Analýza systému měření VDA5/MSA ME IMS 120
|
|
- Petra Vítková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Výklad požadavků normy ISO vydání 2003 Systémy managementu měření Požadavky na procesy měření a měřicí vybavení z pohledu analýzy měřícího systému a jeho hodnocení dle metodik VDA 5, QS MSA Požadavky kladené na Proces měření jsou podrobně definovány normou ISO vydání 2003: Návrh procesu měření Metrologické požadavky musí být určeny na základě požadavků zákazníka, organizace, a zákonů i předpisů. Procesy měření navržené tak, aby splňovaly specifikované požadavky, musí být dokumentovány, validovány a pokud je to nezbytné, dohodnuty se zákazníkem. U každého procesu měření musí být identifikovány odpovídající prvky procesu a nástroje řízení. Volba prvků a regulačních mezí musí být úměrná riziku neplnění specifikovaných požadavků. Tyto prvky procesu a nástroje řízení musí zahrnovat vlivy obsluhy, vybavení, podmínky prostředí, ovlivňujících veličin a metod použití. Proces měření musí být navržen tak, aby předcházel nesprávným výsledkům měření a musí zajistit okamžité zjištění nedostatků a včasná opatření k nápravě. Funkční charakteristiky požadované pro zamýšlené použití procesu měření musí být identifikovány a kvantifikovány. Realizace procesu měření Proces měření musí být realizován za řízených podmínek, navržených tak, aby splňovaly metrologické požadavky. Řízené podmínky musí zahrnovat: použití potvrzeného vybavení, použití validovaných postupů měření, dostupnost požadovaných informačních zdrojů, udržování požadovaných podmínek prostředí, použití odborně způsobilých zaměstnanců,, správné zaznamenávání výsledků zavedení monitorování, jak je specifikováno. Nejistota měření Nejistota měření musí být odhadována pro každý proces měření, zahrnutý v systému managementu měření Odhady nejistoty musí být zaznamenány. Analýza nejistot měření musí být dokončena před metrologickou konfirmací měřicího vybavení a před validací procesu měření. Všechny známé zdroje variability měření musí být dokumentovány. Jaromír Palán PALSTAT s.r.o. Vrchlabí 03/ / 23
2 Návod k naplnění požadavku: Zahrnuté koncepce a metody, které mohou být použity při kombinaci složek nejistoty a prezentované výsledky, jsou uvedeny v Návodu na vyjádření nejistoty při měření (GUM). Použití dalších dokumentovaných a akceptovaných metod je dovoleno. Je možné, že některé složky nejistoty budou velmi malé v porovnání s jinými složkami a mohly by vést k jejich příliš detailnímu stanovení, které je technicky nepodložené a ekonomicky neúnosné. V tom případě by mělo být rozhodnutí a jeho oprávněnost zaznamenána. V každém případě úsilí vynaložené na stanovení a zaznamenání nejistot měření by mělo být úměrné důležitosti výsledků měření vzhledem k jakosti produktu organizace. Stanovení nejistot smí být provedeno formou všeobecných prohlášení pro podobné typy měřicího vybavení, s promítnutím do jednotlivých procesů měření. Nejistota výsledku měření by měla vzít v úvahu i nejistoty kalibrace měřicího vybavení. Při odhadu nejistot je dovoleno přiměřené použití statistických metod pro analýzu výsledků předcházejících kalibrací a posouzení výsledků kalibrací několika podobných prvků měřicího vybavení. Jaromír Palán PALSTAT s.r.o. Vrchlabí 03/ / 23
3 Pro splnění výše uvedených požadavku v automobilovém průmyslu jsou zpracovány dvě základní metodiky pro analyzování procesů měření. q Způsobilost kontrolních procesů dle požadavků VDA 5 q MSA Analýza systému měření Measurement systems analysis Third edition QS9000 Jaromír Palán PALSTAT s.r.o. Vrchlabí 03/ / 23
4 Způsobilost kontrolních procesů dle požadavků VDA 5 Účel metodiky Výklad postupů při řešení základních oblastí procesu měření Použitelnosti kontrolních prostředků Vhodnosti kontrolních procesů Přihlédnutí k nejistotám měření Upozornění!!! Metodika VDA 5 se vztahuje pouze k měření geometrických veličin Obsah metodiky VDA 5 Způsobilost kontrolních procesů popisuje postupy: pro zjištění nejistoty měření, pro stanovení použitelnosti kontrolních prostředků, pro důkaz způsobilosti kontrolních procesů a doporučení pro mezní hodnoty, pro přihlédnutí k nejistotě měření při hodnocení výsledku měření ve vztahu ke shodě nebo neshodě se stanovenou tolerancí přispívá tím ke zvýšení důvěry k měřicím prostředkům a zlepšení jejich porovnatelnosti. Oblasti použití metodiky Stanovení pro které měřící a kontrolní procesy se bude používat Definování znaků jakosti kóty, které má systém použít. Všeobecný průběh určení způsobilosti kontrolního procesu V rámci monitorování a měření procesů, produktu se musí použít vhodné metody pro monitorování a měření charakteristik produktu k ověření, zda jsou splněny požadavky kladené na produkt. Jaromír Palán PALSTAT s.r.o. Vrchlabí 03/ / 23
5 K ověření, zda jsou splněny požadavky kladené na charakteristiky/kóty produktu se musí uplatnit: Krok 1 Použitelnost kontrolních prostředků Při posuzování použitelnosti kontrolních prostředků je nutné přihlédnout k následujícím kritériím. Rozlišení Nejmenší kontrolovatelná tolerance T min Hodnocení použitelnosti se provádí obecně před prvním použitím, po změnách po údržbě po poruše. U kontrolních prostředků vázaných ke kontrolovaným výrobkům se standardní nejistota kontrolního prostředku U PM určuje hlavně pomocí statistického vyhodnocení řad měření jednotlivých charakteristik / kót produktu - hodnocené nejistotou typu A. U univerzálních kontrolních prostředků se napřed zkontroluje dodržení mezních hodnot chyb podle údajů výrobce, příp. normy, a to měřením. Pak se určí standardní nejistota kontrolního prostředku pomocí hodnot mezních chyb- nejistota typu B. U kalibrů se získá důkaz o dodržení normovaných nebo zvlášť dohodnutých jmenovitých rozměrů a tolerancí kalibru. Jaromír Palán PALSTAT s.r.o. Vrchlabí 03/ / 23
6 Důkaz použitelnosti kontrolního prostředku pro různé koncepce kontroly Pro stanovení jednotlivých komponent nejistoty, příp. odhadu standardní nejistoty z mezí chyb kontrolního prostředku platí postupy Standardní nejistota kontrolního prostředku z mezních hodnot chyb Standardní nejistota kontrolního prostředku z komponent nejistoty specifických pro kontrolní prostředek Jaromír Palán PALSTAT s.r.o. Vrchlabí 03/ / 23
7 Přehled k posouzení použitelnosti kontrolního prostředku K posouzení použitelnosti kontrolního prostředku se má propočítat shrnutí nejistot ve shodě s Kalibrační nejistotu ztělesněné míry u kal Nejistotu ze seřízení kontrolního prostředku a opakované směrodatné odchylky u w Nejistotu ze systematických odchylek u sys Kontrolní prostředek je pro přepokládané použití použitelný, jestliže je splněna podmínka T Tmin T tolerance kontrolovaného znaku Tmin - nejmenší kontrolovatelná tolerance kontrolního prostředku. Jaromír Palán PALSTAT s.r.o. Vrchlabí 03/ / 23
8 Krok 2 Důkaz způsobilosti kontrolních procesu Při kontrolách měřením se důkaz způsobilosti kontrolního procesu provádí stanovením nejistoty specifické pro měřicí úlohy se zahrnutím všech dominantních komponent vlivu. K určení metrologických požadavků na kontrolní proces se uvádí ukazatel způsobilosti g PP. Ten je definován v souladu s normou DIN EN ISO :1999 jako podíl g PP =2 U/ T Hodnota g PP odpovídá zúžení tolerance pro oblast shody Ukazateli způsobilosti kontrolního procesu je přiřazena mezní hodnota. Jestliže se dokáže, že kontrolní proces dodržuje mezní hodnotu G PP g PP pak se kontrolní proces ohodnotí jako způsobilý. Pro mezní hodnotu G PP se doporučuje 0,2...0,4 Jaromír Palán PALSTAT s.r.o. Vrchlabí 03/ / 23
9 Komponenty ovlivňující kontrolní proces Vliv komponent nejistoty na výsledek měření se kvantifikuje pomocí výpočtu standardních nejistot u(x)i. Určení standardní nejistoty se dá provést pomocí Vyhodnocení řad naměřených hodnot (metoda A; určení u(x A ) i ) Ze zjištěných naměřených hodnot lze uvést standardní nejistotu. Směrodatná odchylka z těchto středních hodnot odpovídá standardní nejistotě ovlivňující veličiny Použitím předchozích informací (metoda B; určení u(x B ) i ) Konkrétní zdroje / komponenty ovlivňující nejistoty měřícího procesu: Prostředí Důležité komponenty v prostředí ovlivňující kontrolní proces jsou např.: Obsluha Teplota, Osvětlení, Vibrace, Znečištění, Vlhkost vzduchu aj. Vlivy obsluhujících na nejistotu výsledků měření pocházejí z různých schopností a dovedností kontrolora při měření: Rozdílné síly při měření, Chyba odečtení v důsledku paralaxy, Fyzický a psychický stav kontrolora, Kvalifikace, motivace a pečlivost. Kontrolovaný objekt Vlivy kontrolovaných objektů se dají rozpoznat, jestliže se např. měří stejný znak na různých místech kontrolovaného objektu Pocházejí např. z: Odchylek podoby (tvarové a povrchové odchylky), Vlastností materiálu (napr. Pružnosti), Nedostatečné vlastní stability. Jaromír Palán PALSTAT s.r.o. Vrchlabí 03/ / 23
10 Příklad záznamu propočtu nejistot kontrolního procesu Jaromír Palán PALSTAT s.r.o. Vrchlabí 03/ / 23
11 Krok 3 Přihlédnutí k nejistotám měření V normě DIN EN ISO se požaduje přihlédnutí k nejistotě měření v kontrolních rozhodnutích. Stanovením oblastí shody, příp. neshody lze přihlédnout k vlivu nejistoty měření. Přihlédnutí k nejistotám měření u tolerančních mezí Tolerance stanovené konstruktérem podle funkčních hledisek je nutné dodržet. Dohoda o oblastech shody a neshody se uzavírá podle obecného průběhu znázorněného v obr. Rozlišuje se mezi kontrolními procesy používanými pro statistickou regulaci procesů kontrolními procesy, které slouží důkazu shody kontrolovaných znaků se zadáním. Jaromír Palán PALSTAT s.r.o. Vrchlabí 03/ / 23
12 Interval shody pro výrobce Aby se předešlo k překračování tolerančních mezí způsobenému nejistotou měření, smí výrobce využít jen definovaný toleranční interval. Velikost oblasti shody pro výrobce odpovídá toleranci zmenšené o nejistotu měřeni. Interval shody pro odběratele Aby se předešlo případům sporů při následném měření odběratelem, musí odběratel přijmout naměřené hodnoty v oblasti, která je větší ne: tolerance. Velikost oblasti shody pro odběratele odpovídá toleranci s připočtením nejistoty měření. Lineární přihlédnutí k nejistotě měření Interval shody pro výrobce T = T - 2.U Interval shody pro odběratele T = T + 2.U Lineární přihlédnutí k nejistotě měření se přijímá nezávisle na zákonitosti rozdělení naměřené řady. Je založeno na rovnoměrném rozdělení naměřených hodnot. Kvadratické přihlédnutí k nejistotě měření Srovnatelně větší rozptyl ve výrobním procesu se může zajistit kvádratickým přihlédnutím k nejistotě měření. Pro použití tohoto postupu vypočtu musí být hodnoty rozděleny normálně. Podrobný popis metodiky viz. výklad Způsobilost kontrolních procesů dle požadavků VDA Metodiky managementu jakosti Jaromír Palán PALSTAT s.r.o. Vrchlabí 03/ / 23
13 Základní výklad přístupu pro analýzu systému měření dle metodiky QS 9000 MSA Analýza systému měření Třetí vydání Účelem tohoto dokumentu je poskytnout postupy pro posuzování kvality systému měření. Ačkoliv jsou tyto směrnice dosti obecné, aby mohly být použity pro libovolný systém měření, jsou určeny především pro systémy měření používané v oblasti průmyslu.hlavně je zaměřen na systémy měření, u nichž lze čtení na každém dílu opakovat. Proces měření je považován za výrobní proces, který na svém výstupu dává čísla (data). Posuzování systému měření tímto způsobem je užitečné, protože nám umožňuje uplatnit všechny koncepce, filozofii a nástroje, které již prokázaly svou užitečnost v oblasti statistické regulace procesu. Přístup směrnice QS 9000 MSA k problematice Nejistota měření Normy na systémy jakosti, např. QS-9000 nebo ISO/IEC TS požadují, aby nejistota měření byla známa a odpovídala požadované způsobilosti měření libovolného kontrolního, měřícího nebo zkušebního zařízení. V podstatě je nejistota interval přiřazený výsledku měření, který popisuje rozsah, v rámci definované konfidenční úrovně, v němž se očekává, že leží pravá hodnota měření. Nejistota měření je běžně uváděna jako oboustranná veličina. Nejistota je kvantitativním vyjádřením věrohodnosti měření. Jednoduše se tento pojem vyjádří jako: Pravá hodnota měření = pozorovaná hodnota měření (výsledek) ± U Tento interval by měl zohledňovat všechny významné zdroje variability měření v procesu měření plus významné chyby kalibrace, hlavních etalonu, metody, prostředí a jiné, které nebyly dříve v procesu měření zohledněny. V mnoha případech bude tento odhad využívat pro kvantitativní vyjádření těchto významných směrodatných chyb metody MSA a GRR. Aby se zajistila neustálá přesnost odhadu, je vhodné periodicky provádět opakované přehodnocování nejistoty vztažené k procesu měření. Nejistota měření a MSA Hlavním rozdílem mezi nejistotou a MSA je to, že MSA se zaměřuje na porozumění procesu měření, přičemž stanoví velikost chyby v procesu, a posouzení adekvátnosti systému měření pro kontrolu a řízení produktu a procesu. MSA napomáhá porozumění a zlepšení (zmenšení variability). Nejistota je interval hodnot měřena výsledek měření a o němž se tvrdí, že uvnitř něho leží pravá hodnota měření. Jaromír Palán PALSTAT s.r.o. Vrchlabí 03/ / 23
14 Filozofie MSA Fáze 1 Pochopte proces měřeni. Zkoušení ve fázi1 představuje posouzení zaměřené na ověření, zda se měří správná proměnná ve vlastní poloze znaku podle specifikace návrhu systému měření. (Ověří se přípravky a upínací zařízeni, jestliže se v daném případě používají.) Rovněž, zda existují nějaké kritické problémy související s prostředím, které jsou vzájemně svázány s měřením. Ve fázi l se má pro vyhodnocení vlivu pracovního prostředí na parametry systému měření využit statisticky navržený experiment (zaměřený např. na strannost, linearitu, opakovatelnost a reprodukovatelnost). Výsledky testů získané ve fázi l mohou ukázat, že pracovní prostředí významně nepřispívá k celkové variabilitě systému měření. Kromě toho variabilita, kterou lze připsat strannosti a linearitě měřícího zařízení, by měla být malá v porovnání se složkami opakovatelnosti a reprodukovatelnosti. Poznatky získané při zkoušení ve fázi l se mají použít jako vstup pro vypracování programu údržby systému měření, stejně jako druhu zkoušky, které se mají použít ve fázi 2. Problémy související s prostředím mohou vyvolat změnu polohy nebo regulovaného prostředí měřícího zařízeni. Fáze 2 Splňuje proces měření požadavky v průběhu času? Zkoušení ve fázi 2 umožňuje průběžné monitorování klíčových zdrojů variability pro zajištění trvalé důvěry v systém měření (a v data, která jsou tímto měřícím systémem generována) a/nebo vyvolání signálu, že v průběhu času došlo ke zhoršení stavu systému měření. Jaromír Palán PALSTAT s.r.o. Vrchlabí 03/ / 23
15 Studie systému měření kvantitativních proměnných Účel: Prováděcí zásady pro realizaci metod systémů měření. Druhy směrnic pro analýzu systému měření: Směrnice pro určení stability Stabilita (nebo drift) je celková variabilita výsledků měření, získaných systémem měření pro stejný hlavní etalon nebo díly, pokud se provádí měření jednoho znaku v dostatečně dlouhém časovém úseku. To znamená, že stabilita je změnou strannosti v čase. Zpracování a analýza: Ke sběru a hodnocení se používá regulačního diagramu pro průměr a rozpětí (X & R) nebo pro průměr a výběrovou směrodatnou odchylku (X & S). Směrnice pro určení strannosti Strannost je rozdíl mezi pravou hodnotou (referenční hodnotou) a pozorovanou průměrnou hodnotou měření provedených na tomtéž znaku na témž dílu. Strannost je míra systematické chyby systému měření.. Zpracování a analýza: Grafická analýza Z dat se vytvoří histogram, který se vztahuje k referenční hodnotě. Zkontroluje se histogram za použití odborných znalostí a určí se, zda se nevyskytují nějaké zvláštní příčiny nebo anomálie. Numerická analýza Vypočítá se průměrná hodnota n čtení., Vypočítá se směrodatná odchylka opakovatelnosti Určí se statistika t pro strannost: Strannost = pozorovaný průměr měření referenční hodnota Směrnice pro určení linearity Rozdíl strannosti v očekávaném pracovním (měřicím) rozsahu zařízení se nazývá linearita. Linearitu lze považovat za změnu strannosti vzhledem k velikosti. Zpracování a analýza: Vypočítá se strannost dílu pro každé měření a průměrná strannost každého dílu. Jednotlivé strannosti a průměrné strannosti vzhledem k referenčním hodnotám se zakreslí do lineárního grafu. Zakreslí se přímka znázorňující strannost = O a zkontroluje se graf za účelem zjištění zvláštních příčin a přijatelnosti linearity. Aby byla linearita systému měření přijatelná, musí přímka znázorňující strannost = O ležet zcela uvnitř konfidenčních mezí nejlépe přiléhající přímky. Jaromír Palán PALSTAT s.r.o. Vrchlabí 03/ / 23
16 Směrnice pro určení opakovatelnosti a reprodukovatelnost - GRR Opakovatelnost a reprodukovatelnost měřidla je odhadem kombinované variability opakovatelnosti a reprodukovatelnosti. Řečeno jinak - GRR je rozptyl, který se rovná součtu rozptylů uvnitř systému a mezi systémy. Zpracování a analýza: Studie měřidla spojitých proměnných lze provádět za použití celé rady různých technik. V zásadě se používají tři přijatelné metody. Jsou to: Metoda založená na rozpětí - Metoda založená na rozpětí je modifikovaná studie měřidla spojitých proměnných, která umožní rychlou aproximaci variability měřeni. Tato metoda poskytuje pouze celkový obraz o systému rení. Nerozkládá variabilitu na opakovatelnost a reprodukovatelnost. Běžně se používá pro rychlou kontrolu, aby se ověřilo, že nedošlo ke změně GRR. Metoda založená na průměru a rozpětí (včetně metody regulačních diagramů) Metoda založená na průměru a rozpětí (X& R) je způsob, který poskytuje odhad jak opakovatelnosti, tak i reprodukovatelnosti systému měření. Dovoluje rozložit variabilitu systému měření na dvě samostatné složky, opakovatelnost a reprodukovatelnost, avšak nevyjádří jejich interakci. Hodnocení se provádí grafickou metodou o Diagram pro průměr o Diagramy pro rozpětí o Diagram pro iterace o Bodový diagram o Diagram s vousy o Diagramy chyb Histogram normovaných hodnot o Numerická metoda vyhodnocuje o Opakovatelnost - variabilita zařízení EV o Reprodukovatelnost - variabilita operátora AV / sa o Variabilita systému měření - Opakovatelnost / Reprodukovatelnost GRR / sm o Variabilita mezi díly PV / sp o Celková variabilita TV / st o Stanovení počtu kategorií - citlivost měřícího systému - ndc Metoda ANOVA. Analýza rozptylu (ANOVA) je standardní statistická metoda a lze ji použít při analyzování chyby měření a jiných zdrojů variability dat při studii systému měření. U analýzy rozptylu lze rozptyl rozdělit do čtyř kategorií; díly, operátoři, interakce mezi díly a operátory, chyba replikace způsobená měřidlem. Jaromír Palán PALSTAT s.r.o. Vrchlabí 03/ / 23
17 Výhody metod ANOVA v porovnání s metodami pro průměr a rozpětí: jsou schopny se vypořádat s jakýmkoli experimentálním seřízením, mohou zajistit mnohem přesnější odhad rozptylů, umožňují získat více informací (např. o interakcích mezi díly a vlivy operátorů) z experimentálních dat. Nevýhodou je, že numerické výpočty jsou složitější a na užívátelích se požaduje určitý stupeň statistických znalostí pro interpretaci výsledků. Analýza problémů měření pomocí metodiky MSA Prvotním krokem při řešení základních problémů musí být pochopení variability měření a příspěvku, kterým se podílí na celkové variabilitě. Převýší-li variabilita systému měření všechny ostatní proměnné, bude nutné provést analýzu a vyřešit tyto problémy před další činností na zbývajících částech systému. V některých případech se příspěvek variability systému měření přehlíží nebo ignoruje. To může způsobit ztrátu času a zdrojů, neboť pozornost je věnována samotnému procesu, když vlastně je uváděná variabilita skutečně způsobena měřicím zařízením. Využití Diagramu příčin a následků Tým by měl přezkoumat všechny dřívější diagramy příčin a následků systému měření. To by mohlo v některých případech mít za následek řešení nebo alespoň částečné řešení. To by mělo také vést k diskusi o známých a neznámých informacích. Tým by měl využít svých odborných znalostí k výchozí identifikaci těch proměnných, které se na problému nejvíce podílejí. Pro řádné zdůvodnění rozhodnutí lze provést další studie. Plánování Provedení Studie Realizace (PDSA) Tento krok by měl vést k PDSA, což je forma vědecké studie. Před dosažením vhodného řešení se provádí plánování experimentu, shromažďování dat, určení stability, formulace hypotéz a jejich prověření. Možné řešení a důkaz o opravě K zachycení rozhodnutí se kroky a řešení dokumentují. Pro validaci řešení se připraví předběžná studie. To lze provést formou návrhu experimentu pro validaci řešení. Rovněž lze uskutečnit další studie v čase včetně studie variability prostředí a materiálu. Jaromír Palán PALSTAT s.r.o. Vrchlabí 03/ / 23
18 Účelem programu PALSTAT MSA je zabezpečení metrologické služby dle zákona č. 505/90 Sb., požadavků normy EN ISO/IEC 17025:2000 a navazujících norem ČSN ISO :2003. Program slouží pro evidenci, kalibraci měřidel s možností zajišťování schopnosti měřicích systémů dle metodik MSA, VDA5, EAL Struktura modulu pro analýzu systému měření a kontrolních procesů dle metodik QS 9000 MSA 3. vydání VDA 5 Způsobilost kontrolních procesů - 1.vydání 2003 Metodika Ford EU 1881 Výběr metod pro analýzu měřícího systému q q q q Cg/Cgk - Způsobilost měřicích systémů dle metodiky Ford EU 1881 MSA Measurement systems analysis Third edition QS9000 Analýza systému měření Metoda ANOVA - analýza rozptylu ARM - Metoda založená na průměru a rozpětí RM - Metoda založená na rozpětí Linearita - rozdíl strannosti v očekávaném pracovním (měřicím) rozsahu zařízení Atribut metoda pro porovnávací měřící systém VDA5 - Způsobilost kontrolních procesů Nejistota měření metodika EAL G23 Vyjadřování nejistot v kvantitativním zkoušení Jaromír Palán PALSTAT s.r.o. Vrchlabí 03/ / 23
19 Způsobilost kontrolních procesů dle požadavků VDA 5 Výklad postupů při řešení Použitelnosti kontrolních prostředků - Nejmenší kontrolovatelná tolerance Tmin Vhodnosti kontrolních procesů - Důkaz způsobilosti kontrolních procesu Přihlédnutí k nejistotám měření grafické vyjádření. Analýza systému měření MSA - Možnost grafických a mumerických analýz procesu měření a způsobilosti měřících prostředků a zařízení. Matematická vyjádření způsobilosti měřícího procesu pomocí parametrů % EV - Opakovatelnost - variabilita zařízení %AV - Reprodukovatelnost - variabilita operátora Numerické vyjádření %PV - Variabilita mezi díly %GRR - Variabilita systému měření - Opakovatelnost / Reprodukovatelnost ndc - citlivost měřícího systému Jaromír Palán PALSTAT s.r.o. Vrchlabí 03/ / 23
20 Jaromír Palán PALSTAT s.r.o. Vrchlabí 03/ / 23
21 Jaromír Palán PALSTAT s.r.o. Vrchlabí 03/ / 23
22 Jaromír Palán PALSTAT s.r.o. Vrchlabí 03/ / 23
23 Jaromír Palán PALSTAT s.r.o. Vrchlabí 03/ / 23
MSA. Implementační směrnice ME - IMS 110. PALSTAT s.r.o. systémy řízení jakosti. Vydání 08/2005. 2005 PALSTAT s.r.o. Vrchlabí
MSA Analýza systému měření Implementační směrnice ME - IMS 110 2005 PALSTAT s.r.o. Vrchlabí Odsouhlasil : Marek Mergl Strana 1 / 16 Požadavek: Analýza systému měření ( požadavek ISO/TS 16949 7.6.1) Musí
Více8/2.1 POŽADAVKY NA PROCESY MĚŘENÍ A MĚŘICÍ VYBAVENÍ
MANAGEMENT PROCESŮ Systémy managementu měření se obecně v podnicích používají ke kontrole vlastní produkce, ať už ve fázi vstupní, mezioperační nebo výstupní. Procesy měření v sobě zahrnují nemalé úsilí
VíceVýklad základních pojmů metrologie - Nejistoty měření
Výklad základních pojmů metrologie - Nejistoty měření Proces Měřící systém -Proces měření Analýza systému měření Vhodnost kontrolních procesů Z pohledu požadavků norem a publikací: ČSN EN ISO 10012 vydání
VíceNárodní informační středisko pro podporu jakosti
Národní informační středisko pro podporu jakosti STATISTICKÉ METODY V LABORATOŘÍCH Ing. Vratislav Horálek, DrSc. Ing. Jan Král 2 A.Základní a terminologické normy 1 ČSN 01 0115:1996 Mezinárodní slovník
VíceNárodní informační středisko pro podporu jakosti
Národní informační středisko pro podporu jakosti Stanovení měr opakovatelnosti a reprodukovatelnosti při kontrole měřením a srovnáváním Ing. Jan Král Úvodní teze Zásah do procesu se děje na základě měření.
VíceStavba slovníku VIM 3: Zásady terminologické práce
VIM 1 VIM 2:1993 ČSN 01 0115 Mezinárodní slovník základních a všeobecných termínů v metrologii VIM 3:2007 International Vocabulary of Metrology Basic and General Concepts and Associated Terms Mezinárodní
VíceVYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA METALURGIE A MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ KATEDRA KONTROLY A ŘÍZENÍ JAKOSTI
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA METALURGIE A MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ KATEDRA KONTROLY A ŘÍZENÍ JAKOSTI Elektronická sbírka příkladů k předmětům zaměřeným na aplikovanou statistiku
VíceČESKÝ INSTITUT PRO AKREDITACI, o.p.s. Dokumenty ILAC. ILAC Mezinárodní spolupráce v akreditaci laboratoří
ČESKÝ INSTITUT PRO AKREDITACI, o.p.s. Opletalova 41, 110 00 Praha 1 Nové Město Dokumenty ILAC ILAC Mezinárodní spolupráce v akreditaci laboratoří Číslo publikace: ILAC - G17:2002 Zavádění koncepce stanovení
VíceZABEZPEČENÍ KVALITY V LABORATOŘI
ZABEZPEČENÍ KVALITY V LABORATOŘI David MILDE, 2014-2017 QUALITY KVALITA (JAKOST) Kvalita = soubor znaků a charakteristik výrobku či služby, který může uspokojit určitou potřebu. Kvalita v laboratoři=výsledky,které:
VíceNormy ČSN a ČSN ISO z oblasti aplikované statistiky (stav aktualizovaný k 1.1.2008)
Normy ČSN a ČSN ISO z oblasti aplikované statistiky (stav aktualizovaný k 1.1.2008) Ing. Vratislav Horálek, DrSc., předseda TNK 4 při ČNI 1 Terminologické normy [1] ČSN ISO 3534-1:1994 Statistika Slovník
VíceMANAŽER KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.4/2007
Gradua-CEGOS, s.r.o., Certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ
VíceStatistické řízení jakosti - regulace procesu měřením a srovnáváním
Statistické řízení jakosti - regulace procesu měřením a srovnáváním Statistická regulace výrobního procesu (SPC) SPC = Statistical Process Control preventivní nástroj řízení jakosti, který na základě včasného
VícePALSTAT Maintainance Strana 1 / 2
Vydání 10/2008 Verze 3.0.0 PALSTAT Maintainance Strana 1 / 2 Počítačová podpora jakosti pro naplnění požadavků norem ISO 9001, ISO/TS 16949 pro oblast Maintainance údržba strojů, nástrojů, přípravků, forem
Víces využitím počítačové podpory
MSA Analýza měřicího procesu Strana 1 / 26 Vhodnost kontrolních procesů dle požadavků VDA 5 2. vydání 2010 Výklad postupů při řešení Použitelnosti kontrolních prostředků Vhodnosti kontrolních procesů Rozšířená
VíceZpůsobilost systému měření podle normy ČSN ISO doc. Ing. Eva Jarošová, CSc.
Způsobilost systému měření podle normy ČSN ISO 22514-7 doc. Ing. Eva Jarošová, CSc. Předmět normy Postup validace měřicího systému a procesu měření (ověření, zda daný proces měření vyhovuje požadavkům
VíceČlenění podle 505 o metrologii
Členění podle 505 o metrologii a. etalony, b. pracovní měřidla stanovená (stanovená měřidla) c. pracovní měřidla nestanovená (pracovní měřidla) d. certifikované referenční materiály Etalon: je ztělesněná
VíceDokumentace pro plánování a realizaci managementu jakosti dle požadavků
Dokumentace pro plánování a realizaci managementu jakosti dle požadavků Požadavek norem ISO 9001 ISO/TS 16949 : 4.2 na dokumentaci Dokumentace systému managementu jakosti musí zahrnovat: a) dokumentované
VíceMETODICKÉ POKYNY PRO AKREDITACI
METODICKÉ POKYNY PRO AKREDITACI MPA 30-02 - 13 Politika ČIA pro metrologickou návaznost výsledků měření datum vydání: 1.12.2013 1 MPA 30-02-13 Obsah 1 ÚČEL... 2 2 TERMÍNY A DEFINICE... 2 3 ÚVOD... 2 4
VíceAUDITOR KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.5/2007
Gradua-CEGOS, s.r.o., Certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 AUDITOR KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ
VíceMSA-Analýza systému měření
MSA-Analýza systému měření Josef Bednář Abstrakt: V příspěvku je popsáno provedení analýzy systému měření v technické praxi pro spojitá data. Je zde popsáno provedení R&R studie pomocí analýzy rozptylu
VíceStatistické řízení jakosti. Deming: Klíč k jakosti je v pochopení variability procesu.
Statistické řízení jakosti Deming: Klíč k jakosti je v pochopení variability procesu. SŘJ Statistická regulace výrobního procesu Statistická přejímka jakosti měřením srovnáváním měřením srovnáváním - X
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Sedm základních nástrojů řízení kvality Doc. RNDr. Jiří Šimek,
VícePŘÍRUČKA ŘEŠENÝCH PŘÍKLADŮ
1999-2011 PŘÍRUČKA ŘEŠENÝCH PŘÍKLADŮ EFFIVALIDATION 3 EffiChem your validation software Lesní 593, 679 71 Lysice http://www.effichem.com 2/57 EffiChem můţe vlastnit patenty, podané ţádosti o patenty, ochranné
VíceNEJISTOTA MĚŘENÍ. David MILDE, 2014 DEFINICE
NEJISTOTA MĚŘENÍ David MILDE, 014 DEFINICE Nejistota měření: nezáporný parametr charakterizující rozptýlení hodnot veličiny přiřazených k měřené veličině na základě použité informace. POZNÁMKA 1 Nejistota
VíceCo musí zahrnovat dokumentace systému managementu kvality? 1 / 5
ISO 9000:2005 definuje třídu jako 1) kategorie nebo pořadí dané různým požadavkem na kvalitu produktů, procesů nebo systémů, které mají stejné funkční použití 2) kategorie nebo pořadí dané různým požadavkům
VíceTématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky. Navazující magisterské studium. studijní obor "Management jakosti"
Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky Navazující magisterské studium studijní obor "Management jakosti" školní rok 2013/2014 Integrované systémy managementu A 1. Koncepce a principy integrovaných
VícePosouzení přesnosti měření
Přesnost měření Posouzení přesnosti měření Hodnotu kvantitativně popsaného parametru jakéhokoliv objektu zjistíme jedině měřením. Reálné měření má vždy omezenou přesnost V minulosti sloužila k posouzení
VíceČlenění podle 505 o metrologii
Členění podle 505 o metrologii Měřidla slouží k určení hodnoty měřené veličiny. Spolu s nezbytnými měřícími zařízeními se podle zákona č.505/1990 Sb. ve znění č.l 19/2000 Sb. člení na : a. etalony, b.
VíceTématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky. Navazující magisterské studium. studijní obor "Management kvality"
Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky Navazující magisterské studium studijní obor "Management kvality" školní rok 2016/2017 Integrované systémy managementu A 1. Koncepce a principy integrovaných
VíceAkreditace zkušebních laboratoří Školení pracovníků masného průmyslu Beroun
Akreditace zkušebních laboratoří Školení pracovníků masného průmyslu 8.10.2013 Beroun Ing. Milan Badal Accredo Dávám důvěru Obsah prezentace 1) Základní informace 2) Akreditace zkušebních laboratoří 3)
VíceTuhá alterna,vní paliva validace metody pro stanovení obsahu biomasy podle ČSN EN Ing. Šárka Klimešová, Výzkumný ústav maltovin Praha, s.r.o.
Tuhá alterna,vní paliva validace metody pro stanovení obsahu biomasy podle ČSN EN 15 440 Ing. Šárka Klimešová, Výzkumný ústav maltovin Praha, s.r.o. Předchozí přednáška popsala laboratorní metodu jako
VíceVyjadřování přesnosti v metrologii
Vyjadřování přesnosti v metrologii Měření soubor činností, jejichž cílem je stanovit hodnotu veličiny. Výsledek měření hodnota získaná měřením přisouzená měřené veličině. Chyba měření výsledek měření mínus
VíceStatistické regulační diagramy
Statistické regulační diagramy Statistickou regulací procesu měření rozumíme jeho udržení ve statisticky zvládnutém stavu. Jen tak se zabezpečí shoda výsledků měření se specifickými požadavky na měření.
VíceMetody analýzy vhodnosti měřicích systémů
Ročník 2013 Číslo II Metody analýzy vhodnosti měřicích systémů M. Motyčka, O. Tůmová Katedra technologií a měření, Fakulta elektrotechnická, ZČU v Plzni, Univerzitní 26, Plzeň E-mail : mmotycka@ket.zcu.cz,
VíceAUDITY Hlavním cílem každého auditu musí být zjišťování faktů, nikoli chyb!
AUDITY Audity představují nezávislý zdroj informací a týkají se všech podnikových procesů, které tvoří systém zabezpečování jakosti podniku.audity znamenají tedy systematický, nezávislý a dokumentovaný
VíceKontrolní list Systém řízení výroby
Výrobek: Beton, lehký beton, stříkaný beton Zatřídění dle př. 2 NV-163 Tabulka Skupina Techn. specif.: 1 5,6,7 Výrobce: Adresa: IČO: Datum prověrky: Výrobna: Č. Požadavek Posouzení C NC R O Poznámka Zjištění
VíceProcesy implementace systému CAQ MSN Management preventivní údržby strojů
Strana 1 / 7 Implementační proces a zařízení Implementační procesy MSN Preventivní údržba strojů a nástrojů MSN 100 Stroje Popis obsah modulu PALSTAT CAQ Plánování, řízení a identifikování strojů pro klíčové
VíceZákladní terminologické pojmy (Mezinárodní metrologický slovník VIM3)
Základní terminologické pojmy (Mezinárodní metrologický slovník VIM3) Přesnost a správnost v metrologii V běžné řeči zaměnitelné pojmy. V metrologii a chemii ne! Anglický termín Measurement trueness Measurement
VíceNejistota měř. ěření, návaznost a kontrola kvality. Miroslav Janošík
Nejistota měř ěření, návaznost a kontrola kvality Miroslav Janošík Obsah Referenční materiály Návaznost referenčních materiálů Nejistota Kontrola kvality Westgardova pravidla Unity Referenční materiál
VíceSystémy řízení EMS/QMS/SMS
Systémy řízení EMS/QMS/SMS Ústí nad Labem 10/2014 Ing. Jaromír Vachta Systém řízení EMS Systém environmentálního managementu Systém řízení podle ČSN EN ISO 14001:2004 Podstata EMS - detailní informace
VíceKontrolní list Systém řízení výroby
Výrobek: Malty k injektáži Zatřídění dle př. 2 NV 312 Tabulka Skupina Techn. specif.: 1 8 Výrobce: IČ: Adresa: Datum prověrky: Výrobna: 1 Systém řízení výroby dokumentace a obecné požadavky 1.1 1.2 1.3
VíceInterpretace určená výrobcům pro prokázání shody s EWF certifikačním schématem pro EN 729. Doc.EWF Česká verze
Interpretace určená výrobcům pro prokázání shody s EWF certifikačním schématem pro EN 729 Doc.EWF 487-02 Česká verze 1/11 Interpretace určená výrobcům pro prokázání shody s EWF certifikačním schématem
VíceProblematikou logistiky v oblasti řízení jakosti se zabývají normy ISO řady Dotýká se oblastí: Manipulace, uskladnění, označování, balení,
Problematikou logistiky v oblasti řízení jakosti se zabývají normy ISO řady 9000. Dotýká se oblastí: Manipulace, uskladnění, označování, balení, uvedení do provozu a dodání, servis po prodeji... a dále
VíceKALIBRACE. Definice kalibrace: mezinárodní metrologický slovník (VIM 3)
KALIBRACE Chemometrie I, David MILDE Definice kalibrace: mezinárodní metrologický slovník (VIM 3) Činnost, která za specifikovaných podmínek v prvním kroku stanoví vztah mezi hodnotami veličiny s nejistotami
VíceNárodní informační středisko pro podporu kvality
Národní informační středisko pro podporu kvality Využití metody bootstrapping při analýze dat II.část Doc. Ing. Olga TŮMOVÁ, CSc. Obsah Klasické procedury a statistické SW - metody výpočtů konfidenčních
VíceAnalytické znaky laboratorní metody Interní kontrola kvality Externí kontrola kvality
Analytické znaky laboratorní metody Interní kontrola kvality Externí kontrola kvality RNDr. Alena Mikušková FN Brno Pracoviště dětské medicíny, OKB amikuskova@fnbrno.cz Analytické znaky laboratorní metody
VíceT- MaR. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb. Teorie měření a regulace. Podmínky názvy. 1.c-pod. ZS 2015/ Ing. Václav Rada, CSc.
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace Podmínky názvy 1.c-pod. ZS 2015/2016 2015 - Ing. Václav Rada, CSc. MĚŘENÍ praktická část OBECNÝ ÚVOD Veškerá měření mohou probíhat
Více[ 1 ] Ing. František Chuchma, CSc. Seminář SVP/SDP, Státní ústav kontrolu léčiv
[ 1 ] [ 2 ] VYR-32 verze 4 kapitola 1 Farmaceutický systém jakosti The Rules Governing Medicinal Products in EU, EU Guidelines to GMP, Chapter 1 Platnost od 31.1.2013 Právní základ: čl.47 Směrnice Evropského
VíceVYUŽITÍ MULTIFUNKČNÍHO KALIBRÁTORU PRO ZKRÁCENOU ZKOUŠKU PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ PLYNU
VYUŽITÍ MULTIFUNKČNÍHO KALIBRÁTORU PRO ZKRÁCENOU ZKOUŠKU PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ PLYNU potrubí průtokoměr průtok teplota tlak Přepočítávač množství plynu 4. ročník mezinárodní konference 10. a 11. listopadu
VíceKalibrace analytických metod
Kalibrace analytických metod Petr Breinek BC_Kalibrace_2010 Měřící zařízení (zjednodušeně přístroje) pro měření fyzikálních veličin musí být výrobci kalibrovaná Objem: pipety Teplota (+37 C definovaná
VíceMezilaboratorní porovnávací zkoušky jeden z nástrojů zajištění kvality zkoušení. Lenka Velísková, ITC Zlín Zákaznický den,
Mezilaboratorní porovnávací zkoušky jeden z nástrojů zajištění kvality zkoušení Lenka Velísková, ITC Zlín Zákaznický den, 17. 3. 2011 Zákazník požadavek na zjištění vlastností nebo parametrů výrobku /
VíceChyby spektrometrických metod
Chyby spektrometrických metod Náhodné Soustavné Hrubé Správnost výsledku Přesnost výsledku Reprodukovatelnost Opakovatelnost Charakteristiky stanovení 1. Citlivost metody - směrnice kalibrační křivky 2.
Více3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT
PROKAZOVÁNÍ SHODY VÝROBKŮ část 3, díl 8, kapitola 4, str. 1 3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT Vyjadřování standardní kombinované nejistoty výsledku zkoušky Výsledek zkoušky se vyjadřuje v
VíceKontrolní list Systém řízení výroby
Výrobek: Konstrukční těsněné systémy zasklení s mechanickými prostředky pro přenos vlastní váhy tabulí do Zatřídění dle př. 2 NV-163 těsněného úložného rámu a odtud do nosné konstrukce pro vnější stěny
VíceÚvod do problematiky měření
1/18 Lord Kelvin: "Když to, o čem mluvíte, můžete změřit, a vyjádřit to pomocí čísel, něco o tom víte. Ale když to nemůžete vyjádřit číselně, je vaše znalost hubená a nedostatečná. Může to být začátek
VícePředstavení společnosti
Představení společnosti KSQ spol. s r. o. Kubatova 1240/6 370 04 České Budějovice Tel/fax: +420 387 311 504 Hot-line: +420 602 470 009 E-mail: ksq@ksq.cz Alena Klůcová, jednatel KSQ spol. s r.o. Auditor
VíceRegulační diagramy (RD)
Regulační diagramy (RD) Control Charts Patří k základním nástrojům vnitřní QC laboratoře či výrobního procesu (grafická pomůcka). Pomocí RD lze dlouhodobě sledovat stabilitu (chemického) měřícího systému.
VíceNejistota měření. Thomas Hesse HBM Darmstadt
Nejistota měření Thomas Hesse HBM Darmstadt Prof. Werner Richter: Výsledek měření bez určení nejistoty měření je nejistý, takový výsledek je lépe ignorovat" V podstatě je výsledek měření aproximací nebo
VícePOZNÁMKA Zvláštní schválení požadavků nebo dokumentů souvisejících s bezpečností smí být vyžadováno zákazníkem nebo interními procesy organizace.
Schválené výklady byly určeny a schváleny IATF. Pokud není uvedeno jinak, jsou schváleny výklady platné po zveřejnění. Schválené výklady mění interpretaci pravidla nebo požadavky, která se pak stává podkladem
VíceAnotace k presentaci
Akreditace laboratoří podle revidované ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Souhrn revidovaných odstavců normy a souvisejících informací Ing. Martin Matušů, CSc. - ČIA Přednáška byla presentována na seminářích Českého
VíceSemestrální práce. 2. semestr
Licenční studium č. 89002 Semestrální práce 2. semestr PŘEDMĚT 2.2 KALIBRACE A LIMITY JEJÍ PŘESNOSTI Příklad 1 Lineární kalibrace Příklad 2 Nelineární kalibrace Příklad 3 Rozlišení mezi lineární a nelineární
VícePOŽADAVKY NORMY ISO 9001
Kapitola Název Obsah - musí MUSÍ MŮŽE NESMÍ Záznam POČET Dokumentovaný postup Obecné požadavky staus národní normy 1 Předmluva požadavek organizacím, které musí dodržovat evropské směrnice 2 1 0.2 Procesní
VíceSystémy řízení QMS, EMS, SMS, SLP
Systémy řízení QMS, EMS, SMS, SLP Ústí nad Labem 11/2013 Ing. Jaromír Vachta Systém řízení QMS Systém managementu kvality Systém řízení podle ČSN EN ISO 9001:2009 - stanovení, pochopení a zajištění plnění
VíceKalibrace analytických metod. Miroslava Beňovská s využitím přednášky Dr. Breineka
Kalibrace analytických metod Miroslava Beňovská s využitím přednášky Dr. Breineka Měřící zařízení (zjednodušeně přístroje) pro měření fyzikálních veličin musí být výrobci kalibrovaná Objem: pipety Teplota
VíceResolution, Accuracy, Precision, Trueness
Věra Fišerová 26.11.2013 Resolution, Accuracy, Precision, Trueness Při skenování se používá mnoho pojmů.. Shodnost měření, rozlišení, pravdivost měření, přesnost, opakovatelnost, nejistota měření, chyba
VíceDOKUMENT ILAC ILAC-G8:03/2009
DOKUMENT ILAC Pokyny k uvádění shody se specifikací Překlad ČIA - září 2009 2 Copyright ILAC 2009 ILAC podporuje autorizovanou reprodukci této publikace nebo jejích částí organizacemi, které mají zájem
VíceDoplňuje vnitřní kontrolu kvality. Principem je provádění mezilaboratorních porovnávacích zkoušek (srovnatelnost výsledků)
Externí hodnocení kvality (EHK) Petr Breinek BC_EHK_N2011 1 Externí hodnocení kvality (EHK) také: Zkoušení způsobilosti nepoužívat: Externí kontrola kvality (od 07/2011) norma ISO 17043 Doplňuje vnitřní
VíceČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 03.120.30 2007 Statistická interpretace dat - Část 6: Stanovení statistických tolerančních intervalů ČSN ISO 16269-6 Duben 01 0233 Statistical interpretation of data - Part 6:
Více2013/2014 Bc. Antónia Holeňová
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Katedra kontroly a řízení jakosti DIPLOMOVÁ PRÁCE Analýza vztahů mezi vlastnostmi systému měření a nejistotami
VíceZdravotnické laboratoře. MUDr. Marcela Šimečková
Zdravotnické laboratoře MUDr. Marcela Šimečková Český institut pro akreditaci o.p.s. 14.2.2006 Obsah sdělení Zásady uvedené v ISO/TR 22869- připravené technickou komisí ISO/TC 212 Procesní uspořádání normy
VíceCW01 - Teorie měření a regulace
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 - Teorie měření a regulace ZS 2014/2015 2.p-1a.mt 2014 - Ing. Václav Rada, CSc. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace
Více05 Interpretace základních požadavků na návrh OBSAH
05 Interpretace základních požadavků na návrh OBSAH Označení postupu DP 05/01 R1 Otázka k přijatému doporučenému postupu Jak je třeba chápat pojem Technická specifikace pro návrh VZSN podle článků 1.2.1
VíceSOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist)
SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist) Oblast 1. STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ Jsou identifikovány procesy v takovém rozsahu, aby byly dostačující pro zajištění systému managementu jakosti v oblasti vzdělávání?
VícePRINCIPY ZABEZPEČENÍ KVALITY
(c) David MILDE, 2013 PRINCIPY ZABEZPEČENÍ KVALITY POUŽÍVANÁ OPATŘENÍ QA/QC Interní opatření (uvnitř laboratoře): pravidelná analýza kontrolních vzorků a CRM, sledování slepých postupů a možných kontaminací,
VíceKam směřuje akreditace v příštích letech
Kam směřuje akreditace v příštích letech Hydroanalytika 15.-16.9.2015 "Accredo - dávám důvěru" 2 IS 3 ISO 9001 Systémy managementu kvality Požadavky Přizpůsobení měnícímu se světu Reflektování rostoucí
VíceVybrané praktické aplikace statistické regulace procesu
ČSJ, OSSM Praha, 19. 4. 2012 Vybrané praktické aplikace statistické regulace procesu Prof. Ing. Darja Noskievičová, CSc. Katedra kontroly a řízení jakosti Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství
VíceNávrh. VYHLÁŠKA ze dne 2016 o požadavcích na systém řízení
Návrh II. VYHLÁŠKA ze dne 2016 o požadavcích na systém řízení Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle 236 zákona č..../... Sb., atomový zákon, k provedení 24 odst. 7, 29 odst. 7 a 30 odst. 9:
VíceChyby měření 210DPSM
Chyby měření 210DPSM Jan Zatloukal Stručný přehled Zdroje a druhy chyb Systematické chyby měření Náhodné chyby měření Spojité a diskrétní náhodné veličiny Normální rozdělení a jeho vlastnosti Odhad parametrů
VíceMETODIKY OVĚŘOVÁNÍ VODOMĚRŮ Ing. Miroslava Benková, Ph.D.
METODIKY OVĚŘOVÁNÍ VODOMĚRŮ Ing. Miroslava Benková, Ph.D. Metodiky ověřování vodoměrů, aplikace předpisů, norem a doporučení (OOP, ISO 4064, OIML R 49, WELMEC) České Kalibrační sdružení HOTEL Skalský Dvůr,
VíceDesign of Experiment (DOE) Petr Misák. Brno 2017
Navrhování experimentů Design of Experiment (DOE) Petr Misák Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav stavebního zkušebnictví Brno 2017 Úvod - Experiment jako nástroj hledání slavné vynálezy
VíceEXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 1. Základy měření
FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. EXPERIMENTÁLNÍ METODY I OSNOVA 1. KAPITOLY 1. Základy měření Úvod do problematiky experimentální
VícePřehled technických norem z oblasti spolehlivosti
Příloha č. 1: Přehled technických norem z oblasti spolehlivosti NÁZVOSLOVNÉ NORMY SPOLEHLIVOSTI IDENTIFIKACE NÁZEV Stručná charakteristika ČSN IEC 50(191): 1993 ČSN IEC 60050-191/ Změna A1:2003 ČSN IEC
Více16/3.1.1 PŘÍKLAD ŘÍZENÍ NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ
MANAGEMENT PROCESŮ část 16, díl 3, kapitola 1.1, str. 1 16/3.1.1 PŘÍKLAD ŘÍZENÍ NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ Vzhledem k tomu, že je vhodné (v případě ISO povinné) pro tuto oblast vytvořit dokumentovaný postup,
VíceNAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 28. března /2012 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 28. března 2012 143/2012 Sb. o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do povrchových vod Vláda
VíceVýtisk č. : Platnost od: Schválil: Podpis:
SM-05 INTERNÍ AUDITY Výtisk č. : Platnost od: Schválil: Podpis: 1 OBSAH Číslo kapitola strana 1 OBSAH... 2 2 PŘEHLED ZMĚN A REVIZÍ... 2 3 ÚČEL... 2 3.1 ROZSAH PLATNOSTI... 3 3.2 DEFINICE... 3 3.3 POUŽITÉ
VíceÚDRŽBA MĚŘICÍHO PŘÍSTROJE
ING. LEOŠ KOUPÝ ÚDRŽBA MĚŘICÍHO PŘÍSTROJE KALIBRACE, REVIZE 1. ÚVOD Měřicí přístroj, tak jako každé technické zařízení, je třeba udržovat v provozuschopném a bezpečném stavu. Je-li používán k provádění
VíceČ.t. Téma školení Cílová skupina Rozsah
Témata školení Č.t. Téma školení Cílová skupina Rozsah I. Všeobecné požadavky I.1. Základní požadavky ISO 9001 - Procesní přístup - Vysvětlení vybraných požadavků ISO 9001 I.2. Základní požadavky ISO/TS
VíceTématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky. bakalářské studium. studijní obor "Management jakosti"
Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky bakalářské studium studijní obor "Management jakosti" školní rok 2013/2014 Management jakosti A 1. Pojem jakosti a význam managementu jakosti v současném období.
VíceValidace sérologických testů výrobcem. Vidia spol. s r.o. Ing. František Konečný IV/2012
Validace sérologických testů výrobcem Vidia spol. s r.o. Ing. František Konečný IV/2012 Legislativa Zákon č. 123/2000 Sb. o zdravotnických prostředcích ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 453/2004
VíceTématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky. bakalářské studium. studijní obor "Management jakosti"
Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky bakalářské studium studijní obor "Management jakosti" školní rok 2010/2011 Management jakosti A 1. Pojem jakosti a význam managementu jakosti v současném období.
VíceČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 03.120.30 2004 Statistické metody - Směrnice pro hodnocení shody se specifikovanými požadavky - Část 1: Obecné principy ČSN ISO 10576-1 01 0241 Leden Statistical methods - Guidelines
VíceKATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. Stanovení základních materiálových parametrů
KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE Stanovení základních materiálových parametrů Vzor laboratorního protokolu Titulní strana: název experimentu jména studentů v pracovní skupině datum Protokol:
VíceInformace pro žadatele
F001/2018-2 Strana 1 z 6 Informace pro žadatele o posouzení odborné způsobilosti k výkonu metrologické funkce 2 Průběh certifikace 2.1 Základní rozsah certifikace Rozsah certifikace pro všechny funkce
VíceSystémy řízení EMS/QMS/SMS
Systémy řízení EMS/QMS/SMS Ústí nad Labem 11/2012 Ing. Jaromír Vachta Systém řízení EMS Systém environmentálního managementu Systém řízení podle ČSN EN ISO 14001:2004 Podstata EMS - detailní informace
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA TECHNOLOGIÍ A MĚŘENÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA TECHNOLOGIÍ A MĚŘENÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Porovnání vyhodnocování vhodnosti měřícího systému Jan Krenauer 2017 Abstrakt Tato bakalářská práce
VíceMĚŘENÍ TEPLOT PŘI NAKLÁDÁNÍ S CHLAZENÝMI A ZMRAZENÝMI POTRAVINAMI Z POHLEDU: Nařízení komise (ES) č.37/2005. Mezinárodní dohody ATP
MĚŘENÍ TEPLOT PŘI NAKLÁDÁNÍ S CHLAZENÝMI A ZMRAZENÝMI POTRAVINAMI Z POHLEDU: Nařízení komise (ES) č.37/2005 Mezinárodní dohody ATP Mrazicí řetězec PROVOZOVATELÉ POTRAVINÁŘSKÉHO PODNIKU VÝROBA POTRAVIN
VíceKvalita v laboratorní a kontrolní praxi
Kvalita v laboratorní a kontrolní praxi Část: Rozhodování o shodě se specifikací (limitem) Vladimír Kocourek Praha, 2016 Shoda se specifikací / limitem Posuzování shody se specifikací / limitem Cílem měření
VíceČeská metrologická společnost Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 tel/fax: 221 082 254 e-mail: cms-zk@csvts.cz www.csvts.cz/cms
Česká metrologická společnost Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 tel/fax: 221 082 254 e-mail: cms-zk@csvts.cz www.csvts.cz/cms Kalibrační postup KP 6.1.2/01/13 MECHANICKÉ STOPKY Praha říjen 2013 KP 6.1.2/01/13
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 4. přednáška Validace a kvalifikace Doc. RNDr. Jiří Šimek,
Více