MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV RELIGIONISTIKY. Náboženské funkce staroegyptských pyramid (bakalářská diplomová práce) ÚČO:

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV RELIGIONISTIKY. Náboženské funkce staroegyptských pyramid (bakalářská diplomová práce) ÚČO:"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV RELIGIONISTIKY Náboženské funkce staroegyptských pyramid (bakalářská diplomová práce) Vedoucí práce: PhDr. Dalibor Papoušek, Ph.D vypracoval: Martin Bartoš ÚČO:

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou diplomovou práci vypracoval samostatně a s použitím literatury a internetových zdrojů uvedených v seznamu literatury. V Náchodě dne

3 Obsah Úvod 4 1. Historie a výstavba 6 Obraz Staré říše 6 Pyramidový komplex 9 Výstavba pyramid Kult a ritus 18 Pohřební ritus 18 Zádušní kult 21 Texty pyramid 22 Posvátné písmo a jazyk Duchovní složky člověka a jejich transformace 26 Ka 26 Ba 28 Ach 29 Transformace duše po smrti 30 Posmrtný soud 34 Pozice panovníka po transformaci Závěr Seznam vyobrazení Seznam literatury Anotace Klíčová slova

4 Úvod Předmětem této bakalářské práce je výklad náboženského významu egyptských pyramid v období Staré říše. Zvláštní pozornost je věnována panovníkovi a jeho úsilí věnovanému vybudování zázemí, které sloužilo k zajištění přechodu panovníkovy duše do světa bohů a zajištění jeho posmrtné existence. Práce se zaměřuje na panovníka z toho důvodu, že představy lidové vrstvy jsou v této době nejen špatně doložené, ale v době Staré říše je lidová vrstva z této oblasti prakticky vydělena. První část práce si dává za cíl vysvětlit vývoj výstavby pyramid v souvislosti se sociopolitickým, geografickým a náboženským pozadím. Nedostatek pramenných zdrojů se snažím doplnit větším množstvím sekundární literatury. V práci dávám přednost používání egyptských výrazů, přičemž vycházím z terminologie použité v Ilustrované encyklopedii Starého Egypta 1. Druhá část této práce se zaměřuje na pohřební ritus a zádušní kult. Jak se pokusím níže ukázat, jednotlivé části pyramid a následně celý pyramidový komplex závisí jak na provádění pohřebního ritu, tak i zádušního kultu. Zvláštní pozornost je pak věnována transformaci duše po smrti, přechodu panovníkovy duše ze světa živých do zásvětí. Důležitou roli zde hraje mýtus o Usirovi, který je s největší pravděpodobností značně rozšířen, naproti tomu však zaznamenán pouze v útržcích v Textech pyramid. Ucelené podání tohoto mýtu se objevuje až o tisíc let později. Vzhledem k dostupnosti textů a rozsahu znalostí nemohu v práci citovat přímo ze souboru Textů pyramid psaných v hieroglyfickém písmu. Na místo toho v práci používám překlady do českého jazyka Františka Lexy a Jiřího Janáka a překlady díla Jana Assmanna od Radky Fialové, Barbory Krumphanzlové a Ladislava Bareše. Kurzívním písmem jsou zvýrazněny originální termíny, které se v celé práci snažím používat namísto českých ekvivalentů. Jsou-li přesto užity české ekvivalenty, je tak vždycky činěno s určitou rezervou. Průběh práce, zvláště pak v oblasti zaměřené na transformaci duše po smrti, zčásti vychází z teorie Jana Assmanna 2. Tato teorie ve svém základu vychází z teze amerického sociologa Petra L. Bergera, že člověk nemá své přirozené prostředí a tudíž si jej musí vytvořit. To, co člověk vytvoří, je kultura, která se rodí z vědomí smrti a smrtelnosti. 3 Tuto člověk překonává tím, že chce být 1 Miroslav Verner, Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta, Praha: Karolinum Jan Assmann, Smrt jako fenomén kulturní teorie, Praha: Vyšehrad Ibid., str

5 pamatován. Jeho věčná existence je pak projektem paměti lidí, jež vychází právě z prostředí, které člověk vytvořil. Assmann přímo říká:...kultura ve svých centrálních a normativních, zavazujících aspektech a motivech není ničím jiným než symbolickou realizací širokého horizontu, bez něhož lidé nemohou žít. 4 V případě egyptského člověka to jsou monumentální pyramidy s množstvím písemných záznamů, které jsou uvnitř vyryté do jejich stěn. Ač to zní paradoxně, je pro něho smrt hlavním bodem jeho života, protože ve chvíli, kdy zemře, je rozhodováno, jestli půjde do světa bohů, tedy do zásvětí, a nebo jestli zemře, což znamená definitivní konec. Celý život se přitom snaží, aby žil v souladu s vesmírným řádem a směřuje své úsilí k zajištění věcí, které jsou potřeba k jeho posmrtné existenci. S tím souvisí specifické pojetí času, které se promítlo i do symbolického pojetí samotného stavebního materiálu pyramid. Assmann toto pojetí označuje jako ideologie kamene. 5 Kámen získal význam prostředníka nesmrtelnosti. Vzniká posvátný prostor trvání. Kámen ve své podstatě znamenal nejen změnu ve stavebnictví, přece jen byl používán již odpradávna, ale díky Džoserovi dostal monumentálnost, která ovlivnila celou kulturu a nejen architekturu a umění. Manipulace s tak velkou masou s sebou nesla změnu práce s lidským potenciálem. Džoser díky tomu dostal přízvisko Ten, který otevírá kámen. 6 Assmannova koncepce ale proniká dál do nitra pyramid až k samotným Textům pyramid. Zde se v době Staré říše objevuje mýtus o Usirovi a s ním přichází koncepce posmrtného soudu. Assmann tento posmrtný soud rozvádí do třech rovin smrti jako nepřítele, smrti jako návratu a smrti jako tajemství. Tento koncept však vychází z celé oblasti egyptské historie a mnohdy se prolínají údaje z období, která jsou mnohem mladší, než je jedním z kritérií této práce. Vzhledem k problematice datování některých prvků se pokusím na tyto vždy upozornit. 4 Jan Assmann, Smrt jako fenomén kulturní teorie, Praha: Vyšehrad 2003, str Jan Assmann, Egypt ve světle teorie kultury, Praha: OIKOYMENH 1998, str Ibid., str

6 1. Historie a výstavba Historický obraz Staré říše Stará říše je epochou př. n. l. 7 a představuje první období politického a hospodářského rozmachu egyptského státu. Navazuje na Archaickou dobu a zahrnuje období dynastie. Hlavní město se nacházelo v Menneferu (řec. Memfis), nedaleko od něho se rozkládalo rozsáhlé královské pohřebiště menneferská nekropole s pyramidovými komplexy panovníků. Egypt v této době představoval lokální velmoc a snažil se ovládnout sousední oblasti a to buď ekonomicky, nebo i vojensky. V této době také započal rozvoj oáz v Západní poušti. Hospodářství země se vyvíjelo především na základě kvalitní administrativy, realizací rozsáhlých stavebních projektů a také díky novým technologickým poznatkům. Nastal velký rozvoj stavebnictví, ale i uměleckých řemesel (sochařství, reliéfní výzdoba). V náboženské rovině se rozvíjel kult slunečního boha, který nahradil kult Hora, který se stal součástí Usirova kultu. Z tohoto období také pocházejí Texty pyramid. Období Staré říše skončilo všeobecným rozkladem administrativních struktur, rozsáhlou ekonomickou a sociální krizí, která vyústila v 1. přechodného období. Přehled významných panovníků období Staré říše 3. Dynastie 4. Dynastie 5. Dynastie 6. Dynastie Nebek* Snofru Sahure Teti Necerichet (Džoser) Chufu Neferirkare Veserkare Sechemchet Radžedef Šepseskare Pepi I. Chab Rachef Raneferef Merenre I. Hunej Menkaure Niuserre Pepi II. Šepseskaf Menkauhor Merenre II. Džedkare Venis * podle některé datace je řazen jako poslední panovník Archaické doby 7 Vycházím z údajů v článku in Miroslav Bárta, Egyptské pyramidy a jejich stavitelé, in: Ľubica Obuchová (ed.), Svět živých a svět mrtvých, Praha: Česká orientalistická společnost - Dar Ibn Rushd 2000, str I. E. S. Edwards tuto dobu např. datuje př. n. l. in I. E. S. Edwards,The Pyramids of Egypt, Oxford: Penguin books 1991, str. 1 a Ian Shaw př. n. l. in Ian Shaw, Dějiny starověkého Egypta, Brno: BB/art s. r. o. 2004, str. 105, nicméně období dynastie zůstává zachované, mění se pouze zařazení panovníků. E. Shafer Byron in Religion in Ancient Egypt. Gods, myths, and personal practice, Ithaca: Cornell University Press 1991 na str řadí i dynastie do jednotlivých období jinak

7 Tento přehled panovníků je ilustrativní, nejedná se o definitivní výčet. Jedná se o panovníky, kteří se výraznějším způsobem zapsali do dějin Staré říše. Dataci jejich panování jsem záměrně neuváděl, neboť až na výjimky jsou veškeré údaje pouze odhadovány. Nejvýraznější osobností počátku 3. dynastie byl Džoser. Vládl zemi, která zaznamenávala velký hospodářský růst. Za jeho vlády začaly vznikat monumentální kamenné stavby. Nejvýznamnějším dílem byla jeho hrobka, známá jako stupňovitá pyramida v Sakkáře, což je nejstarší dílo monumentální kamenné architektury na světě 8. Před Džoserem byl kámen používán pouze v omezeném měřítku na části hrobek. Džoserův nástupce Sechemchet nechal vyprojektovat sedmistupňovou pyramidu, která měla být po dokončení vyšší než Džoserova, avšak brzy zemřel. Architektem Sechemchetovy pyramidy byl pravděpodobně Džoserův syn Imhotep. 4. dynastii zahajuje Snofru. Za vlády panovníků této dynastie dosáhl staroegyptský stát vrcholu své moci. Svými třemi pyramidami se Snofru stal největším stavitelem pyramid v dějinách. Své sídlo přesunul k dnešní Gíze na západním okraji Káhiry. Upevnil ústřední státní moc soustředěním klíčových úřadů mezi členy své nejužší rodiny. Do jeho doby spadá stavba nejstarší dochované údolní přehrady na světě ve Wádí Gráví, v horách východně od dnešního Heluánu. Do dějin se však zapsal vybudováním největší egyptské pyramidy, která se vyznačuje i složitým systémem uspořádání vnitřních komor. Za vlády Rachefa, který byl synem Chufua, pokračoval vzestup slunečního kultu a moci kněžstva slunečního boha Rea. S tím souviselo i spojení Rachefova pyramidového komplexu se Sfingou uctívanou později jako obraz slunečního boha Harmacheta (v překladu Hor v zemi světla ). Šepseskaf byl jediným panovníkem Staré říše, který si nepostavil pyramidu, ale za místo svého věčného odpočinku si nechal vybudovat mastabu, která se dnes nazývá Faraonova lavice 9. Za jeho vlády došlo ke znatelnému oslabení královské moci. Od jeho doby se do královské titulatury dostává titul syn Reův, neboť v době jeho vlády došlo k centralizaci slunečního kultu. Hlavním centrem byl chrám v Menneferu, kde byl uctíván benben, pravděpodobně kámen ve tvaru kužele, který byl považován za symbol prvního pahorku při tvorbě světa Miroslav Verner, Pyramidy: Tajemství minulosti, Praha: Academia 1997, str Břetislav Vachala, Egypt, Praha: Libri 2002, str I. E. S. Edwards, The Pyramids of Egypt, Oxford: Penguin books 1991, str

8 Šepseskaf přesunul zádušní chrám z východního úpatí na jižní. Dále pak nechal jako první postavit sluneční chrám 11, který nazval Reova sídelní pevnost Nechen. 12 Proti tomu uvádí Ian Shaw jako autora prvního slunečního chrámu zasvěcenému výhradně Reovi až Šepseskafova nástupce Veserkafa. 13 Sluneční chrámy tvořily důležitou součást královského zádušního kultu a byly hospodářsky a nábožensky spojeny s pyramidovými komplexy. Dominantou chrámu byl velký obelisk, symbol slunečního kultu; na oltář na jeho úpatí byly slunečnímu božstvu přinášeny obětiny, zejména maso a zelenina, které pak byly znovu předloženy na oltář v pyramidovém komplexu. Stavba slunečního chrámu v Abúsíru vedla k založení nové královské nekropole, na níž si začali stavět komplexy panovníci 5. dynastie. Prvním z nich byl Veserkafův nástupce Sahure. Pyramida, kterou si postavil, však již nedosahuje svou velikostí ani kvalitou materiálu a provedením úrovně pyramid vládců 4. dynastie v Gíze, naopak vyniká použitím rozmanitých druhů kamene, tematicky bohatou a umělecky reliéfní výzdobou a plánem jednotlivých staveb i celého souboru, a je proto považována za mezník ve vývoji královských hrobových komplexů. Džedkare vládl déle než čtyřicet let a s jeho vládou je spojena řada významných událostí. Do dějin se zapsal jako reformátor státní správy. Z našeho pohledu byla důležitou reformou reorganizace zádušních kultů na královském pohřebišti v Abúsíru a s tímto jeho krokem souvisejí do určité míry také papyrové archivy, které se zde podařilo najít. V té době také zlidověly některé náboženské představy a kultovní praktiky, které byly dříve spjaty pouze s panovníkem a nejvyšší společenskou vrstvou. Do popředí se dostal kult boha Usira. 14 Džedkare nepostavil sluneční chrám a v tomto ho následovali i další panovníci. Pyramidový komplex nechal postavit v jižní Sakkáře, protože v Abúsíru už nezbylo žádné volné místo. Kromě výprav došlo k rozkvětu písemnictví. Právě tehdy vzniklo naučení překládané také jako Kniha moudrých rad do života. 15 Závěr 5. dynastie patřil Venisovi. Během jeho asi třináctileté vlády centrální státní moc slábla a naopak vzrůstal počet a vliv úředníků a kněží. Zvláštní pozornost věnoval Venis vztahům s jižními sousedy. Do Venisovy doby bývá kladen vznik tzv. Memfidské nauky, synkretického náboženského učení o stvoření světa bohem Ptahem. Učení se dochovalo pouze 11 Břetislav Vachala, Egypt, Praha: Libri 2002, str Miroslav Verner, Pyramidy: Tajemství minulosti, Praha: Academia 1997, str Ian Shaw, Dějiny starověkého Egypta, Brno: BB/art s. r. o. 2004, str Miroslav Verner, Pyramidy: Tajemství minulosti, Praha: Academia 1997, str Šlo o spis, jehož cílem byla výchova člověka v souladu se staroegyptským světovým názorem a zejména s potřebami Egyptského státu. Autorem byl Ptahotep

9 v pozdějším přepisu. 16 Venisův pyramidový komplex v Sakkáře se stal významným mezníkem ve vývoji staroegyptských hrobek tím, že na stěnách jeho podzemích komor se poprvé objevily tzv. Texty pyramid. Ty se pak objevovaly ve všech pyramidách králů a také některých královen až do konce Staré říše. Teti, zakladatel 6. dynastie, si svůj pyramidový komplex postavil v Sakkáře. Kolem údolního chrámu vzniklo postupně velké město, které se později stalo významným administrativním centrem. Období Staré říše nepřinesla rozkvět pouze pohřebištím, ale v Mennoferu byl například rozvíjen Ptahův chrám, který se stal místem korunovace egyptských panovníků. 17 Rozsah stavebních prací měl hluboký dopad na hospodářství a společnost celé země. Množství materiálu si vyžadovalo mnohem větší přísun dělníků a tím samozřejmě i zásobování jídlem, nástroji a dalšími věcmi. Vzhledem k nedostatku vhodného stavebního materiálu podnikali panovníci výpravy do dalších zemí. Protože v té době nebyl Egypt ohrožován žádným zahraničním nepřítelem, zvláště v době 3. a 4. dynastie, podnikala se vojenská tažení především do Núbie a Libye. 18 Pyramidový komplex Pyramidy v době Staré říše prodělaly velmi rozmanitý vývoj. Ten probíhal v podstatě nepřetržitě po celou éru egyptské civilizace od doby prvního egyptského panovníka Hor-Ahy, který žil v době kolem 3000 let před n. l. a začal dobu Archaickou. V této době měly pohřebiště formu vystavěné jámy s několika dalšími místnostmi, nad kterými byl navršen tzv. prvotní pahorek, který byl symbolem znovuzrození života Egypta. V období 3. dynastie byli všichni panovníci pohřbíváni na lokalitách poblíž sídelního města (Médúm, Dahšúr, Sakkára, Abúsír, Záwijit el-arján, Gíza a Abú Rawáš). Hlavní částí hrobového komplexu byla pyramida, vlastní místo pohřbu panovníka. Byla vždy jehlanovitého tvaru a byla obklopena dalšími stavbami, které původně napodobovaly sídelní palác panovníka. Tomu měl tento vybudovaný palác sloužit ve světě mrtvých. Tyto prostory byly místy, kde se setkávali bohové s panovníkem při oslavách náboženských svátků, což z nich činilo místo, kde se spojoval svět lidí a svět bohů a 16 Miroslav Verner, Pyramidy: Tajemství minulosti, Praha: Academia 1997, str Miroslav Verner, Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta, Praha: Karolinum 1997, str Ian Shaw, Dějiny starověkého Egypta, Brno: BB/art s. r. o. 2004, str

10 zprostředkovatelem byl panovník. V době dynastie se v souvislosti s rozvíjejícím se kultem slunce přesouvá celý komplex od východu na západ a dělí se na údolní chrám, který zároveň sloužil jako přístaviště lodí, na vzestupnou cestu a na zádušní chrám s pyramidou. Poblíž údolního chrámu se rozkládalo tzv. pyramidové město, kde bydleli kněží, úředníci a dělníci starající se o celý komplex a kult. Obr. 1: Mapa Egypta s hlavními lokalitami Staré Říše Obr. 2: Plánek rozmístění hlavních památek na sakkárském pohřebišti: 1 Serapeum, 2 Tetiho pyramida, 3 Veserkafova pyramida, 4 Džoserova pyramida, 5 Venisova pyramida, 6 Sechemchetova nedokončená pyramida, 7 Kasr el-mundír, 8 klášter sv. Jeremiáše, 9 - pyramida Pepiho I., 10 Džedkareova pyramida, 11 Merenreova pyramida, 12 Ibiova pyramida, 13 pyramida Pepiho II., 14 Šepseskafova Mastabait faraun, 15 Chendžerova pyramida, 16 pyramida ze 13. dyn., 17 zavlažovací kanál, 18 vesnice Sakkára, 19 vesnice Abúsír

11 Vzhledem k okolnosti, že se zemřelý panovník po smrti stával bohem, byly tyto stavby zárukou harmonie mezi světem lidí a světem bohů. 19 Byly považovány za záruku světového řádu maat, 20 který dali lidem bohové. Chrám zpřítomňuje mytické místo, prapahorek. Stojí na kousku půdy, který se jako první vynořil z pravodstva a kam se postavil bůh stvořitel, aby zahájil dílo stvoření. Každý chrám je nejen středem, ale i počátkem světa. 21 Součástí pyramidového komplexu ještě byla malá pyramida, jejíž význam nebyl zatím zcela objasněn, 22 a někdy i jámy s pohřebními loděmi. Miroslav Bárta jako příklad uvádí komplex panovníka Sahurea, protože v architektuře jeho komplexu vrcholí přechod vážící se ke slunečnímu kultu. Došlo ke zjednodušení komplexu a hlavně ke změně orientace ze severo-jižní na východo-západní. 23 Sahure panoval na konci 5. dynastie a založil abusírské královské pohřebiště. Hlavním vstupem do komplexu byl údolní chrám, který se nacházel na místě přechodu úrodného nilského údolí a pouště, což symbolizovalo hranici mezi životem a smrtí. 24 Kdo sem vstoupil, vstoupil do podsvětí, na onen svět. 25 Údolní chrám byl orientován jako celý komplex východo-západně a byl se zádušním chrámem spojen krytou tzv. vzestupnou cestou. Ta byla obecně zdobena stejně jako Zádušní chrám nízkými reliéfy, které vyjadřovaly různé myšlenkové koncepty, např. pojetí královské moci nebo naplnění veškerých potřeb během posmrtného života. 26 Zádušní chrám byl tvořen pěti částmi: vstupní síní, otevřeným sloupovým obětním dvorem, síní s pěti výklenky pro sochy, obětní síní a sklady. Jeden z názorů uvádí, že vstupní síň nese přívlastek místnost velkých právě proto, že zde vysocí hodnostáři tvořili čestnou stráž při Sahureově pohřbu, aby pozdravili zemřelého panovníka. 27 Jako v údolním chrámu měly sloupy v navazujícím dvoře podobu palmy. V severozápadním rohu tohoto obětního dvora stál alabastrový oltář, na který se přinášela královská oběť rozlehlého dvora. Na tuto část navazovala tzv. intimní část chrámu; obě části byly vzájemně odděleny zvýšenou podlahou a příčnou, severojižně orientovanou chodbou. Do této části měli přístup jen někteří 19 Miroslav Verner, Pyramidy: Tajemství minulosti, Praha: Academia 1997, str Výraz pro kosmický a společenský pořádek, spravedlnost a pravdu. Bohové tento řád dali Egyptu při stvoření světa. Maat byl proto protipólem všeho neuspořádaného, destruktivního a nespravedlivého, před čímž bylo nutné Egypt chránit tento úkol byl jednou ze základních součástí egyptského královského kultu. 21 Jan Assmann, Egypt. Theologie a zbožnost rané civilizace, Praha: OIKOYMENH 2002, str Někdy bývá považována za příbytek panovníkova ka, jindy je v ní spatřován symbolický panovníkův hrob v jižním Egyptě in: Břetislav Vachala, Egypt, Praha: Libri 2002, str Miroslav Verner, Pyramidy: Tajemství minulosti, Praha: Academia 1997, str Ibid., str Ibid., str Ian Shaw, Dějiny starověkého Egypta, Brno: BB/art s. r. o. 2004, str Miroslav Verner, Pyramidy: Tajemství minulosti, Praha: Academia 1997, str

12 kněží. Následovala místnost s pěti nikami a západní chodba, která ústila do kultovní kaple panovníka u paty východní stěny pyramidy. Síň s výklenky ležela západně od příčné chodby a vcházelo se do ní po krátkém strmém schodišti. Sochy se v nikách nedochovaly ani v Sahureově, ani v žádném jiném pyramidovém komplexu. Jedna ze soch znázorňovala panovníka jako vládce Horního Egypta, druhá jako vládce Dolního Egypta a třetí jako vládce říše mrtvých Usira. Význam zbylých dvou soch se dosud nepodařil spolehlivě zjistit. V nejzápadnější části chrámu, těsně u pyramidy, se nacházela obětní síň. Zde probíhaly obětní rituály pro panovníkovu duši. V západní stěně stály tzv. nepravé dveře, které spojovaly svět živých a svět mrtvých a měl jimi vcházet do kaple duch panovníka. 28 Vedle kaple ještě byla zvláštní uzavřená místnost serdáb, ve které stála socha zesnulého, 29 do níž se mělo ka 30 panovníka vtělovat. 31 Úzká štěrbina umožňovala ka zemřelého přímo se účastnit obětních obřadů. 32 Po obou stranách síně se nacházely dvě rozlehlé dvoupatrové skladištní komory. Samotná pyramida měla přibližně ve svém středu pohřební komoru, u jejíž západní stěny stál bazaltový sarkofág s mumií panovníka. Do pohřební komory vedla sestupná chodba, která byla po pohřbu panovníka uzavřena. Kolem celé pyramidy byl velký otevřený dvůr. Vzhledem k tomu, že kolem těchto komplexů bylo vybudované celé zázemí, kde byly archivy, obydlí pro kněží a další hospodářské zázemí, spíš než pohřebiště tato místa připomínala města. Kromě organizování prací na svém pohřebišti měl panovník na starosti i pohřby svých úředníků. Hrobky panovníků a jejich úředníků se vždy rozlišovaly svou velikostí, polohou, výzdobou a použitým materiálem. To, co bylo použito pro výzdobu královských hrobek, bylo použito v nekrálovských hrobkách se zpožděním několika generací. Tak se například Texty pyramid, které se začaly objevovat na konci 5. dynastie na stěnách předsíně a pohřební komory, se v době Střední říše objevují v nekrálovských hrobkách jako Texty rakví Miroslav Verner, Pyramidy: Tajemství minulosti, Praha: Academia 1997, str Břetislav Vachala, Egypt, Praha: Libri 2002, str Tento pojem je blíže rozvedený v 6. kapitole. 31 Miroslav Verner, Pyramidy: Tajemství minulosti, Praha: Academia 1997, str Miroslav Verner, Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta, Praha: Karolinum 1997, str Miroslav Verner, Pyramidy: Tajemství minulosti, Praha: Academia 1997, str

13 Obr. 3: Pyramidový komplex panovníka Sahurea z počáku 5. dynastie. O tvaru pyramidy je vedeno několik teorií, které se pokoušejí vysvětlit její význam. Jedna z teorií vysvětluje pyramidu jako symbolický žebřík, po kterém zesnulý panovník vystupoval na oblohu, aby se přidal k ostatním bohům, což bude v další kapitole v souvislosti s Texty pyramid rozebráno podrobněji

14 Druhá teorie chápe pyramidu jako díl vývojového procesu mastab a tím i prvotního pahorku, který byl vrchní částí hrobek v Archaické době. V této teorii by pyramida nebyla žebříkem, nýbrž místem, které má symbolizovat znovuzrození života. 34 Další teorii předkládá L. Křivský, který zjistil, že při východu a západu slunce může být jeho obraz zkreslen díky vlivům zemské atmosféry a celkový tvar takového slunce se pak jeví jako několikastupňová pyramida. 35 Tato teorie pak symbolizuje znovurodícího se panovníka, syna slunečního boha. 36 Ukázkou na stavbě Džoserovy pyramidy Bárta ilustruje prolínání prvních dvou uvedených teorií. Zatímco v prvních fázích výstavby vycházejí stavitelé z dolnoegyptského pojetí hrobky jako posmrtného paláce se všemi potřebnými součástmi, v pozdějších fázích se mastaba mění zprvu ve čtyř a ještě později v šestistupňovou pyramidu. Výstavba pyramid Důležité je zajisté i to, proč pyramidy stojí tam, kde stojí. Odpoví na to jejich vztah k přírodnímu prostředí, geomorfologii a kulturní topografii. Důležitá je poloha pyramidy vzhledem k tamějšímu hlavnímu městu Staré říše, Menneferu a neméně důležitá je i velikost 37 pyramid vzhledem k tomuto umístění. Celkem patnáct pyramid bylo situováno poblíž tehdejšího hlavního města. Jde o vzájemně sousedící lokality Abúsír, Sakkára a Dahšúr, zatímco zbytek, celkem 6 pyramid Staré říše, se nacházelo ve větší vzdálenosti od hlavního města Gíze, Abú Rawáši a Zawíjit el-arjánu. Navíc všechny tyto pyramidy jsou situovány na západním břehu nilského údolí, na hranici přechodu mezi úrodnou půdou a pouští, kde začínala říše smrti. Jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících stavbu pyramid byla poloha hlavního města. Toto město, nalézající se poblíž dnešní lokality Sakkára, bylo již od 1. dynastie nejen centrem náboženského života, ale především administrativním centrem. V tomto městě přebýval i panovník, který sídlil v paláci nazývaném ah. Poloha města Mennefer nebyla nikdy přesně zachycena, protože jeho zbytky se dnes nacházejí hluboko pod úrovní spodní vody. Jedinou možností, jak určit polohu tohoto města v době Staré říše, je pomocí 34 Miroslav Verner, Pyramidy: Tajemství minulosti, Praha: Academia 1997, str Ibid., str Břetislav Vachala, Egypt, Praha: Libri 2002, str Rozumí se celkový objem stavebního materiálu použitého na jejich výstavbu

15 nepřímých důkazů, především pomocí analýz pohřebišť, která si obyvatelstvo tohoto města budovalo v jeho blízkosti. 38 Stavba pyramidy a celého pyramidového komplexu byla složitým organizačním projektem, který trval mnoho let. Na těchto stavbách pracovali lidé organizovaní do různých pracovních skupin podle svých specializací. Samotné zásobování těchto skupin čítajících tisíce lidí bylo složitým úkolem, zvlášť jejich ubytování, dodávky pracovních nástrojů atp., a proto nebyla většina pyramidových komplexů od města dále než 5 km. Předpokládá se, že stavba každé pyramidy si vyžadovala patřičně velké ekonomické zázemí, které se muselo vyskytovat poblíž stavby. Pomocí uvedené teorie dokážeme vysvětlit i polohu Snofruovy první pyramidy v Médúmu, neboť se v jeho okolí nalezla četná pohřebiště pocházející z tohoto období, která svou velikostí jednoznačně dokazují, že v jejich blízkosti musela existovat velká sídelní centra. Podobně si můžeme učinit představu o lokalitách v okolí Gízy a Zawíjit el-arjánu, kde se nalezlo několik málo větších hrobek a pár dalších pravděpodobně patřících nižším úředníkům. Narozdíl od ostatních lokalit, okolí Gízy je výjimečné tím, že zde bylo vystavěno zázemí pro větší množství lidí dodatečně. V jiných uvedených lokalitách to nebylo zapotřebí, protože veškeré zázemí dělníků bylo ve městě. Proč se stavěly pyramidy tam, kde se muselo navíc budovat zázemí pro dělníky, zodpovídá Bárta úlohou kvalitního geologického podloží. Největší pyramidy byly stavěny za vlád panovníků Snofrua, Chufua a Rachefa. Snofru začal nejprve budovat pyramidu v Médúmu, kterou z neznámého důvodu opustil a začal budovat ještě větší pyramidu v Dahšúru. Během této stavby se však deformovalo podloží a tím došlo k narušení podzemních pohřebních prostor panovníka. Celý problém se stavitelé pokusili vyřešit tak, že nejprve zmenšili sklon pyramidy, aby odlehčili základně, nakonec se však rozhodli začít se stavbou nové, třetí pyramidy. Tato pyramida se nachází taktéž v Dahšúru a je známa jako pyramida severní. Stala se skutečným místem posledního místa odpočinku Snofrua. Už za jeho vlády tak vznikl problém s únosností staveb velkých pyramid na jedné straně a kvalitou podloží na straně druhé. Chufu, syn Snofrua, měl tedy jedinou možnost, jak postavit pyramidu srovnatelných rozměrů jako otec, a to v Gíze. Vzhledem k velké vzdálenosti nechal Chufu vybudovat v Gíze obydlí pro dělníky a veškeré dílny nutné k jejich vydržování. Mohl si tak postavit největší egyptskou pyramidu 39. Chufuovi nástupci využili této oblasti bohaté na vápenec a vybudovali si zde taktéž své pyramidy. 38 Miroslav Verner, Pyramidy: Tajemství minulosti, Praha: Academia 1997, str Její základna měří 230,33 m, pyramida je vysoká 146,6 m a objem jejího zdiva dosahoval m

16 Radžedef na sever od Gízy v Abú Rawáši a Rachef v Gíze. Baka odchází z Gízy a staví si pyramidu blíže hlavnímu městu na lokalitě Zawíjit el-arján. Posledním panovníkem, který si nechává postavit pyramidu v Gíze, je Menkaure. V této souvislosti je zajímavé, že ani jeden z těchto panovníků nezůstal na místě svého předchůdce a pro stavbu své pyramidy si zvolil vždy novou lokalitu. Hrálo svou úlohu patrně i velké množství stavebního odpadu, neboť jak Gíza, tak Abú Rawáš byly lokalitami, kde byly využívány ve velkém rozsahu místní lomy na vápenec, který byl hned na místě zpracováván a používán na stavbu pyramid. Problém velkého množství odpadu, pokud skutečně v této podobě existoval, postupem času, především v 5. a 6. dynastii, ztratil na významu, protože se v této době již stavěly mnohem menší pyramidy, které produkovaly mnohem méně odpadu. Menkaurem začíná trend směřující k menším pyramidám. Během 5. a 6. dynastie dochází ke standardizaci pyramid, takže např. délky stran jejich základny v průběhu 6. dynastie jsou jednotné a měří 78 m. Tyto se znovu soustřeďují v oblasti hlavního města, kde je podloží rovněž velmi nekvalitní. Většina panovníků 5. dynastie byla pohřbívána na nově založeném královském pohřebišti v Abúsíru. Pohřební komory panovníků pohřbených zde jsou nápadné tím, že se nacházejí téměř na úrovni okolního terénu v mase pyramidy a ne v podzemí, jako tomu bylo doposud. Pyramidy 6. dynastie v jižní Sakkáře patří k nejmenším královským pyramidám vůbec. Základní příčinou standardizace velikosti pyramid je především důraz, který je v této době kladen již ne na samotnou pyramidu, ale na budování pyramidového chrámu, jeho výzdobu a především na zádušní kult panovníka. Toto dokládá chrám panovníka Sahurea z počátku 5. dynastie, kde je na 370 m 2 reliéfní výzdoby, což je velká změna 40. Jedním z faktorů majících velký vliv na polohu pyramid jistě mohly být i náboženské předpoklady, které rovněž vyžadovaly, aby pyramidy byly situovány právě tam, kde jsou. 41 Poloha pyramid tak byla výsledkem jednotného plánu, jehož ústředním bodem byl chrám boha Rea v Iunu, jednom z nejvýznačnějších náboženských míst Egypta, kde byl uctíván Bůh Re a kde bylo rovněž uctíváno velké Devatero. (Atum, Šu, Tefnut, Geb, Nut, Eset, Usir, Suteh, Nebthet). Podle teorie Jeffeyse byly pyramidy panovníků 4. dynastie, tedy panovníků, kteří jako první začali uctívat boha slunce Rea, budovány tak, aby je bylo možno zahlédnout z Heliopole. Navíc, pokud se spojí jihovýchodní rohy pyramid Chufua, Rachefa a Menkaurea v Gíze a tato linie se protáhne dále na severovýchod, zjistíme, že končí rovněž v Iunu. 40 Snofru, největší stavitel pyramid, vyčlenil na výzdobu svého chrámu 64 m 2, Chufu, stavitel největší egyptské pyramidy, 100m 2 a předchůdce Sahure, Userkaf 120 m Tuto teorii rozpracoval D. Jeffreys

17 Podobnou skupinu vytvářejí pyramidy v Abúsíru. Pyramida Radžedefa, prvního krále, který se nechal titulovat jako syn boha slunce Rea, je nejblíže iunskému chrámu a zároveň je nejvýše položenou pyramidou, což mohlo vyjadřovat jak provázanost panovníka s pozemským chrámem boha slunce, tak i s jeho nebeskou podobou. K samotné výstavbě bych se chtěl vyjádřit jen ve stručnosti. Kámen na stavbu se získával z povrchových lomů, jako tomu bylo například v Sakkáře, nebo hloubením ve skalním masivu, jako například v pohoří Mukattam poblíž dnešní Tury a Maasary. Dělníci k práci používali měděné špičáky, dláta a palice z tvrdých druhů kamene (žuly, doleritu). K přepravě kamenů na delší vzdálenosti se používalo saní, které byly taženy pomocí volů po připravené cestě, která se navíc polévala vodou s příměsí nilského bahna, aby dobře klouzaly. Práce v lomech neprobíhaly nepřetržitě a se stálými dělníky, ale kolísaly v závislosti na velikosti prováděné stavby. Do lomů byly vysílány dělnické, polovojensky řízené výpravy organizované státní administrativou. 42 Na větší vzdálenosti se kameny přepravovaly pomocí lodí na uměle vybudovaných kanálech a ještě pravděpodobně v souvislosti s pravidelnými záplavami. Před stavbou bylo nejprve nutné vybrané místo rituálně zajistit. K tomu sloužily tzv. zakládací obřady. Zvláštní úlohu zde vedle panovníka hrála bohyně písemnictví Sešat. Při obřadech byly bohům přineseny obětiny, které byly spolu s dalšími předměty uloženy do základů, nejčastěji v rozích stavby. 43 Stejně jako začátek i završení stavby bylo doprovázeno slavnostmi a obřady. O stavbě jako takové se vedou debaty. Jednotlivé části mohly být taženy po navršených rampách, v menším provedení mohly být zvedány pomocí pák či nepravých kladek. Navíc archeologické výzkumy ukazují, že se pyramidy lišily i svými plány, použitými stavebními materiály a metodami. Nejvíce zastánců v současné době má teorie o navrstvených rampách. Není však jednotný názor na to, jak byly rampy konstruovány. Nejobtížnější bylo na vrchol pyramidy usadit tzv. pyramidion, který v případě Chufuovy pyramidy vážil 5-6 tun Miroslav Verner, Pyramidy: Tajemství minulosti, Praha: Academia 1997, str Ibid., str Ibid., str

18 2. Kult a ritus Pohřební ritus Bohové stvořili člověka a dali mu život. Svým počínáním na zemi si člověk mohl získat po smrti buď blaženost navěky, nebo trvalé zatracení. Život na zemi byl jen etapou na cestě k věčnosti. Již od pravěku byly hřbitovy zakládány především na okraji pouště západně od nilského údolí. Sem směřovaly pohřební průvody, sem se vraceli pozůstalí a kněží, aby přinášeli obětiny a udržovali zádušní kult zemřelého. Před bohem Usirem a přísedícím tribunálem bohů si všichni byli rovni, pouze panovníkovy cesty na onom světě byly jiné. On byl bůh, který žil mezi lidmi na zemi a po své smrti se opět k bohům vrátil. Smrt člověka doprovázely pohřební obřady, které byly v základních rysech stejné pro všechny a záleželo jen na postavení zemřelého a možnostech pozůstalých, jak skromně nebo okázale proběhly. V případě faraóna probíhaly delší dobu a na několika místech a promítaly se do nich složité a v čase se vyvíjející náboženské a posmrtné představy, některé místní zvyky a podobně. 45 Po smrti bylo tělo zemřelého uloženo do rakve a za kvílení plaček 46 vyneseno z domu. Pohřební průvod vedl za stálého naříkání plaček k nilskému břehu. Rakev byla přenesena na loď a přepravena na západní břeh Nilu k místu, kde stál očistný stan. V něm proběhly nad rakví v přítomnosti balzamovačů a kněze předčitatele očistné obřady. Kněz během nich předčítal z obřadního papyrového svitku. Z očistného stanu byl zemřelý přenesen na místo balzamování do božské síně Anupovy. Balzamovači zde rozřízli břišní dutinu, ze které vyndali všechny vnitřnosti s výjimkou srdce a ledvin. Od Střední říše odstraňovali také mozek proraženou nosní přepážkou pomocí kovových háčků. Vnitřnosti byly uloženy do čtyř kamenných nádob, kanop, které se nacházely pod ochranou čtyř bohů synů Horových (Amseta, Hapiho, Kebehsenufa a Duamutefa), později také bohyň (např. Eset). Vysály se tělní tekutiny 47 a samotné tělo bylo pak posypáno silnou vrstvou natronu 48 a takto ponecháno asi čtyři až pět týdnů. Poté bylo očištěno a břišní i hrudní dutina byly za použití olejů a pryskyřic vyplněny smotky plátna, ale i slámou aj. Řez byl znovu sešit a tělo případně natřeno okrovou barvou. Ovinovaly se i prsty, každý zvlášť. Zabalená mumie byla vložena do dřevěné rakve a připravena k dalším obřadům. Balzamování mělo zabránit oddělení duchovních složek 45 Miroslav Verner, Pyramidy: Tajemství minulosti, Praha: Academia 1997, str Eset a Nebthet jsou nebeské plačky a probouzejí zemřelého svým nářkem a prozařováním in Jan Assmann, Egypt. Theologie a zbožnost rané civilizace, Praha: OIKOYMENH 2002, str Leonard H. Lesko, Death and the Afterlife in Ancient Egyptian Thought, in: Jack M. Sasson (ed.), Civilizations of the Ancient Near East III, New York: Charles Scribner s Son 1995, str Hydroxid sodný; používal se od období 18. dynastie in Lucie Šimová, Paleopatologie ve starověkém Egyptě a její vztah k mystice, mytologii a medicíně, Brno: Masarykova Univerzita 2002, str

19 člověka od těla a tím usnadnit práci bohům, kteří odnímali ka z těla. Po balzamování a obětních obřadech nastoupila mumie symbolickou cestu do Sají, historického náboženského a kultovního centra v západní deltě. Předpokládá se, že v případě královského pohřbu toto kultovní místo symbolicky zastupovala část údolního chrámu. 49 Symbolické místo se později měnilo a přesouvalo do Buta 50 a později do Iunu 51. Dále se prováděl rituál Otevírání úst, při kterém se syn zemřelého, nebo kněz, dotýkal mumie různými nástroji, např. kamenným nožem, aby rozhýbal údy a oživil smysly zemřelého. Důležitou částí pohřebního ritu byl průvod tzv. tekenu a nakuřování kadidlem. Je několik teorií, co to tekenu vlastně bylo, kdy Verner uvádí, že se v dnešní době skupina badatelů přiklání k tomu, že se jednalo o schránky na části těla, které byly odstraněny při mumifikaci, nebyly vloženy do kanop, ale přesto nesměly být vyloučeny z pohřebního rituálu. 52 Po uložení rakve do hrobky následovalo pohřbení sochy zastupující mumii zemřelého, které v rituálu představovalo cestu do Abydu. Závěrečnou část tvořily ochranné obřady, které měly zemřelému zajistit nenarušitelnost jeho hrobu a klid na onom světě. Podle Hérodota měly pohřební obřady včetně mumifikace v ideální podobě probíhat asi 70 dnů. Mumifakce však pravděpodobně probíhala po různě dlouhou dobu. Leonard H. Lesko uvádí extrémní příklad z období Staré říše, kdy měla mumifikace nejmenované královny probíhat dokonce 272 dnů. 53 Mrtvé tělo krále se oslovuje jako Usir 54, obřadníci se označují jmény různých bohů. Podložka, která nesla tělo, hrála roli Suteha, tělesné tekutiny jsou vodstvy, jezery, moři a oceány. Vyvrcholením nočních obřadů je znovuoživení mrtvého těla s cílem zplodit a počít následníka trůnu Hora, který byl přítomen v postavě skutečného korunního prince a následníka trůnu. 55 Ústředním bodem zádušního kultu byla hostina. Zemřelému na ni bylo formou obětin a darů přinášeno vše potřebné. Šlo o trvalé a pravidelné obřady doprovázené 49 Miroslav Verner, Pyramidy: Tajemství minulosti, Praha: Academia 1997, str Náboženské a kultovní středisko v deltě, jehož palmový háj byl považován za národní hřbitov starého Egypta. V pohřebním rituálu bylo Buto spojeno s místem na pohřebišti, z něhož vystupovali tzv. muu, aby přijali zemřelého. Šlo o mytické bytosti, znázorňované jako mužské postavy s věnci a vysokými, z rostlin spletenými korunami na hlavách, které převáděly zemřelého na onen svět in Miroslav Verner, Pyramidy: Tajemství minulosti, Praha: Academia 1997, str Řec. Heliopolis. Bylo sídlem slunečního kultu a fetiše benben, symbolu počátečního pahorku, který se vynořil z pravodstva a na němž byl stvořen život in Miroslav Verner, Pyramidy: Tajemství minulosti, Praha: Academia 1997, str Miroslav Verner, Pyramidy: Tajemství minulosti, Praha: Academia 1997, str Leonard H. Lesko, Death and the Afterlife in Ancient Egyptian Thought, in: Jack M. Sasson (ed.), Civilizations of the Ancient Near East III, New York: Charles Scribner s Son 1995, str Toto je blíže rozpracováno v kapitole Transformace duše po smrti. 55 Jan Assmann, Egypt. Theologie a zbožnost rané civilizace, Praha: OIKOYMENH 2002, str

20 přinášením obětin, zejména u příležitosti významných svátků. Aby natrvalo pojistil pravidelný přísun obětin, nechyběly na místě kultu ani věčné, do kamene vytesané scény přinášení obětních darů a dlouhé seznamy obětin. Hieroglyfy a kanonické umění vyplňují propast, kdy již rodina nebyla s to zajistit zemřelému potravu, a poskytují rituální záruku věčné existence. Texty a zobrazení poskytují zemřelému nezbytné jídlo a pití. Princip věčné obživy vyjadřuje ka, někdy používané pro potravu, ale častěji v nápisech s prosbou, aby panovníkova oběť bohům byla postoupena ve prospěch ka jmenovaného jednotlivce. Ka zároveň vyjadřuje životní princip, energie výživy. Představuje zároveň fyzickou potravu i spirituální energii a zachovává jednotu pozemské existence, do značné míry podobně jako heka 56. Zárukou trvání kultu byla také kontinuita rodu a moci. Vztah mezi otcem a synem, přeneseně mezi zemřelým a knězem, měl mimořádný význam. V zádušním kultu se v počátcích zobrazuje mýtus o Usirovi. Tento mýtus je jádrem zádušního kultu egyptských panovníků Staré a Střední říše a pomocí rituálů se prováděl denně. Kult měl formálně provádět nejstarší syn zesnulého, často ale k tomuto účelu byli najímáni zvláštní kněží. Hlavním místem provádění zádušního kultu byla místnost s pěti nikami a zádušní chrám. Během života je panovník v pozici Hora, který je synem Usira. A po smrti zemřelý panovník přijímá pozici Usira, vládce mrtvých, a odchází do nebe na Reovu sluneční loď. Pouto mezi Usirem a Horem je v ka, a jak jsem uvedl výše, považovalo se ka za tvořivou životodárnou sílu, symbol nepřetržité životní energie a jeden ze základních zdrojů posmrtné existence člověka, který se předával z otce na syna. Kaple hrobek z doby Staré říše sice nezachycují ve scénách týkajících se věčného života žádný text pronášený na pohřbu, ale někdy ukazují okamžiky přednášení. Vedle obřadníka, zpravidla nejstaršího syna, který vykonává obřady spojující zemřelého s obětinami pro něj určenými, stojí druhá, neméně důležitá postava držící papyrový svitek. Hieroglyfy označují tuto scénu jako předčítání sachu Werner Forman Stephen Quirke, Posmrtný život na Nilu, London: Opus Publishing 1996, str Tento termín je blíže vyložen v kapitole Posvátné písmo a jazyk. 57 Werner Forman Stephen Quirke, Posmrtný život na Nilu, London: Opus Publishing 1996, str

21 Zádušní kult Přáním každého Egypťana bylo zemřít a být pohřben v Egyptě a mít zajištěný zádušní kult, který by trval navěky. Je třeba rozlišit zádušní obřady a smuteční obřady. Smuteční obřady se soustředí na pozůstalé a zádušní naopak na zemřelého. Oba typy rituálů probíhají ve třech fázích, které bývají označovány jako oddělení, proměna a znovuzačlenění 58. Mrtvé tělo je v Egyptě ztělesněním a pravzorem posvátného. Byl velmi velký rozdíl v pozici panovníkovy smrti a smrti obyčejného člověka. V osobnosti panovníka se svět bohů a svět lidí prolínaly. Panovník byl sice nesmrtelný, ale sám nebyl schopen si svými vlastními silami zajistit nesmrtelnost. Po své smrti se vrátil k ostatním bohům, ale tento návrat a zároveň trvání jeho působení na zemi bylo třeba stále prožívat a znovu zajišťovat, k čemuž sloužil zádušní kult. Vzhledem k tomu, že šlo o panovníka, byl zároveň i kultem státním. Později začal státní kult přecházet i na bohy. Nejprve v 5. dynastii na boha Rea, s čímž souviselo i budování slunečních chrámů, od Střední říše pak na Amona a další. Kromě stálého personálu kněží a písařů měl každý zádušní chrám přidělen skupinu vybraných obyvatel pyramidového města, kteří byli rozděleni do několika skupin. Výše byli postaveni sluhové boha, zatímco ti, kteří jsou před jezerem se rekrutovali z prostých městských obyvatel a byli pověřeni různými zemědělskými a řemeslnými pracemi, strážní službou a spoluúčastí na některých chrámových obřadech. Kněžstvo se organizačně členilo do pěti skupin, fýl, z nichž každá měla 40 členů, takže jich bylo celkem 200 lidí. Čtyřicetičlenná skupina se dále dělila na dvě jednotky po dvaceti lidech a každá taková jednotka měla službu v chrámu vždy po dobu jednoho měsíce. Zvláštní postavení ve vlastní kultovní službě, která ráno i večer zahrnovala především rituální obnažení, omytí, oblečení, vykouření kadidlem a nalíčení soch panovníka a předložení obětin, měli kněží předčitatelé, kteří organizovali obřady a recitovali při nich magická říkadla. 59 Každé ráno a večer vstupoval průvod kněží do síně s pěti nikami. Dvířka nik byla otevřena, socha panovníka rituálně očištěna, natřena vonným olejem a upravena a duchu, který do ní vstoupil, byl předložen prostřený obětní stůl. Kněz předčitatel odrecitoval zaříkadla. Po skončení obřadu vykropili kněží síň svěcenou vodou a magicky za sebou zametli stopy, aby nemohly být zneužity zlým duchem. Pak přešli do obětní síně, ve které se odehrál podobný rituál Jan Assmann, Egypt. Theologie a zbožnost rané civilizace, Praha: OIKOYMENH 2002, str Břetislav Vachala, Egypt, Praha: Libri 2002, str Miroslav Verner, Pyramidy: Tajemství minulosti, Praha: Academia 1997, str

22 Každé ráno a večer obešli kněží pyramidu, kterou taktéž vykropili svěcenou vodou a rituálně očistili. Po ukončení těchto a dalších předepsaných obřadů uložili a zapečetili kultovní náčiní a tu část obětin, kterou tvořily potraviny, si rozdělili mezi sebe a profánní služebnictvo chrámu. V pyramidovém chrámu se nepřinášely jen oběti duchu panovníka, ale konaly se tu i slavnosti na počest bohů, např. Sokarův svátek, Reova noc, svátek Hathory, svátek sed, svátek božských symbolů a další. 61 Svátek sed byl jedním z nejdůležitějších svátků. Jeho prameny jdou až do pravěku a ač jeho význam není zcela jasný, můžeme o něm usuzovat, že měl za úkol magicky obnovit fyzické a duševní síly vládnoucího panovníka. Údajně měl být slaven k 30. výročí panovníkovy vlády. 62 Texty pyramid Texty pyramid se poprvé objevily v pyramidě panovníka 5. dynastie, Venise, a objevují se od té doby v pyramidách panovníků až do 8. dynastie, kdy se pak změnily na Texty rakví. Ústřední postavou těchto textů je panovník a jeho život na onom světě. Jde o obsahově i formálně různorodou kompilaci, v níž se objevují posmrtné a náboženské představy rozličného původu a data vzniku. Setkáváme se v nich s představami náboženství, slunečního a usirovského. 63 Panovník se po smrti stával jednou z hvězd v okolí Polárky, ale stejně tak se ocital v doprovodu lodě plující se slunečním bohem po denním i nočním nebeském oceánu a prožíval osud Usira, aby s ním nakonec splynul. Onen svět zemřelého panovníka se tedy nacházel na nebi i v podsvětí. Formálně Texty pyramid obsahují zaříkadla, ale také recitace, výroky bohů, litanie, hymny, dramatické texty aj. Texty pyramid se skládají hlavně z rituálů (pohřebního, obětního, Otevírání úst aj. 64 ), zaříkávání a hymnů týkajících se pohřbu a proměnění egyptského krále. 65 Nacházejí se zde i narážky na popis původního stavu, tj. doba, než Atum stvořil vše ze sebe sama včetně Šua (vzduchu) a Tefnuty (vlhkosti). 66 Víra v účinnost textů byla tak hluboká, že hieroglyfické značky, které měly podobu nebezpečných zvířat, byly při svém vzniku úmyslně poškozeny umělci, kteří je do stěn komor pyramidy tesali. 61 Miroslav Verner, Pyramidy: Tajemství minulosti, Praha: Academia 1997, str Miroslav Verner, Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta, Praha: Karolinum 1997, str Miroslav Verner, Pyramidy: Tajemství minulosti, Praha: Academia 1997, str Ibid., str Rudolf Anthes, Mytologie ve Starém Egyptě, in: S. N. Kramer (ed.), Mytologie starověku, Praha: Orbis 1977, str Jan Assmann, Egypt. Theologie a zbožnost rané civilizace, Praha: OIKOYMENH 2002, str

23 Jedná se o soubor náboženských textů různého charakteru odkazující na královský pohřební rituál a pojednávající o posmrtném životě panovníka. Jsou jedním z dokladů sílícího Usirova kultu. Zároveň představují nejstarší dochovanou sbírku náboženských textů na světě. Podle Textů pyramid v pyramidě panovníka Venise je možno rekonstruovat i souvislosti mezi jednotlivými podzemními částmi této pyramidy a jejich významem pro znovuzrození panovníka považovaného za syna boha slunce. V západní části pohřební komory jsou umístěny především zpěvy, které se týkají ochrany panovníka před nebezpečnými zvířaty a nepřáteli. Tyto zpěvy jsou umístěny i na východní části předsíně před pohřební komorou tak je panovníkův pohřeb magicky chráněn z obou stran. Panovníkův sarkofág je možno považovat za bohyni Nut, která každé ráno rodí slunce ze svého lůna, slunce potom putuje celý den po obloze a nakonec je večer opět spolknuto Nutou, aby bylo po noci opět zrozeno. Pohřební komora sama je potom interpretována jako podsvětí, dat, ve kterém se nachází panovníkovo tělo. Panovníkova duše po pohřbu tuto oblast opouští a nejprve prochází předsíní, která je označována jako achet, ranní obloha, na které vychází slunce, symbol života a znovuzrození. Často jsou také v chodbě spojující tuto předsíň s pohřební komorou umístěny zpěvy popisující průchod houštinami, kde se mělo nalézat mýtické místo, kde se zrodil bůh Hor. Tyto houštiny měly tedy také za účel napomáhat symbolickému znovuzrození panovníka po fyzické smrti. 67 Nakonec se duše panovníka vydala stoupající chodbou z předsíně na sever, ven z pohřební komory, aby se připojila ke slunečnímu bohu Reovi. 68 Obr. 4: Schéma rozmístění Textů pyramid v souladu s představou o panovníkově vzkříšení v sarkofágu a jeho cestě z pohřební komory podsvětí na obzor a ke slunci. 67 Texty mají mrtvému zprostředkovat vyléčení ze smrti in Jan Assmann, Egypt. Theologie a zbožnost rané civilizace, Praha: OIKOYMENH 2002, str Miroslav Bárta, Egyptské pyramidy a jejich stavitelé, in: Ľubica Obuchová (ed.), Svět živých a svět mrtvých, Praha: Česká orientalistická společnost - Dar Ibn Rushd 2000, str

24 S koncem Staré říše se přestávají Texty pyramid používat a jsou nahrazeny Texty rakví, které jsou oproti nim hlavně literárním zpracováním mytologických představ, určeným pro zbožštění a věčný život obyčejných lidí, kteří si mohli dovolit nechat si je napsat na stěny svých rakví. Přesun od Textů pyramid k Textům rakví se časově shoduje s odmítnutím mytologické představy o božském králi a právě na této představě egyptská mytologie spočívala. 69 Posvátné písmo a jazyk Samotnou podstatou textů pyramid je hieroglyfické písmo, kterým se v Egyptě popisovaly věci vztahující se k náboženskému životu. Egypťané označovali hieroglyfy jako boží slova, zdůrazňovali jednotu řeči a písma. Slova ztělesňovala samou podstatu pojmenovaného předmětu. Každé slovo v sobě neslo hlubokou znalost objektu, který označovalo, a mělo nad ním zároveň určitou moc. 70 Tvůrce hieroglyfického textu vždy dbal na to, aby znaky pro každé slovo byly uspořádány do úhledné skupiny a slova tak následovala ve zřetelných blocích, z čehož vyplývá jednota písma a výtvarného projevu. 71 V královském zádušním kultu z doby Staré říše se pomocí staršího světa konkrétních obřadů a kultovních předmětů vytváří mytický svět významů. Tak jako převádí zemřelého jakožto součást tohoto světa do světa bohů, je řeč s to způsobit přebývání boha v kultovním obraze jako součásti tohoto světa. 72 Pevná pravidla týkající se zobrazování se vztahují i na větší scény z chrámových stěn. Výtvarná tvorba sama sebe přestává nazírat jako technický výkon a stává se náboženskou událostí na úrovni zrození. Postavy zde musí žít, pokud mají splnit svůj účel a zabezpečit věčný řád v chrámech nebo věčný život majitele hrobky. Každý předmět i obraz byl zasvěcen rituálem Otevírání úst, při kterém se kněží dotýkali jejich úst zvláštními rituálními čepelemi, aby jim umožnili dýchat a přijímat obětiny. Když byla podoba takto zasvěcena, mohla trvale žít a otevřít tak cestu mezi tímto světem a světem bohů. Samotný sochař byl často označován jako sanch ten, kdo přivádí k životu. Moc přivádět k životu se 69 Rudolf Anthes, Mytologie ve Starém Egyptě, in: S. N. Kramer (ed.), Mytologie starověku, Praha: Orbis 1977, str Werner Forman Stephen Quirke, Posmrtný život na Nilu, London: Opus Publishing 1996, str. 10 srov. s Jan Assmann, Egypt. Theologie a zbožnost rané civilizace, Praha: OIKOYMENH 2002, str Werner Forman Stephen Quirke, Posmrtný život na Nilu, London: Opus Publishing 1996, str Jan Assmann, Egypt. Theologie a zbožnost rané civilizace, Praha: OIKOYMENH 2002, str

STARÁ ŘÍŠE II CHUFU. Velká pyramida v Gíze RACHEF MENKAURE CHUFU

STARÁ ŘÍŠE II CHUFU. Velká pyramida v Gíze RACHEF MENKAURE CHUFU CHUFU STARÁ ŘÍŠE II Éra stavitelů pyramid několik vojenských expedic: Sinaj nápisy ve Wádí Magháře Núbie dioritové lomy SZ od Abú Simbelu Elefantina těžba červené žuly špatná historická pověst: Papyrus

Více

Úvod do egyptské archeologie Stará říše (OK) Snofru Médúmu Dahšúr, Lomená pyramida Dahšúr, Červená pyramida Gíza Chufu Rachef Menkaure

Úvod do egyptské archeologie Stará říše (OK) Snofru Médúmu Dahšúr, Lomená pyramida Dahšúr, Červená pyramida Gíza Chufu Rachef Menkaure Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016 Úvod do egyptské archeologie Královská zádušní architektura Staré říše, Prvního přechodného období a Střední říše Petra Maříková

Více

PETRA MAŘÍKOVÁ VLČKOVÁ

PETRA MAŘÍKOVÁ VLČKOVÁ POHŘEBNÍ ZVYKLOSTI NEKRÁLOVSKÝCH HODNOSTÁŘŮ PETRA MAŘÍKOVÁ VLČKOVÁ Společnost a kultura starého Egypta, U3V Plzeň LS 2018 14.03.2018 SMYSL POČÍNÁNÍ Zajištění posmrtné existence X pouze pro malý výsek tehdejší

Více

ÚVOD, ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE A KOŘENY KRÁLOVSKÉ ZÁDUŠNÍ ARCHITEKTURY

ÚVOD, ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE A KOŘENY KRÁLOVSKÉ ZÁDUŠNÍ ARCHITEKTURY ÚVOD, ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE A KOŘENY KRÁLOVSKÉ ZÁDUŠNÍ ARCHITEKTURY Petra Maříková Vlčková Úvod do egyptské archeologie U3V Plzeň, zimní semestr 2015 22.09.2015 CÍLE PŘEDNÁŠKOVÉHO CYKLU Seznámit posluchače

Více

STARÁ ŘÍŠE STARÁ ŘÍŠE Éra stavitelů pyramid

STARÁ ŘÍŠE STARÁ ŘÍŠE Éra stavitelů pyramid STARÁ ŘÍŠE Éra stavitelů pyramid STARÁ ŘÍŠE období 3.-6. dynastie starší literatura: 4.-8. dynastie X rozhodující pro zařazení dynastií do OK kulturní výdobytky = vývoj architektury absolutní chronologie:

Více

předbě edb žně ve stejných místnostech

předbě edb žně ve stejných místnostech ADMINISTRATIVA STARÁ ŘÍŠE éra stavitelů pyramid Petra Maříková Vlčková 29.03.2010 Egypt a střední Evropa datum nahrazení výuky upřesněno během tohoto týdne, sledujte nástěnku u katedry předběžně 19.04.

Více

NÁBOŽENSKÁ A ZÁDUŠNÍ LITERATURA

NÁBOŽENSKÁ A ZÁDUŠNÍ LITERATURA NÁBOŽENSKÁ A ZÁDUŠNÍ LITERATURA Petra Maříková Vlčková 11.12.2017 U3V Plzeň ZS 2017: Úvod do staroegyptskéh o náboženství 1 LITURGICKÉ TEXTY Velmi málo ucelených informací na stěnách chrámů: tzv. průvodce

Více

VÝVOJ NEKRÁLOVSKÉ HROBKY VE 3. TISÍCILETÍ VELKÁ POHŘEBIŠTĚ STARÉ ŘÍŠE

VÝVOJ NEKRÁLOVSKÉ HROBKY VE 3. TISÍCILETÍ VELKÁ POHŘEBIŠTĚ STARÉ ŘÍŠE VÝVOJ NEKRÁLOVSKÉ HROBKY VE 3. TISÍCILETÍ VELKÁ POHŘEBIŠTĚ STARÉ ŘÍŠE Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň 01.12.2015 NEJNOVĚJŠÍ VÝZKUM V KV 62 TUTANCHAMONOVA HROBKA Snímkování: infračervené spektrum, georadar

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 4. EGYPT a další vývoj písma. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 4.

VÝTVARNÁ KULTURA. 4. EGYPT a další vývoj písma. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 4. VÝTVARNÁ KULTURA 4. EGYPT a další vývoj písma www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá EGYPT a další Egypt vývoj a další písma vývoj písma Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název

Více

STARÁ RÍŠE. 3. dynastie, asi pr. n. l. Panovníci: Sanacht Necerichet - Džoser Sechemchet Chaba Hunej

STARÁ RÍŠE. 3. dynastie, asi pr. n. l. Panovníci: Sanacht Necerichet - Džoser Sechemchet Chaba Hunej STARÁ RÍŠE 3. dynastie, asi 2650-2575 pr. n. l. Panovníci: Sanacht Necerichet - Džoser Sechemchet Chaba Hunej Královská hrobka ve 3. dynastii - typ stupnovitých pyramid Konec 2. dynastie - období nestability

Více

STARÁ ŘÍŠE. Éra stavitelů pyramid

STARÁ ŘÍŠE. Éra stavitelů pyramid STARÁ ŘÍŠE Éra stavitelů pyramid STARÁ ŘÍŠE období 3.-6. dynastie starší literatura: 4.-8. dynastie X rozhodující pro zařazení dynastií do OK kulturní výdobytky = vývoj architektury absolutní chronologie:

Více

Starověký Egypt. Učební text STAROVĚKÝ EGYPT

Starověký Egypt. Učební text STAROVĚKÝ EGYPT STAROVĚKÝ EGYPT Klíčová slova: sjednocení, Nil, zemědělství, záplavové a závlahové hospodářství, společnost, faraon, pyramidy, Gíza, řemeslo, bydlení, vzdělání, hieroglyfy, věda, mumifikace, mnohobožství,

Více

KONCEPT LIDSKÉ DUŠE, MAAT, POSMRTNÁ EXISTENCE A EGYPTSKÁ MYTOLOGIE

KONCEPT LIDSKÉ DUŠE, MAAT, POSMRTNÁ EXISTENCE A EGYPTSKÁ MYTOLOGIE KONCEPT LIDSKÉ DUŠE, MAAT, POSMRTNÁ EXISTENCE A EGYPTSKÁ MYTOLOGIE Petra Maříková Vlčková 11.10.2017 U3V Plzeň ZS 2017: Úvod do staroegyptského náboženství EGYPTSKÁ POJETÍ LIDSKÝCH A BOŽSKÝCH BYTOSTÍ Komponenty

Více

EGYPTSKÁ SVĚTSKÁ ARCHITEKTURA

EGYPTSKÁ SVĚTSKÁ ARCHITEKTURA EGYPTSKÁ SVĚTSKÁ ARCHITEKTURA VY_32_INOVACE_DVK1118 Autor: Vznik: Téma: Předmět: Anotace: Mgr. Jan Souček 09 / 2012 Starověké umění DVK / 1. ročník Charakteristika egyptské architektury, obrazová prezentace

Více

hieroglyfy vznik kolem 3.000 př.n.l. hieratické (kněží) démotické (zjednodušené, 6. stol.) nepoužívali při psaní samohlásky papyrusové svitky

hieroglyfy vznik kolem 3.000 př.n.l. hieratické (kněží) démotické (zjednodušené, 6. stol.) nepoužívali při psaní samohlásky papyrusové svitky EGYPTSKÉ MÝTY hieroglyfy vznik kolem 3.000 př.n.l. hieratické (kněží) démotické (zjednodušené, 6. stol.) nepoužívali při psaní samohlásky papyrusové svitky Prameny: absence jednotné kanonizované svaté

Více

Starověký Egypt. Marečková&Kotrbová

Starověký Egypt. Marečková&Kotrbová Starověký Egypt Marečková&Kotrbová Starověký Egypt Architektura Datace 2778-332 př. n. l. sjednocení Egypta dobytí Alexandrem Velikým 28. - 21. stol. př. n. l. - Stará říše 31. - 17. stol. př. n. l. -

Více

BOHOVÉ A PANOVNÍCI NÁBOŽENSKÁ LITERATURA. Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň ZS 2017: Úvod do staroegyptskéh o náboženství

BOHOVÉ A PANOVNÍCI NÁBOŽENSKÁ LITERATURA. Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň ZS 2017: Úvod do staroegyptskéh o náboženství BOHOVÉ A PANOVNÍCI NÁBOŽENSKÁ LITERATURA Petra Maříková Vlčková 06.12.2017 U3V Plzeň ZS 2017: Úvod do staroegyptskéh o náboženství USIR Jeden z nejznámějších a nejdůležitějších bohů starého Egypta (mnoho

Více

Česká egyptologie. Zbyněk Žába. František Lexa zakladatel české egyptologie, profesor egyptologie na Karlově univerzitě

Česká egyptologie. Zbyněk Žába. František Lexa zakladatel české egyptologie, profesor egyptologie na Karlově univerzitě STAROVĚKÝ EGYPT 1) 2) 3) Česká egyptologie František Lexa zakladatel české egyptologie, profesor egyptologie na Karlově univerzitě Zbyněk Žába žák Františka Lexy. podílel se na založení Československého

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: CZ.1.0/1.4.00/21.1279 Šablona: III/2 Sada: JJ XIX.08 Ověřeno ve výuce Třída: VI. Datum: 14.2.011 Starověký Egypt Test Vzdělávací oblast:

Více

KULTURA A UMĚNÍ STAROVĚKÉHO EGYPTA A MEZOPOTÁMIE

KULTURA A UMĚNÍ STAROVĚKÉHO EGYPTA A MEZOPOTÁMIE KULTURA A UMĚNÍ STAROVĚKÉHO EGYPTA A MEZOPOTÁMIE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_15_20 Tématický celek: Umění

Více

VÝVOJ NEKRÁLOVSKÝCH HROBEK 2. A 1. TISÍCILETÍ

VÝVOJ NEKRÁLOVSKÝCH HROBEK 2. A 1. TISÍCILETÍ VÝVOJ NEKRÁLOVSKÝCH HROBEK 2. A 1. TISÍCILETÍ Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň 2015/2016 2015-12-15 PRVNÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ A STŘEDNÍ ŘÍŠE Zdůraznění regionálních tradic: architektura náboženství Texty

Více

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016. Úvod do egyptské archeologie Vývoj nekrálovské hrobky ve 3.

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016. Úvod do egyptské archeologie Vývoj nekrálovské hrobky ve 3. Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016 Úvod do egyptské archeologie Vývoj nekrálovské hrobky ve 3. tisíciletí II Petra Maříková Vlčková 01.12.2015 Vývoj nekrálovských

Více

URBANISMUS PYRAMIDOVÁ MĚSTA MEMFIS

URBANISMUS PYRAMIDOVÁ MĚSTA MEMFIS Petra Maříková Vlčková 29.-30.03.2012 Egypt a střední Evropa URBANISMUS STARÉ, STŘEDNÍ A NOVÉ ŘÍŠE URBANISMUS definice města/městské aglomerace? geomorfologie osídlení v Egyptě Gezíra Levue Tell Na okraji

Více

Abúsírské pyramidové pole. Zpráva o archeologické expedici 2005-2006* Miroslav Bárta

Abúsírské pyramidové pole. Zpráva o archeologické expedici 2005-2006* Miroslav Bárta Abúsírské pyramidové pole. Zpráva o archeologické expedici 2005-2006* Miroslav Bárta Mastaba z doby 3. dynastie Hlavním úkolem pro tuto sezónu bylo ověření několika teorií o vývoji nekrálovských hrobek

Více

Raný paleolit - abbévillien Sekery př. n. l.

Raný paleolit - abbévillien Sekery př. n. l. 1 Pravěké umění Raný paleolit - abbévillien Sekery 800 000 př. n. l. opracované kamennými palicemi 1 Pravěké umění Raný paleolit - acheluléen Sekery 150 000 př. n. l. opracované kamennými a dřevěnými palicemi,

Více

Božský vládce a jeho lid. Dějepis pro 6. ročník, učebnice s. 46 47

Božský vládce a jeho lid. Dějepis pro 6. ročník, učebnice s. 46 47 Božský vládce a jeho lid Dějepis pro 6. ročník, učebnice s. 46 47 Co budete umět na konci dnešní hodiny 1. Vysvětlíte, z kterých skupin obyvatel se skládala egyptská společnost. 2. Vysvětlíte, čím se příslušníci

Více

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016. Úvod do egyptské archeologie Vývoj nekrálovských hrobek 2. a 1.

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016. Úvod do egyptské archeologie Vývoj nekrálovských hrobek 2. a 1. Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016 Úvod do egyptské archeologie Vývoj nekrálovských hrobek 2. a 1. tisíciletí Petra Maříková Vlčková 15.12.2015 První přechodné období

Více

STAROVĚKÝ EGYPT Pavel Trtílek, 13. října 2016

STAROVĚKÝ EGYPT Pavel Trtílek, 13. října 2016 STAROVĚKÝ EGYPT Pavel Trtílek, 13. října 2016 3 300 př.n.l.: vznik prvních měst a chrámových komplexů na březích Nilu cca 3 000 př.n.l.: spojení Horního a Dolního Egypta našim znalostem o Egyptě vděčíme

Více

URBANISMUS URBANISMUS STARÉ, STŘEDNÍ A NOVÉ ŘÍŠE

URBANISMUS URBANISMUS STARÉ, STŘEDNÍ A NOVÉ ŘÍŠE Petra Maříková Vlčková 29.-30.03.2012 Egypt a střední Evropa URBANISMUS STARÉ, STŘEDNÍ A NOVÉ ŘÍŠE URBANISMUS definice města/městské aglomerace? geomorfologie osídlení v Egyptě Gezíra Levue Tell Na okraji

Více

ESTETICKÁ A VÝTVARNÁ VÝCHOVA

ESTETICKÁ A VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ESTETICKÁ A VÝTVARNÁ

Více

STAROVĚKÝ EGYPT Pavel Trtílek, 9. října 2014

STAROVĚKÝ EGYPT Pavel Trtílek, 9. října 2014 STAROVĚKÝ EGYPT Pavel Trtílek, 9. října 2014 3 300 př.n.l.: vznik prvních měst a chrámových komplexů na březích Nilu cca 3 000 př.n.l.: spojení Horního a Dolního Egypta našim znalostem o Egyptě vděčíme

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:

Více

EGYPT. SVĚT BOHŮ, KRÁLŮ A LIDÍ

EGYPT. SVĚT BOHŮ, KRÁLŮ A LIDÍ EGYPT. SVĚT BOHŮ, KRÁLŮ A LIDÍ Petra Maříková Vlčková 17.01.2018 U3V Plzeň ZS 2017: Úvod do staroegyptskéh o náboženství SVĚT EGYPTSKÝCH CHRÁMŮ Mnoho vzájemně se proplétajících představ a hlubší smysl

Více

UMĚNÍ FORMUJÍCÍ SE EGYPTSKÉ SPOLEČNOSTI A STÁTU. POZDNĚ PŘEDDYNASTICKÉ OBDOBÍ A ARCHAICKÁ DOBA

UMĚNÍ FORMUJÍCÍ SE EGYPTSKÉ SPOLEČNOSTI A STÁTU. POZDNĚ PŘEDDYNASTICKÉ OBDOBÍ A ARCHAICKÁ DOBA UMĚNÍ FORMUJÍCÍ SE EGYPTSKÉ SPOLEČNOSTI A STÁTU. POZDNĚ PŘEDDYNASTICKÉ OBDOBÍ A ARCHAICKÁ DOBA Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň ZS 2016 19.10.2016 Pozdně předdynastické období Postupné sjednocování Egypta

Více

Chronologie. + mezi ně řazená mezidobí (přechodná období- první, druhé, třetí..)

Chronologie. + mezi ně řazená mezidobí (přechodná období- první, druhé, třetí..) STAROVĚKÝ EGYPT Starověký Egypt O Despocie O Významná, nejstarší starověká civilizace O Středomoří, Přední východ (podél Nilu) O Vznik 1. egyptskou dynastií 3 500 př. n. l. O Trvání více než 3 tisíce let

Více

JEDINEČNÝ NEFERREŮV ZÁDUŠNÍ CHRÁM

JEDINEČNÝ NEFERREŮV ZÁDUŠNÍ CHRÁM JEDINEČNÝ NEFERREŮV ZÁDUŠNÍ CHRÁM Miroslav Verner Víra v posmrtný život a s ní související uctívání zemřelých sahají v Egyptě hluboko do pravěku. Postupně byla vytvořena soustava náboženských představ

Více

UMĚNÍ STARÉ ŘÍŠE A PRVNÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ

UMĚNÍ STARÉ ŘÍŠE A PRVNÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ UMĚNÍ STARÉ ŘÍŠE A PRVNÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň ZS 2016 2016-11-02 STARÁ ŘÍŠE Období 3.-6. dynastie rozhodující pro zařazení dynastií do OK kulturní výdobytky = vývoj architektury

Více

3/27/2012 STŘEDNÍ ŘÍŠE ÉRA RENESANCE. Raná 12. dynastie

3/27/2012 STŘEDNÍ ŘÍŠE ÉRA RENESANCE. Raná 12. dynastie STŘEDNÍ ŘÍŠE ÉRA RENESANCE Petra Maříková Vlčková 30.03.-31.3.2012 EGYPT A STŘEDNÍ EVROPA STŘEDNÍ ŘÍŠE problém chronologie: tradiční schéma: doba vlády 12. dynastie současné schéma: doba vlády 2./2 11.,

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Provozně ekonomická fakulta STAROVĚKÝ EGYPT. Seminární práce. Mgr. Jana Bobčíková

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Provozně ekonomická fakulta STAROVĚKÝ EGYPT. Seminární práce. Mgr. Jana Bobčíková MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta STAROVĚKÝ EGYPT Seminární práce Brno 2011 Mgr. Jana Bobčíková Obsah 2 Obsah 1 Úvod... 3 2 Zeměpisná poloha... 4 3 Historie... 5 3.1. Předdynastická

Více

BOHOVÉ A BOŽSKÉ BYTOSTI A JEJICH POVAHA. Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň ZS 2017: Úvod do staroegyptskéh o náboženství BOHOVÉ A PANOVNÍCI

BOHOVÉ A BOŽSKÉ BYTOSTI A JEJICH POVAHA. Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň ZS 2017: Úvod do staroegyptskéh o náboženství BOHOVÉ A PANOVNÍCI BOHOVÉ A BOŽSKÉ BYTOSTI A JEJICH POVAHA Petra Maříková Vlčková 22.11.2017 U3V Plzeň ZS 2017: Úvod do staroegyptskéh o náboženství BOHOVÉ A PANOVNÍCI ATON A MONOTEISMUS V EGYPTĚ Pojetí všeobjímajícího božstva

Více

Pracovní sešit mumie - hrobka

Pracovní sešit mumie - hrobka Pracovní sešit mumie - hrobka 2 1. Mumien 1. Pomocí pracovního sešitu nebo slovníku vysvětlete, co rozumíme pod pojmem mumie. 2. V knihách nebo na Internetu vyhledejte, proč Egypťané začali s mumifikací

Více

EGYPTSKÉ NÁBOŽENSTVÍ

EGYPTSKÉ NÁBOŽENSTVÍ Základní škola Sedmikráska, o.p.s. Bezručova 293, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm EGYPTSKÉ NÁBOŽENSTVÍ Autor: Mgr. Jana Valchářová Vytvořeno: únor 2013 Název: VY_32_INOVACE_DE_07 Starověk_03 6. ročník Projekt

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016 Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016 Úvod do egyptské archeologie Královská zádušní architektura II: Druhé přechodné období, Nová říše Petra Maříková Vlčková 20.10.2015

Více

Neolitická revoluce ( př.n.l) Hlavní znaky: Domestikace zvířat a pěstování plodin Budování pevných domů (usedlý život) Výroba keramických

Neolitická revoluce ( př.n.l) Hlavní znaky: Domestikace zvířat a pěstování plodin Budování pevných domů (usedlý život) Výroba keramických IVZ- starověk Mgr. Jana Doleželová Neolitická revoluce (7 500-55 000 př.n.l) Hlavní znaky: Domestikace zvířat a pěstování plodin Budování pevných domů (usedlý život) Výroba keramických nádob Výroba kamenných

Více

Středí říše. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis

Středí říše. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis Středí říše Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září 2012 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: dějepis Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění starověkého Egypta z období

Více

ZŠ A MŠ HORKA NAD MORAVOU PROJEKT ABSOLVENT SEMINÁRNÍ PRÁCE AUTOR: DAVID VÝKRUTA. GARANT: PhDr. JANA SKÁCELÍKOVÁ OBLAST: HISTORIE TÉMA: MAYOVÉ

ZŠ A MŠ HORKA NAD MORAVOU PROJEKT ABSOLVENT SEMINÁRNÍ PRÁCE AUTOR: DAVID VÝKRUTA. GARANT: PhDr. JANA SKÁCELÍKOVÁ OBLAST: HISTORIE TÉMA: MAYOVÉ ZŠ A MŠ HORKA NAD MORAVOU PROJEKT ABSOLVENT SEMINÁRNÍ PRÁCE AUTOR: DAVID VÝKRUTA GARANT: PhDr. JANA SKÁCELÍKOVÁ OBLAST: HISTORIE TÉMA: MAYOVÉ V HORCE NAD MORAVOU ČERVEN Osnova: Úvod - anotace - problémové

Více

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016. Úvod do egyptské archeologie Vývoj chrámové architektury

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016. Úvod do egyptské archeologie Vývoj chrámové architektury Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016 Úvod do egyptské archeologie Vývoj chrámové architektury Petra Maříková Vlčková 12.01.2016 Funkce chrámů: Mnoho vzájemně se proplétajících

Více

Abúsír příběh jedné královské nekropole

Abúsír příběh jedné královské nekropole Abúsír příběh jedné královské nekropole Původ jména Abúsír sahá až do Pozdní a Ptolemaiovské doby, kdy se v severní Sakkáře a jižním Abúsíru dařilo kultům posvátných zvířat. Soustřeďovaly se v okolí Serapea,

Více

tutanchamon - shrnutí JEHO HROB A POKLADY

tutanchamon - shrnutí JEHO HROB A POKLADY tutanchamon - shrnutí 2 1. Odkrytí Tutanchamonovy hrobky Text A Údolí králů Údolí králů leží na západním břehu Nilu naproti starověkým Thébám, dnešnímu Luxoru, kdysi sídlu faraonů. Západní břeh byl také

Více

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016. Úvod do egyptské archeologie Staroegyptský urbanismus

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016. Úvod do egyptské archeologie Staroegyptský urbanismus Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016 Úvod do egyptské archeologie Staroegyptský urbanismus Petra Maříková Vlčková 22.09.2015 Urbanismus: Egyptská civilizace je civilizací

Více

TEXTY PRO DOSAŽENÍ ZÁSVĚTÍ II A MAGIE VE STAROVĚKÉM EGYPTĚ. Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň ZS 2017: Úvod do staroegyptskéh o náboženství

TEXTY PRO DOSAŽENÍ ZÁSVĚTÍ II A MAGIE VE STAROVĚKÉM EGYPTĚ. Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň ZS 2017: Úvod do staroegyptskéh o náboženství TEXTY PRO DOSAŽENÍ ZÁSVĚTÍ II A MAGIE VE STAROVĚKÉM EGYPTĚ Petra Maříková Vlčková 20.12.2017 U3V Plzeň ZS 2017: Úvod do staroegyptskéh o náboženství PODSVĚTNÍ KNIHY Amduat: eg. název: Kniha Skryté komory,

Více

Otázka: Umění starověkého Egypta a Mezopotámie. Předmět: Dějiny umění. Přidal(a): Sandra EGYPT PERIODIZACE. Předdynastické období: př.n.l.

Otázka: Umění starověkého Egypta a Mezopotámie. Předmět: Dějiny umění. Přidal(a): Sandra EGYPT PERIODIZACE. Předdynastické období: př.n.l. Otázka: Umění starověkého Egypta a Mezopotámie Předmět: Dějiny umění Přidal(a): Sandra EGYPT PERIODIZACE Předdynastické období: 5.000-2.700 př.n.l. Stará říše: 2.800-2.100 př.n.l. Střední říše: 2.100-1.600

Více

Starověký Egypt. Přírodní a životní podmínky

Starověký Egypt. Přírodní a životní podmínky Starověký Egypt - stát s nejdelšími dějinami v historii cca 3000 let - starověcí Egypťané své říši říkali Ta Meri = Země milovaná - dnešní název, pochází z řeckého slova Aigyptos = chrám boha Ptaha Přírodní

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT. Výtvarná výchova Třída V.A, 1.A Téma hodiny

CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT. Výtvarná výchova Třída V.A, 1.A Téma hodiny Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_And001 Vypracoval(a),

Více

Název: Přínos starověkých Egypťanů dnešku Autor: Předmět, téma: Třída: Datum vytvoření: Projekt: Popis:

Název: Přínos starověkých Egypťanů dnešku Autor: Předmět, téma: Třída: Datum vytvoření: Projekt: Popis: Název: Přínos starověkých Egypťanů dnešku Autor: Karla Dokoupilová Předmět, téma: Dějepis, Nejstarší civilizace - Egypt Třída: šestá Datum vytvoření: 2. ledna 2012 Základní škola a Mateřská škola Bohuňovice

Více

Mytologie spojená s každoročními přírodními jevy: každoroční záplavy na Nilu byly požehnáním i důvodem k obavám

Mytologie spojená s každoročními přírodními jevy: každoroční záplavy na Nilu byly požehnáním i důvodem k obavám Mytologie spojená s každoročními přírodními jevy: každoroční záplavy na Nilu byly požehnáním i důvodem k obavám úrodné nánosy z etiopských a súdánských výšin do nížinného Egypta byly pro Egypťany životně

Více

Egyptská hrobka hrobka Sennedjema v podzemních chodbách Muzea Vysočiny v Havlíčkově Brodě

Egyptská hrobka hrobka Sennedjema v podzemních chodbách Muzea Vysočiny v Havlíčkově Brodě Egyptská hrobka hrobka Sennedjema v podzemních chodbách Muzea Vysočiny v Havlíčkově Brodě společná práce studentů Gymnázium Havlíčkův Brod Gymnázium zve do podzemí města! Návštěvníci Muzea Vysočiny si

Více

MOHUTNÝ NEZDOBENÝ ŠTÍHLEJŠÍ ZAKONČEN VOLUTOU ŠTÍHLÝ ZDOBENÁ HLAVICE, ROSTLINNÉ MOTIVY

MOHUTNÝ NEZDOBENÝ ŠTÍHLEJŠÍ ZAKONČEN VOLUTOU ŠTÍHLÝ ZDOBENÁ HLAVICE, ROSTLINNÉ MOTIVY ARCHITEKTURA TYPICKÝ PRVEK = SLOUP DÓRSKÝ SLOUP MOHUTNÝ NEZDOBENÝ IÓNSKÝ SLOUP ŠTÍHLEJŠÍ ZAKONČEN VOLUTOU KORINTSKÝ SLOUP ŠTÍHLÝ ZDOBENÁ HLAVICE, ROSTLINNÉ MOTIVY Štít (tympanon) kladí hlavice dřík MALÍŘSTVÍ

Více

Encyklopedie starověkého Egypta. Miroslav Verner Ladislav Bareš Břetislav Vachala

Encyklopedie starověkého Egypta. Miroslav Verner Ladislav Bareš Břetislav Vachala Encyklopedie starověkého Egypta Miroslav Verner Ladislav Bareš Břetislav Vachala Nakladatelství Libri Praha 2007 Rukopis publikace byl připraven v rámci vědecko-výzkumného záměru Ministerstva školství,

Více

PYROTECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ Z AREÁLU KLÁŠTERA DOMINIKÁNEK U SV. ANNY V BRNĚ

PYROTECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ Z AREÁLU KLÁŠTERA DOMINIKÁNEK U SV. ANNY V BRNĚ ZKOUMÁNÍ VÝROBNÍCH OBJEKTŮ A TECHNOLOGIÍ ARCHEOLOGICKÝMI METODAMI PYROTECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ Z AREÁLU KLÁŠTERA DOMINIKÁNEK U SV. ANNY V BRNĚ ANTONÍN ZŮBEK V letech 2008 a 2009 se uskutečnil záchranný archeologický

Více

Egypt údolí řeky Nil dvě až tři sklizně

Egypt údolí řeky Nil dvě až tři sklizně Egypt druhá nejstarší civilizace ve Středomoří (trvala cca 3 tis. let) pol. 3 tis. př. n. l. savany, bujná příroda i zvěř úrodné údolí řeky Nil záplavy posléze systémy rozvádějící vodu do sušších oblastí

Více

č. 5 ZV LMP Člověk a společnost 2. stupeň D popsat život v době nejstarších civilizací ročník 6.

č. 5 ZV LMP Člověk a společnost 2. stupeň D popsat život v době nejstarších civilizací ročník 6. č. 5 název Opakování znalostí o starověkých státech Egypt a Dálný východ anotace Opakování znalostí o starověkých civilizacích v Egyptě a na Dálném východě. Součástí pracovního listu je i správné řešení.

Více

STAROVĚKÝ EGYPT FARAONI, BOHOVÉ A PYRAMIDY

STAROVĚKÝ EGYPT FARAONI, BOHOVÉ A PYRAMIDY STAROVĚKÝ EGYPT FARAONI, BOHOVÉ A PYRAMIDY Starověký EGYPT KDE? severo-východní Afrika MOŘE? Středozemní a Rudé moře ŘEKA? nejúrodnější je údolí řeky Nil pravidelné záplavy v době tání sněhu CO STAVĚLI?

Více

STŘEDNÍ ŘÍŠE ÉRA RENESANCE

STŘEDNÍ ŘÍŠE ÉRA RENESANCE STŘEDNÍ ŘÍŠE ÉRA RENESANCE Petra Maříková Vlčková EGYPT A STŘEDNÍ EVROPA STŘEDNÍ ŘÍŠE problém chronologie: tradiční schéma: doba vlády 12. dynastie současné schéma: doba vlády 2./2 11., 12. a 13. dynastie

Více

Asýrie. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis

Asýrie. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis Asýrie Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září 2012 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: dějepis Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění starověké Mezopotámie z období

Více

Starověký Egypt zrození stylu a kánonu. Mgr. Pavla Hrdinová Tišnov 2016

Starověký Egypt zrození stylu a kánonu. Mgr. Pavla Hrdinová Tišnov 2016 Starověký Egypt zrození stylu a kánonu Mgr. Pavla Hrdinová Tišnov 2016 Sumerové a Egypt, klínové písmo a hieroglyfy již kolem r. 3500 př. Kr. budovali na Blízkém Východě Sumerové veliká města a stavěli

Více

SVĚT MĚSTSKÝCH CENTER STARÉHO EGYPTA II Obraz egyptské společnosti na příkladu Achetatonu a Dér el-medíny Petra Maříková Vlčková

SVĚT MĚSTSKÝCH CENTER STARÉHO EGYPTA II Obraz egyptské společnosti na příkladu Achetatonu a Dér el-medíny Petra Maříková Vlčková SVĚT MĚSTSKÝCH CENTER STARÉHO EGYPTA II Obraz egyptské společnosti na příkladu Achetatonu a Dér el-medíny Petra Maříková Vlčková 11.04.2018 U3V Plzeň, LS 2018 THÉBY MĚSTO BOHŮ Založení: OK (5. dynastie

Více

SVĚT MĚSTSKÝCH CENTER STARÉHO EGYPTA Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň, LS 2018

SVĚT MĚSTSKÝCH CENTER STARÉHO EGYPTA Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň, LS 2018 SVĚT MĚSTSKÝCH CENTER STARÉHO EGYPTA Petra Maříková Vlčková 28.03.2018 U3V Plzeň, LS 2018 Městská centra urbanismus starého Egypta Egyptská civilizace je civilizací bez měst Město: egyptsky niut Komplexní

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í STAROVĚKÝ EGYPT

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í STAROVĚKÝ EGYPT Poloha Tím nejdůležitějším pro umístění a bohatství starověkého Egypta byla řeka Nil. Vine se Egyptem od Etiopských hor až k deltě u Středozemního moře a přináší zemi život. Na Nilu dochází k pravidelným

Více

Džoser. architekt slavné pyramidy,

Džoser. architekt slavné pyramidy, EGYPTŠTÍ PANOVNÍCI Džoser - přesunul hlavní město do Mennoferu - vládl v období tzv. Staré říše Imhotep Džoserův syn, architekt slavné pyramidy, vezír, kněz z a mudrc Nefertari Ramesse II. (1279 12131213

Více

UMĚNÍ NOVÉ ŘÍŠE IV. 19. A 20. DYNASTIE

UMĚNÍ NOVÉ ŘÍŠE IV. 19. A 20. DYNASTIE UMĚNÍ NOVÉ ŘÍŠE IV. 19. A 20. DYNASTIE Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň ZS 2016 2017-01-11 20. DYNASTIE Dynastické jméno: Ramesse Setnacht, Ramesse III-XI Významné postavení: Ramesse II Nejdůležitější

Více

Pracovní sešit Carter archeologie

Pracovní sešit Carter archeologie Pracovní sešit Carter archeologie 2 1. Odkrytí hrobky Howardem Carterem Text A Údolí králů Údolí králů leží na západním břehu Nilu naproti starověkým Thébám, dnešnímu Luxoru, kdysi sídlu faraonů. Západní

Více

Česká egyptologie v letech 1958-2000

Česká egyptologie v letech 1958-2000 Česká egyptologie v letech 1958-2000 Jaromír Krejčí. České národní egyptologické centrum se především snaží navázat, podstatně rozšířit a zkvalitnit mezinárodně uznávanou činnost české egyptologie reprezentované

Více

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2016/2017

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2016/2017 Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2016/2017 Studijní předmět: Úvod do staroegyptského umění Název přednášky: Umění NK IV: 19. a 20. dynastie Autor sylabu: Petra Maříková Vlčková

Více

PŘEHLED ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE

PŘEHLED ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE PŘEHLED ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE Petra Maříková Vlčková 27.09.2017 U3V Plzeň ZS 2017: Úvod do staroegyptského náboženství ZÁKLADNÍ INFORMACE Struktura jednotlivých přednášek: základní přehled vývoje staroegyptského

Více

Prezentace se ve svém obsahu věnuje Údolí králů, kde byla nalezena i hrobka faraona Tutanchamona a také areálu chrámu v Karnaku.

Prezentace se ve svém obsahu věnuje Údolí králů, kde byla nalezena i hrobka faraona Tutanchamona a také areálu chrámu v Karnaku. Projekt: Příjemce: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Zařazení materiálu: Šablona: Inovace

Více

Persie. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: říjen 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis

Persie. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: říjen 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis Persie Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: říjen 2012 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: dějepis Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění starověké Mezopotámie z období

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Zimová. Nový začátek (New start) CZ.1.07/1.4.00/ Tento projekt je

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Zimová. Nový začátek (New start) CZ.1.07/1.4.00/ Tento projekt je Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Zimová. Nový začátek (New start) CZ.1.07/1.4.00/21.1409 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 288 Jméno autora Mgr. DANA ČANDOVÁ Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 31. 3. 2012 Ročník, pro který je DUM určen Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický

Více

Poslední odpočinek prvního egyptského kolaboranta

Poslední odpočinek prvního egyptského kolaboranta Poslední odpočinek prvního egyptského kolaboranta Čtyřicet let práce českých archeologů v Egyptě BŘETISLAV VACHALA 1. Rosettská deska s textem kněžského dekretu sepsaného u příležitosti prvního výročí

Více

Babylónské mýty a eposy Právo a soudnictví Babylónské hospodářství Zemědělství Domácí zvířata Řemesla Organizace hospodářství: stát, chrámy a

Babylónské mýty a eposy Právo a soudnictví Babylónské hospodářství Zemědělství Domácí zvířata Řemesla Organizace hospodářství: stát, chrámy a Obsah Předmluva Dějiny Babylónie Předehra Starobabylónské období ( před n. l.) Isin a Larsa Ešnunna a Elam Mari a Jamchad Asýrie Babylón na počátku vzestupu Babylón za Chammu-rabiho Chammu-rabiho nástupci

Více

GEOGRAFICKÝ POPIS A HISTORICKÁ GEOGRAFIE STARÉHO EGYPTA. Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň 2014 02.12.2014

GEOGRAFICKÝ POPIS A HISTORICKÁ GEOGRAFIE STARÉHO EGYPTA. Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň 2014 02.12.2014 GEOGRAFICKÝ POPIS A HISTORICKÁ GEOGRAFIE STARÉHO EGYPTA Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň 2014 02.12.2014 HISTORICKÁ GEOGRAFIE Vědní disciplína studující proměny geografického prostoru v čase; interdisciplinární

Více

asdfghjklzxcvbnmqw ertyuiopasdfghjklzxc vbnmqwertyuiopiasdfgh jklzxcvbnmqwertyuiopa sdfghjklzxcvbnmqwe rtyuiopasdifghjklzxc

asdfghjklzxcvbnmqw ertyuiopasdfghjklzxc vbnmqwertyuiopiasdfgh jklzxcvbnmqwertyuiopa sdfghjklzxcvbnmqwe rtyuiopasdifghjklzxc qwertyuiopasdfghjklz xcvbhnmqwertyuiopasdf ghjklzxcvbnmqwertyuio pasdfghjklhzxcvbnmq POKLADY STARÉHO EGYPTA wertyuiopasdfghjklzx Badatelský list k výstavě pro II. stupeň ZŠ cvbnmqwertyuiopasdfg Vlastivědné

Více

DÉR EL-MEDÍNA VESNICE ŘEMESLNÍKŮ

DÉR EL-MEDÍNA VESNICE ŘEMESLNÍKŮ Obraz egyptské společnosti na příkladu Dér el- Medíny a svět umělců v Tell el-amarně Petra Maříková Vlčková 25.04.2018 U3V Plzeň, LS 2018 DÉR EL-MEDÍNA VESNICE ŘEMESLNÍKŮ Jedno z plánovaných sídlišť řemeslníků

Více

Egypt BŘETISLAV VACHALA

Egypt BŘETISLAV VACHALA S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů Egypt BŘETISLAV VACHALA Nakladatelství Libri, Praha 2003 Obrázek na obálce: Bohyně psaní a počítání Sešat se sedmilistou růžicí na hlavě a písařským náčiním v rukou

Více

SMUTEČNÍ SÍŇ ROUDNICE NAD LABEM PORTFOLIO STUDIE PETR DANIEL VARAUS ATELIÉR PATA A PORTYKOVÁ LS 2011/2012

SMUTEČNÍ SÍŇ ROUDNICE NAD LABEM PORTFOLIO STUDIE PETR DANIEL VARAUS ATELIÉR PATA A PORTYKOVÁ LS 2011/2012 SMUTEČNÍ SÍŇ ROUDNICE NAD LABEM PORTFOLIO STUDIE PETR DANIEL VARAUS ATELIÉR PATA A PORTYKOVÁ LS 2011/2012 01 KONCEPT NÁVRHU Projekt zpracovává řešení smuteční síně situované v Roudnici nad Labem na okraji

Více

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace Pracovní list k exkurzi Královská cesta + fotodokumentace Čp 07/04 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a svět práce Pracovní činnosti

Více

Starověk. Věda: Matematika šedesátková soustava, rozvoj geometrie, násobilka, mocniny Kalendář podle záplav, aby věděli, kdy přijdou

Starověk. Věda: Matematika šedesátková soustava, rozvoj geometrie, násobilka, mocniny Kalendář podle záplav, aby věděli, kdy přijdou Starověk vznik starověkých říší: Přední východ, Dálný východ (Indie, Čína), Egejská oblast 1) Staroorientální říše v Asii (od 3500 let př.n.l.) 2) Klasické říše u středozemního moře (od 1000 let př.n.l.)

Více

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D Číslo materiálu Datum Třída Téma hodiny Ověřený materiál - název Téma, charakteristika Autor Ověřil 41 25.4.2012 VI.A Řecké umění Řecké umění 42 2.5.2012

Více

Křesťanství v raně středověké Evropě

Křesťanství v raně středověké Evropě Křesťanství v raně středověké Evropě Křesťanství Nejrozšířenější světové monoteistické náboženství Navazuje na judaismus Učení odvozuje od Ježíše Nazaretského kolem roku 30 n.l. veřejně působil jako kazatel

Více

Egyptologie. Úspěchy české vědy objektivem Martina Frouze.

Egyptologie. Úspěchy české vědy objektivem Martina Frouze. Egyptologie. Úspěchy české vědy objektivem Martina Frouze. Muzeum Komenského v Přerově a Český egyptologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze pořádají výstavu Egyptologie. Úspěchy české

Více

Závěr předdynastického období a raně dynastická doba UMĚNÍ ZÁVĚREČNÉ FÁZE PRAVĚKÉHO VÝVOJE. Nakáda III proces sjednocování Egypta

Závěr předdynastického období a raně dynastická doba UMĚNÍ ZÁVĚREČNÉ FÁZE PRAVĚKÉHO VÝVOJE. Nakáda III proces sjednocování Egypta Závěr předdynastického období a raně dynastická doba Petra Maříková Vlčková 01.-02.03.2012 Nakáda III proces sjednocování Egypta minimum přímých archeologických dokladů pro vlastní sjednocení dalekosáhlé

Více

Pracovní list Zkrácená verze

Pracovní list Zkrácená verze Pracovní list Zkrácená verze 2 1. Objev Tutanchamonovy hrobky Text A Údolí králů Údolí králů leží ve městě mrtvých (nekropoli) na západním břehu Nilu naproti Thébám (dnes nazávaným Luxor). Byli zde pohřbeni

Více

VZTAHY EGYPTA, NÚBIE A PŘEDNÍHO VÝCHODU VE 2. TISÍCILETÍ

VZTAHY EGYPTA, NÚBIE A PŘEDNÍHO VÝCHODU VE 2. TISÍCILETÍ VZTAHY EGYPTA, NÚBIE A PŘEDNÍHO VÝCHODU VE 2. TISÍCILETÍ Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň LS 2016 08.03.2016 1 EGYPT VE 2. TISÍCILETÍ Historická období: První přechodná doba: Mentuhotep II. Střední říše

Více

Grafická úprava Jana Tikovská, Praha 2014 ALENA VITÁKOVÁ TVORBA 1984-2014

Grafická úprava Jana Tikovská, Praha 2014 ALENA VITÁKOVÁ TVORBA 1984-2014 Grafická úprava Jana Tikovská, Praha 2014 ALENA VITÁKOVÁ TVORBA 1984-2014 Starověký Egypt očima Aleny Vitákové Bez nadsázky můžeme říci, že Egypt se svou pozoruhodnou starověkou civilizací a kulturou doslova

Více

Objev hrobky staroegyptského soudce

Objev hrobky staroegyptského soudce Objev hrobky staroegyptského soudce Nejstarší milostná píseň a jedno z nejstarších psích jmen BŘETISLAV VACHALA Na jižní okraj Abúsíru, kde členitý písečný terén Západní pouště zvolna přechází v úzké údolí,

Více

1

1 www.zlinskedumy.cz 1 PŘEHLED GOTICKÉ ARCHITEKTURY ČESKÉ ZEMĚ EU peníze středním školám, Gymnázium Valašské Klobouky ČESKÉ GOTICKÉ UMĚNÍ jedno z největších období v dějinách českého výtvarného umění české

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0571 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Předmět Téma ŠVP (RVP) Dějepis v kostce Základy společenských

Více