlení. Továrny totiž zaplavovaly trh různými druhy a typy součástek a výrobků, což později musela usměrnit Československá normalizační společnost vydáním norem, které se týkaly staveb a zařízení bytů. Důležitou roli sehrává při bydlení dispoziční řešení bytu nebo-li půdorysné rozložení místností a komunikačních zón. Spolu s koncepcí stavby je empirické vyřešení těchto dvou faktorů žádanou schopností projektanta. Normalizovat bylo třeba i nábytek. To vedlo ke stanovení minimálních potřebných rozměrů, jelikož existuje vztah mezi velikostí nábytku a pokoje, mezi pokojem a funkcí, a vztah k velikosti a početnosti rodiny. Zjednodušování nevyšlo od výrobce, ale bylo výrazem tehdejšího cítění, žádajícího klid, účelnost, technickou dokonalost a kvalitu materiálu. Právě sériová

29 výroba vede k dokonalosti a čistotě. Individuálnost a odlišnost může každý člověk uplatnit např. ve volbě bytu, rozestavění nábytku, použitím textilií, doplňků a celkovou úpravou. Právě nábytek UP, jako stavebnice, tuto individualizaci v přijatelné míře umožňoval. Usiluje se v této době o zlepšení života a zvýšení jeho úrovně. Díky novým materiálům vznikly jiné konstruktivní možnosti, a tím z půdorysů zmizely nelogické temné prostory. Redukcí bytu a jeho odlišné organizaci došlo i ke změně rozměrů a skladbě nábytku. Forma tehdejších obytných místností byla diktována jejich účelem a toto poslání novodobého stavitelství se zrcadlilo i ve vývoji moderního nábytku. Je ovlivňován nejen složkami výtvarnými a estetickými, ale sociálními a etickými. Od nedbalého bydlení se přešlo k vnitřní pravdivosti a hygieně. Hlavním zákonem tohoto nového období bylo světlo a vzduch. Moderní sloh, spojuje přísnou účelnost se vkusem, který lze nazvat radostí z krásy, formy a materiálu. 6. Význam tvorby UP pro kulturu bydlení 20. století 6.1 Zájem UP o člověka a jeho bydlení 43 Pověst nábytku UP vybudovaná spokojeností tisíců obyvatelů zavazuje nás k tomu, abychom ji nikdy nepoškodili a důvěru v UP nábytek nikdy nezklamali. Řídíme se tím a pět let záruky, kterou dáváme za každý kus nábytku UP, je dokladem toho, že víme z čeho a jak je vyráběn. Přijďte se k nám podívati Nejlepším důkazem vlivu UP závodů na dobovou kulturu bydlení je zpětná vazba od zákazníků. UP závody vydávaly prospekty pro dobré bydlení, v nichž byla různá poděkování a chvály. Jistěže žádný podnik nebude do svých recenzí umožňovat k nahlédnutí nevítané názory či špatné zkušenosti zákazníka. Je zapotřebí ale objektivního přístupu k celkovému chování a charakteru UP. Už dokonale propracovaný způsob prezentace svých výrobků v neméně kvalitním provedení prospektů dává najevo zvýšený zájem o pečlivost, vkusnost a poctivost (např. kožený hřbet tvrdých desek, do nichž bylo možné prospekty vkládat či fotografie provedené v hnědých tónech). 43 Všechny následné citace v kap. 6.1 (psané kurzívou) in: Propagační materiály UP - pro dobré bydlení

30 Ukázky některých názorů, komplimentů a poděkovaní, z nichž jsou některé záměrně, díky své rozsáhlosti, zkráceny, ale podstatou nezměněny: Před rokem dodali jste mně bytové zařízení, se kterým jsem velmi spokojen. Nábytek je nejen krásný, ale tak dokonale zpracovaný, že dělá dojem, jako by byl teprve včera do bytu postaven Děláte si tak reklamu, poněvadž kdokoliv k nám přijde, podivuje se ušlechtilé kráse Vašich výrobků a zároveň i levné ceně za tak dokonalé věci jinde nemožné. Mohu říci, že nábytek Vámi dodaný máme den ode dne raději, čím více se přesvědčujeme o jeho trvalé kráse a hodnotě Přeji Vašim závodům co největšího rozšíření a odbytu. Jste skutečně povoláni tvořiti novou bytovou kulturu. F. Meisner, prokurista, Praha. Část jídelny nebo, chcete-li, obývacího pokoje. Hlavně však příjemné okolí a krásná příležitost posedět si. Obr. 13 Část jídelny nebo obývacího pokoje

31 Sděluji Vám, že jsem s nábytkem, který jste mi dodali do 3 pokojů, kuchyně a předsíně, naprosto spokojen. Po shlédnutí bytových zařízení na veletrzích a nábytkových výstavách, rozhodl jsem se pro Vaši firmu a nemusím litovati. Váš nábytek je vkusně moderní, praktický a hlavně dobře zpracovaný, - o čemž jsem se v novostavbě dostatečně přesvědčil. Za Vaše ve všem tak solidní jednání přijměte můj srdečný dík. Alois Finger, Praha. Neopomenu nikdy svoji spokojenost osvědčiti Vám tím, že budu svým známým Vaši firmu doporučovati, ač toho není jistě ani mnoho třeba, neboť Váš nábytek jak slohem, tak zpracováním a cenou se doporučuje sám. František Šettner, Modřany. Máte-li jen pokoj, můžete míti z něho vkusný obývací pokoj ve dne a pohodlnou ložnici v noci. Křesla, skříně, vše tvoří ladný celek. Obr. 14 Obývací pokoj s ložnicí

32 Sledoval jsem vždy pozorně vývoj nábytku u nás, ony různé pokusy individuelního řešení, produkci neurovnanou, často neúčelnou a drahou. Bylo třeba vytvořit nábytek jednoduchý, dobře řešený, z dokonalého materiálu, odpovídající i cenově našemu životnímu standardu. V UP jste dobře pochopili tuto cestu a proto Váš nábytek je klidný, ušlechtilý a při tom elegantní. A dnes velmi důležitý moment, levný. Václav Kohout, Liberec. Je samozřejmostí zkoumat, zda-li vyráběný nábytek byl skutečně cenově dostupný všem a ne jen movitějším lidem. UP nábytek a jejich sortiment nebyl určen jen pro horních deset tisíc, ale ani pro obyvatele dalekého venkova. Jako v každé době je hmotná kultura společnosti odrážena hlavně ve střední vrstvě, a u ní právě můžeme hledat. Nárůstem obyvatel, jejich stěhováním se za lepším žitím do měst, vzrůstala i poptávka po bydlení, kterou umožňovaly činžovní zděné domy uspokojit. Každý si nemohl dopřát svůj rodinný dům nebo vilu. A právě u této skupiny obyvatelstva UP prvně řešily otázku bydlení. 7. Význam pro současnou bytovou tvorbu 7.1 Chaos současnosti Moderní design nebo designová moderna. Módní design či designová móda. Nebo snad design moderní módy? S tvorbou nebo navrhováním nového nebo starého předmětu s přidanou hodnotou souvisí mnoho aspektů. Ty by si měl autor pokud to jde ujasnit předem. V dnešní době stále častější využívání výše uvedených slov tam, kde zcela nevyhovují. Jde buď o nafukování skvělého předmětu nebo nevhodné připojování k běžné věci. Komolení pojmu design na designový - například designový nábytek či vydesignovaný návrh, připomíná spíše kocourkovské. UP a jejich tvůrci pravděpodobně neznali slovo design a ani nepoužívali nijak podobné slovo ve svých propagačních materiálech. Avšak na jejich výrobcích design hodnotíme v pravém slova smyslu