OSTRAVSKÁ UNIVERZITA v Ostravě

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OSTRAVSKÁ UNIVERZITA v Ostravě"

Transkript

1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA v Ostravě SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Tomáš Šobáň OSTRAVA 2009

2 2 Šobáň: Sociální psychologie OBSAH ÚVOD PŘEDMĚT SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Předmět sociální psychologie Postavení sociální psychologie v systému věd Historie sociální psychologie Hlavní teoretické přístupy v současnosti METODY SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE - SOCIOMETRIE Sociometrie Pozorování Dotazování Rozhovor Experiment Analýza výtvorů SOCIÁLNÍ PERCEPCE Teoretická východiska sociální percepce Obecně psychologické charakteristiky vnímání Základní percepční procesy Sociální percepce předmětů Personální percepce Interpersonální percepce SOCIÁLNÍ KOGNICE SOCIÁLNĚ KOGNITIVNÍ PROCESY Sklon ke kategoriálnímu myšlení Sklon používat kauzální schémata Heuristika rovin připisování odpovědnosti... 28

3 Šobáň: Sociální psychologie Koncepce spravedlivého / nespravedlivého světa JÁ - SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI Sociální kompetence Identita osobnosti Kontinuita osobnosti - socializace VZTAH K VLASTNÍMU JÁ, SOCIÁLNÍ JÁ V STRUKTUŘE SEBESYSTÉMU Kognitivní složka Já Postojová složka Já Výkonová složka Já Sebeakceptace Roviny a stabilita sebevědomí Teorie sociálního já Formativní účinky sociální role na osobnost Sociální postoje a jejich změny SOCIÁLNÍ INTERAKCE Motivace sociálního jednání Sociální interakce Sociální jednání - vztah JEDNÁNÍ ORGANIZACE LIDSKÉ INTERAKCE (WATZLAWICK, BAVELASOVÁ, JACKSON: PRAGMATIKA LIDSKÉ KOMUNIKACE) KOMUNIKACE I. STRUKTURA KOMUNIKACE Základní pojmy Dělení komunikace sociální roviny Verbální komunikace Neverbální komunikace... 68

4 4 Šobáň: Sociální psychologie 9. KOMUNIKACE II. KOMUNIKAČNÍ PROCESY Tvoření reality komunikací Komunikační dovednosti, styly a strategie Zdravá komunikace Poruchy v interpersonální komunikaci MALÁ SOCIÁLNÍ SKUPINA Třídění malých skupin Struktura, utváření a vývoj skupiny Vztahy ve skupině: pozice, status, role, vůdcovství OBSAH: A/ Teoretická část B/ Praktická část C/ Seznam použité literatury ÚVOD SKUPINA A JEJÍ VÝZNAM Skupinové procesy MAKROSOCIÁLNÍ JEVY A PROCESY Psychologie davu Kritika psychologie davu Hromadné chování Psychologie velkých společenských skupin PROCES ROZHODOVÁNÍ Základní charakteristiky Objektivní a subjektivní pravděpodobnost Modely rizikového rozhodování Aspirační úroveň v procesu rozhodování Rizikové rozhodování ve skupinách... 88

5 Šobáň: Sociální psychologie ZÁTĚŽOVÉ SITUACE Vymezení zátěžových situací Typy zátěžových situací Principy zátěžových situací Projevy zátěžových situací Zvládání zátěžových situací Zvládání každodenního života NÁŠ PŘÍTEL KONFLIKT... 92

6 6 Šobáň: Sociální psychologie

7 Šobáň: Sociální psychologie 7 Úvod Cíl: Vážená čtenářko, vážený čtenáři, tento studijní materiál je adresován Vám, Klíčová slova:.

8 8 Šobáň: Sociální psychologie 1. Předmět sociální psychologie Cíl: Tato kapitola Vám pomůže zvládnout základní témata..: Předmět sociální psychologie Sociální psychologie studuje: Osobnost ve vztazích k okolí (lidem, věcem, jevům atd.) - sociální interakci. Ovlivnění jedince sociálními vlivy. Psychické procesy a chování lidí ve společenských situacích. Jak vnímáme, cítíme a přemýšlíme o svém sociálním prostoru (psychotopu). Jak na sebe vše vzájemně působí a jak se vše vzájemně ovlivňuje. Zejména: sociální interakce, postoje, role, význam a dynamika sociálních skupin apod. Dimenze: intrapersonální (vliv společnosti na psychiku a její dynamiku); interpersonální (mezilidské vztahy, interakce mezi lidmi, vzájemné ovlivnění); společenská neosobní (produkty společenského života tradice, kultura) Socius = latinsky druh, společník Sociologie tedy všechna společenstva Lidstvo je antropocentrické proto socio- chápe pouze v lidském smyslu Zabývá se vlivy sociálních jevů na jednotlivce a skupinovými procesy v rámci tohoto širšího kontextu tedy do značné míry splývá se sociologií, důraz je ovšem kladen na efekty jevů a procesů u individua. E. Fromm posouvá hranice SP až k filozofické antropologii, ale v SP nejde o masové jevy ale o interpersonální interakce byť vztažené k určité kulturní oblasti; Jakýkoli psychický jev funguje jako soubor intrapsychických procesů Důležitý je referenční rámec to co v danou dobu hraje roli Sociální situace je vytvářena vnějšími faktory (vzájemné ovlivnění) Sociální stimulace přímá (vycházející přímo z druhé osoby) a nepřímá (spojená se sociálními hodnotami) Sociální symboly (od gest po umění) Osobnost jako základ pro sociální psychologii, jako průmět sociálních faktorů a hlavní téma SP; Otázky: co určuje (determinuje) chování, jednání, prožívání jedince genetika nebo sociální rovina? jak vznikají mezi lidmi sympatie a antipatie a jak ovlivňují jednání a chování člověka? jak lidé vysvětlují jednání vlastní a jednání druhých? jak vznikají a ovlivňují člověka hodnoty, zájmy apod.? co je podstatou frustrace a stresu a jak se s nimi lidé vyrovnávají? jak vznikají a ovlivňují chování a jednání člověka předsudky? jaký je vztah mezi sociálními rolemi (muž, žena, otec, dítě, učitel, nadřízený atp.) a chováním a jednáním člověka?

9 Šobáň: Sociální psychologie 9 jak je možno ovlivňovat druhé? jaké jsou vzájemné vztahy mezi jedincem a skupinou? jak lidé komunikují? jak se mění chování a jednání člověka v davu? Definice: F.H.Allport (1924): sociální psychologie je věda, která studuje chování individua, pokud jeho chování stimuluje jiná individua nebo je samo reakcí na jejich chování, a která popisuje vědomí individua, pokud je vědomím sociálních objektů a reakcí. Th.M.Newcomb (1950): Předmětem sociální psychologie je interakce. M.Sherif, C.W.Sherif (1956): Sociální psychologie je vědecké studium zkušeností a chování individuí ve vztahu k sociálně stimulujícím situacím. sociálně stimulující situace jsou tvořeny lidmi (individui i skupinami a rovněž socio-kulturním uspořádáním. Krech,D., Crutchfield,R.S., Ballachey,A.L. (1962): Sociální psychologii lze v širokém pojetí považovat za vědu o chování jedince ve společnosti. Je-li možno každou vědu definovat v pojmech její základní jednotky nebo předmětu zkoumání, lze sociální psychologii definovat jako vědu o případech meziosobního chování. Cílem sociální psychologie je odvodit zákony vývoje, změny a podstaty případů meziosobního chování. H.Piéron (1963): Kromě sociálních vlivů, které intervenují v psychologii individua, se sociální psychologie týká chování individua v sociálním poli. (A dále: Studiem skupinové dynamiky, která je předmětem sociometrie a psychologie kolektivů a davů, se přimyká přímo k sociologii.) G.W.Allport (1968): Sociální psychologie je disciplína, jejímž prostřednictvím se lidé snaží pochopit, vysvětlit a předvídat, jakým způsobem jsou myšlení, city a jednání jedinců ovlivňována vnímanými, představovanými nebo předpokládanými myšlenkami, city a jednáním jiných. M.Nakonečný (1970): Sociální psychologie je věda o tom, jak se člověk v sociálních a kulturních situací utváří a jak v nich jedná. J.Odehnal, J.Hoskovec, A.J.Štikar (1990): Sociální psychologie se soustřeďuje na analýzu sociálních stránek činnosti, psychických procesů i struktury osobnosti, a to především z hlediska toho, jak jedinec realizuje své sociální vztahy s druhými jedinci, se skupinami a se společností jako celkem, a co vzniklo v průběhu jeho socializace vlivem těchto sociálních vztahů. M.Fürst (1997): Sociální psychogie se zabývá tím, jak individuum myslí, cítí a jedná, když se zařadí do zástupu lidí. Je vědou o interakci mezi jednotlivci a určitými společenskými podmínkami: pokouší se vysvětlovat vliv, který mají osoby na prožívání a chování jiných osob. Z.Helus (1992): Sociální psychologie je vědní disciplína, zabývající se psychikou a osobností v sociálních souvislostech jeho života. S posledně uvedenou stručně sevřenou definicí bychom se mohli spokojit, pokud bychom ke slovu sociálních přidali a kulturních, jakkoliv bychom si měli být vědomi toho, že i toto vymezení může být podrobeno kritice. 1.2 Postavení sociální psychologie v systému věd v posledních letech se hranice mezi obory stírají v rámci interdisciplinárních a transdisciplinárních tendencí. Vztah obecné a sociální psychologie

10 10 Šobáň: Sociální psychologie na začátku - spory o vymezení mezi sociology a psychology, jednak mezi psychology obecná psychologie stačí (člověk je determinován sociálními vztahy) je ve skutečnosti psychologií sociální, ta je zbytečná člověk je ale determinován i svojí biologickou podstatou obecná psychologie - obecné poznatky o psychice člověka (zcelující a orientující význam) sociální psychologie tedy z obecné psychologie vychází Ve snaze vybudovat vědu o sociálním chování, staví sociální psychologie na poznatcích obecné psychologie. Abychom porozuměli jednání člověka ve vztahu k člověku, abychom porozuměli mezilidskému chování, musíme poznat potřeby a cíle člověka a to, jak člověk vnímá, myslí, učí se. Zásady motivace, vnímání a poznání, formulované v obecné psychologii nám pomáhají při porozumění tomu, jak jedinec vytváří své sociální cíle, jak vnímá osoby a skupiny, jak se učí sociálnímu chování. (D.Krech, R.S.Crutchfiel, E.L.Ballachey, 1962.) J.Janoušek a kol.(1988) ke vztahu obecné a sociální psychologie uvádějí: v sociální psychologii potřebujeme znát obecné zákony vnímání, myšlení, cítění, motivace, abychom pochopili sociální percepci, skupinové řešení problémů, sociální emoce, společenské potřeby atd. sociální psychologie poznatky pro obecnou psychologii, ta je integruje do formulací obecných psychologických zákonitostí obě vědy se zabývají i některými stejnými tématy (např.motivací), ale přístupy a hlediska nazírání jsou obvykle rozdílné řadí se mezi základní psychologické vědy spojena s dalšími základními psychologickými disciplinami - vývojovou psychologií (především problematika socializace); psychologií osobnosti. sociální psychologie - aplikovaných sociálních psychologií, jako např. sociální psychologii práce a organizace, sociální psychologii sportu, sociální psychologii hromadných sdělovacích prostředků aj. Vztah sociální psychologie a sociologie SP vymezována nejen psychology, ale rovněž sociology. M.Nakonečný cituje E.F.Müllera a A.Thomase (1974): Psychologicky zaměřená sociální psychologie zkoumá vliv sociálních faktorů na psychické procesy individua Sociologicky zaměřená sociální psychologie se zabývá skupinovými procesy jako takovými, individuum do nich vstupuje jen jako element. předměty obou vědních oborů jsou různé, hranice je ale nezřetená zabývají se mnohdy stejnou problematikou (např.malé skupiny, role, postoje apod.), ale přístup je měl by být rozdílný sociologie akcentuje faktory společenských jevů a psychologické faktory obvykle neopomíjí sociální psychologie akcentuje psychologické faktory, aniž by mohla opomíjet faktory společenské sociálně psychologické jevy nelze studovat bez jejich společenského kontextu sociology vždy zajímá, co si lidé myslí o určité situaci, poměrech, sociálních jevech, jaké jsou subjektivní pohnutky, jež je vedou k danému

11 Šobáň: Sociální psychologie 11 jednání, co způsobuje podmiňuje, že jejich postoje jsou právě takové, jaké jsou. (J.Klofáč, 1964) potřeba obhájit oprávněnost existence těchto věd - hledání vzájemných odlišností odeznívá nabývá významu názor, že zkoumání jednoho a téhož jevu přístupy a nástroji více vědních disciplín je cestou k jejich hlubšímu poznání. Vztah sociální psychologie a kulturní (a sociální) antropologie kulturní antropologie jako společenská věda zkoumající vývoj, strukturu a fungování různých kultur v čase a prostoru (Velký sociologický slovník, 1966) vznikla v anglosaských zemích ve druhé polovině 19.století a rozvíjí se ve 20. století zejména v USA příbuznost se sociální antropologií, ať už je její předmět vymezován otázkami sociální kontroly nebo sociálním chováním člověka, vede nejspíše ke koncepci sociokulturní antropologie práce klasiků kulturní antropologie (G.Frazer, R.Benedictová, R.Linton, M.Meadová aj.) svými nálezy výrazně přispěly k vytváření sociální psychologie jako vědy (a mnozí kulturní antropologové naopak využívali poznatky a metody psychologie vč.sociální), tak i v současnosti kulturní a sociální antropologie a sociální psychologie zkoumají mnohdy jeden a tentýž jev (zejména od doby, kdy antropologie neomezuje svůj zájem pouze na přírodní národy) a navzájem se doplňují a inspirují 1.3. Historie sociální psychologie Počátky sociální psychologie Dlouhá minulost a krátká historie sociální psychologie. (vypůjčený od A.Kardinera, který se tak v r.1947 vyjádřil o psychologii) otázky a odpovědi existovaly dávno před tím, než se sociální psychologie konstituovala jako věda. přírodní národy znaly (a znají) řadu zákonitostí sociálních jevů a praktikovaly (praktikují) je např. v rituálech, které vycházejí. ze zkušenosti skupinového vlivu na jedince (např. vyvolávání bojové nálady apod.). V době historické lze zájem o problémy sociálně psychologické sledovat v naší evropské civilizaci jako součást evropského myšlení. Učiňme tak v zjednodušené stručnosti. Klasické jsou některé protikladné názory Platona a Aristotela. Pro Aristotela byl ústředním pojmem a základní jednotkou jedinec, který je sice ovlivňován sociálním světem, ale díky vrozeným danostem je neopakovatelnou individualitou. U Aristotela nacházíme počátky hledání v individuu uložených tendencí, z nichž lze vysvětlit jeho sociální chování. Člověk je ovšem pro Aristotela zoon politikon, tedy bytost společenská. Pro zachování a zdokonalení života jednotlivce je nezbytné společenství s jinými jednotlivci. Aristoteles proto chápe sdružení občanů ve státě, založeném na zákoně a ctnostech, zárukou nejvyšší formy mravnosti. Pro Platóna je primární jednotkou společnost, obec jako organismus, a jedinec je jeho součástí. Předpokladem pro to, aby jedinec mohl uspokojovat svoje potřeby je jeho vstup do organizovaných společností. Mimochodem ve starém Řecku a Římě byl široce rozvinut systém řečnického umění (např.aristoteles byl tvůrcem základního modelu veřejného

12 12 Šobáň: Sociální psychologie projevu, v němž byly respektovány tři základní prvky řečník, řeč a posluchači), který vycházel ze znalosti základních zákonitostí ovlivňování a přesvědčování (persuaze). Hledání pramenů sociálního chování nacházíme pak v řadě prací filozofů, pedagogů, historiků, právníků aj. Uveďme jako příklad několik z nich. o N.Machavelli ( ) vychází z hlubokého historického vzdělání, z analýzy reálných událostí, jichž byl svědkem či současníkem a ze znalosti člověka a jeho slabostí. Jeho nejznámější práce Vladař obsahuje praktická doporučení státníkovi, který chce zachovat stát a moc. Tato doporučení, z nichž mnohá jsou akceptována i v současnosti, vycházejí z důkladné sociálně psychologické analýzy a diagnózy. Zabývá se mj. i davem a společenskou elitou, které chápe jako dvě proti sobě stojící entity. o F.Bacon ( ) dělil svůj čas mezi politickou kariéru (dosáhl nejvyšších státních úřadů, než jich byl zbaven v r.1621 na základě obvinění z korupce) a vědeckou a spisovatelskou činnost. Ve svých Esejích se zabývá mj. poznáváním lidských vlastností, vztahem člověkdav, mládím a stářím, morálkou apod. Pokud jde o dav, je velmi skeptický: Fócion, který se při potlesku davu otázal, co učinil špatně, měl pravdu. V díle Nové organon stanovuje jako cíl věd ovládnutí přírody člověkem na základě poznání jejích zákonitostí. K tomu je ovšem mj. nezbytné zbavit se lidských předsudků a omylů, jejichž analýzu zde podává. o T.Hobbes ( ) vycházel z téze, že jedinec je ve své podstatě egoista, toužící po moci (formuloval známou větu člověk člověku vlkem ) a společnost, bez níž není schopen existovat, sehrává současně roli ochranné bariéry proti lidské destruktivitě. Jeho dílo Leviathan je některými považováno za jednu z prvních prací o sociální psychologii. o J.Locke ( ) přikládal rozhodující vliv při vytváření osobnosti výchově. Vychází totiž z přesvědčení, že člověk přichází na svět jako nepopsaný papír (tabule) s prázdným obsahem vědomí a teprve zkušenost obsah vědomí vytváří. Chápe člověka především jako racionálního tvora, což významně ovlivňuje jeho působení ve společnosti. o J.J.Rousseau ( ) přichází s myšlenkou socializace a výchovy člověka, i když v rousseauovském pojetí: Základní myšlenka, prostupující celým Rousseaovým dílem, že člověk vychází z rukou přírody dobrý a teprve společnost jej kazí, ukazuje, jak mimořádnou důležitost musel Rousseau přikládal výchově, a ukazuje též, kam směřují požadavky, které na výchovu klade. Vyložil je v románu Emil neboli o vychování. V detailech v mnohém navazuje na požadavky Lockovy.Ale klíčová myšlenka je zcela Rouseauova a skrze něj nepřestává dodnes ovlivňovat pedagogické zásady: dospívajícího člověka je třeba chránit před působením špatných vlivů. Záleží jen na tom, aby se přirozeným způsobem mohl rozvíjet a zrát dobrý přirozený základ, který je zásadně v každém člověku. Úloha výchovy je tedy negativní, záleží v ochraně před všemi vlivy společenského života, které by mohly tento proces narušovat. (J.H.Störig, 1991) 19.století, charakteristické mj.dynamickým rozvojem věd včetně vzniku nových vědních oborů, připravilo i vznik sociální psychologie.

13 Šobáň: Sociální psychologie 13 o A.Comte ( ) je oprávněně považován za zakladatele sociologie jako vědy.je rovněž znám jako tvůrce a zakladatel pozitivismu (soustřeďuje pozornost vědy na jevy, fakta). Soudí, že člověk existuje pouze v rámci společnosti, individuum je vlastně pouhou fikcí. Prvotním elementem ve společnosti je pro něho nikoliv individuum, ale rodina. I když Comte ze své klasifikace věd vyloučil psychologii (lidský duch může zkoumat jevy a procesy, ale nikoliv sebe sama), položením základů sociologie položil současně základy jednomu ze zdrojů sociální psychologie. o H.Spencer( ) učinil důležitý krok na cestě ke vzniku sociální psychologie. Formuloval evoluční princip o několik let dříve než Ch.Darwin uveřejnil dílo O původu druhů a tento princip aplikoval na problémy sociálního chování na sociální instituce. V Principech psychologie se pokouší zkoumat z evolučního hlediska lidské myšlení. Od přírodního prostředí odlišuje prostředí, vytvořené člověkem (nástroje, stavby, jazyk, obyčeje, a náboženství ad.), tedy to, co se později označuje pojmem kultura. o G.Tarde ( ) byl francouzský filozof, sociolog, kriminolog. Zabýval se mj. kolektivním chováním (chováním davů) a je považován za jednoho se zakladatelů sociální psychologie. Ve svém nejznámějším díle Zákony nápodoby (1890) dokazuje, že společnost se stejně jako příroda řídí určitými zákony. Společenské procesy se snaží vysvětlit pomocí nápodoby, kterou chápe jako psychologický proces, jehož prostřednictvím dochází k opakování idejí a jejich postupnému šíření ve společnosti. Každý nový náhodně se objevivší vynález (čímž chápe myšlenky, přání, ideje apod., tedy vše, čím společnost obnovuje své síly a vyvíjí se) je podroben zákonům nápodoby. Tento nový jev se procesem nápodoby stává nejprve prvkem vnitřního boje individua mezi dvěma přáními, vírami, idejemi apod. (např. mezi dřívějšími a novými). Výsledkem je vítězství jednoho či druhého (nebo spojení obojího v nový vynález ). K tomuto střetu dochází tedy nejprve v nitru jedinců a teprve postupně v celé společnosti. Každá nová vlna nápodoby vniká do konkrétního prostředí, které je někdy více a někdy méně ochotno ji přijmout. Tímto procesem nápodoby vysvětluje Tarde sociální změny, módy, obyčeje, historie různých náboženství a různé druhy sociálního chování. Podstatou tohoto přístupu jsou podle Tardeho vztahy mezi dvěma osobami, což je předmětem tzv. intercerebrální psychologie (na rozdíl od intracerebrální psychologie, která se zabývá psychikou individua a v Tardeho době vysvětluje vše pomocí zákonů asociace). o E.Durkheim ( ) sociolog, filozof, pedagog, zakladatel francouzské sociologické školy odmítl biologický i psychologický výklad sociálních jevů jako výklad, který je možný v jiných společenských vědách, zabývajících se společenskými jevy, ale nikoliv v sociologii. Sociální jevy jsou v jeho podání něco více než pouze jevy biologické nebo psychologické. Společnost totiž není pouhým součtem indiviuí (která jsou předmětem zájmu individuální psychologie), ale něčím kvalitativně novým (např.skupina myslí, cítí a jedná jinak, než by myslili, cítili a jednali jednotliví její členové, pokud by byli vzájemně izolovaní). Pokud tedy základ sociálních jevů hledáme ve společnosti samé a dokážeme, že vznikají nezávisle na individuálním vědomí (např.rituál

14 14 Šobáň: Sociální psychologie pohřbu), že tedy sociální jev může být vysvětlen jen jiným sociálním jevem, pak takto pojaté sociální jevy se stávají přesně vymezeným předmětem sociologie, který ji jasně odlišuje od ostatních věd. Durkheim si zároveň povšiml významného znaku sociálních jevů: vystupují vůči jedinci jako vnější síly, které mají imperativní a utlačující moc, jíž se jedinec nemůže úspěšně bránit. Nejde přitom pouze o právní či morální normy, o ekonomické jevy apod., ale i o kolektivní představy a vědomí (které jsou nezávislé na psychice individua), jimiž se skupina vymezuje vůči světu a které jsou základem umění, jazyka,náboženství apod. Rozlišením individuálního a kolektivního oddělil Durkheim sociologii od psychologie. Sociální psychologii nepovažoval za samostatnou vědu, neboť jí podle jeho názoru chybí jasně vymezený předmět. Mnohé z jeho úvah se staly přínosem nejen pro sociologii, kulturní antropologii aj., ale nakonec i pro sociální psychologii. Za jeden z důležitých zdrojů vzniku sociální psychologie je obvykle považována psychologie národů a psychologie davu. Za klasika psychologie davu je uznáván Gustav LeBon ( ). Kromě sociologie a psychologie se zabýval i fyzikou, medicinou, etnografií a archeologií. Jeho nejznámější knihou je Psychologie de foules (Psychologie davu), která vyšla v roce 1895 (první překlad u nás již v r.1897). Tato práce odráží dynamiku sociálního a politického vývoje v Evropě v druhé polovině 19.století, charakteristického zejména industrializací, zvětšující se koncentrací populace v rostoucích městech a zvyšující se frekvencí davových jevů. Myšlenkové prostředí, z něhož autor vycházel, bylo charakteristické obranou svobody myšlení, obranou proti tyranii davů a diktátorů, obranou volného rozvoje osobnosti proti ohrožení zmasověním. Převládající iracionální prvky v chování davu ohrožují vládu rozumu. Liberální představy o svobodném člověku racionálně jednajícím se jevily až naivní, jestliže takový člověk sledován v davové situaci. G.LeBon uvádí, že člověk se v davu zcela mění a podléhá iracionalitě a primitivizmu, které se v davu projevují jako jeho typické znaky. V davu se vytváří tzv. duše davu, která je výsledkem sugesce a sugestibility (tj.nekritické přijímání názorů a výzev), nákazy (šíření emocí a jednání), anonymity jedince v davu. Pro duši davu je typickým jevem že lidé v davu směřují vždy k tomu, aby se jejich duševní úroveň vyrovnala. (G.LeBon: Psychologie davu. Kra 1994, str.131.) V takové situaci se v jedinci mobilizují primitivní vrstvy a destruktivní instinkty, uvolňují se morální zábrany. Roku 1879 založil Wilhelm Wundt ( ) v Lipsku první laboratoř experimentální psychologie. Jeho vědecké zájmy byly široké. Zabýval se filozofií, logikou, etikou a zejména psychologií. Je považován za zakladatele moderní psychologie. Psychologii koncipuje především jako přírodní vědu, oblast lidské psychiky chce vysvětlit prostřednictvím fyziologie: psychologii a fyziologii se snaží skloubit do celku tzv. fyziologické psychologie. Současně však si všímá, že psychika jedince se vyvíjí v závislosti na společnosti, která uplatňuje svůj vliv především v oblasti jazyka, morálky, náboženství, umění, práva. Tím navazuje na etnopsychologii, která byla v Německu pěstována především jako národová psychologie či psychologie národů (Völkerpsychologie), mající již od roku 1860 vlastní časopis ( Zeitschrift für Völkerpsychologie ). Této oblasti věnuje Wundt obsáhlé desetisvazkové dílo Völkerpsychologie: ein Untersuchung der Entvicklungsgesetzte von Sprache, Mythus und Sitte (Psychologie národů: zkoumání zákonitostí vývoje řeči,

15 Šobáň: Sociální psychologie 15 mýtů a zvyků), které vycházelo v Lipsku od r.1900 do r Toto dílo již odpovídá na některé základní otázky sociální psychologie. Pojem sociální psychologie se objevuje poprvé zřejmě u J.M.Baldwina v r.1897, V tomtéž roce zveřejňuje N.Trippelt výsledky prvního sociálně psychologického laboratorního experimentu, zkoumajícího vliv přítomnosti druhých na výkon jedince. V roce 1899 přednášel o sociální psychologii E.A.Ross, v r.1901 vydává C.A.Ellwood doktorskou práci Some prolegomena to social psychology. Formální konstituování sociální psychologie je obvykle spojováno s rokem 1908, kdy byly vydány první učebnice sociální psychologie: výše zmíněný americký sociolog E.A.Ross je autorem Social Psychology a anglický psycholog W.McDougall je autorem Introduction to Social Psychology. Tato zajímavá shoda v čase vydání obou prací nejen dokumentuje zájem psychologů i sociologů o problematiku sociálně psychologickou, ale symbolicky předznamenává do dneška aktuální linii psychologizující či sociologizující. Ostatně sociální psychologové jsou převážně původním vzděláním buď psychologové nebo sociologové. Nicméně je to psychologie, která zabudovala sociální psychologii do systému psychologických disciplin, i když trvalo delší dobu, než ji zařadila mezi základní psychologické vědy. Další vývoj sociální psychologie Vývoj sociální psychologie postupně nabýval na dynamice. Všimněme si nyní stručně několika významných momentů a autorů v časové linii. Na problematiku psychologie davu navázal kromě jiných v r.1921 i S.Freud prací Massenpsychologie und Ich Analyse (Masová psychologie a analýza Já). Vycházel z existence duše davu. Vertikální vztahy (vůdce-účastníci davu) i horizontální vztahy mezi účastníky davu vysvětloval pomocí základních pojmů svého přístupu k psychickým jevům. V r.1918 vydali W.I.Thomas a F.Znaniecki rozsáhlou publikaci Polský rolník v Evropě a Americe, v níž uvádějí pojem postoj jako předmět sociální psychologie. Experimentálně založený systematický výzkum problému, jak se mění psychika jedince v přítomnosti druhých ( experimentální psychologie mas ) realizoval W.Moede a jeho výsledky publikoval v r Roku 1921 se časopis The Journal of Abnormal Psychology přejmenovává na The Journal of Abnormal Psychology and Social Psychology. Učebnici sociální psychologie vydává v r.1924 F.H.Allport, který definuje sociální psychologii jako experimentální vědu o chování jednotlivce v různých sociálních situacích,, přičemž sociální chápe jako interpersonální. Do rozvoje psychologické metodologie přispěli autoři škál na měření postojů (mínění): E.S.Bogardus škála sociální distance (1925), L.L.Thurstone ) ) intervalové škály ad.( sumační škála R.Likerta, L. Guttmanův skalogram aj.). Pro zrod sociální psychologie skupin má rozhodující význam dílo K.Lewina, který emigroval před nacismem do USA, kde se mj.věnoval studia malých skupin a v r.1945 založil Výzkumné centrum pro skupinovou dynamiku. V oblasti sociální psychologie malých skupin pracoval rovněž zakladatel výzkumné metody sociometrie J.L.Moreno. R.1934 vychází (posmrtně) významná práce G.H.Meada o genezi Já a o sociálních rolích.

16 16 Šobáň: Sociální psychologie Zatímco sociologie se zabývala především makrospolečenskými otázkami (sociální struktura, sociální mobilita apod.), sociální psychologie se zaměřovala mj. na studium malých sociálních útvarů ve vztahu k jedinci. Tento přístup přinesl řadu výsledků, které bylo možno využít v praxi. Klasickým příkladem jsou tzv. hawthornské studie (experimenty) G.E.Maya, které se na základě požadavku firmy Western Eletric Company konaly od r s kratšími přestávkami do r Mayo se svými spolupracovníky zjistil, že pozitivní změny v produktivitě práce závisí mj. též na sociálních faktorech a zejména pak na interpersonálních vztazích v pracovní skupině a mezi nadřízenými a podřízenými. Položil tak základy teorii human relations, charakteristickou nejen obrácením pozornosti na chování člověka v pracovním prostředí, ale i na to, co pracující člověk cítí a prožívá ve vztahu k pracovní skupině, jak si osvojuje její normy, jak projevuje schopnost a ochotu kooperovat, jak skupina a organizace komunikuje, jak jsou skupiny řízeny, jak jsou řešeny konflikty apod. Sociální psychologie tak projevila schopnost řešit některé praktické problémy např. ve výrobní sféře, což pochopitelně stimulovalo další výzkumy a celkový rozvoj oboru. Po II.světové válce pokračoval dynamický rozvoj sociální psychologie. V r.1954 vydal G.Lindzey jako editor novou rozsáhlou příručku sociální psychologie, která vyšla v r.1968 v rozšířeném pětidílném vydání. (Počítáme-li pouze první vydání, odhaduje se počet do současnosti vydaných učebnic sociální psychologie ve světě na ) Rostlo množství výzkumů, publikací, byla formulována řada nových teorií. Centrem rozvoje sociální psychologie mezi světovými válkami a po II.světové válce se staly USA. Hlavní a nejrozpracovanější výzkumnou metodou zde byl laboratorní experiment, který umožnil nashromáždění řady poznatků a vypracování dílčích teorií (např. teorie kognitivní disonance L.Festingera, teorie sociální percepce F.Heidera, teorie konfliktu K.Lewina aj.). Teoretické i metodologické zúžení sociálně psychologického bádání a rostoucí pochybnosti o užitečnosti nashromážděných poznatků při řešení reálných sociálních problémů vedlo na přelomu šedesátých a sedmdesátých let ke kritické reflexi (hovořilo se o krizi oboru), k níž přispělo i konstituování specifické evropské sociální psychologie, která vycházela z evropské filozofie a evropských kulturních, politických a sociálních zdrojů. Snaží se překračovat americké soustřeďování na získávání údajů z výzkumů širším (humanistickým) pohledem na člověka optikou řady dalších vědních oborů s tendencí k inter- či transdisciplinaritě. V metodologii se snaží o bohatší paletu, preferující výpovědi člověka. Zahrnuje proto kromě experimentu (nejen laboratorního, ale především přirozeného) také rozhovor, pozorování, analýzu osobní historie, analýzu literárních a historických pramenů aj. V r.1969 byla založena Evropská asociace experimentální sociální psychologie, jejíž zakládajícím členem byl i náš sociální psycholog J.Janoušek. U nás byl vývoj sociální psychologie přerušen v padesátých letech zhruba do první třetiny let šedesátých. Typickým pro toto období bylo zhodnocení sociální psychologie předním sovětským psychologem S.L.Rubinštejnem jako pavědy, milé srdcím reakcionářů. Koncem poloviny šedesátých let byl tento vědní obor u nás obnoven, začal se opět vyučovat na univerzitách (i když jako marxistická sociální psychologie ) a v tehdejší Československé psychologické společnosti začala pracovat sekce sociální psychologie.

17 Šobáň: Sociální psychologie Hlavní teoretické přístupy v současnosti Psychoanalýza teorie socializace psychologie mas a analýza já hromadné jevy, na které mají vliv ranné dětské zkušenosti; Erikson Fromm a Horneyová vnitřní konflikty, neurotická osobnost, neurotická potřeba lásky; Sullivan interpersonální pojetí osobnosti (relativně stálé znaky), snaha po uspokojení a bezpečí (proto vznikají vztahy); Symbolický interakcionismus (George Herbert Mead) sociální behaviorismus osobnost a psychiku vytvářejí symboly sociální interakce (slova, gesta apod.); Self, I, Me (Jáství, Já, Mne); vztah self společnost v komunikaci musíme chápat symboly geneze Jáství Behaviorismus teorie podmiňování (posilování, odměna, trest apod.), učení, experimenty (krysy sociální experimenty) studium chování jedince (důraz na motivační a kognitivní procesy), které je funkcí sociálních stimulů (přítomnost a vliv dalších jedinců, jejich nepřítomnost) Neal E.Miller a John Town Dollard (1945) teorie nápodoby; Julian B. Rotter (1954) teorie sociálního učení (chování je výsledkem očekávaného posílení trestu), locus of kontrol (lokalizace kontroly jako kontrola posílení); J W Thiabaut a Harold H. Kelley (konec 50. let) teorie sociální interakce vychází ze sociální interakce v dyádách, které je možné popsat v pojmech reciproční kontroly: zisky a ztráty (kooperace, kompetice, konflikt); Albert Bandura (1971) kognitivistický pohled observační učení zástupné zpevnění na základě pozorování Tvarová psychologie Gestalt psychologie - Kurt Lewin Teorie konfliktu (++; +-; --) Pojem skupiny (skupinová dynamika, přijetí skupiny jako něčeho, co má vlastní charakteristiky) Teorie sociální percepce F.Heider: percepce sociálních objektů osoby, pojmy, myšlenky (rovnovážná síla, matematická a grafická podoba sil, působících ve vztazích) Teorie kognitivní disonance L.Festinger (kognice názor, přesvědčení, poznatky atd.) kognice jsou buď konsonantní (v souladu) nebo disonantní (neslučitelné) Teorie pole Systémový přístup (intra- a inter-) Akcentování dynamiky živé systémy hledají rovnováhu Důraz na vzájemné vztahy jedinec a jeho životní prostředí

18 18 Šobáň: Sociální psychologie Psychologická ekologie komplexní zkoumání chování a prostředí, ve kterém se dané chování vyskytuje Rovnováha se znovuobnovuje interakčními procesy Orientace na motivaci převzal z psychoanalýzy Matematicko fyzikální model vztahu Základní trendy v sociálně psychologickém myšlení ve 20. století Individuálně orientovaná SP ( Floyd Henry Allport), vliv kulturní psychoanalýzy (Karen Horneyová, Harry Stack Sullivan), adleriánská SP, humanistická neopsychoanalýza (Erich Fromm). Antropologické příspěvky k SP (Margaret Meadová zakladatelka kulturní antropologie, B.K. Malinowski). Teorie pole (Kurt Lewin) a vliv gestalt psychologie na SP. Teorie sociálního učení. Současná vlivná paradigmata v SP Behaviorální, resp. neobehaviorální paradigma, kognitivní paradigma a rolové paradigma. Evoluční a vývojová sociální psychologie. Jejich přednosti, nedostatky, hlavní témata. Tzv. kritická psychologie, pokusy o komplexnější teoretické přístupy - př. teorie R. Harrého. Teorie středního dosahu - význam a jejichvztah k tzv. velkým teoriím.

19 Šobáň: Sociální psychologie Metody sociální psychologie - sociometrie Cíl: Tato kapitola Vám pomůže zvládnout základní témata..: Sociometrie Metoda vědecká cesta nebo způsob získávání dat (dotazování, pozorování); Technika konkrétně použitý způsob (dotazník, kontrolované pozorování přes jednosměrné zrcadlo); Druhy vědeckého výzkumu: o Deskriptivní výzkum či popis určitého fenoménu, také srovnávací výzkum, nezachycuje příčiny faktů, jen je zjišťuje; o Korelativní zjišťuje souvislosti, může ale nemusí vyjadřovat kauzální vztahy, vytváří podklady pro jejich zjišťování; o Experimentální je zaměřen na zjišťování příčin, objevování kauzálních vztahů, vyžaduje přísnou kontrolu podmínek, může probíhat v přirozených podmínkách (skrytá kamera) nebo v laboratoři; Volba výzkumné strategie nikoli podle jednoduchosti nebo náročnosti strategie, ale podle povahy zkoumaného jevu a povahy očekávaných výsledků (na základě nulové hypotézy); pak také záleží na osobnosti socioměřiče a jeho příslušnosti k danému směru (i nespecifikované); Sociometrie J.L.Moreno zjištění sociálně-emotivních vztahů mezi členy malých skupin zjištění sympatií a antipatií sociogram sociometrická data s kým na pustý ostrov? hádej kdo? má určitou vlastnost 2.2. Pozorování Popis jevu, jeho vývoj, změny, závislost na vnějších podmínkách; Plánovitost a cílevědomost (řízené, kontrolované a systematické; Přesné vymezení pozorovaného jevu; Pozorovatel (více pozorovatelů) nebo zástupná technika; Sebepozorování (introspekce) v sociální psychologii jen v souvislosti s s nazíráním vlivu sociálních faktorů na osobu; Von Caranach a Frenz volné a systematické pozorování (strukturované a nestrukturované všímačka); Bales (1950) pozorování interakcí ve skupině

20 20 Šobáň: Sociální psychologie 2.3. Dotazování Osobní interview (rozhovor): úvod (motivační) vlastní rozhovor závěr; aktiviní spolupráce (navození a udržení), záznam (verbál i neverbál) - náročná metoda Telefonický interview Dotazník Měření postojů škály Nominální škála (nominální diskriminace objektu: muž žena) Ordinální škála (uspořádání velikosti školní klasifikace) Intervalová škála (např. měření teploty) Sémantický diferenciál srovnání postojů a jejich síly, aktivity a hodnoty 2.4. Rozhovor 2.5. Experiment nejnáročnější s variabilitou S (nezávisle proměnné) variuje i R (závisle proměnná), vše ostatní má zůstat konstantní druhy: laboratorní, terénní projekty: klasický (manipulace s jednou experimentální proměnnou), multivariační (s více nezávisle nebo závisle proměnnými kritická psychologie 2.6. Analýza výtvorů psychika jedince tvoří jednotu s jeho činností denníky (manipulace), umělecká díla

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 SOCIOLOGIE z latinského socius= společník nebo societas = společnost a řeckého

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2009 Mgr. Olga Čadilová SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Uvědom si,

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Otázka: Psychologie a její vývoj, sociální charakter psychologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Carolecz

Otázka: Psychologie a její vývoj, sociální charakter psychologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Carolecz Otázka: Psychologie a její vývoj, sociální charakter psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Carolecz Vymezení pojmu psychologie, jednotlivé kroky psychologické analýzy, vznik a vývoj

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

1. Lidskápsychika 2. Srovnání přístupů k výkladu lidské psychiky - Freud, Watson 3. Předpoklady a možnosti vývoje člověka

1. Lidskápsychika 2. Srovnání přístupů k výkladu lidské psychiky - Freud, Watson 3. Předpoklady a možnosti vývoje člověka Otázka: Formování osobnosti člověka Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pavla297 Psychologie jako věda, základní disciplíny původ slova předmět psychologie základní disciplíny aplikované disciplíny

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Sociální percepce, sociální učení a sociální postoje - prezentace

Sociální percepce, sociální učení a sociální postoje - prezentace Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu)

Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu) Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu) 1. Mezinárodní vztahy a jejich specifický charakter Mezinárodní vztahy představují složitý a dynamicky se vyvíjející systém a jejich zkoumání

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Projekt: číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Digitální učební materiál Digitální učební materiály ve škole, registrační Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Temperament, charakter, schopnosti, inteligence, tvořivost, motivy, potřeby, Maslowova pyramida potřeb, postoje.

Temperament, charakter, schopnosti, inteligence, tvořivost, motivy, potřeby, Maslowova pyramida potřeb, postoje. Témata ústní maturitní zkoušky ze společenských věd Gymnázium a Obchodní akademie Pelhřimov Školní rok: 2014-15 Vyučující: Mgr. Simona Palová Třída: oktáva, 4.A, 4.B 1. Psychologie jako věda. Definice

Více

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Životní způsob (1) Relativně stabilní forma života člověka, konkrétní; se svým historickým vývojem Činnost,

Více

Obsah. 1. Člověk jako jedinec 17. 1. 1. Člověk jako osobnost 17. 1. 2. Psychické jevy 32. 1. 1. 1. Determinanty lidské psychiky 18

Obsah. 1. Člověk jako jedinec 17. 1. 1. Člověk jako osobnost 17. 1. 2. Psychické jevy 32. 1. 1. 1. Determinanty lidské psychiky 18 1. Člověk jako jedinec 17 1. 1. Člověk jako osobnost 17 1. 1. 1. Determinanty lidské psychiky 18 1. 1. 2. Vývoj lidského života a psychický vývoj jedince 19 Etapy vývoje osobnosti 19 Prenatální období

Více

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie Pedagogické principy Montessori školy Každé dítě je jedinečnou osobností, má svůj vlastní tvůrčí potenciál, motivaci učit se a právo být respektováno jako osobnost. Jelikož jsou děti zásadně ovlivňovány

Více

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí METAETIKA etika o etice 1 Zdroje mravního vědění Hledáme, jakou povahu má naše mluvení a uvažování o etice. Co je etika ve své podstatě. Jaký

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

Praktická psychologie

Praktická psychologie školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující.

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující. TEST 1. Jak definovat pojem etika: a) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je morálka, b) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je svědomí člověka, c) je to filozoficko-psychologická

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE pro tříleté učební obory SOU PSY 301 Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 31. října 1986, č. j. 27

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Teorie sociální práce

Teorie sociální práce Teorie sociální práce Mgr. Jana Zierhutová sociální práce 1RPN-KS Úvod Sociální práce čerpá z jiných vědních disciplín: psychologie, sociologie, pedagogiky, právní disciplíny, atd. Jen v menší míře vznikají

Více

- psych. jako samostatná věda se rozvíjí od 2. pol. 19. stol., do té doby byla součástí filozofie

- psych. jako samostatná věda se rozvíjí od 2. pol. 19. stol., do té doby byla součástí filozofie Otázka: Psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): pajka předmět zkoumání, metody výzkumu, dějiny významné směry a postavy, teoretické a aplikované disciplíny, biologické a sociokulturní

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Výtvarná výchova charakteristika předmětu

Výtvarná výchova charakteristika předmětu charakteristika předmětu Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník prima sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima oktáva Hodinová dotace 2 2 1 1 2 2 - - V rámci předmětu Výtvarná výchova RVP ZV

Více

- společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování jedince

- společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování jedince Otázka: Psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Peťan = věda o duši - z řečtiny psyché duše, logos věda - společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti Škoda Auto Vysoká škola

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti Škoda Auto Vysoká škola Autoři kapitol: Doc. PhDr. Eva Bedrnová, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, kap. 2, 4, 6, 7 PhDr. Martin Cipro, kap. 4 Mgr. Tereza Francová Vysoká škola ekonomická v Praze, kap. 3 PhDr. Emilie Franková,

Více

PSYCHOLOGIE. Obor PODNIKÁNÍ 2012-2013. Přednášející: Mgr. Ivana Mikušková Forma ukončení: zkouška

PSYCHOLOGIE. Obor PODNIKÁNÍ 2012-2013. Přednášející: Mgr. Ivana Mikušková Forma ukončení: zkouška PSYCHOLOGIE Obor PODNIKÁNÍ 2012-2013 Přednášející: Mgr. Ivana Mikušková Forma ukončení: zkouška Osnova přednášek Tématický okruh: Psychologie jako věda Předmět psychologie Základní psychologické vědy Aplikované

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Jana Lidická Sociální vliv Člověk je tvor společenský Někdy až stádní změny v názorech, postojích či chování pod vlivem setkání s názory, postoji

Více

KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ. Psychiatrická léčebna Kroměříž

KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ. Psychiatrická léčebna Kroměříž ÚVOD DO TEORIE KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž Základní předpoklady behaviorální terapie 1. Většina lidského chování, s výjimkou základních reflexů a

Více

Člověk a společnost - Občanská výchova 7.ročník

Člověk a společnost - Občanská výchova 7.ročník Naše škola posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů ve škole objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje odlišné názory, způsoby

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika Vyučovací předmět Informatika je realizován v rámci ŠVP na 1. stupni ZŠ (5. ročník) s časovou týdenní dotací 1 hodina. Na 2. stupni ZŠ je realizována

Více

4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH

4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH 4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH 1 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH Projednáno pedagogickou radou dne: 26. 8. 2010 Schválila ředitelka školy: 26. 8. 2010 Platnost od: 1. 9. 2010 Podpis

Více

Základy společenských věd 8. ročník osmiletého gymnázia 4. ročník čtyřletého gymnázia

Základy společenských věd 8. ročník osmiletého gymnázia 4. ročník čtyřletého gymnázia Základy společenských věd 8. ročník osmiletého gymnázia 4. ročník čtyřletého gymnázia Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo (U) uvede hlavní charakteristiky psychologie jako vědní disciplíny a její

Více

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa 7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa Obecné cíle výuky Etiky a etikety Předmět a výuka je koncipována tak, aby vedla žáky k pochopení zákonitostí slušných mezilidských vztahů v různých společnostech,

Více

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí 1. Pojetí vyučovacího předmětu 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Volitelný předmět Společensko-vědní seminář tvoří neoddělitelnou součást všeobecného vzdělání a je základem rozvoje klíčových dovedností

Více

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Katedra sociologie a andragogiky Filozofické fakulty UP helena.kubatova@upol.cz Habermasovy předpokladyp Modernizaci společnosti nestačí vysvětlovat

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F11. Zásady personálního řízení projektu

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F11. Zásady personálního řízení projektu Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F Řízení lidských zdrojů F11 Zásady personálního řízení projektu V tomto tématu bude pozornost věnována zvláště těmto bodům: Úkoly managementu

Více

Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009

Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009 Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět je realizován ve vyučovacím předmětu Prvouka. Předmět Prvouka je vyučován v 1.a 2. ročníku

Více

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

ETICKÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové vymezení

ETICKÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové vymezení ETICKÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Etická výchova žáka vede k navázání a udržování uspokojivých vztahů, vytvoření si pravdivé představy o sobě samém,

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8 Etická výchova ročník TÉMA G5 Citový život člověka VÝSTUP charakterizuje důležitost i úskalí citů pro život člověka; orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách; identifikuje a taktně komunikuje

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI

SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI Klára Nováková Lukáš Ouzký OBSAH Co je to skupina Malá sociální skupina rodina, škola, vrstevníci Velká sociální skupina Masa x dav Skupinová dynamika Struktura skupiny dělení

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

SOCIOLOGIE JAKO VĚDA O:

SOCIOLOGIE JAKO VĚDA O: SOCIOLOGIE JAKO VĚDA O: Společnosti jako celostním systému Chování a jednání jednotlivých lidí ve společenských kontextech Sociálních faktech a jevech Sociálním jednání, sociálních skupinách Sociálních

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

FYZIKA. Charakteristika vzdělávací oblasti. Obsahové vymezení předmětu. ŠVP ZŠ Ratibořická

FYZIKA. Charakteristika vzdělávací oblasti. Obsahové vymezení předmětu. ŠVP ZŠ Ratibořická FYZIKA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast fyzika patří do oblasti Člověk a příroda. Zahrnuje oblast problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

Charakteristika předmětu BIOLOGE

Charakteristika předmětu BIOLOGE Charakteristika předmětu BIOLOGE 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Biologii jako předmět pro střední školu vyučujeme v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a zdraví. Je

Více

METODY PSYCHOLOGIE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.

METODY PSYCHOLOGIE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. METODY PSYCHOLOGIE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová Psychologie je empirická věda, která disponuje souborem

Více

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu A) Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace: předmět je vyučován ve 4. ročníku 2 hodiny týdně v 5. ročníku 2 hodiny

Více

Závěrečná zpráva z projektu SO FAR - SO NEAR

Závěrečná zpráva z projektu SO FAR - SO NEAR Závěrečná zpráva z projektu SO FAR - SO NEAR část: Mapování proinkluzivního klimatu v ZŠ Lupáčova, Praha Výňatek ze zprávy Předmětem spolupráce ZŠ Lupáčova, Praha se společností SOCIOKLIMA, s.r.o. je mapování

Více

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezská univerzita v Opavě Kontakt: Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více