Využití technické analýzy při obchodování s akciovými tituly na BCPP, a.s.

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů Využití technické analýzy při obchodování s akciovými tituly na BCPP, a.s. Bakalářská práce Autor: Oldřich Synovec Finanční makléř Vedoucí práce: Ing. Jaroslav Krabec, Ph.D, C.F.A Praha Duben, 2009

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. V Praze dne Oldřich Synovec

3 Poděkování: Tímto bych velmi rád poděkoval panu Ing. Jaroslavu Krabcovi, Ph.D, C.F.A za vedení při zpracování této bakalářské práce. Především bych rád zmínil jeho praktické nápady a připomínky, které pro mne byly velkou inspirací. Zároveň bych mu rád poděkoval za čas, který si na mne i v tomto nelehkém období turbulencí na finančních trzích vždy udělal.

4 ANOTACE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Tato bakalářská práce se zabývá problematikou obchodování na kapitálových trzích s využitím technické analýzy. Rozhodnutí o vstupu či výstupu z pozice nemůže být činěno náhodně. Aby bylo obchodování úspěšné, musí být každý vstup a výstup pečlivě naplánován. Jednou z možností jak dosáhnout profitabilního obchodování, je obchodovat na základě technické analýzy. Hlavní myšlenka je založena na předpokladu, že investor je na základě historických dat schopen předpovídat budoucí směr vývoje kursů. V práci budu stručně popisovat základní principy technické analýzy a představím několik uskutečněných obchodů s akciemi obchodovanými na Burze cenných papírů Praha, a.s., které byly realizovány na základě signálů technické analýzy. Klíčová slova: akcie, burza, technická analýza, graf, SPAD, indikátor, investice ANNOTATION OF BACHELOR WORK This bachelor thesis is focused on investment in capital markets with the aid of Technical Analysis. The decision if to enter or exit the position can not be done randomly. To make our trading successfull our trades have to be carefully prepared. One of the ways of getting profitable investment is to trade on the basis of Technical Analysis. The point is that the trader who uses historical data is able to predict the future trend with high probability. In this thesis I am decsribing the basic principles of Technical Analysis and I am introducing a few real trades with stocks traded on Prague Stock Exchange executed with the aid of Technical Analysis s signals. Keywords: Shares, Stock Exchange, Technical Analysis, graph, SPAD, investment

5 Obsah ÚVOD Investování Technická analýza podkladového aktiva Typy grafů Čárový Bar chart Japonské svíce Renko Kagi Three line break Trend, trendové linie, trendové kanály, oblasti návratů Trend Rostoucí trend Klesající trend Postranní trend Trendové linie Trendová linie v rostoucím trendu Trendová linie v klesajícím trendu Zakreslování trendových linií Trendové kanály Úrovně návratů Fibonnaciho návraty Supporty a rezistence Proražení supportů a rezistencí Pravidla pro obchodování supportů a rezistencí Cenová rozpětí Klouzavé průměry Indikátory Relative strenght index MACD Stochastic oscillator Momentum Použití technické analýzy na akciových titulech obchodovaných ve SPADu SPAD Praktická ukázka realizovaných obchodů uskutečněných na základě technické analýzy Unipetrol Télefonica O2 ČR, a.s Komerční banka, a.s Orco Erste bank NWR Tvorba profitabilního obchodního systému Obchodování ve směru trendu Výběr indikátoru Money management Risk Reward Ratio Ukončení obchodu

6 4.6 Přeobchodovanost Počet současně otevřených pozic Reálné zhodnocení kapitálu ZÁVĚR Seznam použité literatury:

7 ÚVOD V této bakalářské práci se budu zabývat popisem a aplikací základních nástrojů technické analýzi při obchodování s cennými papíry na Burze cenných papírů Praha, a.s. Téma této práce jsem si zvolil proto, že aktivní obchodování na finančních a kapitálových trzích je mi velmi blízké. Jako investor jsem několikrát stál před rozhodnutím kdy, resp. za jakou cenu mám danou akcii koupit či prodat. V počátcích mého obchodování to byl v podstatě náhodný výběr a jakýsi druh loterie. Teprve s postupujícím časem a vzrůstajícím zájmem o tuto problematiku jsem začal objevovat zákonitosti profitabilního obchodování. Otevřely se přede mnou nové obzory. Zjistil jsem, že obchodování není založeno na náhodě a štěstí. Uvědomil jsem si, že profitabilní obchodování je složitý a seriózní proces. Aby se investor mohl správně rozhodnout kdy a jaký cenný papír koupí nebo prodá, musí strávit spoustu časou analyzováním trhu. K tomuto rozhodnutí mu můžou významně pomoci dvě základní metody analýz cenných papírů. První z nich je fundamentální analýza. Tato metoda je založená na sledování hospodářských výsledků konkrétní společnosti. Fundamentální analytik porovnává výsledky jím sledované společnosti s hospodářskými výsledky jiných společností působících ve stejném oboru. Dále používá tzv. poměrové ukazatele. Jeho cílem je pomocí poměrových ukazatelů stanovit vnitřní hodnotu akcie, kterou následně porovná s aktuální tržní cenou a rozhodne, zda-li je akcie nadhodnocená, podhodnocená a nebo správně oceněná. Druhá metoda, která připadá v úvahu a o které budu v této práci psát je technická analýza. Technický analytik nepoužívá pro rozhodnutí o vstupu nebo výstupu z pozice finanční výsledky společností. Jeho rozhodnutí je založeno na sledování vývoje kursu cenného papíru. Technická analýza se tedy věnuje především čtení grafu. V průběhu času analytici vypozorovali, že na grafu můžeme vyčíst určité formace které se opakují a po jejichž dokončení se v převážné většině případů kurs vydá určitým směrem. Postupem času své metody zlepšovali a došlo k vytvoření indikátorů. Jejich hlavním přínosem je schopnost vypovídat o náladě investorů a o síle jejich rozhodnutí kupovat nebo prodávat. Z výše uvedeného stručného popisu vyplývá, že technickou analýzu nelze, narozdíl od hospodářských výsledků společností falšovat, popř. nějak upravovat. Na základě tohoto zjištění, jsem se rozhodl při svých obchodních rozhodnutích upřednostnit metodu založenou na technické analýze, před klasickou fundamentální analýzou společností

8 Jelikož je problematika technické analýzy velice obšírná a rozsah této práce nedovoluje věnovat se detailněji jednotlivým aspektům, rozhodl jsem se popisovat pouze elementární věci týkající se technické analýzy. Tato metoda je v současné době natolik sofistikovaná a obsáhlá, že její kompletní popis by zabral stovky stran. V první čási práce se zaměřím na popis problematiky investování. Zejména na skutečnost proč investovat a jaké způsoby zhodnocení finančních prostředků má investor k dispozici. Pokusím se popsat jejich klady a zápory. Ve druhé části představím základy technické analýzy. Zaměřím se především na typy grafů, popis nejčastěji používaných indikátorů. Určitý prostor věnuji i představení nejvíce vypovýdajících metod trendům a trendovým liniím. Třetí část práce věnuji ukázce několika obchodů realizovaných na Burze cennýc papírů Praha, a.s. k jejichž uskutečnění byla použita technická analýza. Poslední část bakalářské práce je věnována, jak již její nadpis napovídá, tvorbě profitabilního obchodního systému. Ovšem ne v tom smyslu, že bych představoval nějaký přesně nadefinovaný systém na jehož základě lze okamžitě začít úspěšně obchodovat. Půjde spíše o popis jednotlivých pravidel a skutečností na které musí brát analytik při tvorbě obchodního systému zřetel. Tato práce má tedy tři cíle. Prvním je popsat problematiku investování a představit možnosti, kterých může aktivní nebo pasivní investor při zhodnocování volných finančních prostředků využít. Druhým cílem je stručný popis technické analýzy. Posledním cílem je ukázka obchodů realizovaných na BCPP, a.s., k jejichž uskutečnění byla využita TA

9 1. Investování Inflace tento celosvětově přítomný ekonomický jev je nejčastějším důvodem investování. Mnoho ekonomických subjektů si klade následující otázky. Co mohu udělat pro to, aby mé volné finanční prostředky neztrácely svoji hodnotu, aby mých dnešních Kč mělo i za rok tutéž hodnotu? Jak zajistit abych si mohl koupit za rok stejné množství zboží a služeb jako dnes, bez nutnosti platit za ně ceny navýšené o inflaci? Na tuto otázku existuje množství rozličných odpovědí a rad. Jedna z nich určitě bude investujte. Investujte, aby jste zajistili reálný růst hodnoty svých úspor. Tj. takový růst, který v procentním vyjádření bude minimálně roven, v ideálním případě větší, než procentní vyjádření inflace v příslušném fiskálním roce. Ale jak a kam investovat? I když v současné době každodenně vidíme a slyšíme v médiích a televizním zpravodajství z burzovních parketů celého světa, tipy analytiků a makléřů na nákup nebo prodej akcií. Máme možnost číst rozsáhlé komentáře zabývající se snahou o detailní analýzy hospodářských výsledků jednotlivých firem i celých odvětví, není jednoduché se v těchto ekonomických zpravodajstvích orientovat. Ne každý z nás je totiž odborníkem na finance, akcie, deriváty, komodity a mnoho dalších finančních instrumentů, které jsou spojeny s finančními trhy a světem investování jako takovým. Zjednodušeně se dá říci, že existuje přímá úměrnost mezi mírou naší ekonomické gramotnosti a mírou zhodnocení našich disponibilních finančních prostředků. Začněme tedy u těch instrumentů, které vyžadují minimální finanční gramotnost. Většina z nás má alespoň minimální povědomí o bankovních depozitních produktech. Zejména pak o běžných, spořících a termínovaných účtech, na kterých nám banky zhodnocují naše volné finanční prostředky. Ale zároveň také všichni dobře víme za jakých podmínek a zejména jaké procentní zhodnocení nám banky na těchto produktech nabízejí. Jsou to podmínky, které jsou pro nás, jako pro subjekty požadující reálné zhodnocení svěřených finančních prostředků, naprosto nepřijatelné. Abychom dosáhli alespoň trochu lepšího zhodnocení, musíme peníze uložit na dlouhé období, popřípadě musíme uložit částky převyšující milión korun. Jen za těchto podmínek je možno dosáhnout relativně kladného zhodnocení, nicméně i tak po roce většinou zjistíme, že inflace nejenže - 9 -

10 znehodnotila částku, kterou nám banka vyplatila na úrocích, ale že se jí i úspěšně podařilo znehodnotit část z původně uložené částky. A to nemluvě o fenoménu zdanění. Tento dodatečný náklad, se kterým musíme při zhodnocování financí počítat, nám na ústech také mnoho úsměvu nevykouzlí. V ČR se konkrétně jedná o daň z úrokových příjmů, která v současné době dosahuje výše 15%. Formu zhodnocování finančních prostředků na depozitních produktech osobně považuji za nejméně vhodný druh investice, pro který se může potencionální investor rozhodnout. Další možnost jak vyzrát nad inflací, je investovat prostřednictvím investičních fondů. Tento typ investic již vyžaduje více znalostí o investování a o světě investic jako takovém. Především proto, že si sami můžeme vybrat do jakého fondu a instrumentu budeme investovat. Tato možnost volby nám dává relativně velkou příležitost pro ovlivnění budoucího zhodnocení vložených prostředků. Ačkoliv nám depozitní produkty bank nabízejí minimální zhodnocení, musíme jim přiznat jednu nespornou výhodu. Nominální zhodnocení, i když je minimální, je vždy kladné. To se o zhodnocování finančních prostředků prostřednictvím fondů v některých případech říci nedá. Nicméně jak jsem již zmínil, investor má možnost si vybrat fond jehož podílové listy nakoupí. Takže je čistě na něm, jestli si zvolí fond u kterého je zajištěno jen o něco lepší zhodnocení než na bankovním vkladu, ale s velkou pravděpodobností kladného výsledku, nebo fond který se zaměřuje na rizikovější druh investic, které ovšem mohou přinést několikanásobně větší zhodnocení, ale také ztrátu. Podstata tohoto způsobu investování je založena na tom, že fond shromažďuje finanční prostředky od investorů a následně je investuje na finančních trzích podle svého zaměření resp. podle statutu investičního fondu, ve kterém musí být uvedeno do jakých finančních instrumentů může fond investovat. Případný investor musí před vstupem do fondu, přesněji řečeno před nákupem podílových listů příslušného fondu, zvážit hlavní výhody a nevýhody takovéhoto způsobu investování

11 Výhody: Vzhledem k velkému množství finančních prostředků, které má portfolio manager fondu k dispozici, je schopen dosahovat lepších nákupních a prodejních cen při operacích na finančním trhu. Při zhodnocování finančních prostředků na peněžním trhu má portfolio manager možnost dojednat lepší úrokové sazby, než individuální investor. Portfolio manager a jeho tým jsou profesionálové. Mají dostatek znalostí, vědomostí a zkušeností, které by jim měli umožnit dosahovat nadstandardního zhodnocení. Fond má ideální předpoklady k tomu, aby efektivně diverzifikoval svěřené prostředky. Díky množství peněz, které má ve správě si může dovolit vytvořit takové portfolio, které je lépe chráněno před turbulencemi na fin. trzích. Nedaněný zisk.v případě, že mezi nákupem a prodejem podílového listu uplyne doba delší než 6 měsíců, nemusí daňový rezident v ČR platit daň z kapitálových příjmů. Nevýhody: Nutnost platit vstupní, popřípadě výstupní poplatek. Většinou 2% z investované částky. U některých fondů se platí ještě tzv. poplatek za správu. Nemožnost ovlivnit výběr konkrétních cenných papírů do kterých bude fond investovat. Toto rozhodnutí je výlučně v pravomoci portfolio managera. Finanční nedostupnost podílového listu. Některé podílové listy je možno koupit za 0,3 Kč za kus, jiné ale stojí i několik desítek tisíc korun. Informační embargo. Některé fondy neinformují své podílníky o tom v jakých titulech mají zainvestováno, popřípadě informují jen o stavu k nějakému datu (konec měsíce, čtvrtletí, roku apod.) Konkrétní případ takovéhoto informačního embarga jsme mohli vidět v průběhu roku 2008 při probíhající finanční krizi. Fondy odmítly informovat své podílníky o pozicích s odůvodněním, že to není jejich povinnost

12 Fondy nejsou dlouhodobě schopny dosahovat nadprůměrných výnosů a ve většině případů ani nejsou schopni překonat benchmark 1. Toto je velmi zajímavá informace, když si uvědomíme jaké možnosti při investování mají a jaké prostředky vynakládají na různé analytiky, software apod. Při nečekaných výkyvech trhů, musejí fondy investovat podle statutu i když zrovna není vhodná doba na nákup nebo prodej cenných papírů. Popřípadě musejí prodávat cenné papíry, aby mohli odkoupit podílové listy od podílníků, kteří se rozhodli požádat o zpětný odkup svých podílových listů. Prodeje které se uskutečňují za aktuální tržní cenu jsou často velmi ztrátové a za normálních situací by je fond nikdy neuskutečnil, ale pozici by držel a tzv. vyseděl. Svědky takovýchto výprodejů jsme byly opět v letošním roce, kdy fondy byly nuceny vyprodávat svá portfolia hluboko pod nákupními cenami a přispívali tak k ještě větším propadům akciových trhů. Podle Asociace pro kapitálový trh České republiky můžeme členit investiční fondy podle těchto kritérií: Podle rizika trhu (typu rizika příslušných aktiv) Akciové trvale investuje na akciovém trhu minimálně 66% aktiv. Akciové fondy zahrnují i indexové a garantované fondy vázané na akciové indexy. Doplňkově se může stanovit, zda fond patří do kategorie sektorových fondů, která zahrnuje akciové fondy investující výhradně do určitého ekonomického sektoru. Dluhopisové fondy investující na trhu dluhopisů. Doplňkové investování do akcií je možné, ale podíl nesmí překročit 10% aktiv fondu. Dluhopisové fondy zahrnují i indexové a garantované fondy vázané na obligační indexy. Peněžního trhu fond trvale investuje na trhu dluhopisů anebo na peněžním trhu. Celková modifikovaná durace nesmí překročit hodnotu 1. (při překročení tohoto limitu je fond klasifikován jako dluhopisový) Smíšené fondy investující do různých aktiv na různých trzích a nejsou stanoveny limity pro podíl akcií či dluhopisů. 1 Index vybraný podle investičního zaměření fondu. Slouží pro měření výkonosti podílových fondů, nebo správců aktiv

13 Fondy fondů fond trvale investuje minimálně 66% aktiv do podílových listů a akcií fondů. Doplňkově se fondy fondů rozdělují podle toho, do jakých fondů investují, na převážně akciové, dluhopisové a smíšené. Speciální fond nemovitostí fond má povolení od České národní banky k činnosti nemovitosntího fondu, tzn. fond trvale investuje do nemovitostí nebo nemovitostních společností minimálně 51% hodnoty majetku fondu. Speciální fond kvalifikovaných investorů fond má povolení od České národní banky k činnosti fondu kvalifikovaných investorů. Správce fondu může tento typ fondu dále identifikovat ve vztahu k převažujícím aktivům fondu jako například fond rizikového kapitálu, fond nemovitostních investic, fond pohledávkový, fond komoditní, fond derivátový nebo další dle uvážení správce. 2 Podle geografického rizika: Česká republika Země zóny EURO Evropa (včetně zóny EURO) Severní Amerika Asie a Pacifik Ostatní regiony Globální částečně nebo zcela investující mimo uvedené regiony a nebo investující do více regionů 2 Investor má samozřejmě možnost zvolit i jiné možnosti pro zhodnocení svých volných finančních prostředků než investování na finančních trzích. V úvahu připadá například nákup nemovitostí, pozemků, obrazů, poštovních známek, drahých kovů apod. Tento druh investic ovšem nebudu brát v této bakalářské práci jako stěžejní. To však neznamená, že bych ho jako vhodný způsob zhodnocování zavrhoval. Naopak. Považuji jej za vhodnou a často velmi výnosnou formu zhodnocování. Neoddiskutovatelnou nevýhodou ovšem je skutečost, že investor který se rozhodl pro tento druh investování si může dovolit dlouhodobě postrádat takto investované prostředky. Kromě nutnosti disponovat velkou finanční částkou musí ještě případný investor brát v úvahu časovou náročnost takovéto

14 investice. Obraz se nezhodnotí ze dne na den o 10%, jak jsme tomu často svědky u akcií. Dosahuje spíše stabilnějsího zhodnocení v delším časovém horizontu. Navíc s sebou nese dodatečné náklady, které musí investor započítat oproti případnému zisku z prodeje. Těmi mohou být např. poplatek za bankovní trezor, instalace zabezpečovacího zařízení, poplatek za napojení na pult centrální ochrany bezpečnostní služby, provize aukční síni za realizovanou aukci apodobně. Z výše uvedeného jedoznačně vyplývá, že takovýto druh investování je bohužel přístupný pouze pro velmi bonitní individuální investory a není určen pro širokou investorskou veřejnost. Dalším bodem, který musíme brát při našem rozhodování o investicích v úvahu je tzv. Magický trojůhelník. Tento pojem zahrnuje výnos, likviditu, riziko. Výnos: tímto termínem rozumíme požadovanou míru zhodnocení investované částky. Likvidita: znamená jak rychle je investor schopen přeměnit nakoupené aktivum do disponibilních prostředků. Popř. ještě jak velké transakční náklady jsou s touto přeměnou spojeny. Riziko: pro mnoho investorů nejdůležitější část při zvažování investice. Riziko v podstatě znamená jak velká je pravděpodobnost, že investice skončí v plusu, na nule nebo ztrátou. Bohužel, jako ve většině jiných ostatních případů i zde platí nepřímá úměrnost mezi těmito stranami trojůhelníku. Tzn. čím vyššího chci dosáhnout zhodnocení, tím vyšší musím postoupit riziko a naopak. Čím menší je likvidita investice, tím větší by měl investor požadovat zhodnocení. Vztah mezi těmito faktory je logický a vyplývá ze samotné podstaty investování. Jak je vidět z tohoto krátkého popisu investičních možností, každý z nás má nejednu příležitost sám rozhodnout o tom jakým způsobem, kde a s podstoupením jakého rizika a za jakých transakčních nákladů se rozhodne pro zhodnocování svých, leckdy těžce ušetřených peněz. Každý z nás tedy sice má možnost rozhodnout o tom, jak a kde by měli být jeho finanční prostředky zhodnocovány, málokdo z nás má ovšem možnost aktivně se podílet na samotném procesu zhodnocování. Tj. sám rozhodovat o tom do čeho konkrétně budou jeho peníze investovány. Jaká akcie nebo dluhopis se koupí. Jestli se bude spekulovat na růst nebo pokles trhu. Jestli se nakoupí dnes, zítra, pozítří apod. Je to celkem pochopitelné. Naše společnost je uspořádána tak, že každý je specialistou na něco jiného

15 Někdo umí vyrábět auta, jiný umí projektovat a stavět domy, další umí složit skvělou píseň atd. Ne všichni umíme a hlavně můžeme umět všechno. U každého z nás však existuje možnost najít si ve svém volném čase alespoň chvilku na správu svých peněz. Není pravdou, že investování je jen záležitostí bohatých a chytrých lidí. Každý se může alespoň pokusit udělat pro své peníze více, než jen podepsat smlouvu o termínovaném vkladu v bance, nebo komisionářskou smlouvu s Investiční společností. Ti, kteří si tuto chvilku neumějí, nebo nechtějí najít se musí při zhodnocování prostředků spolehnout na profesionály. V tento okamžik se však stávají pasivními investory, kteří jen čekají až jim na konci čtvrtletí přijde výpis z jejich účtu (ať již termínovaného nebo investičního). Ti, kteří jsou ochotni a schopni, najít si čas na své peníze se stanou aktivními investory se všemi klady i zápory, které tento způsob investování přináší. Všechny případné prohry nebo výhry jsou závislé čistě na jejich investičním rozhodnutí. Nemohou nikoho obviňovat ze zatajování informací. Nemohou nikoho vinit za špatná investiční rozhodnutí. Za případné neúspěchy mohou vinit jen sami sebe. Toto je ovšem vyváženo možností dosáhnout mnohem většího zhodnocení, než má pasivní investor. Opomenout nemůžeme ani ono sladké opojení, které se dostaví v okamžiku, kdy investor uzavře ziskový obchod. A je jedno jestli to je obchod první nebo tisící. Tyto endorfiny, které lidský mozek uvolňuje bývají jakousi třešničkou na investorském dortu, jehož podstavou je zisk. Toto všechno a ještě mnoho dalších věcí se nám honí hlavou, když přemýšlíme o tom jakým způsobem zajistit zhodnocení uspořených prostředků. Investor, který dospěje k rozhodnutí, že aktivní způsob správy peněz není jeho šálek kávy jednoduše zajde do banky a podepíše smlouvu. Investor, který má trochu větší povědomí o světě investic, avšak není ochoten se správě financí věnovat soustavněji, zřejmě dospěje k názoru, že bude investovat pomocí investičních fondů. Investor, který dospěje k názoru, že je schopen a ochoten zajistit zhodnocení svých peněz sám a lépe než portfolio manageři investičních fondů si začne klást otázku Jak na to?. Pravděpodobně začne tím, že si vybere finanční instrumenty do jakých bude investovat. Vybere si trh na jakém bude obchodovat. A v neposlední řadě si vybere prostřednictvím koho bude své investice realizovat brokera. Takovýto investor většinou zrealizuje pár prvních obchodů, často se smíšeným výsledkem, a brzo se dostaví určité rozčarování. Ne každý obchod je ziskový, ne každá reakce trhu je taková jakou by investor očekával nebo jakou plánoval. Začne mít pochybnosti, začne si uvědomovat, že trh má své zákonitosti o kterých nevěděl. Že to tení

16 tak jak si plánoval. Skutečnost je jiná než mu ukazovali ve filmu, nebo vyprávěli na různých akvizičních fórech organizovaných makléřskými společnostmi. V tento okamžik má takovýto investor v podstatě dvě možnosti. Buď si uvědomí, že aktivní správa investic není pro něj to pravé a zařadí se zpět do většinového chování společnosti a nebo se ještě víc zatvrdí a začne studovat podstatu a zákonitosti finančních trhů. Začne studovat chování ostatních investorů, rozšíří své obzory o jemu dosud utajené nástroje a možnosti, které mu pomohou dosáhnout lepšího zhodnocení, nebo mu pomohou ochránit jeho prostředky před neočekávanými a zničujícími ztrátami. Když mluvím s investory, kteří začali spravovat své finanční prostředky svépomocí, často se nestačím divit s jakými povrchními znalostmi do obchodování jdou. Výrazy jako stoploss, trailing profit, money management, RRR jsou pro ně naprosto neznámým pojmem a koukají na mne jakým jazykem a hlavně o čem že to vlastně mluvím. Zde musím přiznat, že i já jsem v počátcích své investiční kariéry vstupoval na trhy nepřipraven. Před sebou jsem měl jen vidinu snadného, rychlého a bezpracného zisku. Otázkami typu kdy vstupovat a kdy vystupovat z trhu, jak ochránit mou investici v případě, že se trh nebude vyvíjet předpokládaným směrem jsem se vůbec nezajímal a ani mi v tu chvíli nepřipadali důležité. Proč taky že? Já jsem přece mistr světa. Jsem tu a trhy třeste se. Co následovalo se dá asi tušit. Abych to shrnul, prošel jsem přesně tím procesem na jehož konci jsem stál před rozhodnutím jestli se vrátím zpět mezi pasivní investory, nebo začnu rozšiřovat své znalosti, zkušenosti a zůstanu u aktivního investování. Investor, který se rozhodne nevzdat to a jít dál cestou aktivní správy finančních prostředků, je dále postaven před zodpovězení otázek typu jakou metodou si budu vědomosti rozšiřovat, na základě čeho budu vstupovat a vystupovat z pozic? Zatímco zodpovězení první otázky je vcelku jednoduché. V úvahu přichází v podstatě jen samostudium nebo návštěva různých školení a kursů zaměřených na obchodování. Toto rozhodnotí je čistě individuální a každému člověku může vyhovovat jiný způsob. Zodpovězení druhé otázky již není tak jednoznačné a lehké. Při výběru obchodního systému si investor nemůže řici mě víc vyhovuje tato metoda tak budu použivat přesně tohle. Jde o to, že zatímco v prvním případě investor dospěje ke stejnému cíli ať bude postupovat formou samostudia nebo formou návštěvy specializovaných kursů, při výběru obchodního systému musí jít individuální pocity a názory stranou. Může se totiž snadno stát, že investorovi sice vyhovuje taková a taková metoda, nicméně tato metoda je buď zcela nefunkční jako celek, a nebo je nefunkční na tom trhu, na kterém se investor rozhodl obchodovat. V tomto případě tedy musí jít jeho názory a osobní preference stranou a měl by se zaměřit jen na

17 ten obchodní systém, který již v minulosti prokázal svou životaschopnost. V současné době patří mezi takovéto více či méně ziskové obchodní metody technická a fundamentální analýza. Následující kapitola bude věnována popisu metody založené na čtení grafů technické analýze

18 2. Technická analýza podkladového aktiva Technická analýza patří mezi jedny z nejstarších analytických přístupů zabývajících se prognozováním budoucího vývoje kurzů cenných papírů nebo komodit. Prvopočátky můžeme vysledovat již v 17. století ve starém Japnsku při obchodování s rýží. Tam vznikaly prvopočátky dodnes známých japonských svící. V západním světě byl průkopníkem technické analýzy Charles H. Dow. Jeho nejznámějším dílem se stala tzv. Dow Theory popisující základní principy technické analýzy. Charles H. Dow je tvůrcem nejstarších akciových indexů Dow Jones Industrial Average a Dow Jones Rail Average. Stanovil rovněž tři základní charakteristiky pro trend primární, sekundární a terciální. Nejcharakterističtějším znakem technické analýzy je skutečnost, že nebere v úvahu fundamentální faktory, ale svou pozornost zaměřuje zejména na čtení grafů. To znamená, že se zaměřuje na aktivitu na finančních trzích. Příznivci této teorie jsou přesvědčeni o skutečnosti, že na kursy akcií a komodit působí nejen funadementální faktory, ale i faktory iracionálního chování investorů a jejich psychologických nálad. Příznivci technické analýzy soudí, že fundamentální analýza, která určuje vnitřní hodnotu akcie, nedokáže správně určit tuto hodnotu a takto stanovená vnitřní hodnota akcie je chybná a neodpovídá skutečnosti. Jak ukázala minulost, trhy ne vždy správně a efektivně vyhodnotí všechny dostupné a relevantní informace, natož aby byly schopny vyhodnotit informace, které nejsou veřejné. Techničtí analytici jsou přesvědčeni, že historie se opakuje a snaží se z historických grafů vyčíst a nalézt v nich takové grafické formace, které se opakují a po jejichž vyplnění či proražení nastává pohyb ceny akcie určitým směrem. Úspěšné používání technické analýzy je do značné míry subjektivní činností a je čistě na znalostech a zkušenostech konkrétního analytika jakým způsobem použije své vědomosti a aplikuje je na konkrétní situaci na grafu. Stejně tak jako platí, že pět advokátů bude mít na jednu kauzu minimálně pět různých pohledů, tak i v případě technické analýzy se vám velmi často stane, že když ukážete jeden a ten samý graf třem analytikům, můžete dostat tři různé názory jakým způsobem se bude kurs podkladového aktiva vyíjet. Proč jen tři? To je velmi jednoduché. Kurs může buď klesat, růst a nebo stagnovat

19 Techničtí analytici vycházejí z těchto základních pravidel: Historie se opakuje protože je lidská psychika neměná, grafické vzory a formace, které se vytvářejí dnes, mají stejnou vypovídací hodnotu jako formace vytvořené na grafech před sedmdesáti nebo sty lety. Proto například věří, že formace Hlava a ramena předznamenává budoucí pokles akcie, zatímco dvojité dno za splnění definovaných podmínek znamená dosažení cenového minima a budoucí růst kursu. Ceny podléhají trendům tato myšlenka je založena na principu klesajícího nebo rostoucího trendu. Při znalosti definic trendů a jejich úspěšné aplikaci na trhy je technický investor schopen rozpoznat, zda-li se trh nachází v rostoucím, klesajícím nebo stagnujícím trendu a na základě toho činí svá investiční rozhodnutí. Trh diskontuje vše toto pravidlo předpokládá, že kurzy na finančních trzích v sobě již zahrnují všechny dostupné informace, jak ty které jsou známé, tak ty které jsou neveřejné tzv. insider information. Příznivci technické analýzy jsou přesvědčení, že obchodnící obchodující na základě neveřejných informací nechávají na trhu stopu a zkušený analytik dokáže jejich obchody rozpoznat a obchodovat podle nich. Věří, že reakce trhu na tyto informace (veřejné i neveřejné) je pomalá a postupná. Toto přizpůsobování kurzu novým informacím zakládá vznik trendů ve vývoji kurzů, které trvají úrčitý čas. Resp. do doby, než trh absorvuje novou informaci. Technický analytik se nezajímá o důvody pohybu kursů, svou pozornost zaměřuje pouze na aktuální grafy z nichž se snaží predikovat budoucí vývoj ceny podkladového aktiva. Podstatu technické analýzy tedy můžeme shrnout do následujících bodů: TA se používá pro relativně krátký investiční horizont (minuty, dny, měsíce) Pomáhá nám načasovat vstup nebo výstup z pozice, odpovídá nám na otázku kdy je nejlepší okamžik pro vstup do obchodu a kdy je vhodná situace realizovat profit a opustit trh. Nesnaží se stanovit vnitřní hodnotu podkladového aktiva, nesleduje finanční a poměrové ukazatele společnosti. Ve svých analýzách se opírá o grafické zobrazení vývoje cen aktiv a o veřejné historické informace. Věří, že lidská psychika je neměnná a historie se opakuje