OSTRAVSKÁ UNIVERZITA v Ostravě

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OSTRAVSKÁ UNIVERZITA v Ostravě"

Transkript

1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA v Ostravě SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Tomáš Šobáň OSTRAVA 2009

2 2 Šobáň: Sociální psychologie OBSAH ÚVOD PŘEDMĚT SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Předmět sociální psychologie Postavení sociální psychologie v systému věd Historie sociální psychologie Hlavní teoretické přístupy v současnosti METODY SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE - SOCIOMETRIE Sociometrie Pozorování Dotazování Rozhovor Experiment Analýza výtvorů SOCIÁLNÍ PERCEPCE Teoretická východiska sociální percepce Obecně psychologické charakteristiky vnímání Základní percepční procesy Sociální percepce předmětů Personální percepce Interpersonální percepce SOCIÁLNÍ KOGNICE SOCIÁLNĚ KOGNITIVNÍ PROCESY Sklon ke kategoriálnímu myšlení Sklon používat kauzální schémata Heuristika rovin připisování odpovědnosti... 28

3 Šobáň: Sociální psychologie Koncepce spravedlivého / nespravedlivého světa JÁ - SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI Sociální kompetence Identita osobnosti Kontinuita osobnosti - socializace VZTAH K VLASTNÍMU JÁ, SOCIÁLNÍ JÁ V STRUKTUŘE SEBESYSTÉMU Kognitivní složka Já Postojová složka Já Výkonová složka Já Sebeakceptace Roviny a stabilita sebevědomí Teorie sociálního já Formativní účinky sociální role na osobnost Sociální postoje a jejich změny SOCIÁLNÍ INTERAKCE Motivace sociálního jednání Sociální interakce Sociální jednání - vztah JEDNÁNÍ ORGANIZACE LIDSKÉ INTERAKCE (WATZLAWICK, BAVELASOVÁ, JACKSON: PRAGMATIKA LIDSKÉ KOMUNIKACE) KOMUNIKACE I. STRUKTURA KOMUNIKACE Základní pojmy Dělení komunikace sociální roviny Verbální komunikace Neverbální komunikace... 68

4 4 Šobáň: Sociální psychologie 9. KOMUNIKACE II. KOMUNIKAČNÍ PROCESY Tvoření reality komunikací Komunikační dovednosti, styly a strategie Zdravá komunikace Poruchy v interpersonální komunikaci MALÁ SOCIÁLNÍ SKUPINA Třídění malých skupin Struktura, utváření a vývoj skupiny Vztahy ve skupině: pozice, status, role, vůdcovství OBSAH: A/ Teoretická část B/ Praktická část C/ Seznam použité literatury ÚVOD SKUPINA A JEJÍ VÝZNAM Skupinové procesy MAKROSOCIÁLNÍ JEVY A PROCESY Psychologie davu Kritika psychologie davu Hromadné chování Psychologie velkých společenských skupin PROCES ROZHODOVÁNÍ Základní charakteristiky Objektivní a subjektivní pravděpodobnost Modely rizikového rozhodování Aspirační úroveň v procesu rozhodování Rizikové rozhodování ve skupinách... 88

5 Šobáň: Sociální psychologie ZÁTĚŽOVÉ SITUACE Vymezení zátěžových situací Typy zátěžových situací Principy zátěžových situací Projevy zátěžových situací Zvládání zátěžových situací Zvládání každodenního života NÁŠ PŘÍTEL KONFLIKT... 92

6 6 Šobáň: Sociální psychologie

7 Šobáň: Sociální psychologie 7 Úvod Cíl: Vážená čtenářko, vážený čtenáři, tento studijní materiál je adresován Vám, Klíčová slova:.

8 8 Šobáň: Sociální psychologie 1. Předmět sociální psychologie Cíl: Tato kapitola Vám pomůže zvládnout základní témata..: Předmět sociální psychologie Sociální psychologie studuje: Osobnost ve vztazích k okolí (lidem, věcem, jevům atd.) - sociální interakci. Ovlivnění jedince sociálními vlivy. Psychické procesy a chování lidí ve společenských situacích. Jak vnímáme, cítíme a přemýšlíme o svém sociálním prostoru (psychotopu). Jak na sebe vše vzájemně působí a jak se vše vzájemně ovlivňuje. Zejména: sociální interakce, postoje, role, význam a dynamika sociálních skupin apod. Dimenze: intrapersonální (vliv společnosti na psychiku a její dynamiku); interpersonální (mezilidské vztahy, interakce mezi lidmi, vzájemné ovlivnění); společenská neosobní (produkty společenského života tradice, kultura) Socius = latinsky druh, společník Sociologie tedy všechna společenstva Lidstvo je antropocentrické proto socio- chápe pouze v lidském smyslu Zabývá se vlivy sociálních jevů na jednotlivce a skupinovými procesy v rámci tohoto širšího kontextu tedy do značné míry splývá se sociologií, důraz je ovšem kladen na efekty jevů a procesů u individua. E. Fromm posouvá hranice SP až k filozofické antropologii, ale v SP nejde o masové jevy ale o interpersonální interakce byť vztažené k určité kulturní oblasti; Jakýkoli psychický jev funguje jako soubor intrapsychických procesů Důležitý je referenční rámec to co v danou dobu hraje roli Sociální situace je vytvářena vnějšími faktory (vzájemné ovlivnění) Sociální stimulace přímá (vycházející přímo z druhé osoby) a nepřímá (spojená se sociálními hodnotami) Sociální symboly (od gest po umění) Osobnost jako základ pro sociální psychologii, jako průmět sociálních faktorů a hlavní téma SP; Otázky: co určuje (determinuje) chování, jednání, prožívání jedince genetika nebo sociální rovina? jak vznikají mezi lidmi sympatie a antipatie a jak ovlivňují jednání a chování člověka? jak lidé vysvětlují jednání vlastní a jednání druhých? jak vznikají a ovlivňují člověka hodnoty, zájmy apod.? co je podstatou frustrace a stresu a jak se s nimi lidé vyrovnávají? jak vznikají a ovlivňují chování a jednání člověka předsudky? jaký je vztah mezi sociálními rolemi (muž, žena, otec, dítě, učitel, nadřízený atp.) a chováním a jednáním člověka?

9 Šobáň: Sociální psychologie 9 jak je možno ovlivňovat druhé? jaké jsou vzájemné vztahy mezi jedincem a skupinou? jak lidé komunikují? jak se mění chování a jednání člověka v davu? Definice: F.H.Allport (1924): sociální psychologie je věda, která studuje chování individua, pokud jeho chování stimuluje jiná individua nebo je samo reakcí na jejich chování, a která popisuje vědomí individua, pokud je vědomím sociálních objektů a reakcí. Th.M.Newcomb (1950): Předmětem sociální psychologie je interakce. M.Sherif, C.W.Sherif (1956): Sociální psychologie je vědecké studium zkušeností a chování individuí ve vztahu k sociálně stimulujícím situacím. sociálně stimulující situace jsou tvořeny lidmi (individui i skupinami a rovněž socio-kulturním uspořádáním. Krech,D., Crutchfield,R.S., Ballachey,A.L. (1962): Sociální psychologii lze v širokém pojetí považovat za vědu o chování jedince ve společnosti. Je-li možno každou vědu definovat v pojmech její základní jednotky nebo předmětu zkoumání, lze sociální psychologii definovat jako vědu o případech meziosobního chování. Cílem sociální psychologie je odvodit zákony vývoje, změny a podstaty případů meziosobního chování. H.Piéron (1963): Kromě sociálních vlivů, které intervenují v psychologii individua, se sociální psychologie týká chování individua v sociálním poli. (A dále: Studiem skupinové dynamiky, která je předmětem sociometrie a psychologie kolektivů a davů, se přimyká přímo k sociologii.) G.W.Allport (1968): Sociální psychologie je disciplína, jejímž prostřednictvím se lidé snaží pochopit, vysvětlit a předvídat, jakým způsobem jsou myšlení, city a jednání jedinců ovlivňována vnímanými, představovanými nebo předpokládanými myšlenkami, city a jednáním jiných. M.Nakonečný (1970): Sociální psychologie je věda o tom, jak se člověk v sociálních a kulturních situací utváří a jak v nich jedná. J.Odehnal, J.Hoskovec, A.J.Štikar (1990): Sociální psychologie se soustřeďuje na analýzu sociálních stránek činnosti, psychických procesů i struktury osobnosti, a to především z hlediska toho, jak jedinec realizuje své sociální vztahy s druhými jedinci, se skupinami a se společností jako celkem, a co vzniklo v průběhu jeho socializace vlivem těchto sociálních vztahů. M.Fürst (1997): Sociální psychogie se zabývá tím, jak individuum myslí, cítí a jedná, když se zařadí do zástupu lidí. Je vědou o interakci mezi jednotlivci a určitými společenskými podmínkami: pokouší se vysvětlovat vliv, který mají osoby na prožívání a chování jiných osob. Z.Helus (1992): Sociální psychologie je vědní disciplína, zabývající se psychikou a osobností v sociálních souvislostech jeho života. S posledně uvedenou stručně sevřenou definicí bychom se mohli spokojit, pokud bychom ke slovu sociálních přidali a kulturních, jakkoliv bychom si měli být vědomi toho, že i toto vymezení může být podrobeno kritice. 1.2 Postavení sociální psychologie v systému věd v posledních letech se hranice mezi obory stírají v rámci interdisciplinárních a transdisciplinárních tendencí. Vztah obecné a sociální psychologie

10 10 Šobáň: Sociální psychologie na začátku - spory o vymezení mezi sociology a psychology, jednak mezi psychology obecná psychologie stačí (člověk je determinován sociálními vztahy) je ve skutečnosti psychologií sociální, ta je zbytečná člověk je ale determinován i svojí biologickou podstatou obecná psychologie - obecné poznatky o psychice člověka (zcelující a orientující význam) sociální psychologie tedy z obecné psychologie vychází Ve snaze vybudovat vědu o sociálním chování, staví sociální psychologie na poznatcích obecné psychologie. Abychom porozuměli jednání člověka ve vztahu k člověku, abychom porozuměli mezilidskému chování, musíme poznat potřeby a cíle člověka a to, jak člověk vnímá, myslí, učí se. Zásady motivace, vnímání a poznání, formulované v obecné psychologii nám pomáhají při porozumění tomu, jak jedinec vytváří své sociální cíle, jak vnímá osoby a skupiny, jak se učí sociálnímu chování. (D.Krech, R.S.Crutchfiel, E.L.Ballachey, 1962.) J.Janoušek a kol.(1988) ke vztahu obecné a sociální psychologie uvádějí: v sociální psychologii potřebujeme znát obecné zákony vnímání, myšlení, cítění, motivace, abychom pochopili sociální percepci, skupinové řešení problémů, sociální emoce, společenské potřeby atd. sociální psychologie poznatky pro obecnou psychologii, ta je integruje do formulací obecných psychologických zákonitostí obě vědy se zabývají i některými stejnými tématy (např.motivací), ale přístupy a hlediska nazírání jsou obvykle rozdílné řadí se mezi základní psychologické vědy spojena s dalšími základními psychologickými disciplinami - vývojovou psychologií (především problematika socializace); psychologií osobnosti. sociální psychologie - aplikovaných sociálních psychologií, jako např. sociální psychologii práce a organizace, sociální psychologii sportu, sociální psychologii hromadných sdělovacích prostředků aj. Vztah sociální psychologie a sociologie SP vymezována nejen psychology, ale rovněž sociology. M.Nakonečný cituje E.F.Müllera a A.Thomase (1974): Psychologicky zaměřená sociální psychologie zkoumá vliv sociálních faktorů na psychické procesy individua Sociologicky zaměřená sociální psychologie se zabývá skupinovými procesy jako takovými, individuum do nich vstupuje jen jako element. předměty obou vědních oborů jsou různé, hranice je ale nezřetená zabývají se mnohdy stejnou problematikou (např.malé skupiny, role, postoje apod.), ale přístup je měl by být rozdílný sociologie akcentuje faktory společenských jevů a psychologické faktory obvykle neopomíjí sociální psychologie akcentuje psychologické faktory, aniž by mohla opomíjet faktory společenské sociálně psychologické jevy nelze studovat bez jejich společenského kontextu sociology vždy zajímá, co si lidé myslí o určité situaci, poměrech, sociálních jevech, jaké jsou subjektivní pohnutky, jež je vedou k danému

11 Šobáň: Sociální psychologie 11 jednání, co způsobuje podmiňuje, že jejich postoje jsou právě takové, jaké jsou. (J.Klofáč, 1964) potřeba obhájit oprávněnost existence těchto věd - hledání vzájemných odlišností odeznívá nabývá významu názor, že zkoumání jednoho a téhož jevu přístupy a nástroji více vědních disciplín je cestou k jejich hlubšímu poznání. Vztah sociální psychologie a kulturní (a sociální) antropologie kulturní antropologie jako společenská věda zkoumající vývoj, strukturu a fungování různých kultur v čase a prostoru (Velký sociologický slovník, 1966) vznikla v anglosaských zemích ve druhé polovině 19.století a rozvíjí se ve 20. století zejména v USA příbuznost se sociální antropologií, ať už je její předmět vymezován otázkami sociální kontroly nebo sociálním chováním člověka, vede nejspíše ke koncepci sociokulturní antropologie práce klasiků kulturní antropologie (G.Frazer, R.Benedictová, R.Linton, M.Meadová aj.) svými nálezy výrazně přispěly k vytváření sociální psychologie jako vědy (a mnozí kulturní antropologové naopak využívali poznatky a metody psychologie vč.sociální), tak i v současnosti kulturní a sociální antropologie a sociální psychologie zkoumají mnohdy jeden a tentýž jev (zejména od doby, kdy antropologie neomezuje svůj zájem pouze na přírodní národy) a navzájem se doplňují a inspirují 1.3. Historie sociální psychologie Počátky sociální psychologie Dlouhá minulost a krátká historie sociální psychologie. (vypůjčený od A.Kardinera, který se tak v r.1947 vyjádřil o psychologii) otázky a odpovědi existovaly dávno před tím, než se sociální psychologie konstituovala jako věda. přírodní národy znaly (a znají) řadu zákonitostí sociálních jevů a praktikovaly (praktikují) je např. v rituálech, které vycházejí. ze zkušenosti skupinového vlivu na jedince (např. vyvolávání bojové nálady apod.). V době historické lze zájem o problémy sociálně psychologické sledovat v naší evropské civilizaci jako součást evropského myšlení. Učiňme tak v zjednodušené stručnosti. Klasické jsou některé protikladné názory Platona a Aristotela. Pro Aristotela byl ústředním pojmem a základní jednotkou jedinec, který je sice ovlivňován sociálním světem, ale díky vrozeným danostem je neopakovatelnou individualitou. U Aristotela nacházíme počátky hledání v individuu uložených tendencí, z nichž lze vysvětlit jeho sociální chování. Člověk je ovšem pro Aristotela zoon politikon, tedy bytost společenská. Pro zachování a zdokonalení života jednotlivce je nezbytné společenství s jinými jednotlivci. Aristoteles proto chápe sdružení občanů ve státě, založeném na zákoně a ctnostech, zárukou nejvyšší formy mravnosti. Pro Platóna je primární jednotkou společnost, obec jako organismus, a jedinec je jeho součástí. Předpokladem pro to, aby jedinec mohl uspokojovat svoje potřeby je jeho vstup do organizovaných společností. Mimochodem ve starém Řecku a Římě byl široce rozvinut systém řečnického umění (např.aristoteles byl tvůrcem základního modelu veřejného

12 12 Šobáň: Sociální psychologie projevu, v němž byly respektovány tři základní prvky řečník, řeč a posluchači), který vycházel ze znalosti základních zákonitostí ovlivňování a přesvědčování (persuaze). Hledání pramenů sociálního chování nacházíme pak v řadě prací filozofů, pedagogů, historiků, právníků aj. Uveďme jako příklad několik z nich. o N.Machavelli ( ) vychází z hlubokého historického vzdělání, z analýzy reálných událostí, jichž byl svědkem či současníkem a ze znalosti člověka a jeho slabostí. Jeho nejznámější práce Vladař obsahuje praktická doporučení státníkovi, který chce zachovat stát a moc. Tato doporučení, z nichž mnohá jsou akceptována i v současnosti, vycházejí z důkladné sociálně psychologické analýzy a diagnózy. Zabývá se mj. i davem a společenskou elitou, které chápe jako dvě proti sobě stojící entity. o F.Bacon ( ) dělil svůj čas mezi politickou kariéru (dosáhl nejvyšších státních úřadů, než jich byl zbaven v r.1621 na základě obvinění z korupce) a vědeckou a spisovatelskou činnost. Ve svých Esejích se zabývá mj. poznáváním lidských vlastností, vztahem člověkdav, mládím a stářím, morálkou apod. Pokud jde o dav, je velmi skeptický: Fócion, který se při potlesku davu otázal, co učinil špatně, měl pravdu. V díle Nové organon stanovuje jako cíl věd ovládnutí přírody člověkem na základě poznání jejích zákonitostí. K tomu je ovšem mj. nezbytné zbavit se lidských předsudků a omylů, jejichž analýzu zde podává. o T.Hobbes ( ) vycházel z téze, že jedinec je ve své podstatě egoista, toužící po moci (formuloval známou větu člověk člověku vlkem ) a společnost, bez níž není schopen existovat, sehrává současně roli ochranné bariéry proti lidské destruktivitě. Jeho dílo Leviathan je některými považováno za jednu z prvních prací o sociální psychologii. o J.Locke ( ) přikládal rozhodující vliv při vytváření osobnosti výchově. Vychází totiž z přesvědčení, že člověk přichází na svět jako nepopsaný papír (tabule) s prázdným obsahem vědomí a teprve zkušenost obsah vědomí vytváří. Chápe člověka především jako racionálního tvora, což významně ovlivňuje jeho působení ve společnosti. o J.J.Rousseau ( ) přichází s myšlenkou socializace a výchovy člověka, i když v rousseauovském pojetí: Základní myšlenka, prostupující celým Rousseaovým dílem, že člověk vychází z rukou přírody dobrý a teprve společnost jej kazí, ukazuje, jak mimořádnou důležitost musel Rousseau přikládal výchově, a ukazuje též, kam směřují požadavky, které na výchovu klade. Vyložil je v románu Emil neboli o vychování. V detailech v mnohém navazuje na požadavky Lockovy.Ale klíčová myšlenka je zcela Rouseauova a skrze něj nepřestává dodnes ovlivňovat pedagogické zásady: dospívajícího člověka je třeba chránit před působením špatných vlivů. Záleží jen na tom, aby se přirozeným způsobem mohl rozvíjet a zrát dobrý přirozený základ, který je zásadně v každém člověku. Úloha výchovy je tedy negativní, záleží v ochraně před všemi vlivy společenského života, které by mohly tento proces narušovat. (J.H.Störig, 1991) 19.století, charakteristické mj.dynamickým rozvojem věd včetně vzniku nových vědních oborů, připravilo i vznik sociální psychologie.

13 Šobáň: Sociální psychologie 13 o A.Comte ( ) je oprávněně považován za zakladatele sociologie jako vědy.je rovněž znám jako tvůrce a zakladatel pozitivismu (soustřeďuje pozornost vědy na jevy, fakta). Soudí, že člověk existuje pouze v rámci společnosti, individuum je vlastně pouhou fikcí. Prvotním elementem ve společnosti je pro něho nikoliv individuum, ale rodina. I když Comte ze své klasifikace věd vyloučil psychologii (lidský duch může zkoumat jevy a procesy, ale nikoliv sebe sama), položením základů sociologie položil současně základy jednomu ze zdrojů sociální psychologie. o H.Spencer( ) učinil důležitý krok na cestě ke vzniku sociální psychologie. Formuloval evoluční princip o několik let dříve než Ch.Darwin uveřejnil dílo O původu druhů a tento princip aplikoval na problémy sociálního chování na sociální instituce. V Principech psychologie se pokouší zkoumat z evolučního hlediska lidské myšlení. Od přírodního prostředí odlišuje prostředí, vytvořené člověkem (nástroje, stavby, jazyk, obyčeje, a náboženství ad.), tedy to, co se později označuje pojmem kultura. o G.Tarde ( ) byl francouzský filozof, sociolog, kriminolog. Zabýval se mj. kolektivním chováním (chováním davů) a je považován za jednoho se zakladatelů sociální psychologie. Ve svém nejznámějším díle Zákony nápodoby (1890) dokazuje, že společnost se stejně jako příroda řídí určitými zákony. Společenské procesy se snaží vysvětlit pomocí nápodoby, kterou chápe jako psychologický proces, jehož prostřednictvím dochází k opakování idejí a jejich postupnému šíření ve společnosti. Každý nový náhodně se objevivší vynález (čímž chápe myšlenky, přání, ideje apod., tedy vše, čím společnost obnovuje své síly a vyvíjí se) je podroben zákonům nápodoby. Tento nový jev se procesem nápodoby stává nejprve prvkem vnitřního boje individua mezi dvěma přáními, vírami, idejemi apod. (např. mezi dřívějšími a novými). Výsledkem je vítězství jednoho či druhého (nebo spojení obojího v nový vynález ). K tomuto střetu dochází tedy nejprve v nitru jedinců a teprve postupně v celé společnosti. Každá nová vlna nápodoby vniká do konkrétního prostředí, které je někdy více a někdy méně ochotno ji přijmout. Tímto procesem nápodoby vysvětluje Tarde sociální změny, módy, obyčeje, historie různých náboženství a různé druhy sociálního chování. Podstatou tohoto přístupu jsou podle Tardeho vztahy mezi dvěma osobami, což je předmětem tzv. intercerebrální psychologie (na rozdíl od intracerebrální psychologie, která se zabývá psychikou individua a v Tardeho době vysvětluje vše pomocí zákonů asociace). o E.Durkheim ( ) sociolog, filozof, pedagog, zakladatel francouzské sociologické školy odmítl biologický i psychologický výklad sociálních jevů jako výklad, který je možný v jiných společenských vědách, zabývajících se společenskými jevy, ale nikoliv v sociologii. Sociální jevy jsou v jeho podání něco více než pouze jevy biologické nebo psychologické. Společnost totiž není pouhým součtem indiviuí (která jsou předmětem zájmu individuální psychologie), ale něčím kvalitativně novým (např.skupina myslí, cítí a jedná jinak, než by myslili, cítili a jednali jednotliví její členové, pokud by byli vzájemně izolovaní). Pokud tedy základ sociálních jevů hledáme ve společnosti samé a dokážeme, že vznikají nezávisle na individuálním vědomí (např.rituál

14 14 Šobáň: Sociální psychologie pohřbu), že tedy sociální jev může být vysvětlen jen jiným sociálním jevem, pak takto pojaté sociální jevy se stávají přesně vymezeným předmětem sociologie, který ji jasně odlišuje od ostatních věd. Durkheim si zároveň povšiml významného znaku sociálních jevů: vystupují vůči jedinci jako vnější síly, které mají imperativní a utlačující moc, jíž se jedinec nemůže úspěšně bránit. Nejde přitom pouze o právní či morální normy, o ekonomické jevy apod., ale i o kolektivní představy a vědomí (které jsou nezávislé na psychice individua), jimiž se skupina vymezuje vůči světu a které jsou základem umění, jazyka,náboženství apod. Rozlišením individuálního a kolektivního oddělil Durkheim sociologii od psychologie. Sociální psychologii nepovažoval za samostatnou vědu, neboť jí podle jeho názoru chybí jasně vymezený předmět. Mnohé z jeho úvah se staly přínosem nejen pro sociologii, kulturní antropologii aj., ale nakonec i pro sociální psychologii. Za jeden z důležitých zdrojů vzniku sociální psychologie je obvykle považována psychologie národů a psychologie davu. Za klasika psychologie davu je uznáván Gustav LeBon ( ). Kromě sociologie a psychologie se zabýval i fyzikou, medicinou, etnografií a archeologií. Jeho nejznámější knihou je Psychologie de foules (Psychologie davu), která vyšla v roce 1895 (první překlad u nás již v r.1897). Tato práce odráží dynamiku sociálního a politického vývoje v Evropě v druhé polovině 19.století, charakteristického zejména industrializací, zvětšující se koncentrací populace v rostoucích městech a zvyšující se frekvencí davových jevů. Myšlenkové prostředí, z něhož autor vycházel, bylo charakteristické obranou svobody myšlení, obranou proti tyranii davů a diktátorů, obranou volného rozvoje osobnosti proti ohrožení zmasověním. Převládající iracionální prvky v chování davu ohrožují vládu rozumu. Liberální představy o svobodném člověku racionálně jednajícím se jevily až naivní, jestliže takový člověk sledován v davové situaci. G.LeBon uvádí, že člověk se v davu zcela mění a podléhá iracionalitě a primitivizmu, které se v davu projevují jako jeho typické znaky. V davu se vytváří tzv. duše davu, která je výsledkem sugesce a sugestibility (tj.nekritické přijímání názorů a výzev), nákazy (šíření emocí a jednání), anonymity jedince v davu. Pro duši davu je typickým jevem že lidé v davu směřují vždy k tomu, aby se jejich duševní úroveň vyrovnala. (G.LeBon: Psychologie davu. Kra 1994, str.131.) V takové situaci se v jedinci mobilizují primitivní vrstvy a destruktivní instinkty, uvolňují se morální zábrany. Roku 1879 založil Wilhelm Wundt ( ) v Lipsku první laboratoř experimentální psychologie. Jeho vědecké zájmy byly široké. Zabýval se filozofií, logikou, etikou a zejména psychologií. Je považován za zakladatele moderní psychologie. Psychologii koncipuje především jako přírodní vědu, oblast lidské psychiky chce vysvětlit prostřednictvím fyziologie: psychologii a fyziologii se snaží skloubit do celku tzv. fyziologické psychologie. Současně však si všímá, že psychika jedince se vyvíjí v závislosti na společnosti, která uplatňuje svůj vliv především v oblasti jazyka, morálky, náboženství, umění, práva. Tím navazuje na etnopsychologii, která byla v Německu pěstována především jako národová psychologie či psychologie národů (Völkerpsychologie), mající již od roku 1860 vlastní časopis ( Zeitschrift für Völkerpsychologie ). Této oblasti věnuje Wundt obsáhlé desetisvazkové dílo Völkerpsychologie: ein Untersuchung der Entvicklungsgesetzte von Sprache, Mythus und Sitte (Psychologie národů: zkoumání zákonitostí vývoje řeči,

15 Šobáň: Sociální psychologie 15 mýtů a zvyků), které vycházelo v Lipsku od r.1900 do r Toto dílo již odpovídá na některé základní otázky sociální psychologie. Pojem sociální psychologie se objevuje poprvé zřejmě u J.M.Baldwina v r.1897, V tomtéž roce zveřejňuje N.Trippelt výsledky prvního sociálně psychologického laboratorního experimentu, zkoumajícího vliv přítomnosti druhých na výkon jedince. V roce 1899 přednášel o sociální psychologii E.A.Ross, v r.1901 vydává C.A.Ellwood doktorskou práci Some prolegomena to social psychology. Formální konstituování sociální psychologie je obvykle spojováno s rokem 1908, kdy byly vydány první učebnice sociální psychologie: výše zmíněný americký sociolog E.A.Ross je autorem Social Psychology a anglický psycholog W.McDougall je autorem Introduction to Social Psychology. Tato zajímavá shoda v čase vydání obou prací nejen dokumentuje zájem psychologů i sociologů o problematiku sociálně psychologickou, ale symbolicky předznamenává do dneška aktuální linii psychologizující či sociologizující. Ostatně sociální psychologové jsou převážně původním vzděláním buď psychologové nebo sociologové. Nicméně je to psychologie, která zabudovala sociální psychologii do systému psychologických disciplin, i když trvalo delší dobu, než ji zařadila mezi základní psychologické vědy. Další vývoj sociální psychologie Vývoj sociální psychologie postupně nabýval na dynamice. Všimněme si nyní stručně několika významných momentů a autorů v časové linii. Na problematiku psychologie davu navázal kromě jiných v r.1921 i S.Freud prací Massenpsychologie und Ich Analyse (Masová psychologie a analýza Já). Vycházel z existence duše davu. Vertikální vztahy (vůdce-účastníci davu) i horizontální vztahy mezi účastníky davu vysvětloval pomocí základních pojmů svého přístupu k psychickým jevům. V r.1918 vydali W.I.Thomas a F.Znaniecki rozsáhlou publikaci Polský rolník v Evropě a Americe, v níž uvádějí pojem postoj jako předmět sociální psychologie. Experimentálně založený systematický výzkum problému, jak se mění psychika jedince v přítomnosti druhých ( experimentální psychologie mas ) realizoval W.Moede a jeho výsledky publikoval v r Roku 1921 se časopis The Journal of Abnormal Psychology přejmenovává na The Journal of Abnormal Psychology and Social Psychology. Učebnici sociální psychologie vydává v r.1924 F.H.Allport, který definuje sociální psychologii jako experimentální vědu o chování jednotlivce v různých sociálních situacích,, přičemž sociální chápe jako interpersonální. Do rozvoje psychologické metodologie přispěli autoři škál na měření postojů (mínění): E.S.Bogardus škála sociální distance (1925), L.L.Thurstone ) ) intervalové škály ad.( sumační škála R.Likerta, L. Guttmanův skalogram aj.). Pro zrod sociální psychologie skupin má rozhodující význam dílo K.Lewina, který emigroval před nacismem do USA, kde se mj.věnoval studia malých skupin a v r.1945 založil Výzkumné centrum pro skupinovou dynamiku. V oblasti sociální psychologie malých skupin pracoval rovněž zakladatel výzkumné metody sociometrie J.L.Moreno. R.1934 vychází (posmrtně) významná práce G.H.Meada o genezi Já a o sociálních rolích.

16 16 Šobáň: Sociální psychologie Zatímco sociologie se zabývala především makrospolečenskými otázkami (sociální struktura, sociální mobilita apod.), sociální psychologie se zaměřovala mj. na studium malých sociálních útvarů ve vztahu k jedinci. Tento přístup přinesl řadu výsledků, které bylo možno využít v praxi. Klasickým příkladem jsou tzv. hawthornské studie (experimenty) G.E.Maya, které se na základě požadavku firmy Western Eletric Company konaly od r s kratšími přestávkami do r Mayo se svými spolupracovníky zjistil, že pozitivní změny v produktivitě práce závisí mj. též na sociálních faktorech a zejména pak na interpersonálních vztazích v pracovní skupině a mezi nadřízenými a podřízenými. Položil tak základy teorii human relations, charakteristickou nejen obrácením pozornosti na chování člověka v pracovním prostředí, ale i na to, co pracující člověk cítí a prožívá ve vztahu k pracovní skupině, jak si osvojuje její normy, jak projevuje schopnost a ochotu kooperovat, jak skupina a organizace komunikuje, jak jsou skupiny řízeny, jak jsou řešeny konflikty apod. Sociální psychologie tak projevila schopnost řešit některé praktické problémy např. ve výrobní sféře, což pochopitelně stimulovalo další výzkumy a celkový rozvoj oboru. Po II.světové válce pokračoval dynamický rozvoj sociální psychologie. V r.1954 vydal G.Lindzey jako editor novou rozsáhlou příručku sociální psychologie, která vyšla v r.1968 v rozšířeném pětidílném vydání. (Počítáme-li pouze první vydání, odhaduje se počet do současnosti vydaných učebnic sociální psychologie ve světě na ) Rostlo množství výzkumů, publikací, byla formulována řada nových teorií. Centrem rozvoje sociální psychologie mezi světovými válkami a po II.světové válce se staly USA. Hlavní a nejrozpracovanější výzkumnou metodou zde byl laboratorní experiment, který umožnil nashromáždění řady poznatků a vypracování dílčích teorií (např. teorie kognitivní disonance L.Festingera, teorie sociální percepce F.Heidera, teorie konfliktu K.Lewina aj.). Teoretické i metodologické zúžení sociálně psychologického bádání a rostoucí pochybnosti o užitečnosti nashromážděných poznatků při řešení reálných sociálních problémů vedlo na přelomu šedesátých a sedmdesátých let ke kritické reflexi (hovořilo se o krizi oboru), k níž přispělo i konstituování specifické evropské sociální psychologie, která vycházela z evropské filozofie a evropských kulturních, politických a sociálních zdrojů. Snaží se překračovat americké soustřeďování na získávání údajů z výzkumů širším (humanistickým) pohledem na člověka optikou řady dalších vědních oborů s tendencí k inter- či transdisciplinaritě. V metodologii se snaží o bohatší paletu, preferující výpovědi člověka. Zahrnuje proto kromě experimentu (nejen laboratorního, ale především přirozeného) také rozhovor, pozorování, analýzu osobní historie, analýzu literárních a historických pramenů aj. V r.1969 byla založena Evropská asociace experimentální sociální psychologie, jejíž zakládajícím členem byl i náš sociální psycholog J.Janoušek. U nás byl vývoj sociální psychologie přerušen v padesátých letech zhruba do první třetiny let šedesátých. Typickým pro toto období bylo zhodnocení sociální psychologie předním sovětským psychologem S.L.Rubinštejnem jako pavědy, milé srdcím reakcionářů. Koncem poloviny šedesátých let byl tento vědní obor u nás obnoven, začal se opět vyučovat na univerzitách (i když jako marxistická sociální psychologie ) a v tehdejší Československé psychologické společnosti začala pracovat sekce sociální psychologie.

17 Šobáň: Sociální psychologie Hlavní teoretické přístupy v současnosti Psychoanalýza teorie socializace psychologie mas a analýza já hromadné jevy, na které mají vliv ranné dětské zkušenosti; Erikson Fromm a Horneyová vnitřní konflikty, neurotická osobnost, neurotická potřeba lásky; Sullivan interpersonální pojetí osobnosti (relativně stálé znaky), snaha po uspokojení a bezpečí (proto vznikají vztahy); Symbolický interakcionismus (George Herbert Mead) sociální behaviorismus osobnost a psychiku vytvářejí symboly sociální interakce (slova, gesta apod.); Self, I, Me (Jáství, Já, Mne); vztah self společnost v komunikaci musíme chápat symboly geneze Jáství Behaviorismus teorie podmiňování (posilování, odměna, trest apod.), učení, experimenty (krysy sociální experimenty) studium chování jedince (důraz na motivační a kognitivní procesy), které je funkcí sociálních stimulů (přítomnost a vliv dalších jedinců, jejich nepřítomnost) Neal E.Miller a John Town Dollard (1945) teorie nápodoby; Julian B. Rotter (1954) teorie sociálního učení (chování je výsledkem očekávaného posílení trestu), locus of kontrol (lokalizace kontroly jako kontrola posílení); J W Thiabaut a Harold H. Kelley (konec 50. let) teorie sociální interakce vychází ze sociální interakce v dyádách, které je možné popsat v pojmech reciproční kontroly: zisky a ztráty (kooperace, kompetice, konflikt); Albert Bandura (1971) kognitivistický pohled observační učení zástupné zpevnění na základě pozorování Tvarová psychologie Gestalt psychologie - Kurt Lewin Teorie konfliktu (++; +-; --) Pojem skupiny (skupinová dynamika, přijetí skupiny jako něčeho, co má vlastní charakteristiky) Teorie sociální percepce F.Heider: percepce sociálních objektů osoby, pojmy, myšlenky (rovnovážná síla, matematická a grafická podoba sil, působících ve vztazích) Teorie kognitivní disonance L.Festinger (kognice názor, přesvědčení, poznatky atd.) kognice jsou buď konsonantní (v souladu) nebo disonantní (neslučitelné) Teorie pole Systémový přístup (intra- a inter-) Akcentování dynamiky živé systémy hledají rovnováhu Důraz na vzájemné vztahy jedinec a jeho životní prostředí

18 18 Šobáň: Sociální psychologie Psychologická ekologie komplexní zkoumání chování a prostředí, ve kterém se dané chování vyskytuje Rovnováha se znovuobnovuje interakčními procesy Orientace na motivaci převzal z psychoanalýzy Matematicko fyzikální model vztahu Základní trendy v sociálně psychologickém myšlení ve 20. století Individuálně orientovaná SP ( Floyd Henry Allport), vliv kulturní psychoanalýzy (Karen Horneyová, Harry Stack Sullivan), adleriánská SP, humanistická neopsychoanalýza (Erich Fromm). Antropologické příspěvky k SP (Margaret Meadová zakladatelka kulturní antropologie, B.K. Malinowski). Teorie pole (Kurt Lewin) a vliv gestalt psychologie na SP. Teorie sociálního učení. Současná vlivná paradigmata v SP Behaviorální, resp. neobehaviorální paradigma, kognitivní paradigma a rolové paradigma. Evoluční a vývojová sociální psychologie. Jejich přednosti, nedostatky, hlavní témata. Tzv. kritická psychologie, pokusy o komplexnější teoretické přístupy - př. teorie R. Harrého. Teorie středního dosahu - význam a jejichvztah k tzv. velkým teoriím.

19 Šobáň: Sociální psychologie Metody sociální psychologie - sociometrie Cíl: Tato kapitola Vám pomůže zvládnout základní témata..: Sociometrie Metoda vědecká cesta nebo způsob získávání dat (dotazování, pozorování); Technika konkrétně použitý způsob (dotazník, kontrolované pozorování přes jednosměrné zrcadlo); Druhy vědeckého výzkumu: o Deskriptivní výzkum či popis určitého fenoménu, také srovnávací výzkum, nezachycuje příčiny faktů, jen je zjišťuje; o Korelativní zjišťuje souvislosti, může ale nemusí vyjadřovat kauzální vztahy, vytváří podklady pro jejich zjišťování; o Experimentální je zaměřen na zjišťování příčin, objevování kauzálních vztahů, vyžaduje přísnou kontrolu podmínek, může probíhat v přirozených podmínkách (skrytá kamera) nebo v laboratoři; Volba výzkumné strategie nikoli podle jednoduchosti nebo náročnosti strategie, ale podle povahy zkoumaného jevu a povahy očekávaných výsledků (na základě nulové hypotézy); pak také záleží na osobnosti socioměřiče a jeho příslušnosti k danému směru (i nespecifikované); Sociometrie J.L.Moreno zjištění sociálně-emotivních vztahů mezi členy malých skupin zjištění sympatií a antipatií sociogram sociometrická data s kým na pustý ostrov? hádej kdo? má určitou vlastnost 2.2. Pozorování Popis jevu, jeho vývoj, změny, závislost na vnějších podmínkách; Plánovitost a cílevědomost (řízené, kontrolované a systematické; Přesné vymezení pozorovaného jevu; Pozorovatel (více pozorovatelů) nebo zástupná technika; Sebepozorování (introspekce) v sociální psychologii jen v souvislosti s s nazíráním vlivu sociálních faktorů na osobu; Von Caranach a Frenz volné a systematické pozorování (strukturované a nestrukturované všímačka); Bales (1950) pozorování interakcí ve skupině

20 20 Šobáň: Sociální psychologie 2.3. Dotazování Osobní interview (rozhovor): úvod (motivační) vlastní rozhovor závěr; aktiviní spolupráce (navození a udržení), záznam (verbál i neverbál) - náročná metoda Telefonický interview Dotazník Měření postojů škály Nominální škála (nominální diskriminace objektu: muž žena) Ordinální škála (uspořádání velikosti školní klasifikace) Intervalová škála (např. měření teploty) Sémantický diferenciál srovnání postojů a jejich síly, aktivity a hodnoty 2.4. Rozhovor 2.5. Experiment nejnáročnější s variabilitou S (nezávisle proměnné) variuje i R (závisle proměnná), vše ostatní má zůstat konstantní druhy: laboratorní, terénní projekty: klasický (manipulace s jednou experimentální proměnnou), multivariační (s více nezávisle nebo závisle proměnnými kritická psychologie 2.6. Analýza výtvorů psychika jedince tvoří jednotu s jeho činností denníky (manipulace), umělecká díla

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Personální kompetence

Personální kompetence Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Personální kompetence 1. přednáška 1/10 Moduly: Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Studijní materiály na http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/415/?ucebni-opory

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2009 Mgr. Olga Čadilová SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Uvědom si,

Více

Otázka: Sociologie jako věda. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): EM

Otázka: Sociologie jako věda. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): EM Otázka: Sociologie jako věda Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): EM Sociologie je věda, která se snaží podat celkový obraz společnosti, společenských jevů a vztahů, struktury společnosti a zákonitosti

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Přehled doporučené literatury o o o o o o o o Atkinsonová, R.L., Atkinson, R.C. (2003). Psychologie. Victoria Publishing. Kern, H. a kol.(1997):

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Obecná psychologie: základní pojmy

Obecná psychologie: základní pojmy Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 SOCIOLOGIE z latinského socius= společník nebo societas = společnost a řeckého

Více

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Jana Lidická Sociální vliv Člověk je tvor společenský Někdy až stádní změny v názorech, postojích či chování pod vlivem setkání s názory, postoji

Více

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd 6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obecné cíle výuky ZSV Předmět a výuka ZSV je koncipována tak, aby žáky vedla k pochopení dění ve světě. Žáci se učí respektovat společenskou skutečnost,

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující.

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující. TEST 1. Jak definovat pojem etika: a) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je morálka, b) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je svědomí člověka, c) je to filozoficko-psychologická

Více

-Pokud člověk není socializován-zvířecí chování,manuální a mentální zaostalost,pasivita nebo agresivita,vzniká deprivace

-Pokud člověk není socializován-zvířecí chování,manuální a mentální zaostalost,pasivita nebo agresivita,vzniká deprivace Otázka: Osobnost v sociálních vztazích Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fífa Proces socializace Socializace je proces začleňování člověka do společnosti.hlavní socializace začíná,když si dítě

Více

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Životní způsob (1) Relativně stabilní forma života člověka, konkrétní; se svým historickým vývojem Činnost,

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie 7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie Obecné cíle výuky Psychologie Předmět a výuka Psychologie je koncipována tak, aby žáky vedla k utváření realistického

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Projekt: číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Digitální učební materiál Digitální učební materiály ve škole, registrační Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Standardizace vše podstatné je předem formalizováno, předepsáno Nestandardizace bývá využíván v kvalitních výzkumech

Standardizace vše podstatné je předem formalizováno, předepsáno Nestandardizace bývá využíván v kvalitních výzkumech Otázka: Metody psychologického výzkumu Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Jitunka Pozorování rozdělujeme na běžné lidské pozorování a vědecké pozorování Patří k základním technikám sběru dat.

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

Rétorika a komunikační dovednosti I. seminář

Rétorika a komunikační dovednosti I. seminář Rétorika a komunikační dovednosti I. seminář Potřeba sociální interakce jsme společenští tvorové, potřebujeme komunikovat a sdělovat si to se odehrává v nějakém sociálním kontextu jsme součástí nějaké

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

RÉTORIKA A KOMUNIKACE přednáška DPS 01

RÉTORIKA A KOMUNIKACE přednáška DPS 01 RÉTORIKA A KOMUNIKACE přednáška DPS 01 Úvod, sociální podstata mezilidského sdělování Obsah: kdo stojí před Vámi a koho mám před sebou? organizace výuky (termíny, web, témata, zápočty), T1: antická rétorika

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Směry psychologie. Mgr. Anna Škodová

Směry psychologie. Mgr. Anna Škodová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA velikost příspěvku pro vědu není tak důležitá jako kvalita práce,v níž se přínos demonstruje. S původností práce se asociují vlastnosti jako novost, nový styl

Více

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Praktická psychologie

Praktická psychologie školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Otázka: Psychologie a její vývoj, sociální charakter psychologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Carolecz

Otázka: Psychologie a její vývoj, sociální charakter psychologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Carolecz Otázka: Psychologie a její vývoj, sociální charakter psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Carolecz Vymezení pojmu psychologie, jednotlivé kroky psychologické analýzy, vznik a vývoj

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B -

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B - 1. Kdo se podílí na řízení v organizaci: a) personalisté, vrcholový management, liniový management b) vrcholový management, liniový management, personální agentura c) úřad práce, personalisté, vrcholový

Více

Psychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie

Psychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. Tematické okruhy ke státní magisterské zkoušce Psychologie práce, organizace a řízení NMgr. obor Psychologie 1 Předmět a metody psychologie práce a

Více

6. přednáška. Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování. Mgr. Petra Halířová 2010

6. přednáška. Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování. Mgr. Petra Halířová 2010 Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 6. přednáška Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Armstrong: Řízení lidských zdrojů, s.

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori

Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori V tomto článku se blíže zamyslíme nad dílem světoznámé pedagogické pracovnice a zakladatelky pedagogického směru Marie Montessori.

Více

Umění a kultura Výtvarná výchova

Umění a kultura Výtvarná výchova Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět : Období ročník : Umění a kultura Výtvarná výchova 3. období 8.- 9. ročník Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: 1. vybírá, vytváří

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Techniky sběru dat ve společnosti

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Techniky sběru dat ve společnosti Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Téma Ročník 1. Datum tvorby 10.3.2013 Anotace Techniky

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - A -

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - A - 1. Jaká jsou základní historická vývojová stadia personálního řízení? a) Personální administrativa, strategické personální řízení, řízení intelektuálního kapitálu, řízení mobility zaměstnanců. b) Personální

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ INSTITUT SVAZU ÚČETNÍCH KOMORA CERTIFIKOVANÝCH ÚČETNÍCH CERTIFIKACE A VZDĚLÁVÁNÍ ÚČETNÍCH V ČR ZKOUŠKA ČÍSLO 7 PROFESNÍ CHOVÁNÍ A KOMUNIKACE PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ ÚVODNÍ INFORMACE Struktura zkouškového

Více