Vysoké učení technické v Brně Fakulta chemická

Transkript

1 Vysoké učení technické v Brně Fakulta chemická Datum vydání: Účinnost: od Závaznost: FCH VUT v Brně Vydává: děkan FCH VUT v Brně Nahrazuje: Směrnici fakulty upravující ustanovení studijního a zkušebního řádu VUT v Brně ze dne platnou od Doplňuje: - Počet stran: 6 Počet příloh: 0 Rozdělovník: vedení FCH VUT: proděkani, ředitelé ústavů, předseda AS FCH VUT, tajemnice SMĚRNICE DĚKANA FCH VUT V BRNĚ č.: 3/2014 SMĚRNICE FAKULTY UPRAVUJÍCÍ USTANOVENÍ STUDIJNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ŘÁDU VUT V BRNĚ ČÁST PRVNÍ (Článek 1) Úvodní ustanovení (1) Směrnice obsahuje doplňky a specifikaci pravidel jednotlivých článků Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně (dále SaZŘ VUT). Je členěna shodně s členěním SaZŘ VUT. Obsahuje pouze ty články, v kterých jsou doplňky a specifikace Fakulty chemické VUT v Brně (dále FCH VUT). (Článek 2) Akademický rok a časové členění studia (4) Výuka se rozvrhuje pouze v případě, že studijní skupina má více než 6 studentů. V případě nenaplnění uvedeného počtu studentů rozhodne o otevření a realizaci předmětu proděkan pro vzdělávací činnost nejpozději do dne zápisu. Studenti se do skupin zapisují elektronicky. O výměnách studentů mezi skupinami rozhoduje garant předmětu. ČÁST DRUHÁ (Článek 3) Studijní plány (4) Předepsaná skladba předmětů představuje povinné předměty a výběr z předmětů povinně volitelných takový, aby student v průběhu studia získal nejméně 180 ECTS kreditů v bakalářských studijních programech a nejméně 120 kreditů v navazujících magisterských studijních programech. ČÁST DRUHÁ (Článek 7) Způsoby výuky a její zabezpečení (3) Rozsah a způsob poskytování individuálních konzultací stanoví pro konkrétní předmět vyučující, v kombinované formě studia za adekvátní rozsah prováděných konzultací zodpovídá ředitel ústavu garantujícího výuku daného předmětu. (5) Neúčast studentů na kontrolované výuce lze omluvit zejména v případech lékařem potvrzených zdravotních důvodů, státního zájmu, úmrtí v rodině, státní reprezentace a školní reprezentace. Tyto skutečnosti je třeba

2 doložit nejpozději do pěti pracovních dnů od pominutí uvedených důvodů. Podrobný způsob kontroly výuky je uveden v dokumentaci k předmětu. Učitel stanoví způsob náhrady zameškané výuky. Při neomluvené neúčasti nemůže student v daném akademickém roce předmět úspěšně absolvovat. (Článek 9) Studijní poradenství (2) Studenti se mohou v záležitostech studia obracet na personál studijního oddělení FCH VUT, studijní poradce příslušného ústavu, jejichž seznam je uveden na fakultních webových stránkách, garanta předmětu či studijního oboru, ředitele ústavu a také na proděkanku pro studium a záležitosti studentů. V záležitostech sociálně právních mohou požádat o pomoc zaměstnance Poradenského centra, které je součástí Institutu celoživotního vzdělání VUT v Brně. (Článek 11) Zápočet a klasifikovaný zápočet (1) Požadavky pro udělování zápočtů a klasifikovaných zápočtů musí být stanoveny před začátkem výuky na začátku semestru a uvedeny v dokumentaci předmětu, musí obsahovat objektivní prvek (písemná kontrola, referát, samostatná práce, kolokvium, ) a není možné jej udělit pouze za účast ve výuce. Je-li podmínkou udělení zápočtu (klasifikovaného zápočtu) získání zápočtu v některém jiném předcházejícím předmětu, musí být tato skutečnost uvedena v dokumentaci předmětu. V takovém případě je návštěva kontrolované výuky podmíněna získáním zápočtu v předcházejícím předmětu. (4) Studentovi, který nesplnil požadavky pro udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu v řádném termínu, může učitel v odůvodněných případech umožnit splnit požadavky v opravném termínu, pouze však ve zkouškovém období semestru, v němž byl předmět vyučován. Je-li požadavkem pro udělení zápočtu absolvování laboratorní práce, musí být tato ukončena nejpozději do konce zkouškového období v daném semestru v termínu stanoveném vyučujícím. (Článek 12) Kolokvium, klauzurní zkouška a zkouška (5) Řádné termíny zkoušek oznámí zkoušející studentům minimálně dva týdny před začátkem zkouškového období semestru, ve kterém proběhla výuka. Řádné termíny zkoušky stanoví zkoušející v takovém množství a rozptylu, aby všichni studenti měli možnost složit zkoušku v řádném zkouškovém období podle časového plánu akademického roku. Nedostaví-li se student ke zkoušce v řádném termínu, je klasifikován stupněm nevyhovující a řádný termín mu propadá. Studenti se přihlašují na vybrané termíny zkoušek elektronicky. Zkoušející má právo omezit počet přihlášek na daný termín. Studenti se mohou nejpozději do prvního dne zkouškového období odvolat u ředitele ústavu zajišťujícího výuku v příslušném předmětu na nedostatečný počet termínů zkoušky a jejich nerovnoměrné rozdělení ve zkouškovém období. Ředitel ústavu rozhodne o zařazení dalších termínů v případě oprávněnosti odvolání. Zkoušku vykonává student u učitele nebo učitelů, kteří v daném akademickém roce daný předmět vyučují podle dokumentace předmětu, nebo u náhradního zkoušejícího, určeného ředitelem ústavu. Student může požádat ředitele ústavu zabezpečujícího výuku předmětu o změnu zkoušejícího. Pokud je výuka předmětu rozdělena do dvou nebo několika semestrů, musí být zkoušky a zápočty absolvovány postupně (návazně). Návaznost ostatních předmětů specifikují garanti ve studijní dokumentaci. U předmětu kde je předepsán zápočet i zkouška je úspěšný zápočet podmínkou přihlášky ke zkoušce. Výjimku může na žádost studenta povolit zkoušející. Úkony spojené s hodnocením studentů nelze provádět v období od do konce 11. týdne zimního semestru a od počátku letního semestru do konce 11. týdne letního semestru. Výjimky může na žádost studenta povolit děkan. (6) První a druhý opravný termín zkoušky stanoví zkoušející. Zkoušky v opravném termínu mohou probíhat též v době hlavních prázdnin, avšak nejpozději do konce 31.7 odpovídajícího akademického roku. Termín je závazný pro studenty prezenční i kombinované formy studia. V odůvodněných případech výjimečné prodloužení až do může na žádost studenta povolit děkan. Nezakončí-li student k tomuto datu předmět stanoveným způsobem, musí si předmět zapsat znovu (nejvýše však jednou) v následujícím roce studia s

3 povinností opakování případného zápočtu. Zápočet z předmětu, získaný v předchozím akademickém roce, může zkoušející učitel v odůvodněných případech uznat. Pokud není předmět v následujícím akademickém roce otevřen, rozhoduje o způsobu výuky ředitel příslušného ústavu. (Článek 15) Kontrola studia a podmínky pro pokračování ve studiu (1) K postupu do letního semestru aktuálního akademického roku musí student prezenční formy studia vykonat v povinných a povinně volitelných předmětech do konce řádného zkouškového období zimního semestru zápočty a zkoušky minimálně za 16 ECTS kreditů a student kombinované formy studia minimálně za 12 ECTS kreditů. V případě, že student má v zimním semestru zapsány předměty za méně kreditů, musí vykonat zápočty a zkoušky ze všech předmětů. Jinak mu bude studium ukončeno pro neplnění studijních povinností. Podmínkou pro zápis do dalšího roku studia je získání nejméně 40 ECTS kreditů (v prezenční formě studia) nebo 35 ECTS kreditů (v kombinované formě studia) a absolvování podruhé zapsaného povinného předmětu ke dni Kredity z předmětů, které byly studentovi uznány z předchozího studia, se do výše uvedeného počtu kreditů nezapočítávají. V případě, že student má v akademickém roce zapsány předměty za méně kreditů, musí vykonat zápočty a zkoušky ze všech zapsaných předmětů. Jinak mu bude studium ukončeno pro neplnění studijních povinností. (Článek 17) Zápis do dalšího roku studia (2) Při zápisu si student zapisuje předměty daného studijního programu minimálně v rozsahu 60 kreditů předepsaných povinných a povinně volitelných předmětů tak, aby byly dodrženy podmínky návaznosti zkoušek jednotlivých předmětů, viz článek 12, odstavec (5). Výjimky může na žádost studenta povolit děkan. Předměty zapsané u zápisu včetně předepsané formy zakončení jsou pro studenta v daném roce závazné. Za správnost zápisu předmětů zodpovídá student. (4) Zápisy do dalšího roku studia probíhají elektronicky během letních prázdnin, pokyny jsou zveřejněny na fakultních webových stránkách. Potvrzení elektronického zápisu v informačním systému provede studijní oddělení během prvního týdne v měsíci září (termín je uveden v dokumentu Časový plán akademického roku). (Článek 20) Uznání částí studia (7) Studentovi, který absolvoval studijní program stejného stupně (bakalářský, magisterský, navazující magisterský) nebo jeho část na vysokých školách v ČR, může být na jeho písemnou žádost uznána část tohoto studia nebo jednotlivé zkoušky a klasifikované zápočty z absolvovaných předmětů. Žádost o uznání zkoušky musí být podána prostřednictvím studijního oddělení děkanovi fakulty nejpozději dva týdny po zápisu do příslušného ročníku. Součástí žádosti studenta o uznání části studia a jednotlivých zkoušek absolvovaných na jiné vysoké škole je podrobný sylabus a doklad o absolvovaných zkouškách, potvrzený studijním oddělením příslušné vysoké školy. Zkoušky a klasifikované zápočty mohou být uznány pouze jedenkrát. Pokud byly předměty absolvovány pět a více let před dnem podání žádosti tak se neuznávají. Pokud absolvuje student část studia v zahraničí (např. v rámci výměnných programů), budou mu po návratu ze zahraničí uznány zkoušky předem naplánované a schválené. Rozsah uznání předmětů se řídí schválenými formuláři Výjezd a Příjezd, jejichž administraci včetně schvalování zajišťuje studijní oddělení. Pro uznání studia v zahraničí je směrodatný počet získaných ECTS kreditů. Zkoušky skutečně absolvované v zahraničí budou v dokumentaci o studiu vedené jako absolvované, včetně známky a počtu ECTS kreditů, předměty studijního plánu, které byly na základě těchto zahraničních zkoušek uznány, budou vedeny jako uznané. Po návratu ze zahraničí student předloží podrobnou zprávu o průběhu a podmínkách studia v zahraničí nebo doklad o absolvovaných zkouškách a jejich hodnocení.

4 (Článek 22) Státní závěrečná zkouška (1) Termíny SZZ jsou zveřejněny v dokumentu Časový plán akademického roku. Přihlášku k SZZ podává student v informačním systému VUT v termínu stanoveném v dokumentu Časový plán akademického roku. Průběh státní závěrečné zkoušky a vyhlášení výsledku jsou veřejné. Podmínkou přistoupení k SZZ je vykonání všech předepsaných zápočtů a zkoušek z předmětů studijního programu nejpozději k termínu stanoveném pro podání přihlášky k SZZ. Neúčast u SZZ se posuzuje jako neúčast u zkoušky (Článek 12 SaZŘ VUT). SZZ bakalářského studia se skládá z obhajoby bakalářské práce a zkoušky z předmětů oboru. SZZ magisterského studia se skládá z obhajoby diplomové práce a zkoušky z předmětů oboru. Předměty zkoušky specifikuje studijní program. Klasifikace dílčích zkoušek je podkladem pro celkovou klasifikaci. Stanoví ji komise v souladu s článkem 25 SaZŘ VUT. Celkový výsledek SZZ oznámí studentovi předseda komise bezprostředně po vykonání SZZ. (Článek 24) Bakalářská nebo diplomová práce a její obhajoba (1) Témata bakalářských a diplomových prací zveřejní ústav zabezpečující příslušný obor studentům 2. ročníku BSP, resp. 1. ročníku NMSP nejpozději do Výběr tématu bakalářské nebo diplomové práce ukončí studenti k V odůvodněných případech o změně zadání bakalářské a diplomové práce po tomto termínu rozhoduje děkan. Není-li již k dispozici žádné volné téma, určí téma a vedoucího práce studentovi ředitel ústavu. (2) Finální tisk zadání bakalářské nebo diplomové práce a jeho řádné podepsání zabezpečí ústav tak, aby ho studenti obdrželi nejpozději do posledního roku studia. Je-li vedoucím práce externí spolupracovník, určí ředitel ústavu interního konzultanta. ČÁST TŘETÍ (Článek 29) Školitel (1) Povinností školitele je zejména: a) společně s doktorandem sestavit individuální studijní plán a určit případné konzultanty, b) individuální studijní plán studenta konzultovat s vedoucím pracoviště a předložit ke schválení oborové radě, c) průběžně sledovat studium studenta a konzultovat s ním aktuální stav jeho vědecké práce, d) společně s vedoucím školicího pracoviště zabezpečit přiměřené věcné a finanční zajištění výzkumné činnosti studenta, zejména prostřednictvím projektů specifického výzkumu řešených na fakultě. e) pravidelně hodnotit plnění individuálního studijního plánu studenta a vést o něm záznam, f) v rámci ročního hodnocení navrhovat pokračování a ukončení studia, g) navrhovat změny ve stipendiu, případně v odůvodněných případech navrhnout přiznání mimořádného stipendia. (Článek 30) Individuální studijní plán (2) Individuální studijní plán (ISP) studenta je vypracováván v informačním systému Apollo. Student prezenční a kombinované formy doktorského studijního programu studia skládá zkoušky z předmětů DSP v souladu s plánem tak, aby mohl splnit podmínky čl. 38, odst. 4 SaZŘ VUT. Pokud tak neučiní, bude mu studium ukončeno ve smyslu 56 čl. 1 písm. b) vysokoškolského zákona. Při nástupu do studia vypracuje doktorand ISP společně se školitelem v elektronické podobě nejpozději do Po odsouhlasení studentem a školitelem je ISP uzamčen pro daný Akademický rok. V souladu s článkem 30 odstavcem písm.e) SaZŘ VUT upravuje individuální studijní plán rovněž časové rozvržení studia. Doba prázdnin vyplývá z časového rozvržení studia, které respektuje časový plán akademického roku prezenčního studia. Výjimky z této zásady je možné dohodnout s doktorandem v individuálním studijním plánu. To se netýká pracovních aktivit doktoranda konaných na základě uzavřeného pracovněprávního vztahu. Student vykonává pedagogickou činnost v rámci vedení a konzultací bakalářských a diplomových prací a asistence při přímé výuce zajišťované fakultou. Další upřesnění specifikace pedagogické činnosti studentů DSP na fakultě stanoví pro každý akademický rok Rozhodnutí děkana.

5 (Článek 33) Hodnocení a kontrola plnění individuálního studijního plánu (1) Do vypracuje doktorand všech forem studia zprávu o výsledcích své činnosti, tzv. roční hodnocení, které bude základem pro hodnocení na školícím pracovišti. Do stejného termínu je školitel povinen provést v informačním systému její odsouhlasení. Po odsouhlasení školitelem budou roční hodnocení a individuální studijní plán projednány na školícím pracovišti do (2) Při vážném neplnění povinností studenta může děkan na základě návrhu školitele snížit stipendium vyplácené studentovi, popřípadě zastavit jeho výplatu, a to i během akademického roku. (Článek 38) Přihlašování ke státní doktorské zkoušce (3) Přihláška k SDZ se podává prostřednictvím informačního systému VUT STUDIS, přičemž podmínkou je splnění podmínek čl. 38, odst. 4 SaZŘ VUT. Termín SDZ bude následně stanoven OR DSP spolu se složením zkušební komise. (4) Přihlášku k SDZ je nutné podat v souladu s termínem, daným Harmonogramem příslušného akademického roku. Nejméně 7 dní před přihlášením k SDZ je školitel povinen vložit do informačního systému zadání pojednání k dizertační práci. Následně je student DSP povinen vložit do informačního systému pojednání k dizertační práci prostřednictvím VUT STUDIS. Další pokyny k přihlašování ke státní doktorské zkoušce jsou řešeny Pokynem děkana. (Článek 42) Řízení o obhajobě disertační práce (1) Přihláška k SDZ se podává prostřednictvím informačního systému VUT. Termíny přihlášení se k obhajobě jsou stanoveny v souladu s Harmonogramem akademického roku. Termín obhajob bude následně stanoven OR DSP spolu se složením komise pro obhajobu dizertační práce. Nejméně 7 dní před přihlášením k SDZ je školitel povinen vložit do informačního systému zadání dizertační práce. Spolu s přihláškou doktorand předkládá další materiály v souladu čl. 42 odst. 2 SaZŘ VUT. (2) Podmínkou pro zahájení řízení o obhajobě disertační práce je, aby součástí předložených materiálů (čl. 42, odst. 2 SaZŘ VUT) byla kopie aspoň jednoho publikovaného nebo do tisku přijatého článku v časopise s impakt faktorem (IF). V případě přijetí do tisku je nutné tuto skutečnost doložit potvrzením o přijetí. (3) Další pokyny k přihlašování a odevzdání dizertační práce jsou řešeny Pokynem děkana. (4) Před obhajobou dizertační práce, nejpozději však 7 dnů před jejím stanoveným termínem, se student DSP účastní celofakultního semináře, na kterém přednese referát o podstatných výsledcích své dizertační práce včetně přehledu publikovaných nebo k publikaci prokazatelně přijatých prací. Semináře se zúčastní školitel a nejméně jeden zástupce oborové rady určený předsedou OR, který vypracuje stručné zhodnocení semináře. Organizaci semináře zajišťují jednotlivé Ústavy, na kterých jsou studenti doktorského studia vedeni. V případě, že doktorand řeší dizertační práci na externím pracovišti, je možné tento seminář realizovat na tomto pracovišti. Písemnou zprávu o průběhu semináře vypracuje nadřízený pracovník doktoranda. ČÁST ČTVRTÁ (Článek 50) Dokumentace o studiu (1) Veškerá dokumentace vztahující se ke studiu (mimo informací obsažených v centrálním IS) je shromážděna v samostatné obálce zřetelně označené jménem studenta. Jednotlivé části dokumentace nesmí být volně vyjímatelné. Za vedení a udržování dokumentace je zodpovědná příslušná pracovnice studijního nebo vědeckého oddělení. (Článek 54) Pochvaly a ocenění (1) Za mimořádné výsledky během studia a při SZZ uděluje děkan Cenu děkana. (2) Za vynikající výsledky při řešení diplomové práce uděluje děkan Diplom za nejlepší diplomovou práci v oboru.

6 (3) Podmínky pro udělení Ceny děkana a Diplomu za nejlepší diplomovou práci v oboru stanoví rozhodnutí děkana. (Článek 55, 56) Závěrečné a přechodná ustanovení (1) Tato směrnice ke SaZŘ VUT byla schválena Akademickým senátem FCH VUT dne (2) Tato směrnice nabývá účinnosti dne 1. září doc. Ing. Martina Klučáková, Ph.D., v.r. předsedkyně AS FCH VUT v Brně prof. Ing. Martin Weiter, Ph.D., v.r. děkan FCH VUT v Brně