Definice indikátorů Ekonomika (EC) GRI. Verze 3.0

Transkript

1 Definice indikátorů Ekonomika (EC)

2 Ekonomika Ukazatele výkonu Dodatečné EC9 Vysvětlení a popis významných nepřímých hospodářských dopadů, včetně jejich rozsahu. Hledisko: Ekonomické výsledky Základní EC1 Získaná a rozdělená přímá ekonomická hodnota, která zahrnuje tržby, provozní náklady, mzdy a platy, dary místním společenstvím a jiné investice v obcích, nerozdělený zisk, platby poskytovatelům kapitálu a platby státu (vládám). ZÁKLADNÍ EC2 Finanční důsledky a další rizika i možné příležitosti, které pro aktivity organizace vyplývají v důsledku klimatických změn. základní EC3 Pokrytí závazků stanovených v plánu zaměstnaneckých výhod. základní EC4 Významné částky finanční pomoci poskytnuté od státu. Hledisko: Přítomnost /pozice na trhu Dodatečné EC5 Rozsah poměrových ukazatelů standardní nástupní mzdy v porovnání s místní úrovní minimální mzdy v lokalitách, kde má organizace významné provozy. Základní EC6 Politiky či koncepce, postupy a podíl výdajů směřujících k místním dodavatelům v místech (podle geografické lokace), kde má organizace významné provozy. Základní EC7 Postupy místního náboru a podíl členů vrcholového vedení pocházejících z místního společenství v lokalitách, kde má organizace významné provozy. Hledisko: Nepřímé ekonomické dopady a vlivy Základní EC8 Vývoj a dopad infrastrukturních investic a služeb zajišťovaných především v obecně prospěšném zájmu - zapojení do komerčních aktivit, příspěvky v naturáliích, bezplatně poskytované služby. 1

3 Význam Údaje získané sledováním Ukazatelů popsaných v této části vykreslují obraz o výsledcích reportující organizace a měly by poskytovat informace o následujících záležitostech: Tok kapitálu mezi různými zainteresovanými skupinami a Hlavní ekonomické dopady a vlivy organizace na společnost. Ekonomické výsledky jsou nezbytné pro čtenáře výsledné zprávy, kteří pak budou lépe rozumět vykazující organizaci a východiskům pro její udržitelný rozvoj. V mnoha zemích jsou tyto informace součástí výročních finančních výkazů a zpráv. Finanční výkazy uvádí informace o finančním postavení organizace, o jejím výkonu a změnách ve finanční situaci. Poukazují také na výsledky řízení finančního kapitálu svěřeného organizaci investory. Co se však v ekonomických výkazech neobjevuje, ale je často vyžadováno uživateli zpráv o udržitelném rozvoji, je příspěvek organizace k udržitelnému rozvoji širšího hospodářského systému, v jehož rámci organizace existuje. Organizace může být finančně zdravá, ale toto finanční zdraví mohlo být vykoupeno za cenu významných vnějších vlivů, které ovlivňují ostatní zainteresované skupiny. Ukazatele ekonomického výkonu mají měřit ekonomické výstupy aktivit reportující organizace a jejich vliv na široké spektrum zainteresovaných skupin. Ukazatele popsané v této části jsou rozděleny na tři kategorie: 1. Ekonomické výsledky. Tato kategorie ukazatelů se zabývá přímými ekonomickými dopady a vlivy v důsledku činností organizace a zabývá se i přidanou ekonomickou hodnotou těchto aktivit. 2. Pozice na trhu. Tyto ukazatele poskytují informace o interakcích mezi konkrétními trhy. 3. nepřímé ekonomické vlivy a dopady. Ukazatele, které měří ekonomické dopady a vlivy, k nimž dochází v důsledku ekonomických aktivit a transakcí organizace. Různé ekonomické ukazatele jsou navzájem propojené. Prvky v tabulce přidaných hodnot v EC1 mají přímou návaznost na jiné ekonomické ukazatele. Navzájem propojené jsou taktéž mzdy a zaměstnanecké výhody (EC1.2c a EC5), transakce a státy (EC1.2e a EC4) a investice do komunit (EC1.2.1f a EC8). Ekonomické ukazatele jsou taktéž úzce spjaté s ukazateli v ostatních protokolech, včetně: EC1. 2.1c, EC5 a LA14, které se týkají mezd; EC1. 2.1c, EC3 a LA3, které se týkají zaměstnaneckých výhod; EC1. 2.1f, EC6, EC8, a SO1, které se týkají interakce s místními komunitami; EC2 (hrozba klimatické změny) a EN3 (přímá spotřeba energie) a EC10 (nepřímé ekonomické dopady) a SO1 (socioeconomické dopady na komunity). Definice Lokality významných provozů Lokality, kde výnosy jediného trhu, náklady, platby ve prospěch zainteresovaných skupin, výroba nebo počty zaměstnanců dosahují takových hodnot, aby představovaly významný podíl na celkových údajích reportující organizace a jsou dostatečně velké, aby hrály zvláště důležitou roli v rozhodování organizace nebo jejích zainteresovaných skupin. Společně budou tyto lokality pravděpodobně představovat většinu výše uvedených hodnot. Reportující organizace by měly uvést a popsat konkrétní kritéria, která byla použita při rozhodování o významu jednotlivých organizačních složek. Při stanovování lokalit významných provozů by se měla reportující organizace řídit Mezinárodním účetním standardem 14 (IAS14). Všeobecné odkazy Internetové stránky Mezinárodní organizace pro účetní standardy (International Accounting Standards Board - IASB) ( poskytují informace o vhodných Mezinárodních standardech finančního reportingu (International Financial Reporting Standards - IFRS). Při přípravě odpovědí na otázky ekonomických ukazatelů čerpejte v maximální možné míře z údajů uvedených v auditem kontrolovaných finančních výkazech nebo interním auditem kontrolovaném provozním účetnictví. Sběr dat by se měl vždy řídit následujícími standardy: 2

4 vhodnými Mezinárodními standardy reportingu (IFRS) a jejich výklady vydávanými Mezinárodní organizací pro účetní standardy (IASB) (některé protokoly se odkazují na konkrétní účetní standardy. Tyto standardy by proto bylo vhodné vzít na pomoc) nebo národními a regionálními standardy, mezinárodně uznávanými pro účely finančního reportingu. Reportující organizace by měla jasně uvést, jaké standardy při sběru dat použila a taktéž by měla uvést odkazy na použité zdroje. Reporting lokálních segmentů Při definování lokálních údajů vyžadovaných ukazateli EC1, EC5, EC6 a EC7 by se reportující organizace měla řídit Mezinárodním účetním standardem 14 (IAS14). 43

5 EC1 Získaná a rozdělená přímá ekonomická hodnota, která zahrnuje tržby, provozní náklady, mzdy a platy, dary místním společenstvím a jiné investice v obcích, nerozdělený zisk, platby poskytovatelům kapitálu a platby státu (vládám). Data, která popisují tvorbu a dělení ekonomické hodnoty, poskytují základní informace o způsobu, jakým organizace vytvářejí bohatství pro své zainteresované skupiny. Některé prvky tabulky Získané a rozdělené ekonomické hodnoty (ZREH) rovněž popisují ekonomický profil reportující organizace, což může být užitečné při normalizaci ostatních údajů o výsledcích organizace. ZREH zpracovaný na národní úrovni poskytuje užitečný obraz o přímé přidané peněžní hodnotě pro místní ekonomiky. 2.1 Prezentace: prezentována v podobě konkrétních finančních částek a zveřejněna v tabulce s následně uvedenou základní strukturou. Pro lepší zhodnocení ekonomických dopadů a vlivů uveďte ZREH pro každou významnou zemi, region nebo tržní úroveň. Reportující organizace by měla popsat kritéria použitá při rozhodování o významu těchto států, regionů a tržních úrovní Pokyny pro jednotlivé řádky tabulky ZREH a) Tržby: Čisté tržby vypočtené jako rozdíl mezi hrubými tržbami za výrobky a služby a vráceným zbožím, slevami a vyplacenými zákonnými zárukami. Zisky z finančních investic zahrnují hotovost přijatou jako úrok za finanční půjčky, dividendy plynoucí z akciových podílů ve vlastnictví organizace, přijaté licenční poplatky a finanční prostředky získané jako příjem generovaný aktivy organizace (např. pronájmem nemovitého majetku). Data o ZREH by se měla čerpat z auditovaných finančních výkazů nebo výkazů zisků a ztrát (VZZ) nebo z interně auditovaného provozního účetnictví reportující organizace. Údaje o ekonomické hodnotě doporučujeme prezentovat v účetních hodnotách v tabulce, ve které jsou rozlišené základní položky globálních operací organizace, viz následující tabulku. Je-li to odůvodnitelné, mohou být data Položka Zisky z prodeje aktiv zahrnují zisky z prodeje hmotného majetku (nemovitostí, infrastruktury, vybavení a zařízení) a nehmotného majetku (např. nehmotných vlastnických práv, designu, obchodních značek). Poznámka Přímá vytvářená ekonomická hodnota a) Tržby Čisté tržby plus výnosy z finančních investic a z prodeje aktiv. Distribuovaná ekonomická hodnota b) Provozní náklady Platby dodavatelům, nestrategické investice, licenční poplatky a "platby za urychlené vyřízení". c) Mzdy a zaměstnanecké výhody Celkové výdaje na zaměstnance - běžně realizované platby, nikoli budoucí závazky. d) Platby poskytovatelům kapitálu Veškeré platby činěné ve prospěch subjektů, poskytujících dané organizaci kapitál. e) Platby ve prospěch státu (podle jednotlivých zemí Hrubé daně viz poznámku níže) f) Komunitní investice Dobrovolné příspěvky a vklady finančních prostředků do širšího společenství - včetně darů. Získaná ekonomická hodnota (vypočte se jako Investice, uvolnění vlastního kapitálu atd. rozdíl přímé vytvořené ekonomické hodnoty a distribuované ekonomické hodnoty) 4

6 b) Provozní náklady: Finanční platby za materiály, součástky k výrobkům, zařízení a pořízení služeb, vyplacené v hotovosti mimo reportující organizaci. Do této kategorie patří pronájem nemovitostí ve vlastnictví jiných subjektů, licenční poplatky, poplatky za zprostředkování služeb (protože tyto mají čistě komerční cíl), vyplácené tantiémy, platby za smluvní pracovníky, náklady na školení zaměstnanců (pokud probíhá v režii externích školitelů), ochranné pomůcky pro zaměstnance. c) Mzdy a zaměstnanecké výhody: Celkový objem mezd sestává z mezd a platů zaměstnanců včetně odvodů vládním institucím (daně z příjmů zaměstnanců, poplatky, příspěvky na politiku zaměstnanosti) ve jménu zaměstnance. Pracovníci bez statusu zaměstnance nepatří do této kategorie, patří do kategorie provozních nákladů, jako pronajaté služby. Celkové zaměstnanecké výhody zahrnují pravidelné příspěvky (např. příspěvky na penzijní připojištění, firemní vozidla a zdravotní péči) a další podporu pro zaměstnance, jako je poskytnuté bydlení, bezúročné půjčky, výpomoc veřejné dopravě, vzdělávací granty a výplaty odstupného. Nezahrnují však náklady na školení, na pořízení ochranných pomůcek nebo jiné náklady přímo spojené s výkonem práce konkrétních zaměstnanců. d) Platby poskytovatelům kapitálu: Dividendy vyplácené všem akcionářům; Úrokové splátky ve prospěch subjektů, které organizaci půjčily prostředky. Patří sem i úroky ze všech dluhů a půjček (nejen dlouhodobých dluhů) a také nedoplatky dividend vzniklé v důsledku upřednostnění některých akcionářů. e) Platby ve prospěch státu: Veškeré daně (firemní, ze zisku, z nemovitostí atd.) a s nimi související penále zaplacená na mezinárodní, národní a místní úrovni. Tento údaj by neměl obsahovat odložené daně, protože není jisté, zda tyto daně nakonec budou placeny. Podniká-li organizace ve více státech, uvádějte údaje o daních v každé zemi. Organizace by měla uvést, podle jakého klíče údaje segmentovala. f) Komunitní investice: Dobrovolné dary a investice širší komunitě, jejichž konečným příjemcem jsou subjekty vně organizace. Patří sem příspěvky charitativním organizacím, nevládním organizacím a výzkumným ústavům (nenapojeným na komerční vývoj a výzkum organizace), fondy na podporu obecní infrastruktury (např. rekreační zařízení) a přímé náklady sociálních programů (včetně uměleckých a vzdělávacích akcí). Údaje by měly uvádět skutečně vyplacené částky v průběhu sledovaného období, nikoliv přislíbené částky. U investic do infrastruktury by měla kalkulace výsledné částky zahrnout kromě kapitálových nákladů také náklady na zboží a práci. Údaje o trvalé podpoře zařízení nebo programů (např. organizace finančně podporuje provoz veřejného zařízení) by měly obsahovat provozní náklady. Do této kategorie nepatří investice do právních a podnikatelských aktivit čistě komerčního charakteru. Dary politickým stranám sem sice patří, nicméně jsou detailněji popsány v ukazateli SO6. Jakékoliv investice do infrastruktury za účelem zajištění základních podnikatelských činností organizace (např. stavba silnice k dolu nebo k továrně) nebo za účelem zajištění chodu jednotlivých provozů organizace do této kategorie nepatří. Výpočet celkových investic může zahrnout infrastrukturu vybudovanou mimo hlavní obchodní aktivity reportující organizace, např. výstavba školy nebo nemocnice pro zaměstnance a jejich rodiny. Informace vyžadované tímto indikátorem by měly být k dispozici ve finančním oddělení, v pokladně nebo v účetním oddělení. Mezinárodní účetní standard (IAS) 12 o daních z příjmů, IAS 14 o segmentovém reportingu, IAS 18 o tržbách a výnosech a IAS 19 o zaměstnaneckých výhodách. 65

7 EC2 Finanční důsledky a další rizika i možné příležitosti, které pro aktivity organizace vyplývají v důsledku klimatických změn. Klimatické změny vytvářejí rizika a příležitosti pro organizace, jejich investory a zainteresované skupiny. Organizace mohou být díky změnám klimatického systému a počasí vystaveny reálnému riziku. Tato rizika mohou zahrnovat dopady v důsledku častějších a silnějších bouří, změn výšky mořské hladiny, změn průměrných teplot a dostupnosti vody. Mohou také ovlivňovat zdravotní stav pracovní síly (např. onemocnění související s horkem nebo šíření nákaz) a v konečném důsledku mohou vyžadovat i relokaci provozů organizace. Tak, jak vlády směřují k regulaci aktivit přispívajících ke klimatickým změnám, organizace přímo či nepřímo odpovědné za emise čelí rizikům, které přináší regulace v podobě zvyšování nákladů nebo dalších faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost. Limity na emise skleníkových plynů mohou pro organizace představovat i příležitosti, protože stimulují vývoj nových technologií a vytváření nových trhů. To platí především v případě organizací, které mohou efektivněji využívat nebo vyrábět energie a energetické výrobky. EN16 vyžaduje zveřejnění celkového množství emisí skleníkových plynů a EN18 vede ke zveřejnění údajů o celkovém dosaženém snížení těchto emisí a o iniciativách s cílem snížit objem emisí produkovaných reportující organizací. Regulatorních rizik (např. nákladů na aktivity a systémy vyžadované novými předpisy); Příležitostí nabízet nové technologie, produkty nebo služby řešící problémy vyplývající z klimatických změn a Potenciální konkurenční výhody plynoucí ze zavedených regulatorních nebo technologických opatření vynucených klimatickými změnami. 2.3 Uveďte, zda management kvantitativně vyhodnotil finanční důsledky (např. náklady na pojištění a kredit oxidů uhlíku, který reprezentuje snižování emisí, např. povolenky) klimatických změn pro organizaci. Kde je možné provést účelnou kvantifikaci, uveďte odhadované finanční dopady klimatických změn a nástroje použité při jejich kvantifikaci. Informace vyžadované tímto ukazatelem se mohou nacházet v záznamech nebo zápisech jednání správních orgánů organizace, včetně jednání environmentálních komisí. 2.1 Uveďte, zda nejvyšší správní orgán vaší organizace zvážil klimatické změny a s nimi spojená rizika a příležitosti pro vaší organizaci. 2.2 Popiště rizika a/nebo příležitosti vyvolané klimatickými změnami a jejich potenciální finanční důsledky pro reportující organizaci, včetně: Hrozeb spojených s fyzickými změnami v důsledku měnícího se klimatu (např. důsledky změn počasí a onemocnění souvisejících s horkem); 6

8 EC3 Pokrytí závazků stanovených v plánu zaměstnaneckých výhod. Nabídne-li organizace svým pracovníkům plán důchodového zabezpečení, prostředky přislíbené v rámci tohoto plánu se stávají dlouhodobými závazky vůči jeho účasníkům, neboť ti na něj budou spoléhat jako na zdroj svého dlouhodobého ekonomického zajištění. Definované plány zaměstnaneckých výhod mají potenciální dopady na zaměstnavatele ve smyslu závazků, které je nutné splnit. Typy plánů zabezpečení, jež jsou odlišné od uvedeného, nezaručují zaměstnancům ani důchodové zabezpečení ani kvalitu zaměstnaneckých výhod. Volba vhodného plánu nese důsledky jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Avšak řádně finančně zajištěný penzijní plán může napomoci přilákat a udržet stabilní pracovní sílu a podpořit dlouhodobé finanční a strategické plány zaměstnavatele. 2.1 Uveďte, zda struktura plánu důchodového zabezpečení, která je nabízena zaměstnancům, je založena na: Stanovených plánech/programech zaměstnaneckých výhod nebo Jiných typech výhod. 2.2 Uveďte, zda je povinnost zaměstnavatele přispívat na penzi v rámci stanovených plánů zaměstnaneckých výhod zajišťována ze všeobecných prostředků organizace nebo z prostředků vyčleněných ve zvláštním, pro tyto účely zřízeném fondu. 2.3 Jsou-li tyto závazky kryty všeobecnými prostředky organizace, uveďte odhadovanou výši těchto závazků. 2.4 Existuje-li na krytí těchto závazků zvláštní fond, uveďte: Do jaké míry lze očekávat, že prostředky vyčleněné zvlášť pro tyto účely postačí na krytí závazků organizace vyplývajících z uvedeného schématu; Východiska, na jejichž základě byl tento odhad učiněn a Kdy byl tento odhad proveden. 2.5 Není-li penzijní fond dostatečně finančně zajištěn, vysvětlete strategii a časový harmonogram pro doplnění chybějících prostředků (pokud existují). 2.6 Uveďte, jak velký příspěvek hradí zaměstnanci, případně zaměstnavatel (vyjádřený procentem z hrubé mzdy). 2.7 Uveďte, kolik zaměstnanců z celkového počtu je zapojeno do plánů důchodového zabezpečení (např. účast v povinných nebo dobrovolných schematech, regionálních nebo celostátních schematech nebo ve schematech s finančním dopadem). 2.8 Různé právní systémy (např. státy) různě interpretují a regulují výpočty pro stanovení finančních prostředků nezbytných pro pokrytí těchto plánů. Při výpočtu byste se měli řidit nařízeními a metodami platných právních systémů a uvést souhrnné údaje. Konsolidační techniky by měly být stejné jako při přípravě finančních výkazů organizace. Pamatujte, že důchodové plány podléhají mezinárodnímu účetnímu standardu (IAS) 19. Tento standard se však zabývá i jinými tématy. Plné pokrytí Prostředky vyčleněné na financování plánu se vyrovnají nebo předčí závazky, které vzniknou v důsledku zavedení tohoto plánu. Informace vyžadované tímto ukazatelem byste měli získat ve finančním nebo v účetním oddělení. Mezinárodní účetní standard (IAS) 19 zabývající se zaměstnaneckými výhodami. 87

9 EC4 Významné částky finanční pomoci poskytnuté od státu. Ukazatel EC4 se zabývá mírou finanční pomoci, kterou reportující organizace získala od státu. Poměr mezi objemem finanční pomoci od státu a výší zaplacených daní může hrát významnou roli při vytváření objektivního obrazu o stavu finančních transakcí mezi organizací a státem. Údaje uvedené v IAS 20 naleznete v účetním oddělení, nebudou však konsolidovány, jak tento ukazatel požaduje. Mezinárodní účetní standard (IAS) 20 o zúčtování vládních grantů a zveřejňování státní pomoci. 2.1 Uveďte souhrnné předpokládané finanční hodnoty pro následující údaje: Daňové úlevy/kredity; Subvence; Investiční granty, granty pro výzkum a vývoj a další, podobné typy grantů; Ocenění a odměny; Úlevy od poplatků; Finanční výpomoc od exportních úvěrových agentur (EÚAs); Finanční pobídky; Jiné finanční výhody získané nebo získatelné od jakéhokoliv státu pro jakýkoliv provoz. 2.2 Uveďte, zda je stát zastoupen v akcionářské struktuře. Významná finanční pomoc Významné přímé nebo nepřímé finanční výhody, které nejsou součástí transakce zboží a služeb, ale jsou to stimuly či kompenzace za vykonané činnosti, náklady, aktiva a nebo výdaje s nimi spojené. Poskytovatel finanční pomoci neočekává přímý finanční výnos z poskytnuté pomoci. 8

10 EC5 Rozsah poměrových ukazatelů standardní nástupní mzdy v porovnání s místní úrovní minimální mzdy v lokalitách, kde má organizace významné provozy. Finanční zajištění je jedním ze způsobů, jak může organizace investovat do svých zaměstnanců. Tento ukazatel dokladuje, jak organizace přispívá k blahobytu zaměstnanců ve významných provozních lokalitách. Ukazatel také poukazuje na konkurenceschopnost mezd vyplácených v organizaci a prezentuje informace potřebné pro vyhodnocení vlivu mezd na místní trh práce. Poskytování mezd nad zákonem stanovenou minimální úrovní může být jedním z faktorů, které přispívají k budování silných vztahů s komunitou a které posilují loajalitu zaměstnanců a společenský souhlas s činností organizace. Tento ukazatel je obzvláště závažný u organizací, které odměňují významný podíl svých zaměstnanců způsobem nebo v míře, jež se velmi blíží zákonným omezením nebo minimální mzdě. 2.1 Uveďte, zda mzdy pro významnou část zaměstnanců přesahují minimální zákonem stanovenou mzdu či nikoliv. 2.2 Porovnejte (v procentech) lokální minimální mzdu a standardní nástupní mzdu v organizaci. Porovnání proveďte pro významné provozní lokality. Lokální minimální mzda Minimální mzda představuje nejnižší odměnu, stanovenou za hodinu nebo jiný časový interval odvedené práce, povolenou zákonem. Některé země mají více než jednu stanovenou minimální mzdu (výše minimální mzdy se může lišit v jednotlivých provinciích nebo unijních státech, nebo mohou být stanovené různé úrovně minimální mzdy pro různé kategorie zaměstnanců). V takovém případě uveďte, k jaké minimální mzdě se vztahují publikované údaje. Nástupní mzda Nástupní mzda by měla být definována jako plná mzda nabízená nastupujícím zaměstnancům v nejnižší zaměstnanecké kategorii. Mzdy vyplácené stážistům nebo učňům by neměly být považovány za nástupní mzdy. Možné zdroje informací jsou: mzdové oddělení organizace, finanční či účetní oddělení a případně pokladna. Patřičná státní legislativa také může obsahovat informace vyžadované tímto ukazatelem. 2.3 Zjistěte, jak se tento poměr mění v jednotlivých provozních lokalitách. 2.4 Popište rozdělení poměru nástupní mzdy v organizaci a místních mezd. 2.5 Uveďte definici pro výraz významné provozní lokality. 2.6 Řídí-li se vaše organizace platovými výměry, měly by tyto být přepočítány na hodinovou mzdu. 2.7 Uveďte, zda je některým pracovníkům vyplácena pouze minimální mzda a pokud ano, uveďte, jak velké části zaměstnanců. Údaje zpracujte pro všechny významné provozní lokality organizace. Existuje-li několik úrovní minimální mzdy, uveďte, ke které úrovni se zveřejňované informace vztahují. 10 9

11 EC6 Politiky či koncepce, postupy a podíl výdajů směřujících k místním dodavatelům v místech, kde má organizace významné provozy. Možný vliv organizace na místní ekonomiku překračuje hranice přímého zaměstnávání, vyplácení mezd a placení daní. Organizace může nepřímo přilákat dodatečné investice do místní ekonomiky, pokud bude podporovat místní společnosti v dodavatelském řetězci. Reportující organizace může částečně získat nebo udržet společenský souhlas se svojí činností tím, že bude poukazovat na místní pozitivní ekonomické dopady a vlivy. Využívání místních zdrojů může být vhodnou strategií pro zajištění dodávek z místních ekonomik a současně jejich podporu a stabilizaci. Pro geograficky odlehlé lokality může jít dokonce o nejefektivnější strategii. Míra lokálních výdajů může taktéž představovat významný příspěvek místní ekonomice a může být významným faktorem při udržování pozitivních vztahů s místní komunitou. Platí však, že celkový efekt využívání místních zdrojů závisí na dlouhodobě udržitelné existenci dodavatele. 2.5 Upozorněte na jiné faktory ovlivňující výběr dodavatelů, než jen jejich geografické umístění (např. náklady, výsledky v environmentální a společenské oblasti). Místní dodavatelé Poskytovatelé materiálů, produktů a služeb, kteří působí na stejném geografickém trhu jako reportující organizace (tj. dodavatelé, kteří nejsou placeni na mezinárodní úrovni) a jsou součástí jejího dodavatelského řetězce. Geografická definice lokálního/ místního se může různit. Vzhledem k podmínkám se může vztahovat k jednotlivým městům, regionům v rámci jedné země, nebo k celým malým státům. 2.1 Uveďte geografickou definici výrazu lokální/ místní, jak jí rozumí reportující organizace. 2.2 Pro následující výpočty platí: údaje uváděné v procentech by měly být založeny na fakturách a závazcích učiněných v průběhu sledovaného období (tj. je dodržována časová souvislost zachycená v účetnictví). 2.3 Uveďte, zda má organizace směrnici nebo popsané postupy pro upřednostňování místních dodavatelů. Směrnice a postupy mohou být buď globální (tj. pro celou organizaci), nebo pro konkrétní lokality. 2.4 Pokud taková směrnice existuje, uveďte procento rozpočtu vyčleněné na nákup materiálu a služeb od lokálních dodavatelů, členěno podle významných provozních lokalit (např. % zboží a zásob nakoupených v místě). Lokální nákupy zboží a zásob mohou být řízeny buď rozpočtem provozní lokality, nebo centrálním rozpočtem z ústředí organizace. 10

12 EC7 Postupy místního náboru a podíl pracovníků vrcholového vedení pocházejících z místního společenství v lokalitách, kde má organizace významné provozy. Při výběru zaměstnanců a vyšších manažerů je třeba zvážit mnoho různých faktorů. Obsazení vyšších manažerských pozic z řad členů místních společenství může být prospěšné jak pro místní komunity, tak pro organizaci, která tak zlepší svou schopnost porozumět místním potřebám. Diverzita v manažerském týmu a jeho částečné obsazení z řad místního obyvatelstva může posílit lidský kapitál oranizace a být ekonomickým přínosem pro místní komunitu i přínosem pro schopnost organizace rozumět místním poměrům a vazbám. 2.1 Uveďte, zda má organizace globální směrnici nebo postupy, jejichž cílem je upřednostnění místních kandidátů při výběrových řízeních na pracovní pozice v provozních lokalitách. 2.2 Pokud ano, uveďte poměr vyšších manažerů ve významných provozních lokalitách pocházejících z řad členů místních komunit. Pro procentuální výpočet použijte údaje o zaměstnancích pracujících na plný úvazek. 2.3 Uveďte definici pro výraz vyšší management. Lokální/místní Lokální/místní jsou jedinci, kteří se buď narodili, nebo mají právo přebývat neomezeně dlouhou dobu (např. naturalizovaní cizinci nebo držitelé trvalých povolení k pobytu) v oblasti stejného geografického trhu, v jakém působí provoz reportující organizace. Reportující organizace může zvolit vlastní definici výrazu lokální/ místní, protože v některých případech lze za lokální považovat města, regiony, nebo dokonce i malé státy. Definice tohoto výrazu by však vždy měla být uvedena. Informace vyžadované tímto ukazatelem byste měli získat v personálním útvaru nebo v útvaru řízení lidských zdrojů

13 EC8 Vývoj a dopad infrastrukturních investic a služeb zajišťovaných především v obecně prospěšném zájmu - zapojení do komerčních aktivit, příspěvky v naturáliích, bezplatně poskytované služby. Organizace neovlivňuje ekonomiku pouze tvorbou a distribucí ekonomické hodnoty, ale také svými investicemi do infrastruktury. Přínosy infrastrukturních investic mohou přesáhnout rozsah vlastních podnikatelských aktivit organizace a jejich vliv může být dlouhodobější. Investice do infrastruktury mívají podobu dopravních spojení, veřejných služeb, veřejných sociálních zařízní, sportovních středisek, středisek zdravotní a sociální péče atd. Kromě investic do vlastních provozů představují investice do infrastruktury opatření v podobě kapitálového příspěvku ekonomice. Podporované služby Veřejně prospěšné činnosti zajišťované buď formou finančního krytí provozních nákladů stávající veřejně prospěšné organizace, nebo poskytnutím vlastních zaměstnanců, kteří tyto činnosti vykonají. Veřejně prospěšné činnosti mohou zahrnovat veřejné služby. Informace vyžadované tímto ukazatelem můžete získat ve finančních nebo účetních odděleních nebo v pokladně. 2.1 Popište významné investice (např. velikost, náklady, trvání) a podporu, jakou jim vaše organizace poskytuje. Dále uveďte současné a budoucí dopady a vlivy (pozitivní i negativní) těchto investic na komunity a místní ekonomiky. Uveďte, zda tyto investice představují zapojení do komerčních aktivit, příspěvky v naturáliích nebo bezplatně poskytované služby. 2.2 Uveďte, zda organizace nejprve vyhodnotila potřeby místních společenství a zda zjišťovala, jaká infrastruktura a jiné služby jsou nejvíce potřeba. Pokud ano, stručně popište výsledky této analýzy. Infrastruktura Zařízení (např. místní vodárna a vodovod, silnice, škola nebo nemocnice) vybudovaná za účelem poskytování veřejných služeb nebo statků a nikoliv pro komerční účely. Organizace neočekává, že jí z těchto zařízení poplyne finanční zisk. 12

14 EC9 Vysvětlení a popis významných nepřímých hospodářských dopadů, včetně rozsahu těchto dopadů. Nepřímé ekonomické dopady jsou důležitou součástí ekonomického vlivu organizace v kontextu udržitelného rozvoje. Zatímco přímé ekonomické dopady a tržní vliv se většinou zaměřují na okamžité důsledky monetárních toků směrem k zainteresovaným skupinám, nepřímé ekonomické dopady zahrnují dodatečné efekty, které vznikají v důsledku oběhu peněz ekonomikou. Přímé ekonomické dopady jsou často měřeny hodnotou transakcí mezi reportující organizací a jejími zainteresovanými skupinami, zatímco nepřímé ekonomické dopady jsou, někdy i nepeněžní, výsledky těchto transakcí. Nepřímé dopady jsou důležité aspekty, které souvisí s rolí organizace coby účastníka nebo hybné síly socio-ekonomické změny. Tato role je nejvýznamnější v rozvojových ekonomikách. Nepřímé dopady jsou zvláště důležité ve vztahu k místním komunitám a regionálním ekonomikám, a proto by se měly vyhodnocovat a zveřejňovat. Nepřímé ekonomické dopady jsou, pro manažerské účely, důležitou předzvěstí vznikající hrozby pro pověst organizace nebo vznikajících příležitostí pro upevnění a rozšíření pozice na trhu nebo pro upevnění a posílení společenského souhlasu s činností organizace. 2.1 Popište, jaké kroky vaše organizace podstoupila, aby lépe porozuměla, jaké nepřímé ekonomické dopady vyvolávají její činnosti na národní, regionální nebo místní úrovni. 2.2 Uveďte příklady nepřímých ekonomických dopadů jak pozitivních, tak negativních, vzniklých v důsledku aktivit vaší organizace. Například: Měnící se produktivita organizací, sektorů nebo celé ekonomiky (např. širším přijetím nebo distribucí informačních technologií); Ekonomický vývoj v oblastech větší chudoby (např. počet osob závislých na příjmech jednoho pracovníka); Ekonomický dopad zlepšení nebo zhoršení společenských nebo environmentálních podmínek (např. jak se mění trh práce v oblasti, kde se struktura podniků mění z malých rodinných farem na velké plantáže, nebo jaké jsou ekonomické dopady znečištění životního prostředí); Dostupnost produktů a služeb pro nízkopříjmové společenské vrstvy (např. jak přispívají zvýhodněné ceny léků ke zlepšení celkového zdraví populace, která se pak může více angažovat v místní ekonomice; jak přesahují ceny produktů a služeb ekonomické možnosti nízpopříjmových společenských vrstev); Posilování dovedností a znalostí mezi příslušníky profesního společenství nebo v rámci geografické lokality (např. potřeba dodavatelské základny působí jako magnet pro společnosti s kvalifikovanými pracovníky, což vede ke vzniku nových vzdělávacích institucí); Pracovní místa podporovaná v rámci dodavatelského nebo odběratelského řetězce (např. jaký dopad má růst nebo redukce vaší organizace na dodavatele); Ekonomické dopady povzbuzující, zmocňující nebo omezující přímé zahraniční investice (např. rozšíření nebo uzavření infrastrukturní služby v rozvojové zemi může vést ke zvýšení nebo smížení přímých zahraničních investic); Ekonomické dopady přesunutí provozů nebo aktivit organizace (např. outsourcing pracovních pozic do zahraničí); Ekonomický dopad použití výrobků a služeb (např. jak ovlivňuje používání určitého produktu nebo využivání určité služby ekonomický růst). 2.3 Uveďte význam těchto dopadů v kontextu externích benchmarků a priorit zainteresovaných skupin, jako jsou národní a mezinárodní standardy, protokoly a veřejná politika

15 Nepřímý ekonomický dopad Dodatečné důsledky vyplývající z přímých dopadů finančních transakcí a peněžních toků mezi organizací a jejími zainteresovanými skupinami. Ekonomický dopad Změna v produkčním potenciálu ekonomiky ovlivňující jak ekonomický blahobyt komunity nebo zainteresovaných skupin, tak dlouhodobé vyhlídky rozvoje. 14