Zájem o půjčky v eurech roste, domácí banky rozpůjčovaly šest miliard

Transkript

1 Monitoring Zájem o půjčky v eurech roste, domácí banky rozpůjčovaly šest miliard V Česku přibývá firem, které financují podnikání půjčkami v cizí měně. Svědčí o tom prudký nárůst eurových úvěrů poskytnutých domácími peněžními ústavy. Podle údajů České národní banky dlužily podniky na konci července v unijní měně bezmála o sedm procent více než loni. Zájem firem o korunové půjčky se přitom oproti loňsku naopak mírně snížil. V pozadí trendu stojí především sázky na silnější korunu. Podíl úvěrů v eurech nám roste. Zejména klienti s eurovými příjmy se více než v minulosti chrání proti předpokládanému budoucímu posílení koruny. Podíl těchto úvěrů se zvyšuje ve všech hlavních oblastech firemního financování, nejvíce je nárůst znát v oblasti projektového financování, kde se podíl eurových úvěrů téměř zdvojnásobil, uvádí Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank. Jelikož se centrální banka zavázala bránit slabší korunu až do roku 2016, zájem o euroúvěry roste především v případě dlouhodobého financování. V delším horizontu se po ukončení intervencí předpokládá obnovení trendu posilování koruny, což by pro dlužníka znamenalo lepší pozici, a tím i úvěr v cizí měně se stává výhodnější, uvádí Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy. Podle expertů stojí za rostoucím zájmem o domácí cizoměnové půjčky i stav úvěrového trhu v eurozóně. Podniky, které se v minulosti financovaly ze zahraničí, nyní za situace zadřeného úvěrového kanálu v eurozóně přecházejí raději k lokálním bankám, vysvětluje David Navrátil z České spořitelny. Zájem o úvěry v eurech roste i přes vyšší úroky Zájem o půjčky ve společné měně vzrostl navzdory faktu, že úrok může být o něco vyšší. U klientů z řad firem, které mají tržby v jiné měně, než ve které splácejí úvěr, se může projevit vyšší riziková přirážka kvůli kurzovým pohybům, dodává Kofroň. Zatímco před rokem se úvěry v eurech podílely na celkovém dluhu firem z necelých 18 procent, letos je to už více než 20 procent. Domácí banky aktuálně evidují firemní půjčky v objemu převyšujícím šest miliard eur. Podle odborníků mají být euroúvěry stále dostupnější.

2 Evropská centrální banka v následujících měsících dále uvolní svou měnovou politiku, lze tedy i nadále očekávat zvýšený zájem českých firem o úvěry v zahraničních měnách, uvádí Tomáš Holinka z Moody s. Zdroj: Průměrná mzda v Česku vzrostla na korun Průměrná mzda v Česku se v letošním druhém čtvrtletí meziročně zvýšila o 583 korun na celkových korun. Nominální růst tak činil 2,3 procenta. Reálně, po odečtení inflace, mzda vzrostla o 2,1 procenta, informoval Český statistický úřad. Výsledek tak předčil odhady analytiků, kteří očekávali reálný růst mezd zhruba o dvě procenta. Analytici v komentáři k odhadům upozornili, že růst mezd zpomalil ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Důvodem je ovšem především mimořádné vyplácení odměn v prvním čtvrtletí, kdy průměrná mzda stoupla meziročně o 3,3 procenta a po odečtení inflace o 3,1 procenta na korun. Ekonomické oživení je evidentní, a tak si firmy mohou dovolit postupně zvyšovat platy. Rozhodně nejde o jednorázové plošné zvyšování, uvedl k odhadům za druhé čtvrtletí analytik Home Credit Michal Kozub. Stále ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Průměrná mzda v Česku loni ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 297 korun na korun. Růst tak nominálně činil 1,2 procenta. Reálně, po odečtení inflace, se mzda ovšem snížila o 0,3 procenta.

3 Medián mezd činil ve druhém čtvrtletí korun. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení, to znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Spotřebitelské ceny ve druhém čtvrtletí stouply o 0,2 procenta, objem mezd se zvýšil o tři procenta a počet zaměstnanců o 0,6 procenta. V podnikatelské sféře ČSÚ zaznamenal růst průměrných mezd nominálně o 2,5 procenta a reálně o 2,3 procenta. V nepodnikatelské sféře se průměrná mzda nominálně zvýšila o 1,7 procenta, reálně byla vyšší o 1,5 procenta. Zdroj: Centrální bankéři se těší přílišné důvěře Rozbujelé finanční trhy, ceny aktiv na nebezpečně rekordních hodnotách a i konzervativní investoři natlačení do rizikových investic to jsou vedlejší účinky léčby, kterou finančnímu světu naordinovaly centrální banky v postkrizové realitě. Centrální banky, které svojí politikou pravděpodobně zachránily svět od finančního kolapsu, nyní čelí novým výzvám. Musejí vrátit rozvinuté ekonomiky na dráhu udržitelného růstu i bez dopingu v podobě extrémně levných peněz. Finanční trhy poslední roky těží z toho, že důvěřují centrálním bankám a považují je za nejlepší kamarády. V jistém okamžiku to ale musí být potvrzeno něčím hmatatelným, řekl

4 deníku Financial Times Mohamed El-Erian, hlavní ekonomický poradce konglomerátu Allianz. Za posledních šest let se sázkou na podporu centrálních bank dalo solidně vydělat. Celosvětový akciový index FTSE All World od března 2009 posílil o 150 procent, americký S&P 500 dokonce o 200 procent. Máme za sebou růst akciových trhů, který se už nemusí opakovat, podotýká Petr Šimčák, investiční ředitel Pioneer Investments. Různé banky, různé pozice Největší centrální banky světa jsou nyní v rozdílných pozicích. Zatímco ECB měnovou politiku ještě více rozvolňuje, Bank of England či americký Fed již přemýšlejí nad načasováním prvního postkrizového zvýšení úrokových sazeb. Největší obavou je, že Fed začne sazby zvyšovat příliš brzy, takže raději vyčká a nakonec začne příliš pozdě, říká Šimčák. Navigovat největší světové ekonomiky do bezpečných vod bude vyžadovat technické dovednosti a dobrý úsudek centrálních bankéřů. S nabobtnanými účetními knihami centrální banky nyní dominují trhům, ze kterých vytlačily privátní sektor. Existuje oprávněná obava, že finanční trhy jsou příliš závislé na centrálních bankách a bez jejich pomoci se zřítí jak domeček z karet. Centrální banky jsou nyní jako sádra, která obalila polámané trhy, pokud tu sádru odstraníme, nevíme, zda se trhy udrží na vlastních nohou bez podpory centrálních bankéřů, řekl Bloombergu John Nugée, bývalý činitel Bank of England. Zdroj:

5 Kvůli sankcím přijdou firmy o 19 miliard na pojistném Podle odhadu státní Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) bude kvůli sankcím výpadek jen v pojištěném vývozu během následujících dvanácti měsíců 19 miliard korun, informovaly o tom Lidové noviny. "Tento odhad se týká období jednoho roku od letošního září," řekla mluvčí EGAP Hana Hikelová. Jde o obchody, které nebude možné uskutečnit kvůli evropským sankcím vůči Rusku, odvetným opatřením a následnému zhoršení hospodářských vztahů. Podle vládního materiálu, který kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) předložil ve čtvrtek jako podklad na sněmovního evropského výboru, by se přímý dopad sankcí mohl týkat zejména takzvaného zboží dvojího užití, tedy výrobků použitelných v civilním i vojenském sektoru. Vláda letos zatím vydala povolení vyvézt tohoto zboží do Ruska v objemu 1,7 miliardy korun, za celý rok by to mohlo být až o miliardu více. Vládní materiál také tvrdí, že je ohroženo 750 pracovních míst v českém průmyslu. Lego zvedlo v prvním pololetí zisk i tržby o více než desetinu Zisk i tržby dánského výrobce hraček Lego v prvním pololetí stouply o více než desetinu, hospodářské výsledky výrazně podpořil úspěch animovaného filmu Lego příběh. Společnost tak předstihla amerického výrobce hraček Mattel a z hlediska zisku i tržeb je pro tuto chvíli největším výrobce hraček na světě, informoval server listu The Wall Street Journal. Čistý zisk se zvýšil o 14 procent na 2,7 miliardy dánských korun (deset miliard korun), zatímco tržby vzrostly o 11 procent na 11,5 miliardy dánských korun (téměř 43 miliard korun). Byly tak o něco vyšší než pololetní tržby Mattelu, známého výrobou panenek Barbie. Lego nyní investuje 1,73 miliardy korun do rozšíření kladenského závodu, ve kterém tak vznikne 600 nových pracovních míst. Firma projekt zahájila loni na podzim, na konci letošního května pro ni vláda schválila investiční pobídku zhruba 46 milionů korun. Francouzský anitmonopolní úřad vyhrál nad Nestlé Švýcarská potravinářská společnost Nestlé ustoupila tlaku francouzských antimonopolních úřadů ohledně výroby kávových kapslí pro své kávovary Nespresso. Firma přistoupila na to, že konkurentům ve Francii i v zahraničí usnadní výrobu neznačkových kapslí, které se dají použít v těchto přístrojích. Vyplývá to z dohody, kterou ve čtvrtek oznámili regulátoři. Společnost Nespresso své konkurenty upozorní s minimálně čtyřměsíčním předstihem na jakékoli technické změny v kávovarech, které mohou kolidovat s dostupnými kapslemi, a pošle jim testovací prototypy. Firma také podle agentury Reuters nebude zákazníky odrazovat od toho, aby používali jiné značky. Nespresso se kvůli kávovým kapslím potýkalo se stále větším tlakem ze strany výrobců levnějších produktů. Na to firma reagovala žalobami a několika pokusy zdokonalit v nedávných letech své kávovary tak, aby v nich byly konkurenční kapsle nepoužitelné, sdělili regulátoři. Zdroj:

6 Evropská centrální banka nečekaně snížila úrokové sazby na nová rekordní minima (zpráva ze ) Evropský trh nečekal, že úrokové sazby budou dále klesat. Přesto šéf Evropské centrální banky Mario Draghi ve čtvrtek oznámil snížení na rekordních 0,05 procenta základní sazby a záporná čísla depozitní sazby. ECB opatřením reaguje na hrozbu deflace. Depozitní sazbu, za niž si u ní krátkodobě ukládají peníze komerční banky, navíc srazila hlouběji do záporného pásma. Banka chce snížením úroků, od nichž se odvíjejí úvěrové náklady v eurozóně, podpořit slábnoucí ekonomiku a zabránit propadu do deflace. Další snížení sazeb finanční trhy už nečekaly, protože šéf ECB Mario Draghi po červnovém posunutí základní sazby na nové minimum a také po přesunu depozitní sazby do záporného pásma řekl, že v sazbách "jsme z praktických hledisek na dolní hranici". Trh naopak čekal, že Draghi pak na následné tiskové konferenci ohlásí nová opatření na podporu ekonomiky eurozóny. ECB se dostala pod silný tlak na takový zákrok, když Draghi minulý měsíc prohlásil, že inflační očekávaní dál klesají a že ECB proti tomu zasáhne "všemi dostupnými nástroji". Meziroční míra inflace v eurozóně v srpnu klesla na nové pětileté minimum 0,3 procenta. Je už hluboko pod cílovou úrovní dvou procent i pod úrovní jednoho procenta, kterou ECB označuje za "nebezpečnou zónu". Ekonomický růst v zemích eurozóny se navíc v letošním druhém čtvrtletí zastavil vlivem poklesu německé ekonomiky a pokračující stagnace ve Francii. ECB snížila depozitní sazbu na minus 0,2 procenta z minus 0,1 procenta. Rovněž snížila krajní zápůjční sazbu, za niž si od ní komerční banky půjčují nouzové úvěry, na 0,30 procenta. Zdroj: