FOND SOUDRŽNOSTI SEKTORU DOPRAVY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "FOND SOUDRŽNOSTI SEKTORU DOPRAVY"

Transkript

1 Česká republika NÁRODNÍ STRATEGICKÝ DOKUMENT PRO FOND SOUDRŽNOSTI v SEKTORU DOPRAVY (období ) Praha březen 2004

2 2 Obsah ÚVOD SOUČASNÁ SITUACE V DOPRAVNÍM SEKTORU MAKROEKONOMICKÉ ÚDAJE A CELKOVÁ POPTÁVKA V DOPRAVĚ Současné makroekonomické údaje Demografické údaje a poptávka v dopravě: Vývoj a prognóza STRUČNÝ POPIS INFRASTRUKTURY, DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Dopravní infrastruktura Dopravní prostředky a údaje o dopravním parku Vliv dopravy na životní prostředí SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA SOUČASNÉ TENDENCE V ČESKÉ NÁRODNÍ DOPRAVNÍ POLITICE FINANCOVÁNÍ DOPRAVNÍCH INFRASTRUKTUR Veřejné financování Financováni z prostředků Evropské unie DOPRAVNÍ STRATEGIE PRO FOND SOUDRŽNOSTI ( ) OBECNÉ CÍLE CÍLE A PRIORITY PODLE DRUHU DOPRAVY Rozvoj silniční sítě Rozvoj železniční infrastruktury Rozvoj civilního letectví Rozvoj vodních dopravních cest Rozvoj kombinované dopravy OPATŘENÍ NAVRHOVANÁ NA OBDOBÍ SÍŤ TEN-T V ČESKÉ REPUBLICE ZÁVĚR Přílohy Příloha I. Příloha II. Příloha III. Souhrnné mapy subsektorových dopravních sítí Celkový seznam priorit Seznam priorit podle jednotlivých subsektorů včetně jejich rozdělení do koridorů a stručného popisu konkrétních projektů (včetně map)

3 3 Úvod V průběhu prvních tří let našeho plného členství v EU ( ) bude Česká republika moci využívat prostředků Fondu soudržnosti 1. S cílem podpořit hospodářskou a sociální soudržnost a solidaritu mezi členskými státy představuje tento fond, společně se strukturálními fondy a především Evropským fondem regionálního rozvoje a úvěry Evropské investiční banky, hlavní finanční instrument EU vytvořený za účelem spolufinancování dopravní infrastruktury a environmentálních projektů v členských státech. Prostředky Fondu soudržnosti jsou určeny na spolufinancování dopravních a environmentálních projektů v členských státech při splnění následujících dvou podmínek: hrubý národní produkt (HNP) na obyvatele měřený paritou kupní síly je menší než 90 % průměru EU a byl vytvořen program vedoucí ke splnění podmínek hospodářské konvergence, jak je stanoveno v článku 104c Smlouvy a Paktu stability, a Radě EU byl předložen konvergenční program vytvořený za tímto účelem a k zabránění nadměrných vládních deficitů. Fond soudržnosti tak bude pomáhat novým členským zemím ze střední a východní Evropy při modernizaci dopravních infrastruktur, které jsou součástí trans-evropských sítí TEN. Tento fond je určen ke spolufinancování projektů veřejného zájmu 2, šetrných k životnímu prostředí. Priority Fondu soudržnosti zahrnují vytvoření výkonného dopravního systému a zlepšení dopravních infrastruktur, což jsou nezbytné podmínky pro hospodářský růst v členských zemích a Evropské unii jako celku. Rozvoj trans-evropských dopravních sítí se uskutečňuje dle kritérií uvedených v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES. Kritéria uvedená v tomto rozhodnutí byla použita při určování sítě TINA (sítě TEN-T na území tehdy kandidátských zemí) a budou užita při výběru dopravních projektů veřejného zájmu pro financování z Fondu soudržnosti. Při financování projektů bude zajištěna koordinace mezi Komisí a mezinárodními finančními institucemi (IFI 3 ). V rámci tohoto obecného cíle a za předpokladu, že se uskuteční plánované rozšíření EU oznámené Evropskou radou v Kodani 13. prosince 2002 je Komise připravena pomáhat od roku 2004 budoucím členským státům při financování ekologicky přijatelných dopravních infrastruktur prostředky z Fondu soudržnosti. V průběhu příslušného období ( ) bude příjemcům Fondu soudržnosti poskytnuto více než 7 miliard EUR. Pro nové členské země EU ze střední a východní Evropy tak bude Fond soudržnosti, společně se strukturálními fondy (zvláště Evropským fondem regionálního rozvoje) a půjčkami 1 Nařízení Rady (ES) č. 1164/1994 ze dne 16. května 1994 o založení Fondu soudržnosti. Nařízení bylo změněno nařízením Rady (ES) č. 1264/1999 ze dne 21. června 1999 a nařízením Rady (ES) č. 1265/1999 ze dne 21. června Pravidla pro implementaci nařízení Rady (ES) č. 1164/1994 ohledně řízení a kontrolních systémů pro pomoc poskytovanou z Fondu soudržnosti a postupů pro provádění finančních korektur jsou stanoveny nařízením Komise (ES) č. 1386/ Podle definice v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj trans-evropských dopravních sítí. 3 Evropská investiční banka EIB; Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj (European Bank for Reconstruction and Development EBRD); Světová banka (World Bank WB).

4 4 Evropské investiční banky představovat hlavní zdroj vnější pomoci při financování dopravních infrastruktur v průběhu počátečního období ( ) jejich členství. Orientační rozdělení celkové pomoci, která bude poskytnuta členským zemím z Fondu soudržnosti bude stanoveno Evropskou komisí na základě: počtu obyvatel dané země; celkové plochy území, HDP na obyvatele; a dalších socioekonomických faktorů jako např. zaostalost dopravní infrastruktury. Na základě těchto kritérií by mělo být České republice pro sektor dopravy poskytnuto v průběhu období přibližně 472,5 milionů EUR (včetně alokace fondu ISPA ve výši 113,9 milionů EUR), tedy přibližně 15,75 miliardy Kč 4. Tato alokace je určena pro spolufinancování dopravní infrastruktury a rovněž předběžných studií a opatření technické pomoci. Podíl prostředků z Fondu soudržnosti na konkrétním projektu či opatření je obecně limitován na % veřejných nebo ekvivalentních výdajů. Česká republika jako přijímající země zajistí zbývající financování, včetně zaplacení příslušných daní a cel, z vlastních zdrojů nebo půjček obdržených od mezinárodních finančních institucí (IFI) nebo komerčních bank. U předběžných studií a opatření technické pomoci může být výjimečně financováno z Fondu soudržnosti až 100 % jejich nákladů. Za účelem řádné a komplexní přípravy na pomoc z Fondu soudržnosti v České republice přijalo Strategický dokument, jenž má za cíl prezentovat současné podmínky v dopravě (kapitola 1), potvrdit vládní dopravní politiku a cíle (kapitola 2) a navrhnout konkrétní opatření a projekty (kapitola 3), které by mohly být spolufinancovány z Fondu soudržnosti v období let Návrh vybraných prioritních projektů (včetně map) železničních, silničních, leteckých, říčních a multimodálních je přiložen k tomuto dokumentu. 4 Na základě pracovní hypotézy směnného kurzu dne 1. ledna 2003: 1 Euro = 30 Kč.

5 5 1 Současná situace v dopravním sektoru 1.1 Makroekonomické údaje a celková poptávka v dopravě Současné makroekonomické údaje Hrubý domácí produkt se v České republice za rok zvýšil meziročně o 2 %. Díky tomuto výsledku se ČR zařadila do malé skupiny evropských zemí s nejvyšším ročním hospodářským růstem mezi zeměmi OECD. Pouze Irsko, Lucembursko, Řecko a Maďarsko dosáhly vyšší míry růstu HDP. Rozdíl mezi úrovní HDP na obyvatele v ČR a průměrem EU se tak snížil na 38 %. Revize cen na regulovaném trhu a časté změny cen energií a potravin způsobily zvýšení míry inflace z 3,9 % v roce 2000 na 4,7 % v roce V druhé polovině roku 2001 a v průběhu prvního čtvrtletí roku 2002 došlo k výraznému snížení inflačních tlaků díky nižšímu tempu růstu dovozů, výrobních a spotřebitelských cen v kombinaci s posílením směnného kurzu české koruny a v r bylo dosaženo míry inflace 1,8 %. Průměrná míra nezaměstnanosti se snížila z 9,0 % v roce 2000 na 8,5 % v roce 2001 a v roce 2002 se opět zvýšila na 9,2 %. Míra nezaměstnanosti je o 0,3 % vyšší než v EU. V roce 2001 byla produktivita práce o 3 % vyšší než v roce předešlém, což při 3,6 % růstu reálných mezd nevedlo k mzdovým inflačním tlakům. Rozdíl mezi produktivitou práce v EU a ČR se mírně snížil. V r mírně poklesly reálné mzdy, trvale roste průmyslová a stavební výroba. Dynamika zahraničního obchodu se v roce 2002 v porovnání s rokem 2001 zhoršila, ale ve srovnání s celkovým světovým vývojem zůstala na vysoké úrovni. Obchodní bilance se zlepšila o 11,3 mld. Kč, bilance služeb se propadla o 37,5 mld. Kč. Průměrné hrubé výdaje na dopravu na obyvatele vzrostly v roce 2001 o 10 % v porovnání s rokem Tento růst byl v převážné míře způsoben zvýšením nákladů v osobní automobilové dopravě. Nákup osobních aut se zvýšil o 27,5 %, což odpovídalo 30,2 % celkových výdajů na dopravu. Výdaje na provoz a údržbu v osobní automobilové dopravě vzrostly o 4 % a jejich podíl na celkových výdajích na dopravu činil zhruba 53 %. V roce 2002 znovu poklesly výdaje o 6,2 %. Snížil se nákup osobních automobilů o 17 % a poklesly ceny pohonných hmot (celkový pokles o 5,7 %). Roční výdaje na veřejnou osobní dopravu vzrostly o 4,6 % a tvoří tak 16,5 % celkových výdajů na dopravu na obyvatele. Z celkových výdajů na dopravu činí podíl městské dopravy 6,3 %, veřejná doprava autobusy a autokary 6,4 % a železniční doprava pouze 2,8 %. Snížily se i výdaje na MHD v r (cca o 1 %). Následující dvě tabulky shrnují vývoj hlavních makroekonomických ukazatelů (1) mezi roky 1995 a 2002 a HDP v dopravních subsektorech. (2): 5 Český statistický úřad

6 6 Tab. č. 1: Vybrané ekonomické ukazatele (HDP v běžných cenách) Průměrný směnný kurz Kč/Euro 34,3 36,2 36,9 35,6 34,1 30,8 Hrubý domácí produkt (v mld. Kč) 1 381, , , , , ,6 Průměrná míra inflace (v %) 9,1 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 Konečná spotřeba domácností (v mld. Kč) 692,1 952, , , , ,7 Konečná spotřeba vlády a neziskových organizací (v mld. Kč) 284,6 342,4 373,3 388,3 436,0 487,1 Tab. č. 2: Hrubý domácí produkt v dopravním sektoru - v běžných cenách (v mil. Kč) *údaje nebyly k dispozici Železniční doprava * Silniční doprava * Vnitrozemská vodní doprava * Letecká doprava * Porovnání vývoje HDP a dotací ve veřejné osobní dopravě v období : HDP Subvence mld. Kč mil.kč

7 Demografické údaje a poptávka v dopravě: Vývoj a prognóza Prognózy demografického vývoje a vývoje HDP Poptávka po dopravě úzce souvisí jak s obecným demografickým vývojem, tak i se změnami úrovně HDP. Vládní statistiky a současné prognózy demografického vývoje a vývoje HDP v období , jež se zakládají na skutečném vývoji v letech , jsou následující: Tab. č. 3: Prognóza demografického vývoje Populace Střední stav obyvatelstva (tis. osob) , , , , , ,0 Zdroj: ČSÚ Ze statického pohledu je současná demografická struktura nejpříznivější v celém období, kdy jsou vedeny statistické údaje. Podíl obyvatelstva ve věkové skupině let dosáhl rekordní úrovně v roce Do této skupiny totiž patří silné ročníky narozené na konci 2. světové války nebo krátce po ní a současně se dostaly do produktivního věku silné ročníky ze sedmdesátých a osmdesátých let. Je však nutno podotknout, že se snižuje počet mladých lidí a naopak se zvyšuje počet lidí starších šedesáti let. Tab. č. 4: Prognóza vývoje hrubého domácího produktu v cenách roku 1995 Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt (v mld. Kč) 1381,0 1542, Zdroj: MF Ve 3. čtvrtletí 2003 došlo v České republice ke zvýšení meziročního ekonomického růstu proti předchozímu čtvrtletí. Růst byl tažen spotřebou domácností. Při ekonomické stagnaci v zemích EU vývozci sice udrželi exportní výkonnost, dovoz ve stálých cenách ale zachovával předstih před vývozem. Proto v roce 2003 odhaduje MF růst HDP na cca 2,9 % (proti 2,5 %), pro rok 2004 očekává růst HDP na úrovni 2,8 % a z toho vychází i predikce na roky 2005 a Zaměstnanci v dopravním sektoru Následující tabulka ukazuje vývoj celkového počtu zaměstnanců v dopravním sektoru v letech :

8 8 Tab. č. 5: Zaměstnanost v dopravním sektoru Druh dopravy celkem Železniční muži ženy Silniční * * Vodní * * Letecká * * Pozn.: * údaje nebyly k dispozici Poptávka v dopravě a prognózy V období let došlo k výraznému poklesu poptávky po veřejné osobní dopravě o takřka 50 %, zatímco pokles v městské hromadné dopravě byl v tomto období zhruba 13 %, tedy zřetelně nižší. V roce 2002 byl počet cestujících v železniční dopravě na 77 % úrovni roku Do roku 2001 je možno vysledovat obrat k postupném růstu cestujících na železnici, ovšem v r nastal opět pokles. Významný je i růst počtu cestujících přepravených integrovanými dopravními systémy, kde se jejich počet v roce 2002 zvýšil pětkrát ve srovnání s rokem To představuje zhruba 9 % celkové národní osobní dopravy. Ve vnitrostátní pravidelné autobusové dopravě došlo od roku 1990 k více než 50 % poklesu dopravního výkonu. V období došlo k mírnému nárůstu, a tak byl pokles výkonu v roce 2001 ve srovnání s rokem 1995 méně než 10 %. K dalšímu poklesu došlo i v r Počet cestujících přepravených městskou hromadnou dopravou se v roce 2001 snížil o 2 % oproti roku Je však možné pozorovat stabilní nárůst počtu cestujících přepravených metrem (s malým poklesem v roce 2000), jejichž počet byl v roce 2001 o 7 % vyšší než v roce To bylo mimo jiné způsobeno rozšířením sítě metra. Rok 2002 je projevem mírného kolísání. Dá se říci, že letecká doprava je v České republice jediným druhem dopravy, který v posledních letech vykazuje stálý nárůst. Počet cestujících přepravených českými dopravci se od roku 1993 více než zdvojnásobil a nárůst výkonu v os.-kilometrech byl dokonce ještě vyšší (160 %). Počet cestujících odbavených na letištích v ČR se za stejné období zdvojnásobil. V období došlo k výraznému nárůstu objemu v letecké nákladní dopravě. V období se mírně zvýšil (o zhruba 5 %) celkový výkon nákladní dopravy, ale zároveň došlo k výraznému zvýšení podílu silniční dopravy na celkovém výkonu. Výkon silniční dopravy se zvýšil zhruba 2,5 násobně na úkor železniční dopravy, kde došlo ke snížení výkonu na polovinu. Výkon vnitrozemské vodní dopravy se během tohoto období snížil rovněž takřka o 50 %. V roce 1998 poklesl výkon silniční dopravy poprvé od roku Došlo tak k přibližně 15 % poklesu oproti roku V dalším roce, tj. 1999, začal opět stoupat hlavně díky mezinárodní přepravě. Tento trend zůstal do roku 2002 nezměněn. V roce 2000 zaznamenala železniční doprava poprvé od roku 1990 nárůst. Ve srovnání s předchozím rokem došlo k nárůstu výkonu o zhruba 5 %. V roce 2001 se bohužel výkon železniční dopravy opět snížil o 3,5 % a představoval tak 28 % celkového výkonu v nákladní dopravě, v r činil podíl jen 26 %.

9 9 Z hlediska ochrany životního prostředí je znepokojující fakt, že se 67 % celkového výkonu mezinárodní dopravy uskutečňuje prostřednictvím silniční dopravy. Je proto potěšitelné, že dochází k pomalému, ale stabilnímu nárůstu kombinované dopravy. Železniční kontejnerová přeprava zboží vykazuje průměrný roční nárůst o zhruba 1,1 %. Oproti tomu pokračuje pokles kombinované dopravy na krátké vzdálenosti, což způsobilo výrazné snížení počtu překladišť (terminálů) kombinované dopravy. Ve vodní přepravě, jež byla v posledním období stabilní, došlo v roce 2001 k takřka 17 % poklesu výkonu ve srovnání s rokem 2000 (její podíl na přepravním trhu činí pouze 1,02 %). V roce 2002 došlo ke stabilizaci výkonů. Všechna statistická data v průběhu roku 2002 zaznamenala vliv následků silných záplav v ČR, došlo k narušení téměř všech druhů doprav, kromě letecké. Celkové roční údaje ale většinou představují nárůst v přepravě jak osobní, tak i nákladní. Pozitivně lze vnímat fakt, že celková dopravní náročnost ekonomiky (vztaženo na HDP) jak v nákladní, tak i v osobní dopravě má klesající trend. Dopravní statistiky vztahující se k různým druhům dopravy a vývoji poptávky po dopravě v ČR v letech jsou následující:

10 10 Tab. č. 6: Mezioborové srovnání přepravních výkonů osobní dopravy Ukazatel Jednotka Osobní doprava celkem mil. cest , , , , , ,7 Železniční doprava mil. cest. 227,1 182,9 177,0 184,7 190,7 177,2 Autobusová doprava mil. cest. 644,2 456,0 446,9 438,9 435,9 406,1 Letecká doprava * mil. cest. 1,8 2,4 2,9 3,5 3,9 4,3 Vnitrozemská vodní doprava Městská hromadná doprava Individuální automobilová přeprava Přepravní výkon Železniční doprava mil. cest. mil. cest. mil. cest. 0,9 0,7 0,6 0,8 0,8 0, , , , , , , , , , , , ,6 celkem mil. oskm , , , , , ,7 mil. oskm 8 005, , , , , ,8 Autobusová doprava mil. oskm 11763, , , , , ,5 Letecká doprava * mil. oskm 3033, , , , , ,0 Vnitrozemská vodní doprava Městská hromadná doprava Individuální automobilová přeprava Průměrná přepravní vzdálenost mil. oskm mil. oskm mil. oskm 11,9 7,6 7,5 7,7 7,8 7, , , , , , , , , , , , ,7 celkem km 18,4 19,4 19,5 20,6 20,8 20,9 Železniční doprava km 35,2 38,4 39,3 39,5 38,3 37,2 Autobusová doprava km 18,3 19,0 19,4 21,3 24,3 23,8 Letecká doprava * km 1 633, , ,2 1683,3 1621, ,7 Vnitrozemská vodní doprava Městská hromadná doprava Individuální automobilová přeprava km km km * údaje pouze od českých dopravců 13,9 10,9 11,9 9,9 10,0 9,8 6,0 6,2 6,2 6,5 6,4 6,5 32,1 32,3 32,3 32,3 32,3 32,3

11 11 Mezioborové srovnání přepravních výkonů osobní dopravy v roce % 9% 7% 0% 63% 15% Železniční doprava Silniční autobusová doprava veřejná Letecká doprava Vnitrozemská vodní doprava Městská doprava Individuální automobilová přeprava osob Časová řada přepravních výkonů v osobní dopravě byla doplněna prognózou vývoje dopravy v příštím období, včetně předpokládaného výhledu. Prognóza vychází ze zdrojových materiálů městské dopravy a byla vypracována na základě předpokládaného vývoje dopravního výkonu, demografického vývoje a dalších údajů. Očekává se zvýšení železniční přepravy díky lepšímu zapojení tohoto druhu dopravy do celkového systému osobní dopravy. Toto bude zvláště patrné v sídelních aglomeracích a jejich bezprostředním okolí, kde postupně vznikají integrované dopravní systémy. V těchto systémech je železnice stále více chápána jako ústřední dopravní systém ve spojení s dalšími druhy dopravy, včetně individuální dopravy (parkoviště P + R). Toto je spojeno se zavedením intervalového jízdního řádu, který je pro veřejnost velmi výhodný. Současně se očekává větší zapojení železniční dopravy v systémech veřejné dopravy velkých měst. V oblasti dálkové dopravy bude díky zvýšení konkurenceschopnosti železniční dopravy umožněno dokončení modernizace dalších úseků železničních koridorů. Postupný nárůst linkové veřejné autobusové dopravy bude rovněž záviset na jejím zapojení do integrovaných dopravních systémů, kde budou kapacitní spoje doplňovat chybějící segmenty páteřní železniční sítě. Následně bude autobusová doprava vykonávat rovněž funkci dopravní obsluhy oblasti s dopravou napojenou na páteřní síť. Autobusová doprava zvýší svůj význam pro obce mimo aglomerace, kde bude úroveň autobusové dopravy zlepšována standardy garantovanými veřejnou správou. Rozvoj autobusové dopravy bude záviset na ekonomické síle státu, místních subjektech a prostředcích vložených do systému a bude korespondovat s růstem HDP.

12 12 Co se týče dálkové dopravy bude segment nedotované dopravy pokračovat v růstu díky výstavbě nových dálnic a rychlostních komunikací, zvláště pak v těch směrech, kde současně nebude probíhat výstavba železničních koridorů. Růst výkonu městské hromadné dopravy bude umožněn za předpokladu obecné podpory ze strany místní samosprávy, která tak bude řešit problémy s nedostatečnou kapacitou místních komunikací a znečišťováním životního prostředí. Atraktivita tohoto druhu dopravy výrazně poroste díky opatřením zlepšujícím spolehlivost a bezproblémový charakter veřejné dopravy. První úspěchy jsou patrné již v současnosti. Prudký nárůst individuální automobilové dopravy není ve veřejném zájmu, nicméně tento druh dopravy nachází oblibu u mnoha lidí. Individuální doprava roste nejen na úkor veřejné dopravy, ale je také na úkor pěší dopravy ve městech. Tlak na zrychlení procesu rozrůstání měst rovněž významně přispívá k růstu osobní automobilové dopravy. Rozvoj dopravní infrastruktury bude přizpůsoben očekávanému zvýšení výkonů v osobní dopravě s ohledem na dopady na životní prostředí. V případě nedostatečných investic do druhů dopravy s menším dopadem na životní prostředí by mohlo dojít ke zvýšení negativních důsledků dopravy na životní prostředí.

13 13 Tab. č. 7: Prognóza výkonů v osobní dopravě Skutečnost Předpoklad Prognóza Ukazatel jednotka Osobní doprava celkem mil. osob 4 959, , , , , ,99 Železniční doprava mil. osob 190,72 177,23 170,40 197,07 248,00 279,00 Autobusová doprava mil. osob 435,91 406,10 427,54 420,24 480,00 490,00 Letecká doprava* mil. osob 3,90 4,29 4,36 5,06 8,20 10,40 Vnitrozemská vodní mil. osob doprava 0,78 0,80 0,93 1,20 1,20 1,20 Městská hromadná mil. osob doprava 2 365, , , , , ,00 Individuální automobilová doprava mil. osob 1 962, , , , , ,39 Přepravní výkon celkem mld. oskm 102,94 103,55 103,80 110,78 135,04 154,09 Železniční doprava mld. oskm 7,29 6,60 6,28 7,50 9,56 10,86 Autobusová doprava mld. oskm 10,61 9,67 9,71 10,04 11,24 11,52 Letecká doprava* mld. oskm 6,40 6,90 7,15 8,26 13,03 15,59 Vnitrozemská vodní doprava mld. oskm 0,01 0,01 0,01 0,02 0,02 0,02 Městská hromadná doprava mld. oskm 15,21 15,17 15,13 15,16 15,24 15,32 Individuální mld. oskm automobilová doprava 63,41 65,22 65,52 69,80 85,95 100,78 Podíly na přepravním výkonu Železniční doprava % 7,08 6,37 6,05 6,77 7,08 7,05 Autobusová doprava % 10,31 9,34 9,36 9,06 8,32 7,47 Letecká doprava* % 6,22 6,66 6,89 7,46 9,65 10,12 Vnitrozemská vodní doprava % 0,01 0,01 0,01 0,02 0,02 0,02 Městská hromadná doprava % 14,78 14,65 14,57 13,68 11,28 9,94 Individuální automobilová doprava % 61,60 62,98 63,12 63,01 63,65 65,40 * údaje pouze za české dopravce

14 14 Mil. cestujících 8000 Prognóza přepravních výkonů v osobní dopravě mil.cest Prognóza přepravních výkonů v osob. dopravě rok Letecká doprava Vnitrozemská vodní doprava rok Železniční doprava Veřejná autobusová doprava Městská doprava Individuální automobilová doprava Celkem

15 15 Tab. č. 8: Mezioborové srovnání přepravních výkonů nákladní dopravy Ukazatel Jednotka Nákladní doprava Celkem tis. tun Železniční doprava tis. tun Veřejná silniční doprava tis. tun Silniční doprava na tis. tun vlastní účet Vnitrozemská vodní tis. tun doprava Letecká doprava * tis. tun Přepravní výkon Celkem mil. tkm Železniční doprava mil. tkm Veřejná silniční doprava mil. tkm Silniční doprava na mil. tkm vlastní účet Vnitrozemská vodní mil. tkm doprava Letecká doprava * mil. tkm Průměrná přepravní vzdálenost Celkem km 82,3 94,9 102,8 112,4 108,9 109,5 Železniční doprava km 207,8 178,5 184,2 178,1 173,7 171,8 Veřejná silniční doprava km 74,5 121,3 125,3 157,2 137,7 137,7 Silniční doprava na vlastní účet km 22,4 35,0 45,4 35,7 31,8 34,5 Vnitrozemská vodní doprava km 303,6 500,0 484,0 405,5 366,5 349,6 Letecká doprava * km 1906, , , , , ,3 * údaje pouze od českých dopravců

16 16 Mezioborové srovnání přepravních výkonů v roce % 25% 3% 0% 1% 12% Železniční doprava Silniční přeprava na vlastní účet Letecká doprava Silniční veřejná doprava Vnitrozemská vodní doprava Ropovody Časová řada výkonů v nákladní dopravě byla doplněna prognózou vývoje dopravy v příštím období, včetně předpokládaného výhledu. Prognóza vychází ze zdrojových materiálů Ministerstva dopravy a byla vypracována na základě předpokládaného vývoje přepravního výkonu, vývoje HDP a dalších údajů. Trvalý nárůst podílu silniční dopravy (strmý růst) na úkor železniční dopravy (stagnace) je dán způsobem rozvoje logistických technologií, kdy dochází k budování rozsáhlých distribučních center a průmyslových zón výhradně s ohledem na napojení na silniční komunikace. Nové logistické postupy vyžadují včasné dodávky s minimálními dodacími lhůtami a současně přepravu menších objemů zboží v kratších časových intervalech. Nepříznivý trend by měl být ovlivněn zdokonalením technologií kombinované dopravy za podpory regionální logistiky, čímž by se mělo dosáhnout opětovné koncentrace dopravních toků. Prognóza růstu vnitrozemské vodní dopravy je založena na předpokladu zlepšení plavebních podmínek na Labi, čímž by se zvýšil počet dní ekonomického provozu. Dalším předpokladem je splavnění Labe až do Pardubic, což by mělo umožnit prodloužení úseku použitelného pro multimodální dopravu po vodě ve směru ze Spolkové republiky Německo na Moravu a zpět. Aby bylo možné dosáhnout předpokládaného zvýšení přepravního výkonu, bude rovněž nutné vybudovat potřebnou infrastrukturu. Dá se předpokládat, že se stávající podíl silniční dopravy bude zvyšovat na úkor dopravy železniční, pokud nebudou zavedena účinná opatření ze strany státu.

17 17 Tab. č. 9: Prognóza přepravních výkonů v nákladní dopravě Ukazatel Nákladní doprava celkem Železniční doprava Jednotka Skutečnost Předpoklad Prognóza tis. tun tis. tun tis. tun Veřejná silniční doprava Silniční doprava na tis. tun vlastní účet Vnitrozemská vodní doprava tis. tun Letecká doprava tis. tun Přepravní výkon celkem mil. tkm Železniční doprava Veřejná silniční doprava Silniční doprava na vlastní účet Vnitrozemská vodní doprava Letecká doprava mil. tkm mil. tkm mil. tkm mil. tkm mil. tkm Podíly na přepravním výkonu Železniční doprava % 29,17 25,71 29,22 27,18 27,74 29,52 Veřejná silniční doprava Silniční doprava na vlastní účet Vnitrozemská vodní doprava % 59,12 61,44 59,20 61,58 61,01 59,48 % 10,45 11,84 10,47 10,22 9,28 8,99 % 1,21 0,96 1,06 0,96 1,83 1,87 Letecká doprava % 0,05 0,05 0,05 0,06 0,14 0,14 * údaje pouze od českých dopravců

18 18 Tis. tun , , , , ,00 Prognóza přepravních výkonů v nákladní dopravě tis.tun 3 500, , , , , ,00 500,00 0,00 Prognóza přepravních výkonů nákl. dopravy rok Vnitrozemská vodní doprava Letecká doprava ,00 Železniční doprava , ,00 Veřejná silniční doprava Silniční doprava na vlastní náklady Celkem 0, rok

19 Stručný popis infrastruktury, dopravních prostředků a vlivu na životní prostředí Dopravní infrastruktura Díky svému historickému vývoji disponuje Česká republika jednou z nejhustších dopravních sítí v Evropě, zejména železniční a silniční. Kromě toho disponuje velkým počtem civilních letišť a díky labsko-vltavské vodní cestě má také přímé spojení se Severním mořem. Hustotou své dopravní sítě se ČR řadí mezi nejrozvinutější země. Následující tabulka ukazuje hustotu dopravní sítě v roce 1999 ve srovnání se členy a kandidátskými zeměmi EU: Tab. č. 10: Hustota dopravní sítě v roce 1999 (v km na 100 km 2 ) Země Železnice Silnice Dálnice Vnitrozemské vodní cesty Rakousko 6,8 124,5 1,9 0,4 Belgie 11,4 476,5 5,6 5,0 Česká republika 12,0 161,4 0,6 0,8 Německo 10,5 178,7 3,2 1,9 Dánsko 5,4 164,1 2,1 0,0 Španělsko 2,4 30,7 1,8 0,0 Finsko 1,7 22,9 0,2 1,8 Francie 5,8 176,7 1,7 1,0 Velká Británie 7,0 160,9 1,4 0,5 Řecko 1,7 29,0 0,2 0,0 Maďarsko 8,2 32,0 0,5 1,5 Irsko 2,7 136,2 0,1 0,0 Itálie 5,3 274,9 2,2 0,5 Lucembursko 10,6 195,8 4,4 1,4 Nizozemí 6,9 278,8 5,5 12,4 Polsko 7,3 118,8 0,1 1,2 Portugalsko 3,0 73,6 1,6 0,0 Švédsko 2,2 30,6 0,3 0,1 Slovensko 7,5 35,6 0,6 0,4 a) Provozní délka železničních tratí v roce 2002 byla km (viz souhrnná mapa, Příloha I.B), z čehož je km (30,5 %) elektrizovaných. Všechny hlavní mezinárodní koridory jsou elektrizovány. Takřka celá železniční síť je ve vlastnictví státu s výjimkou lokálních tratí ve vlastnictví akciové společnosti Jindřichohradecké místní dráhy, a.s. (JHMD) - dvou úzkorozchodných tratí v jižních Čechách (79 km) a tratí Šumperk Kouty nad Desnou a Petrov nad Desnou Sobotín (22 km), které jsou ve vlastnictví Svazku obcí údolí Desné. Veřejná železniční síť (České dráhy) je rozdělena na základě zákona o dráhách na dráhy celostátní a regionální. Celostátní dráhy zahrnují tratě v délce km a regionální mají délku km. Hustota železniční sítě je 0,12 km železničních tratí na km 2. Po nabytí platnosti zákona o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb. o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zůstává železniční infrastruktura ve vlastnictví státu. Obecně se předpokládá, že vlastnictví určitých regionálních tratí bude postupně postoupeno na místní samosprávy nebo případně na jiné soukromé subjekty (přehled viz tabulka níže).

20 20 Tab. č. 11: Železniční tratě (v km) 1) Důsledky změn metodiky inventarizace ) ) ) Provozní délka tratí podle počtu kolejí: Jednokolejné dvou a vícekolejné Neelektrizované tratě celkem Elektrizované tratě celkem Takřka 70 % cestujících a 90 % zboží je přepravováno na zhruba km nejdůležitějších tratí. Ve srovnání se zahraničními železnicemi disponuje česká železniční doprava relativně hustou dopravní sítí s rozličnými parametry tratí, avšak s vysokým procentem amortizace a rychlostních omezení (dočasných či trvalých). Kromě toho je základním nedostatkem špatná kvalita napojení hlavních železničních koridorů na evropskou železniční síť. Jak bylo výše uvedeno, železniční síť je tvořena celostátními a regionálními tratěmi. Podíl celostátních tratí tvoří přibližně 2/3 železniční sítě a zajišťuje 70 % celkového ročního výkonu v osobní dopravě a 90 % celkového ročního výkonu v nákladní dopravě. Podíl regionálních tratí (přibližně jedna třetina žel. sítě) je roven přibližně 15 % celkového výkonu v železniční dopravě. Na regionálních tratích je ročně přepraveno přibližně 52,5 milionů cestujících a celková hmotnost nakládky a vykládky ve stanicích na regionálních tratích je rovna 10,5 mil. tun zboží ročně. Do konce roku 2002 bylo z 385 km I. národního železničního tranzitního koridoru (IV. transevropský koridor), na kterých probíhá modernizace, prostavěno 93,5 % prostředků. Na modernizaci I. koridoru bylo do konce r celkem vynaloženo 34,16 miliard Kč. Do konce roku 2002 bylo z 300 km II. národního železničního tranzitního koridoru (VI. TEN koridor, včetně odbočné větve Česká Třebová Přerov, která je součástí II. i III. tranzitního železničního koridoru), na kterých probíhá modernizace, prostavěno 63 % prostředků. Na modernizaci II. koridoru bylo celkem do té doby vynaloženo 23,067 miliard Kč. Současný vývoj: hlavní část investic je směřována na budování I. a II. národního tranzitního koridoru (IV. a VI. TEN koridor). Modernizace I. národního železničního tranzitního koridoru byla ke konci roku 2002 z 93,5 % ukončena. Modernizace II. národního železničního tranzitního koridoru byla hotova ze 63 % a zbývajících 37 % je ve výstavbě nebo ve stádiu přípravy pro výstavbu (před podepsáním smlouvy se zhotovitelem). Elektrizace tratě mezi Horním Dvořištěm a Českými Budějovicemi, jež je součástí IV. národního železničního tranzitního koridoru, byla dokončena. Na konci roku 2001 byla též dokončena elektrizace zbývajícího úseku z Horního Dvořiště do Rakouska s celkovými náklady přes 3 miliardy Kč. b) Hustota základní silniční sítě je 0,70 km na km 2 a při započtení místních komunikací dokonce 1,44 km na km 2. Na území České republiky je v provozu 518 km dálnic, 353 km rychlostních komunikací a km ostatních silnic, což je dohromady více než km státních silnic a dálnic (viz tabulka níže).

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele S O U B O R I N D I K Á T O R Ů D O P R AV N Í P O L I T I K Y Indikátory budou hodnoceny k rokům 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi

Více

Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR

Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti období 2004-2006 - Sektor dopravy - PŘEHLEDNÝ POPIS PROJEKTU Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR I Projekt

Více

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Operační program doprava Přehled priorit a opatření Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční

Více

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální

Více

Trans-evropský koridor č. IV

Trans-evropský koridor č. IV Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ Trans-evropský koridor č. IV 1. Číslo multimodálního koridoru TEN a mezinárodní značení: Trans-evropský koridor

Více

6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury

6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury 6 DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Ekonomický Dopravní infrastruktura Kriteria jevu (procesu): Název jevu (procesu):

Více

Česká republika. Národní strategie pro Fond soudržnosti. - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ

Česká republika. Národní strategie pro Fond soudržnosti. - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ Zlepšení plavebních podmínek na řece Labi v úseku mezi Střekovem a státní hranicí ČR/SRN 1. Číslo multimodálního

Více

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Ing. Martin Tlapa, MBA Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Strategie vychází z Analýzy konkurenceschopnosti ČR a ze závěrečné zprávy podskupin

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Ministerstvo dopravy ČR Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle OPD 2014-2020 navazuje na OPD 2007-2013, struktura bude jiná, přidány nové podporovatelné oblasti

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy

ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy Historický vývoj politiky TEN-T 1996 Rozhodnutí č. 1692/1996/ES Cílem vytvoření evropské multimodální

Více

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na

Více

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na Operační program Doprava 207-2013, avšak jeho struktura bude

Více

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Potenciál rozvoje nákladní železniční dopravy v konkurenčním prostředí Development potential of freight railway transport in a competitive environment Ing. Milan

Více

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D.

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Obsah Superstrategie Preambule Úvod, vymezení cílů 1. Současný

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Moderní dopravní služby

Moderní dopravní služby Veřejná doprava budou jasně nastavena nová pravidla podílu státu a krajů na financování regionální autobusové a především železniční dopravy (dosavadní vládou posvěcený model platí pro roky 2010-2019),

Více

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy 1 Transevropské dopravní sítě původní rozhodnutí EP a Rady č. 1692/96/ES nové rozhodnutí

Více

Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast

Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast PS 1 Atraktivní, environmentálně příznivá doprava Ing. David Koppitz Problémy aglomerace Nadměrná dopravní zátěž ve městech zhoršující kvalitu

Více

VLIV DOPRAVY NA PROST

VLIV DOPRAVY NA PROST Životní prostředí VLIV DOPRAVY NA PROSTŘEDÍ dělení dopravy automobilová železniční vodní konkrétní dopravní problémy vliv na ŽP po složkách Dělení dopravy nejen v ČR podle druhu přepravy osobní x nákladní,

Více

DOPRAVA A ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

DOPRAVA A ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI DOPRAVA A ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI KVANTIFIKACE A PŘÍKLADY MOŽNÝCH OPATŘENÍ JiříJedlička, I. Dostál, L. Špička, K. Pospíšil, V. Adamec OBSAH Charakteristika dopravy a dopravní infrastruktury

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Směrodatné dokumenty EU I Evropa 2020 (III 2010) Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění

Více

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí Čistá mobilita z pohledu MŽP Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí Čistá mobilita důvody pro její podporu Zlepšení kvality ovzduší a zlepšení kvality života obyvatel (nejen

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků) Dopravní systém je tvořen navzájem provázanými složkami: 1. Dopravní prostředky soubor pohyblivých zařízení 2. Dopravní cesty část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

Více

rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje

rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje STAVEBNÍ FÓRUM OSTRAVA 12. listopadu 2008 obsah situování kraje v Evropském prostoru potenciál rozvoje a vazby na dopravní infrastrukturu dopravní

Více

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR.

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR. 1. ÚVOD Česká republika má vzhledem ke své poloze ve středu Evropy důležitou úlohu v mezinárodní dopravě. Rok 2004 pro nás byl zlomový díky našemu vstoupení do EU a v dopravě se to projevilo podle očekávání

Více

1993-1998. Hans Strelow

1993-1998. Hans Strelow Doprava v zemích střední Evropy 1993-1998 Hans Strelow Polsko, Rumunsko a Česká republika dohromady představují 62% celkové délky železničních tratí zemí střední Evropy. Silnice a železnice jsou dominantními

Více

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně

Více

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ pro železniční odbočnou větev Česká Třebová Přerov II. tranzitního železničního koridoru (TŽK) 1. TEN-T označení

Více

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SPOLUFINANCOVANÁ ZE SF / FS A NÁRODNÍCH ZDROJŮ ÚNOR 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR

Více

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví 5. 3. 2013 Současná situace: Jak na tom jsme? Současná situace ve stavebnictví Jediné odvětví v ČR již pátým rokem v recesi V

Více

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 10. 06. 2015 bod programu: 67 věc: Vyjádření ke Konceptu územně technické studie Nová trať Litoměřice Ústí nad Labem st. hranice SRN - informace dopad na rozpočet:

Více

Dopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR

Dopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR Dopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR Prioritní cíle Ministerstva dopravy Zajištění dočerpání OPD Pokračování v přípravě

Více

Ejpovice. Sulkov. Černice. Útušice

Ejpovice. Sulkov. Černice. Útušice Dálniční obchvat Plzně je součástí stavby dálnice D5 0510 v úseku Ejpovice Sulkov, km 67,941-88,377 Historie Ještě v roce 1988 se předpokládalo, že dálnice D5 bude do roku 2000 dobudována od Prahy pouze

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období 1. Modernizace železničních tratí 2. Interoperabilita

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromelioracía krajinného inženýrství Životní prostředí (143 ZIPR)

ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromelioracía krajinného inženýrství Životní prostředí (143 ZIPR) ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromelioracía krajinného inženýrství Životní prostředí (143 ZIPR) 8. přednáška Vliv dopravy na životní prostředí Životní prostředí VLIV DOPRAVY NA PROSTŘEDÍ dělení

Více

Vladimír Zadina člen - pověřený vedením

Vladimír Zadina člen - pověřený vedením Vladimír Zadina člen - pověřený vedením Představení Národního spolku pro elektromobilitu a podporu moderních technologií Současná podpora v období 2007 2013 Návrhy na roky 2014-2020 Založen starostou spolku

Více

Robin Povšík Náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast dopravy 7.10.2010, Prague Marriot Hotel

Robin Povšík Náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast dopravy 7.10.2010, Prague Marriot Hotel Doprava a dopravní infrastruktura významný faktor rozvoje regionů Středočeský kraj Robin Povšík Náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast dopravy 7.10.2010, Prague Marriot Hotel Středočeský kraj

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje kvalitní dopravní poloha je považována za nutnou, nikoliv za postačující

Více

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé,

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé, Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 1 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na celkové zkvalitnění dopravy

Více

Hlavní investice do dopravní infrastruktury v rámci Jihočeského kraje

Hlavní investice do dopravní infrastruktury v rámci Jihočeského kraje Jihočeský kraj Hlavní investice do dopravní infrastruktury v rámci Jihočeského kraje Diskusní setkání Stavebního fóra Hotel Zvon České Budějovice - 17. dubna 2008 Jihočeský kraj OBSAH PREZENTACE 1. Silniční

Více

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Letecká, vodní a veřejná doprava. Gestor MD Spolugestor MMR, MPO

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Letecká, vodní a veřejná doprava. Gestor MD Spolugestor MMR, MPO Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MD Spolugestor MMR, MPO Zahájení projektu 2011 Ukončení projektu 2025 Obsah, charakteristika projektu Popis stávající

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

ského metra 20. 05. 2012

ského metra 20. 05. 2012 trasa D pražsk ského metra ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI ŘEŠENÍ 2012 20. 05. 2012 Původní návrh (2010-11) Alternativa 2012 Zadání 2010: Nová trasa metra, provozně nezávislá na trasách A B C, moderní lehké metro,

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY Kateřina Pojkarová Anotace:Článek se zabývá vzájemnými vazbami, které spojují počet zaměstnaných osob a osobní přepravu vyjádřenou jako celek i samostatně pro různé druhy

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Česká železnice na křižovatce

Česká železnice na křižovatce Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se

Více

SILNIČNÍ DOPRAVA. mgr. Jan Hercik

SILNIČNÍ DOPRAVA. mgr. Jan Hercik SILNIČNÍ DOPRAVA mgr. Jan Hercik Stručná historie odvětví 3 500 př. ř n. l. vynález kola v oblasti Mezopotámie Římská říše budování sítě kvalitních silnic (celkem přes 83 000 km) Stručná historie odvětví

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Ředitelství vodních cest ČR

Ředitelství vodních cest ČR Ředitelství vodních cest ČR Význam dobudování infrastruktury vodních cest pro strojírenství a dopravu České republiky Ing. Jan Skalický pověřen řízením ŘVC ČR Ředitelství vodních cest ČR zřízeno 1. dubna

Více

Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015

Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015 Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015 Praha, 31. srpna 2015 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 16 326 16 468 Ostatní provozní výnosy 1 803 1 721 Náklady -14 327-14 191

Více

Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel. Praha, 1.3.2011

Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel. Praha, 1.3.2011 Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel Praha, 1.3.2011 OHLÉDNUTÍ ZPĚT Vývoj stavebnictví v roce 2010 potvrzuje pokračování trendu roku 2009 Celoroční výsledek 2010 je nejhorší od

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Mgr. Michal Ulrich 10. 4. 2014 Operační program Doprava 2014-2020 základní charakteristiky Operační program Doprava 2014-2020 (OPD 2) navazuje na Operační program Doprava

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti. Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu

Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti. Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu GŘČD Vývoj železnice v uplynulém období Izolovaný vývoj v jednotlivých státech

Více

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013 Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci

Více

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy Aktuální projekty v železniční dopravě Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy Základní východiska Směřování železničního sektoru, stanovení priorit a návrh konkrétních opatření a

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Dopravní politika ČR 2014-2020. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie

Dopravní politika ČR 2014-2020. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie Dopravní politika ČR 2014-2020 Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie Účel Dopravní politiky ČR 2014 2020 (2050) Vrcholný strategický dokument Vlády ČR pro sektor Doprava Ministerstvo dopravy

Více

Ředitelsví vodních cest ČR Organizační složka státu zajišťující rozvoj infrastruktury vodních cest v České Republice

Ředitelsví vodních cest ČR Organizační složka státu zajišťující rozvoj infrastruktury vodních cest v České Republice Ředitelsví vodních cest ČR Organizační složka státu zajišťující rozvoj infrastruktury vodních cest v České Republice o nás a našich úkolech co je naším cílem pro koho budujeme priority výstavby Labe Vltava

Více

Příloha 4 11. Doprava a dopravní technologie aplikace ve strategickém dokumentu

Příloha 4 11. Doprava a dopravní technologie aplikace ve strategickém dokumentu Příloha 4 11. Doprava a dopravní technologie aplikace ve strategickém dokumentu V tomto textu je představena reflexe dílčích a celkových výstupů projektu WB-32-04: Dopravní obslužnost a technologie ve

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

s tím související rušení některých nerentabilních tratí v socialistických zemích zvýhodňování železnice před silniční dopravou

s tím související rušení některých nerentabilních tratí v socialistických zemích zvýhodňování železnice před silniční dopravou od poč. 2. polovina 20. století urychlení poklesu významu železnice ve vyspělých zemích s tržním hospodářství (jiná situace v socialistickém táboře) především v souvislosti s růstem silniční dopravy s

Více

Regionální operační program Jihozápad

Regionální operační program Jihozápad Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 07/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel 01.07.1999 COM(1999) 323 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ FINANČNÍ INFORMACE O EVROPSKÝCH ROZVOJOVÝCH FONDECH Dokument je přiložen k návrhu rozpočtu na rok 2000 Obsah Předmluva...2

Více

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem Dámy a pánové, nedílnou součástí evropské dálniční sítě se do budoucna stane Silniční okruh kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem

Více

Nové pojetí kategorizace sítě páteřních komunikací v ČR. v kontextu aktuálně projednávané novely zákona o pozemních komunikacích (ZPK)

Nové pojetí kategorizace sítě páteřních komunikací v ČR. v kontextu aktuálně projednávané novely zákona o pozemních komunikacích (ZPK) Nové pojetí kategorizace sítě páteřních komunikací v ČR v kontextu aktuálně projednávané novely zákona o pozemních komunikacích (ZPK) Současný stav a související problémy Definice dálniční sítě? Soubor

Více

EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH. Část doprava Kapitola 1: Obecná data

EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH. Část doprava Kapitola 1: Obecná data EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH 2006 Část Kapitola 1: Obecná data Evropská komise Generální ředitelství pro energetiku a dopravu ve spolupráci s Eurostatem Kapitola 1: Obecná data 1.1.1 Statistický

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Železniční infrastruktura nejlépe vybavených států (bez malých států) zdroj: The 2008 World Factbook

Železniční infrastruktura nejlépe vybavených států (bez malých států) zdroj: The 2008 World Factbook od poč. 2. polovina 20. století urychlení poklesu významu železnice ve vyspělých zemích s tržním hospodářství (jiná situace v socialistickém táboře) především v souvislosti s růstem silniční dopravy s

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2014. Praha, 1. září 2014

Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2014. Praha, 1. září 2014 Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2014 Praha, 1. září 2014 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti dosáhly meziročního nárůstu o 131 mil. Kč (1 %): v osobní dopravě pokračoval

Více

II. Automobilová doprava

II. Automobilová doprava II. Automobilová doprava Vývoj motorizace a automobilizace Evidence vozidel Do roku 2001 byly údaje o počtech vozidel přebírány od Policie ČR. Od roku 2002 jsou tato data získávána od nového správce agendy,

Více

Kolejové napojení Letiště Václava Havla Praha. 06.06.2013 Trendy evropské dopravy

Kolejové napojení Letiště Václava Havla Praha. 06.06.2013 Trendy evropské dopravy Kolejové napojení Letiště Václava Havla Praha 06.06.2013 Trendy evropské dopravy KOLEJOVÉ NAPOJENÍ 1. Výkony Letiště Václava Havla Praha 2. Spojení letiště se spádovou oblastí 3. Analýza okolních letišť

Více

J. Jedlička*, I. Dostál*, J. Tichý*, J. Karel**, J. Bucek*** * Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ** ATEM, s.r.o. *** Bucek, s.r.o.

J. Jedlička*, I. Dostál*, J. Tichý*, J. Karel**, J. Bucek*** * Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ** ATEM, s.r.o. *** Bucek, s.r.o. Ambiciózní akční plán, který řeší ovzduší ve městě J. Jedlička*, I. Dostál*, J. Tichý*, J. Karel**, J. Bucek*** * Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ** ATEM, s.r.o. *** Bucek, s.r.o. OBSAH 1. Strategie

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Dva IDS v jedné aglomeraci: PID a SID založena 1993 celé území Prahy a 1/3 území SČK metro, tramvaje, železnice, autobusy,

Více

Dopravní infrastruktura koncepce jejího rozvoje z pohledu MD

Dopravní infrastruktura koncepce jejího rozvoje z pohledu MD Dopravní infrastruktura koncepce jejího rozvoje z pohledu MD Ing. Peter Marec MD odbor infrastruktury a ÚP Liberec 19. 20. září 2013 Dopravní plánování Evropská úroveň Bílá kniha Cesta k jednotnému evropskému

Více

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr Ing. Michal Babič, Dipl-Ing. Josef Hendrych IKP Consulting Engineers Konference CZECH RAILDAYS 2013 Ostrava 1 2 Zásady vysokorychlostní

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Blízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí

Blízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí Integrovaná doprava mobilita měst i regionů Blízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie SŽDC 22. 11. 2013 Železniční uzel Praha 2 Železniční uzel Praha délka

Více

Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů

Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů KRAJ II. třídy v km III.třídy v km Celkem Podíl silnic v rámci ČR v % Pořadí Rozloha v km2 Počet obyvatel Počet obyvatel na km2

Více

D3 x R4. Kudy z Prahy do Českých Budějovic? 24. 1. 2015 Vítek Urban

D3 x R4. Kudy z Prahy do Českých Budějovic? 24. 1. 2015 Vítek Urban D3 x R4 Kudy z Prahy do Českých Budějovic? 24. 1. 2015 Vítek Urban Kudy z Prahy do Českých Budějovic? Přes Tábor? Start: Jižní spojka Cíl: křižovatka Pražská 138 km 1:34 h Po D1 do Mirošovic 22 km Po

Více