Sopečná činnost. Vulkanismem

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sopečná činnost. Vulkanismem"

Transkript

1 Sopečná činnost Sopečné výbuchy mají svůj zdroj energie i hmoty pod zemským povrchem. Na zemském povrchu jsou vulkány nejen nebezpečné, ale i krásné. Sopečnou činností je ohrožena přibližně desetina obyvatelstva, co zemětřeseními. Asi 200 miliónů lidí na Zemi žije v nebezpečné blízkosti vulkánů. Tito jsou vystaveni určitému nebezpečí, které je asi takové, jakému je vystaven obyvatel velkoměsta při přecházení křižovatky. To však neznamená, že se nebezpečí sopek podceňuje. Vulkanismem se po několik desetiletí zabývá Mezinárodní vulkanologická asociace, která monitoruje dosavadní sopečnou činnost a upozorňuje na hrozící nebezpečí. V posledních letech bylo mnoho zbytečných obětí sopečné činnosti, byly to většinou oběti nerozumu, přílišného vědeckého zanícení nebo honby za mamonem. Lidé sami nebezpečí podceňují. Neuvědomují si, že osídlení svahů sopek je přinejmenším riskantní. Krásné sopečné krajiny s bohatou vegetací na zvětralé lávě přímo vybízely a vybízejí k osídlení. Podle statistiky UNESCO zahynulo za posledních 500 let na lidí sopečnými výbuchy, nebo jejich následky. Podle jiných statistik (např. vulkanologické komise) bylo za posledních 400 let obětí. Vulkanismem Vulkanismem rozumíme proces, který je součástí pohybu litosférických desek. Jsou to povrchové magmatické jevy, při kterých vznikají výlevná (efuzivní) vulkanická tělesa. Při vzniku výlevných těles se uplatňuje chemismus vystupujícího magmatu na povrch - lávy, obsah plynů a charakter prostředí, do něhož se láva vylévá (na vzduchu, pod vodní hladinu). Lávy bazické jsou silně tekuté a vytváří plochá výlevná tělesa. Kyselé lávy jsou viskózní a tvoří tělesa kupovitá. Obsah plynů v lávě podmiňuje její explozívnost. Při explozích se láva rozstřikuje za vzniku sopečných úlomků tzv. nesouvislé sopečné vyvrženiny či pyroklastika (tefra nebo také tufy). Láva, pyroklastika a sopečné plyny jsou hlavními produkty sopečné činnosti. Sopečná činnost je stejně jako zemětřesení vázána na slabiny v zemské kůře, na

2 okraje litosférických desek. Tato činnost se nemusí odehrávat jen na sopce. Stačí když vznikne puklina a z ní se začne vylévat láva. Podle geologického prostředí můžeme sopečnou činnost rozdělit na 4 typy: 1. Vulkanismus subdukčních zón. Jsou to zóny, ve kterých se podsunuje jedna deska pod druhou (většinou oceánská pod pevninskou). Klesající deska se dostává do hloubky, tam se natavuje, vzniká tak magma, které se dere k povrchu. Všechny kurilské, kamčatské, japonské, indonéské, americké, středoamerické a jihoamerické sopky jsou tohoto typu. I evropské sopky kolem Středozemního moře k němu patří.

3 2. Vulkanismus riftových zón. Na pevninách vznikají riftové zóny oslabením kůry a zduřením zóny na hranici mezi kůrou a pláštěm. Někdy v nich bývá silná sopečná činnost, jako například ve východoafrickém zlomu. Na dně oceánů tvoří riftové zóny souvislý pás ve středooceánských hřbetech. Island, část Azor, další atlantské ostrovy, ty všechny patří do této skupiny. Do kontinentálních riftů patří i dnes již vyhaslá sopečná činnost našeho podkrušnohoří (Doupovské hory). 3. Vulkanismus velkých zlomů (jak oceánských, tak pevninských). Do této skupiny řadíme některé sopky Střední Ameriky a celé karibské oblasti, pak i větší část Azor, Kanárské a Kapverdské ostrovy. 4. Vulkanismus horkých ohnisek.

4 Na některých místech oceánů je pod kůrou nahromaděná tepelná energie více než v okolí. Horniny jsou tam roztavené a dostávají se jako čedičová láva na povrch. Typickým příkladem je Havajské souostroví a další vulkanické ostrovy Tichého a Indického oceánu. Mezinárodní vulkanologická asociace vede přesný katalog sopečné činnosti. U každé sopky jsou sledovány typy erupcí, složení láv, popelu, plynů, vývoj činnosti a doprovodné znaky. S menším zpožděním vydává asociace výroční zprávu o světovém vulkanismu, která je publikována ve vulkanologickém bulletinu, vydávaném v Neapoli. Není ještě přesně známo, jak úzce je spjat vulkanismus na zemětřesení. Již řadu let se geologové a geofyzikové zabývají tímto problémem. Na Islandu, kde jsou oba procesy na ročním pořádku, organizovala podrobný výzkum islandská státní banka (snad kvůli riziku pojištění). Přišlo se na to, že asi 75% větších zemětřesení je na Islandu doprovázeno silnější sopečnou činností, zbytek ne. V Japonsku je to asi 50% zemětřesení, jinde také asi polovina. Obě katastrofy jsou závislé na hlubinných procesech v kůře a plášti. Intenzivnější pohyb litosférické desky může způsobit zemětřesení a zároveň roztaví horniny a vytlačí žhavé magma k povrchu. Je ovšem také známo, že samotná sopečná činnost způsobuje otřesy, jak si magma proráží cest přívodem ke kráteru. Nejběžnějším povrchovým tvarem sopečné činnosti je sopka (vulkán), charakteristická sopečným kuželem, v jehož středu je sopečný kráter (jícen), do kterého vyúsťuje sopouch, který vede dolů do magmatického krbu, což je prostor v hloubce od 30 do 100 km pod sopkou, kde jsou horniny z různých důvodů roztaveny (přítomnost radioaktivních prvků, tektonické tlaky). Odtud magma stoupá sopouchem k povrchu. Stojí-li mu v cestě nějaké překážky, tak plyny uvolňující se z magmatu explozí překážku překonávají a dochází k sopečné explozi. Stává se, že sopka přestane soptit. To ovšem podle vulkanologů nastává po 1-2 milionech let sopečné činnosti vulkánu.

5 Sopky se na zemském povrchu vyskytují jednotlivě (centrální sopky) nebo v liniích, na tektonických poruchách (lineární nebo čárové sopky) a to v úzkých pásech, které přetínají zeměkouli jako pás ohně (z anglického Ring of Fire). Zemětřesné zóny se sopečným pásem ohně téměř kryjí. Nejen otřesy, ale i láva a popel hrozí celému západnímu Pacifiku od Aleut, přes Japonsko až na Nový Zéland a na protější straně Pacifiku přes Aljašku na severozápad Spojených států, pak přes Střední Ameriku, Antily do západní části Jižní Ameriky. Této oblasti se také říká Cirkumpacifický sopečný kruh.

6 I v Evropě jsou sopky tam, kde jsou silná zemětřesení, ve Středomoří a na Islandu. A tam, kde je náhodou seismická zóna bez činných sopek, tam jsou sopky jen o něco starší, nedávno vyhaslé. Druhy sopek: Protože je sopečná činnost velice různorodá, snaží se vulkanologové sopky klasifikovat. Zde je dvojí dělení sopek, jedno podle povahy sopečné činnosti, druhé podle sopečných produktů: Členění sopek dle základních typů sopečné činnosti. Typ sopky 1-Havajské sopky Základní znaky tekutá čedičová láva vytéká klidně puklinami; vznikají mocné pokryvy láv zvané platóbazalty 2-Stromboli stratovulkány, vzniklé postupným vrstvením tefry; láva je vyvrhována plynnými explozemi jako struska; krátkodobé lávové výlevy; střídá se období silnější a slabší činnosti 3-Vulcano stratovulkán s centrálním pněm; viskózní láva ucpává přívody; čas od času je tlakem plynů jícen proražen, nastane výbuch a vývrh tefry; po explozích klidně vytéká láva 4-Vesuvu z hluboko uloženého magmatického krbu se na povrch dostává na plyny bohatá láva; silnými explozemi je vyvrhována do atmosféry (až několik km vysoko) a dopadá zpět jako popel;

7 aktivita je epizodická, jsou dlouhá období klidu; zvlášť silné výbuchy se nazývají pliniovskými 5-Mt.Pelée velmi viskózní láva ucpává přívod a vytváří vulkanický dóm; tvoří se žhavá mračna (směs tefry a žhavých plynů), která se valí do údolí Dělení sopek podle charakteru sopečných produktů: (upraveno podle: KUKAL, Z., 1983, 123) Členění sopek podle charakteru sopečných produktů Typ sopky 1-Explozivní sopky 2-Efuzivnílávové sopky Základní znaky Vznikají explozí plynů a rozstříknutím láv. Vzniklá pyroklastika se na vzduchu ukládají v podobě sopečného kužele a sopky se označují jako nasypané sopečné kužele. Usazeniny pyroklastik se nazývají tefra. K explozivním sopkám jsou rovněž řazeny nálevkovité deprese, které byly vytvořeny explozí plynů a par. Někdy bývají lemovány nízkým valem utržených hornin nebo pyroklastik. Jejich pojmenování je různé-diatremy, maary, výbuchová hrdla, sopečná embrya. Například Fudžijama a Eiffel. Vznikají volnými výlevy tekutých nebo vytlačením tuhých láv. Centrální sopky tohoto typu se označují jako sopky štítové. Vyznačují se rozsáhlými kužely s velmi mírnými (10-100) svahy, velkým kotlovitým kráterem s jezerem roztavené lávy. Tyto sopky dosahují výše několik km a proto mají

8 jejich základny obrovské rozměry. Významně jsou tyto sopky vyvinuty v Tichém oceánu, kde tvoří podmořské sopky (guyoty), nebo sopky vystupující až 4 km nad povrch oceánu a tvořící četné ostrovy a souostroví (např. Havajské ostrovy, podle něhož bývají někdy nazývány sopkami havajského typu). Tekuté lávy se na zemském povrchu pomalu rozlévají (do 60 km za h) a tvoří tabulové sopky, nebo rozsáhlé lávové příkrovy. Viskózní lávy jsou z centrálního sopouchu vytlačovány v podobě vytlačených kup. Takto vznikají středooceánské vulkanické hřbety. Například Kilauea, Mauna Loa. 3- Stratovulkánysopky smíšené Mají sopečný kužel tvořený pyroklastiky i lávami jako důsledek střídající se efuzívní a explozívní činnosti sopky. Tento typ sopky se vyskytuje nejčastěji. Kromě centrálního kráteru jsou zde i boční parazitické krátery. Bývá zde také vytvořena kaldera (zbytek původního většího kráteru). Například Vesuv, Mazama, Velký Roudný, Komorní Hůrka, Polana, Thíra. (upraveno podle: KUKAL, Z., 1983) Každou sopku bychom měli zařadit do jednoho z popsaných typů. Jsou ale sopky, které jsou kombinací dvou nebo dokonce tří typů. Rozmístění sopečné aktivity na Zemi

9 Nebezpečí sopek a ochrana před nimi Při erupci sopky může šest sopečných procesů znamenat katastrofu. Jsou to lávové proudy, výbuchy se spádem tefry, sopečné bahnotoky, sopečné povodně, žhavá mračna i výrony plynů. Lávové proudy Láva je roztavená hornina s teplotou od 900 do C. Může být bazická složením odpovídající čediči, nebo kyselá a má složení rhyolitu. Vytéká buď přímo z puklin na zemi, nebo v úbočí sopky, či přelévá okraje kráterů a teče do údolí. Lávové proudy se zdají být hrozivé a nezadržitelné při své obrovské smrtící teplotě. Ve skutečnosti je však obětí lávových proudů docela maličko proti počtu obětí žhavých mračen. Lávový proud je tím rychlejší, čím je větší spád terénu, čím je proud mocnější a čím je láva tekutější. Bazické lávy jsou tekutější, kyselé viskóznější. Rozmezí rychlostí je dosti široké. Světový rekord zaznamenal vulkanolog Tazieff u afrického lávového jezera v kráteru sopky Niyragongo, a to 60 km/hod. Je to údaj, který se často objevuje v literatuře. Přehlédnuta ale zůstala rychlost lávy z nově vzniklého ostrůvku Surtsey u Islandu, která tekla rychlostí 65 km/hod. Tomu by se těžko unikalo. Naštěstí jsou normální rychlosti lávy mnohem nižší. Na Havaji, která je doslova učebnicí vulkanologie, se pohybují lávy rychlostí od 300 m do 3 km za hodinu. U viskóznějších láv je rychlost jen v metrech až centimetrech za hodinu. Nebezpečné jsou jen velmi tekuté čedičové lávy o velké mocnosti proudu na strmých svazích. Ty mohou téci až stokilometrovou rychlostí. Může být vůbec ochrana před valící se tisícistupňovou hmotou? Praxe dokázala, že ano. Nejvíce zkušeností s tím mají Havajané. Ti se snaží postupující lávový proud bombardovat z letadel. Lávový proud totiž na okrajích chladne, sám si tvoří hráze a láva teče dále rychle v korytě a hrozí. Když se podaří hráze prorazit, láva se rozleje, zpomalí i zastaví. Bombardování se provádí i do kráterů, které se zaplňují lávou. Láva totiž většinou najednou přeteče přes okraj kráteru. Bombardováním se dají prolomit okraje kráteru dříve, než lávové jezero stoupne a přeteče. Lávy je potom málo a neškodně se rozlévá jen po úbočí sopky. Jinou metodou, již vyzkoušenou, je stavba hrází a umělých koryt. Tato metoda se používala a používá ne Sicílii pod Etnou. Hráze a koryta při správném směru toku lávy lávu odkloní jinam a nebezpečí je zažehnáno. Poslední metodou, také v praxi vyzkoušenou, je ochlazování povrchu lávy vodou. Myšlenka je to výborná. Ochladíme-li povrch lávy, vznikne na ní kůra a proud se zastaví. Islanďané to prováděli při nedávném výbuchu na Heimaey. Chtělo to ale obrovská množství vody, až 900 l za sekundu. Tato metoda měla tehdy úspěch a láva byla zastavena. Počty obětí z historické doby lávových toků jsou nízké. Roku 1974 zahynula na Etně skupinka 14 studentů. V roce 1823 zahynulo pod Kilaueou na Havaji několik starců a dětí. Většinou lidé v klidu stačí z ohrožené oblasti utéci, což je asi nejbezpečnější způsob chování při výlevu lávy.

10 Největší lávový proud historické doby byl roku 1783 na Islandu, kdy láva zaplavila plochu 560 km čtverečních. Výbuchy se spádem tefry Obrovská síla sopečného výbuchu roztrhá lávu i horniny na částečky, které se souborně nazývají tefra. Velkým kusům se říká sopečné pumy, menším lapilli, ještě menším sopečný písek a nejmenším sopečný popel. Sopečné pumy nelétají daleko, nanejvýš několik kilometrů od kráteru. Lapilli a písek se dostanou třeba desítky kilometrů daleko a popel může být vysoko v atmosféře přenesen třeba několikrát kolem zeměkoule. Sopečný popel v atmosféře může mít i vliv na podnebí. Zastíní sluneční záření a zemský povrch se ochlazuje. Jedna z teorií tak vysvětluje vznik glaciálů. I nedávno, po sopečných výbuších posledních desetiletí zaznamenaly meteorologické stanice mírné ochlazení atmosféry. V roce 2010 způsobil sopečný popílek uniklý při výbuch islandské sopky pozastavení letecké dopravy nad celou Evropou. Součástmi tefry jsou úlomky vychladlé lávy, úlomky starších podpovrchových hornin i rozbité horniny sopečného kužele. Popel vzniká také tak, že se horká láva vylévá do vody a při náhlém ochlazení se rozpráší. Objemy tefry z některých sopečných výbuchů jsou daleko větší než objemy lávy. Někdy jsou jí vyvrženy desítky km 3, jako tomu bylo například při erupci sopky Tambor na ostrově Sumbawa u Jávy roku 1815, což je doposud největší sopečná exploze historické doby, kdy zahynulo lidí buďto přímo, nebo na následky této erupce. Nebezpečí je jasné. Tefra poboří domy, zavalí obyvatele v troskách, dusí a otravuje svými plyny, pokrývá prostě vše i v mnohametrových vrstvách. Ničí vegetaci, hubí hospodářské zvířectvo a způsobuje hladomor a ničí vše na motorový pohon. Značnou roli hraje vítr. Může zanést popel na město, nebo naopak je uchránit. Při výbuchu Vesuvu v roce 79 vál vítr jihovýchodním směrem, což bylo tragické pro několik tisíc obyvatel měst a vesnic kolem neapolského zálivu. Proti pumám, lapillům a písku se chráníme úkrytem pod střechou, neboť počet úlomků může být tak vysoký, že se jim nedá vyhnout. To se stalo osudným i 10 turistům na Etně roku 1979, kde všichni zahynuli. Popel nadělá daleko více škody než hrubší částice. Popel vniká do dýchacího ústrojí a zadusí všechny. Zamořuje půdu, vodu a vzduch jedovatými látkami, dostává se do motorů, pod jeho vahou se prolamují střechy. Tak tomu bylo i v roce 1912 na Aljašce u sopky Katmai. Mocnost tefry byla ještě 160 km od kráteru 3 m. Tefra, hlavně popel a fluór z popela na pastvinách zabíjely v letech 1783, 1947 a 1970 na Islandu, kde vyvolaly katastrofální hladomory. Podobně v roce 1943 mexický Paricutín, v roce 1911 Taal na Filipínách, v roce 1980 Mount St. Helens v americkém

11 Washingtonu. Přírodní regenerace míst zasažených spadem tefry je od několika let po desítky let, v závislosti na mocnosti spadu. Popel sám je totiž zdrojem regenerace, protože obsahuje mnoho živin. Sopečné bahnotoky Při představě bahnotoku se na velké nebezpečí nemyslí. Sopečné bahnotoky jsou však mnohem nebezpečnější než láva a mají na svědomí nejméně 100krát tolik životů. Tento proces se často nazývá indonéským slovem lahar. Mocné vrstvy popelu jsou na úbočí sopek v nestabilní poloze. Když na ně padá další popel, kloužou ze svahu. Nejhorší je když zaprší, popel se nasytí vodou a přemění se v tekutou kaši. Ta se řítí z úbočí rychlostí několika desítek kilometrů za hodinu (někdy i přes 100 km za hodinu). Hustota proudů je značná, a proto mohou unášet i velké balvany. Je-li v bahnotoku méně vody a více pevných částic, přechází do sesuvu nebo kamenité laviny. Obrana proti sopečným bahnotokům není lehká. Pohybují se rychle, na evakuaci není čas, útěk do krytu může skončit špatně, protože tekutá kaše vyplní všechny prostory. Proti malým bahnotokům se můžeme chránit hrázemi nebo koryty jako u lávových proudů. V některých indonéských vesnicích pod sopkami se stavějí umělé pahorky. Bahnotok se chová jako voda a nemusí zalít jejich vrcholky. Při akutním nebezpečí obyvatelé vyběhnou na pahorek a mohou se zachránit. O jiné ochraně, umělém snižování hladiny kráterových jezer již bylo pojednáno u lávových tocích. Nejlepší ochranou se stejně zdá být prevence: neosídlovat nebezpečná území, ať je krajina sebekrásnější a půda sebeúrodnější. Nebo včas evakuovat ohrožené místo při prvním náznaku sopečné činnosti. Nejznámější lahary v historii: Lahar zničil v roce 79 při výbuchu Vesuvu římské Herculaneum ve stejné chvíli, kdy popel pokryl Pompeje. Stává se také, že voda z kráteru se při výbuchu přelije přes okraj a strhne s sebou masu tefry. To je případ katastrofy na svahu sopky Kelut na Jávě. V roce 1919 zde bahnotok zahubil lidí, v roce lidí a v roce 1966 další stovky lidí. Horké bahnotoky vytvářela jiná jávská sopka Galunggung. V roce 1822 vřící voda kráterového jezera vystříkla a vytvořila bahnotok s objemem 30 miliónů m 3. Počet obětí není znám. Další bahnotok se udál pod veleznámou sopkou Ruapehu na Severním ostrově Nového Zélandu. V roce 1953 se protrhla firnová stěna kráterového jezera a s popelem vytvořila vodní stěnu vysokou 7 m, která zdemolovala i expresní vlak. Mrtvých bylo 154. Kamenitý bahnotok na japonské sopce Baidasan zahubil v roce lidí. Sopečné povodně Z ledovců, které tají při sopečných výbuších se může najednou uvolnit obrovské množství vody. Na Islandu se to stalo nespočetněkrát, na Novém Zélandu, Mexiku v Andách a v USA méněkrát a v roce 2009 i na ostrově Jan Mayen na Beerenbergu, druhé nejvyšší aktivní sopce Evropy.

12 Na Hekle v roce 1947 stekly najednou asi 3 milióny m 3 vody, které způsobily katastrofální povodeň. Vulkanologům se však nezdály objemy vody. Byly pořád dvakrát takové, než by mohl uvolnit ledovec a sníh, i kdyby se k tomu připočetly dešťové srážky. Počítá se, že byly do řek vytlačeny i vody podzemní. Ledovec Myrdaljökull, který pokrývá sopku Katla, dokázal vypustit m 3 vody za sekundu, tedy asi jako je nejnižší průtok Amazonky v ústí, celkově přes 6 km 3. Škody nebyly nijak obrovské, neboť oblast nebyla takřka hospodářsky využívána. Ještě větší objemy vody se spouštěly z těla největšího evropského ledovce Vatnajökull, díky erupcím vulkánu Grímsvötn v roce 1997, ale i v mnoha jiných letech. není jednoduché vypočítat přesně množství vody, které ledovec vypustí. Bylo by to potřeba, aby se mohla plánovat ochrana. Ledovce však mají v sobě mnoho dutin, které jsou stále vyplněny vodou. K těm vodám, které při sopečném žáru vzniknou táním, ledovec vypustí i své zásoby vod z dutin. Žhavá sopečná mračna Směsi horkých plynů a tefry se nazývají žhavá sopečná mračna (v literatuře se často používá francouzský název nuées ardentes). Je to sopečný proces, který je nejnebezpečnější a má na svědomí nejvíce životů. Sopka Mt. Pelée na Martiniku svými žhavými mračny zahubila v roce lidí a úplně zničila město St. Pierre. Ještě v témže roce vybuchla sopka Soufriére na blízkém ostrově St. Vincent a její žhavé mračno zabilo lidí St. Pierre na Martiniku byl před katastrofou poměrně moderním městem s obyvateli. V roce 1902 se z blízkého kráteru Mt. Pelée vyvalily páry a popel jako předzvěst velkého výbuchu, který ovšem zdejší úřady nepovažovaly za akutní. Za krátko totiž měly být na ostrově volby. Mezitím kráterové jezero na Mt. Pelée vyslalo několik povodňových vln. Ani to však nestačilo. 8. května ráno následovalo několik výbuchů za sebou. Horizontálně skrz stěnu kráteru vystřelil oblak žhavých mračen a valil se údolím řeky na město. Stačily dvě minuty aby vše skončilo. Rychlostí 160 km v hodině se žhavé mračno převalilo přes město a všech obyvatel zahynulo. Teplotu mračna se podařilo určit jen přibližně. U samého kráteru mělo mračno teplotu kolem C, ve městě něco přes 700 0C. Příčinou smrti lidí bylo upálení a udušení. Opačnou stranu ostrova mezitím ničily bahnotoky a spádem několika desítek cm mocné tefry. Mt. Pelée se probudila opět v devadesátých letech. To už ale bylo obyvatelstvo včas evakuováno. Mt. Pelée a Soufriére nejsou zdaleka jedinými vulkány, které vysílají žhavá mračna. Hibok-Hibok na Filipínách v roce 1951 seslal rychlý žhavý splaz na město Mambaja, kde zahubil 500 lidí. Ničivým vulkánem je i Merapi na Jávě. V roce 1930 zničil žhavým mračnem několik vesnic a počet obětí šel do stovek. Strašným překvapením a velkou tragédií byl výbuch sopky Mt. Lamington na Nové Guineji. Před rokem 1951 nebyl vůbec zařazován mezi činné sopky. 21. Ledna vystřelil vulkán hřibovitý mrak do výšky 17 km. Spodek hřibu se rozšiřoval a rozšiřoval a přeměnil se v žhavá mračna. Velká plocha byla zničena, lesy vymýceny, domy vytrženy ze základů a odneseny. Rychlost mračna byla něco přes 100 km za hodinu. Teplota byla o něco nižší než na Martiniku. Zahynulo 2942 lidí.

13 Z jiných sopek, které hrozí žhavými mračny jmenujme ještě Mayon na Filipínách, Arenal v Chile, Ulawu na Nové Británii, Fuego v Guatemale, které všechny několikrát soptily a zabíjely ve 20. století. Nejlepší ochranou proti žhavým mračnům je evakuace. Zvlášť nebezpečné sopky musí být neustále monitorovány a příznaky další činnosti analyzovány. Zvlášť podezřelé jsou ty vulkány, které obživnou po delší době klidu. Krajina postižená žhavými mračny se vzpamatovává velmi pomalu. U karibských sopek Mt. Pelée a Soufriére již na povrchu nenalezneme stopy katastrofy z roku Sopečné plyny Vodní páry jsou podstatou všech sopečných plynů. To, že plyny zapáchají, je způsobeno příměsí oxidu siřičitého, sírového, sirovodíku, kyseliny chlorovodíkové a fluorovodíkové v plynné formě. Všudypřítomný je oxid uhličitý a uhelnatý. Všechny tyto plyny jsou ve větších koncentracích člověku až smrtelně nebezpečné. Unikající plyny ze země jsou známkou posopečné aktivity, která může trvat ještě desítky miliónů let po tom, co vulkán přestal chrlit lávu a popel. Přívody, z nichž uniká pouze plyn, jsou nazývány fumarolami. Solfatary jsou speciálním druhem fumarol, jsou typické sirnými plyny. Výrony oxidu uhličitého a uhelnatého jsou moffety. Člověku nebývají nebezpečné, jsou naopak užitečné, protože pod povrchem sytí podzemní vody, které na povrch vyvěrají jako vody minerální. Přece jsou však sopky, které způsobily katastrofy svými plyny. Středoamerický vulkán Masaya-Nindiri v Nikaragui vyvrhl v 19. století oblak vodních par se sirnými plyny. Vítr jej hnal v osmikilometrovém pásu přes kávové plantáže. Zahynulo několik lidí. O něco menší škody nadělal sopka Irazú na Kostarice. Plyny z katmaiské aljašské erupce propalovaly lidskou pokožku ještě ve vzdálenosti 500 km od kráteru. Mrak s plyny byl zahnán až na Vancouver a déšť s kyselinou sírovou poškozoval prádlo na šňůrách. I malé moffety s oxidem uhličitým a uhelnatým mohou být smrtícími pastmi. Některá návětrná údolí v blízkosti indonéských vulkánů jsou obzvláště nebezpečná. Nebezpečná jsou i údolí na Islandu, Kamčatce, Kurilách a třeba v Yellowstonském národním parku. Nejlepší ochranou proti plynům jsou samozřejmě plynové masky. Plantáže byly několikrát úspěšně ochráněny mírným posypem vápna na neutralizaci kyselin. Předpověď a varování: Oběti sopečných výbuchů jdou do statisíců. Sopečnou činnost lze rozdělit na několik dílčích procesů, které za sebou seřadíme takto (podle počtu obětí a škod, které nadělaly): 1. Žhavá mračna. 2. Spád tefry (popel. lapilli, pumy).

14 3. Následky sopečné činnosti (hladomor, otravy). 4. Sopečné bahnotoky. 5. Výrony lávy a lávové proudy. 6. Jedovaté plyny. Předpověď sopečné činnosti je založena na mnohaletých pozorováních. Většina nebezpečných sopek je pod stálým dozorem a v sopečných územích je řada vulkanologických stanic. Podobně jako u zemětřesení se sestavují i mapy vulkanického ohrožení. Předpověď dalších výbuchů je založena na dvou skupinách metod. První nevyžadují složitějších přístrojů a jsou založeny na zkušenostech s životem vulkánu. Některé sopky vybuchují v určitých intervalech, jiné mají ve zvyku prozrazovat své probuzení k životu. Znalost sopky může proto pomoci při varování před dalším výbuchem. Druhou skupinou metod jsou složité statistické výpočty a sledování indicií výbuchů s náročným přístrojovým vybavením. Kolem nebezpečných vulkánů jsou zpravidla seizmické stanice, které registrují otřesy. Roztahuje-li se magma pod povrchem, vyplňuje-li pukliny a trhlinky, otřásá povrchem. Zemětesení s ohnisky pod sopkou jsou dobrou indicií příštího výbuchu. Dnes nejpoužívanější a snad nejspolehlivější metodou předpovědi je sledování náhlých změn povrchu kolem vulkánu. Vyklenování povrchu často značí blížící se erupci. Vyklenutí se měří většinou na centimetry, ale citlivé přístroje je snadno zachytí. Novou metodou je letecké fotografování sopky infračerveným spektrem. Dá se tak zjistit ohřívání povrchu a výstup horkého magmatu. Chování vody v kráteru může být někdy dobrým znakem blížícího se výbuchu. Pokud se zvyšuje teplota až k varu, je to vždy podezřelé. Někdy voda před erupcí zhnědne nebo zčervená. Někdy se před výbuchem mění složení unikajících plynů. Někdy se může osvědčit i metoda sledování změn magnetického pole.

15

Nastuduj následující text

Nastuduj následující text Nastuduj následující text Hlavní vulkanickou zónou planety je pacifický "Kruh ohně" které je vázán na okraje tichomořské desky a desky Nasca. Zde se nachází 2/3 všech činných sopek Země. Jedná se především

Více

Magmatismus a vulkanismus

Magmatismus a vulkanismus Magmatismus a vulkanismus Magma silikátová tavenina z astenosféry na povrchu se označuje láva podle místa tuhnutí hlubinná a podpovrchová tělesa výlevné a žilné horniny Hlubinná a podpovrchová tělesa batolit

Více

Rizikové endogenní pochody

Rizikové endogenní pochody Rizikové endogenní pochody typy sopečnéčinnosti: hlubinný magmatismus = plutonismus povrchový magmatismus = vulkanismus Sopečnáčinnost Zemětřesení Magmatizmus (plutonizmus a vulkanizmus) Zdroje vulkanismu

Více

ČVUT v Praze Fakulta stavební. Thákurova 7. Studijní obor Geodezie. Sopky. Semestrální práce. bohacro@gmail.com. Skupina: G-61

ČVUT v Praze Fakulta stavební. Thákurova 7. Studijní obor Geodezie. Sopky. Semestrální práce. bohacro@gmail.com. Skupina: G-61 ČVUT v Praze Fakulta stavební Thákurova 7 Studijní obor Geodezie Sopky Semestrální práce Autor: E-mail: Roman Boháč bohacro@gmail.com Skupina: G-61 Školní rok: 2011/2012 Klíčová slova: Sopky, erupce, magma

Více

Vulkanickáčinnost, produkty vulkanismu

Vulkanickáčinnost, produkty vulkanismu Vulkanickáčinnost, produkty vulkanismu Přednáška 3 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Vulkanická činnost - magmatická aktivita projevující se na zemském povrchu - kromě

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis

Více

SOPKY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

SOPKY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST SOPKY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_281 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 SOPKA - VULKÁN MÍSTO VÝSTUPU

Více

VY_32_INOVACE_04.10 1/11 3.2.04.10 Zemětřesení, sopečná činnost Když se Země otřese

VY_32_INOVACE_04.10 1/11 3.2.04.10 Zemětřesení, sopečná činnost Když se Země otřese 1/11 3.2.04.10 Když se Země otřese cíl vysvětlit vznik zemětřesení - popsat průběh a následky - znát Richterovu stupnici - porovnat zemětřesení podmořské s povrchovým - většina vnitřních geologických dějů

Více

6. ENDOGENNÍ GEOMORFOLOGICKÉ PROCESY A TVARY RELIÉFU SOPEČNÝ RELIÉF

6. ENDOGENNÍ GEOMORFOLOGICKÉ PROCESY A TVARY RELIÉFU SOPEČNÝ RELIÉF 6. ENDOGENNÍ GEOMORFOLOGICKÉ PROCESY A TVARY RELIÉFU SOPEČNÝ RELIÉF Cíl Po prostudování této kapitoly budete umět: Charakterizovat základní endogenní procesy. Rozlišit typy sopečné činnosti a popsat tvary

Více

Rizikové endogenní procesy. Sopečnáčinnost

Rizikové endogenní procesy. Sopečnáčinnost Rizikové endogenní procesy Sopečnáčinnost typy sopečnéčinnosti: hlubinný magmatismus = plutonismus povrchový magmatismus = vulkanismus Magmatismus plutonismus a vulkanismus Zdroje vulkanismu - astenosféra

Více

Sopečná činnost O VULKÁNECH: JAK A PROČ SOPTÍ. Aleš Špičák Geofyzikální ústav AV ČR, Praha

Sopečná činnost O VULKÁNECH: JAK A PROČ SOPTÍ. Aleš Špičák Geofyzikální ústav AV ČR, Praha Sopečná činnost O VULKÁNECH: JAK A PROČ SOPTÍ Aleš Špičák Geofyzikální ústav AV ČR, Praha litosférické desky Schéma dominantních procesů deskové tektoniky a odpovídající geomorfologické útvary rozložení

Více

č.5 Litosféra Zemské jádro Zemský plášť Zemská kůra

č.5 Litosféra Zemské jádro Zemský plášť Zemská kůra č.5 Litosféra =kamenný obal Země Část zemského tělesa tvořená zemskou kúrou a části svrchního pláště. Pod litosférou se nachází astenosféra (poloplastická hmota horniny vystavené obrovské teplotě a tlaku),

Více

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra VY_52_INOVACE_71 Hydrosféra Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra Leden 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno pro prezentaci učiva Hydrosféra Základní informace

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA AUSTRÁLIE A OCEÁNIE POVRCH, VODSTVO Mgr. Iva Svobodová Austrálie geografické vymezení pevnina na jižní polokouli obklopena vodami Indického a Tichého oceánu

Více

Učební text pro 1. ročník soutěže Kámen mudrců 2013/2014 Téma: vulkanismus část 1

Učební text pro 1. ročník soutěže Kámen mudrců 2013/2014 Téma: vulkanismus část 1 Učební text pro 1. ročník soutěže Kámen mudrců 2013/2014 Téma: vulkanismus část 1 Obsah: 1. O horninách obecně... 2 Magmatické horniny, magma a láva... 2 Hlubinné magmatity (plutonity)... 3 Žilné horniny...

Více

Učit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin

Učit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin Geosféra Tato zemská sféra se rozděluje do několika sfér. Problematikou se zabýval fyzik Bulle (studoval zeměpisné vlny). Jednotlivé geosféry se liší podle tlaku a hustoty. Rozdělení Geosféry: Rozdělení

Více

HYDROSFÉRA. Opakování

HYDROSFÉRA. Opakování HYDROSFÉRA Opakování Co je HYDROSFÉRA? = VODNÍ obal Země Modrá planeta Proč bývá planeta Země takto označována? O čem to vypovídá? Funkce vody Vyjmenujte co nejvíce způsobů, jak člověk využíval vodu v

Více

PŘÍRODNÍ RIZIKA. Tým ZŠ. J. A. K. Blatná

PŘÍRODNÍ RIZIKA. Tým ZŠ. J. A. K. Blatná PŘÍRODNÍ RIZIKA Tým ZŠ. J. A. K. Blatná 1 Obsah: 1. Přírodní rizika 2. Přírodní rizika v ČR 3. Zpustošené město Blatná v roce 2002 4. Fotografie zkázy 5. Dříve a dnes- fotografie a vycházka 6. Závěr, zdroj

Více

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy

Více

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země Třída: Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země 1) Zemské těleso je tvořeno vyber správnou variantu: a) kůrou, zrnem a jádrem b) kůrou, slupkou a pláštěm c) kůrou, pláštěm a jádrem

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ II EVROPA PŘÍRODNÍPOMĚRY SKANDINÁVIE Mgr. Iva Švecová DÁNSKO geografickévymezení nížinatá země S Evropy na Jutském poloostrově na

Více

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země:

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země: STAVBA ZEMĚ Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO Průřez planetou Země: Obr. č. 1 1 ZEMSKÁ KŮRA Zemská kůra tvoří svrchní obal

Více

Oceánské sedimenty jako zdroj surovin

Oceánské sedimenty jako zdroj surovin Oceánské sedimenty jako zdroj surovin 2005 Geografie Světového oceánu 2 Rozšíření sedimentů 2005 Geografie Světového oceánu 3 2005 Geografie Světového oceánu 4 MOŘSKÉ NEROSTNÉ SUROVINY 2005 Geografie Světového

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍVÝUKOVÁPREZENTACE REGIONŮ SEVERNÍAMERIKA POVRCH USA A KANADY Mgr. Iva Svobodová USA a Kanada - geografické vymezení USA kontinentální část v J polovině SA kontinentu

Více

Vnitřní geologické děje

Vnitřní geologické děje Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY 1. Kdy vznikla Sluneční soustava? 2. Z čeho vznikla a jakým způsobem? 3. Která kosmická tělesa tvoří Sluneční soustavu? 4. Co to je galaxie? 5. Co to je vesmír? 6. Jaký je rozdíl

Více

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! Ty, spolu se skoro sedmi miliardami lidí, žiješ na planetě Zemi. Ale kolem nás existuje ještě celý vesmír. ZEMĚ A JEJÍ OKOLÍ Lidé na Zemi vždy

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ

PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ Vnitřní stavba Země 1500 C 4000-6000 C Zemská kůra tenká vrstva tvořená pevnými horninami Zemský plášť těsně pod kůrou pevný; směrem do hloubky se stává polotekutým (plastickým)

Více

Modul 02 Přírodovědné předměty

Modul 02 Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

EU V/2 1/Z27. Světový oceán

EU V/2 1/Z27. Světový oceán EU V/2 1/Z27 Světový oceán Výukový materiál (prezentace PPTX) lze využít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Světový oceán. Prezentace slouží jako výklad i motivace v podobě fotografií

Více

Vybrané kapitoly z geologické historie ČR II

Vybrané kapitoly z geologické historie ČR II Vybrané kapitoly z geologické historie ČR II Označení DUMU: VY_32_INOVACE_GE2.09 Předmět: GEOGRAFIE Tematická oblast: FYZICKÁ GEOGRAFIE - GEOLOGIE Autor: Jan Vavřín Datum vytvoření: 29. 7. 2013 Ročník:

Více

VLADISLAV RAPPRICH. ZA SOPKAMI po Čechách

VLADISLAV RAPPRICH. ZA SOPKAMI po Čechách VLADISLAV RAPPRICH ZA SOPKAMI po Čechách Vladislav Rapprich Za sopkami po Čechách Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí

Více

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

Kde se vzala v Asii ropa?

Kde se vzala v Asii ropa? I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro

Více

Sopečná činnost a zemětřesení v České republice

Sopečná činnost a zemětřesení v České republice GYMNÁZIUM JAKUBA ŠKODY Ročníková práce z biologie Sopečná činnost a zemětřesení v České republice Václav MACHAČ IV.a, 2004/05 Osek n/b Obsah 1 Úvod... 2 2 Teoretická a metodická část... 3 3 Zemětřesení...

Více

Tsunami PLANETA ZEMĚ PLANETA ZEMĚ

Tsunami PLANETA ZEMĚ PLANETA ZEMĚ Tsunami Zemětřesení nastávají nejen pod soušemi, ale i pod mořským dnem. Seizmické vlny uvádějí do pohybu obrovské množství vody a vznikají enormní oceánské vlny zvané tsunami. Na otevřeném oceánu je lze

Více

Přírodní radioaktivita

Přírodní radioaktivita Přírodní radioaktivita Náš celý svět, naše Země, je přirozeně radioaktivní, a to po celou dobu od svého vzniku. V přírodě můžeme najít několik tisíc radionuklidů, tj. prvků, které se samovolně rozpadají

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Článek 1: Ovlivňuje popel ve vzduchu leteckou dopravu?

Článek 1: Ovlivňuje popel ve vzduchu leteckou dopravu? Článek 1: Ovlivňuje popel ve vzduchu leteckou dopravu? Popel z Islandu postupuje na jih. Nebe zavírají i Německo a Polsko (z tisku 2010) Na Islandu se probudila sopka pod ledovcem Eyjafjallajökull. Ve

Více

Do baňky s několika mililitry 15% kyseliny chlorovodíkové vložíme hořící třísku. Pozorujeme, že tříska v baňce hoří. Hořící třísku z baňky vyndáme a

Do baňky s několika mililitry 15% kyseliny chlorovodíkové vložíme hořící třísku. Pozorujeme, že tříska v baňce hoří. Hořící třísku z baňky vyndáme a Do baňky s několika mililitry 15% kyseliny chlorovodíkové vložíme hořící třísku. Pozorujeme, že tříska v baňce hoří. Hořící třísku z baňky vyndáme a vložíme kousek minerálu vápence Do baňky s několika

Více

OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS Hydrosféra Vodstvo na pevninách 3 Učební pomůcky: Viz zeměpisný test OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS Hydrosféra Vodstvo na pevninách 3 Učební pomůcky: Viz zeměpisný test OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ Materiál pro domácí VY_03_Z6E_25 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice

Více

Znečištění ovzduší Mgr. Veronika Kuncová, 2013

Znečištění ovzduší Mgr. Veronika Kuncová, 2013 Znečištění ovzduší Mgr. Veronika Kuncová, 2013 Zdroje znečištění ovzduší Zdroje související s činností člověka Tepelné elektrárny a továrny Silniční doprava Freony Metan ze skládek Spalování materiálu

Více

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut ŠUMAVSKÁ JEZERA Šumavská jezera jsou všechna ledovcového původu. Na české straně je jich celkem pět: Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a jezero Laka. Největší je Černé jezero, nejvýše položené a zároveň

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Vyhledá americký kontinent a určí jeho geografickou polohu

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Zeměpis - 6. ročník (Standard) Zeměpis - 6. ročník (Standard) Školní výstupy Učivo Vztahy má základní představu o vesmíru a sluneční soustavě získává základní poznatky o Slunci jako hvězdě, o jeho vlivu na planetu Zemi objasní mechanismus

Více

Seznam šablon - Zeměpis

Seznam šablon - Zeměpis Seznam šablon - Zeměpis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a příroda - zeměpis Tematický celek: Regiony světa Ročník: 7 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové

Více

28.Oceány a moře Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

28.Oceány a moře Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra a její zákl.části 28.Oceány a moře Oceány a moře Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí

Více

Drobné prachové částice, polétavý prach

Drobné prachové částice, polétavý prach Drobné prachové částice, polétavý prach Jsme velmi drobné prachové částice. Jsme malé a lehké, proto se snadno zvíříme a trvá dlouho, než se zase usadíme. Lidé nám proto začali říkat polétavý prach. Čím

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Povrch, vodstvo a podnebí Ameriky - pracovní list do zeměpisu

Povrch, vodstvo a podnebí Ameriky - pracovní list do zeměpisu Povrch, vodstvo a podnebí Ameriky - pracovní list do zeměpisu MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_01_02

Více

PETROLOGIE CO JSOU TO HORNINY. = směsi minerálů (někdy tvořené pouze 1 minerálem)

PETROLOGIE CO JSOU TO HORNINY. = směsi minerálů (někdy tvořené pouze 1 minerálem) CO JSOU TO HORNINY PETROLOGIE = směsi minerálů (někdy tvořené pouze 1 minerálem) Mohou obsahovat zbytky organismů rostlin či ţivočichů Podle způsobu vzniku dělíme: 1. Vyvřelé (magmatické) vznik utuhnutím

Více

VLADISLAV RAPPRICH. ZA SOPKAMI po Čechách

VLADISLAV RAPPRICH. ZA SOPKAMI po Čechách VLADISLAV RAPPRICH ZA SOPKAMI po Čechách Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Vladislav Rapprich Za sopkami po Čechách Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena.

Více

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu:

Více

EU peníze školám VY_52_INOVACE_PV3B_36

EU peníze školám VY_52_INOVACE_PV3B_36 VY_52_INOVACE_PV3B_36 Předmět: Zeměpis Tematický okruh: Regiony světa Ročník: 7. Školní rok: 2012/2013 Anotace: Pracovní list slouží k procvičování a prověření učiva o Asii, Austrálii, Oceánii, polárních

Více

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Inovace výuky Člověk a jeho svět Inovace výuky Člověk a jeho svět Vv4/07 Autor materiálu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Mgr. Petra Hakenová Výtvarná výchova Výtvarná

Více

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením. Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo

Více

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS Výstupní test ze zeměpisu Anotace: Výstupní test je vhodný pro závěrečné zhodnocení celoroční práce v zeměpise. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci píší formou

Více

ZEMĚTŘESENÍ jako pomocník při poznávání stavby zemského nitra a procesů, které v něm probíhají

ZEMĚTŘESENÍ jako pomocník při poznávání stavby zemského nitra a procesů, které v něm probíhají ZEMĚTŘESENÍ jako pomocník při poznávání stavby zemského nitra a procesů, které v něm probíhají Aleš Špičák Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky Praha 4, Spořilov Lisabon, 1. listopadu 1755 Lisabon,

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník LEDOVCE. referát. Jméno a příjmení: Ondřej MÍSAŘ, Jan GRUS

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník LEDOVCE. referát. Jméno a příjmení: Ondřej MÍSAŘ, Jan GRUS Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník LEDOVCE referát Jméno a příjmení: Ondřej MÍSAŘ, Jan GRUS Třída: 5. O Datum: 24. 4. 2016 1 Ledovce 1) Obecně Pod pojmem ledovec si člověk představí

Více

Mgr. Zdena Seidlová OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS - Atmosféra - Vítr Učební pomůcky:

Mgr. Zdena Seidlová OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS - Atmosféra - Vítr Učební pomůcky: OBECNÝ FYZICKÝ VY_03_Z6E_20 ZEMĚPIS - Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu

Více

2. oznámení Mezinárodní seminář Planeta Země dnes a zítra

2. oznámení Mezinárodní seminář Planeta Země dnes a zítra MEZINÁRODNÍ ROK PLANETY ZEMĚ 2008 2. oznámení Mezinárodní seminář Planeta Země dnes a zítra V lednu 2006 byl na základě spojené iniciativy IUGS, Mezinárodní unie geologických věd a organizace UNESCO vyhlášen

Více

SAMOSTUDIUM, KONTROLA OTÁZEK

SAMOSTUDIUM, KONTROLA OTÁZEK Materiál pro domácí VY_03_Z6E_22 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Kameny a voda Kameny kolem nás

Kameny a voda Kameny kolem nás Rozvoj znalostí a kompetencí žáků v oblasti geověd na Gymnáziu Chotěboř a Základní škole a Mateřské škole Maleč Kameny a voda Kameny kolem nás Mgr. Irena Žáková říjen 2013 OROGENEZE = soubor složitých

Více

Jan Zedník, Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky

Jan Zedník, Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky Tsunami Jan Zedník, Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky Tsunami exotické japonské slovo značící vlna v přístavu, zná po tragických událostech v Indickém oceánu 26. prosince 2004 každý Obsah:

Více

Geologie kvartéru. Jaroslav Kadlec. Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu. tel. 267 103 334 kadlec@ig.cas.cz

Geologie kvartéru. Jaroslav Kadlec. Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu. tel. 267 103 334 kadlec@ig.cas.cz Geologie kvartéru Jaroslav Kadlec Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu tel. 267 103 334 kadlec@ig.cas.cz http://www.ig.cas.cz/geomagnetika/kadlec Maximální rozšíření kontinentálního

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce SLUNCE Slunce je sice obyčejná hvězda, podobná těm, které vidíme na noční obloze, ale pro nás je velmi důležitá. Bez ní by naše Země byla tmavá a studená a žádný život by

Více

Česká geofyzika v mezinárodním programu hlubokého vrtání ICDP

Česká geofyzika v mezinárodním programu hlubokého vrtání ICDP 1 Česká geofyzika v mezinárodním programu hlubokého vrtání ICDP A. Špičák K poznání podpovrchových partií zemského tělesa lze přispět jednak nepřímo - extrapolací povrchových geologických měření a pozorování,

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice RADON - CHARAKTERISTIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ II EVROPA PŘÍRODNÍ POMĚRY PYRENEJSKÉHO POLOOSTROVA Mgr. Iva Švecová ŠPANĚLSKO geografické vymezení výhodná poloha mezi Středozemním

Více

Severní Amerika. Mapa

Severní Amerika. Mapa Severní Amerika Zakreslete pojmy z tabulky do mapy: Ostrovy Červeně, Poloostrovy fialově, Zdroj: http://d-maps.com/m/amnord/amnord13.gif (11.11.2011) Severní Amerika Zakreslete pojmy z tabulky do mapy:

Více

PRÁCE S ATLASEM. Celkem 30 bodů. Potřebné vybavení: Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), psací potřeby

PRÁCE S ATLASEM. Celkem 30 bodů. Potřebné vybavení: Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), psací potřeby Soutežící: ˇ ZEMEPISNÁ ˇ OLYMPIÁDA PRÁCE S ATLASEM Celkem 30 bodů Potřebné vybavení: Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), psací potřeby 1 2 body Doprava patří mezi velmi rychle se rozvíjející

Více

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ 513 01

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ 513 01 M A T U R I T N Í T É M A T A Květen 2013 GIO SEMILY ZE ZEMĚPISU 1. Základní poznatky o Zemi Země jako součást vesmíru,planeta Země,rotační a oběžný pohyb,hlavní důsledky oběhu a rotace Země,slapové jevy,zeměpisné

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 6. 2. 2013 Pořadové číslo 12 1 Země, Mars Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

EXOGENNÍ (VNĚJŠÍ) POCHODY

EXOGENNÍ (VNĚJŠÍ) POCHODY EXOGENNÍ (VNĚJŠÍ) POCHODY pochody, které modelují reliéf zvnějšku, mají význam při velmi detailní modelaci zemského povrchu terén převážně snižují a zarovnávají, tzn. působí proti endogenním (vnitřním)

Více

Název: Přírodní poměry Evropy

Název: Přírodní poměry Evropy Název: Přírodní poměry Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, fyzika Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia)

Více

Obr. 4 Mapa světa z roku 1858 od Antonia SniderPellegriniho zobrazující kontinenty před oddělením. (vlevo) a po oddělení (vpravo).

Obr. 4 Mapa světa z roku 1858 od Antonia SniderPellegriniho zobrazující kontinenty před oddělením. (vlevo) a po oddělení (vpravo). DESKOVÁ TEKTONIKA Z historie V roce 1596, holandský kartograf Abraham Ortelius ve své práci Thesaurus Geographicus píše, že Amerika byla "odtržena" od Afriky a Evropy zemětřesením a potopami a dodává:

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Maturitní otázky do zeměpisu

Maturitní otázky do zeměpisu Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Vinařická hora Markéta Vajskebrová

Vinařická hora Markéta Vajskebrová Čas: 4 hod. Markéta Vajskebrová Středočeský kraj GPS: 50 10 33 N, 14 5 26 E VINAŘICKÁ HORA Vinařice Kladno 1 GeoloGie pro zvídavé / VYCHÁZKY 7 5 8 4 6 3 2 1 1. náměstí Vinařice 2. počátek naučné stezky

Více

ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU. Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku. Číslo a název DUM: Autor: Antonín Krejčí

ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU. Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku. Číslo a název DUM: Autor: Antonín Krejčí Základní škola Vimperk, Smetanova 405, okres Prachatice OPVK Šablona klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU Název sady: Využití internetu v učivu

Více

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

Přírodní rizika miniprojekt

Přírodní rizika miniprojekt Přírodní rizika miniprojekt Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 14.2.2014 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 3. Vypracování... 2 3.1. Teoretická část... 2 3.1.1. Seizmická činnost...

Více

Mgr. Zdena Seidlová REGIONÁLNÍ ZEMĚPIS -Tichý oceán Učební pomůcky:

Mgr. Zdena Seidlová REGIONÁLNÍ ZEMĚPIS -Tichý oceán Učební pomůcky: Materiál pro domácí VY_03_Z6E_64 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

federální stát Spojených států amerických Havaj. USA patří od roku 1959. Hlavní město je Honolulu.

federální stát Spojených států amerických Havaj. USA patří od roku 1959. Hlavní město je Honolulu. Havajské ostrovy federální stát Spojených států amerických Havaj. USA patří od roku 1959. Hlavní město je Honolulu. Havajské ostrovy leží uprostřed Tichého oceánu, téměř 3900 km od západního pobřeží Ameriky.

Více

EU V/2 1/Z19. Evropa poloha a povrch

EU V/2 1/Z19. Evropa poloha a povrch EU V/2 1/Z19 Evropa poloha a povrch Výukový materiál (prezentaci PPTX) lze využít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální zeměpis světadílů Evropa poloha a povrch. Prezentace slouží

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Seminář GPS IV. ročník ZEMĚTŘESENÍ. referát. Jméno a příjmení: Michal ŽELEZNÝ

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Seminář GPS IV. ročník ZEMĚTŘESENÍ. referát. Jméno a příjmení: Michal ŽELEZNÝ Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Seminář GPS IV. ročník ZEMĚTŘESENÍ referát Jméno a příjmení: Michal ŽELEZNÝ Třída: 4. A Datum: 19. 4. 2015 Zemětřesení 1. Zemětřesení Zemětřesení označuje rychlé,

Více