Právní postavení minoritních společníků v akciové společnosti

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Právní postavení minoritních společníků v akciové společnosti Bakalářská práce Autor: Luděk Kortus Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Ivana Slavíková Praha Duben 2015

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Karlových Varech, dne Luděk Kortus

3 Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce JUDr. Ivaně Slavíkové za účinnou metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc a další cenné rady při zpracování mé bakalářské práce.

4 Anotace Tato bakalářská práce se zabývá otázkou ochrany menšinových společníků v akciové společnosti. Dále pak porovnáním změn právní úpravy v oblasti ochrany menšinových společníků a jejich ochrany. Také se zabývá otázkou rovnosti a konfliktů mezi majoritou a minoritou v akciové společnosti a uvádí výkladové a realizační problémy s ohledem na rekodifikaci soukromého práva. Klíčové pojmy: Majoritní akcionář, minoritní akcionář, ochrana akcionáře, akciová společnost, představenstvo, valná hromada, Zákon o obchodních korporacích, squeeze out.

5 Annotation: This thesis deals with the protection of minority shareholders in a corporation. Furthermore, by comparing changes in legislation regarding the protection of minority shareholders and their protection. It also addresses the issue of equality and conflicts between the majority and the minority in the company and provides interpretation and implementation issues with regard to the recodification of private law. Key words: The majority shareholder, minority shareholder protection of shareholders, joint stock company, the Board of Directors, the General Meeting, Business Corporations Act, squeeze out.

6 OBSAH Úvod Akciová společnost Akciová společnost (a.s.) Akcie Orgány a.s Majoritní a minoritní akcionář Systémy akciové společnosti Dualistický systém Představenstvo Dozorčí rada Monistický sytém Správní rada Statutární ředitel Historie právní úpravy akciové společnosti na českém území Do roku Od roku Od Zrušení obchodního zákoníku Obchodní zákoník Zákon o obchodních korporacích Souhrn nejdůležitějších změn u akciové společnosti na Povinná práva zakladatelských dokumentů Založení akciové společnosti Akcie Valná hromada Monistický model akciové společnosti Dualistický model akciové společnosti Povinnost společnosti zřídit si internetové stránky Změna úpravy odměňování členů orgánů společnosti Změna úpravy podle ustanovení 196a obchodního zákoníku... 23

7 5.10. Povinnost akcionáře mít bankovní účet v zemi, která je členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Práva a povinnosti společníků v akciové společnosti Stávající úprava korporačního práva Nové typy právnických osob Rejstříky právnických osob Úprava jednotlivých typů obchodních korporací Rozhodná úprava Ochrana společníků Důvod ochrany Ochrana práv a rizika minoritních akcionářů Práva minoritních akcionářů Akcionářská žaloba Ochrana většinového společníka před,,zlým minoritním společníkem Squeeze-out analýza Squeeze-out Vývoj právní úpravy Majoritní akcionář Svolání valné hromady Přiměřené protiplnění Přechod vlastnického práva Dorovnání Vytěsnění menšinových společníků Zákon o obchodních korporacích v praxi Jaký je rozdíl v ochraně minoritních akcionářů u nás a v zahraničí? Německo Slovensko Velká Británie Skandinávie, resp. Finsko ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 50

8 ÚVOD Rozsah práv minoritních akcionářů se podstatně změnil. Menšinoví akcionáři už nejsou tolik znevýhodňováni, jak tomu mohlo bývat dříve. Cílem této práce je analýza a následné vyhodnocení právního postavení minoritních společníků akciové společnosti. Dále zdůraznění možnosti obrany jak menšinových, tak i většinových společníků. Dále se budu zabývat skutečností, že minoritní akcionáři se výplaty podílu na zisku domáhají stále razantněji. A poslední dobou zaznamenali i pár dílčích úspěchů u soudu. Zákon vyplácet dividendu sice neukládá, soudy se však přiklánějí k názoru, že společnost nesmí zisky bezdůvodně akumulovat. Situace je v mnoha ziskových organizacích podobná. Minoritní akcionáři si činí nárok na vyplácení svého podílu na zisku, majoritní akcionář je přehlasuje a dividendy se nevyplácejí. Jak se zdá, tak akumulovat zisk ve společnosti nebude v budoucnosti snadné. Z judikatury lze odvodit, že to lze pouze, má-li společnost konkrétnější investiční záměry, jak je použít. Filosofie soudu je stejná jako jinde v Evropě. Akcionáři se spojili za účelem dosažení cíle a jsou vázáni pravidlem vzájemné ohleduplnosti a loajality vůči společnosti. Vyvstává otázka, zda se tento posun v uvažování českých soudů promítne i opačným směrem. Zda budou hájit i zájmy majoritních akcionářů proti zneužívání minority. Popíši rozdíl oproti českému korporačnímu právu platnému do Zhodnotím jak se přiblížili práva akcionářů požadavkům evropské unie a provedu squeeze out analýzu. 8

9 1. AKCIOVÁ SPOLEČNOST 1.1. Akciová společnost (a.s.) Akciová společnost je typickým představitelem kapitálové obchodní společnosti. Společníci, resp. akcionáři se na ní podílejí poskytnutým kapitálem, přičemž samotný chod řídí profesionální management. Dalšími atributy je i nemožnost ručení akcionářů za závazky společnosti či téměř neomezená převoditelnost podílů (resp. akcií). Co do využití je akciová společnost vhodná především pro správu a provoz větších podniků, u kterých je potřeba velká kumulace kapitálu. Akciová společnost je z velké části regulována evropským právem, a proto je nejméně přístupná změnám. I přes tyto limity však Zákon o obchodních korporacích přinesl celkem výrazné úpravy. Kromě celkové systematiky došlo ke změnám i celé řady konkrétních aspektů jako je variabilita akcií, rozložení vnitřních orgánů společnosti apod Akcie Obdobně jako u s.r.o. se zavádí možnost, aby akcionář vlastnil akcie různého druhu tedy je zcela na společnosti, aby si ve svých stanovách určila, jaké druhy akcií vydá ( 276 a násl. Zákon o obchodních korporacích). Kromě kmenových (tedy běžných) akcií tak může vydat i akcie se zvláštními právy, které spočívají například v rozdílném podílu na zisku či váze hlasů. Tato variabilita však není bezmezná, neboť určitá omezení vyplývají například ze zásad stejného zacházení či dobrých mravů. Zákon též výslovně zakazuje, aby s akciemi bylo spojeno právo na úrok bez ohledu na hospodářské výsledky společnosti. Novinkou jsou i tzv. kusové akcie, které nemají jmenovitou hodnotu. Ta se odvíjí na toho, kolik jich bylo reálně vydaných ( 257 Zákon o obchodních korporacích). Pokud společnost vydala např. 10 kusových akcií, představuje jedna akcie 10% podíl. Pokud jich následně vydá dalších 10, jedna akcie bude představovat podíl 5 %. Tyto akcie nejenom rozšiřují investorské možnosti, ale také ulehčují takové změny základního kapitálu, které se promítají do jmenovité hodnoty akcií (např. při zvyšování 9

10 z vlastních zdrojů), neboť v případě kusových akcií není nutné podstupovat nákladné vyznačování nové jmenovité hodnoty akcií. Praxe též jistě ocení dořešení některých drobností, které ovšem způsobovaly nemalé problémy. Jedná se například o výslovné umožnění nahrazení podpisu akcie jeho mechanickým otiskem, v případě že tato akcie má ochranné prvky proti padělání ( 260 Zákon o obchodních korporacích), či výslovné zakotvení dobrovolné výměny akcií, ke které dochází například v případech poškození listu akcie ( Zákon o obchodních korporacích) Orgány a.s. Inspirován úpravou evropské společnosti nabízí Zákon o obchodních korporacích možnost, aby si zakladatelé vybrali, zda má mít jejich společnost dualistickou či monistickou strukturu řídících orgánů. Zatímco v rámci prvně jmenované je okolo valné hromady nutné zřídit představenstvo a dozorčí radu ( 435 a násl. Zákon o obchodních korporacích), v rámci druhé se namísto těchto dvou orgánů zřizuje správní rada doplněná o statutárního ředitele ( 456 a násl. ZÁKON Zákon o obchodních korporacích). Zákon o obchodních korporacích navíc nově umožňuje, aby uvedené orgány byly jednočlenné. Ve svém důsledku tak v čele společnosti může stát pouze jeden člen správní rady zastávající zároveň funkci statutárního ředitele. Taková struktura může vyhovovat především začínajícím podnikatelům, kteří ocení nižší náklady na správu své společnosti (za současného stavu je počet členů volených orgánů a.s. minimálně šest tři v dozorčí radě a tři v představenstvu). Za další změny s výrazně praktickými dopady je možné označit zrušení povinnosti volit část členů dozorčí rady zaměstnanci, uvolnění pravidel rozhodování na valné hromadě (např. možnost snížit kvórum usnášeníschopnosti či možnost kumulace funkcí) či připuštění, aby členem orgánu byla přímo právnická osoba. 10

11 1.4. Majoritní a minoritní akcionář1 Minoritní akcionář je ten, který nevlastní největší počet akcií společnosti a ani nejedná ve shodě s jinými akcionáři, která by mu zajistila majoritní postavení. V platném českém právním řádu pojem minoritní akcionář neexistuje. Jediný předpis, ve kterém se toto spojení vyskytuje, a to je vyhláška č. 293/2005 Sb. Nicméně vyskytuje se pojem menšinový akcionář, který využívá převážně obchodní zákoník, například obchodní zákoník v 161 odst. 3 písm. b), a několik dalších předpisů. Pojmy minoritní a menšinový akcionář jsou totožné. To je možno odvodit ze sémantických výkladů slova minoritní a menšinový, nebo také z nálezů ústavního soudu 2. Mást však může uzance 3, která používá označení práva akciové minority pro práva přiznána skupině akcionářů uvedených v 181 odst. 1 Obchodního zákoníku. Bylo by vhodnější to nazývat práva akcionářů s nezanedbatelnou účastí, neboť tato práva svědčí všem akcionářům, kteří splní požadované kritérium na minimální účast ve společnosti, tedy i akcionářům většinovým. Je důležité také zmínit typy vlastnických struktur. 66a Obchodního zákoníku definuje většinového společníka v akciové společnosti jako akcionáře, který disponuje tolika akciemi, že je s nimi spojena většina hlasovacích práv. Z toho by tedy vyplývalo, že menšinový akcionář je ten, který takovýmto množstvím nedisponuje. Avšak v 66a Obchodního zákoníku většina znamená více než 50 % hlasů. 1 Slovník burzovních pojmů. Slovník burzovních pojmů: Makléřská zkouška [online] [cit ]. Dostupné z: 2 Nález ústavního soudu ze dne , sp. zn 1106/08, N 52/52 SbNU 519. In Ispis [cit ]. Dostupné z: 3 Komentář k 181 č.513 /1991 Sb., obchodní zákoník. Původní texty ASPI In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 11

12 2. SYSTÉMY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI 2.1. Dualistický systém Tento systém je pro české právo tradiční. Klíčové funkce jsou zde rozděleny mezi představenstvo a dozorčí radu Představenstvo Veškerá působnost náleží statutárnímu orgánu jak stanový 163 a 164 Zákon o obchodních korporacích. Podle 435 Zákon o obchodních korporacích představenstvu náleží především obchodní vedení společnosti a právo společnost zastupovat ve všech záležitostech. Představenstvo je voleno valnou hromadou pokud stanovy neurčí jinak. Podle 439 Zákon o obchodních korporacích má představenstvo tři členy jen v případě, že jinak neurčí stanovy. Pokud má představenstvo více než jednoho člena, tak si volí předsedu, který má podle ustanovení 44 odst. 3 Zákon o obchodních korporacích, rozhodující hlas v případě rovnosti hlasů. Pokud stanovy neurčí jinak, každý člen má jeden hlas. Pokud stanovy nebo smlouva o výkonu funkce neobsahují délku funkčního období, platí že délka funkčního období je jeden rok. Délka funkčního období může být stanovena i na dobu neurčitou a doba působení není omezena Dozorčí rada Dozorčí rada je kontrolní orgán. Dohlíží na výkon představenstva, ale především na činnost celé společnosti. Členy dozorčí rady volí valná hromada. Oproti předchozí právní úpravě již není povinnost volit část členů dozorčí rady zaměstnanci. Zákon dovoluje si ve stanovách určit libovolný počet členů dozorčí rady. Pokud tam neudělá, podle 448 Zákon o obchodních korporacích má tři členy. Pokud tvoří dozorčí rada kolektivní orgán, zvolí si předsedu. Pro přijetí rozhodnutí se hlasuje většinovým způsobem přítomných členů. Každý člen má jeden hlas. Podle 44 odst. 3 Zákon o obchodních korporacích má předseda rozhodující hlas v případě rovnosti hlasů. Zákonná délka funkčního období je zákonem dána na tři roky, přičemž se dá sjednat na dobu jinou. 12

13 Smlouva o výkonu funkce musí být písemnou formou a musí být schválena valnou hromadou Monistický systém U monistického systému je řídí společnost pouze jeden orgán, který má výkonné členy, kteří vykonávají statutární a kontrolní činnost. Podle Zákona o obchodních korporacích je však správní rada doplněna o statutárního ředitele. Statutární orgán je statutární ředitel. Je dovolena kumulace funkce předsedy správní rady a statutárního ředitele a kontrolním orgánem je na obtíž správní rada Správní rada Pokud není ve stanovách dáno jinak, má tři členy a je volena valnou hromadou. Dle 460 odst. 1 Zákona o obchodních korporacích je její působností cokoliv týkající se společnosti, pokud tato působnost není zákonem dána valné hromadě. Správní rada tedy určuje zaměření obchodního vedení a dohlíží na jeho řádné fungování. Členem správní rady může být i právnická osoba, kde výjimkou je funkce voleného předsedy správní rady. Tím může být pouze osoba fyzická. Pro správní radu platí ustanovení zákona o dozorčí radě Statutární ředitel Dle ustanovení 463 Zákona o obchodních korporacích je statutárnímu řediteli svěřeno vedení společnosti, ale musí se řídit základním zaměřením, které určila správní rada. Statutární ředitel obchodním vedením a musí jednat hospodárně. Nese také odpovědnost za případnou způsobenou újmu vztahují se na něj zákonná ustanovení jako pro představenstvo 5. Statutárním ředitelem může být pouze fyzická osoba. Je umožněna kumulace funkcí statutárního ředitele s funkcí předsedy správní rady. Může tedy nastat to, že společnost řídí jediný člověk, který bude člen správní rady a statutární ředitel. V tomto případě tu vzniká rozpor, jaký orgán ho tedy do funkce volí, jelikož 463 odst. 1 Zákon o obchodních korporacích,,říká, že toto svěřuje do působnosti správní rady. 4 Dozorčí rada In: Zákon o obchodních korporacích Dostupné z: 5 Představenstvo In: Zákon o obchodních korporacích Dostupné z: ss.center.cz /business/pravo/zakony/obchodni-korporace/cast1h5d5.aspx 13

14 Proti tomu 421 Zákona o obchodních korporacích svěřuje volbu a odvolání statutárního ředitele působnost právě valné hromadě. 14

15 3. HISTORIE PRÁVNÍ ÚPRAVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI NA ČESKÉM ÚZEMÍ 3.1. Do roku 1990 V dobách vzniku samostatného Československa podle rakouského Všeobecného zákoníku (čl ). Podle něj platil do roku 1948, kdy přišla změna opravdu dramatická. Československo se vydalo na cestu totalitního státu. Veškeré podniky přešly do rukou státu. Zůstaly pouze státní banky, které měly formu akciových společností pouze z formálního důvodu, kterými byl například styk se zahraničními bankami. Takto to bylo až do roku Od roku 1990 Se změnou po roce 1989 přišla i potřeba podrobně upravit právo obchodních společností. S tím přichází první rozsáhlá novela občanského zákoníku přijata roku Ta vymezovala komanditní společnost, komanditní společnost na akcie, společnost s ručením omezeným, tichou společnost a konzorcium. Akciová společnost byla upravena samostatně v zákoně o akciových společnostech. V roce 1991 přišla novelizace, která společnosti upravila na veřejnou obchodní společnost, společnost s ručením omezeným, komanditní společnost a akciovou společnost. Tím byl zrušen zákon o akciových společnostech. Stále zde ale byly aplikační a výkladové problémy. Byl předpokládán vstup do Evropské unie a tak se české obchodní právo snažilo přiblížit evropskému právu Od Novinky v České republice přinesl zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (Zákon o obchodních korporacích). Některé změny se dotýkají nejen akciových společností (a.s.) nově zakládaných, ale vzhledem k přechodným ustanovením Zákon o obchodních korporacích také již existujících. Akciové společnosti jsou rovněž 15

16 dotčeny nově účinnou obecnou úpravou právnických osob a korporací obsaženou v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Nová úprava přináší akciovým společnostem povinnost zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, tedy prostřednictvím internetových stránek, údaje ze svých obchodních listin a dále pak údaje stanovené Zákonem o obchodních korporacích. Důležitá je například povinnost svolavatele valné hromady uveřejnit pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti nejméně 30 dnů přede dnem jejího konání. Oproti tomu záleží na a.s., zda se dobrovolně rozhodne zveřejnit na internetových stránkách informaci o existenci koncernu, aby tak eliminovala riziko případné povinnosti nahradit řízené osobě újmu způsobenou uplatňováním svého vlivu. Zákon o obchodních korporacích přináší nově možnost vydání více druhů akcií. Dosud se rozlišovaly akcie kmenové a prioritní. Nyní je možné zavést si více druhů akcií, s nimiž budou spojena zvláštní práva. Zvláštní práva a jejich obsah musejí být určeny ve stanovách. Například s nimi může být spojen pevný podíl na zisku či rozdílná váha hlasů. Pokud jde o ostatní zvláštní práva spojitelná s akciemi, nepanuje v současné odborné praxi jistota ohledně rozsahu jejich přípustnosti. Zakázány jsou však akcie přiznávající úrok bez ohledu na hospodářské výsledky společnosti. Určí-li tak stanovy, může společnost vydat kusové akcie, které nemají jmenovitou hodnotu a představují stejné podíly na základním kapitálu společnosti. Tyto akcie usnadní například změny výše základního kapitálu, jelikož již nebudou nutně spojeny se svou výměnou nebo vyznačováním své nové hodnoty. V Zákoně o obchodních korporacích dochází k obrácení právní úpravy nesplacených akcií. Před účinností Zákona o obchodních korporacích bylo s neplacením akcie automaticky spojeno vydání zatímního listu. Nově bude muset společnost, pokud bude chtít spojit práva a povinnosti z nesplacených akcií se zatímním listem, zakotvit tento postup ve stanovách. Pokud taková možnost ve stanovách obsažena nebude, do splacení emisního kurzu akcie představují akcionářská práva a povinnosti tzv. nesplacenou akcii. Tyto nesplacené akcie lze převádět postoupením. Nově dochází k rozšíření okruhu práv převoditelných samostatně bez akcie. Dle Zákona o obchodních korporacích se převodem akcie převádějí všechna práva s ní spojená, ledaže zákon určí jinak. Zákon dále uvádí, která práva jsou samostatně převoditelná. Tento výčet je však otevřený, jelikož zákon umožňuje vymezit stanovami jako samostatně převoditelná i další práva. 16

17 Společnost se nově zakládá pouze jedním způsobem, a to bez veřejné nabídky akcií. Možnost založení akciové společnosti s veřejnou nabídkou akcií byla ze zákona vypuštěna, a to z důvodu jejího mizivého praktického využití. Při založení a.s. odpadá nutnost uzavření zakladatelské smlouvy, resp. vyhotovení zakladatelské listiny, jelikož Zákon o obchodních korporacích nově počítá pouze s přijetím stanov společnosti. 6 6 Novinky v právní úpravě akciových společností. Businessinfo.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 17

18 4. ZRUŠENÍ OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU 4.1. Obchodní zákoník Předchozí Obchodní zákoník byl přijat již v roce 1991 z důvodu potřeby obměny staršího, který byl ještě z dob devastace nastolené po roce Po tomto roce s ním byly ještě velmi malé zkušenosti. Jeho vytvoření bylo inspirováno především prvorepublikovou právní úpravou, německou právní úpravou a zákoníkem mezinárodního obchodu. Důsledkem toho však byla nesourodost pravidel, kvůli které byla potřeba záhy mnoha novelizací. V další době své existence se však stále potýkala s řadou nutnosti změn. Důležitým důvodem byla harmonizace s právem EU, ale také potřeby transformující se ekonomiky. Nakonec se vyvinul do celistvého kodexu, který do jisté míry vytvořil nezávislé odvětví soukromého práva. Bylo k němu však potřeba i mnoho dodatků z občanského zákona. To ovšem přinášelo řadu komplikací. Často nebylo jasné, zda se mají právní vztahy řídit občanským nebo obchodním zákoníkem. Hlavně z těchto důvodů bylo rozhodnuto o zrušení obchodního zákoníku a bylo integrováno soukromé právo do občanského zákoníku. Středním bodem práva soukromého se stal nový občanský zákoník. Velká část obchodního zákoníku byla zrušena a část převedena do nového občanského zákoníku. Mezi přenesené části patří například obecná ustanovení o firmě, obchodních tajemstvích a smluvních typech a zajištění závazků. V druhé části obchodního zákoníku byl vyhrazen nový zákon, kterým je zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích Zákon o obchodních korporacích Zákon o obchodních korporacích je druhou částí rekodifikace soukromého práva. Ta je úzce provázána s novým občanským zákoníkem. Zákon o obchodních korporacích není pokračováním obchodního zákoníku, ale je to zvláštní předpis zabývající se obchodními korporacemi v okruhu právnických osob. Zahrnuje všechny formy obchodních společností a družstev. Jelikož jsou však evropské korporace primárně upraveny zvláštními předpisy EU, úprava dopadá především na korporace tuzemské. 18

19 Zákon o obchodních korporacích upravuje podmínky korporací od založení, přes vnitřní strukturu orgánů, jejich odpovědnost, činnosti v rámci koncernů až po zrušení. Některé jsou řešeny v novém občanském zákoníku, avšak pouze na obecnější úrovní. Více specifičtěji jsou například v zákoně o přeměnách obchodní společnosti nebo v zákoně o veřejných rejstřících. Zákon o obchodních korporacích je tedy podstatný, ale stále je jen dílčím článkem víceúrovňové struktury právních úprav obchodních korporací, ne však všezahrnující kodex organizací. 19

20 5. SOUHRN NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ZMĚN U AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI NA Povinná práva zakladatelských dokumentů Akciové společnosti si mohly vybrat ze dvou možností. Řídit se dosavadní,,starou právní úpravou, kdy by se jejich zakladatelské smlouvy popř. zakladatelské listiny řídily nadále obchodním zákoníkem a pokud by jejich stanový byly v rozporu se současnou úpravou pak se daná ustanovení zrušily. Druhou možností bylo, že se mohly plně podřídit současné,,nové právní úpravě 5.2. Založení akciové společnosti Stále bylo možné založit a.s. jen jednorázově, protože se ustoupilo na veřejné nabídky akcií. Minimální výše základního kapitálu Kč zůstala zachována. Rezervní fond již není povinný. Akciovou společnost může založit již jen jedna fyzická osoba, což dříve nebylo možné a tento zákon byl různými způsoby obcházen. K založení stačí přijetí stanov i bez zakladatelské smlouvy či listiny. Akciové společnosti mohou po vzniku vypustit údaje týkající se založení společnosti. Tomu tak je proto, aby se stanovy staly přehlednějšími Akcie Akcie jsou stále na jméno. Mohou existovat jen jako zaknihovaný, neboli imobilizovaný, cenný papír. Zákon o obchodních korporacích upravuje nevydané a nesplacené akcie a možnost jejich převodu. Základní kapitál je rozdělej do určitého počtu akcií. Zákon o obchodních korporacích také stanoví, že společnost musí zacházet se všemi akcionáři za stejných podmínek stejně. Kromě kmenových a prioritních akcií další druhy akcií jako například upravená rozdílná váha hlasu na valné hromadě, upravený podíl na zisku nebo likvidačním zůstatku. Zákon o obchodních korporacích zavedl kusové akcie, které nemají jmenovitou hodnotu. Představují stejný podíl na základním kapitálu. Hodnota se určí tak, že se základní kapitál 20

21 vydělí počtem akcií. Výhodou je, že tím že není uvedena jejich hodnota a nemusí být tedy vyměněny při zvýšení nebo snížení základního kapitálu. Na kusových akciích je povinností uvést, že jsou to akcie kusové Valná hromada Valná hromada zůstala nejvyšším orgánem společnosti. Zákon o obchodních korporacích upravil možnost rozhodování,,per rollam, což je korespondenční hlasování bez nutné účasti pokud to stavy společnosti dovolují. Byla povolena i možnost upravit ve stanovách jinou hodnotu hlasu, kterými se na valné hromadě rozhoduje o základních otázkách a jinou hranici usnášeníschopnosti. Pozvánka na valnou hromadu musí být vyvěšena na internetové stránce společnosti Monistický model akciové společnosti V případě, že společnost zvolí tento model vnitřní struktury, statutární ředitel je statutárním orgánem a stará se o obchodní vedení společnosti. Pak je zde správní rada, která určuje zaměření obchodního vedení a dohlíží na jeho dodržování. Počet členů správní rady si může společnost ve stanovách upravit jinak, než je dáno zákonem (zákon jsou dáni tři členi). Toho se využívá zejména u společnosti, kde není potřebná kontrola a zvolí se tedy jeden člen, který je zároveň statutárním ředitelem. Vhodné je to u společnosti s jediným akcionářem, který je pak tedy předsedou správní rady a statutárním ředitelem. Ve stanovách společnosti musí být údaj jaký systém vnitřní struktury je zvolen a dále údaje o počtu členů dozorčí rady a představenstva Dualistický model akciové společnosti U tohoto modelu je představenstvo statutárním orgánem a dozorčí rada zde vykonává funkci kontrolní. Stejně jako u modelu monistického, i zde je možné ve stanovách určit jiný počet členů, než je dán zákonem. Stále však platí neslučitelnost funkcí. Není již nutné, aby třetinu členů dozorčí rady u společnosti s více než 50ti zaměstnanci volili zaměstnanci. Změna oproti dřívějšímu obchodnímu zákoníku je, že je možné stanovit libovolnou délku funkčního období. 21

22 5.7. Povinnost společnosti zřídit si internetové stránky Podle Zákona o obchodních korporacích je dána povinnost, aby každá akciová společnost měla internetové stránky, kde musí být údaje týkající se firmy jako sídlo, IČ, zápis do obchodního rejstříku a dále zde musí být pozvánky na valnou hromadu, ale i další údaje uvedené v Zákoně o obchodních korporacích Změna úpravy odměňování členů orgánů společnosti 777 odst. 3 Zákon o obchodních korporacích stanovil, že bylo nutné přizpůsobit ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně členů do 6ti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak by byl výkon funkce neplatný. Smlouva o výkonu funkce v akciové společnosti, ale stejně tak i u s.r.o., musí být sjednána písemně a nejvyšší orgán společnosti ji schvaluje. Jsou zde však dvě výjimky. Tou první je, že pokud dozorčí rada volí členy představenstva podle 438 odst. 2 Zákon o obchodních korporacích, pak smlouvu o výkonu funkce s jednotlivými členy dozorčí rada i schvaluje. Druhou výjimkou je u modelu akciové společnosti s monistickou vnitřní strukturou smlouvu o výkonu funkce statutárního ředitele schvaluje správní rada. Podle ustanovení 60 Zákona o obchodních korporacích pokud má člen orgánu vykonávat za úplatu svou funkci, pak ve smlouvě o výkonu funkce musí být uvedeny údaje o odměňování, kterými jsou: 7 a) vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění, b) určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby, c) určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu, pokud mohou být přiznány, a d) údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě. 7 Codexis. Codexis uno [online] [cit ]. Dostupné z: 22

23 5.9. Změna úpravy podle ustanovení 196a obchodního zákoníku Toto ustanovení upravilo především uzavírání obchodů mezi společností a akcionářem, prokuristou, dozorčí radou, členem představenstva nebo osobou jinou, která má oprávnění takovou smlouvu za společnost uzavřít. 256 Zákon o obchodních korporacích reguluje obdobnou situaci. Podle toho platí omezení v něm uvedená jen 2 roky na vzniku společnosti. Pokud společnost nabývá na akcionáře nebo zakladatele majetek za úplatu vyšší než 10 % svého upsaného kapitálu, musí být tato úplata stanovena s přihlédnutím na posudek soudního znalce a valnou hromadou musí být schváleno nabytí majetku včetně výše úplaty. Toto omezení se však nevztahuje na majetek nabytý v rámci běžného obchodního styku. Při porušení tohoto pravidla je odpovědnost na bedrech členů představenstva, kteří pro nabytí majetku hlasovali, a pak je tedy akcionář nebo zakladatel povinen cenu rozdíl ceny stanovené soudním znalcem doplatit Zákon o obchodních korporacích ustanovují další ochranu před podobnými obchody a vymezují pravidla pro střet zájmů. Podle toho valná hromada může zakázat uzavření smlouvy mezi členem orgánu společnosti, společností, osobou jemu blízkou nebo osobou, která je jím či prokuristou ovlivněna či ovládána. Je dána také povinnost těchto osob informovat příslušný orgán společnosti Povinnost akcionáře mít bankovní účet v zemi, která je členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) 264 odst. 2 Zákon o obchodních korporacích stanoví, že,,do seznamu akcionářů se zapisují označení druhu akcie, její jmenovitá hodnota, jméno a bydliště nebo sídlo akcionáře, číslo bankovního účtu vedeného u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby ve státě, jenž je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, označení akcie a změny zapisovaných údajů 8. Tato změna byla přijata v souvislosti s přijetím zákona č. 134/2013 Sb. transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů. zákon o některých opatřeních ke zvýšení 8 Seznam akcionářů. In: Zákon o obchodních korporacích Dostupné z: 23