AKTUÁLNÍ PROBLÉMY OBORU. Doc. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D. ICQ:

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "AKTUÁLNÍ PROBLÉMY OBORU. Doc. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D. ICQ:"

Transkript

1 AKTUÁLNÍ PROBLÉMY OBORU Doc. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D. ICQ:

2 Proč má Michal radši chemii, zatímco Anička angličtinu? Proč se sprostá slova učí děti rychleji neţ Pythagorovu větu? Proč je 90% poznatků průtokových? Proč ţáci znají více pornoserverů neţ vzdělávacích portálů? Proč děti znají zpaměti hlášky z filmů, ale díla významných spisovatelů si nezapamatují? Proč tu sedíte, kdyţ vás studium na UJEP vůbec nebaví a uţ vám leze na nervy? Třídní záhady tohoto a jiných světů

3 Abychom na tyto otázky mohli odpovědět, musíme nejprve zjistit, jak funguje Nejzáhadnější a nejméně známá oblast našeho vesmíru neleží ve vzdálených kosmických hlubinách a docela marně bychom ji hledali v nejhlubších amazonských pralesích či v inkoustových hlubinách Mariánského příkopu. Je totiž uvnitř lidské lebky. Lidský mozek

4 bitů za sekundu Mozek jako počítač?

5 1 písmenko běţného textu = cca 4 bity 1 stránka běţného textu = cca bitů Za 1 sekundu mozek zpracuje informace odpovídající stran textu. Tzn. ţe za 1 sekundu přečte přibliţně 150 průměrných knih. Je to málo nebo moc?

6 Na počátku je nějaký podnět, vnější či vnitřní. Ten je receptory zakódován do elektrochemického signálu. Všechny tyto signály přicházejí prostřednictvím neurotransmiterů do mozku. Museli bychom ale mít hlavu jako ministr přes houpačky, abychom si zapamatovali všechno Jak vlastně funguje lidská paměť?

7 Naprostá většina informací se v mozku zpracovává podvědomě, aniţ o tom víme. Jen ty informace, které procházejí dále do mozkové kůry, mají naději být zapamatovány. O tom, které informace budou těmi šťastnými, rozhoduje THALAMUS Jak vlastně funguje lidská paměť?

8 To je on! Thalamus předává informace mozkové kůře. Funguje však jako lobbista ve vládě nebo v parlamentu.??? Některé informace můţe preferovat, jiné zase potlačit. Jak vlastně funguje lidská paměť? Všechny informace jsou si rovné, ale některé jsou rovnější.

9 Mozková kůra (cortex) ty malé šedé buňky se snaţí informace zapamatovat. Zejména jsou-li: -asociovány s něčím jiţ známým -přinášeny více smysly současně -vyhodnoceny jako důleţité -doprovázeny libými pocity -emocionálně podbarvené -osobně samostatně objevené Jak vlastně funguje lidská paměť?

10 Pokud i mozková kůra usoudí, ţe je dobré si tu kterou informaci pamatovat, začíná sloţitý mechanismus toho, jak to zařídit Iniciačním krokem je transformace reverberace thalamo-kortikální v krátkodobou posttetanickou potenciaci. Jak vlastně funguje lidská paměť?

11 Ta ale vydrţí jen chvilku. Např. neţ si uloţíme do mobilu číslo, které nám někdo řekne. Máme-li si něco pamatovat déle musí se v příslušných potenciovaných nervových buňkách utvořit krátká molekula ribonukleové kyseliny RNA. Jak vlastně funguje lidská paměť?

12 Takto uloţená informace je uţ trvalejší. Ale ne příliš. Stačí úlek či jiná intenzivnější emoce, a původní informace je navţdy ztracena a zapomenuta. Proč myslíte, že si řidiči po automobilových nehodách pamatují pouze fragmenty toho, co se stalo, případně vůbec nic? Jak vlastně funguje lidská paměť?

13 Aby se mohla informace zapamatovat natrvalo, musí se podle molekuly ribonukleové kyseliny procesem zvaným translace vytvořit molekula bílkoviny. Viděl jsem paměť. Je to bezbarvá tekutina. Georges Ungar Jak vlastně funguje lidská paměť?

14 Má to ale jeden háček Trvalá paměťová stopa se procesem translace vytváří pouze při spánku. Proto se asi říká, že ráno je moudřejší večera. Jak vlastně funguje lidská paměť?

15 Nervové buňky s paměťovými bílkovinami vytvářejí poté spoje (synapse) s dalšími nervovými buňkami a vzniká tak primární asociační síť. Jak vlastně funguje lidská paměť?

16 Řazení určitých informací k sobě a vytváření primární asociační sítě se děje rovněţ ve spánku, konkrétně v jeho REM fázi. Spát je prostě důleţité a nezbytné. Právě primární asociační síť je biologickým základem individuálních učebních stylů. Jak vlastně funguje lidská paměť?

17 Co je vlastně učební styl ţáků? -způsob, jakým se ţáci nejvíce učí a naučí -metastrategie učení -preference určitého typu informací -mechanismus (či spíše chemismus) zpracování, ukládání a vyvolávání informací Vliv asociační struktury na učební styl ţáků

18 Model učebního stylu ţáka výukové preference ovlivnitelné pedagogickým působením sociální a emocionální procesy ovlivnitelné způsoby zpracování informací částečně ovlivnitelné vrozený kognitivní styl obtížně ovlivnitelný

19 Podle preference typu přijímaných informací je moţné rozdělit lidi na: Vizuální typy Auditivní typy Audiovizuální typy Haptické typy Vliv asociační struktury na učební styl ţáků

20 Podle převládající strategie učení je moţné sledovat: Povrchový styl učení Hloubkový styl učení Utilitaristický styl učení Vliv asociační struktury na učební styl ţáků

21 Podle preferovaného způsobu vnímání a zpracování informací je moţné lidi rozdělit na: Aktivisty Pragmatiky Teoretiky Reflektory Vliv asociační struktury na učební styl ţáků

22 Kolbův čtyřkvadrantový model

23 Nejsou to však pouze ţáci, kdo mají svůj učební styl. Ten má také učitel. A z jeho učebního stylu vychází jeho vyučovací styl. Kaţdý učitel vyučuje stejným způsobem, jakým se on sám nejlépe učí. Učební styl x vyučovací styl

24 Učební styl ţáka a vyučovací styl učitele mohou být kompatibilní Učební styl x vyučovací styl

25 ale také nemusí. Učební styl x vyučovací styl

26 A co Vy, váţené dámy a váţení pánové? Znáte svůj učební styl? Znáte svůj vyučovací styl? Znáte učební styly svých ţáků? Jak s nimi pracujete v hodinách? Nemáte tendenci povaţovat majitele jiných učebních stylů za momentálně zaostalé? Učební styl x vyučovací styl

27 Učební styl je spíše strategie utilizace informací, paměť jako takovou neovlivňuje. Existuje ale několik významných faktorů, které paměť ovlivňují a které lze vyuţít i ve školní praxi. Má to jen jeden háček není paměť jako paměť Jak je to s lidskou pamětí?

28 Ani počítač nemá jen jeden druh paměti. A člověk je dokonalejší neţ počítač. Máme mnoho druhů paměti v závislosti na tom, podle jakého hlediska budeme paměť posuzovat. Např. krátkodobou a dlouhodobou i kdyţ někteří tvrdí, ţe je ultrakrátkodobá, krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá. Jak je to s lidskou pamětí?

29 Nás ale zajímá jiné dělení. Podle obsahu uloţených informací. Máme tedy paměť reflexivní neboli procedurální. kam se ukládají informace, které jsou základem motorických a senzorických dovedností. A potom paměť deklarativní. která obsahuje informace, které je moţné vyjádřit pomocí slov. Jak je to s lidskou pamětí?

30 Při školní výuce nás samozřejmě zajímá hlavně paměť deklarativní. Ale i ta je (bohuţel) dvojího druhu. Epizodická která zahrnuje informace o individuálních proţitcích, a sémantická která zahrnuje abstraktní informace. Jak je to s lidskou pamětí?

31 Teď pozor, přijde taková kontrolní otázka Která z těch dvou pamětí je trvalejší? Ano, bohuţel pro učitele je mnohem trvalejší paměť epizodická. Informace v epizodické paměti vytváří totiţ velké mnoţství asociačních spojů. To, co je spojeno s nějakým záţitkem ať uţ pozitivním či negativním je monumentum aere perennius. Jak je to s lidskou pamětí?

32 Epizodickou paměť nemají jen lidé, ale i některá zvířata (např. kavka doc. Drvoty ) Informace v epizodické paměti vytváří u kaţdého dítěte unikátní osobitý poznatkový systém, kterému budeme říkat dětská pojetí nebo prekoncepty ovšem aţ za chvilku. Nejdříve se podíváme, jak lidskou paměť ošálit. Jak je to s lidskou pamětí?

33 Faktorů ovlivňujících paměť je celá řada. Některé z nich lze vyuţít i v pedagogickém procesu správně bychom měli říkat: při řízení učební činnosti ţáků. Jedním z nejdůleţitějších faktorů je stres. Čím je paměť ovlivňována?

34 Všechny změny by měly vést především k tomu, že se žáci budou učit rádi, že nebudou stresováni nikým a ničím, co souvisí s učením. (J. Tupý, 2006) Hezký výrok bohuţel nepravdivý. Při stresu se vylučuje adenokortikotropní hormon (ACTH). Ten stimuluje vylučování kortikoidů z nadledvinek. Vyšší mnoţství ACTH = zhoršení zapamatování. Čím je paměť ovlivňována?

35 Při vysoké úrovni stresu se vyplavuje hodně ACTH a kortikoidů a zhoršuje se paměť. Při velmi nízkých úrovních stresu (nuda, únava, dřímota) jsou informace málo cenzurovány. Člověk si zapamatuje zbytečnosti, nepodstatné informace, bez asociačních vazeb, coţ vede k nepochopení. Ergo nejvíce si lidí zapamatují při mírných úrovních stresu. I ţáci ve třídě. Čím je paměť ovlivňována?

36 Se stresem ve vyučování úzce souvisí i délka udrţení pozornosti. ŢÁK UDRŢÍ POZORNOST PŘIBLIŢNĚ TOLIK MINUT, KOLIK JE MU LET. (Neplatí pro ţáky Univerzity třetího věku. ) Pokud se tato optimální doba překročí, nastává tzv. informační hypersaturace, která patří mezi náročné ţivotní situace. Čím je paměť ovlivňována?

37 Pro zapamatování je důleţitá i smysluplnost přijímané informace. Zkuste si během 5 vteřin zapamatovat tento text: ř r č t t r v n e y é i a A co teď? Je to lepší? t ř i č e r n é v r á n y Čím je paměť ovlivňována?

38 To nejdůleţitější však teprve vstupuje do hry Dámy a pánové: LIMBICKÝ SYSTÉM Čím je paměť ovlivňována?

39 Limbický systém dává emocionální zabarvení vnějším událostem. Označuje události, které jsou pro jedince emocionálně důleţité. Čím vyšší má daná událost vnitřní emocionální náboj, tím snadněji a déledoběji se zapamatovává. I se vším, co s danou událostí souvisí. Čím je paměť ovlivňována?

40 Kaţdé pravidlo má, bohuţel, svoji výjimku. Geniální autisté s Aspergerovým syndromem jsou schopni udržet v paměti ohromná kvanta informací bez jakéhokoliv emocionálního podkladu ale také bez asociačních vazeb. Informace sice mají, ale nespojují se jim ve smysluplné celky, nechápou jejich význam. Čím je paměť ovlivňována?

41 Emocionálního podbarvení informací vyuţívá např. záţitková pedagogika ale např. také český velikán Jára Cimrman a jeho úlekové fixace. Čím je paměť ovlivňována?

42 Aktivita limbického systému úzce souvisí s motivací. Proto je motivace tak důleţitá. Ačkoliv to zní uţ pomalu jako fráze. Ale samotná motivace nestačí. Nejdůleţitější při učení je ZAŢÍVAT ÚSPĚCH! Čím je paměť ovlivňována?

43 Kdy je tedy učení nejefektivnější? Tehdy, kdyţ - učení a objevování nového je radostí, - je přiměřené individuálním schopnostem učícího se jedince, - dítě zaţívá úspěch, je chváleno, odměňováno, - má objevitelský, heuristický charakter, - jsou informace přijímány co nejvíce smysly, - je spojeno s individuálním proţitkem, - přijímané informace vytvářejí asociační vazby s jiţ osvojenými poznatky, - není spojeno s nadměrným stresem. Čím je paměť ovlivňována?

44 Kdo se učí přesně tímto způsobem? Čím je paměť ovlivňována?

45 Proto jsou poznatky získané v dětství velmi pevně zakotveny v paměti. Vytvářejí vlastní poznatkový systém dítěte, jehoţ součástí jsou dětská pojetí. Z pohledu nás dospěláků mohou být směšná a naivní. Dítě si však pomocí nich vysvětluje svět, který ho obklopuje. Podobně, jako si ho vysvětlujeme my pomocí Newtonových zákonů nebo Friedmanovy teorie monetarismu. Co skrývají dětská pojetí?

46 které se našim potomkům mohou zdát stejně směšné a naivní, jako se zdají dětská pojetí nám. Co všechno dětská pojetí ovlivňuje? Exogenní faktory - Jako jsou sociální, ekonomické, kulturní, náboţenské, etnické a další vlivy. Endogenní faktory - Které vycházejí z individuálních psychických a biologických charakteristik nebo dispozic kaţdého jedince. Co skrývají dětská pojetí?

47 Jak se dětská pojetí utvářejí? V zásadě je celý proces řízen dozráváním kognitivních funkcí (Vzpomeňte na Jeana Piageta.) a myšlenkových operací. Co skrývají dětská pojetí?

48 Do jisté míry ontogeneze dětských pojetí kopíruje ontogenezi samotné vědy a jejich disciplín. Co skrývají dětská pojetí?

49 Které faktory se na utváření dětských pojetí nejvíce podepisují? -Individuální zkušenosti spojené s proţitkem -Rodiče, sourozenci a vůbec rodina -Kamarádi, vrstevníci -Škola (dřívější výuka, cílená výuka) -Média (tisk, televize, internet, rozhlas ) - Aktivní utváření, coţ je experimentování, pozorování, porovnávání, samostatné vyhledávání informací. -Postoje, názory, přesvědčení Co skrývají dětská pojetí?

50 z čehoţ vyplývá, ţe dětská pojetí mají sloţitější strukturu. Jsou multidimenzionální. Skládají se z několika sloţek: Kognitivní sloţka Afektivní sloţka Strukturální sloţka Dynamická sloţka Co skrývají dětská pojetí?

51 Dětská pojetí mají často charakter miskoncepcí. To znamená, ţe z hlediska současné úrovně vědeckého poznání jsou chybné ne však z hlediska samotného dítěte. Školní výuka se však tváří, ţe dítě je tabula rasa a s dětskými pojetími systematicky nepracuje. Podstatou procesu učení by však měla být dynamická modifikace dětských pojetí směrem k současnému stavu poznání. Co skrývají dětská pojetí?

52 Jak ale vypadá školní výuka v reálu? Dětská pojetí nejsou přetvářena, ale jsou překrývána poznatky, které jsou jakţ takţ v souladu se současným poznáním. Porovnejte však způsoby, jakými vznikají paměťové stopy dětských pojetí a paměťové stopy v rámci školní výuky! Co skrývají dětská pojetí?

53 Dětská pojetí Epizodická paměť Pozitivní či negativní emoce Osobní zkušenost Praktická činnost Radost z úspěchu Kooperace je vítána Individuální tempo Zapojení maxima smyslů Kaţdodenně pouţívaná Školní výuka Sémantická paměť Nuda, nezájem Zprostředkování Slovní monologické metody Strach ze selhání Kooperace je neţádoucí Tempo určované učitelem Na smyslové podněty chudá Příliš akademická, teoretická Co skrývají dětská pojetí?

54 Tak co myslíte? Zapamatovávají se lépe dětská pojetí nebo školní poznatky? Dětská pojetí jsou někdy tak rigidní, ţe v situacích z běţného ţivota přetrvávají i v dospělosti, někdy i po celý ţivot pokud nejsou smazána senilní demencí. Nevěříte? Věřte! Co skrývají dětská pojetí?

55 Malý důkaz místo slibů Co je to voda? Kolik z Vás, dámy a pánové, odpovědělo, ţe voda je dvouprvková tříatomová sloučenina s lomenou molekulou a vysokým dipólovým momentem? přitom jste se to všichni ve škole učili Co skrývají dětská pojetí?

56 Kde je potom ale problém? V převaţujícím modelu řízení učební činnosti ţáků v našich školách. Ten model se nazývá transmisivně-instruktivní. Je zaloţen na představě, ţe poznatkový systém z hlavy učitele nebo ze stránek učebnice je moţné vzít a en bloc ho přenést do hlavy dítěte. Ignoruje veškeré předchozí poznatky dítěte a především jeho vlastní poznatkový systém. Jak lze řídit učební činnost?

57 Jaké to přináší problémy? Vzhledem k tomu, ţe školní výuka obvykle ignoruje dětská pojetí, existují v hlavách dítěte paralelní pojetí. Jedno pojetí pro paní učitelku, které dítě pouţívá při zkoušení ve škole a původní dětské pojetí, které ţák pouţívá v běţném ţivotě. a je to ještě horší Jak lze řídit učební činnost?

58 Některé učivo je totiţ probíráno v různých předmětech které spolu navzdory evergreenu mezipředmětových vztahů a integrace učiva příliš (rozuměj vůbec ) nekooperují. Dítě má pak několik paralelních pojetí! Pro paní učitelku fyziky, pro paní učitelku chemie, pro paní učitelku přírodopisu a pro svůj běţný ţivot. Jak lze řídit učební činnost?

59 Coţ je samozřejmě značně neefektivní! A má to některé závaţné důsledky: -Ţáci si učivo nespojí ve smysluplný celek. -Nechápou proto význam učiva. -Nevidí jeho praktickou upotřebitelnost. -Chápou učivo jako příliš faktografické. -Nejsou schopni nespecifického transferu tj. pouţití poznatků v situacích běţného ţivota. -Ţáci nové učivo nezapojují do svého poznatkového systému. -A jako takové ho rychle zapomínají. Jak lze řídit učební činnost?

60 A výsledek? Podle průzkumů PISA jsou naši ţáci skvělí pokud jde o faktografické informace a daleko horší, pokud jde o jejich tvůrčí pouţívání. Jak lze řídit učební činnost?

61 Pro většinu žáků i učitelů je výchovně vzdělávací proces ve školách otravný jako zrní na potkany.

62 Co s tím? Můţeme s tím nesouhlasit, můţeme proti tomu protestovat, ale to je tak vše, co se s tím dá dělat? To ne buďte optimisty Existují i jiné modely řízení učební činnosti ţáků. Např. konstruktivistické modely řízení učební činnosti ţáků. Jak lze řídit učební činnost?

63 Tradiční model řízení učební činnosti ţáků Vychází z behaviorálního modelu učení podněty myšlení žáka reakce Tradiční model je transmisivní a instruktivní.

64 Paradigma konstruktivismu Vychází z Piagetovy teorie kognitivního vývoje. asimilace akomodace Asimilace a akomodace jsou základní procesy při aktivní konstrukci poznání.

65 Co je podstatou konstruktivismu? Není to tak jednoduché vymezit, neboť existuje tolik druhů konstruktivismu, kolik je na světě konstruktivistů. V zásadě jde o to (nebo jak je moderní říkat: je to o tom ), ţe poznání si ţák konstruuje sám. Vychází přitom ze svých dětských pojetí, která modifikuje na základě jejich konfrontace s vnějšími vlivy. Jak lze řídit učební činnost?

66 Podle těchto vlivů se konstruktivismus dělí na dvě různé větve: Individuální konstruktivismus Sociální konstruktivismus Těm vnějším vlivům modifikujícím dětská pojetí budeme říkat prameny poznání. Ty učitel připravuje, upravuje a zajišťuje a právě prostřednictvím nich umoţňuje ţákům konstrukci poznání. A také ji ovlivňuje ţádoucím směrem. Jak lze řídit učební činnost?

67 Co mezi prameny poznání patří? Vlastně veškeré nosiče informací speciálně upravené texty obrázky schémata tabulky atlasy videopořady počítačové programy www stránky animace plošné modely reálné objekty prostorové modely přístroje a nástroje slovo učitele spolužáci. Jak lze řídit učební činnost?

68 Například takový paradox zmrzliny. Zeptejte se svých ţáků, co se stane, kdyţ zabalí zmrzlinu do koţichu: a) Roztaje rychleji neţ zmrzlina nezabalená b) Roztaje stejně rychle jako zmrzlina nezabalená c) Roztaje pomaleji neţ zmrzlina nezabalená 89% ţáků 5. ročníku odpoví, ţe správně je varianta a). Proč? Správně je přeci varianta c). Protoţe na základě jejich osobní zkušenosti je v koţichu přece teplo! Jak lze řídit učební činnost?

69 A ejhle! Máme tu dětské pojetí! Transmisivně-instruktivní učitel začne ţákovi vykládat něco o vedení tepla, tepelné izolaci a izolačních vlastnostech různých materiálů. Konstruktivista přinese do výuky koţich a dvě zmrzliny. To jsou ty prameny poznání. Pomocí nich praktickým pokusem ţák zjistí, zda je jeho předpoklad správný či ne. Pokud ne, tak ţák automaticky své dětské pojetí změní. Jak lze řídit učební činnost?

70 Individuální konstruktivismus Vychází z představy ţáka jako malého vědce, který objevuje vědecké pravdy vlastní badatelskou aktivitou. Jak lze řídit učební činnost?

71 Individuální konstruktivismus Vychází z představy dítěte jako Robinsona Crusoe, který v konfrontaci s okolním světem utváří své poznání na základě vlastních zkušeností. Upřednostňuje individuální zkušenosti ţáka a jeho individuální konfrontaci se světem. Svět je poznáván ve formě proveditelných modelů, které sami konstruujeme. Poznání je výsledkem adaptace člověka na prostředí.

72 Je inspirován teorií biologické fenomenologie vnější podnět autopoietický systém perturbace živé soustavy vnější podnět autopoietický systém

73 Individuální konstruktivismus Představa transmise informací z učitele na ţáka se jeví jako značně zkreslená. Vysílaná informace má pouze charakter perturbace, a to ještě pouze tehdy, je-li vůbec subjektem rozpoznána. Ţáky není moţné vyučovat hromadně prostřednictvím jedné metody. Autopoietické procesy mají subjektivní průběh, coţ problematizuje dosahování vzdělávacích cílů ve vyučování u všech ţáků.

74 Sociální konstruktivismus Chápe učení jako sociální proces. Učení se realizuje v rámci komunálního diskurzu. Výsledkem je koncept sdíleného poznání. Jak lze řídit učební činnost?

75 Chtělo by to jeden vševysvětlující příklad třeba jak se dělají děti. Tato problematika se nejprve vysvětluje vytvořením romantických poetických představ čáp, vrána, děti v zelí, květiny Děti však brzy zjistí, ţe tyto představy neodpovídají skutečnosti. Jejich původní dětské pojetí se dostane do rozporu s fakty a dítě začne hledat lepší teorii. Jak lze řídit učební činnost?

76 Individuální konstruktivista na to přijde sám systematickým experimentováním a metodou pokusomyl. Sociálnímu konstruktivistovi to řeknou poučenější a zkušenější kamarádi. Výsledek? Původní dětská představa (čáp, zelí ) je modifikována žádoucím směrem. Pokud dítě utváří a přetváří své poznání samo, k původním dětským představám se už nevrací. Analogicky by měla probíhat i školní výuka. Jak lze řídit učební činnost?

77 Vyuţití konstruktivistických modelů řízení učební činnosti ovšem vyţaduje změnu úloh učitele a ţáka ve vyučování. A tahle změna je poměrně výrazná natolik výrazná, ţe učitelé i ţáci se musí svým změněným rolím teprve učit. Coţ se ani jedněm ani druhým příliš nechce. Konstruktivistická výuka

78 Aktivní konstrukce poznání Je strategií řízení učební činnosti ţáků, která vyuţívá prvků individuálního i sociálního konstruktivismu. Realizuje se interakcí čtyř základních faktorů: formy, metody učitel žák obsah vzdělávání

79 učitel obsah vzdělávání V oblasti především základního vzdělávání jsou ve vztahu k aktivní konstrukci poznání vhodné změny obsahu vzdělávání: Posílení interdisciplinárních vazeb aţ integrovaná výuka příbuzných předmětů. Redukce faktografických pasáţí učiva. Redukce příliš abstraktního učiva. Větší flexibilita obsahu vzdělávání. Příklon k praktickým aplikacím učiva.

80 pozorování analýza pozorování formy, metody porovnávání Vedou ţáka k tomuto sledu kroků při práci s informacemi: diskuse syntéza poznatků zevšeobecnění aplikace konstruktu verifikace konstruktu

81 učitel Učitel přestává být mentorem, ale stává se facilitátorem. Připravuje a didakticky upravuje prameny poznání. Řídí práci ţáků s prameny poznání. Navozuje učební situace. Navozuje metakognici myšlenkových procesů ţáků. Podílí se na verifikaci vytvořených konstruktů.

82 učitel žák Ţák není pasivním recipientem, ale stává se aktivní sloţkou edukačního procesu. Pracuje s prameny poznání. Provádí myšlenkové operace různé úrovně. Realizuje metakognici vlastních myšlenkových procesů. Řídí si tempo své práce v souladu se svými moţnostmi a potřebami. Verifikuje vytvořené konstrukty.

83 Konstruktivistická výuka a učební styly ţáků Výsledky zjišťování efektivity konstruktivistické výuky nejsou jednoznačné! Ukazuje se, ţe model řízení učební činnosti ţáků jako aktivní konstrukce poznání není vhodný pro všechny ţáky. Jako důleţité kritérium ve vztahu k efektivitě konstruktivistické výuky se jeví být učební styly ţáků.

84 Konstruktivistická výuka a učební styly ţáků Řízení učební činnosti ţáků jako aktivní konstrukce poznání se ukazuje jako různě vhodné pro jednotlivé učební styly ţáků: aktivisti pragmatici reflektoři teoretici

85 Pozitiva konstruktivistické výuky Omezuje vznik paralelních dětských pojetí, který je typický pro tradiční výuku. Více se zaměřuje na odstraňování miskoncepcí v dětských pojetích. Respektuje a rozvíjí individuální charakteristiky ţáků. Snaţí se o vytváření komplexních poznatkových systémů, nikoliv pouze izolovaných vědomostí. Vede k vyšší úrovni osvojení poznatků.

86 Pozitiva konstruktivistické výuky Vede ţáky k uvědomování si vlastních myšlenkových pochodů. Rozvíjí schopnost ţáků samostatně pracovat s informačními zdroji. Je zaměřena na praktickou aplikaci poznatků. Ukazuje se být efektivnější pro prospěchově slabší ţáky. Rozvíjí skupinovou a sociální kooperaci ţáků, přispívá ke zlepšení emočního klimatu třídy.

87 Negativa konstruktivistické výuky Riziko nízké úrovně zevšeobecnění. Velká časová náročnost na přípravu i realizaci výuky. Náročnost na kvalitu příprav na vyučovací hodiny. Náročnost na pomůcky, materiální a technické zajištění výuky. Nedostatek připravených pedagogů. Nepřipravenost ţáků, rodičů i vzdělávacích institucí.

88 Kritické přístupy k aktivní konstrukci poznání Jak mohou ţáci získat vědomosti o jevech které nemohou vycházet z jejich individuální zkušenosti (atomární struktura látek, buněčné procesy)? které se vymykají moţnosti pozorování a školních experimentů (děje ve vesmíru, geologické procesy)? které nemají ţádné vazby s jejich původními prekoncepty (představy protilátek, virů, evoluce, elektromagnetického záření)? které jsou v rozporu s jejich kaţdodenní zkušeností, očekáváním a představami (supravodivost, levitace, rozdíl mezi biologickou a mluvnickou ţivotností)?

89 Kritické přístupy k aktivní konstrukci poznání Jestliţe vědomosti nemohou být sdělovány, jak potom ţáci mohou získat znalosti komplexních pojmových schémat, která se v průběhu poznání lidstva vytvářela po celá staletí? Jak můţe učitel předat ţákům teoretické koncepce platné v dané vědecké disciplíně bez moţnosti jejich vysvětlení, objasnění, bez poukázání na vzájemné spojitosti těchto teorií?

90 Model utváření dětských pojetí Primitivní věda Laická věda Školní věda Sociální vlivy Sociokulturní kontext

91 Co říci závěrem? Nelze formulovat ţádná všeobecná doporučení. Učitelé ani ţáci nejsou roboti. Nelze tedy napsat program, podle kterého by se všichni řídili a vţdycky to fungovalo. Kantořina je řemeslo kontextuální a personalizované. Sententia moralis na závěr

92 Co říci závěrem? Proto si kaţdý učitel v kaţdé třídě, na kaţdý předmět a na kaţdé jednotlivé téma musí najít optimální model řízení učební činnosti. Problém je jediný měl by o tom něco vědět. Sententia moralis na závěr

93 A o to jsme se tu dnes pokoušeli. DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST A přeji Vám hodně úspěchů ve Vašem konání.

Základy psychodidaktiky

Základy psychodidaktiky Základy psychodidaktiky Třídní záhady tohoto a jiných světů Proč má Michal radši chemii, zatímco Anička angličtinu? Proč se sprostá slova učí děti rychleji než Pythagorovu větu? Proč je 90 % poznatků průtokových?

Více

TŘÍDNÍ MANAGEMENT. Doc. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D. jiri.skoda@ujep.cz www.jiriskoda.webnode.cz ICQ:130-753-528

TŘÍDNÍ MANAGEMENT. Doc. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D. jiri.skoda@ujep.cz www.jiriskoda.webnode.cz ICQ:130-753-528 TŘÍDNÍ MANAGEMENT Doc. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D. jiri.skoda@ujep.cz www.jiriskoda.webnode.cz ICQ:130-753-528 Především není třídní boj. (Neplést!) je to ale boj ve třídě Citius, altius, fortius? Ne, ne je

Více

Konstruktivistické principy v online vzdělávání

Konstruktivistické principy v online vzdělávání Konstruktivistické principy v online vzdělávání Erika Mechlová Ostravská univerzita ESF Čeladná, 4.11.2005 Teorie poznání Teorie poznání, noetika - část filozofie Jak dospíváme k vědění toho, co víme Co

Více

RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co je to BOV?

RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co je to BOV? RNDr. Milan Šmídl, Ph.D Co je to BOV? BOV = Badatelsky Orientovaná Výuka Inquiry Based Science Education (IBSE) Inguiry = bádání, zkoumání, hledání pravdy cílevědomý proces formulování problémů, kritického

Více

VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE

VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE Vyučování a učení činnost učitele činnost žáka učením si žáci osvojují vědomosti, dovednosti, návyky, ale i postoje a rozvíjí své schopnosti = kompetence veškerý vzdělávací

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Jana Kučerová

Jana Kučerová Jana Kučerová 380733 významná sloţka didaktického procesu podstatou je interakce učitele a žáka, spojení vyučovacích činností učitele a učebních činností žáka => vhodný výběr a obsah učiva vyučovací a

Více

DIDAKTIKA FYZIKY DIDAKTICKÉ PRINCIPY (ZÁSADY) Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

DIDAKTIKA FYZIKY DIDAKTICKÉ PRINCIPY (ZÁSADY) Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. DIDAKTIKA FYZIKY DIDAKTICKÉ PRINCIPY (ZÁSADY) Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. CITÁTY KOMENSKÉHO Poněvadž při všem je nesnadněji odučovati se než učiti se, musí být opatrně přihlíženo k tomu, aby se ničemu

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

Organizace výuky a výukové strategie. Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015

Organizace výuky a výukové strategie. Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015 Organizace výuky a výukové strategie Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015 Organizace výuky = vyučovací formy Organizační forma výuky = způsob: uspořádání vyučovacího procesu jak je

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

UČENÍ. o Více nebo méně trvalá změna ve

UČENÍ. o Více nebo méně trvalá změna ve Učení zážitkem Praha 7.4. 2010 Bohumír Fiala, aivd@aivd.cz Vladimír Mareš, atkm@atkm.cz UČENÍ o Více nebo méně trvalá změna ve vědění, chování nebo prožívání, která je výsledkem určitéčinnosti nebo zkušenosti

Více

Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15

Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15 Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15 Cíle výchovy a vzdělávání: Otázky spojené s konceptem klíčových kompetencí podle RVP. Učitel a cíle výuky. Pavla Zieleniecová, MFF UK 1 Obsah: 1. Tři otázky

Více

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Obsah prezentace Úvod Rámcové vzdělávací programy Vzdělávací oblasti a jejich výstupy Role knihovníka

Více

Rámcové vzdělávací programy

Rámcové vzdělávací programy Rámcové vzdělávací programy Školní vzdělávací programy QUO VADIS? Katedra pedagogiky PF UJEP Scientistický model -Striktní rigidní osnovy -Hromadná výuka -Transmisivně-instruktivní vzdělávací postupy -Kognitivní

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co nás čeká? Obsah vzdělávání (vědomosti, dovednosti, hodnoty, vlastnosti) Kurikulum (charakteristika, typy) Kurikulární dokumenty Standardy

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Didaktika informatiky a její vymezení. Didaktika informatiky 1 Přednáška č. 2 únor 2011

Didaktika informatiky a její vymezení. Didaktika informatiky 1 Přednáška č. 2 únor 2011 Didaktika informatiky a její vymezení Didaktika informatiky 1 Přednáška č. 2 únor 2011 michal.musilek@uhk.cz Co se naučíme Vysvětlit pojem didaktika informatiky. Popsat její vztahy s jinými příbuznými

Více

RNDr. Milan Šmídl, Ph.D.

RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. J. A. Komenský: Didaktika velká vyličující všeobecné umění, jak naučiti všecky všemu: čili spolehlivý a vybraný způsob jak lze ve všech obcích, městech a vesnicích některého království

Více

Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska

Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

PSYCHICKÉ PROCESY PAMĚŤ A EMOCE

PSYCHICKÉ PROCESY PAMĚŤ A EMOCE PSYCHICKÉ PROCESY PAMĚŤ A EMOCE Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

Jak efektivně přednášet v době e-learningu

Jak efektivně přednášet v době e-learningu ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická Jak efektivně přednášet v době e-learningu David Vaněček Masarykův ústav vyšších studií Katedra inženýrské pedagogiky Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie:

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie: Vyučovací předmět: ZEMĚPISNÁ PRAKTIKA Učební osnovy 2. stupně 5.3.2. ná praktika A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího

Více

PROCESY UČENÍ. Hana Schenková, Alena Jabůrková 2018

PROCESY UČENÍ. Hana Schenková, Alena Jabůrková 2018 PROCESY UČENÍ Hana Schenková, Alena Jabůrková 2018 Obsah Výukové strategie podporující učení dětí v MŠ Prožitkové učení Spontánní a záměrné učení Konstruktivismus a učení dětí Třífázový model učení, EUR

Více

Rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu P-KAP 1. díl Čtenářská gramotnost

Rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu P-KAP 1. díl Čtenářská gramotnost Rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu 1. díl Čtenářská gramotnost Mgr. Květa Popjuková Garantka oblasti Čtenářská a matematická gramotnost Národní ústav pro vzdělávání podpora krajského

Více

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr

Více

Rozvíjení informační gramotnosti v pregraduální přípravě učitelů na PřF OU. Doc. PaedDr. Dana Kričfaluši, CSc.

Rozvíjení informační gramotnosti v pregraduální přípravě učitelů na PřF OU. Doc. PaedDr. Dana Kričfaluši, CSc. Rozvíjení informační gramotnosti v pregraduální přípravě učitelů na PřF OU Doc. PaedDr. Dana Kričfaluši, CSc. Úvodem Člověk přece vţdy musel pracovat s informacemi tak proč se s tím nadělá tolik křiku????

Více

Funkce chemického pokusu ve výuce chemie

Funkce chemického pokusu ve výuce chemie Funkce chemického pokusu ve výuce Funkce vyplývají ze struktury pokusu a charakteristiky výuky a vzhledem k cílům výuky Informativní Formativní Metodologická Vyberte si každý jednu chemickou reakci (z

Více

Předmět je vyučován jako samostatný volitelný předmět v 9. ročníku jednou hodinou týdně z disponibilní časové dotace. Výuka probíhá v odborné učebně

Předmět je vyučován jako samostatný volitelný předmět v 9. ročníku jednou hodinou týdně z disponibilní časové dotace. Výuka probíhá v odborné učebně ELEKTRONIKA Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Výuka směřuje k následujícím cílům: Vyučovací předmět úzce souvisí s následujícími předměty: Přesahy z předmětů

Více

Dodatek k ŠVP ZV č. 1

Dodatek k ŠVP ZV č. 1 Dodatek k ŠVP ZV č. 1 Název školního vzdělávacího programu: ŠVP DUHA 2016 pro základní vzdělávání, čj. 111/16/ZSKR Škola: Základní škola a mateřská škola Křinec - příspěvková organizace, Školní 301, 289

Více

Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání

Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE PEDAGOGICKÁ X ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání Školní psychologie

Více

VYUČOVACÍ PROCE S A JEHO FÁZE

VYUČOVACÍ PROCE S A JEHO FÁZE VYUČOVACÍ PROCE S A JEHO FÁZE I. Klasické pojetí II. Konstruktivistické pojetí Motivace Expozice Fixace Evokace Uvědomění si významu Reflexe Diagnóza Aplikace MOTIVACE - prostředek zvyšování efektivity

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

Učebnice a jejich využívání ve výuce Kliknutím lze upravit styl předlohy.

Učebnice a jejich využívání ve výuce Kliknutím lze upravit styl předlohy. Zvyšování odborných kompetencí akademických pracovníků Ostravské univerzity v Ostravě a Slezské univerzity v Opavě Učebnice a jejich využívání ve výuce Kliknutím lze upravit styl předlohy. Mgr. Iva Červenková,

Více

Projektová výuka v mateřské škole a její možnosti

Projektová výuka v mateřské škole a její možnosti Projektová výuka v mateřské škole a její možnosti Projektová výuka v mateřské škole a její možnosti B C. L E N K A P O L Á Š K O VÁ W W W. M S V P R A X I. C Z Na co dnes získáte odpověď Jakým způsobem

Více

Voda z kohoutku, voda v krajině II. - BOV. Ing. Lenka Skoupá

Voda z kohoutku, voda v krajině II. - BOV. Ing. Lenka Skoupá Voda z kohoutku, voda v krajině II. - BOV Ing. Lenka Skoupá Badatelsky orientovaná výuka Výuka založená na základě aktivního a relativně samostatného poznávání skutečnosti žákem, kterou se sám učí objevovat

Více

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKT ZŠ ZLATÉ HORY UČÍME SE MODERNĚ, UČÍME SE PRO ŽIVOT! CZ.1.07/1.1.26/02.0020 VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKTOVÉ VÝUKY DIDAKTICKÉ ZÁSADY PŘI TVORBĚ PROJEKTOVÝCH ÚKOLŮ Mgr. Michal Sedláček, Ph.D.

Více

Didaktika odborných předmětů- testové otázky

Didaktika odborných předmětů- testové otázky Didaktika odborných předmětů- testové otázky 1. Které výukové metody patří mezi aktivizující: A) Vysvětlování, přednáška, popis B) Didaktické hry, diskuse, inscenační a situační metody C) Uvědomělost,

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět

Více

Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání

Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Ukázka z Vlastního hodnocení školy, které bylo schváleno 21.10.2010 a bylo provedeno za předcházející 3 roky. Vybraná část popisuje oblast, která asi nejvíce ovlivňuje

Více

Stroje a zařízení. 23-45-L/01 Mechanik seřizovač PŘEDMĚT: OBOR:

Stroje a zařízení. 23-45-L/01 Mechanik seřizovač PŘEDMĚT: OBOR: PŘEDMĚT: Stroje a zařízení OBOR: 23-45-L/01 Mechanik seřizovač Obsah prezentace: slide obecný cíl předmětu 3 charakteristika obsahu učiva 4 pojetí výuky 5 hodnocení výsledků ţáků 6 rozpis učiva dle RVP

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

ŠVP ZŠ Tyršova, Slavkov u Brna, část Informační a komunikační technologie (realizuje se ve školním předmětu práce s počítačem).

ŠVP ZŠ Tyršova, Slavkov u Brna, část Informační a komunikační technologie (realizuje se ve školním předmětu práce s počítačem). Seznam příloh: Příloha č.1: ŠVP ZŠ Tyršova, Slavkov u Brna, část Informační a komunikační technologie Příloha č.2: Výukové programy vhodné pro reedukaci SPU Příloha č.3: Rozhovor s učiteli školy Příloha

Více

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ANGLICKÁ KONVERZACE 7. a 8. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Anglický jazyk je důleţitý cizí jazyk, který ţákům poskytuje jazykový základ pro komunikaci

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036. 1. Podstata aktivizačních metod výuky, kritického myšlení a konstruktivistického pojetí výuky Aktivizační metody výuky Aktivizační metody výuky jsou vyučovací postupy, kdy žáci aktivně získávají nové poznatky

Více

Didaktika odborných předmětů. Vyučovací proces

Didaktika odborných předmětů. Vyučovací proces Didaktika odborných předmětů Vyučovací proces 1 Pojem a podstata vyučovacího procesu Vyučovací proces záměrné, cílevědomé, soustavné a racionální řízení aktivit žáků, které směřuje k dosažení stanovených

Více

MULTIMEDIÁLNÍ POMŮCKA K VÝUCE DIDAKTICKÉ TECHNIKY

MULTIMEDIÁLNÍ POMŮCKA K VÝUCE DIDAKTICKÉ TECHNIKY MULTIMEDIÁLNÍ POMŮCKA K VÝUCE DIDAKTICKÉ TECHNIKY OBSAH: 1. téma: základní pojmy, rozdělení prostředků didaktické techniky, význam a funkce prostředků didaktické techniky a učebních pomůcek ve vyučování

Více

Projekt Odyssea,

Projekt Odyssea, Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Název lekce (téma) Smyslové orgány úvod. Důležitost smyslů pro učení Časový rozsah lekce asi 65 minut / jedna

Více

Základní škola, Česká Lípa, Školní 2520, příspěvková organizace ul. Školní, č.p. 2520, 470 05 Česká Lípa

Základní škola, Česká Lípa, Školní 2520, příspěvková organizace ul. Školní, č.p. 2520, 470 05 Česká Lípa UČEBNÍ PLÁN Učební plán pro 1. stupeň Vzdělávací oblast Vyučovací předmět 1. 2. 3. 4. 5. ŠVP RVP Jazyk a jazyková komunikace Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Český jazyk

Více

Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012

Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012 Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012 ŠKOLA PRO ŢIVOT, VE KTERÉM CHCEME OBSTÁT JAKO LIDÉ Cílem je připravit takového žáka, který bude mít dovednosti, vědomosti i morální vlastnosti použitelné

Více

Faktory ovlivňující školní úspěšnost. Zuzana Vařejková Tereza Vychopňová

Faktory ovlivňující školní úspěšnost. Zuzana Vařejková Tereza Vychopňová Faktory ovlivňující školní úspěšnost Zuzana Vařejková (varejkova@phil.muni.cz) Tereza Vychopňová (vychopnova@phil.muni.cz) Školní úspěšnost? Co je to? Školní úspěšnost 1. zvládnutí požadavků kladených

Více

Organizace výuky, podmínky zápočtu a zkoušky. Vyučovací metody formy a metody vyučování. Vyučovací jednotka, praktické dokumenty ve výuce

Organizace výuky, podmínky zápočtu a zkoušky. Vyučovací metody formy a metody vyučování. Vyučovací jednotka, praktické dokumenty ve výuce 1 4.10. 2 11.10.* 3 18.10. 4 25.10. * datum téma Organizace výuky, podmínky zápočtu a zkoušky. Pravidla prezentace Vyučovací metody formy a metody vyučování Vyučovací jednotka, praktické dokumenty ve výuce

Více

Pedagogická diagnostika. Zora Syslová

Pedagogická diagnostika. Zora Syslová Pedagogická diagnostika Zora Syslová Požadavky ke zkoušce: Zkouška proběhne formou individuálního rozhovoru. Budou hodnoceny teoretické znalosti, porozumění obsahu předmětu, kritický přístup k daným tématům

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Cvičení v anglickém jazyce

Cvičení v anglickém jazyce Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

PARAMETRY EFEKTIVITY UČENÍ SE ŽÁKA V PROSTŘEDÍ E-LEARNINGU SE ZAMĚŘENÍM NA ADAPTIVNÍ VÝUKOVÉ MATERIÁLY

PARAMETRY EFEKTIVITY UČENÍ SE ŽÁKA V PROSTŘEDÍ E-LEARNINGU SE ZAMĚŘENÍM NA ADAPTIVNÍ VÝUKOVÉ MATERIÁLY PARAMETRY EFEKTIVITY UČENÍ SE ŽÁKA V PROSTŘEDÍ E-LEARNINGU SE ZAMĚŘENÍM NA ADAPTIVNÍ VÝUKOVÉ MATERIÁLY Kateřina Kostolányová Ostravská univerzita v Ostravě 1 Podpořeno projektem ESF OP VK CZ.1.07/2.3.00/09.0019

Více

Zpráva z evaluačního nástroje. Strategie učení se cizímu jazyku Dotazník pro učitele základní školy

Zpráva z evaluačního nástroje. Strategie učení se cizímu jazyku Dotazník pro učitele základní školy Zpráva z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Dotazník pro učitele základní školy Škola Základní škola, Třída 6. A Předmět Angličtina Učitel Mgr. Dagmar Vážená paní učitelko, vážený pane

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava 1. 4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost Datum zahájení

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu na 2. stupni základní školy

Charakteristika vyučovacího předmětu na 2. stupni základní školy Vzdělávací oblast: UMĚNÍ A KULTURA HV69 Oblast zahrnuje vyučovací předměty: Charakteristika vyučovacího předmětu na 2. stupni základní školy Vzdělávání v oboru směřuje k vnímání hudby jako důležité součásti

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 13 VY 32 INOVACE

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 13 VY 32 INOVACE Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 13 VY 32 INOVACE 0115 0213 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

Měření výsledků výuky a vzdělávací standardy

Měření výsledků výuky a vzdělávací standardy Měření výsledků výuky a vzdělávací standardy Erika Mechlová Ostravská univerzita v Ostravě Obsah Úvod 1. Měření výsledků výuky 2. Taxonomie učebních úloh 3. Standardy vzdělávání Závěry Úvod Měření výsledků

Více

Videonahrávka. Mgr. Kateřina Trčková

Videonahrávka. Mgr. Kateřina Trčková Videonahrávka Mgr. Kateřina Trčková Videonahrávka je významný didaktický prostředek se vzdělávací tématikou základním prvkem je názornost má 2 role Klasická - role výukového programu nabídka různých videoprogramu,

Více

Předmět Chemie se vyučuje jako samostatný předmět v 8. a 9. ročníku dvě hodiny týdně.

Předmět Chemie se vyučuje jako samostatný předmět v 8. a 9. ročníku dvě hodiny týdně. 1.1 Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Chemie se vyučuje jako samostatný předmět v 8. a 9. ročníku dvě hodiny týdně. Vzdělávání

Více

Vyučovací předmět:: Fyzikální praktika. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Fyzikální praktika. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Fyzikální praktika A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu U vyučovacího předmětu fyzikální praktika je časové vymezení dáno učebním

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Didaktika odborných předmětů. Uplatňování didaktických zásad

Didaktika odborných předmětů. Uplatňování didaktických zásad Didaktika odborných předmětů Uplatňování didaktických zásad 1 Zásady Obecné požadavky, které v souladu s jednotlivými cíli VV a ve spojitosti se základními zákonitostmi VP určují charakter vyučování. Týkají

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Informační a komunikační technologie

Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie Předmět je vyučován v 6. ročníku s časovou dotací jedné vyučovací hodiny týdně. Žákům umožňuje získat základní dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních

Více

Pedagogická psychologie. Klasické teorie učení

Pedagogická psychologie. Klasické teorie učení Pedagogická psychologie Klasické teorie učení Úvodem Učení (Čáp, 2001) Získávání zkušeností, utváření a pozměňování jedince v průběhu života. Opakem vrozeného Probíhá i na subhumánní úrovni Funkce učení

Více

SOUČASNÁ ŠKOLA OPÍRAJÍCÍ SE O KOMENSKÉHO VIZE

SOUČASNÁ ŠKOLA OPÍRAJÍCÍ SE O KOMENSKÉHO VIZE Inovace výstupů, obsahu a metod bakalářských programů vysokých škol neuniverzitního typu. CZ.1.07/2.2.00/28.0115 SOUČASNÁ ŠKOLA OPÍRAJÍCÍ SE O KOMENSKÉHO VIZE Mgr. Lenka Hrušková, Ph.D. Prorektor pro studium

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které

Více

DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ.

DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ. DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE e-mail: krpp01@vse.cz Doporučená literatura a informační zdroje: Asztalos, O. Ekonomické vzdělávání v systému středního a vyššího

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU MATEMATIKA 1

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU MATEMATIKA 1 CHARAKTERISTIKA PŘEDĚTU ATEATIKA 1 1. Obsahové vymezení (čtyřleté a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) atematika prolíná celým základním vzděláváním a její výuka vede žáky především: k logickému, abstraktnímu

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda

Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Přírodověda Vzdělávací obsah předmětu Přírodověda je tvořen z tematických okruhů Rozmanitost

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

Témata závěrečných písemných prací

Témata závěrečných písemných prací Závěrečné práce vede: PhDr. Mgr. Marie Hanušová 1. Možnosti zvyšování motivace k učení u žáků středních škol a učilišť 2. Hodnotová orientace středoškolské mládeže a úloha učitele při jejím ovlivňování

Více

1.1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů ( 30 odst. 2). platnost od aktualizace aktualizace 1. 9.

1.1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů ( 30 odst. 2). platnost od aktualizace aktualizace 1. 9. příloha školního řádu Základní škola speciální a praktická škola Diakonie ČCE Vrchlabí 1.1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů ( 30 odst. 2). platnost od 1. 11. 2011 aktualizace

Více

ROLE ICT VE SPOLEČNOSTI

ROLE ICT VE SPOLEČNOSTI ROLE ICT VE SPOLEČNOSTI Modely školy budoucnosti listopad 2011 (c) Radek Maca Informační společnost Společnost s vysokou mírou využívání ICT založených na prostředcích výpočetní techniky digitalizace =

Více

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu

Více

Etapy vyučovacího procesu a podmínky výuky informatiky. Didaktika informatiky 1 Přednáška č. 4 březen 2010

Etapy vyučovacího procesu a podmínky výuky informatiky. Didaktika informatiky 1 Přednáška č. 4 březen 2010 Etapy vyučovacího procesu a podmínky výuky informatiky Didaktika informatiky 1 Přednáška č. 4 březen 2010 michal.musilek@uhk.cz Co se naučíme Pojmenovat etapy celoţivotního vzdělávání. Charakterizovat

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

Konceptová analýza. Analýza obsahové transformace ve výuce a jejích strukturních opor obsahová jádra jádrové činnosti

Konceptová analýza. Analýza obsahové transformace ve výuce a jejích strukturních opor obsahová jádra jádrové činnosti Konceptová analýza Analýza obsahové transformace ve výuce a jejích strukturních opor obsahová jádra jádrové činnosti Jednotky transformace obsahu v učební situaci prekoncept / představa výraz koncept SITUACE

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího předmětu praktika z informatiky je podle

Více

Plánování ve školní TV. Zpracoval: Ondřej Šimko

Plánování ve školní TV. Zpracoval: Ondřej Šimko Plánování ve školní TV Zpracoval: Ondřej Šimko Plánování ve školní TV je záměrná a cílevědomá činnost učitele k stanovení co nejracionálnějšího způsobu realizace a postupu v plnění vytčených cílů PLÁNOVÁNÍ

Více

doulik@pf.ujep.cz skodaj@pf.ujep.cz m.smidl@seznam.cz SEMINÁŘ PRO UČITELE PaedDr. Pavel Doulík, PhD. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D.

doulik@pf.ujep.cz skodaj@pf.ujep.cz m.smidl@seznam.cz SEMINÁŘ PRO UČITELE PaedDr. Pavel Doulík, PhD. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D. SEMINÁŘ PRO UČITELE PaedDr. Pavel Doulík, PhD. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D. Milan Šmídl Řekni mi a já zapomenu. Ukaž mi a já si to zapamatuji. Nech mne to udělat a já pochopím. Hlavním cílem učebnice je žáky

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU Ing. Tereza Jechová

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU Ing. Tereza Jechová Volitelný předmět Cvičení z přírodopisu je podle možností školy zařazen v průběhu 6. 9. ročníku, rozšiřuje a doplňuje svým vzdělávacím obsahem předmět přírodopis. Předmět je vyučován 1 hodinu týdně, v

Více