Analogie mezi abstraktní malbou Vasilije Kandinského a atonální hudbou Arnolda Schönberga

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analogie mezi abstraktní malbou Vasilije Kandinského a atonální hudbou Arnolda Schönberga"

Transkript

1 Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Sdružená uměnovědná studia Kateřina Rumíšková Analogie mezi abstraktní malbou Vasilije Kandinského a atonální hudbou Arnolda Schönberga Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Aleš Filip, Ph.D. Brno 2012

2 Prohlašuji, ţe jsem pracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu jsem citovala...

3 Chtěla bych poděkovat PhDr. Aleši Filipovi, Ph.D. za vedení práce a za cenné rady a připomínky.

4 Obsah ÚVOD 4 1. UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY ABSTRAKCE A ATONALITY O abstrakci O atonalitě 6 2. O KANDINSKÉM Vasilij Kandinskij a jeho cesta k abstrakci: raná tvorba Imprese, Improvizace a Kompozice: zrod abstrakce O SCHÖNBERGOVI Raná tvorba Arnolda Schönberga Přechod do období volné atonality ANALOGIE MEZI ABSTRAKTNÍ MALBOU VASILIJE KANDINSKÉHO A ATONÁLNÍ HUDBOU ARNOLDA SCHÖNBERGA Paralely v uměleckém vývoji Kandinského a Schönberga Analogie mezi přechodem k abstrakci u Kandinského a k atonalitě u Schönberga Kandinskij, Schönberg a odkaz Richarda Wagnera Synestézie u Kandinského a Schönberga, Arnold Schönberg jako malíř Kandinskij a Schönberg: přátelství a korespondence O duchovnosti v umění a Styl a idea: umělecké teorie 28 ZÁVĚR 32 RESUMÉ 34 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ 35

5 Úvod Tato práce si klade za cíl najít analogie mezi abstraktní malbou Vasilije Kandinského a atonální hudbou Arnolda Schönberga, konkrétněji se zabývá obdobím přechodu od figurativního/tonálního k abstraktnímu/atonálnímu u těchto umělců v letech Hlavní otázky, na které se pokusím odpovědět, budou, jakým způsobem se Kandinskij dopracoval k abstrakci a jak Schönberg k atonalitě a jaké souvislosti lze vyvodit srovnáním odpovědí na tyto otázky. Budu postupovat metodou kompilace informací získaných o uvedených umělcích z odborné literatury a následně komparací těchto poznatků. Nejdříve se pokusím vymezit pojmy abstrakce a atonalita, poté se v jednotlivých kapitolách zaměřím na Kandinského a Schönberga jednotlivě, abych čtenáře lépe uvedla do tématu, a v následující kapitole budu hledat souvislosti mezi srovnávanými. Jako srovnávané umělce jsem si vybrala Vasilije Kandinského a Arnolda Schönberga proto, že se obvykle uvádějí jako průkopníci abstrakce a atonality. Pro co nejkomplexnější pojetí problematiky se zaměřím nejen na analogie v jejich umělecké tvorbě, ale také na další s nimi související témata stanoveného období. Stěžejními pro moji práci jsou monografie Jaroslava Bláhy Křiţovatka geneze moderního malířství a hudby: Picasso, Stravinskij, Kandinskij, Schönberg a Jeleny Hahl-Koch Arnold Schoenberg, Wassily Kandinsky: letters, pictures and documents. Obě tyto publikace se zabývají komparací Kandinského a Schönberga, čímž pokládají metodický základ, ze kterého vycházím a který sama použiji. Dále jsou pro moji práci důležité monografie obou umělců zvlášť, díky kterým jsem se mohla detailněji zorientovat v jejich tvorbě. Jde o sborník esejů Kandinsky: the path to abstraction editovaný Hartwigem Fischerem a Seanem Rainbirdem a kniha Hanse Heinze Stuckenschmidta Arnold Schönberg. Podstatné jsou také knihy samotných umělců, tedy Kandinského O duchovnosti v umění a Schönbergův Styl a idea. Oba zde mluví o vlastním díle a rozebírají jej teoreticky a komentují i sebe navzájem, což mi pomohlo lépe porozumět dané problematice. 4

6 1. Uvedení do problematiky abstrakce a atonality 1.1 O abstrakci Již koncem 19. století se v umění přesouvá pozornost z objektu na subjekt. Dochází ke zdůraznění emocí, náznaků či nálad a tím i k postupné ztrátě popisné funkce a oddělení od reality. Tím jsou stavěny základy abstraktního umění, které můžeme definovat takto: Term applied in its strictest sense to forms of 20th-century Western art that reject representation and have no starting- or finishing-point in nature. 1 Tradiční přístup k malbě narušil v druhé polovině 19. století impresionismus, se kterým jsou spojena jména jako Claude Monet, Edouard Manet, Auguste Renoir nebo Edgar Degas. Tento styl přesunul proces malování do plenéru a vyznačoval se zájmem o spontánní zachycení reality prostřednictvím světla a barvy, která se stává centrálním elementem. Je nanášena v krátkých tazích, které se mají opticky spojit v divákově oku, čímž dochází k propojování objektů a jejich stínů. Tato technika pak byla dovedena do extrému ve formě pointilismu v díle Georgese Seurata. V 80. letech 19. století pak formovali základy nových principů malby také Paul Gauguin a Paul Cézanne, a to prostřednictvím odlišného pojetí objemu a zjednodušení prostorovosti. Pro oba tyto umělce opět hraje důležitou roli barva. Jejich tvorbu výstižně charakterizuje Herbert Read: The importance of the picture plane was most consistently explored by Cézanne; his tectonic construction was opposed to the isolating contour method of Gauguin, for he employed a graduated colour modulation that knits the whole picture surface into a seamless whole. 2 1 MOSZYNSKA, Anna. Abstract art. Grove Art Online. Oxford Art Online [online]. [cit ]. Dostupné z < 2 READ, Herbert. The styles of European art. London: Thames and Hudson, 1965, s

7 Cestu k odpoutání se od vnější reality formuje na přelomu 19. a 20. století mimo jiné primitivismus, daný vznikem etnografických muzeí. 3 Primitivismus se inspiruje uměním přírodních národů a spojuje se například s tvorbou Paula Gauguina z Tahiti a Martiniku nebo s dílem Henri Rousseaua. Primitivním uměním byl ovlivněn i fauvismus, výtvarný směr objevující se kolem roku 1905 a zanikající zhruba na přelomu let 1909/1910. Tento proud ovlivnil směřování k abstrakci tím, že osvobozuje barvu, která je brána jako autonomní výrazový prostředek. V obrazech tak dochází k vytváření nové skutečnosti a prostorovost je potlačena, což můžeme pozorovat například v dílech Henriho Matisse z let Další osvobozování se od výtvarných prostředků, zjednodušování a pokračování vlivu primitivismu přináší poté expresionismus. Tento směr vzniká v Německu zhruba paralelně s fauvismem v roce 1905, kdy se v Drážďanech formuje umělecká skupina Die Brücke, první vrchol zažívá před první světovou válkou a druhý pak ve 20. letech. Kolem roku 1911 vzniká jiná skupina expresionistických umělců, Der Blaue Reiter, do které patřil také Vasilij Kandinskij, kterému se budu věnovat v dalších kapitolách své práce. Přelomovým směrem moderního umění je následně kubismus, který je sice stále zobrazivý, ale rozbíjí tvar, který prolíná s prostorem. Prostor přestává být iluzivní a je bez perspektivy, tvary jsou fragmentovány a zjednodušeny. Kubismus se ale brzy vrací k realitě prostřednictvím koláží a stává se tak srozumitelnějším. Typickými představiteli jsou Pablo Picasso a Georges Braque. Pablo Picasso v obraze Toreador/Ţena z roku 1911 oddálil název obrazu od zobrazeného, obraz se tak stává pomalovanou plochou a výtvarné umění se posouvá opět o něco blíže ke ztrátě předmětnosti vůbec. Kolem roku 1910/1911 se tak v oblasti umění rodí abstrakce. 1.2 O atonalitě Atonální hudbu, protipól hudby tonální, můžeme chápat například takto: A term that may be used in three senses: first, to describe all music which is not tonal; second, to describe all music which is neither tonal nor serial; and third, to describe specifically the post-tonal and 3 MOSZYNSKA, Anna. Abstract art. Grove Art Online. Oxford Art Online [online]. [cit ]. Dostupné z < 6

8 pre-12-note music of Berg, Webern and Schoenberg. 4 Jestliže zmiňuji hudbu tonální, tak mám na mysli princip, který požaduje, aby všechny události v hudebním díle byly koordinovány ve vztahu k centrálnímu výchozímu bodu. 5 Kořeny atonální hudby můžeme hledat již v 17. století v tomto období se hudba začíná soustřeďovat na harmonickou složku a narůstá tendence používání náhlých disonancí. Začíná se také používat septima, interval považovaný za nelibozvučný, a septakordy. Tyto hudební postupy vedly k odklonu od tonálního cítění, protože znejasňují výchozí tóninu. 6 V 19. století vyvinuli ruští skladatelé nekonvenční harmonické techniky, které sice zachovávají tonální princip jako organizační postup, ale výrazně pozměňují tradiční západoevropskou tonalitu. Čerpají z lidové hudby a tonalitu zachovávají, ale ne vztah k durovým a mollovým tóninám, ke kterým jim jako alternativa slouží také církevní tóniny a celotónová stupnice. Výrazné změny tonality nacházíme například v díle Rimského- Korsakova, jehož tvorba je často založena na zvětšeném kvintakordu nebo na zmenšeném septakordu, a v díle Musorgského, kde je použita diatonická harmonie. Ruská hudba 19. století se odlišuje také rytmem dochází v ní k použití nepravidelného metra a má na ni vliv rytmiky mluvené ruštiny. V západoevropské hudbě byl rytmus oproti tomu podporou harmonického postupu. V 19. století položil Brahms základy pro rytmickou flexibilitu raných děl Arnolda Schönberga díky použití nepravidelností v rytmice. Na přelomu 19. a 20. století pak dochází k obnovení kontrapunktu jakožto hlavního konstrukčního elementu, například u Mahlera. Vysoce inovativní je v rámci romantismu hudba Lisztova, která se vyznačuje expresivní chromatickou harmonií, zájmem o celotónovou stupnici a o zvětšený kvintakord, technikou tematické transformace a spojením jednotlivých vět (což pak používá Schönberg v prvním smyčcovém kvartetu a v první komorní symfonii). Pozdní Lisztova tvorba dále často odmítá tradiční diatonické funkce a vyhýbá se tradiční struktuře kadence. 4 LANSKY, Paul PERLE, George. Atonality. Grove Music Online. Oxford Music Online [online]. [cit ]. Dostupné z < 5 SAMSON, Jim. Music in transition: a study of tonal expansion and atonality, London: J M Dent & Sons Ltd, 1977, s COOPER, M. Du Pré. Atonality and Zwölftonmusik. The Musical Times. June 1933, vol. 74, no. 1084, s

9 Dle Jima Samsona 7 jsou ve vývoji tonality klíčovými díly Tristan a Isolda Richarda Wagnera a Musorgského Boris Godunov, od nichž vedou následně dvě linie vývoje. Tristan a Isolda symbolizuje rakousko-německou tradici, která vedla k tonální expanzi a odmítnutí tonality v hudbě Schönberga, Berga a Weberna, zatímco Boris Godunov vedl k tonální modifikaci a reinterpretaci tonálního principu v hudbě skladatelů mimo německou oblast, jako byli Debussy, Bartók a Stravinskij. Za spojnici mezi těmito dvěma liniemi pak Samson považuje hudbu Busoniho. Zmíněná expanze tonality byla důsledkem více souvisejících vývojových prvků, mezi které patří například vzrůstající důraz na chromatičnost, rozšíření škály klasických tonálních funkcí a klesající strukturální závislost na tonálních oblastech, které by podpořily centrální tonalitu. Kvůli výrazovým možnostem se tyto tonální skupiny často sestavovaly kontrastně, s tím souvisí i problematika leitmotivu u Wagnera, tedy asociování specifických tonálních postupů s určitými osobami nebo myšlenkami. Přirozeným důsledkem pak byla hudební tvorba s jednotlivými tonálními částmi namísto jednoho centra tonality. Paul Lansky a George Perle 8 zmiňují, že vznik atonality se často chápe poněkud zjednodušeně, a to tak, že tonalita se vyvinula do určitého bodu, kde už nebylo možno z kontextu určit tonální funkčnost, která byla proto opuštěna. Místo toho navrhují myšlenku, že tonalita dala podnět vzniku novým idejím, které posléze ztratily některé spojitosti se staršími koncepty, a tak získala více nezávislý status ve smyslu klíčového faktoru kompozice. 7 SAMSON, Jim. Music in transition: a study of tonal expansion and atonality, London: J M Dent & Sons Ltd, 1977, s LANSKY, Paul PERLE, George. Atonality. Grove Music Online. Oxford Music Online [online]. [cit ]. Dostupné z < 8

10 2. O Kandinském 2.1 Vasilij Kandinskij a jeho cesta k abstrakci: raná tvorba Uměleckou tvorbu Vasilije Kandinského ovlivnily tři faktory: ruský, německý a francouzský. 9 Do prvního faktoru můžeme zahrnout vliv ruského lidového umění, který se projevil například v Pestrém ţivotě z roku Obraz je přeplněn postavami a barvami a předznamenává tak Kandinského styl. Do německého faktoru spadá vliv hudby Richarda Wagnera na Kandinského tvorbu, této problematice se budu podrobněji věnovat v jiné kapitole této práce. 10 A pod francouzský faktor můžeme zahrnout význam fauvismu 11, impresionismu a obzvláště dílo Clauda Moneta: So it was French Impressionism that first gave Kandinsky at least an approximate notion of what abstract art might look like. The lack of clarity in the representation of objects which resulted from the freely painted lineature and the greater luminescence of the colours, compared to those in realistic paintings, embodied in Kandinsky s eyes a new artistic ideal that was concerned with the painting as a painting and was no longer reliant on references to objects. 12 Pro Kandinského tvorbu je také důležitý vliv symbolismu, pramenící jak ze symbolického ruského lidového umění, tak z francouzského umění (impresionismus, fauvismus) a jeho symbolismu barev. 13 Barva je pak nejdůležitějším prostředkem v uměleckém projevu Vasilije Kandinského. Je pro něj totiž nezávislým kompozičním elementem, slouží nejen k popisu objektů, ale žije svým vlastním životem, stává se tak zprostředkovatelem přechodu od figurativního k abstraktnímu. 14 O zásadním významu barev svědčí také velký prostor, který Kandinskij věnoval jejich výkladu ve své publikaci O duchovnosti v umění FISCHER, Hartwig - RAINBIRD, Sean. Kandinsky: the path to abstraction. London: Tate Publishing, 2006, s kapitola Kandinskij, Schönberg a odkaz Richarda Wagnera 11 FISCHER, Hartwig - RAINBIRD, Sean. Kandinsky: the path to abstraction. London: Tate Publishing, 2006, s ibid., s. 18, GOLDING, John. Cesty k abstraktnímu umění: Mondrian, Malevič, Kandinskij, Pollock, Newman, Rothko a Still. Brno: Barrister & Principal, 2003, s FISCHER, Hartwig - RAINBIRD, Sean. Kandinsky: the path to abstraction. London: Tate Publishing, 2006, s. 19, KANDINSKY, Wassily. O duchovnosti v umění. Praha: Triáda,

11 Raná fáze Kandinského umělecké tvorby je tvořena hlavně dvěma oblastmi: olejovými skicami a tzv. barevnými kresbami. Olejové skici sestávají z krajinomaleb, jedná se o relativně jednotnou skupinu prací, které byly vystaveny jen výjimečně. Po technické stránce zůstávají zhruba neměnné, pouze barvy se stávají výraznějšími. Charakteristickými rysy těchto prací je dynamismus, plošnost, protiklady mezi světlým a tmavým a časté použití jiných druhů kontrastu. Tyto rysy můžeme shrnout do dvou základních bodů: neujasněná prostorovost a souhra kontrastů. 16 Barevné kresby jsou práce provedené temperami na kartónu nebo papíře. Tematicky se už nejedná pouze o krajinné scenérie, je zde použito i historických nebo pohádkových námětů. Do barevných kreseb spadá například dříve zmíněný Pestrý ţivot. Po tomto díle ale koncept barevných kreseb na tmavém pozadí opouští, protože byly chváleny pro svou dekorativnost. 17 Po technické stránce se jedná o skvrny výrazných barev obvykle na tmavém pozadí, Kandinskij tedy opět pracuje s kontrasty. Důležitá je tu estetika barevných skvrn, jejichž tvar je sice stále určen zobrazenými objekty, ale užité barvy se stávají stále nezávislejšími. 18 V letech 1906/7 se Kandinskij dopracoval k určité úrovni abstrakce, založené právě na těchto barevných skvrnách, které jsou zcela izolované a mají jen minimum společného s objektem. Tvoří určitou síť, jakousi abstraktní strukturu, ale stále v nich nacházíme spojitost se zobrazivým. Na rozdíl od impresionismu a neoimpresionismu se tyto barevné skvrny nemají spojit v divákově oku, důraz je kladen naopak na jejich nezávislost. 19 Zhruba od roku 1908 pozorujeme v tvorbě Vasilije Kandinského odklon od barevných skvrn. Nová technika je patrná například v krajinomalbách z Murnau ( ): pokračuje užívání barevných kontrastů v protikladech modré a žluté, červené a zelené, černé a bílé, dále 16 FISCHER, Hartwig - RAINBIRD, Sean. Kandinsky: the path to abstraction. London: Tate Publishing, 2006, s GOLDING, John. Cesty k abstraktnímu umění: Mondrian, Malevič, Kandinskij, Pollock, Newman, Rothko a Still. Brno: Barrister & Principal, 2003, s FISCHER, Hartwig - RAINBIRD, Sean. Kandinsky: the path to abstraction. London: Tate Publishing, 2006, s. 26, ibid., s

12 užívání kontrastů geometrických a organických tvarů, prostorovosti a plošnosti; dochází k znejasňování zobrazeného na úkor srozumitelnosti těchto maleb. 20 Jaroslav Bláha charakterizuje daný proces takto: Tuto změnu názorně demonstruje konfrontace dvou obrazů stejného námětu a stejné doby, z roku 1909: Krajina u Murnau s lokomotivou ( ) a Vyhlídka na Murnau se ţeleznicí a zámkem ( ). První obraz je ještě dědictvím rané fáze figurativního období. Vyznačuje se výraznou stylizací gauguinovského syntetismu, kde akordy velkých barevných ploch vymezených arabeskami obrysových linií budují secesně dekorativní kompozici. Druhé plátno dokumentuje kvalitativní proměnu, která se prosadila na jaře Ve vztahu ke skutečnosti jiţ není rozhodující míra stylizace, ale míra svobody výrazových prostředků především linie a barvy. Zde začíná proces jejich postupného osvobozování nejen ze závislosti na předmětné podobě skutečnosti, ale i uvolňování jejich vzájemného vztahu Imprese, Improvizace a Kompozice: zrod abstrakce Nová technika práce je dále rozvíjena ve skupinách děl nazvaných Imprese, Improvizace a Kompozice. Imprese vycházejí z bezprostředního dojmu z vnějšího světa, Improvizace z reakcí na vnitřní svět a Kompozice z počáteční skici, z níž postupným komponováním vzniká výsledný obraz. 22 Kompozice jsou výsledkem vnitřní potřeby, vyjadřují neoddělitelnou, nepostradatelnou, nevyhnutelnou kombinaci vnitřní a vnější složky, tj. obsahu a formy. 23 Ve všech těchto souborech prací dochází k dalšímu odklonu od zobrazivosti a tím pádem je i obtížnější výklad jejich významu. K problematice ikonografického výkladu těchto děl Reinhard Zimmermann dodává: It is one of Kandinsky s fundamental strategies to hide the actual meaning of the work under its optical surface, with the two relating to each other in a paradoxical, even antithetical manner (which naturally makes it all the harder to interpret his paintings correctly) FISCHER, Hartwig - RAINBIRD, Sean. Kandinsky: the path to abstraction. London: Tate Publishing, 2006, s BLÁHA, Jaroslav. Křiţovatka geneze moderního malířství a hudby: Picasso, Stravinskij, Kandinskij, Schönberg. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2007, s KANDINSKY, Wassily. O duchovnosti v umění. Praha: Triáda, 1998, s GOLDING, John. Cesty k abstraktnímu umění: Mondrian, Malevič, Kandinskij, Pollock, Newman, Rothko a Still. Brno: Barrister & Principal, 2003, s FISCHER, Hartwig - RAINBIRD, Sean. Kandinsky: the path to abstraction. London: Tate Publishing, 2006, s

13 Co se týče skupiny Impresí, pro moji práci je nejdůležitější Imprese III (Koncert), která je inspirována Kandinského zážitkem z koncertu, kde slyšel Druhý smyčcový kvartet Arnolda Schönberga. K tomuto dílu se vrátím v další části své práce v kapitole Kandinskij a Schönberg: přátelství a korespondence. Improvizace vznikaly v rozmezí let , jedná se o celkem 35 číslovaných i nečíslovaných děl, která se vyznačují podobnými motivy jako jeho barevné kresby (historická a pohádková tematika) a jsou doplněna krajinnými a architektonickými prvky. 25 Jaroslav Bláha 26 spatřuje východisko procesu přeměny v díle Vyhlídka na Murnau se ţeleznicí a zámkem a procesuální proměny pak v Improvizaci 6 (Africká) z let 1909/10 a v Improvizaci 7 z roku Ve Vyhlídce dochází podle něj k uvolnění tvaru, ale obrysová linie zde stále vymezuje tvar a barva jej konkretizuje. Barvy jsou v kontrastech teplých a studených, tmavých a světlých tónů, mění se i chápání prostoru, lze rozlišit prostorové plány a plocha je vytvořena ve fauvistickém stylu. V Improvizaci 6 pak dle Bláhy dochází k proměně vztahu linie a barvy ve vazbě na tvar, tedy linie stále vymezuje předměty a postavy, ale barva se na ně přestává vázat. Co se prostoru týče, je zde jen přední plán, horní část obrazu nemůžeme chápat v tradičním pojetí prostoru, jedná se o spontánní tvary bez prostorových vazeb. Improvizace 7 je pak úplně bez tradičního pojetí prostoru, dochází zde k ještě většímu uvolnění linií a barev a nenacházíme zde ani náznaky figur, které jsou ještě v Improvizaci Bláha dále dodává: V Kandinského obrazech z let neprobíhá proces proměn jako deformace tvaru či prostoru, ale jako proces postupného osvobozování výrazových prostředků nejen ze závislosti na předmětné podobě skutečnosti, ale i uvolňování jejich vzájemného vztahu. Rozhodující není míra stylizace, ale míra svobody výrazových prostředků konkrétně linie a barvy v jejich vzájemném vztahu ať jiţ v souvislosti s tvarem či prostorem. 28 Podívejme se nyní blíže na Improvizaci 10 z roku Nadále zde pokračuje proces abstrahování, ale stále zde nacházíme alespoň čtyři rozpoznatelné motivy. Svislou siluetu se 25 FISCHER, Hartwig - RAINBIRD, Sean. Kandinsky: the path to abstraction. London: Tate Publishing, 2006, s BLÁHA, Jaroslav. Křiţovatka geneze moderního malířství a hudby: Picasso, Stravinskij, Kandinskij, Schönberg. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2007, s ibid., s ibid., s

14 zaoblenými červenými tvary na svém vrcholku Kandinskij použil už v Improvizaci 1, kde ji popsal jako věž s kupolí ; mohlo by se jednat o variaci na kopec s městem, což je téma, které se objevuje ve více Kandinského malbách (například v Improvizaci 9). 29 V pravé části popředí rozeznáváme strom s větvemi sklánějícími se ke středu obrazu, podobný motiv můžeme vidět i na Skici ke Kompozici II. 30 Za stromem se nachází další motiv stojící postava se žlutými vlajícími vlasy který Kandinskij použil již dříve v Improvizaci A na závěr, nalevo od věže s kupolí vidíme barevné tvary připomínající duhu. Reinhard Zimmermann 32 zmiňuje další tři relativně rozpoznatelné motivy: blesky směřující přes duhu, tři bojovníky nebo stráže v levém popředí a přikrčenou postavu v levém dolním rohu. Obrazů ze skupiny Kompozice bylo původně deset, ale první tři byly zničeny. Díky olejové skici ke druhé kompozici z roku 1909 nebo 1910 můžeme předpokládat, že se jednalo o dílo vysoce koloristicky bohaté. 33 Kompozice IV z roku 1911 stále obsahuje předmětnou část (pevnost na modrém kopci 34 ), ale obrysy objektů se stávají nezávislejšími na barevném pozadí. Podobný postup nacházíme také v Improvizaci 19, kde jsou linie volně položeny na barevných plochách, tyto barevné plochy jsou tedy organizovány nezávisle na obrysech, dochází k dematerializaci objektů. 35 V Kompozici 5, dokončené na podzim roku 1911, pak došlo k poslednímu kroku osvobození linie: At last the line has achieved the same status as other pictorial elements liberated from representational associations; it conveys content and expression in its own right and is on a par with the emancipated colour patch. 36 Kompozici V odmítlo Nové sdružení výtvarných umělců v Mnichově vystavit, a to údajně kvůli rozměrům (193 x 275cm), ale možná i kvůli míře abstrahování; Kandinskij proto vystoupil ze sdružení a založil vlastní skupinu Der Blaue Reiter. 37 Ačkoli bylo toto dílo dosud jeho nejabstraktnější, Kandinskij udává jako téma obrazu vzkříšení a pro Kompozici VI z roku 29 FISCHER, Hartwig - RAINBIRD, Sean. Kandinsky: the path to abstraction. London: Tate Publishing, 2006, s ibid. 31 ibid. 32 ibid., s GOLDING, John. Cesty k abstraktnímu umění: Mondrian, Malevič, Kandinskij, Pollock, Newman, Rothko a Still. Brno: Barrister & Principal, 2003, s FISCHER, Hartwig - RAINBIRD, Sean. Kandinsky: the path to abstraction. London: Tate Publishing, 2006, s ibid. 36 ibid. 37 GOLDING, John. Cesty k abstraktnímu umění: Mondrian, Malevič, Kandinskij, Pollock, Newman, Rothko a Still. Brno: Barrister & Principal, 2003, s

15 1913 téma potopa. Pro šestou kompozici vzniklo více skic, některé jsou pouze abstraktní, na některých můžeme rozeznat figury. Dále k tomuto dílu vznikla studie Improvizace potopa, která je oproti konečnému dílu více abstrahovaná (například hůře rozpoznatelná archa vlevo dole). 38 Kompozice VII z roku 1913 je se svými rozměry cca 200 x 300cm ze všech největší, je to poslední dílo z předválečné série, vzniklo k ní více než třicet přípravných prací a nacházíme zde různé motivy a odkazy (Poslední soud, potopa, Rajská zahrada). 39 Kandinskij obsah díla neudává. Podle Reinharda Zimmermanna 40 se Kandinského plně abstraktní styl objevuje v malbách z roku 1913, a to nejvýrazněji v Kompozici VII. Zimmermann stanovuje čtyři principy abstraktního stylu 41, kterého zde Kandinskij dosáhl: zaprvé, linie neurčuje obrys siluet, ale stává se z ní kompoziční element. Zadruhé, místo figur a objektů zastávají nejrůznější druhy barevných forem. Zatřetí, základní rys zobrazené reality je výrazná dynamičnost, výsledkem čehož je dojem nepopsatelné prostorovosti. A začtvrté, materiálnost zobrazené reality se stala nehmotnou. Po roce 1913 styl Kandinského abstraktních maleb neprošel výraznými změnami, pouze zobrazený prostor se zdá být volnější a méně hutný a dochází k omezení použitých barev GOLDING, John. Cesty k abstraktnímu umění: Mondrian, Malevič, Kandinskij, Pollock, Newman, Rothko a Still. Brno: Barrister & Principal, 200., s. 92, ibid., s FISCHER, Hartwig - RAINBIRD, Sean. Kandinsky: the path to abstraction. London: Tate Publishing, 2006, s ibid., s ibid., s

16 3. O Schönbergovi 3.1 Raná tvorba Arnolda Schönberga Raná tvorba Arnolda Schönberga výrazně čerpá z tradice německého novoromantismu a pozdního romantismu. Nejpodstatnější vliv na jeho tvorbu první fáze měli Richard Wagner, Johannes Brahms, Richard Strauss a Gustav Mahler. 43 John C. Crawford 44 chápe vývoj Schönbergovy tvorby v tomto období jako postupný odklon od Brahmse k Wagnerovi, ačkoli Schönberg nikdy zcela neopustil brahmsiánské koncepty kontrapunktu a vývoje a proměny tématu. Jako příklad uvádí Smyčcový kvartet D dur z roku 1897, výrazně odrážející Brahmsův vliv a Smyčcový sextet op. 4 (Zjasněná noc) z roku 1899, který vykazuje inspiraci Wagnerem v melodice a chromatičnosti. Tuto wagnerovskou chromatičnost poté dovedl do extrému atonality. Dále od něj převzal myšlenku hudební prózy a teorii, že emoce by měla dominovat nad zápletkou. 45 Zajímavé je, že Jaroslav Bláha 46 vidí ve výše zmíněné Zjasněné noci a v chronologicky následujícím díle Pelleas a Melisanda spíše inspiraci současníky, jako byl Richard Strauss, než Wagnerem. John C. Crawford 47 k vlivu Strausse na Schönbergovu tvorbu říká, že Straussův pragmatický přístup ke kompozici a jeho schopnost najít efektivní hudební výraz i pro nejextrémnější části textů jej dovedly k hudebnímu stylu, který předznamenal většinu znaků Schönbergova expresionismu. Vzápětí ale dodává, že navzdory jeho významnému přínosu nové hudební řeči Strauss postrádá potřebu osobního výrazu, který je velmi důležitý pro Schönbergovo období volné atonality. Hudební vliv Gustava Mahlera na Schönberga je méně zřetelný, jedná se například o emocionální extrémy (finále Mahlerovy Druhé symfonie), o myšlenku neustálého vývoje oproti opakování (u Mahlera se jedná o období Páté symfonie a později) a o počáteční 43 HAHL-KOCH, Jelena. Arnold Schoenberg, Wassily Kandinsky: letters, pictures and documents. Boston: Faber and Faber, 1984, s. 174, ibid., s ibid., s BLÁHA, Jaroslav. Křiţovatka geneze moderního malířství a hudby: Picasso, Stravinskij, Kandinskij, Schönberg. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2007, s HAHL-KOCH, Jelena. Arnold Schoenberg, Wassily Kandinsky: letters, pictures and documents. Boston: Faber and Faber, 1984, s

17 serialismus (Mahler: Píseň o zemi). Schönbergův obdiv k Mahlerovi začal roku 1904, kdy slyšel jeho Třetí symfonii. Inspirace Mahlerem je zřetelná například v Druhém smyčcovém kvartetu op. 10 z let zde jde o použití hlasu, což je inovace, kterou Mahler použil v druhé a třetí symfonii. 48 Mezi díla z období rané tvorby Arnolda Schönberga patří písně op. 1 až 3, smyčcový sextet Zjasněná noc, Písně z Gurre a symfonická báseň Pelleas a Melisanda. Hans H. Stuckenschmidt k těmto kompozicím říká: Je jistě moţno stanovit typické znaky: těţiště v neharmonických tónech, preferování velkých intervalů a s tím spojeného napětí, chromatickou pestrost, beztíţný, na taktových čarách téměř nezávislý rytmus, vyhýbání se analogiím a pedantickému opakování, preferování variovaného opakování a motivické variace vůbec. 49 Zjasněná noc op. 4 je jednovětá skladba, její forma je volná a nacházíme zde početná témata. Je postavena na výrazu a vystupňování, dochází zde k uvolňování tonality, Jaroslav Bláha hovoří o rozšířené tonalitě 50 a ke skladbě dodává, že už zde se objevuje pro Schönberga typická vlnovitá melodická linie střídající chromatické a diatonické kroky s velkými intervalovými skoky. 51 Tématem kompozice je báseň Richarda Dehmela Dva lidé. Dehmelův styl s nepravidelným metrem a stručným vyjadřováním měl zřejmě vliv na vývoj Schönbergovy tvorby. 52 V roce 1900 začal Schönberg pracovat na Písních z Gurre, což je jakožto trojdílná dvouhodinová skladba největší prací tonálního období. Dílo ale není stylisticky jednotné, protože od roku 1903 práci odložil a třetí část dokončil v letech Vychází zde z básní Jense Petera Jacobsena a poprvé výrazněji spojuje hudbu a mluvené slovo, což je prvek, který se později objevuje například v Pierrot lunaire. Sám Schönberg považoval Písně z Gurre za své klíčové dílo HAHL-KOCH, Jelena. Arnold Schoenberg, Wassily Kandinsky: letters, pictures and documents. Boston: Faber and Faber, 1984, s STUCKENSCHMIDT, Hans Heinz. Arnold Schönberg. Praha: Supraphon, 1971, s BLÁHA, Jaroslav. Křiţovatka geneze moderního malířství a hudby: Picasso, Stravinskij, Kandinskij, Schönberg. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2007, s ibid. 52 HAHL-KOCH, Jelena. Arnold Schoenberg, Wassily Kandinsky: letters, pictures and documents. Boston: Faber and Faber, 1984, s ibid., s

18 Opusové číslo 5 je programové dílo Pelleas a Melisanda, dokončené roku Jedná se o jednovětou symfonickou báseň na téma Maeterlinckova dramatu. Schönberg zde pokračuje ve stylu rozšířené tonality, používá celotónové postupy. 54 Témata probíhají v polyfonii a díky chromatickému protipohybu zvětšených trojzvuků vznikají šestihlasé akordy, poprvé se tu objevují také kvartové akordy. 55 V roce 1905 vznikl první smyčcový kvartet op. 7, který označuje Jaroslav Bláha 56 jako konec první fáze Schönbergova tonálního období s tím, že východiskem je tu stále literární příběh a zakotvení v tradici německého romantismu. 3.2 Přechod do období volné atonality Další dílo, Komorní symfonie pro patnáct sólových nástrojů op. 9 z roku 1906, je přelomové tím, že zde Schönberg použil šestihlasý kvartový akord, jehož tóny transponované do vrchní kvinty posléze zazní jako téma. Kvartové akordy znamenají důležitý krok v odklonu od tonální hudby, protože takto je možné jakékoli rozvedení disonance, aniž by se prosadila nějaká převládající tonalita, přitom zůstávají tonální principy sonátové stavby, vztahy dominanty a tóniky, vedlejší témata, reprízy a provedení. 57 Opět o něco blíže atonalitě se Schönberg přiblížil v Druhém smyčcovém kvartetu fis moll op. 10 z let 1907/8. Hans H. Stuckenschmidt o tomto díle říká: [ ] v dlouhých úsecích klouţe harmonika přes hranice tradiční tonality do nového, cizího světa harmonických vztahů, pro které tehdy zákon nebyl nalezen. Dosud ještě Schönberg vychází z akordických forem, které náleţejí durové a mollové oblasti; tento kvartet začíná i končí tonálně a často se v něm objevují harmonické postupy podobající se kadenci. 58 Dále dodává, že akordy bez harmonické funkce nejsou samy o sobě Schönbergovým objevem vyskytují se u Debussyho, Janáčka, Skrjabina i Bartóka; Debussy k nim ale dochází cestou zvukového experimentování, 54 HAHL-KOCH, Jelena. Arnold Schoenberg, Wassily Kandinsky: letters, pictures and documents. Boston: Faber and Faber, 1984, s STUCKENSCHMIDT, Hans Heinz. Arnold Schönberg. Praha: Supraphon, 1971, s BLÁHA, Jaroslav. Křiţovatka geneze moderního malířství a hudby: Picasso, Stravinskij, Kandinskij, Schönberg. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2007, s STUCKENSCHMIDT, Hans Heinz. Arnold Schönberg. Praha: Supraphon, 1971, s ibid., s

19 zatímco u Schönberga se jedná o výsledek dlouhého řetězce chromatických alterací, zkratek harmonických postupů a přeskočených modulací. 59 V kvartetu fis moll má velký význam poslední věta, kde Schönberg předjímá techniku řad dodekafonické hudby (je tu zastoupeno všech dvanáct tónů s minimem opakování) a nejsou zde žádné tonální vazby. 60 Pro srovnání uvádím také názor Johna C. Crawforda na tuto skladbu: The opening movement, written in 1907, is still clearly tonal. The two middle movements were written during the height of the crisis in Schoenberg s marriage, and his upset state of mind is reflected both in the Scherzo s scurrilous black humor [...] and in the extreme emotionalism of Stefan George s text and its setting in Litanei. The final movement, written last, is the only one to be notated without a key signature. Though its tonic is F sharp major, this movement includes long stretches of music which are in fact atonal. 61 Jako dílo znamenající definitivní přechod k atonalitě se obvykle označuje Kniha visutých zahrad op. 15 z let 1908/ Jedná se o písně na text Stefana Georga. Hans H. Stuckenschmidt píše, že v tomto díle došlo k likvidaci tóniny, ke zrušení funkčního vztahu akordů a že jednotlivé písně jsou koncipovány z hlediska formy volně 64, zatímco John C. Crawford je názoru jiného podle něj Kniha visutých zahrad stále obsahuje tonální prvky a tradiční stavbu formy. 65 Na doplnění bych ještě uvedla názor Jaroslava Bláhy: [ ] i Schönbergův písňový cyklus Kniha visutých zahrad byl jen zárodečnou buňkou nové hudební koncepce. I zde nebyly ještě důsledně vymýceny pozůstatky tonálního systému ať jiţ v hudební formě, kde vedle spontánní organické formy najdeme náznaky dvoudílné či třídílné formy, jinde zase imitační úseky atd., tak i v detailech, např. v akordických spojích, kde se objeví i náznaky kadence apod. Zde je však třeba si uvědomit, ţe jiţ nejde o tonální principy, ale o pseudotonální elementy. 66 Bláha tedy zastává názor střední cesty, domnívá se, že se jedná o přelomové dílo, ale zároveň si uvědomuje, že v něm doznívá způsob tonálního komponování. 59 STUCKENSCHMIDT, Hans Heinz. Arnold Schönberg. Praha: Supraphon, 1971, s ibid., s HAHL-KOCH, Jelena. Arnold Schoenberg, Wassily Kandinsky: letters, pictures and documents. Boston: Faber and Faber, 1984, s STUCKENSCHMIDT, Hans Heinz. Arnold Schönberg. Praha: Supraphon, 1971, s BLÁHA, Jaroslav. Křiţovatka geneze moderního malířství a hudby: Picasso, Stravinskij, Kandinskij, Schönberg. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2007, s STUCKENSCHMIDT, Hans Heinz. Arnold Schönberg. Praha: Supraphon, 1971, s HAHL-KOCH, Jelena. Arnold Schoenberg, Wassily Kandinsky: letters, pictures and documents. Boston: Faber and Faber, 1984, s BLÁHA, Jaroslav. Křiţovatka geneze moderního malířství a hudby: Picasso, Stravinskij, Kandinskij, Schönberg. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2007, s

20 Směrem k netematickému komponování pokračuje Schönberg v Klavírních skladbách op. 11 z roku Jedná se tentokrát o kompozice bez opory textu, skladatel zde odmítá tematické a motivické opakování. 67 Nacházíme zde typické znaky stylu Schönbergova období volné atonality: disonance, zhuštěnost, rychlé a nepředvídatelné změny v tempu, struktuře a dynamice STUCKENSCHMIDT, Hans Heinz. Arnold Schönberg. Praha: Supraphon, 1971, s HAHL-KOCH, Jelena. Arnold Schoenberg, Wassily Kandinsky: letters, pictures and documents. Boston: Faber and Faber, 1984, s

21 4. Analogie mezi abstraktní malbou Vasilije Kandinského a atonální hudbou Arnolda Schönberga 4.1 Paralely v uměleckém vývoji Kandinského a Schönberga Abychom mohli srovnávat umělecký vývoj a tvorbu dvou umělců, měli bychom nejdříve porovnat, z jakých stylů nebo děl vycházejí. Stanovili jsme, že jak Kandinskij, tak Schönberg jsou zakořeněni v tradici německého romantismu (o ovlivnění Richardem Wagnerem budu konkrétněji hovořit v následující kapitole), který jim dává společný základ. Kandinskij oproti Schönbergovi ještě navíc čerpá z odkazu ruského folkloru a francouzského impresionismu. Jaroslav Bláha 69 navíc zmiňuje vztah k secesi u obou umělců, konkrétně u Kandinského k mnichovské secesi a u Schönberga k secesi berlínské a vídeňské. U Kandinského dává jako příklad jeho užitou a volnou grafiku, akvarely a jiné drobné práce a u Schönberga vidí secesní rysy ve Zjasněné noci. Kandinskij se ale od secese odklání ve chvíli, kdy opouští koncept svých barevných kreseb, jelikož jsou chváleny pro svoji dekorativnost. 70 O rané tvorbě obou umělců Jaroslav Bláha říká, že je stále v mezích soudobých tendencí. 71 Už v prvních dílech Kandinského i Schönberga můžeme hledat společné prvky: u Kandinského jsem zmiňovala různé použití kontrastu (barevný, světlostní), u Schönberga můžeme o kontrastu mluvit v souvislosti s používáním neharmonických intervalů. Jak Kandinského, tak i Schönbergova raná díla vykazují dynamičnost, pro Kandinského je také charakteristická dříve zmíněná neujasněná prostorovost. K otázce dynamičnosti a prostorovosti v prvních Schönbergových skladbách se také vyjadřuje Jaroslav Bláha: Přesto zárodky procesu směřování k volné atonalitě nejsou spojeny s harmonií, ale s polyfonií a melodií. Originalita polyfonního cítění však úzce souvisí s harmonií. Nepřetrţité alterování jako prostředek chromatizace převádí dominantní roli na střední hlasy a výrazně dynamizuje velice sloţitý a uvolněný kontrapunkt. Ten je nejen dynamičtější ale i zvukově prostorovější neţ plošná homofónie. S polyfonií a harmonií je těsně propojena i melodie. Uţ v této rané skladbě se objevuje 69 BLÁHA, Jaroslav. Křiţovatka geneze moderního malířství a hudby: Picasso, Stravinskij, Kandinskij, Schönberg. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2007, s GOLDING, John. Cesty k abstraktnímu umění: Mondrian, Malevič, Kandinskij, Pollock, Newman, Rothko a Still. Brno: Barrister & Principal, 2003, s BLÁHA, Jaroslav. Křiţovatka geneze moderního malířství a hudby: Picasso, Stravinskij, Kandinskij, Schönberg. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2007, s

22 typicky schönbergovský ambit rozmáchle vlnovité melodické linie střídající chromatické a diatónické kroky s velkými intervalovými skoky. 72 Sám Kandinskij uvádí, že přechod k abstrakci znamenal vyloučení klasického chápání prostorovosti v obraze, ten se tak stává plochou pokrytou barvami. 73 Dále se vyjadřuje i k problematice plochy: Snaha odpoutat se od materiální předmětnosti a jejích limitů nás společně s kompozičním úsilím dovedla přirozeně aţ k tomu, ţe jsme zavrhli také plochu. Pokusili jsme se malovat na plochu ideální, nacházející se před materiální plochou plátna. 74 Dalším typickým znakem způsobu uměleckého vyjádření Schönberga i Kandinského jsou emoce a s nimi spojená exprese. Hartwig Fischer a Sean Rainbird říkají, že se Kandinskij snažil formulovat umění, které mělo svůj subjekt a obsah v emocích umělce a překládalo je skrze malbu recipientovi, ve kterém měly spustit odezvu. 75 U Schönberga jsem dříve mluvila o emocionálních extrémech, kterými se nechal inspirovat u Gustava Mahlera. Jestliže jsem v začátku této kapitoly stanovila inspiraci romantismem, jež je oběma umělcům společná, je přítomnost emocí, typických právě pro romantismus, v dílech Kandinského a Schönberga logickým důsledkem. Co se exprese týče, Jaroslav Bláha označuje Kandinského rané abstrakce jako abstraktní expresionismus 76 a John C. Crawford také popisuje Schönbergův styl jako expresionismus. 77 Co se tematiky týče, díla z období let se vyznačují pohádkovými nebo mytickými motivy, jedná se například o Kandinského dřevoryty nebo barevné kresby (např. Pestrý ţivot) a o Schönbergovu skladbu Pelleas a Melisanda. V letech poté dochází u Kandinského k znejasňování tematiky a k používání více ikonografických témat v rámci jednoho díla (např. Kompozice VII má kořeny v tematice dnu Všech svatých a Posledního 72 BLÁHA, Jaroslav. Křiţovatka geneze moderního malířství a hudby: Picasso, Stravinskij, Kandinskij, Schönberg. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2007, s KANDINSKY, Wassily. O duchovnosti v umění. Praha: Triáda, 1998, s ibid. 75 FISCHER, Hartwig - RAINBIRD, Sean. Kandinsky: the path to abstraction. London: Tate Publishing, 2006, s např. BLÁHA, Jaroslav. Křiţovatka geneze moderního malířství a hudby: Picasso, Stravinskij, Kandinskij, Schönberg. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2007, s HAHL-KOCH, Jelena. Arnold Schoenberg, Wassily Kandinsky: letters, pictures and documents. Boston: Faber and Faber, 1984, s

23 soudu 78 ), což bychom mohli přirovnat k tematickému variování u Schönberga, typickému rysu jeho skladeb. Kandinskij do jisté míry pokračoval v pohádkové a mytologické tematice ve svých Improvizacích a Kompozicích. O důležitosti obsahu pro Kandinského svědčí i jeho nesouhlas s lartpourlartismem, o kterém říká: Tomuto ničení vnitřního znění, na němţ spočívá ţivot barev, tomuto mrhání uměleckými silami se říká umění pro umění Analogie mezi přechodem k abstrakci u Kandinského a k atonalitě u Schönberga Jako přelomový se obvykle pro Arnolda Schönberga udává rok Jaroslav Bláha uvádí, že u Schönberga je přechod k atonalitě vázán na konkrétní dílo, kterým je Kniha visutých zahrad, zatímco u Kandinského takové klíčové dílo chybí; původně se jako první abstraktní malba uváděl akvarel Bez názvu z roku 1910, který se nyní uvádí jako jedna ze studií ke Kompozici VII z roku Reinhard Zimmermann udává jako plně abstraktní také díla z roku 1913, a to hlavně přímo Kompozici VII. 82 Jelena Hahl-Koch upozorňuje, že ačkoli tato díla znamenala revoluci proti tradici, Schönberg ani Kandinskij nestanovili ihned žádný nový systém namísto starého, jejich díla z tohoto období byla subjektivní a bez řádu, předchozí řád navíc nebyl stále zcela eliminován a objevuje se v konfrontaci s novým. 83 Stopy původního systému nacházíme například v Schönbergově Knize visutých zahrad, kde vystupují jako pseudotonální prvky 84 a jako zbytky předmětnosti v Kandinského Improvizacích a Kompozicích. Jaroslav Bláha chápe náznaky figurace v některých obrazech Kandinského po roce 1910 jednak jako strach z prázdného dekorativismu a ornamentu (zde opět vidíme dříve zmíněný odklon od secese) 78 FISCHER, Hartwig - RAINBIRD, Sean. Kandinsky: the path to abstraction. London: Tate Publishing, 2006, s KANDINSKY, Wassily. O duchovnosti v umění. Praha: Triáda, 1998, s BLÁHA, Jaroslav. Křiţovatka geneze moderního malířství a hudby: Picasso, Stravinskij, Kandinskij, Schönberg. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2007, s ibid., s FISCHER, Hartwig - RAINBIRD, Sean. Kandinsky: the path to abstraction. London: Tate Publishing, 2006, s HAHL-KOCH, Jelena. Arnold Schoenberg, Wassily Kandinsky: letters, pictures and documents. Boston: Faber and Faber, 1984, s viz kapitola Přechod do období volné atonality 22

24 a dále jako vazbu na soukromou ikonografii umělce. 85 O novém řádu můžeme mluvit až u Schönbergovy dvanáctitónové hudby a u Kandinského geometrické abstrakce ve 20. letech. Hahl-Koch dále dodává: Neither Schoenberg nor Kandinsky went beyond a certain, likewise comparable point in their artistic revolution, one that was to be overtaken only later on. Both retained the traditional forms and concept of a work, to the extent that Schoenberg still wrote operas, chamber music and oratorios, and orchestrated in a manner that remained related to post Romanticism and Impressionism, and that Kandinsky still produced easel pictures in oil, watercolors, drawings and woodcuts. 86 Přechod k abstrakci a atonalitě znamenal změnu ve smyslu uměleckého díla: smysl spočívá v procesu tvorby, pro Kandinského je to vyjádření vnitřního znění věcí a pro Schönberga vnitřní nutnosti. 87 Oba dva staví vnitřní povahu věcí nad jejich vnější podobu, obsah nad formu, věří v další svět, který se má zobrazovat v umění a cení si pravdivost nad krásu a tím pádem osvobozují hudební a výtvarné prostředky od tradičního pojetí harmonie. 88 K takzvané vnitřní nutnosti se vyjadřuje i sám Kandinskij ve své knize O duchovnosti v umění, kde spojuje tento koncept s konceptem vnitřní krásy : Vnitřní krása je krása, jeţ bez ohledu na jakékoli konvence respektuje imperativ vnitřní nutnosti. 89 Mimo jiné také stanovuje tři podmínky principu vnitřní nutnosti: jedná se o element individuální (umělec musí najít svůj výraz), element dobový (umělec musí vyjádřit dobové fenomény) a element obecně umělecký (čili hlavní prvek umění bez ohledu na místo a dobu). 90 Dochází ke zrušení výtvarného či hudebního znázornění ikonologického obsahu. 91 Jaroslav Bláha 92 se domnívá, že právě tato míra svobody vyplývající z nezávislosti výrazových prostředků na pravidlech figurativního a tonálního systému byla jedním z nejdůležitějších 85 BLÁHA, Jaroslav. Křiţovatka geneze moderního malířství a hudby: Picasso, Stravinskij, Kandinskij, Schönberg. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2007, s HAHL-KOCH, Jelena. Arnold Schoenberg, Wassily Kandinsky: letters, pictures and documents. Boston: Faber and Faber, 1984, s BLÁHA, Jaroslav. Křiţovatka geneze moderního malířství a hudby: Picasso, Stravinskij, Kandinskij, Schönberg. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2007, s HAHL-KOCH, Jelena. Arnold Schoenberg, Wassily Kandinsky: letters, pictures and documents. Boston: Faber and Faber, 1984, s KANDINSKY, Wassily. O duchovnosti v umění. Praha: Triáda, 1998, s ibid., s BLÁHA, Jaroslav. Křiţovatka geneze moderního malířství a hudby: Picasso, Stravinskij, Kandinskij, Schönberg. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2007, s ibid., s

25 společných znaků počátku abstrakce a atonality. Dále říká, že tato nezávislost se projevila i v morfologii abstraktního malířství a atonální hudby: jednotlivé výrazové prostředky už nedefinují předmětný či tonální tvar. Výsledkem byl tedy přechod od uzavřeného, jasně vymezeného tvaru k otevřenému tvaru, který často přecházel plynule do tvarů dalších. Bláha dále uvádí, že se v případě Schönbergovy atonality a Kandinského abstrakce nejedná o likvidaci výtvarného nebo hudebního jazyka jako systému, ale jen o likvidaci jejich dosavadních variant (figurativní a tonální systém): jedná se v obou případech o změnu principu a nikoliv podstaty těchto systémů Kandinskij, Schönberg a odkaz Richarda Wagnera V předchozích kapitolách jsem zmiňovala vliv Richarda Wagnera a hudby německého romantismu na dílo Vasilije Kandinského i Arnolda Schönberga. Toto zakotvení ve stejné tradici dává oběma umělcům stejný základ. O konkrétních projevech tohoto vlivu na Schönbergovy skladby jsem psala v kapitole Raná tvorba Arnolda Schönberga, kde jsme zjistili, že Schönberg v rané skladatelské fázi od Wagnera přejímá chromatičnost a melodiku. Jaroslav Bláha 94 ale dodává, že se jedná jen o nezbytné východisko pro svébytný hudební projev, který vykazují už první Schönbergovy skladby. Tento názor je podpořen také Hansem H. Stuckenschmidtem, který k problematice Schönberg Wagner dodává: Vcelku se Schönbergova melodika a to ji zásadně odlišuje od wagnerovské vyhýbá typu rozloţeného kvintakordu; její obvyklou formou je střídání diatonických nebo chromatických stupňovitých postupů s oktávovými, sextovými nebo septimovými skoky. 95 U Kandinského jsem mluvila o německém faktoru jakožto o inspiračním zdroji pro jeho vlastní dílo. Zapůsobil na něj totiž zřejmě zážitek z Wagnerova Lohengrina 96, což je mj. jeden z důkazů vlivu hudby na jeho tvorbu. O Wagnerovi píše i ve své knize O duchovnosti v umění, kde vyzdvihuje jeho techniku leitmotivu jakožto způsob charakterizace hrdiny BLÁHA, Jaroslav. Křiţovatka geneze moderního malířství a hudby: Picasso, Stravinskij, Kandinskij, Schönberg. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2007, s ibid., s STUCKENSCHMIDT, Hans Heinz. Arnold Schönberg. Praha: Supraphon, 1971, s BLÁHA, Jaroslav. Křiţovatka geneze moderního malířství a hudby: Picasso, Stravinskij, Kandinskij, Schönberg. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2007, s KANDINSKY, Wassily. O duchovnosti v umění. Praha: Triáda, 1998, s

26 Jelena Hahl-Koch 98 ale upozorňuje, že toto prvotní nadšení neznamená, že by jak Schönberg, tak i Kandinskij zůstali pod jeho vlivem celý život: Kandinsky, in particular, showed that his enthusiasm for Wagner was only relative by calling it youthful fanaticism and, in his article On Stage Composition, attacked Wagner s concept of the Gesamtkunstwerk (total work of art) on individual points [ ]. His accusation that Wagner had piled up effects all aimed in the same direction implies a weightier criticism of the superficiality of Wagner s artistic method, which still belongs to the materialistic era. Moreover, in his more experimental procedures, his unconstrained and extremely tolerant relationship to his disciples and artist-colleagues, and in his deliberate internationalism, Kandinsky takes a position clearly contrary to Wagner. 99 Jaroslav Bláha 100 zastává názor opačný, když říká, že se Schönberg i Kandinskij pokoušejí o završení ideje Gesamtkunstwerku, neboli souborného uměleckého díla (Schönberg konkrétně v opeře Šťastná ruka a Kandinskij v jevištním díle Ţlutý tón). 4.4 Synestézie u Kandinského a Schönberga, Arnold Schönberg jako malíř Právě myšlenka Gesamtkunstwerku podnítila od 19. století umělecké experimenty se synestezií. 101 Synestézii chápeme jako spojené vnímání, jako propojování smyslových počitků, kdy stimulace jednoho smyslu vyvolá reakci smyslu jiného. 102 Kandinskij například ve svém spise O duchovnosti v umění spojuje výrazy slovo znění, obraz znění 103 a některá svá výtvarná díla označuje jako kompozice (což je slovo, které obvykle chápeme v souvislosti s hudbou). Dále také v souvislosti s obrazy používá výrazů souzvuk a kontrapunkt. 104 Crétien van Campen 105 říká, že synestetické experimenty umělecké skupiny Der Blaue Reiter byly založeny na teorii synestézie formulované Kandinským v knize O duchovnosti v umění, kde popsal tento jev jako fenomén transpozice zážitku z jednoho smyslu do jiného. Dále 98 HAHL-KOCH, Jelena. Arnold Schoenberg, Wassily Kandinsky: letters, pictures and documents. Boston: Faber and Faber, 1984, s ibid. 100 BLÁHA, Jaroslav. Křiţovatka geneze moderního malířství a hudby: Picasso, Stravinskij, Kandinskij, Schönberg. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2007, s CAMPEN, Crétien van. Artistic and psychological experiments with synesthesia. In: Leonardo. 1999, Vol. 32, No. 1, s ibid. 103 KANDINSKY, Wassily. O duchovnosti v umění. Praha: Triáda, 1998, s. 31, 32, ibid., s CAMPEN, Crétien van. Artistic and psychological experiments with synesthesia. In: Leonardo. 1999, Vol. 32, No. 1, s

Harmonie 1 - zápočtový test 1

Harmonie 1 - zápočtový test 1 Harmonie 1 - zápočtový test 1 1. Vysvětlete termíny harmonie, homofonie, polyfonie, klasická harmonie, moderní harmonie. 2. Vysvětlete termíny poloha a rozloha akordu, basový tón akordu, základní tón akordu.

Více

OBSAH. ÚVOD 21 Pojem harmonie 21

OBSAH. ÚVOD 21 Pojem harmonie 21 OBSAH PŘEDMLUVA 15 ÚVOD 21 Pojem harmonie 21 I. část KLASICKÁ HARMONIE 1. lekce ZÁKLADNÍ HARMONICKÝ MATERIÁL 26 1 Pojem akordu a jeho vymezení v podmínkách klasické harmonie 26 2 Třídění harmonického materiálu.

Více

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2018/19

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2018/19 Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2018/19 Poznámky: Plán je pouze orientační a může se podle potřeby měnit. Plán zahrnuje pouze rámcové tematické okruhy. Výuka je soustavně doplňována

Více

Seznámení se s výtvarnou kulturou a uměním prostřednictvím obrazně vizuálních vyjádření Sexta a druhý ročník

Seznámení se s výtvarnou kulturou a uměním prostřednictvím obrazně vizuálních vyjádření Sexta a druhý ročník Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Estetická výchova výtvarná (EVV) Seznámení se s výtvarnou kulturou a uměním prostřednictvím obrazně vizuálních vyjádření Sexta a druhý ročník 2 hodiny týdně

Více

Estetická výchova výtvarná Seznámení se s výtvarnou kulturou a uměním prostřednictvím obrazně vizuálních vyjádření

Estetická výchova výtvarná Seznámení se s výtvarnou kulturou a uměním prostřednictvím obrazně vizuálních vyjádření Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Estetická výchova výtvarná Seznámení se s výtvarnou kulturou a uměním prostřednictvím obrazně vizuálních vyjádření 2. ročník a sexta 2 hodiny týdně Projektor,

Více

Požadavky ke zkoušce z hudební nauky pro školní rok 2017/18

Požadavky ke zkoušce z hudební nauky pro školní rok 2017/18 Požadavky ke zkoušce z hudební nauky pro školní rok 2017/18 (týká se žáků, kteří mají individuální studium hudební nauky) 1. ročník Zvuk, tón, nota Notová osnova, houslový klíč Hudební abeceda Celý tón

Více

Časový a tematický plán hudební nauky pro rok Samostudium 1. ročník I. zkouška (termín úterý :00 18:00) 1.

Časový a tematický plán hudební nauky pro rok Samostudium 1. ročník I. zkouška (termín úterý :00 18:00) 1. pro rok 2014 2015 1. ročník 1. Zvuk a tón rozdíl, vlastnosti tónu (délka, výška, síla a barva) 2. Notová osnova kolik má linek, kolik mezer. Pomocná linka. 3. Znát podobu not celých, půlových, čtvrťových

Více

Výtvarná výchova Ročník TÉMA

Výtvarná výchova Ročník TÉMA Výtvarná výchova Ročník TÉMA 1. 2. Výtvarná výchova Vlastní tvorba Metodika emocionalní Vlastní tvorba Metodika popíše vhodné společenské chování v dané situaci; dokáže projevit kladné vztahy k umění,

Více

crescendo = decrescendo = ppp= piano pianissimo= allegro = moderato =

crescendo = decrescendo = ppp= piano pianissimo= allegro = moderato = H dur - 5 křížků: fis, cis, gis, dis, ais 1 Mollová stupnice se čtyřmi křížky se jmenuje cis moll (fis, cis, gis, dis). cis moll harmonická + akordy cis moll melodická + akordy Es + akordy + D7 fis moll

Více

z pohledu odborné literatury druhé poloviny dvacátého století

z pohledu odborné literatury druhé poloviny dvacátého století Modulace pomocí mimotonálních dominant z pohledu odborné literatury druhé poloviny dvacátého století Mgr. Radka Binderová Modulace pomocí mimotonálních dominant 1 jak ji zmiňuje odborná literatura druhé

Více

Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník

Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník Výtvarný obor Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence

Více

Otázky z hudební nauky 1. ročník

Otázky z hudební nauky 1. ročník Otázky z hudební nauky 1. ročník 1. Co je zvuk, tón (jeho vlastnosti), nota? 2. Jak vypadá notová osnova, houslový klíč (napiš), takt, taktová čára a k čemu to všechno slouží? 3. Vyjmenuj hudební abecedu

Více

ABSTRAKTNÍ MALÍŘSTVÍ

ABSTRAKTNÍ MALÍŘSTVÍ ABSTRAKTNÍ MALÍŘSTVÍ Další názvy: nefigurativní umění nepředmětné umění Ke vzniku abstraktního umění došlo kolem roku 1910 nezávisle na sobě se rozvinulo v několika zemích (Francie, Rusko, Holandsko )

Více

GYMNÁZIUM OSTRAVA ZÁBŘEH, VOLGOGRADSKÁ 6a. Mgr. Marcela Gajdová. Tematické plány pro školní rok 2016/2017

GYMNÁZIUM OSTRAVA ZÁBŘEH, VOLGOGRADSKÁ 6a. Mgr. Marcela Gajdová. Tematické plány pro školní rok 2016/2017 GYMNÁZIUM OSTRAVA ZÁBŘEH, VOLGOGRADSKÁ 6a Mgr. Marcela Gajdová Tematické plány pro školní rok 2016/2017 Estetická výchova výtvarná výchova (prima B ŠVP) Estetická výchova výtvarná výchova (sekunda - ŠVP)

Více

Požadavky ke zkoušce z hudební nauky pro školní rok 2018/19

Požadavky ke zkoušce z hudební nauky pro školní rok 2018/19 Požadavky ke zkoušce z hudební nauky pro školní rok 2018/19 (týká se žáků, kteří mají individuální studium hudební nauky) 1. ročník Zvuk, tón, nota Notová osnova, houslový klíč Hudební abeceda Celý tón

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Estetická výchova hudební (EHV) Když zní krásný hlas, dobře se to poslouchá, Od klasiky k romantické zasněnosti, Hra a její pravidla, Globální pan Nonart, Pan

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Estetická výchova hudební (EVH) Když zní krásný hlas, dobře se to poslouchá, Od klasiky k romantické zasněnosti, Hra a její pravidla, Globální pan Nonart, Pan

Více

2016/2017 GJK. Maturitní otázky z hudební výchovy

2016/2017 GJK. Maturitní otázky z hudební výchovy Maturitní otázky z hudební výchovy 2016/2017 GJK Všechny otázky se skládají ze dvou částí: historická část, věnovaná určitému období či tematickému celku; hudebně-teoretická část, věnovaná vybrané související

Více

Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje

Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje Elektronické klávesové nástroje (dále EKN) jsou v dnešní době nedílnou součástí globálního hudebního vývoje. EKN se uplatňují především v hudbě

Více

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně a rytmicky čistě, v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách Žák využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře Vokální činnosti Instrumentální

Více

PŘEHLED HUDEBNÍCH FOREM

PŘEHLED HUDEBNÍCH FOREM PŘEHLED HUDEBNÍCH FOREM Studijní texty pro studenty oboru Učitelství pro 1. stupeň základní školy PhDr. Dana Soušková, Ph.D. MOTIV Motiv je základním stavebným prvkem hudby, nejkratším hudebním celkem.

Více

Hudební nauka 1. ročník - čtvrtletní opakování

Hudební nauka 1. ročník - čtvrtletní opakování Hudební nauka 1. ročník - čtvrtletní opakování 1. Doplň názvy not: 2. Napiš stupnici C dur a doplň kvintakord: 3. Co patří k sobě, spoj čarou. kvintakord crescendo decrescendo ritardando zeslabovat zpomalovat

Více

Bicí nástroje: 4.ročník. A dur + akordy + D7. fis moll harmonická + akordy. fis moll melodická + akordy. d moll harmonická + akordy

Bicí nástroje: 4.ročník. A dur + akordy + D7. fis moll harmonická + akordy. fis moll melodická + akordy. d moll harmonická + akordy Pěvecké hlasy mají svoje názvy, stejně jako hudební nástroje. Pěvecké hlasy dělíme na ženské, mužské a dětské. Ženské hlasy jsou- nejvyšší soprán, střední mezzosoprán, nejnižší alt. Mužské hlasy jsou-

Více

Dodatek k ŠVP ZUV č. 3. Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství

Dodatek k ŠVP ZUV č. 3. Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství Dodatek k ŠVP ZUV č. 3 Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství Školní vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání Škola: Základní

Více

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2017/18

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2017/18 Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2017/18 Poznámky: Plán je pouze orientační a může se podle potřeby měnit. Plán zahrnuje pouze rámcové tematické okruhy. Výuka je soustavně doplňována

Více

VÝTVARNÁ ŘADA - ČAS. Charakteristika výtvarné řady. Téma: Čas. Cílové zaměření :

VÝTVARNÁ ŘADA - ČAS. Charakteristika výtvarné řady. Téma: Čas. Cílové zaměření : VÝTVARNÁ ŘADA - ČAS Charakteristika výtvarné řady Téma: Čas Cílové zaměření : -k učení se prostřednictvím vlastní tvorby opírající se o subjektivně jedinečné vnímání, cítění, prožívání a představy; k rozvíjení

Více

Učební standardy hlavního oboru hra na klavír

Učební standardy hlavního oboru hra na klavír 1 Učební standardy hlavního oboru hra na klavír Standardy stanovují obecné repertoárové požadavky a minimum studijního materiálu, který musí každý žák nastudovat za příslušný ročník a připravit k pololetní

Více

Umění a dětský výtvarný projev

Umění a dětský výtvarný projev Umění a dětský výtvarný projev Dětský výtvarný projev má společné kořeny s následujícími uměleckými směry Romantismus, symbolismus Kubismus (Picasso) Abstrakce (Kandinsky, Kupka, Mondrian) Surrealismus

Více

Výstupy Učivo Průřezová témata

Výstupy Učivo Průřezová témata 5.2.13.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu VZĚLÁVACÍ OBLAST:Umění a kultura PŘEMĚT: Výtvarná výchova ROČNÍK: 6. Organizuje plochu pomocí linie Výstupy Učivo Průřezová témata kresba linie v ploše, technika

Více

grafickým záznamem vokálně-instrumentálních

grafickým záznamem vokálně-instrumentálních Vyučovací předmět: Hudební výchova Ročník : kvinta, 1. Ročník Téma: Školní výstup- žák: Učivo: ( PT, TO, INT, PRO) Vokální činnosti - Uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě - Využívá svého individuálního

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 7. ročník ZŠ; J. Mihule, P. Jurkovič, M. Střelák, SPN

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 7. ročník ZŠ; J. Mihule, P. Jurkovič, M. Střelák, SPN Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Hudební výchova 3. období 7. ročník Hudební výchova pro 7. ročník ZŠ; J. Mihule, P. Jurkovič, M. Střelák, SPN Očekávané výstupy předmětu Na konci 3 období

Více

Výtvarná lekce: 3 4 dvouhodinové celky, studenti let, 3. ročník šestiletého studia, Gymnázium Jana Nerudy, Praha 1

Výtvarná lekce: 3 4 dvouhodinové celky, studenti let, 3. ročník šestiletého studia, Gymnázium Jana Nerudy, Praha 1 Výuková aktivita Barva a světlo v obraze Simona Svatošová, Markéta Pastorová Výtvarná lekce: 3 4 dvouhodinové celky, studenti 16 17 let, 3. ročník šestiletého studia, Gymnázium Jana Nerudy, Praha 1 Lekce

Více

5 VZDĚLÁVACÍ OBSAH UMĚLECKÝCH OBORŮ 5.1 VZDĚLÁVACÍ OBSAH HUDEBNÍHO OBORU

5 VZDĚLÁVACÍ OBSAH UMĚLECKÝCH OBORŮ 5.1 VZDĚLÁVACÍ OBSAH HUDEBNÍHO OBORU 5 VZDĚLÁVACÍ OBSAH UMĚLECKÝCH OBORŮ 5.1 VZDĚLÁVACÍ OBSAH HUDEBNÍHO OBORU 5.1.1 Studijní zaměření Hra na klavír Studijní zaměření Hra na klavír se uskutečňuje ve vyučovacích předmětech Hra na klavír, Hudební

Více

Výtvarná výchova. 9. ročník. Zobrazování přírodních forem. Giuseppe Arcimboldo

Výtvarná výchova. 9. ročník. Zobrazování přírodních forem. Giuseppe Arcimboldo list 1 / 6 Vv časová dotace: 1 hod / týden Výtvarná výchova 9. ročník VV 9 1 01 vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření

Více

Základní orientace v dějinách a směrech evropského malířství II

Základní orientace v dějinách a směrech evropského malířství II Základní orientace v dějinách a směrech evropského malířství II Moderní malířství Malířství počínaje postimpresionismem přestává převážně popisovat viděné, ale začíná vyjadřovat názor autora, jeho pocity,

Více

Periodizace dějin hudby část 2/2 (od romantismu) (výklad)

Periodizace dějin hudby část 2/2 (od romantismu) (výklad) Periodizace dějin hudby část 2/2 (od romantismu) (výklad) Číslo projektu Kódování materiálu Označení materiálu Název školy Autor Anotace Předmět Tematická oblast Téma Očekávané výstupy Klíčová slova Druh

Více

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. PŘEHLED DĚJIN HUDBY Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 9. ročník ZŠ; J. Mihule, P. Mašlaň, F. Mouryc, nakl. Fortuna

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 9. ročník ZŠ; J. Mihule, P. Mašlaň, F. Mouryc, nakl. Fortuna Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Hudební výchova 3. období 9. ročník Hudební výchova pro 9. ročník ZŠ; J. Mihule, P. Mašlaň, F. Mouryc, nakl. Fortuna Očekávané výstupy předmětu Na konci

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a

Více

Hudba v pravěku - teorie vzniku hudby a hudba v pravěku Notopis - hodnoty a tvary not, notová osnova, jména not, klíče, pomlky, posuvky

Hudba v pravěku - teorie vzniku hudby a hudba v pravěku Notopis - hodnoty a tvary not, notová osnova, jména not, klíče, pomlky, posuvky 1. 2. 3. 4. 5. Maturiitníí témata předmětu Estetiická výchova - hudebníí Periodizace dějin hudby - výchozí hlediska k periodizaci hudby - hudebně-imanentní periodizace dějin hudby Tóny a tónová soustava

Více

Jazyk Čeština Očekávaný výstup

Jazyk Čeština Očekávaný výstup Anotace Prezentace seznámí žáky s vývojem hudby a hudebními dějinami v době klasicismu a romantismu. V úvodu si žáci opakují znalosti z dějepisu, výtvarné výchovy, eventuálně učivo z nižších ročníků. V

Více

Studijní zaměření Hra na akordeon

Studijní zaměření Hra na akordeon Studijní zaměření Hra na akordeon Akordeon je poměrně mladý hudební nástroj, který má ale vedle klasických hudebních nástrojů své významné místo. Je oblíbeným sólovým, doprovodným i souborovým nástrojem,

Více

LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN

LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN Stavitelství venkova a okrajových částí zejména venkovských měst. Obytná, hospodářská i kultovní stavení určená funkcí i kulturní tradicí. V širším pojetí stála lidová architektura

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Pro žáky základní umělecké školy. Michal Hanuš. Preludia

Pro žáky základní umělecké školy. Michal Hanuš. Preludia Pro žáky základní umělecké školy. Michal Hanuš Preludia 2 Preludia na následujících stranách jsou návodem, jak jednoduše zacházet s akordy. Žáci se učí tyto dovednosti: - vnímají vztahy mezi akordy a to

Více

6.2. II.stupeň. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.

6.2. II.stupeň. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. 6.2. II.stupeň Vzdělávací oblast: Umění a kultura 6.2.12. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové vymezení Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké

Více

DIVADLO POSTMODERNÍ A POSTDRAMATICKÉ. Vývojové trendy v divadle na konci 20. a na počátku 21. stol.

DIVADLO POSTMODERNÍ A POSTDRAMATICKÉ. Vývojové trendy v divadle na konci 20. a na počátku 21. stol. DIVADLO POSTMODERNÍ A POSTDRAMATICKÉ Vývojové trendy v divadle na konci 20. a na počátku 21. stol. MODERNA / termín, užití termín moderna se používá v různých oblastech historie, politika, umění moderna

Více

Výtvarná výchova - Sexta, 2. ročník

Výtvarná výchova - Sexta, 2. ročník Výtvarná výchova - Sexta, 2. ročník Výtvarný obor Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k

Více

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Umění a kultura 2 Vzdělávací obor: Hudební výchova 3 Ročník: 5. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence)

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Umění a kultura 2 Vzdělávací obor: Hudební výchova 3 Ročník: 5. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Umění a kultura 2 Vzdělávací obor: Hudební 3 Ročník: 5. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Výstupy 5 Viz charakteristika zpívá na základě svých dispozic intonačně

Více

Typy kompozičních programů

Typy kompozičních programů Vzkumné centrum JAMU Typy kompozičních programů Mgr. Ing. MgA. Dan Dlouhý, Ph.D., Výzkumné centrum JAMU Používání tzv. kompozičních programů je jednou z mnoha možností využití počítače v hudební praxi;

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 6. ročník ZŠ; J. Mihule, M. Střelák, nakl. Fortuna

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 6. ročník ZŠ; J. Mihule, M. Střelák, nakl. Fortuna Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Hudební výchova 3. období 6. ročník Hudební výchova pro 6. ročník ZŠ; J. Mihule, M. Střelák, nakl. Fortuna Očekávané výstupy předmětu Na konci 3 období

Více

E E FIS E E E FIS E. Stupnice G dur má osm tónů, začíná a končí na tónu G. Má jedno předznamenání, křížek FIS. Tento křížek je vždy první.

E E FIS E E E FIS E. Stupnice G dur má osm tónů, začíná a končí na tónu G. Má jedno předznamenání, křížek FIS. Tento křížek je vždy první. Opakování Posuvky napsané k notám přímo v taktu, platí pouze pro ten takt, ve kterém jsou umístěny. Když napíšeme křížek, nebo béčko přímo za houslový klíč, změníme tím všechny noty, pro které je posuvka

Více

VÝTVARNÝ PROJEKT GYMNÁZIUM FRANTIŠKA ŽIVNÉHO BOHUMÍN

VÝTVARNÝ PROJEKT GYMNÁZIUM FRANTIŠKA ŽIVNÉHO BOHUMÍN VÝTVARNÝ PROJEKT FOTOGRAFIE NEBO KRESBA? GYMNÁZIUM FRANTIŠKA ŽIVNÉHO BOHUMÍN A/ teoretická část Srovnání fotografie a kresby Náměty Kompoziční postupy B/ praktická část - Stromy Fotografie studentů Perokresba

Více

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP Ročník: I. III. - rozeznává různé přírodní materiály - seznamuje se s rozličnými technikami přechází od hry k experimentu Experimenty s nástroji - kresba: rukou, tužkou, rudkou, uhlem, dřívkem, fixy, malba

Více

Pokyny k maturitní zkoušce z Hudební výchovy. Organizace zkoušky. Maturitní zkouška z hudební výchovy se skládá z praktické zkoušky

Pokyny k maturitní zkoušce z Hudební výchovy. Organizace zkoušky. Maturitní zkouška z hudební výchovy se skládá z praktické zkoušky Pokyny k maturitní zkoušce z Hudební výchovy Organizace zkoušky Maturitní zkouška z hudební výchovy se skládá z praktické zkoušky (maturitního koncertu) a ústní zkoušky (maturitní otázky + zvuk. ukázk.

Více

studijní opora k předmětu

studijní opora k předmětu doporučený ročník: 1 forma výuky: seminář, cvičení rozsah hodin výuky: 8 hod/semestr počet hodin pro samostudium: 50 způsob zakončení: zápočet vyučující: Mgr. Karel Řepa studijní opora k předmětu Co je

Více

EVIDENCE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ Pro koho je výukový materiál

EVIDENCE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ Pro koho je výukový materiál číslo Název výukového u Skupina HN 1 Nácvik houslového klíče I *pracovní list PHV 1. roč. Mgr. Eva Mastíková 27.9.2013 FM, YŽ, OL, MB HN 2 Nácvik houslového klíče II pracovní list PHV 1. roč. Mgr. Eva

Více

Volitelné dějiny umění

Volitelné dějiny umění školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

Učební osnovy Hudební nauka. I. Ročník

Učební osnovy Hudební nauka. I. Ročník Učební osnovy Hudební nauka I. Ročník - zná princip tvorby durových stupnic do předznamenání 2# (G, D) - zná princip tvorby durových stupnic do předznamenání 2b (F, B) - u probraných stupnic utvoří T kvintakord

Více

6.15 Výtvarná výchova

6.15 Výtvarná výchova 6.15 Výtvarná výchova 6.15.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Charakteristika vzdělávací oblasti Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: je založen na tvůrčích činnostech-tvorbě,vnímání a interpretaci

Více

Vzdělávací obor - Výtvarná výchova - obsah

Vzdělávací obor - Výtvarná výchova - obsah Vzdělávací obor - Výtvarná výchova - obsah 6. ročník 1. ROZVÍJENÍ Kompetence k učení SMYSLOVÉ Kompetence k řešení problémů CITLIVOSTI Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Žák vybírá,

Více

Pomůcka -> abychom si nemuseli hledat vždy šestý stupeň, můžeme vždy kouknout o tercii níže od základního tónu.

Pomůcka -> abychom si nemuseli hledat vždy šestý stupeň, můžeme vždy kouknout o tercii níže od základního tónu. NÁVODNÍK za 4. ročník Co musím umět do pátého ročníku! Znám všechny durové stupnice chápu princip kvartového a kvintového kruhu: U stupnic křížky odvozujeme další stupnici podle 5. stupně tedy kvinty ->

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Estetická výchova hudební ( EVH ) Náplň: Původ hudby, hudba pravěku, starověku, středověku, renesance, baroka, klasicismu, romantismu, vážná hudba 20. století, vývoj světové populární hudby Třída:

Více

Dej 2 Moderní směry v umění - Impresionismus

Dej 2 Moderní směry v umění - Impresionismus Dej 2 Moderní směry v umění - Impresionismus Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Moderní směry v umění 19.-20. století Impresionismus

Více

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu Studijní opora předmětu Výtvarná kultura Typ předmětu: povinný Doporučený ročník: 1 Rozsah studijního předmětu: 1 semestr Rozsah hodin výuky: 8 hod. / sem. počet hodin pro samostudium: 70 Způsob zakončení:

Více

Hudební výchova ročník TÉMA

Hudební výchova ročník TÉMA Hudební výchova CASOVÁ DOTACE 1- Hudební a hudebně pohybová výchova 1- dovedností dětí 1- VÝSTUP žák: orientuje se v současné hudební kultuře a její historii; analyzuje hudební díla z hlediska jejich historického

Více

Akordové značky. Chromatické zvýšení nebo snížení tónu daného akordu (tzv. alteraci) vyznačujeme posuvkami a zkratkami.

Akordové značky. Chromatické zvýšení nebo snížení tónu daného akordu (tzv. alteraci) vyznačujeme posuvkami a zkratkami. 1 Akordové značky Akordové značky označují akordy pomocí písmen, čísel, posuvek a zkratek. Označování souzvuků akordovými značkami vychází z mixolydické stupnice. Akord složený z prvního, třetího a pátého

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA CEMBALO

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA CEMBALO ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA CEMBALO Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět: výtvarná výchova Ročník: Kvinta, I.ročník Tématická oblast Obrazové znakové systémy ilustrace povídky z díla anglicky mluvících autorů interakce

Více

5.4. Umění a kultura Hudební výchova

5.4. Umění a kultura Hudební výchova 5.4. Umění a kultura 5.4.1. Hudební výchova Vzdělávání v předmětu Hudební výchova směřuje: k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a jejich využívání jako svébytného prostředku

Více

Výstavba mluveného projevu

Výstavba mluveného projevu Výstavba mluveného projevu Typy projevů Pracovní projev představení své práce představení své organizace referát, přednáška úvod k tématu, workshopu, diskusi Společenský projev projev k jubileu konferování

Více

Maturitní otázky z předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Maturitní otázky z předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA 1. Pravěké umění rozdělení na Paleolit, Mezolit a Neolit; malířství, sochařství, keramika, megalitické

Více

1. Co to je organum: a) vícehlasá pasáž gregoriánského chorálu b) česká duchovní píseň c) organizační zázemí operního provozu d) antická lyra

1. Co to je organum: a) vícehlasá pasáž gregoriánského chorálu b) česká duchovní píseň c) organizační zázemí operního provozu d) antická lyra Vzorový test k přijímacím zkouškám na NMgr. Obor Učitelství Hv pro ZŠ (z dějin hudby, hudebních forem, harmonie, intonace) Příloha W.A. Mozart : Sonáta 1. Co to je organum: a) vícehlasá pasáž gregoriánského

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Kompozice digitální fotografie v praxi kniha, která vás naučí kreativně tvořit Marie Němcová Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZŠ Břežany zpracovala v r{mci projektu DUMY: 9. ročník, výtvarn{ výchova Tematický blok: Výtvarné umění autor: Mgr. Alžběta Sousedíkov{ sousedikova.obl@seznam.cz leden 2012 Název projektu: Inovace a zkvalitnění

Více

Výtvarná výchova charakteristika předmětu

Výtvarná výchova charakteristika předmětu charakteristika předmětu Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník prima sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima oktáva Hodinová dotace 2 2 1 1 2 2 - - V rámci předmětu Výtvarná výchova RVP ZV

Více

Tématický plán. Předmět Výtvarná výchova. Vyučující PhDr. Eva Bomerová. Školní rok 2016/2017. hod./týd. 2. Ročník IV. A. Učebnice:

Tématický plán. Předmět Výtvarná výchova. Vyučující PhDr. Eva Bomerová. Školní rok 2016/2017. hod./týd. 2. Ročník IV. A. Učebnice: Tématický plán Předmět Výtvarná výchova Vyučující PhDr. Eva Bomerová Školní rok 2016/2017 Ročník IV. A hod./týd. 2 Učebnice: Doplňkové učebnice: Cikánová, K.: Kreslete si s námi. Aventinum Praha, 1997.

Více

SRG Přírodní škola, o. p. s. Zapomenutá křídla. Tvorba animovaného klipu k autorské písni. Autor: Tomáš Kudera

SRG Přírodní škola, o. p. s. Zapomenutá křídla. Tvorba animovaného klipu k autorské písni. Autor: Tomáš Kudera SRG Přírodní škola, o. p. s. Zapomenutá křídla Tvorba animovaného klipu k autorské písni Autor: Tomáš Kudera Vedoucí práce: PhDr. Vít Novotný, MgA. Magdalena Bartáková Datum odevzdání: 8. listopadu 2010

Více

NÁVODNÍK za 3. ročník Co musím umět do čtvrtého ročníku! Znám bezpečně noty v houslovém klíči v malé a dvoučárkované oktávě: Pomůcky:

NÁVODNÍK za 3. ročník Co musím umět do čtvrtého ročníku! Znám bezpečně noty v houslovém klíči v malé a dvoučárkované oktávě: Pomůcky: NÁVODNÍK za 3. ročník Co musím umět do čtvrtého ročníku! Znám bezpečně noty v houslovém klíči v malé a dvoučárkované oktávě: Znám noty v basovém klíči: Pomůcky: 1. pamatuji si polohu noty c malé! 2. Představím

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Estetická výchova hudební (EHV) Původ hudby, hudba pravěku, starověku, středověku, renesance, baroka, klasicismu, romantismu, vážná hudba 20. století, vývoj

Více

5.1.8 Studijní zaměření Hra na cimbál. Učební plán pro Přípravné studium I. stupně Hra na cimbál

5.1.8 Studijní zaměření Hra na cimbál. Učební plán pro Přípravné studium I. stupně Hra na cimbál 5.1.8 Studijní zaměření Hra na cimbál Studijní zaměření Hra na cimbál se uskutečňuje ve vyučovacích předmětech Hra na cimbál, Hudební nauka, Komorní hra a v nepovinném předmětu Sborový zpěv. Charakteristika

Více

Jak na akordové značky

Jak na akordové značky Jak na akordové značky Cíl článku: Cílem článku je naučit Vás porozumět akordovým značkám a získat schopnost najít si a posléze zahrát na kytaru jakýkoliv akord. V článku rozhodně nenajdete zobrazení všech

Více

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2015/16

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2015/16 Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2015/16 Poznámky: Plán je pouze orientační a může se podle potřeby měnit. Plán zahrnuje pouze rámcové tematické okruhy. Výuka je soustavně doplňována

Více

ICT podporuje moderní způsoby výuky CZ.1.07/1.5.00/ Vývoj uměleckých směrů 1. poloviny 20. století. Mgr. Elen Tehníková

ICT podporuje moderní způsoby výuky CZ.1.07/1.5.00/ Vývoj uměleckých směrů 1. poloviny 20. století. Mgr. Elen Tehníková Název projektu ICT podporuje moderní způsoby výuky Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0717 Název školy Gymnázium, Turnov, Jana Palacha 804, přísp. organizace Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2

Více

Hudební výchova ročník TÉMA

Hudební výchova ročník TÉMA Hudební výchova ročník TÉMA 1-4 Hudební a hudebně pohybová výchova 1-4 dovedností dětí orientuje se v současné hudební kultuře a její historii; analyzuje hudební díla z hlediska jejich historického zařazení,

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZŠ Břeţany zpracovala v rámci projektu DUMY: 9. ročník, výtvarná výchova Tematický blok: Výtvarné umění autor: Mgr. Alţběta Sousedíková sousedikova.obl@seznam.cz květen 2011 Název projektu: Inovace a zkvalitnění

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Dějiny výtvarného umění Kulturně historické souvislosti vzniku a vývoje architektury, výtvarného a užitého umění od novověku až po současné výtvarné umění 4.

Více

ZPRÁVA O NEDESTRUKTIVNÍM PRŮZKUMU

ZPRÁVA O NEDESTRUKTIVNÍM PRŮZKUMU kolem 1770 olejomalba na dřevěné desce 188 x 150 x 10 mm Celek stav po opravě (přibližně ve skutečné velikosti) STAV MALBY PŘED OPRAVOU Malba je v poměrně velmi dobrém stavu. Pouze starý zažloutlý lak

Více

ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA MUSIC ART FAKULTNÍ ŠKOLA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE HUDEBNÍ NAUKA II. Otázky a odpovědi ze základů hudební teorie

ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA MUSIC ART FAKULTNÍ ŠKOLA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE HUDEBNÍ NAUKA II. Otázky a odpovědi ze základů hudební teorie HUDEBNÍ NAUKA II Otázky a odpovědi ze základů hudební teorie Josef Vondráček 9.9.2013 2 1. PŘEDZNAMENÁNÍ... 3 2. POSUVKY... 4 3. METRIKA... 5 4. RYTMUS... 7 5. PŘEDTAKTÍ... 8 6. DIATONICKÝ A CHROMATICKÝ

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA HUDEBNÍ VÝCHOVA Hudební výchova 7. ročník

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA HUDEBNÍ VÝCHOVA Hudební výchova 7. ročník RVP ZV Obsah RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo HV-9-1-01 využívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách - získané pěvecké návyky

Více

Rozdělení strunných nástrojů: Rozdělení dechových nástrojů: Bicí nástroje: 4.ročník Opakování. G dur + akordy + D7. e moll harmonická + akordy

Rozdělení strunných nástrojů: Rozdělení dechových nástrojů: Bicí nástroje: 4.ročník Opakování. G dur + akordy + D7. e moll harmonická + akordy Opakování G dur + akordy + D7 e moll harmonická + akordy e moll melodická + akordy g moll harmonická + akordy g moll melodická + akordy Rozdělení strunných nástrojů: Rozdělení dechových nástrojů: Bicí

Více

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2014/15

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2014/15 Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2014/15 Poznámky: Plán je pouze orientační a může se podle potřeby měnit. Plán zahrnuje pouze rámcové tematické okruhy. Výuka je soustavně doplňována

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima A 2 hodiny týdně Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Jmenovka linie, bod, plocha, písmo Portrét kresba, šrafování, kánon lidské hlavy Keramika modelování základních tvarů, lepení, glazování; plastika

Více

Školní výstupy Učivo Vztahy zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase využívá jednoduché hudební nástroje

Školní výstupy Učivo Vztahy zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase využívá jednoduché hudební nástroje Hudební výchova - 1. ročník jednohlase využívá jednoduché hudební nástroje poslouchá soustředěně ukázky hudby dokáže pochodovat do rytmu Hudební výchova - 2. ročník Pěvecké činnosti - lidové písně Zvuk

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 1. ročník

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 1. ročník 1. ročník Rytmická deklamace, hra na ozvěnu. Řeč šeptem, slabě, pomalu, rychle. Rozlišování zvuků. Pozorné a soustředěné naslouchání. Pokusy o zpívaný dialog: Jak se jmenuješ? Rozlišování vysokého a nízkého

Více

5.1.7 Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje

5.1.7 Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje 5.1.7 Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje se uskutečňuje ve vyučovacích předmětech Hra na elektronické klávesové nástroje,

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ARTS OD KRESBY K OBRAZŮM FROM DRAWINGS TO PAINTINGS

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ARTS OD KRESBY K OBRAZŮM FROM DRAWINGS TO PAINTINGS VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ARTS ATELIÉR MALÍŘSTVÍ 1 STUDIO PAINTING 1 OD KRESBY K OBRAZŮM FROM DRAWINGS TO PAINTINGS BAKALÁŘSKÁ

Více

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2016/17

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2016/17 Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2016/17 Poznámky: Plán je pouze orientační a může se podle potřeby měnit. Plán zahrnuje pouze rámcové tematické okruhy. Výuka je soustavně doplňována

Více