Polské dráhy v pátém roce reformy osobní dopravy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Polské dráhy v pátém roce reformy osobní dopravy"

Transkript

1 Polské dráhy v pátém roce reformy osobní dopravy Rafał Łaszkiewicz Z celkové sítě polských drah s přibližně km tratí měl před změnou státní podnik PKP k dispozici na konci roku 2000 ještě provozní délku celých km. Krátce před koncem 20. století byla organizace státního podniku Polskie koleje Państwowe (PKP) rozdělena do tří sektorů podle základních činností. Těmi byly Infrastruktura, Osobní doprava a Cargo. Posledně jmenovanému sektoru byla přidělena nejen nákladní doprava, nýbrž i celý vozový park PKP s objekty pro údržbu a opravy železničních vozů a lokomotiv. To byl záměr, aby se v budoucnu vzniklé akciové společnosti zjednodušilo rozdělení dopravy od sítě podle úprav EU. 1. Všeobecně o polské železniční síti Zákon o restrukturalizaci, obchodním využití a privatizaci PKP byl přijat v září Poté byla urychleně provedena transformace státního podniku Polskie koleje Państwowe na PKP a.s., která zahájila činnost od začátku roku V průběhu roku 2001 se tato akciová společnost rozdělila do jednotlivých společností. Ty mohly provádět svoji činnost sice pod patronací skupiny PKP, ovšem jako samostatné akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným. Jako nejdůležitější byly uvnitř holdingu PKP založeny tyto společnosti: - pro síť dálkových tratí o normálním rozchodu: PKP PLK a.s. (krátce PLK), - pro osobní dopravu na této síti dvě společnosti: PKP IC s.r.o. (krátce IC) a PKP Przewozy Regionalne s.r.o. (Regionální doprava, krátce PR), - pro nákladní dopravu na této síti: PKP Cargo a.s. (krátce Cargo). Tyto čtyři dceřiné společnosti PKP provozují činnost po celé zemi. V době svého vzniku měly k dispozici velký majetek bývalého podniku PKP a zaměstnaly převážnou většinu jeho zaměstnanců, přičemž zaměstnanci IC tvořili přibližně jen jednu desetinu zaměstnanců PR. Od dálkových tratí PKP oddělená síť o normálním rozchodu varšavské předměstské dráhy o provozní délce 35 km se transformovala na společnost pro osobní dopravu PKP WKD s.r.o., která dnes patří orgánům regionální samosprávy (konsorciu obcí) ve varšavské aglomeraci. V aglomeraci Gdaňsk - Gdyně byly traťové koleje s provozní délkou přes 31 km přiděleny odloučené společnosti PKP SKM s.r.o., která řídí hustý provoz předměstských vlaků, podobných rychlodráze S-Bahn v německých městech. 400 km dlouhá širokorozchodná trať (1 520 mm) patří PKP LHS s.r.o. - společnosti, která provozuje nákladní dopravu mezi ukrajinskou hranicí a hutním kombinátem v Katovicích. Na jiných hraničních přechodech s Ukrajinou, Běloruskem a Ruskem existují krátké úseky širokorozchodných kolejí (obdobně jako širokorozchodné koleje na nádraží Mukran na Rujaně), které patří PKP PLK a.s.

2 Po novém uspořádání podniku PKP do více společností zůstala největší část (cca km tratí) polské železniční sítě u PKP PLK a.s. - akciové společnosti pro infrastrukturu, která není určena pro privatizaci a jejíž 100 % účast patří holdingu PKP. Její role je podobná jako DB Netz AG uvnitř Německé dráhy a.s. Třem dalším jmenovaným společnostem působícím na geograficky omezených tratích - WKD, SKM a LHS - byly přiděleny příslušné dílčí sítě a licence k provozování dopravy na vymezených tratích sítě PKP. Na začátku procesu restrukturalizace patřily - jak již bylo uvedeno - všechny lokomotivy, motorové soupravy, osobní a nákladní vozy, jakož i drážní depa společnosti Cargo. Postupně ovšem došlo mezi představiteli k dohodě s cílem přidělit novým společnostem příslušný vozidlový park - tedy osobní vozy IC případně PR, elektrické motorové soupravy PR a odpovídající (nebo také neodpovídající) depa PR. U společnosti Cargo zůstaly lokomotivy, nákladní vozy a potřebné objekty pro jejich údržbu a opravy. Jako důsledek rozdělení vozidel se změnila i struktura jejich obstarávání. Každé dopravní společnosti se převedl určitý počet zaměstnanců, pracujících na údržbě vozidel. 2. Oddělení sítě od přepravy Zvenčí nedokáží mnozí poradci bank, finanční odborníci a ekonomové rozeznat, že v Polsku existuje nějaký systém dráha. Odborníci na dopravu s podrobnými znalostmi vnitřních zákonitostí systému ale poukazují na úzkou vazbu produkčních součástí dráhy a na komplexnost systému, která je daleko vyšší než u ostatních dopravců. Nabídka dopravy je společným produktem sítě a přepravy - nebo lépe řečeno: dvou provozovatelů - sítě (podnik dopravní infrastruktury) a dopravy (podnik železniční dopravy). Nabídku je možno lépe připravit a představit, jestliže tito dva provozovatelé spolupracují uvnitř jedné společnosti a nikoliv v oddělených společnostech, jejichž vztah je možno upravovat pouze civilním právem. Spolupráce se především týká různých stupňů provozního plánování infrastruktury a vývoje technologie železničního systému. Pro provozní plánování infrastruktury byla zřízena v bývalých strukturách různých drážních ředitelství odpovídající oddělení. Spolupráce je s ohledem na velké interní závislosti výhodná a nutná i při realizaci investic do infrastruktury a vozidel, při sestavování jízdních řádů a při operativním řízení vlakového provozu. To je přitom nezávislé na tom, v jaké míře se železniční provoz řídí automaticky elektronickými stavědly a provozními ústřednami s případnou účastí příslušných dopravních manipulantů. Na provádění železničního provozu se mohou při dohledu aktivně účastnit jiné dopravní podniky (jako např. DB Regio, Train Operating Companies). Na vzájemnou závislost mezi vybavením dráhy z hlediska tratí a vozidel, jakož i mezi lidmi, kteří během železničního provozu a při využívání řídící techniky vytvářejí rozhraní, poukazuje i stanovisko vědecké rady německého ministerstva dopravy z dubna Možnosti spolupůsobení v drážním systému vedou k uspořádání nabídky dráhy. To vyjadřuje profesor Jürgen Siegmann takto: Spolupůsobení mezi sítí a přepravou nevyžadují proto jednoznačně integrovaný drážní systém, ale právě tak ani radikální rozdělení celku.

3 Argumenty těch autorů, kteří se přimlouvají za rozdělení sítě a přepravy, jako je např. Wolfgang Stertkamp, vyjadřují často přesvědčení, že vyloučení DB Netz AG z holdingu povede k vyšší konkurenceschopnosti společnosti pro síť a i podnikům železniční dopravy připraví takové místo, aby při spravedlivých podmínkách mohly konkurovat ostatním dopravním podnikům, což nakonec může vést i ke snížení přepravních nákladů. Existuje ale také jiné přesvědčení. Neboť cílový rozpor, tj. na jedné straně větší konkurencí na železniční síti zajistit posílení železniční dopravy - a z toho důvodu provést rozdělení infrastruktury a přepravy - a na druhé straně ale tímto rozdělením zrušit systémovou sounáležitost a tím zmařit i možnosti spolupůsobení, se dosud v žádné zemi nepodařilo vyřešit. Mezinárodní zkušenosti a technologický vývoj posilují v daleko větší míře pochybnosti o rozdělování, protože při něm nelze dosáhnout nutného zabezpečení sounáležitosti v systému. Chtěl bych z toho důvodu, poněkud provokativně, nazvat rozdělení sítě a přepravy jako chybu drážní reformy, i když mnoho drážních evropských podniků a jejich příslušné vlády začaly drážní reformu právě rozdělováním, aby splnily pokyny Evropské unie. Přirozeně jde o úplně jinou chybu, než kterou Wolfgang Stertkamp představil v roce 2000 v International Verkehrswesen. 3. Rozdělovací proces v Polsku Polsko se svojí železnicí a po sobě následujícími vládami a zákonodárstvím se v 90. letech částečně - a postupně - řídilo pokyny EU. Jako vzor posloužila reforma Německé dráhy s jejími kroky, stupni a její organizační strukturou, jakož i úspěchy nebo neúspěchy v dopravě ve spolkové republice. Politické cíle drážní reformy lze, obdobně jako v Německu, představit takto: více dopravy na koleje! Odlehčení státního rozpočtu! Regionalizace! Prvních dvou cílů nebylo dosud dosaženo ani v Německu, ani v Polsku. Přes otevření německé železniční sítě třetím byly úspěchy tohoto otevření až do roku 2004 nepatrné. Podle mínění Dr. Wilhelma Pällmanna: Po deseti letech drážní reformy DB AG zůstává i nadále monopolním podnikem. Tato teze je potvrzena provozními daty DB Netz AG. Třetího cíle bylo v Německu dosaženo s ohromnými výdaji státního rozpočtu, a to i se značnými stížnostmi na příčné subvencování traťových investic DB Netz AG z prostředků pro regionalizaci. V Polsku se prakticky objevil, přes pečlivé vyhlášení třetího cíle, nový omezený cíl: záchrana regionálních vlaků! Drážní reforma nebyla v souladu s všeobecným zákonodárstvím pro samosprávu a regionální úřady včas nedisponovaly odpovídajícími právními a finančními prostředky tak, aby mohly uspořádat a spravovat osobní dopravu ve svých regionech. Přes zákonem stanovené otevření polské železniční sítě pro třetí provozovatele nevznikla až do roku 2004 žádná nová společnost bez účasti skupiny PKP, která by chtěla provozovat osobní dopravu na síti PKP. Pro nákladní dopravu se udělilo do roku 2004 různým společnostem před dvacet licencí. Některé z těchto společností, které jsou majiteli vlastních vleček nebo kolejových tratí, využívají licenci i na krátkých tratích PKP. Tyto společnosti lze srovnat s drahami mimo vlastnictví DB (NE-Bahnen) ve Spolkové republice Německo.

4 Objem nákladní dopravy v Polsku byl v letech 2002 a 2003 pod polovinou objemu z let 1997 nebo V roce 2003 přepravila akciová společnost Cargo okolo 156 mil. tun, což odpovídá 64,5 % celkového objemu zboží v tunách, které bylo přepravováno po polských železničních tratích. Výkon nákladní dopravy PKP Cargo a.s. činil v roce 2004 cca 45 mld. tkm, což představuje 91,4 % celkových tkm na polských železničních tratích. Společnostmi mimo skupinu PKP bylo z tohoto množství realizováno méně než 5 %. Zvýšení nákladní dopravy po tratích PKP o cca 1,5 mil. tun z roku 2002 do roku 2003 bylo zajištěno pouze na širokorozchodné trati LHS, což nesouvisí s otevřením sítě pro třetí. Vedle tohoto jediného zvýšení není možno mezi údaji za léta 2002, 2003 a 2004 zjistit žádné za zmínku stojící zvýšení výkonu o více než 1 %. Na základě příslušných dopravních údajů z Polska lze tedy shora uvedené teze Wilhelma Pällmanna potvrdit. Dnes, po období Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové, rozlišuje výrobní ekonomie dva protichůdné procesy pro transformaci podniku: rozptýlení nebo fúzi. Rozptýlení se ale nesmí dotknout klíčové činnosti. Klíčovou činností železnice je doprava. Nabídka dopravy vyžaduje odpovídající spolupůsobení kolejí a vozidel, dnes ještě silněji je ovlivněna i řízením. Mně se tedy zdá, že po deseti letech drážní reformy v Německu a po několika letech reformy polských drah můžeme i nadále pohlížet na argument, úspěch slibujícího zavedení konkurence na železnici jako důsledek rozdělení, jako na iluzi do budoucnosti. Efekty reformy anglických nebo francouzských drah neposkytují žádné lepší důkazy ve prospěch institucionálního dělení sítě a přepravy. 4. Rozdělení úkolů osobní dopravy Po nabytí platnosti zákona o restrukturalizaci, obchodním využití a privatizaci PKP ze září 2000 a po založení akciové společnosti PKP na počátku roku 2001 se provedly právní procedury a ohodnocení majetku různých oborů této společnosti za účelem co nejrychlejšího pokračování činnosti dráhy ve spolupráci s nově založenými dceřinými společnostmi a s cílem uskutečnit do konce roku 2001 základní stupně restrukturalizace. Z těchto důvodů se na podzim 2001 založily nejdůležitější dceřiné společnosti se 100 % účastí PKP a.s. Skutečné zahájení provozu nenastalo ale ani do konce roku, ani v čase změny jízdního řádu. Rozdělení úkolů pro dvě společnosti osobní dopravy v celé zemi - IC a PR - zasáhlo doprostřed období prací na jízdním řádu. Rozdělení bylo plánováno takto: společnosti IC byly přiděleny jen tzv. kvalifikované vlaky, tedy vlaky IC a expresy, všechny ostatní osobní vlaky byly přiděleny PR. Toto dělení podle druhu vlaků pravidelného jízdního řádu bylo možno zavést jednoduše a okamžitě. Nebyl čas na to, aby byla obsluha zásadně rozdílných úkolů osobní dopravy přidělena odpovídajícím společnostem, jako svého času v Německu na DB Reise und Turistik a zvlášť DB Regio. PR byly tedy jednak přiděleny úkoly společenských služeb, s kterými jsou spojeny povinnosti veřejného rozpočtu, jednak ale i jiné úkoly, které byly uvedeny v pravidelném jízdním řádu a nebyly určeny pro IC.

5 Společnost IC dostala nejlepší osobní vozy a potřebné vybrané zaměstnance. IC by se měla sama snažit o kladný finanční výsledek. Rozvoj společnosti byl ale přesně vymezen, protože celkový počet vlaků určený k obsluze byl pro běžný rok 2001, ale i pro příští periodu jízdního řádu 2002/2003, již předem stanoven - bez možností změn v jízdním řádu, bez posílení vozového sestavení vlaků nebo pořízení nových osobních vozů. Tak nedostala zvenčí dobře vyhlížející společnosti IC s moderními osobními vozy a rychlými IC a expresními vlaky prakticky žádnou možnost sama rozvíjet nabídku IC. V letech rostoucí motorizované individuální dopravy proto zaznamenala klesající provozní čísla. Společnosti PR byl přidělen celý zbytek parku osobních vozů PKP a celý zbývající personál bývalého sektoru osobní dopravy. PR převzala obsluhu osobní dopravy v regionech 16 měst (vojvodství), která byla po reformě správy v roce 1999 přejmenovány na krajská města. Ze všech regionů krajských měst byla organizačně vyjmuta aglomerace Gdaňsk - Gdyně s hustým vlakovým provozem. Ve zbývajících regionech je značně hustý vlakový provoz v kraji Varšava a v hornoslezském kraji (Katovice), a obdobný hustý provoz pokračuje směrem na Krakov a dále východním směrem, jakož i ve směru Opole a Dolní Slezsko (Wroclav) ve směru na severozápad. Pozornost si zasluhuje i provoz regionálních vlaků v kraji Poznaň. Vedle obsluhy regionální osobní dopravy v každém kraji byla společnosti PR přidělena i obsluha různých spojů mezi mnohými, i velmi vzdálenými, stanicemi určení. Takovéto rozdělení úkolů osobní dopravy PKP na základě aktuálního jízdního řádu z roku 2001 můžeme označit jako nahodilé. Obsluha rychlíků a osobních vlaků společností PR, které jezdí stovky kilometrů a spojují různá města, jako např. vlaky IR v Německu, irituje poslance parlamentu, protože finanční prostředky určené pro podporu regionální dopravy slouží ve skutečnosti částečně k subvencování železniční dálkové dopravy. Takové nejasné rozdělení úkolů vedlo v následujících letech k různým sporům o financování regionální osobní dopravy i o zachování vlakového provozu na slabě frekventovaných tratích. Významné změny v rozdělení úkolů osobní dopravy, na počátku zcela nahodilého, se zavedly v prosinci 2004 v novém jízdním řádu a ke změně jízdního řádu v prosinci Regionalizace polských drah Obtížná finanční situace polské dráhy a zvláště sektoru železniční osobní příměstské dopravy vedla na přelomu let 2004/2005 k novému řešení. Abychom tomuto řešení porozuměli, musíme se ještě jednou vrátit k reformě správy z roku Počátkem roku 1999 se v Polsku uskutečnily čtyři velké reformy. Jednou z nich bylo rozdělení území republiky do šestnácti krajů. S tímto novým uspořádáním bylo spojeno znovuobnovení okresů a nové uspořádání krajů, dále nové volby orgánů samospráv na všech úrovních a přidělení určitých úloh jednotlivým úrovním samospráv. V průběhu let 1999 a 2000 neměla tato reforma nejdříve žádný vliv na organizaci příměstské dopravy. Pouze v sektoru osobní dopravy PKP se zmenšil počet provozů tak, aby v každém kraji existoval přesně jeden provoz (Zaklad) společnosti PR pro spolupráci s příslušnou samosprávou. Samosprávné kraje nebyly ovšem zařízeny na převzetí zodpovědnosti za organizaci osobní dopravy v kraji.

6 Teprve shora uvedený zákon ze září 2000 označil organizaci příměstské osobní dopravy za úkol samosprávy kraje a určil peněžní prostředky pro subvencování regionální železniční dopravy v celé zemi v jednotlivých letech 2001, 2002 a V roce 2001 bylo možno provést jen zcela malá racionalizační opatření v jízdním řádu PKP. Na konci roku bylo jasné, že nová vláda a nový státní rozpočet nejsou schopny předat zákonem z roku 2000 určené prostředky pro PKP PR s.r.o. Protože v následujících letech nemohly být dříve stanovené prostředky předány státem na vojvodství, vznikl tlak na samosprávy, aby zajistily nutné prostředky pro zaplacení regionální železniční dopravy z krajské pokladny. Když se blížil konec v zákoně určeného časového horizontu pro subvencování, byla v roce 2003 představena nová myšlenka financování, která byla pak v roce 2004 upřesněna odpovídajícími předpisy. Na základě zákona o železniční přepravě, v roce 2003 schváleného a zakrátko změněného, byla úloha financování regionální dopravy jednoznačně připsána jako úkol představenstvu kraje. Dále se smějí, na základě nařízení ministerské rady z 21. dubna 2004, zakládat regionální společnosti s.r.o. pro regionální železniční osobní dopravu pouze za účasti PR a většinové účasti příslušné místní samosprávy. Tímto způsobem může být samospráva zainteresována, a to současně jako objednatel i provozovatel příměstské dopravy, což ovšem odporuje myšlence regionalizace regionální dopravy. Jak se zdá, byla to ale jediná proveditelná cesta pro přitažení obcí a krajů k odpovědnosti za regionální železniční dopravu a zachování předměstských spojů, případně jejich dalšího rozvíjení. Na základě nových předpisů se dosud nedosáhlo mnoha praktických výsledků. Na konci roku 2004, pod tlakem vyvolaným stávkou železničářů, byla ve Varšavě založena nová společnost pod názvem Koleje Mazowieckie s.r.o. (KM) s 51 % podílem samosprávy a 49 % podílem PR. Tato společnost je pověřena prováděním regionální příměstské dopravy okolo Varšavy, ale ne na všech spojích uvnitř varšavského kraje. Dříve než ve Varšavě byly zahájeny rozhovory o regionální železniční dopravě v Poznani, ale dosud nevedly k výsledku. Určité obtíže vznikají při uplatňování shora uvedeného zákona o železniční přepravě a nařízení ministerské rady, týkajícího se těchto nových hybridních společností. Na příklad: představenstvo PR nechce, aby v důsledku činnosti nové společnosti narostla zadluženost PR. Samospráva nechce platit za údržbu vozidel, které nejsou v majetku společnosti nebo byly pořízeny na leasing nebo jsou - všeobecně - ve špatném stavu. Nasazení elektrických motorových souprav k podpoře regionálních pravidelných vlaků KM vede k nižšímu využití celého vozového parku PR. Sladění jízdních řádů osobních vlaků většího počtu dopravních společností za účelem uspořádání příznivějších možností přestupování je stále obtížnější úlohou. Krajské orgány samosprávy chtějí často podporovat výrobu místních průmyslových provozů. Jde o výrobu kolejových autobusů a jejich nasazení na místních tratích osobní dopravy. Regionální společnosti místní dopravy budou pod tlakem samosprávy objednávat, jak se zdá, nové kolejové autobusy u průmyslových provozů uvnitř daného kraje. Diskuse a názorové rozpory o výše jmenovaných problémech příměstské dopravy v krajích a jejího financování zcela pomíjejí problém železniční sítě. V oblasti velkoměsta jezdí regionální vlaky po odváděcích (magistrálních) tratích i po tratích nižších kategorií. Mnohé magistrály jsou udržovány ve velmi dobrém technickém stavu a slouží i hustému provozu

7 dalších vlaků. U ostatních tratí, kde projedou jen dva nebo čtyři páry regionálních vlaků denně, je příjem podniku železniční infrastruktury tak nízký, že nestačí na běžnou údržbu kolejí. Vleklé diskuse o pořízení nových vozidel nepřinášejí pro problém kolejových zařízení žádné řešení. V únoru 2005 přijala polská ministerská rada novou strategii pro restrukturalizaci drah, která předpokládá jednoznačné oddělení železniční sítě a přepravy. Společnost PKP PLK má být vyčleněna z holdingu PKP a.s. a jako společnost se 100 % účastí státu přímo podřízena ministerstvu pro infrastrukturu. Regionální osobní dopravu budou organizovat orgány samosprávy. Protože ale tato strategie je odchýlením z cesty určené v zákoně z roku 2000 o restrukturalizaci, má být schválena parlamentem v novém legislativním období. Vyčlenění síťové společnosti z holdingu PKP má sloužit k volnému nediskriminačnímu přístupu různých podniků nákladní dopravy na tratě a nádražní zařízení, jako jsou nakládací a vykládací koleje. To má prakticky posílit otevření sítě pro třetí provozovatele. Obchodní využití a privatizace regionální osobní dopravy s účastí orgánu samosprávy vede k bodu, od něhož i budoucí vlády nebudou moci již volně disponovat prostředky k provádění eventuálních korekcí drážní reformy. Nakonec zůstává otázka, kterou pronesl jeden z nejlepších odborníků Německé dráhy: Bude nás snad po dalších deseti letech celá drážní reforma mrzet?

8 Literatura: Eisenkopf, A.: Intermodální konkurenční rámec dopravní politiky. International Verkehrswesen, 3/2005 Heimerl, A.: Budoucnost evropských drah. Eisenbahntechnische Rundschau: 50 Jahre ETR Pällmann, W.: 10 roků drážní reformy. Bilance a výhled. Internationales Verkehrswesen, 4/2004 Internationales Verkehrswesen, 3/2004, s Vědecká rada při spolkovém ministerstvu dopravy, výstavby a bydlení: Oddělení sítě a přepravy v železničních podnicích. Internationales Verkehrswesen, 6/2002 Polské zákony: Zákon ze 7. září 2000 o obchodním využití, restrukturalizaci a privatizaci státního podniku Polskie koleje Państwowe (Sbírka zákonů č. 84, poz. 948 se změnami 2001, 2002, 2003 a 2004) Zákon z 28.března 2003 o železniční přepravě (Sbírka zákonů č. 86, poz. 789 s některými změnami z roku 2004) Nařízení ministerské rady z 21.dubna 2004 o organizování regionální osobní železniční dopravy (Sbírka zákonů č. 95, poz. 953) Obsah těchto zákonů je přístupný na internetových stránkách sejmu pod o struktuře, úkolech a aktuálních otázkách skupiny PKP a.s. včetně výroční zprávy v polštině, angličtině a němčině o struktuře sítě, investicích a aktuálních otázkách železniční infrastruktury včetně výroční zprávy PKP - PLK a.s. v polštině, angličtině a němčině Název originálu: Polnische Eisenbahnen im fünften Jahr der Personenverkehrsreform Zdroj: Internationales Verkehrswesen (58), 5/2006, s Překlad: Jiří Mencl Korektura: ODIS

LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC

LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách

Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách Ladislav Němec náměstek ministra Právní prostředí v oblasti železniční

Více

Česká železnice na křižovatce

Česká železnice na křižovatce Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se

Více

Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR

Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR ACRI Asociace podniků českého železničního průmyslu Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu 8.11.2012, Zámek Štiřín Dopravní politika ČR Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Poslanecká

Více

PKP CARGO spojuje své síly s AWT

PKP CARGO spojuje své síly s AWT PKP CARGO spojuje své síly s AWT PKP CARGO připraveno expandovat do Evropy 1 2 3 4 Druhý dopravce v EU Licence na dopravu v devíti zemích EU Komplexní logistické služby v rámci skupiny PKP CARGO Dobrá

Více

Martin Boháč ČD Cargo, a. s. Specialista podpory prodeje Martin.Bohac@cdcargo.cz

Martin Boháč ČD Cargo, a. s. Specialista podpory prodeje Martin.Bohac@cdcargo.cz Soudobé trendy v nákladní železniční dopravě a teritoriální expanze. Martin Boháč ČD Cargo, a. s. Specialista podpory prodeje Martin.Bohac@cdcargo.cz Železniční doprava ekologická doprava celosvětově produkuje

Více

OKD Doprava a.s. Ing. David Kostelník. Ředitel pro rozvoj železniční dopravy

OKD Doprava a.s. Ing. David Kostelník. Ředitel pro rozvoj železniční dopravy OKD Doprava a.s. Ing. David Kostelník Ředitel pro rozvoj železniční dopravy 2009 1 OKD Doprava základní údaje Společnost založena v roce 1952 na Ostravsku. Dnes působíme v České republice, na Slovensku,

Více

Síť 21 integrovaná optimalizace sítě a plánovací přípravy koridorů

Síť 21 integrovaná optimalizace sítě a plánovací přípravy koridorů Síť 21 integrovaná optimalizace sítě a plánovací přípravy koridorů Ing. Eckart Fricke, Dipl.-Kfm. Götz Müller, Ing. Michael Pohl Konkurenční situace železnice je rozhodujícím způsobem vytvářena výkonnou

Více

Výkony železnice v Rusku v roce 2002

Výkony železnice v Rusku v roce 2002 Tabulka 1: Základní ukazatele železnic Výkony železnice v Rusku v roce 2002 Ukazatele ve srovnání s rokem 2001 uskutečněno rozdíl + - % Vytížení vozů, v mil. t. 1084,3 +28,2 102,7 Objem přepravy zboží,

Více

Podpora života a podnikání v Olomouckém kraji

Podpora života a podnikání v Olomouckém kraji Podpora života a podnikání v Olomouckém kraji Olomouc 23. 9. 2016 Úvod Akciová společnost ve 100 % vlastnictví státu 1993 Rozdělení Československa => rozdělení ČSD České republika - České dráhy (ČD), státní

Více

Semestrální práce: Vysokorychlostní tratě. Železniční tratě, Argentina

Semestrální práce: Vysokorychlostní tratě. Železniční tratě, Argentina Semestrální práce: Vysokorychlostní tratě Železniční tratě, Argentina Tomáš Hála, 1.56 2007/2008-1 - Železniční tratě, Argentina Doprava v Argentině je specifická vzhledem k rozložení sídel a obyvatelstva.

Více

Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC

Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC Obsah Úvod, představení organizace Železniční tratě ČR zařazené do evropské

Více

Intermodální přepravy silnice-železnice

Intermodální přepravy silnice-železnice Intermodální přepravy silnice-železnice = moderní alternativa kamionových přeprav Kal_obr_BEZ_tisk2.jpg Lovosice, 25.2.2013 BOHEMIAKOMBI spol. s r.o. Opletalova 6 113 76 Praha 1 Tel. +420 242 444 560 Fax

Více

ORGANIZAČNÍ INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ

ORGANIZAČNÍ INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ ORGANIZAČNÍ INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ Organizační opatření = propojení dopravní nabídky a provozu jednotlivých dopravců resp. druhů dopravy, a to prostřednictvím společného postupu řešení, lepší organizací a

Více

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy 1 Transevropské dopravní sítě původní rozhodnutí EP a Rady č. 1692/96/ES nové rozhodnutí

Více

Nově přijatá a připravovaná TSI

Nově přijatá a připravovaná TSI Vývoj v technické normalizaci a železniční interoperabilitě Radek Čech ACRI Akademie 2011, Praha, 04.05.2011 RISC Výbor pro železniční interoperabilitu a bezpečnost zřízený na základě směrnice 2008/57/ES

Více

Strategické úkoly pro regionální dopravu

Strategické úkoly pro regionální dopravu Strategické úkoly pro regionální dopravu Dr. Tobias Heinemann, Kai Gotthardt 1 Během posledních let se trh pro regionální osobní dopravu v Německu nesmírně změnil. V r. 1996, kdy vstoupil v platnost zákon

Více

Zákon o silniční dopravě Obsah zákona

Zákon o silniční dopravě Obsah zákona Zákon o silniční dopravě Obsah zákona Smluvní strana PRODÁVAJÍCÍ - povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat Smluvní strana KUPUJÍCÍ - povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu

Více

ŽELEZNICE VE VYBRANÝCH ČESKÝCH A NĚMECKÝCH METROPOLITNÍCH REGIONECH VÝZNAM LIBERA- LIZACE DRÁŽNÍHO SEKTORU

ŽELEZNICE VE VYBRANÝCH ČESKÝCH A NĚMECKÝCH METROPOLITNÍCH REGIONECH VÝZNAM LIBERA- LIZACE DRÁŽNÍHO SEKTORU ŽELEZNICE VE VYBRANÝCH ČESKÝCH A NĚMECKÝCH METROPOLITNÍCH REGIONECH VÝZNAM LIBERA- LIZACE DRÁŽNÍHO SEKTORU Daniel Seidenglanz, Kateřina Nedvědová a Filip Chvátal Geografický ústav Přírodovědecká fakulta

Více

DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE. Realizace dopravně-provozních opatření

DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE. Realizace dopravně-provozních opatření DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE Realizace dopravně-provozních opatření Realizace dopravně-provozních opatření realizace prostorových opatření (přímá spojení, koncentrace nabídky, omezení souběhů) a časových

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 8.7.2008 KOM(2008) 432 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Opatření na snížení hluku ze železniční dopravy zaměřená na stávající

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

Železnice Ruska. Přeprava cestujících, mil. 1418,8 +81,3 106,1 Obrat cestujících, mlrd. osobokilometrů, v tom:

Železnice Ruska. Přeprava cestujících, mil. 1418,8 +81,3 106,1 Obrat cestujících, mlrd. osobokilometrů, v tom: Železnice Ruska Uplynulé 20. století bylo stoletím bouřlivého rozvoje výstavby železnic. Rusko, zaostávající za Evropou a Severní Amerikou, vybudovalo za třičtvrtě století na své celé ekonomicky aktivní

Více

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období 1. Modernizace železničních tratí 2. Interoperabilita

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE Směrnice (ES) 2888/2000 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2000 o rozdělení povolení pro těžká nákladní vozidla cestující Švýcarskem (Regulation (EC) 2888/2000 of the European Parliament

Více

Intermodální přepravy silnice-železnice

Intermodální přepravy silnice-železnice Intermodální přepravy silnice-železnice = moderní alternativa kamionových přeprav Bratislava, 28.2.2012 BOHEMIAKOMBI spol. s r.o. Opletalova 6 113 76 Praha 1 Tel. +420 242 444 560 Fax +420 242 444 924

Více

Systémové chyby reformy drah

Systémové chyby reformy drah Systémové chyby reformy drah Wolfgang Stertkamp Renesance kolejové dopravy, která nepochybně patřila k cílům reformy železničních drah, nenastala ani šest let po založení akciové společnosti Deutsche Bahn

Více

Telematika jako důležitý stavební kámen v komplexním systému železnice

Telematika jako důležitý stavební kámen v komplexním systému železnice Telematika jako důležitý stavební kámen v komplexním systému železnice Florian Kollmannsberger Železnice je technický komplexní systém, jehož výkonnost se zvyšuje s telematikou a může být ještě dále zvyšována.

Více

Železniční infrastruktura a legislativa

Železniční infrastruktura a legislativa Dopravní infrastruktura a potřeba změny legislativy Poslanecká sněmovna PČR Hospodářský výbor, 27. 2. 2014, 14:00 h Železniční infrastruktura a legislativa Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Univerzita

Více

KONKURENCE NA ŽELEZNICI. Zdeněk Tomeš

KONKURENCE NA ŽELEZNICI. Zdeněk Tomeš KONKURENCE NA ŽELEZNICI Zdeněk Tomeš tomes@econ.muni.cz Která konkurence? 1) Intermodální konkurence (železnice x silnice) 2) Intramodální konkurence (ČD x Viamont) 1) Intermodální (Železnice x silnice)

Více

Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy Priority rozvoje transevropské, národní a regionální dopravní sítě ve světle kohezní politiky Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy Východiska rozvoje dopravního sektoru Strategie Evropa

Více

Osobní přeprava v Litvě

Osobní přeprava v Litvě Osobní v Litvě Thomas Berndt - Jonas Butkevičius Litva prošla po získání nezávislosti také v oboru dopravy dramatickými změnami. Litevské státní dráhy (Lietuvos Gelezinkeliai LG) jsou organizovány soukromoprávně,

Více

Možnosti zvyšování rychlostí

Možnosti zvyšování rychlostí Možnosti zvyšování rychlostí na české železnici Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Historické ohlédnutí a souvislosti Historický dluh: úsporné parametry tratí z 19.

Více

Železnice a dopravní infrastruktura ČD Cargo, a.s Žofínské fórum 10. listopadu 2011, Praha

Železnice a dopravní infrastruktura ČD Cargo, a.s Žofínské fórum 10. listopadu 2011, Praha Železnice a dopravní infrastruktura ČD Cargo, a.s. 123. Žofínské fórum 10. listopadu 2011, Praha 1 ČD Cargo v roce 2011 Strategické záměry společnosti Nákladní doprava a rozvoj infrastruktury Významné

Více

Moravskoslezský kraj a regionální železniční doprava.

Moravskoslezský kraj a regionální železniční doprava. Moravskoslezský kraj a regionální železniční doprava Strana 1 Moravskoslezský kraj v číslech Rozloha: 5 427 km 2 Počet obcí: 300 ( z toho 40 měst) Počet obyvatel: 1 220 000 Hustota: 224 obyvatel / km 2

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

A) MINISTERSTVO DOPRAVY

A) MINISTERSTVO DOPRAVY A) MINISTERSTVO DOPRAVY I. Drážní doprava Zákon o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999, zákona č. 23/2000, zákona č. 71/2000, zákona č. 132/2000, zákona č. 77/2002, nálezu Ústavního soudu uveřejněného

Více

Veřejná doprava v Libereckém kraji. Ing. Petr Prokeš, KORID LK

Veřejná doprava v Libereckém kraji. Ing. Petr Prokeš, KORID LK Veřejná doprava v Libereckém kraji Ing. Petr Prokeš, KORID LK Veřejná doprava v LK Dálková železniční doprava - Objednatel: stát - MD ČR - Dopravce: České dráhy, a.s. - 4 vozební ramena - Doplnění systému:

Více

Rozvoj příměstské a městské železnice v pražské aglomeraci

Rozvoj příměstské a městské železnice v pražské aglomeraci Přednášející: Bc. Marek Binko České dráhy, a.s., www.cd.cz Co chceme fungující systém příměstské a městské železnice jako integrovanou součást systému veřejné dopravy osob dopravu, která svou kvalitou

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.1.2013 COM(2013) 26 final 2013/0013 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 1192/69 o společných pravidlech normalizace

Více

MINISTERSTVO DOPRAVY. I. Drážní doprava II. Silniční doprava III. Vodní doprava IV. Letecká doprava V. Předpisy společné pro různé druhy dopravy

MINISTERSTVO DOPRAVY. I. Drážní doprava II. Silniční doprava III. Vodní doprava IV. Letecká doprava V. Předpisy společné pro různé druhy dopravy MINISTERSTVO DOPRAVY I. Drážní doprava II. Silniční doprava III. Vodní doprava IV. Letecká doprava V. Předpisy společné pro různé druhy dopravy I. Drážní doprava Zákon o dráhách, ve znění zák. č. 189/1999

Více

S T A T U T Státního fondu dopravní infrastruktury

S T A T U T Státního fondu dopravní infrastruktury Příloha usnesení vlády ze dne 23. listopadu 2016 č. 1034 S T A T U T Státního fondu dopravní infrastruktury Článek 1 Úvodní ustanovení Postavení Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen Fond"),

Více

Silniční provoz a údržba: Inovace v silničním provozu v Německu

Silniční provoz a údržba: Inovace v silničním provozu v Německu Silniční provoz a údržba: Inovace v silničním provozu v Německu Jürgen Behrendt Jelikož Německo leží uprostřed Evropy, je točnou a křižovatkou severojižní a východozápadní dopravy s vysokým podílem tranzitní

Více

SKUPINA AWT ČLEN SKUPINY PKP CARGO ADVANCED WORLD TRANSPORT, AWT ČECHOFRACHT, AWT ROSCO, AWT RAIL HU, AWT REKULTIVACE

SKUPINA AWT ČLEN SKUPINY PKP CARGO ADVANCED WORLD TRANSPORT, AWT ČECHOFRACHT, AWT ROSCO, AWT RAIL HU, AWT REKULTIVACE SKUPINA AWT ČLEN SKUPINY PKP CARGO ADVANCED WORLD TRANSPORT, AWT ČECHOFRACHT, AWT ROSCO, AWT RAIL HU, AWT REKULTIVACE SKUPINA AWT, ČLEN SKUPINY PKP CARGO JEDEN Z NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH POSKYTOVATELŮ SLUŽEB NÁKLADNÍ

Více

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Vládní návrh. na vydání

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Vládní návrh. na vydání PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období 345 Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů - 2 - ZÁKON

Více

Vladimír Zadina člen - pověřený vedením

Vladimír Zadina člen - pověřený vedením Vladimír Zadina člen - pověřený vedením Představení Národního spolku pro elektromobilitu a podporu moderních technologií Současná podpora v období 2007 2013 Návrhy na roky 2014-2020 Založen starostou spolku

Více

Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015

Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015 Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015 Praha, 31. srpna 2015 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 16 326 16 468 Ostatní provozní výnosy 1 803 1 721 Náklady -14 327-14 191

Více

ADVANCED WORLD TRANSPORT

ADVANCED WORLD TRANSPORT ADVANCED WORLD TRANSPORT STOJÍME NA PEVNÝCH ZÁKLADECH 1952 2010 vznik společností OKD, Doprava a Čechofracht spojení zkušeností z různých oblastí dopravy a logistiky a vytvoření jedné silné entity pod

Více

Dopravní politika ČR Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Dopravní politika ČR Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy Dopravní politika ČR 2014-2020 Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy Účel Dopravní politiky ČR 2014 2020 (2050) Vrcholný strategický dokument Vlády ČR pro sektor Doprava Ministerstvo

Více

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, Praha 1. Služební rukověť. Číselník železničních stanic,

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, Praha 1. Služební rukověť. Číselník železničních stanic, Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 SŽDC SR 70 Služební rukověť Číselník železničních stanic, dopravně zajímavých a tarifních míst Schváleno generálním

Více

Statistická ročenka Skupiny České dráhy. počet kolejových vozidel :

Statistická ročenka Skupiny České dráhy. počet kolejových vozidel : Statistická ročenka Skupiny České dráhy 2015 počet kolejových vozidel : 31 478 Lepší cesta každý den. 1 2 Obsah 3 kolejová vozidla strana 02 ZaměStnancI strana 04 osobní PřePRava strana 05 4 5 6 nákladní

Více

Moderní systémy regionální osobní dopravy

Moderní systémy regionální osobní dopravy Bohumil Pokorný Moderní systémy regionální osobní dopravy Klíčová slova: regionální osobní doprava, integrované dopravní systémy, lehké kolejové systémy, lehké kolejové dráhy, lehká kolejová vozidla, integrovaná

Více

Na nádraží v Brně-Horních Heršpicích se staví, vlaky dočasně nahradí autobusy

Na nádraží v Brně-Horních Heršpicích se staví, vlaky dočasně nahradí autobusy Odbor komunikace tiskové oddělení Ondřej Kubala, T: 972 232 299, M: 724 977 822, e-mail: kubala@cd.cz Brno, 12. února 2008 Na nádraží v Brně-Horních Heršpicích se staví, vlaky dočasně nahradí autobusy

Více

Informace o aktuálním stavu změn v drážní legislativě

Informace o aktuálním stavu změn v drážní legislativě Informace o aktuálním stavu změn v drážní legislativě Danuše Marusičová ACRI Akademie seminář Technické normy pro tramvajovou dopravu Praha, 14.1.2015 Stav změn v drážní legislativě Legislativa ČR Legislativa

Více

STAVEBNÍ INTEGRACE. Propojovací tratě a přestupní uzly

STAVEBNÍ INTEGRACE. Propojovací tratě a přestupní uzly STAVEBNÍ INTEGRACE Propojovací tratě a přestupní uzly Stavební integrační opatření = propojení komponent infrastruktury jednotlivých dopravců resp. druhů dopravy úprava tratí, zastávek, přestupních uzlů

Více

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR.

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR. 1. ÚVOD Česká republika má vzhledem ke své poloze ve středu Evropy důležitou úlohu v mezinárodní dopravě. Rok 2004 pro nás byl zlomový díky našemu vstoupení do EU a v dopravě se to projevilo podle očekávání

Více

ADVANCED WORLD TRANSPORT

ADVANCED WORLD TRANSPORT ADVANCED WORLD TRANSPORT STOJÍME NA PEVNÝCH ZÁKLADECH 1952 vznik společností OKD, Doprava a Čechofracht 2010 spojení zkušeností z oboru železniční dopravy a přepravy a vytvoření jedné silné entity pod

Více

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Potenciál rozvoje nákladní železniční dopravy v konkurenčním prostředí Development potential of freight railway transport in a competitive environment Ing. Milan

Více

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými

Více

Statutární město České Budějovice jako nositel integrované strategie - Integrovaný plán rozvoje území České Budějovice

Statutární město České Budějovice jako nositel integrované strategie - Integrovaný plán rozvoje území České Budějovice Statutární město České Budějovice jako nositel integrované strategie - Integrovaný plán rozvoje území České Budějovice vyhlašuje 2. výzvu k předkládání projektových záměrů VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTOVÝCH

Více

Slovinské železnice - změny struktury a strategie

Slovinské železnice - změny struktury a strategie Slovinské železnice - změny struktury a strategie Josip Orbanic Slovinské železnice (SŽ) jsou na křižovatce celoevropských koridorů V a X. Jejich posláním je přeprava nákladů a osob, udržování železniční

Více

Ruská železniční revoluce vstupuje do závěrečné fáze

Ruská železniční revoluce vstupuje do závěrečné fáze Ruská železniční revoluce vstupuje do závěrečné fáze Největší reforma v historii Ruských drah nyní vstoupila do své třetí a závěrečné fáze. V červenci byl založen Federální úřad pro osobní dopravu a v

Více

Vývojový index švýcarské silniční dopravy 1990 až 2002

Vývojový index švýcarské silniční dopravy 1990 až 2002 Vývojový index švýcarské silniční dopravy až Daniela Felber Sanchez, Georg Abay Silniční provoz se na švýcarské silniční síti zvýšil mezi roky o 21 %. Nárůst dopravy je se svými 38 % vysoký především na

Více

Železniční společnosti ve vstupujících zemích na pozadí politiky

Železniční společnosti ve vstupujících zemích na pozadí politiky Železniční společnosti ve vstupujících zemích na pozadí politiky Wolfgang Roth, viceprezident Evropské investiční banky, Luxembourg Od r. 1990 Evropská investiční banka financuje železniční projekty ve

Více

Perspektivy nádraží na české železnici. Tomáš Drmola, MBA

Perspektivy nádraží na české železnici. Tomáš Drmola, MBA Perspektivy nádraží na české železnici Tomáš Drmola, MBA Konference Křižovatky architektury Praha hlavní nádraží, 3. červen 2015 Obsah 1. Proces transformace železničního sektoru ČR 2. Důvody a přínosy

Více

Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2014. Praha, 1. září 2014

Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2014. Praha, 1. září 2014 Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2014 Praha, 1. září 2014 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti dosáhly meziročního nárůstu o 131 mil. Kč (1 %): v osobní dopravě pokračoval

Více

STATISTICKÁ R O Č E N K A

STATISTICKÁ R O Č E N K A 2013 STATISTICKÁ R O Č E N K A SKupINy ČESKé dráhy Obsah Kolejová vozidla 2 Zaměstnanci 4 Osobní přeprava 5 Nákladní přeprava 6 dopravní výkony 9 hospodaření 12 Schéma sítě 14 Identifikační a kontaktní

Více

Vertikáln. lní integrace versus. cui bono? Martin Kvizda. Masarykova univerzita v Brně

Vertikáln. lní integrace versus. cui bono? Martin Kvizda. Masarykova univerzita v Brně Vertikáln lní integrace versus separace v železniční dopravě cui bono? Martin Kvizda Masarykova univerzita v Brně říjen 2007 Struktura příspp spěvku Úvodní teze Cíl Ekonomická specifika železnice Technická

Více

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) ŽELEZNIČNÍ PROVOZ cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 novotvo4@fd.cvut.cz úvodní informace

Více

CENÍK JÍZDNÉHO OBSAH

CENÍK JÍZDNÉHO OBSAH Stránka 1 z 14 OBSAH OBSAH... 1 ZMĚNOVÝ LIST... 2 SEZNAM ZKRATEK... 3 ZÁKLADNÍ POJMY... 4 ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ... 5 Kapitola I Určené podmínky... 5 Kapitola II y jízdného... 6 ČÁST DRUHÁ ZÁKLADNÍ

Více

AKTUÁLNÍ ÚKOLY REGIONÁLNÍ POLITIKY NA OBDOBÍ

AKTUÁLNÍ ÚKOLY REGIONÁLNÍ POLITIKY NA OBDOBÍ AKTUÁLNÍ ÚKOLY REGIONÁLNÍ POLITIKY NA OBDOBÍ 2012-2013 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR RNDr. IVO RYŠLAVÝ Faktory ovlivňující budoucí vývoj regionální politiky v ČR - Omezené finanční zdroje - Změny v

Více

Revitalizace české železnice

Revitalizace české železnice Revitalizace české železnice červen 2006 Bc. Marek Binko Následující řádky mají za cíl uvést velmi stručně základní problémy, které trápí českou železnici. Jsou to: dokončení transformace Českých drah,

Více

Partnerství veřejného a soukromého sektoru - částečné řešení nedostatku investic

Partnerství veřejného a soukromého sektoru - částečné řešení nedostatku investic Partnerství veřejného a soukromého sektoru - částečné řešení nedostatku investic Mike Knutton, hlavní poradce redakce Trh železničního zařízení a technických systémů ve střední a východní Evropě se do

Více

Statistická ročenka 2011 Skupiny České dráhy

Statistická ročenka 2011 Skupiny České dráhy Statistická ročenka 2011 Skupiny České dráhy 2 Obsah Kolejová vozidla Zaměstnanci Osobní přeprava Nákladní přeprava Dopravní výkony Hospodaření Schéma sítě Identifikační a kontaktní údaje 2 4 5 6 9 12

Více

Prezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD 2014. Praha, 30. dubna 2015

Prezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD 2014. Praha, 30. dubna 2015 Prezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD 2014 Praha, 30. dubna 2015 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 33 036 32 861 Ostatní provozní výnosy 3 701 4 061 Náklady 28 989 31 369 výkonová spotřeba

Více

SOUBOR INDIKÁTORŮ DOPRAVNÍ POLITIKY

SOUBOR INDIKÁTORŮ DOPRAVNÍ POLITIKY Příloha č. 2 SOUBOR INDIKÁTORŮ DOPRAVNÍ POLITIKY Indikátory budou hodnoceny v letech 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi druhy dopravy

Více

Hrubý domácí produkt na obyvatele

Hrubý domácí produkt na obyvatele 2.3. Popis indikátorů a jejich vývoj Hrubý domácí produkt na obyvatele Hrubý domácí produkt na obyvatele v tis. Kč běžné ceny Popis Hrubý domácí produkt (HDP) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků

Více

AUTOBUS A VLAK: KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? 8. Října 2015, Louny AUTOBUS NEBO VLAK: FAKTORY PRO MULTIMODALNÍ VÝBĚR

AUTOBUS A VLAK: KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? 8. Října 2015, Louny AUTOBUS NEBO VLAK: FAKTORY PRO MULTIMODALNÍ VÝBĚR AUTOBUS A VLAK: KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? 8. Října 2015, Louny AUTOBUS NEBO VLAK: FAKTORY PRO MULTIMODALNÍ VÝBĚR Peter Köhler, generální ředitel LEO Express pro region střední a východní Evropy peter.koehler@le.cz

Více

VYHLÁŠKA ze dne 26. července 2012, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě,

VYHLÁŠKA ze dne 26. července 2012, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, Strana 3524 Sbírka zákonů č. 269 / 2012 269 VYHLÁŠKA ze dne 26. července 2012, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění

Více

KRITICKÁ MÍSTA V NÁKLADNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVĚ CRITICAL POINTS IN CARGO RAILROAD TRANSPORT

KRITICKÁ MÍSTA V NÁKLADNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVĚ CRITICAL POINTS IN CARGO RAILROAD TRANSPORT KRITICKÁ MÍSTA V NÁKLADNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVĚ CRITICAL POINTS IN CARGO RAILROAD TRANSPORT Jaroslav Kleprlík 1, David Šourek 2, Pavel Mazač 3 Anotace: Příspěvek se zabývá popisem kritických míst v technologickém

Více

Číslo 7/2014, ročník LXX. PŘEPRAVNÍ A TARIFNÍ VĚSTNÍK Povinně zveřejňované informace na základě právních předpisů. 18. dubna 2014 ISSN 1805-9864

Číslo 7/2014, ročník LXX. PŘEPRAVNÍ A TARIFNÍ VĚSTNÍK Povinně zveřejňované informace na základě právních předpisů. 18. dubna 2014 ISSN 1805-9864 PŘEPRAVNÍ A TARIFNÍ VĚSTNÍK Povinně zveřejňované informace na základě právních předpisů Číslo 7/2014, ročník LXX 18. dubna 2014 Vydává Ministerstvo dopravy ISSN 1805-9864 Obsah Oddíl A: Železnice věci

Více

Statut Technologické agentury České republiky

Statut Technologické agentury České republiky VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY III. Příloha k usnesení vlády ze dne 7. prosince 2009 č. 1530 ve znění přílohy k usnesení vlády ze dne 18. prosince 2013 č. 991 Statut Technologické agentury České republiky Článek

Více

S TAT I ST ICK Á. Skupiny České dráhy

S TAT I ST ICK Á. Skupiny České dráhy 2014 S TAT I ST ICK Á ROČENKA Skupiny České dráhy Obsah Kolejová vozidla 2 Zaměstnanci 4 Osobní přeprava 5 Nákladní přeprava 6 Dopravní výkony 9 Hospodaření 12 Schéma sítě 14 Identifikační a kontaktní

Více

Standardy kvality společnosti RegioJet, a.s. 2013

Standardy kvality společnosti RegioJet, a.s. 2013 Standardy kvality společnosti RegioJet, a.s. 2013 1 Obsah dokumentu Standardy kvality společnosti RegioJet, a.s. Úvod...3 Přehled karet standardů kvality...4 Jednotlivé karty standardů kvality...5 1. Plnění

Více

Vozidlový park souprav Velaro pro široký rozchod znamená opětné spuštění ruského programu VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY

Vozidlový park souprav Velaro pro široký rozchod znamená opětné spuštění ruského programu VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY Vozidlový park souprav Velaro pro široký rozchod znamená opětné spuštění ruského programu VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY Alexander Nazarov, Oleg Nazarov a Marion Protze* * Alexander Nazarov je prvním

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM A PODPORA ELEKTROVOZIDEL PRAHA Elektrické autobusy pro město IV.

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM A PODPORA ELEKTROVOZIDEL PRAHA Elektrické autobusy pro město IV. INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 2014-2020 A PODPORA ELEKTROVOZIDEL 26. 11. 2015 PRAHA Elektrické autobusy pro město IV. INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Program schválen Evropskou komisí

Více

Metodické listy studia předmětu Soustava veřejných rozpočtů A

Metodické listy studia předmětu Soustava veřejných rozpočtů A Metodické listy studia předmětu Soustava veřejných rozpočtů A Cíl: Po absolvování předmětu, bude studující znát pojem a podstatu veřejných financí, historické konsekvence jejich vzniku při zajišťování

Více

II. Zpráva o činnosti Řídícího výboru akciové společnosti České dráhy za I. čtvrtletí 2015

II. Zpráva o činnosti Řídícího výboru akciové společnosti České dráhy za I. čtvrtletí 2015 II. Zpráva o činnosti Řídícího výboru akciové společnosti České dráhy za I. čtvrtletí 2015 Řídící výbor akciové společnosti České dráhy (dále jen řídící výbor ) je ustanoven podle 12 zákona č. 77/2002

Více

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně

Více

aktualizace dopravního plánu

aktualizace dopravního plánu Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Komplexní dialog s cestujícími aktualizace dopravního plánu 1 Statistika IDS JMK k 11. prosinci 2011 Počet vzkm nebo vlkm / rok >90 mil. - městská doprava

Více

MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE

MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE Odbor dopravy V Písku dne: 26.09.2013 MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE 03.10.2013 MATERIÁL K PROJEDNÁNÍ Nová vlaková zastávka NÁVRH USNESENÍ Rada města podání žádosti o zřízení železniční zastávky

Více

Moderní dopravní služby

Moderní dopravní služby Veřejná doprava budou jasně nastavena nová pravidla podílu státu a krajů na financování regionální autobusové a především železniční dopravy (dosavadní vládou posvěcený model platí pro roky 2010-2019),

Více

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele S O U B O R I N D I K Á T O R Ů D O P R AV N Í P O L I T I K Y Indikátory budou hodnoceny k rokům 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi

Více

Zavedení palubních komponentů systému ERTMS / ETCS na železničních kolejových vozidlech ČD, a.s.

Zavedení palubních komponentů systému ERTMS / ETCS na železničních kolejových vozidlech ČD, a.s. Zavedení palubních komponentů systému ERTMS / ETCS na železničních kolejových vozidlech ČD, a.s. České dráhy, a.s. ročně přepraví cca 170 milionů cestujících v JŘ 2016/17 vypraví denně v průměru 7 016

Více

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Dva IDS v jedné aglomeraci: PID a SID založena 1993 celé území Prahy a 1/3 území SČK metro, tramvaje, železnice, autobusy,

Více

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé,

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé, Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 1 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na celkové zkvalitnění dopravy

Více

Standardy dopravní obslužnosti- centrální strategie vs. krajské priority v podmínkách tržní ekonomiky s privatizací

Standardy dopravní obslužnosti- centrální strategie vs. krajské priority v podmínkách tržní ekonomiky s privatizací IX. seminář Telč 6.-7.10.2014 Standardy dopravní obslužnosti- centrální strategie vs. krajské priority v podmínkách tržní ekonomiky s privatizací Antonín Peltrám Síťové pojetí Hlavní předností železnic

Více

Zvládání železničního hluku v Evropě

Zvládání železničního hluku v Evropě Zvládání železničního hluku v Evropě Jakob Oertli 1 Aby se potvrdilo, že doprava po železnici respektuje okolní prostředí, musí také kolejnice způsobovat méně hluku. Mnoho národních podnětů a velmi působivých

Více

Informace z kontrolní akce č. 08/14 Finanční prostředky vynaložené v souvislosti s budováním Státní pokladny

Informace z kontrolní akce č. 08/14 Finanční prostředky vynaložené v souvislosti s budováním Státní pokladny Informace z kontrolní akce č. 08/14 Finanční prostředky vynaložené v souvislosti s budováním Státní pokladny Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu (dále

Více