Sopečná činnost. Vulkanismem

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sopečná činnost. Vulkanismem"

Transkript

1 Sopečná činnost Sopečné výbuchy mají svůj zdroj energie i hmoty pod zemským povrchem. Na zemském povrchu jsou vulkány nejen nebezpečné, ale i krásné. Sopečnou činností je ohrožena přibližně desetina obyvatelstva, co zemětřeseními. Asi 200 miliónů lidí na Zemi žije v nebezpečné blízkosti vulkánů. Tito jsou vystaveni určitému nebezpečí, které je asi takové, jakému je vystaven obyvatel velkoměsta při přecházení křižovatky. To však neznamená, že se nebezpečí sopek podceňuje. Vulkanismem se po několik desetiletí zabývá Mezinárodní vulkanologická asociace, která monitoruje dosavadní sopečnou činnost a upozorňuje na hrozící nebezpečí. V posledních letech bylo mnoho zbytečných obětí sopečné činnosti, byly to většinou oběti nerozumu, přílišného vědeckého zanícení nebo honby za mamonem. Lidé sami nebezpečí podceňují. Neuvědomují si, že osídlení svahů sopek je přinejmenším riskantní. Krásné sopečné krajiny s bohatou vegetací na zvětralé lávě přímo vybízely a vybízejí k osídlení. Podle statistiky UNESCO zahynulo za posledních 500 let na lidí sopečnými výbuchy, nebo jejich následky. Podle jiných statistik (např. vulkanologické komise) bylo za posledních 400 let obětí. Vulkanismem Vulkanismem rozumíme proces, který je součástí pohybu litosférických desek. Jsou to povrchové magmatické jevy, při kterých vznikají výlevná (efuzivní) vulkanická tělesa. Při vzniku výlevných těles se uplatňuje chemismus vystupujícího magmatu na povrch - lávy, obsah plynů a charakter prostředí, do něhož se láva vylévá (na vzduchu, pod vodní hladinu). Lávy bazické jsou silně tekuté a vytváří plochá výlevná tělesa. Kyselé lávy jsou viskózní a tvoří tělesa kupovitá. Obsah plynů v lávě podmiňuje její explozívnost. Při explozích se láva rozstřikuje za vzniku sopečných úlomků tzv. nesouvislé sopečné vyvrženiny či pyroklastika (tefra nebo také tufy). Láva, pyroklastika a sopečné plyny jsou hlavními produkty sopečné činnosti. Sopečná činnost je stejně jako zemětřesení vázána na slabiny v zemské kůře, na

2 okraje litosférických desek. Tato činnost se nemusí odehrávat jen na sopce. Stačí když vznikne puklina a z ní se začne vylévat láva. Podle geologického prostředí můžeme sopečnou činnost rozdělit na 4 typy: 1. Vulkanismus subdukčních zón. Jsou to zóny, ve kterých se podsunuje jedna deska pod druhou (většinou oceánská pod pevninskou). Klesající deska se dostává do hloubky, tam se natavuje, vzniká tak magma, které se dere k povrchu. Všechny kurilské, kamčatské, japonské, indonéské, americké, středoamerické a jihoamerické sopky jsou tohoto typu. I evropské sopky kolem Středozemního moře k němu patří.

3 2. Vulkanismus riftových zón. Na pevninách vznikají riftové zóny oslabením kůry a zduřením zóny na hranici mezi kůrou a pláštěm. Někdy v nich bývá silná sopečná činnost, jako například ve východoafrickém zlomu. Na dně oceánů tvoří riftové zóny souvislý pás ve středooceánských hřbetech. Island, část Azor, další atlantské ostrovy, ty všechny patří do této skupiny. Do kontinentálních riftů patří i dnes již vyhaslá sopečná činnost našeho podkrušnohoří (Doupovské hory). 3. Vulkanismus velkých zlomů (jak oceánských, tak pevninských). Do této skupiny řadíme některé sopky Střední Ameriky a celé karibské oblasti, pak i větší část Azor, Kanárské a Kapverdské ostrovy. 4. Vulkanismus horkých ohnisek.

4 Na některých místech oceánů je pod kůrou nahromaděná tepelná energie více než v okolí. Horniny jsou tam roztavené a dostávají se jako čedičová láva na povrch. Typickým příkladem je Havajské souostroví a další vulkanické ostrovy Tichého a Indického oceánu. Mezinárodní vulkanologická asociace vede přesný katalog sopečné činnosti. U každé sopky jsou sledovány typy erupcí, složení láv, popelu, plynů, vývoj činnosti a doprovodné znaky. S menším zpožděním vydává asociace výroční zprávu o světovém vulkanismu, která je publikována ve vulkanologickém bulletinu, vydávaném v Neapoli. Není ještě přesně známo, jak úzce je spjat vulkanismus na zemětřesení. Již řadu let se geologové a geofyzikové zabývají tímto problémem. Na Islandu, kde jsou oba procesy na ročním pořádku, organizovala podrobný výzkum islandská státní banka (snad kvůli riziku pojištění). Přišlo se na to, že asi 75% větších zemětřesení je na Islandu doprovázeno silnější sopečnou činností, zbytek ne. V Japonsku je to asi 50% zemětřesení, jinde také asi polovina. Obě katastrofy jsou závislé na hlubinných procesech v kůře a plášti. Intenzivnější pohyb litosférické desky může způsobit zemětřesení a zároveň roztaví horniny a vytlačí žhavé magma k povrchu. Je ovšem také známo, že samotná sopečná činnost způsobuje otřesy, jak si magma proráží cest přívodem ke kráteru. Nejběžnějším povrchovým tvarem sopečné činnosti je sopka (vulkán), charakteristická sopečným kuželem, v jehož středu je sopečný kráter (jícen), do kterého vyúsťuje sopouch, který vede dolů do magmatického krbu, což je prostor v hloubce od 30 do 100 km pod sopkou, kde jsou horniny z různých důvodů roztaveny (přítomnost radioaktivních prvků, tektonické tlaky). Odtud magma stoupá sopouchem k povrchu. Stojí-li mu v cestě nějaké překážky, tak plyny uvolňující se z magmatu explozí překážku překonávají a dochází k sopečné explozi. Stává se, že sopka přestane soptit. To ovšem podle vulkanologů nastává po 1-2 milionech let sopečné činnosti vulkánu.

5 Sopky se na zemském povrchu vyskytují jednotlivě (centrální sopky) nebo v liniích, na tektonických poruchách (lineární nebo čárové sopky) a to v úzkých pásech, které přetínají zeměkouli jako pás ohně (z anglického Ring of Fire). Zemětřesné zóny se sopečným pásem ohně téměř kryjí. Nejen otřesy, ale i láva a popel hrozí celému západnímu Pacifiku od Aleut, přes Japonsko až na Nový Zéland a na protější straně Pacifiku přes Aljašku na severozápad Spojených států, pak přes Střední Ameriku, Antily do západní části Jižní Ameriky. Této oblasti se také říká Cirkumpacifický sopečný kruh.

6 I v Evropě jsou sopky tam, kde jsou silná zemětřesení, ve Středomoří a na Islandu. A tam, kde je náhodou seismická zóna bez činných sopek, tam jsou sopky jen o něco starší, nedávno vyhaslé. Druhy sopek: Protože je sopečná činnost velice různorodá, snaží se vulkanologové sopky klasifikovat. Zde je dvojí dělení sopek, jedno podle povahy sopečné činnosti, druhé podle sopečných produktů: Členění sopek dle základních typů sopečné činnosti. Typ sopky 1-Havajské sopky Základní znaky tekutá čedičová láva vytéká klidně puklinami; vznikají mocné pokryvy láv zvané platóbazalty 2-Stromboli stratovulkány, vzniklé postupným vrstvením tefry; láva je vyvrhována plynnými explozemi jako struska; krátkodobé lávové výlevy; střídá se období silnější a slabší činnosti 3-Vulcano stratovulkán s centrálním pněm; viskózní láva ucpává přívody; čas od času je tlakem plynů jícen proražen, nastane výbuch a vývrh tefry; po explozích klidně vytéká láva 4-Vesuvu z hluboko uloženého magmatického krbu se na povrch dostává na plyny bohatá láva; silnými explozemi je vyvrhována do atmosféry (až několik km vysoko) a dopadá zpět jako popel;

7 aktivita je epizodická, jsou dlouhá období klidu; zvlášť silné výbuchy se nazývají pliniovskými 5-Mt.Pelée velmi viskózní láva ucpává přívod a vytváří vulkanický dóm; tvoří se žhavá mračna (směs tefry a žhavých plynů), která se valí do údolí Dělení sopek podle charakteru sopečných produktů: (upraveno podle: KUKAL, Z., 1983, 123) Členění sopek podle charakteru sopečných produktů Typ sopky 1-Explozivní sopky 2-Efuzivnílávové sopky Základní znaky Vznikají explozí plynů a rozstříknutím láv. Vzniklá pyroklastika se na vzduchu ukládají v podobě sopečného kužele a sopky se označují jako nasypané sopečné kužele. Usazeniny pyroklastik se nazývají tefra. K explozivním sopkám jsou rovněž řazeny nálevkovité deprese, které byly vytvořeny explozí plynů a par. Někdy bývají lemovány nízkým valem utržených hornin nebo pyroklastik. Jejich pojmenování je různé-diatremy, maary, výbuchová hrdla, sopečná embrya. Například Fudžijama a Eiffel. Vznikají volnými výlevy tekutých nebo vytlačením tuhých láv. Centrální sopky tohoto typu se označují jako sopky štítové. Vyznačují se rozsáhlými kužely s velmi mírnými (10-100) svahy, velkým kotlovitým kráterem s jezerem roztavené lávy. Tyto sopky dosahují výše několik km a proto mají

8 jejich základny obrovské rozměry. Významně jsou tyto sopky vyvinuty v Tichém oceánu, kde tvoří podmořské sopky (guyoty), nebo sopky vystupující až 4 km nad povrch oceánu a tvořící četné ostrovy a souostroví (např. Havajské ostrovy, podle něhož bývají někdy nazývány sopkami havajského typu). Tekuté lávy se na zemském povrchu pomalu rozlévají (do 60 km za h) a tvoří tabulové sopky, nebo rozsáhlé lávové příkrovy. Viskózní lávy jsou z centrálního sopouchu vytlačovány v podobě vytlačených kup. Takto vznikají středooceánské vulkanické hřbety. Například Kilauea, Mauna Loa. 3- Stratovulkánysopky smíšené Mají sopečný kužel tvořený pyroklastiky i lávami jako důsledek střídající se efuzívní a explozívní činnosti sopky. Tento typ sopky se vyskytuje nejčastěji. Kromě centrálního kráteru jsou zde i boční parazitické krátery. Bývá zde také vytvořena kaldera (zbytek původního většího kráteru). Například Vesuv, Mazama, Velký Roudný, Komorní Hůrka, Polana, Thíra. (upraveno podle: KUKAL, Z., 1983) Každou sopku bychom měli zařadit do jednoho z popsaných typů. Jsou ale sopky, které jsou kombinací dvou nebo dokonce tří typů. Rozmístění sopečné aktivity na Zemi

9 Nebezpečí sopek a ochrana před nimi Při erupci sopky může šest sopečných procesů znamenat katastrofu. Jsou to lávové proudy, výbuchy se spádem tefry, sopečné bahnotoky, sopečné povodně, žhavá mračna i výrony plynů. Lávové proudy Láva je roztavená hornina s teplotou od 900 do C. Může být bazická složením odpovídající čediči, nebo kyselá a má složení rhyolitu. Vytéká buď přímo z puklin na zemi, nebo v úbočí sopky, či přelévá okraje kráterů a teče do údolí. Lávové proudy se zdají být hrozivé a nezadržitelné při své obrovské smrtící teplotě. Ve skutečnosti je však obětí lávových proudů docela maličko proti počtu obětí žhavých mračen. Lávový proud je tím rychlejší, čím je větší spád terénu, čím je proud mocnější a čím je láva tekutější. Bazické lávy jsou tekutější, kyselé viskóznější. Rozmezí rychlostí je dosti široké. Světový rekord zaznamenal vulkanolog Tazieff u afrického lávového jezera v kráteru sopky Niyragongo, a to 60 km/hod. Je to údaj, který se často objevuje v literatuře. Přehlédnuta ale zůstala rychlost lávy z nově vzniklého ostrůvku Surtsey u Islandu, která tekla rychlostí 65 km/hod. Tomu by se těžko unikalo. Naštěstí jsou normální rychlosti lávy mnohem nižší. Na Havaji, která je doslova učebnicí vulkanologie, se pohybují lávy rychlostí od 300 m do 3 km za hodinu. U viskóznějších láv je rychlost jen v metrech až centimetrech za hodinu. Nebezpečné jsou jen velmi tekuté čedičové lávy o velké mocnosti proudu na strmých svazích. Ty mohou téci až stokilometrovou rychlostí. Může být vůbec ochrana před valící se tisícistupňovou hmotou? Praxe dokázala, že ano. Nejvíce zkušeností s tím mají Havajané. Ti se snaží postupující lávový proud bombardovat z letadel. Lávový proud totiž na okrajích chladne, sám si tvoří hráze a láva teče dále rychle v korytě a hrozí. Když se podaří hráze prorazit, láva se rozleje, zpomalí i zastaví. Bombardování se provádí i do kráterů, které se zaplňují lávou. Láva totiž většinou najednou přeteče přes okraj kráteru. Bombardováním se dají prolomit okraje kráteru dříve, než lávové jezero stoupne a přeteče. Lávy je potom málo a neškodně se rozlévá jen po úbočí sopky. Jinou metodou, již vyzkoušenou, je stavba hrází a umělých koryt. Tato metoda se používala a používá ne Sicílii pod Etnou. Hráze a koryta při správném směru toku lávy lávu odkloní jinam a nebezpečí je zažehnáno. Poslední metodou, také v praxi vyzkoušenou, je ochlazování povrchu lávy vodou. Myšlenka je to výborná. Ochladíme-li povrch lávy, vznikne na ní kůra a proud se zastaví. Islanďané to prováděli při nedávném výbuchu na Heimaey. Chtělo to ale obrovská množství vody, až 900 l za sekundu. Tato metoda měla tehdy úspěch a láva byla zastavena. Počty obětí z historické doby lávových toků jsou nízké. Roku 1974 zahynula na Etně skupinka 14 studentů. V roce 1823 zahynulo pod Kilaueou na Havaji několik starců a dětí. Většinou lidé v klidu stačí z ohrožené oblasti utéci, což je asi nejbezpečnější způsob chování při výlevu lávy.

10 Největší lávový proud historické doby byl roku 1783 na Islandu, kdy láva zaplavila plochu 560 km čtverečních. Výbuchy se spádem tefry Obrovská síla sopečného výbuchu roztrhá lávu i horniny na částečky, které se souborně nazývají tefra. Velkým kusům se říká sopečné pumy, menším lapilli, ještě menším sopečný písek a nejmenším sopečný popel. Sopečné pumy nelétají daleko, nanejvýš několik kilometrů od kráteru. Lapilli a písek se dostanou třeba desítky kilometrů daleko a popel může být vysoko v atmosféře přenesen třeba několikrát kolem zeměkoule. Sopečný popel v atmosféře může mít i vliv na podnebí. Zastíní sluneční záření a zemský povrch se ochlazuje. Jedna z teorií tak vysvětluje vznik glaciálů. I nedávno, po sopečných výbuších posledních desetiletí zaznamenaly meteorologické stanice mírné ochlazení atmosféry. V roce 2010 způsobil sopečný popílek uniklý při výbuch islandské sopky pozastavení letecké dopravy nad celou Evropou. Součástmi tefry jsou úlomky vychladlé lávy, úlomky starších podpovrchových hornin i rozbité horniny sopečného kužele. Popel vzniká také tak, že se horká láva vylévá do vody a při náhlém ochlazení se rozpráší. Objemy tefry z některých sopečných výbuchů jsou daleko větší než objemy lávy. Někdy jsou jí vyvrženy desítky km 3, jako tomu bylo například při erupci sopky Tambor na ostrově Sumbawa u Jávy roku 1815, což je doposud největší sopečná exploze historické doby, kdy zahynulo lidí buďto přímo, nebo na následky této erupce. Nebezpečí je jasné. Tefra poboří domy, zavalí obyvatele v troskách, dusí a otravuje svými plyny, pokrývá prostě vše i v mnohametrových vrstvách. Ničí vegetaci, hubí hospodářské zvířectvo a způsobuje hladomor a ničí vše na motorový pohon. Značnou roli hraje vítr. Může zanést popel na město, nebo naopak je uchránit. Při výbuchu Vesuvu v roce 79 vál vítr jihovýchodním směrem, což bylo tragické pro několik tisíc obyvatel měst a vesnic kolem neapolského zálivu. Proti pumám, lapillům a písku se chráníme úkrytem pod střechou, neboť počet úlomků může být tak vysoký, že se jim nedá vyhnout. To se stalo osudným i 10 turistům na Etně roku 1979, kde všichni zahynuli. Popel nadělá daleko více škody než hrubší částice. Popel vniká do dýchacího ústrojí a zadusí všechny. Zamořuje půdu, vodu a vzduch jedovatými látkami, dostává se do motorů, pod jeho vahou se prolamují střechy. Tak tomu bylo i v roce 1912 na Aljašce u sopky Katmai. Mocnost tefry byla ještě 160 km od kráteru 3 m. Tefra, hlavně popel a fluór z popela na pastvinách zabíjely v letech 1783, 1947 a 1970 na Islandu, kde vyvolaly katastrofální hladomory. Podobně v roce 1943 mexický Paricutín, v roce 1911 Taal na Filipínách, v roce 1980 Mount St. Helens v americkém

11 Washingtonu. Přírodní regenerace míst zasažených spadem tefry je od několika let po desítky let, v závislosti na mocnosti spadu. Popel sám je totiž zdrojem regenerace, protože obsahuje mnoho živin. Sopečné bahnotoky Při představě bahnotoku se na velké nebezpečí nemyslí. Sopečné bahnotoky jsou však mnohem nebezpečnější než láva a mají na svědomí nejméně 100krát tolik životů. Tento proces se často nazývá indonéským slovem lahar. Mocné vrstvy popelu jsou na úbočí sopek v nestabilní poloze. Když na ně padá další popel, kloužou ze svahu. Nejhorší je když zaprší, popel se nasytí vodou a přemění se v tekutou kaši. Ta se řítí z úbočí rychlostí několika desítek kilometrů za hodinu (někdy i přes 100 km za hodinu). Hustota proudů je značná, a proto mohou unášet i velké balvany. Je-li v bahnotoku méně vody a více pevných částic, přechází do sesuvu nebo kamenité laviny. Obrana proti sopečným bahnotokům není lehká. Pohybují se rychle, na evakuaci není čas, útěk do krytu může skončit špatně, protože tekutá kaše vyplní všechny prostory. Proti malým bahnotokům se můžeme chránit hrázemi nebo koryty jako u lávových proudů. V některých indonéských vesnicích pod sopkami se stavějí umělé pahorky. Bahnotok se chová jako voda a nemusí zalít jejich vrcholky. Při akutním nebezpečí obyvatelé vyběhnou na pahorek a mohou se zachránit. O jiné ochraně, umělém snižování hladiny kráterových jezer již bylo pojednáno u lávových tocích. Nejlepší ochranou se stejně zdá být prevence: neosídlovat nebezpečná území, ať je krajina sebekrásnější a půda sebeúrodnější. Nebo včas evakuovat ohrožené místo při prvním náznaku sopečné činnosti. Nejznámější lahary v historii: Lahar zničil v roce 79 při výbuchu Vesuvu římské Herculaneum ve stejné chvíli, kdy popel pokryl Pompeje. Stává se také, že voda z kráteru se při výbuchu přelije přes okraj a strhne s sebou masu tefry. To je případ katastrofy na svahu sopky Kelut na Jávě. V roce 1919 zde bahnotok zahubil lidí, v roce lidí a v roce 1966 další stovky lidí. Horké bahnotoky vytvářela jiná jávská sopka Galunggung. V roce 1822 vřící voda kráterového jezera vystříkla a vytvořila bahnotok s objemem 30 miliónů m 3. Počet obětí není znám. Další bahnotok se udál pod veleznámou sopkou Ruapehu na Severním ostrově Nového Zélandu. V roce 1953 se protrhla firnová stěna kráterového jezera a s popelem vytvořila vodní stěnu vysokou 7 m, která zdemolovala i expresní vlak. Mrtvých bylo 154. Kamenitý bahnotok na japonské sopce Baidasan zahubil v roce lidí. Sopečné povodně Z ledovců, které tají při sopečných výbuších se může najednou uvolnit obrovské množství vody. Na Islandu se to stalo nespočetněkrát, na Novém Zélandu, Mexiku v Andách a v USA méněkrát a v roce 2009 i na ostrově Jan Mayen na Beerenbergu, druhé nejvyšší aktivní sopce Evropy.

12 Na Hekle v roce 1947 stekly najednou asi 3 milióny m 3 vody, které způsobily katastrofální povodeň. Vulkanologům se však nezdály objemy vody. Byly pořád dvakrát takové, než by mohl uvolnit ledovec a sníh, i kdyby se k tomu připočetly dešťové srážky. Počítá se, že byly do řek vytlačeny i vody podzemní. Ledovec Myrdaljökull, který pokrývá sopku Katla, dokázal vypustit m 3 vody za sekundu, tedy asi jako je nejnižší průtok Amazonky v ústí, celkově přes 6 km 3. Škody nebyly nijak obrovské, neboť oblast nebyla takřka hospodářsky využívána. Ještě větší objemy vody se spouštěly z těla největšího evropského ledovce Vatnajökull, díky erupcím vulkánu Grímsvötn v roce 1997, ale i v mnoha jiných letech. není jednoduché vypočítat přesně množství vody, které ledovec vypustí. Bylo by to potřeba, aby se mohla plánovat ochrana. Ledovce však mají v sobě mnoho dutin, které jsou stále vyplněny vodou. K těm vodám, které při sopečném žáru vzniknou táním, ledovec vypustí i své zásoby vod z dutin. Žhavá sopečná mračna Směsi horkých plynů a tefry se nazývají žhavá sopečná mračna (v literatuře se často používá francouzský název nuées ardentes). Je to sopečný proces, který je nejnebezpečnější a má na svědomí nejvíce životů. Sopka Mt. Pelée na Martiniku svými žhavými mračny zahubila v roce lidí a úplně zničila město St. Pierre. Ještě v témže roce vybuchla sopka Soufriére na blízkém ostrově St. Vincent a její žhavé mračno zabilo lidí St. Pierre na Martiniku byl před katastrofou poměrně moderním městem s obyvateli. V roce 1902 se z blízkého kráteru Mt. Pelée vyvalily páry a popel jako předzvěst velkého výbuchu, který ovšem zdejší úřady nepovažovaly za akutní. Za krátko totiž měly být na ostrově volby. Mezitím kráterové jezero na Mt. Pelée vyslalo několik povodňových vln. Ani to však nestačilo. 8. května ráno následovalo několik výbuchů za sebou. Horizontálně skrz stěnu kráteru vystřelil oblak žhavých mračen a valil se údolím řeky na město. Stačily dvě minuty aby vše skončilo. Rychlostí 160 km v hodině se žhavé mračno převalilo přes město a všech obyvatel zahynulo. Teplotu mračna se podařilo určit jen přibližně. U samého kráteru mělo mračno teplotu kolem C, ve městě něco přes 700 0C. Příčinou smrti lidí bylo upálení a udušení. Opačnou stranu ostrova mezitím ničily bahnotoky a spádem několika desítek cm mocné tefry. Mt. Pelée se probudila opět v devadesátých letech. To už ale bylo obyvatelstvo včas evakuováno. Mt. Pelée a Soufriére nejsou zdaleka jedinými vulkány, které vysílají žhavá mračna. Hibok-Hibok na Filipínách v roce 1951 seslal rychlý žhavý splaz na město Mambaja, kde zahubil 500 lidí. Ničivým vulkánem je i Merapi na Jávě. V roce 1930 zničil žhavým mračnem několik vesnic a počet obětí šel do stovek. Strašným překvapením a velkou tragédií byl výbuch sopky Mt. Lamington na Nové Guineji. Před rokem 1951 nebyl vůbec zařazován mezi činné sopky. 21. Ledna vystřelil vulkán hřibovitý mrak do výšky 17 km. Spodek hřibu se rozšiřoval a rozšiřoval a přeměnil se v žhavá mračna. Velká plocha byla zničena, lesy vymýceny, domy vytrženy ze základů a odneseny. Rychlost mračna byla něco přes 100 km za hodinu. Teplota byla o něco nižší než na Martiniku. Zahynulo 2942 lidí.

13 Z jiných sopek, které hrozí žhavými mračny jmenujme ještě Mayon na Filipínách, Arenal v Chile, Ulawu na Nové Británii, Fuego v Guatemale, které všechny několikrát soptily a zabíjely ve 20. století. Nejlepší ochranou proti žhavým mračnům je evakuace. Zvlášť nebezpečné sopky musí být neustále monitorovány a příznaky další činnosti analyzovány. Zvlášť podezřelé jsou ty vulkány, které obživnou po delší době klidu. Krajina postižená žhavými mračny se vzpamatovává velmi pomalu. U karibských sopek Mt. Pelée a Soufriére již na povrchu nenalezneme stopy katastrofy z roku Sopečné plyny Vodní páry jsou podstatou všech sopečných plynů. To, že plyny zapáchají, je způsobeno příměsí oxidu siřičitého, sírového, sirovodíku, kyseliny chlorovodíkové a fluorovodíkové v plynné formě. Všudypřítomný je oxid uhličitý a uhelnatý. Všechny tyto plyny jsou ve větších koncentracích člověku až smrtelně nebezpečné. Unikající plyny ze země jsou známkou posopečné aktivity, která může trvat ještě desítky miliónů let po tom, co vulkán přestal chrlit lávu a popel. Přívody, z nichž uniká pouze plyn, jsou nazývány fumarolami. Solfatary jsou speciálním druhem fumarol, jsou typické sirnými plyny. Výrony oxidu uhličitého a uhelnatého jsou moffety. Člověku nebývají nebezpečné, jsou naopak užitečné, protože pod povrchem sytí podzemní vody, které na povrch vyvěrají jako vody minerální. Přece jsou však sopky, které způsobily katastrofy svými plyny. Středoamerický vulkán Masaya-Nindiri v Nikaragui vyvrhl v 19. století oblak vodních par se sirnými plyny. Vítr jej hnal v osmikilometrovém pásu přes kávové plantáže. Zahynulo několik lidí. O něco menší škody nadělal sopka Irazú na Kostarice. Plyny z katmaiské aljašské erupce propalovaly lidskou pokožku ještě ve vzdálenosti 500 km od kráteru. Mrak s plyny byl zahnán až na Vancouver a déšť s kyselinou sírovou poškozoval prádlo na šňůrách. I malé moffety s oxidem uhličitým a uhelnatým mohou být smrtícími pastmi. Některá návětrná údolí v blízkosti indonéských vulkánů jsou obzvláště nebezpečná. Nebezpečná jsou i údolí na Islandu, Kamčatce, Kurilách a třeba v Yellowstonském národním parku. Nejlepší ochranou proti plynům jsou samozřejmě plynové masky. Plantáže byly několikrát úspěšně ochráněny mírným posypem vápna na neutralizaci kyselin. Předpověď a varování: Oběti sopečných výbuchů jdou do statisíců. Sopečnou činnost lze rozdělit na několik dílčích procesů, které za sebou seřadíme takto (podle počtu obětí a škod, které nadělaly): 1. Žhavá mračna. 2. Spád tefry (popel. lapilli, pumy).

14 3. Následky sopečné činnosti (hladomor, otravy). 4. Sopečné bahnotoky. 5. Výrony lávy a lávové proudy. 6. Jedovaté plyny. Předpověď sopečné činnosti je založena na mnohaletých pozorováních. Většina nebezpečných sopek je pod stálým dozorem a v sopečných územích je řada vulkanologických stanic. Podobně jako u zemětřesení se sestavují i mapy vulkanického ohrožení. Předpověď dalších výbuchů je založena na dvou skupinách metod. První nevyžadují složitějších přístrojů a jsou založeny na zkušenostech s životem vulkánu. Některé sopky vybuchují v určitých intervalech, jiné mají ve zvyku prozrazovat své probuzení k životu. Znalost sopky může proto pomoci při varování před dalším výbuchem. Druhou skupinou metod jsou složité statistické výpočty a sledování indicií výbuchů s náročným přístrojovým vybavením. Kolem nebezpečných vulkánů jsou zpravidla seizmické stanice, které registrují otřesy. Roztahuje-li se magma pod povrchem, vyplňuje-li pukliny a trhlinky, otřásá povrchem. Zemětesení s ohnisky pod sopkou jsou dobrou indicií příštího výbuchu. Dnes nejpoužívanější a snad nejspolehlivější metodou předpovědi je sledování náhlých změn povrchu kolem vulkánu. Vyklenování povrchu často značí blížící se erupci. Vyklenutí se měří většinou na centimetry, ale citlivé přístroje je snadno zachytí. Novou metodou je letecké fotografování sopky infračerveným spektrem. Dá se tak zjistit ohřívání povrchu a výstup horkého magmatu. Chování vody v kráteru může být někdy dobrým znakem blížícího se výbuchu. Pokud se zvyšuje teplota až k varu, je to vždy podezřelé. Někdy voda před erupcí zhnědne nebo zčervená. Někdy se před výbuchem mění složení unikajících plynů. Někdy se může osvědčit i metoda sledování změn magnetického pole.

15

Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory

Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory Sopečná činnost a zemětřesení Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory Magma = roztavený horninový materiál a) čedičové řídké, vzniká roztavení hornin

Více

ÚLOHA SOPEK PŘI FORMOVÁNÍ RELIÉFU ZEMĚ

ÚLOHA SOPEK PŘI FORMOVÁNÍ RELIÉFU ZEMĚ ÚLOHA SOPEK PŘI FORMOVÁNÍ RELIÉFU ZEMĚ Iveta Navrátilová, Brno 2011 SOPEČNÁ ČINNOST (VULKANISMUS) projev vnitřní energie planety a deskové tektoniky (přemísťování magmatických hmot ze spodních částí zemské

Více

Nastuduj následující text

Nastuduj následující text Nastuduj následující text Hlavní vulkanickou zónou planety je pacifický "Kruh ohně" které je vázán na okraje tichomořské desky a desky Nasca. Zde se nachází 2/3 všech činných sopek Země. Jedná se především

Více

Magmatismus a vulkanismus

Magmatismus a vulkanismus Magmatismus a vulkanismus Magma silikátová tavenina z astenosféry na povrchu se označuje láva podle místa tuhnutí hlubinná a podpovrchová tělesa výlevné a žilné horniny Hlubinná a podpovrchová tělesa batolit

Více

Sopečnáčinnost. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Sopečnáčinnost. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis Sopečnáčinnost Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 23. 8. 24. 8. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s geologickými podmínkami, kde a za jakých podmínek

Více

Rizikové endogenní pochody

Rizikové endogenní pochody Rizikové endogenní pochody typy sopečnéčinnosti: hlubinný magmatismus = plutonismus povrchový magmatismus = vulkanismus Sopečnáčinnost Zemětřesení Magmatizmus (plutonizmus a vulkanizmus) Zdroje vulkanismu

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s mechanikou vnitřních geologických dějů. Materiál je plně funkční

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s mechanikou vnitřních geologických dějů. Materiál je plně funkční Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s mechanikou vnitřních geologických dějů. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. litosférická deska hlubokomořský

Více

3) Nadpis první úrovně (styl s názvem Vulkány_NADPIS 1 ) je psán písmem Tahoma, velikostí 14 bodů, tučně. Mezera pod odstavcem je 0,42 cm.

3) Nadpis první úrovně (styl s názvem Vulkány_NADPIS 1 ) je psán písmem Tahoma, velikostí 14 bodů, tučně. Mezera pod odstavcem je 0,42 cm. Zadání příkladu 1) Text je formátován pomocí stylů. 2) Vytvořte styl s názvem Vulkány_text. Jeho vlastnosti jsou následující písmo Tahoma, velikostí 11 bodů, zarovnání do bloku, mezera pod odstavcem je

Více

Rizikové endogenní pochody

Rizikové endogenní pochody Rizikové endogenní pochody Sopečnáčinnost typy sopečnéčinnosti: hlubinný magmatismus = plutonismus povrchový magmatismus = vulkanismus Magmatizmus (plutonizmus a vulkanizmus) Zdroje vulkanizmu - astenosféra

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník SOPEČNÁ ČINNOST. referát. Jan Žďárský

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník SOPEČNÁ ČINNOST. referát. Jan Žďárský Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník SOPEČNÁ ČINNOST referát Jméno a příjmení: Jakub Vávra Jan Žďárský Třída: 5. O Datum: 4.4.2016 Sopečná činnost 1. Sopečná činnost a) Definice Jako

Více

VULKANIZMUS Pro Jihočeský mineralogický klub Jirka Zikeš

VULKANIZMUS Pro Jihočeský mineralogický klub Jirka Zikeš VULKANIZMUS Pro Jirka Zikeš 5. 3. 2018 Distribuce vulkanizmu 95% vulkánů se nachází na deskových rozhraních Na souši je v současnosti asi 500 aktivních sopek Jihočeský mineraogický klub Magma Směs roztavené

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Seminář GPS III. ročník VULKANISMUS NA ZEMI. referát. Jméno a příjmení: Karolína Drahotová

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Seminář GPS III. ročník VULKANISMUS NA ZEMI. referát. Jméno a příjmení: Karolína Drahotová Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Seminář GPS III. ročník VULKANISMUS NA ZEMI referát Jméno a příjmení: Karolína Drahotová Třída: 3. A Datum: 1. 6. 2017 Vulkanismus na Zemi 1. Úvod Tuto seminární

Více

Rozdělení hornin. tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů. podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu

Rozdělení hornin. tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů. podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu HORNINY 1.2016 Rozdělení hornin tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu Usazené (sedimentární) zvětrávání přenos usazení Přeměněné

Více

Vznik a vývoj litosféry

Vznik a vývoj litosféry Vznik a vývoj litosféry O čem bude řeč Stavba zemského tělesa a zemské kůry. Desková tektonika a pohyb litosférických desek. Horotvorná činnost. Sopky a sopečná činnost. Vznik a vývoj reliéfu krajiny.

Více

Vulkanickáčinnost, produkty vulkanismu

Vulkanickáčinnost, produkty vulkanismu Vulkanickáčinnost, produkty vulkanismu Přednáška 3 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Vulkanická činnost - magmatická aktivita projevující se na zemském povrchu - kromě

Více

ČVUT v Praze Fakulta stavební. Thákurova 7. Studijní obor Geodezie. Sopky. Semestrální práce. bohacro@gmail.com. Skupina: G-61

ČVUT v Praze Fakulta stavební. Thákurova 7. Studijní obor Geodezie. Sopky. Semestrální práce. bohacro@gmail.com. Skupina: G-61 ČVUT v Praze Fakulta stavební Thákurova 7 Studijní obor Geodezie Sopky Semestrální práce Autor: E-mail: Roman Boháč bohacro@gmail.com Skupina: G-61 Školní rok: 2011/2012 Klíčová slova: Sopky, erupce, magma

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis

Více

SOPKY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

SOPKY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST SOPKY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_281 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 SOPKA - VULKÁN MÍSTO VÝSTUPU

Více

VY_32_INOVACE_04.10 1/11 3.2.04.10 Zemětřesení, sopečná činnost Když se Země otřese

VY_32_INOVACE_04.10 1/11 3.2.04.10 Zemětřesení, sopečná činnost Když se Země otřese 1/11 3.2.04.10 Když se Země otřese cíl vysvětlit vznik zemětřesení - popsat průběh a následky - znát Richterovu stupnici - porovnat zemětřesení podmořské s povrchovým - většina vnitřních geologických dějů

Více

Přírodní katastrofy. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Přírodní katastrofy. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis Přírodní katastrofy Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 23. 11. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si zopakují a rozšíří vědomosti o možných příčinách a důsledcích

Více

6. ENDOGENNÍ GEOMORFOLOGICKÉ PROCESY A TVARY RELIÉFU SOPEČNÝ RELIÉF

6. ENDOGENNÍ GEOMORFOLOGICKÉ PROCESY A TVARY RELIÉFU SOPEČNÝ RELIÉF 6. ENDOGENNÍ GEOMORFOLOGICKÉ PROCESY A TVARY RELIÉFU SOPEČNÝ RELIÉF Cíl Po prostudování této kapitoly budete umět: Charakterizovat základní endogenní procesy. Rozlišit typy sopečné činnosti a popsat tvary

Více

Rizikové endogenní procesy. Sopečnáčinnost

Rizikové endogenní procesy. Sopečnáčinnost Rizikové endogenní procesy Sopečnáčinnost typy sopečnéčinnosti: hlubinný magmatismus = plutonismus povrchový magmatismus = vulkanismus Magmatismus plutonismus a vulkanismus Zdroje vulkanismu - astenosféra

Více

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Tématický celek: NEŽIVÁ PŘÍRODA. Téma: SOPEČNÁ ČINNOST A ZEMĚTŘESENÍ. Ročník: 9. Autor: Mgr.

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Tématický celek: NEŽIVÁ PŘÍRODA. Téma: SOPEČNÁ ČINNOST A ZEMĚTŘESENÍ. Ročník: 9. Autor: Mgr. Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace, Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: NEŽIVÁ PŘÍRODA Téma: SOPEČNÁ ČINNOST

Více

Globální tektonika Země

Globální tektonika Země Globální tektonika Země cíl přednášky: Pochopení dynamického vývoje planety Země a s ním spojené endogenní procesy, které mohou ohrozit využití území STAVBA ZEMĚ Mechanismus endogenních pochodů SLUNEČNÍ

Více

Alfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane. teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus

Alfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane. teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus Desková tektonika Alfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus kontinenty v minulosti tvořily jednu velkou pevninu

Více

Sopečná činnost O VULKÁNECH: JAK A PROČ SOPTÍ. Aleš Špičák Geofyzikální ústav AV ČR, Praha

Sopečná činnost O VULKÁNECH: JAK A PROČ SOPTÍ. Aleš Špičák Geofyzikální ústav AV ČR, Praha Sopečná činnost O VULKÁNECH: JAK A PROČ SOPTÍ Aleš Špičák Geofyzikální ústav AV ČR, Praha litosférické desky Schéma dominantních procesů deskové tektoniky a odpovídající geomorfologické útvary rozložení

Více

Dynamická planeta Země. Litosférické desky. Pohyby desek. 1. desky se vzdalují. vzdalují se pohybují se.. pohybují se v protisměru vodorovně..

Dynamická planeta Země. Litosférické desky. Pohyby desek. 1. desky se vzdalují. vzdalují se pohybují se.. pohybují se v protisměru vodorovně.. Dynamická planeta Země zemský povrch se neustále mění většina změn probíhá velmi pomalu jsou výsledkem působení geologických dějů geologické děje dělíme: vnitřní vnější Pohyby desek vzdalují se pohybují

Více

Fyzická geografie Zdeněk Máčka, Karel Kirchner

Fyzická geografie Zdeněk Máčka, Karel Kirchner Fyzická geografie Zdeněk Máčka, Karel Kirchner Ústav geoniky AV ČR, v.v.i., pobočka Brno, kirchner@geonika.cz Geomorfologie Vulkanické a tektonické tvary reliéfu 1 Literatura k přednášeným geomorfologickým

Více

Strukturní jednotky oceánského dna

Strukturní jednotky oceánského dna Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9

Více

VY_32_INOVACE_Z6 15. Téma: Lidé v ohrožení. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vzdělávací obor: Zeměpis. Tematický okruh: Přírodní krajiny Země

VY_32_INOVACE_Z6 15. Téma: Lidé v ohrožení. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vzdělávací obor: Zeměpis. Tematický okruh: Přírodní krajiny Země VY_32_INOVACE_Z6 15 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Přírodní krajiny Země Téma: Lidé v ohrožení Jméno autora: Mgr. Lucie Racková Datum ověření materiálu ve

Více

Litosféra v pohybu. Kontinenty rozložení se mění, podívej se do učebnice str. 11 a vypiš, jak vznikly jednotlivé kontinenty.

Litosféra v pohybu. Kontinenty rozložení se mění, podívej se do učebnice str. 11 a vypiš, jak vznikly jednotlivé kontinenty. Litosféra v pohybu Vznik a vývoj kontinentů Kontinent = pevnina vyčnívající nad hladinu oceánů Světadíl = odlišný historický společenský a kulturní vývoj Kontinent Světadíl Eurasie Evropa + Asie Amerika

Více

č.5 Litosféra Zemské jádro Zemský plášť Zemská kůra

č.5 Litosféra Zemské jádro Zemský plášť Zemská kůra č.5 Litosféra =kamenný obal Země Část zemského tělesa tvořená zemskou kúrou a části svrchního pláště. Pod litosférou se nachází astenosféra (poloplastická hmota horniny vystavené obrovské teplotě a tlaku),

Více

horniny jsou seskupením minerálů nebo organických zbytků, příp. přírodními vulkanickými skly, které vznikají rozličnými geologickými procesy

horniny jsou seskupením minerálů nebo organických zbytků, příp. přírodními vulkanickými skly, které vznikají rozličnými geologickými procesy Horniny horniny jsou seskupením minerálů nebo organických zbytků, příp. přírodními vulkanickými skly, které vznikají rozličnými geologickými procesy od od minerálůse liší liší látkovou a strukturní nesourodostí

Více

Endogenní procesy. Sopečnáčinnost Zemětřesení

Endogenní procesy. Sopečnáčinnost Zemětřesení Endogenní procesy Sopečnáčinnost Zemětřesení Magma pohyby ZK doprovodný proces: vznik taveniny anataxe magma podle obsahu SiO 2 : kyselé ( > 65 %) neutrální (52-65 %) bazické (44-52 %) ultrabazické (

Více

GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF

GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF ZÁKLADNÍ STRUKTURNÍ PRVKY DNA OCEÁNŮ podmořské okraje pevnin (zemská kůra pevninského typu) přechodná zóna (zemská kůra přechodného typu) lože oceánu (zemská kůra oceánského

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA AUSTRÁLIE A OCEÁNIE POVRCH, VODSTVO Mgr. Iva Svobodová Austrálie geografické vymezení pevnina na jižní polokouli obklopena vodami Indického a Tichého oceánu

Více

Zlomová plocha aktivovaná během uvolnění napětí v ohnisku (zlom s poklesem)

Zlomová plocha aktivovaná během uvolnění napětí v ohnisku (zlom s poklesem) ZEMETŘESENÍ A JEHO PROJEVY NA ZEMSKÉM POVRCHU Environmentáln lní geologie sylabus 3 Ladislav Strnad CO JE PŘÍČINOU ZEMĚTŘESENÍ? NÁHLÁ UVOLNĚNÍ (=VYROVNÁNÍ) NAPĚTÍ V HORNINÁCH NA AKTIVNÍCH ROZHRANÍCH (SUBDUKČNÍ

Více

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Pohyby litosférických desek

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Pohyby litosférických desek Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika Pohyby litosférických desek Teorie litosferických desek = nová globální tektonika - opírá se o: světový riftový systém hlubokooceánské příkopy Wadatiovy-Beniofovy

Více

Učit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin

Učit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin Geosféra Tato zemská sféra se rozděluje do několika sfér. Problematikou se zabýval fyzik Bulle (studoval zeměpisné vlny). Jednotlivé geosféry se liší podle tlaku a hustoty. Rozdělení Geosféry: Rozdělení

Více

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra VY_52_INOVACE_71 Hydrosféra Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra Leden 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno pro prezentaci učiva Hydrosféra Základní informace

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Seminární práce Stavba zemského tělesa Jméno: Bc. Eva Kolářová Obor: ZTV-Z Úvod Vybrala jsem si téma Stavba zemského tělesa. Zabývala jsem se jeho

Více

Litosférické desky a bloková tektonika

Litosférické desky a bloková tektonika LITOSFÉRA Plášť - horní hranici tvoří plocha diskontinuity (kůra-plášť) - spodní hranice sahá do hloubky km ( d.) - roztavená hmota složená z O2, Mg, Si a?? (?? =35% objemu) Jádro - hromadí se v něm nejtěžší

Více

Pojmy vnější a vnitřní planety

Pojmy vnější a vnitřní planety KAMENNÉ PLANETY Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Ing. Mgr. Hana Šťastná Číslo a název klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Interní číslo: VY_32_INOVACE_FY.HS.9.18

Více

STAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů

STAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů STAVBA ZEMĚ Mechanismus endogenních pochodů SLUNEČNÍ SOUSTAVA Je součástí Mléčné dráhy Je vymezena prostorem, v němž se pohybují tělesa spojená gravitací se Sluncem Stáří Slunce je odhadováno na 5,5 mld.

Více

Učební text pro 1. ročník soutěže Kámen mudrců 2013/2014 Téma: vulkanismus část 1

Učební text pro 1. ročník soutěže Kámen mudrců 2013/2014 Téma: vulkanismus část 1 Učební text pro 1. ročník soutěže Kámen mudrců 2013/2014 Téma: vulkanismus část 1 Obsah: 1. O horninách obecně... 2 Magmatické horniny, magma a láva... 2 Hlubinné magmatity (plutonity)... 3 Žilné horniny...

Více

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny, Spojte správně: Složení atmosféry Význam atmosféry Meteorologie Počasí Synoptická mapa Meteorologické prvky Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Okamžitý stav atmosféry Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu.

Více

HYDROSFÉRA. Opakování

HYDROSFÉRA. Opakování HYDROSFÉRA Opakování Co je HYDROSFÉRA? = VODNÍ obal Země Modrá planeta Proč bývá planeta Země takto označována? O čem to vypovídá? Funkce vody Vyjmenujte co nejvíce způsobů, jak člověk využíval vodu v

Více

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země Třída: Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země 1) Zemské těleso je tvořeno vyber správnou variantu: a) kůrou, zrnem a jádrem b) kůrou, slupkou a pláštěm c) kůrou, pláštěm a jádrem

Více

K. E. Bullen ( ) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a

K. E. Bullen ( ) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a Eva Kolářová K. E. Bullen (1906 1976) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a hustotou 7 zón vytváří 3 základní jednotky: 1.

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ II EVROPA PŘÍRODNÍPOMĚRY SKANDINÁVIE Mgr. Iva Švecová DÁNSKO geografickévymezení nížinatá země S Evropy na Jutském poloostrově na

Více

Přednáška č. 3. Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř

Přednáška č. 3. Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř Přednáška č. 3 Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř vnější činitele zvětrávání hornin, atmosférické vlivy, zemská gravitace, geologická činnost větru, deště, povrchových

Více

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země:

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země: STAVBA ZEMĚ Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO Průřez planetou Země: Obr. č. 1 1 ZEMSKÁ KŮRA Zemská kůra tvoří svrchní obal

Více

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy

Více

PŘÍRODNÍ RIZIKA. Tým ZŠ. J. A. K. Blatná

PŘÍRODNÍ RIZIKA. Tým ZŠ. J. A. K. Blatná PŘÍRODNÍ RIZIKA Tým ZŠ. J. A. K. Blatná 1 Obsah: 1. Přírodní rizika 2. Přírodní rizika v ČR 3. Zpustošené město Blatná v roce 2002 4. Fotografie zkázy 5. Dříve a dnes- fotografie a vycházka 6. Závěr, zdroj

Více

Oceánské sedimenty jako zdroj surovin

Oceánské sedimenty jako zdroj surovin Oceánské sedimenty jako zdroj surovin 2005 Geografie Světového oceánu 2 Rozšíření sedimentů 2005 Geografie Světového oceánu 3 2005 Geografie Světového oceánu 4 MOŘSKÉ NEROSTNÉ SUROVINY 2005 Geografie Světového

Více

Ict9-Z-3 LITOSFÉRA. pevný obal Země. vypracoval Martin Krčál

Ict9-Z-3 LITOSFÉRA. pevný obal Země. vypracoval Martin Krčál Ict9-Z-3 LITOSFÉRA pevný obal Země vypracoval Martin Krčál Po čem šlapeme Putující kontinenty OBSAH Jak se rodí hory Jak vznikají ostrovy Úvodní opakování Závěrečné opakování Použité zdroje Po čem šlapeme

Více

Vnitřní geologické děje

Vnitřní geologické děje Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍVÝUKOVÁPREZENTACE REGIONŮ SEVERNÍAMERIKA POVRCH USA A KANADY Mgr. Iva Svobodová USA a Kanada - geografické vymezení USA kontinentální část v J polovině SA kontinentu

Více

Jaké jsou charakteristické projevy slézání na svahu?

Jaké jsou charakteristické projevy slézání na svahu? 4.7.2. Svahová modelace Tíže zemská (nebo-li gravitační energie) je jedním z nejdůležitějších geomorfologických činitelů, který ovlivňuje vnější geomorfologické pochody. Působí na souši, ale i na dně moří.

Více

Modul 02 Přírodovědné předměty

Modul 02 Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,

Více

Stavba zemského tělesa

Stavba zemského tělesa Stavba zemského tělesa Stavba zemského tělesa - historie počátek století: v rámci geofyziky - dílčí disciplína: seismologie - studuje rychlost šíření, chování a původ zemětřesných vln 1906 - objev vnějšího

Více

HYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná

HYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná HYDROSFÉRA = VODSTVO Lenka Pošepná Dělení vodstva 97,2% Ledovce 2,15% Povrchová a podpovrchová voda 0,635% Voda v atmosféře 0,001% Hydrologický cyklus OBĚH Pevnina výpar srážky pevnina OBĚH Oceán výpar

Více

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY 1. Kdy vznikla Sluneční soustava? 2. Z čeho vznikla a jakým způsobem? 3. Která kosmická tělesa tvoří Sluneční soustavu? 4. Co to je galaxie? 5. Co to je vesmír? 6. Jaký je rozdíl

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! Ty, spolu se skoro sedmi miliardami lidí, žiješ na planetě Zemi. Ale kolem nás existuje ještě celý vesmír. ZEMĚ A JEJÍ OKOLÍ Lidé na Zemi vždy

Více

Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce.

Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce. Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce. Zhruba 99,866 % celkové hmotnosti sluneční soustavy tvoří

Více

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Stavba Země

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Stavba Země Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika Stavba Země Stavba zemského tělesa - historie počátek století: v rámci geofyziky - dílčí disciplína: seismologie - studuje rychlost šíření, chování a původ

Více

Úkol č. 1 Je bouřka pro letadla nebezpečná a může úder blesku letadlo zničit? Úkol č. 2 Co je to písečná bouře?

Úkol č. 1 Je bouřka pro letadla nebezpečná a může úder blesku letadlo zničit? Úkol č. 2 Co je to písečná bouře? 1. Bouřka Na světě je registrováno každý den asi 40 000 bouří. K jejich vytvoření musí být splněny dvě základní podmínky: 1) teplota vzduchu musí s výškou rychle klesat 2) vzduch musí být dostatečně vlhký,

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

EU V/2 1/Z27. Světový oceán

EU V/2 1/Z27. Světový oceán EU V/2 1/Z27 Světový oceán Výukový materiál (prezentace PPTX) lze využít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Světový oceán. Prezentace slouží jako výklad i motivace v podobě fotografií

Více

Vybrané kapitoly z geologické historie ČR II

Vybrané kapitoly z geologické historie ČR II Vybrané kapitoly z geologické historie ČR II Označení DUMU: VY_32_INOVACE_GE2.09 Předmět: GEOGRAFIE Tematická oblast: FYZICKÁ GEOGRAFIE - GEOLOGIE Autor: Jan Vavřín Datum vytvoření: 29. 7. 2013 Ročník:

Více

Obsah. Obsah: 3 1. Úvod 9

Obsah. Obsah: 3 1. Úvod 9 Obsah: 3 1. Úvod 9 2. Vesmír, jeho složení a vznik 12 2.1.Hvězdy 12 2.2. Slunce 14 2.3. Sluneční soustava 15 2.3.1. Vznik sluneční soustavy 16 2.3.2. Vnější planety 18 2.3.3. Terestrické planety 20 2.3.4.

Více

PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ

PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ Vnitřní stavba Země 1500 C 4000-6000 C Zemská kůra tenká vrstva tvořená pevnými horninami Zemský plášť těsně pod kůrou pevný; směrem do hloubky se stává polotekutým (plastickým)

Více

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Maturitní témata Školní rok: 2016/2017 Ředitel školy: PhDr. Karel Goš Předmětová komise: Zeměpis Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Předmět: Zeměpis VIII. A 8 Mgr. Václav Krejčíř IV. A Mgr.

Více

VLADISLAV RAPPRICH. ZA SOPKAMI po Čechách

VLADISLAV RAPPRICH. ZA SOPKAMI po Čechách VLADISLAV RAPPRICH ZA SOPKAMI po Čechách Vladislav Rapprich Za sopkami po Čechách Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí

Více

číslo a název klíčové aktivity V/2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Planety sluneční soustavy VENUŠE

číslo a název klíčové aktivity V/2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Planety sluneční soustavy VENUŠE Č. 20 číslo a název klíčové aktivity V/2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd název materiálu téma VY_52_INOVACE_20_FY89_Venuše Planety sluneční soustavy VENUŠE anotace Seznámení s planetou

Více

stratigrafie. Historická geologie. paleontologie. paleografie

stratigrafie. Historická geologie. paleontologie. paleografie Geologie je přírodní věda zabývající se složením a stavbou zemské kůry a vývojem zemské kůry v minulosti a přítomnosti strukturní petrografie stratigrafie Všeobecná dynamická tektonika vnější síly vnitřní

Více

Endogenní pochody. Magma. Sopenáinnost. láva. Typy láv. Hornito. pohyby ZK doprovodný proces: vznik taveniny anataxe magma

Endogenní pochody. Magma. Sopenáinnost. láva. Typy láv. Hornito. pohyby ZK doprovodný proces: vznik taveniny anataxe magma Magma Endogenní pochody Sopenáinnost pohyby ZK doprovodný proces: vznik taveniny anataxe magma podle obsahu SiO 2 : kyselé ( > 65 %) neutrální (52-65 %) bazické (44-52 %) ultrabazické (< 44 %) roste hustota

Více

Přírodní radioaktivita

Přírodní radioaktivita Přírodní radioaktivita Náš celý svět, naše Země, je přirozeně radioaktivní, a to po celou dobu od svého vzniku. V přírodě můžeme najít několik tisíc radionuklidů, tj. prvků, které se samovolně rozpadají

Více

ZEMĚ JAKO DYNAMICKÉ TĚLESO. Martin Dlask, MFF UK, Praha 2014

ZEMĚ JAKO DYNAMICKÉ TĚLESO. Martin Dlask, MFF UK, Praha 2014 ZEMĚ JAKO DYNAMICKÉ TĚLESO Martin Dlask, MFF UK, Praha 2014 Cíl Představit Zemi jako tepelný stroj. Grafiská ilustrace řezu Zemí [zdroj - www.nationalgeografic.com] Představy o Zemi: Dříve Před dvěma tisíci

Více

Endogenní pochody. Magma. Sopenáinnost Zemtesení. láva. Typy láv. typy sopenéinnosti: Hornito

Endogenní pochody. Magma. Sopenáinnost Zemtesení. láva. Typy láv. typy sopenéinnosti: Hornito Magma Endogenní pochody Sopenáinnost Zemtesení pohyby ZK doprovodný proces: vznik taveniny anataxe magma podle obsahu SiO 2 : kyselé ( > 65 %) neutrální (52-65 %) bazické (44-52 %) ultrabazické (< 44 %)

Více

Kde se vzala v Asii ropa?

Kde se vzala v Asii ropa? I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍVÝUKOVÁPREZENTACE REGIONŮ SEVERNÍ AMERIKA HYDROLOGIE USA A KANADY Mgr. Iva Svobodová Hydrologická charakteristika příznivé orografické podmínky pro vznik řek

Více

Sopečná činnost a zemětřesení v České republice

Sopečná činnost a zemětřesení v České republice GYMNÁZIUM JAKUBA ŠKODY Ročníková práce z biologie Sopečná činnost a zemětřesení v České republice Václav MACHAČ IV.a, 2004/05 Osek n/b Obsah 1 Úvod... 2 2 Teoretická a metodická část... 3 3 Zemětřesení...

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí

Více

Tsunami PLANETA ZEMĚ PLANETA ZEMĚ

Tsunami PLANETA ZEMĚ PLANETA ZEMĚ Tsunami Zemětřesení nastávají nejen pod soušemi, ale i pod mořským dnem. Seizmické vlny uvádějí do pohybu obrovské množství vody a vznikají enormní oceánské vlny zvané tsunami. Na otevřeném oceánu je lze

Více

Základní geomorfologická terminologie

Základní geomorfologická terminologie Základní geomorfologická terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých jednotlivých tvarů (vysočin, nížin) (údolí,

Více

OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS Hydrosféra Vodstvo na pevninách 3 Učební pomůcky: Viz zeměpisný test OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS Hydrosféra Vodstvo na pevninách 3 Učební pomůcky: Viz zeměpisný test OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ Materiál pro domácí VY_03_Z6E_25 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Do baňky s několika mililitry 15% kyseliny chlorovodíkové vložíme hořící třísku. Pozorujeme, že tříska v baňce hoří. Hořící třísku z baňky vyndáme a

Do baňky s několika mililitry 15% kyseliny chlorovodíkové vložíme hořící třísku. Pozorujeme, že tříska v baňce hoří. Hořící třísku z baňky vyndáme a Do baňky s několika mililitry 15% kyseliny chlorovodíkové vložíme hořící třísku. Pozorujeme, že tříska v baňce hoří. Hořící třísku z baňky vyndáme a vložíme kousek minerálu vápence Do baňky s několika

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály  III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Metodické poznámky: Materiál lze rozložit na více ástí a použít ve více vyuovacích hodinách. Materiál sloužící k osvojení a zapamatování uiva.

Metodické poznámky: Materiál lze rozložit na více ástí a použít ve více vyuovacích hodinách. Materiál sloužící k osvojení a zapamatování uiva. VY_32_INOVACE_Z1.18 Název vzdlávacího materiálu: Stavba Zem a litosféra. Autor: Mgr. Martin Kovaka Pedmt: Zempis Roník: 6. Tematický celek: Stavba Zem a litosféra. Struný popis aktivity: Zápis a studijní

Více

Asie povrch, úkoly k zamyšlení

Asie povrch, úkoly k zamyšlení Asie povrch, úkoly k zamyšlení Mgr. Lubor Navrátil, Ph.D. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Lubor Navrátil,

Více

Znečištění ovzduší Mgr. Veronika Kuncová, 2013

Znečištění ovzduší Mgr. Veronika Kuncová, 2013 Znečištění ovzduší Mgr. Veronika Kuncová, 2013 Zdroje znečištění ovzduší Zdroje související s činností člověka Tepelné elektrárny a továrny Silniční doprava Freony Metan ze skládek Spalování materiálu

Více