ČOS vydání Oprava 2 ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD VOJSKOVÉ DOZIMETRICKÉ A RADIOMETRICKÉ PŘÍSTROJE

Transkript

1 ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD VOJSKOVÉ DOZIMETRICKÉ A RADIOMETRICKÉ PŘÍSTROJE

2 (VOLNÁ STRANA) 2

3 ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD VOJSKOVÉ DOZIMETRICKÉ A RADIOMETRICKÉ PŘÍSTROJE Základem pro tvorbu tohoto standardu byly následující originály dokumentů: ČSVN Vojskové dozimetrické a radiometrické přístroje. Všeobecné technické požadavky ČSVN Ovládací prvky, výstupy a indikátory vojskových dozimetrických a radiometrických přístrojů. Symboly a nápisy ČSVN STANAG 2957, Ed. 5 Vojskové dozimetrické přístroje. Metody a prostředky ověřování INTERNATIONAL SYSTEM (SI) UNITS USED BY ARMED FORCES IN THE NUCLEAR FIELD. Realizace mezinárodní soustavy měrných jednotek (SI) ve vojskové dozimetrii Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti Praha

4 OBSAH Strana 1 Předmět standardu Nahrazení standardů (norem) Souvisící dokumenty Zpracovatel ČOS 7 5 Použité zkratky, značky a definice. 7 6 Přístroje radiační ochrany Vojskové dozimetrické přístroje Veličiny a jednotky dozimetrických přístrojů Vojskové radiometrické přístroje Veličiny a jednotky radiometrických přístrojů Specifické požadavky na vojskové přístroje Všeobecné charakteristiky vojskových přístrojů Požadavky na radiační charakteristiky Specifické požadavky na elektrické charakteristiky Požadavky na odolnost vůči vnějším vlivům Požadavky na zkoušky Požadavky na dokumentaci Zavádění přístrojů do armády 18 9 Používání přístrojů Metrologie vojskových přístrojů 18 4

5 1 Předmět standardu ČOS , stanovuje požadavky a metody zkoušení vojskových dozimetrických a radiometrických přístrojů vyvíjených nebo nakupovaných do výzbroje AČR po termínu schválení tohoto standardu. 2 Nahrazení standardů (norem) Tento standard nahrazuje následující české vojenské normy: ČSVN Vojskové dozimetrické a radiometrické přístroje. Všeobecné technické požadavky. ČSVN ČSVN Ovládací prvky, výstupy a indikátory vojskových dozimetrických a radiometrických přístrojů. Symboly a nápisy. Vojskové dozimetrické přístroje. Metody a prostředky ověřování. 3 Souvisící dokumenty ČSN IEC ČSN EN ČSN EN ČSN EN Mezinárodní elektrotechnický slovník Část 393: Přístroje jaderné techniky Fyzikální jevy a základní pojmy Přístroje radiační ochrany Měřiče a monitory kontaminace radionuklidy emitujícími záření alfa, beta a alfa/beta (energie beta > 60 kev) Přístroje radiační ochrany Měřiče a/nebo monitory (příkonu) prostorového a/nebo směrového dávkového ekvivalentu záření beta, X a gama Přístroje radiační ochrany Měřiče (příkonu) prostorového dávkového ekvivalentu neutronů ČOS Požadavky na kontrolu charakteristik elektromagnetické interference subsystémů a zařízení ČOS ČOS ČOS Zkoušky odolnosti vojenské techniky vůči mechanickým vlivům prostředí Zkoušky odolnosti vojenské techniky vůči klimatickým vlivům prostředí Ochrana pozemní vojenské techniky proti korozi a stárnutí při skladování. Všeobecné požadavky 5

6 ČOS Ochrana pozemní vojenské techniky a materiálu proti korozi a stárnutí při skladování. Metody a prostředky ISO X AND GAMMA REFERENCE RADIATION FOR CALIBRATING DOSEMETERS AND FOR DETERMINING THEIR RESPONSE AS A FUNCTION OF PHOTON ENERGY PART 1: RADIATION CHARACTERISTICS AND PRODUCTION METHODS Referenční záření X a záření gama pro kalibraci dozimetrů a měřičů dávkového ekvivalentu a pro stanovení jejich citlivosti vyjádřené jako funkce fotonové energie Část 1: Charakteristiky záření a metody jejich vytváření ISO X AND GAMMA REFERENCE RADIATION FOR CALIBRATING DOSEMETERS AND FOR DETERMINING THEIR RESPONSE AS A FUNCTION OF PHOTON ENERGY PART 2: DOSIMETRY FOR RADIATION PROTECTION OVER THE ENERGY RANGES 8 KEV TO 1,3 MEV AND 4 MEV TO 9 MEV Referenční záření X a záření gama pro kalibraci dozimetrů a měřičů dávkového ekvivalentu a pro stanovení jejich citlivosti vyjádřené jako funkce fotonové energie Část 2: Dozimetry k radiační ochraně pro rozsah energií od 8 kev do 1,3 MeV a od 4 MeV do 9 MeV ISO X AND GAMMA REFERENCE RADIATION FOR CALIBRATING DOSEMETERS AND FOR DETERMINING THEIR RESPONSE AS A FUNCTION OF PHOTON ENERGY PART 3: CALIBRATION OF AREA AND PERSONAL DOSEMETERS AND THE MEASUREMENTS OF THE RESPONSE AS A FUNCTION OF ANGLE AND INCIDENT ENERGY Referenční záření X a záření gama pro kalibraci dozimetrů a měřičů dávkového ekvivalentu a pro stanovení jejich citlivosti vyjádřené jako funkce fotonové energie Část 3: Kalibrace monitorovacích a osobních měřičů dávkového příkonu a měření odezvy jako funkce energie a úhlu dopadu ČSN ISO 8769 Referenční zářiče pro kalibraci monitorů povrchové kontaminace Zářiče beta (maximální energie částic větší než 0,15 MeV) a zářiče alfa ISO Referenční neutronové záření Část 1: Charakteristiky a metody vytváření 6

7 ISO Referenční neutronové záření Část 2: Základní kalibrace zařízení radiační ochrany vztažené k základním veličinám charakterizujícím radiační pole ISO Referenční neutronové záření Část 3: Kalibrace měřičů prostorového dávkového ekvivalentu a osobních dozimetrů a stanovení jejich odezvy jako funkce energie a úhlu dopadu 505/1990 Sb. Zákon o metrologii včetně prováděcích vyhlášek NN CHEMICKÉ VOJSKO Názvoslovná norma STANAG 2957, Ed. 5 INTERNATIONAL SYSTEM (SI) UNITS USED BY ARMED FORCES IN THE NUCLEAR FIELD 4 Zpracovatel ČOS Realizace mezinárodní soustavy měrných jednotek (SI) ve vojskové dozimetrii VOP-026 Šternberk, s.p., divize VTÚO Brno, Ing. Pavel Čuda, Ph.D., Ing. Pavel Lebeda, Ing. Jaroslav Kareš. 5 Použité zkratky, značky a definice 5.1 Zkratky a značky Zkratka Název v originálu Český název AČR ČOS ČSN EN ICRP ICRU IEC ISO ŘeLogZdrP International Commission on Radiological Protection International Commission on Radiation Units and Measurements International Electrotechnical Commission International Organization for Standardization Armáda České republiky Český obranný standard Česká technická norma Evropská norma Mezinárodní komise pro ochranu před zářením Mezinárodní komise pro radiační jednotky a měření Mezinárodní elektrotechnická komise Mezinárodní organizace pro normalizaci Ředitelství logistické a zdravotnické 7

8 podpory SI International System of Units Mezinárodní soustava jednotek SL/GŠ AČR Sekce logistiky Generálního štábu AČR STANAG NATO Standardization Agreement Standardizační dohoda NATO 5.2 Definice Průvodní dokumentace Záznamníky, atesty nebo osvědčení o jakosti a kompletnosti produktu, vystavené výrobcem a dodávané s produktem obsahující minimálně následující údaje o produktu: výrobce, název, označení produktu a výrobní číslo, normu nebo označení technické dokumentace, které produkt odpovídá, datum výroby a záruky. Provozní dokumentace Technická dokumentace výrobce, která obsahuje návod k obsluze a údržbě dodávaného produktu. Dále musí obsahovat údaje o metrologické specifikaci, skladování, konzervování, složení výrobku včetně položek zásobování, použitém programovém vybavení a servisní dokumentaci k opravám. 6 Přístroje radiační ochrany Cílem radiační ochrany obecně je snížit škodlivé účinky ionizujícího záření tak, aby riziko ohrožení života, zdraví osob a životního prostředí bylo tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek. Pro posuzování účinků ionizujícího záření na lidské zdraví a pro charakterizaci jeho zdrojů se používají následující druhy přístrojů: - měřiče a monitory prostorového nebo směrového dávkového ekvivalentu (resp. příkonu) různých druhů záření, - měřiče (dozimetry) osobního dávkového ekvivalentu různých druhů záření, - měřiče a monitory kontaminace radionuklidy. Pro uvedené přístroje platí české (evropské) technické normy. Obranný standard pro vojskové dozimetrické a radiometrické přístroje (military radiac equipments) navazuje na české (resp. evropské) technické normy a stanovuje další specifické požadavky, kterými se vojskové přístroje mohou lišit od civilních. 6.1 Vojskové dozimetrické přístroje Přístroje určené v armádě pro měření dávek, resp. dávkových ekvivalentů (dosimeters) různých druhů záření a jejich příkonů (radiacs, dose-rate meters) ve specifických polních podmínkách, jsou vojskové dozimetrické přístroje (dále vojskové přístroje nebo přístroje). 8

9 Přístroje jsou určeny pro zjišťování resp. monitorování: ČOS radiačního působení ionizujícího záření z okolního prostoru měřením úrovně radiace, 1 - dávky (dávkových ekvivalentů) od ionizujícího záření (dávky ozáření) 2. Ve vojenské praxi se, podle způsobu a místa použití, používají následující druhy vojskových přístrojů: - přenosné dozimetrické přístroje pro polní použití, - automatizované monitorovací systémy pro polní použití, - palubní dozimetrické přístroje pro použití v bojové technice, - dozimetrické přístroje pro použití ve stacionárních vojenských objektech, - letecké dozimetrické přístroje pro použití ve vrtulnících a letounech (i bezpilotních), - operativní (taktické) dozimetry pro vybrané jednotlivce resp. skupiny, - osobní (diagnostické) dozimetry pro všechny vojáky a odpovídající vyhodnocovací přístroje. Tento ČOS platí pro výše uvedené typy dozimetrických přístrojů resp. jejich možné kombinace a varianty. Požadavky tohoto standardu nelze vztahovat na komerční laboratorní přístroje, které nejsou primárně určeny do vojskových podmínek a nebyly tudíž vyrobeny podle vojenských standardů. 6.2 Veličiny a jednotky dozimetrických přístrojů Dozimetrické přístroje měří dávku nebo další odvozené jednotky (dávkové ekvivalenty) resp. příkony těchto dozimetrických veličin (rychlost jejich nárůstu). Definice jednotek používaných v dozimetrických přístrojích jsou uvedeny v platných ČSN EN 60846, ČSN EN a ČSN IEC Dozimetrické veličiny Dávka resp. absorbovaná dávka (absorbed dose) Tato veličina se vyjadřuje v jednotkách gray [Gy]. Představuje absorbovanou energii záření 1 J v látce o hmotnosti 1 kg. 1 Gy = 1 J.kg -1 V armádních podmínkách se připouští používání pojmu dávka místo absorbovaná dávka (viz STANAG 2957, Ed. 5). 1 Úroveň radiace (level of radiation, radiation intensity) je vyjádřena hodnotou dávkového příkonu (příkonu dávkového ekvivalentu) ve výšce 1 metru nad povrchem terénu v dostatečné vzdálenosti od stavebních objektů, případně techniky apod. Naměřené hodnoty úrovně radiace jsou základním parametrem pro stanovení doby bezpečného (přijatelného) pobytu vojsk v radioaktivní kontaminované oblasti. 2 Naměřené hodnoty slouží ke sledování stanovených limitů dávky a posouzení bojeschopnosti jednotek zasažených masivní radioaktivní kontaminací. 9

10 Dávkový ekvivalent (dose equivalent) Lidské tkáně a orgány jsou jednotlivými druhy záření poškozovány různě. Dávkový ekvivalent charakterizuje rozdílné biologické účinky různých druhů záření na lidskou tkáň. Používá se pro určení škodlivých účinků záření na lidský organizmus. Hodnota dávkového ekvivalentu se získá z absorbované (tkáňové) dávky vynásobením tzv. jakostním faktorem (bezrozměrné číslo), který je stanoven pro daný typ záření resp. jeho energii. Hodnoty jakostních faktorů uvádí doporučení ICRP a ICRU. Tato veličina se vyjadřuje v jednotkách sievert [Sv]. Má stejný fyzikální rozměr jako absorbovaná dávka. 1 Sv = 1 J.kg -1 Kvalitnější odhad škodlivých účinků záření na lidský organismus s uvážením charakteru ozáření (geometrické charakteristiky, druh částic, energie apod.) umožňují další operační veličiny definované v aktuálních doporučeních ICRP a ICRU. Tyto dozimetrické operační veličiny umožňují odhady dozimetrických veličin ochrany před zářením, které jsou prakticky neměřitelné. Operační veličiny jsou definovány pro monitorování oblasti (prostorový dávkový ekvivalent, směrový dávkový ekvivalent) a pro osobní monitorování (osobní dávkový ekvivalent) Prostorový dávkový ekvivalent H* (10) (ambient dose equivalent) Prostorový dávkový ekvivalent H* (10) se používá k posouzení škodlivých účinků silně pronikavého záření (fotonového, neutronového). Je odvozen pomocí dávkového ekvivalentu v hloubce 10 mm pod povrchem koule ICRU na poloměru mířícím proti částicím homogenního a usměrněného pole záření 3. Tato veličina se vyjadřuje v jednotkách sievert [Sv] Směrový dávkový ekvivalent H (0,07) (directional dose equivalent) Směrový dávkový ekvivalent se používá k charakterizování škodlivých účinků málo pronikavého záření. Tato veličina se vyjadřuje v jednotkách sievert [Sv] Osobní dávkový ekvivalent H p (d) (personal dose equivalent) Veličina byla zavedena pro osobní monitorování jako univerzální jak pro silně, tak pro slabě pronikavé záření. Osobní dávkový ekvivalent H p (d) je dávkový ekvivalent v měkké tkáni pod stanoveným bodem na těle v hloubce d (mm). Pro slabě pronikavé záření (alfa, beta) je doporučená hloubka d = 0,07 mm, pro silně pronikavé záření (fotony, neutrony) 3 Tzn., že měřič (příkonu) dávkového ekvivalentu, jehož detektor má izotropní odezvu a je kalibrován na H*(10), bude měřit H*(10) v libovolném poli daného záření, které je homogenní v rozměrech detektoru. 10

11 je doporučená hloubka d = 10 mm. Používá se také označení osobní dávkový ekvivalent pronikavý H p (10) a osobní dávkový ekvivalent povrchový H p (0,07). Tato veličina se vyjadřuje v jednotkách sievert [Sv] Násobky a díly dozimetrických veličin Jednotkami dané dozimetrické veličiny jsou také jakékoliv její desítkové násobky nebo díly, přičemž se použijí standardní předpony soustavy SI. Doporučené jsou předpony, jejichž exponent je dělitelný třemi. Podle STANAG 2957, Ed. 5 se připouští použití násobku 10-2 (centi) 4, tedy např. csv, csv.h -1 apod Příkonové veličiny Pro měření rychlosti přírůstku (intenzity) dané dozimetrické veličiny jsou definovány příkonové veličiny (např. dávkový příkon, příkon dávkového ekvivalentu apod.). Příkon dozimetrické veličiny V je definován jako její přírůstek dv v časovém intervalu dt: dv V dt Jednotkou SI příkonu dozimetrické veličiny je poměr přírůstku dozimetrické jednotky veličiny V k přírůstku času (např. Sv.s -1 ). Povolenou jednotkou příkonu dozimetrické veličiny je jakýkoli poměr dozimetrické jednotky veličiny V (viz také čl ) a vhodné jednotky času (např. msv.h -1, cgy.h -1, μsv.s -1 apod.) Doporučené veličiny a jednotky pro vojskové dozimetrické přístroje Veličiny resp. jednotky doporučené pro použití ve vojskové praxi jsou uvedeny v tabulce 1. TABULKA 1 Doporučené veličiny a jednotky Veličina Značka Jednotka Použití pro Prostorový dávkový ekvivalent H*(10) Sv (sievert) příkony, násobky a díly viz čl a čl Všechny měřiče úrovně radiace (měřiče příkonu dávkového ekvivalentu záření gama): přenosné, palubní, stacionární, monitorovací systémy, letecké apod. 4 Použití tohoto násobku je dáno požadavkem na zachování kompatibility se staršími typy přístrojů resp. výpočetními systémy, které používaly zastaralou veličinu expozice (resp. její příkon) s jednotkou rentgen [R]. Násobek je dán přibližným přepočtem jednotek pro vojskovou praxi. 11

12 Osobní dávkový ekvivalent H p (10) H p (0,07) Sv (sievert) příkony, násobky a díly viz čl a čl Operativní dozimetry, taktické dozimetry. Osobní dávkový ekvivalent pronikavý pro záření gama, pro beta resp. alfa povrchový. (pokračování) TABULKA 1 Doporučené veličiny a jednotky (dokončení) Veličina Značka Jednotka Použití pro Dávka D Gy (gray) příkony, násobky a díly viz čl a čl Dozimetry (resp. měřiče příkonu), které pracují v podmínkách velmi vysokých příkonů polí fotonů a neutronů, resp. směsných polí. 6.3 Vojskové radiometrické přístroje Přístroje, které se v armádě ve specifických polních podmínkách používají k měření stupně kontaminace způsobené radionuklidy, jsou vojskové radiometrické přístroje (dále radiometrické přístroje nebo přístroje). Pro měření radioaktivní kontaminace v polních podmínkách se zpravidla používají přenosné radiometrické přístroje. V polních laboratořích se pak využívají různé druhy a typy monitorů kontaminace, spektrometrů apod. Ve vojskové praxi se také využívají univerzální přístroje mající funkci jednoduché indikace stupně radioaktivní kontaminace. Vojskové radiometrické přístroje měří (nebo indikují) radioaktivní kontaminaci povrchů osob, bojové techniky, výzbroje a radioaktivní kontaminaci terénu (vč. vegetace), potravin a vody. Naměřené hodnoty slouží k posouzení nutnosti a úplnosti dezaktivace, k posouzení nebezpečí vnitřní kontaminace (internal contamination) zasažených osob a k posouzení radiační nebezpečnosti kontaminované oblasti. 6.4 Veličiny a jednotky radiometrických přístrojů Radiometrické přístroje měří povrchovou, měrnou nebo objemovou kontaminaci způsobenou radionuklidy alfa, beta nebo alfa/beta resp. beta/gama. Definice jednotek používaných pro radiometrické přístroje jsou uvedeny v ČSN IEC

13 6.4.1 Radiometrické veličiny Aktivita (activity) ČOS Aktivita pro určité množství radionuklidu v daném energetickém stavu a daném čase je poměr dn a dt, kde dn je očekávaná hodnota samovolných jaderných přeměn z tohoto energetického stavu za časový interval dt: Jednotkou aktivity je becquerel [Bq]. dn A dt 1 Bq = 1 s Plošná aktivita (surface activity, superficial activity) Plošná aktivita 5 je definována jako poměr aktivity a celkové plochy povrchu vzorku. Tato veličina se vyjadřuje v becquerelech na metr čtvereční [Bq.m -2 ]. Jednotkou plošné aktivity je jakýkoliv poměr becquerelu nebo jeho desítkového násobku nebo dílu k vhodné jednotce plochy. Doporučenou jednotkou používanou v AČR je kbq.cm -2 nebo MBq.cm Objemová aktivita (volumic activity, activity concentration) Objemová aktivita je definována jako podíl aktivity a celkového objemu vzorku. Tato veličina se vyjadřuje v becquerelech na metr krychlový [Bq.m -3 ]. Jednotkou objemové aktivity je jakýkoliv poměr becquerelu nebo jeho desítkového násobku nebo dílu k vhodné jednotce objemu. Pro plyny se obvykle v AČR používají desítkové násobky becquerelu na metr krychlový, pro kapaliny desítkové násobky becquerelu na litr Hmotnostní (měrná) aktivita (specific activity, massic activity) Měrná aktivita je definována jako podíl aktivity a celkové hmotnosti vzorku. Tato veličina se v soustavě SI vyjadřuje v becquerelech na kilogram [Bq. kg -1 ]. Jednotkou měrné aktivity je jakýkoliv poměr becquerelu nebo jeho desítkového násobku nebo dílu k vhodné jednotce hmotnosti. Doporučovanými jednotkami v AČR jsou desítkové násobky becquerelu na gram. 5 Naměřená hodnota plošné aktivity (měřena 1 cm nad povrchem) vztažená na plochu 1 cm 2 představuje ve vojenské terminologii (v souladu s názvoslovnou normou chemického vojska) stupeň radioaktivní kontaminace (contamination level). 13

14 Veličiny indikace radioaktivní kontaminace Při indikaci radioaktivní kontaminace se měří pouze četnost dějů 6, která je určitým způsobem úměrná stupni radioaktivní kontaminace. Indikace slouží zejména k vyhledávání kontaminovaných oblastí. Odezva detektoru při indikaci radioaktivní kontaminace představuje četnost impulzů. V soustavě SI je jednotkou četnosti impulzů impulz za sekundu [s -1 ] (cps). Přípustnou jednotkou pro vojskové použití je také impulz za minutu [min -1 ] (cpm) Násobky a díly radiometrických veličin Jednotkami dané veličiny jsou také jakékoliv její desítkové násobky nebo díly, přičemž se použijí standardní předpony soustavy SI. Doporučené jsou předpony, jejichž exponent je dělitelný třemi, tedy např. MBq, kbq.m -3 apod. 7 Specifické požadavky na vojskové přístroje Standard považuje všeobecné charakteristiky uvedené v platných ČSN EN 60846, ČSN EN a ČSN EN za doporučené pro vojskové dozimetrické a radiometrické přístroje. ČOS tyto požadavky upřesňuje a doplňuje podle specifických potřeb AČR. 7.1 Všeobecné charakteristiky vojskových přístrojů Vojskové přístroje se odlišují od civilních v bodech, které stanovuje tento standard. Při výrobě vojskových přístrojů se musí použít takové součástky a technologie, které zaručí vlastnosti a charakteristiky přístrojů požadované vojenskými standardy Požadavky na dozimetrické přístroje Přenosné přístroje musí být vyrobeny tak, aby byly schopné provozu ve specifických polních podmínkách a umožňovaly obsluhu i v nasazených prostředcích individuální ochrany. Palubní přístroje v pozemní technice musí odolávat podmínkám při jízdě v náročném terénu a při používání zbraňových systémů. Přístroje v letecké technice musí odolávat podmínkám při startu, letu a přistávání. Přístroje musí odpovídat konstrukčně technickým požadavkům stanoveným v tomto ČOS. Vnější provedení přenosných přístrojů musí umožňovat jejich snadné přenášení ve vhodném obalu (brašně) dodávaném s přístrojem. V obalu musí kromě přístroje být všechny doplňky potřebné pro provoz, včetně náhradních zdrojů. Vnější provedení palubních přístrojů musí umožňovat snadné uchycení (zabudování) v bojové technice. K obsluze musí postačovat jedna osoba v libovolném ročním období 6 Četnost dějů způsobených interakcemi radioaktivního záření v detektoru přístroje. Vztah ke stupni kontaminace je dán účinností detektoru pro dané záření a jeho energii a geometrickým uspořádáním měření. 14

15 a v různou denní dobu i při použití prostředků individuální ochrany a to ve volném terénu i v bojové technice. Po zapnutí přístroje se požaduje provedení vnitřního testu, který prokáže jeho provozuschopnost. Chyby zjištěné při testu musí být zřetelným a jednoznačným způsobem indikovány obsluze. Zobrazované údaje musí být zřetelné a čitelné i v místech s intenzivním slunečním svitem a také ve tmě. Přístroje musí zobrazovat změřené údaje digitálně. Naměřený údaj může být doplněn vhodným analogovým zobrazením. Výměna napájecích zdrojů musí být jednoduše proveditelná bez demontáže přístrojů. Přístroje musí být schopny přenášet naměřené údaje do počítače prostřednictvím vhodného standardního rozhraní. Kabel pro přenos dat do počítače musí být součástí soupravy přístroje. Osobní (diagnostický) dozimetr musí umožňovat sčítání dílčích dávek ozáření. Osobní dozimetr musí být konstruován tak, aby ho bylo možno vyhodnotit pouze pomocí vyhodnocovacího přístroje. Osobní dozimetr musí umožňovat mnohonásobné vyhodnocování. Konstrukční řešení osobního dozimetru musí umožňovat nošení v uniformě nebo na uniformě. Vyhodnocovací přístroj osobních dozimetrů musí být schopen vyhodnotit nejméně 100 osobních dozimetrů za hodinu. Doba přípravy vyhodnocovacího přístroje k provozu nesmí přesáhnout 5 minut. Letecké přístroje musí být napájeny z palubního zdroje vrtulníku nebo letounu. Letecké měřiče dávkového příkonu musí zobrazovat hodnoty dávkového příkonu ve výšce 1 m nad povrchem země (měřením dávkového příkonu ve výšce letu s automatickým započtením koeficientu zeslabení záření gama ve vzduchu v závislosti na výšce letu). Detekční blok leteckých měřičů dávkového příkonu musí umožňovat směrový příjem záření gama. Doba dosažení pracovního režimu leteckých měřičů dávkového příkonu nesmí přesáhnout 5 minut od jejich zapnutí. Letecké měřiče musí mít zabudovaný výstup změřených údajů vhodným standardním rozhraním. Konstrukční provedení každého přístroje musí umožňovat snadnou dekontaminaci prostředky zavedenými v AČR Požadavky na radiometrické přístroje Všeobecné charakteristiky radiometrických přístrojů uvedené v platné ČSN EN považuje tento ČOS za doporučené. Požadavky na vojskové přístroje se odlišují od civilních v bodech, které uvádí tento standard. Přenosné přístroje musí být vyrobeny tak, aby byly schopné provozu ve specifických polních podmínkách a umožňovaly obsluhu i v nasazených prostředcích individuální ochrany. Přístroje musí odpovídat konstrukčně technickým požadavkům stanoveným v ČOS. 15

16 Vnější provedení přenosných přístrojů musí umožňovat snadné přenášení ve vhodném obalu (brašně) dodávaném s přístrojem a snadné ukládání v bojové technice. V obalu musí být kromě přístroje všechny doplňky potřebné pro provoz včetně náhradních zdrojů. Výměna napájecích zdrojů přenosných přístrojů musí být jednoduše proveditelná bez demontáže přístroje. Vnější provedení palubních přístrojů musí umožňovat snadné uchycení (zabudování) v bojové technice. K obsluze musí postačovat jedna osoba v libovolném ročním období a v různou denní dobu i při použití prostředků individuální ochrany. Po zapnutí přístroje se požaduje provedení vnitřního testu, který prokáže jeho provozuschopnost. Chyby zjištěné při testu musí být zřetelným a jednoznačným způsobem indikovány obsluze. Zobrazované údaje musí být zřetelné a čitelné i v místech s intenzivním slunečním svitem a také ve tmě. Přístroje musí zobrazovat změřené údaje digitálně. Údaj může být doplněn vhodným analogovým zobrazením. Přístroje musí být schopny přenášet naměřené údaje do počítače prostřednictvím standardního rozhraní. Kabel pro přenos dat do palubního počítače musí být součástí soupravy přístroje. Konstrukční provedení přístrojů musí umožňovat snadnou dekontaminaci prostředky zavedenými v AČR. 7.2 Požadavky na radiační charakteristiky Standard doporučuje pro vojskové přístroje radiační charakteristiky podle platných českých (evropských) technických norem ČSN EN 60846, ČSN EN a ČSN EN Pro vývoj přístrojů ČOS povoluje změnit nebo upřesnit radiační charakteristiky uvedené v českých (evropských) technických normách podle specifických potřeb AČR. 7.3 Specifické požadavky na elektrické charakteristiky Standard doporučuje pro vojskové přístroje elektrické charakteristiky podle platných českých (evropských) technických norem ČSN EN 60846, ČSN EN a ČSN EN Pro vývoj přístrojů ČOS povoluje změnit nebo upřesnit elektrické charakteristiky uvedené v českých (evropských) technických normách podle specifických potřeb AČR. 7.4 Požadavky na odolnost vůči vnějším vlivům Na vojskové přístroje se stanovují přísnější požadavky na mechanickou a klimatickou odolnost, na odrušení a odolnost vůči elektromagnetickým vlivům, než stanovují civilní technické normy. Požadavky na odolnost vůči vnějším vlivům a metody jejich zkoušení stanovují platná vydání ČOS , ČOS a ČOS

17 7.4.1 Požadavky na klimatickou odolnost ČOS Přístroje musí splnit požadavky na klimatickou odolnost podle platného vydání ČOS Podle druhu přístroje a podmínek jeho používání se stanoví klimatické pásmo a vybrané mezní parametry. Pak se určí požadavky a odpovídající metody (čísla) zkoušek. U vojskových přístrojů se požaduje zkoušet minimálně vliv provozní teploty (a teplotního šoku), skladovací teploty, relativní vlhkosti vzduchu a nízkého atmosférického tlaku. Dále se požaduje v případě potřeby zkoušet odolnost vůči pracovním roztokům (například desinfekčním, dezaktivačním a odmořovacím) a pohonným hmotám a mazadlům. Úplný výčet požadavků a metod zkoušek stanoví smlouva mezi dodavatelem (výrobcem) a odběratelem (uživatelem) Požadavky na mechanickou odolnost Přístroje musí vyhovět požadavkům na mechanickou odolnost podle platného vydání ČOS Požadavky a metody zkoušek se stanoví podle druhu přístroje a podmínek jeho používání. Pro přístroje ve vojenské technice se minimálně požadují zkoušky vibrací, zkoušky jednoduchých rázů a rázů SRS (rázy definované ve výše uvedeném ČOS). Podle platného vydání ČOS se také zkouší požadovaná hermetičnost přístrojů. Úplný výčet požadavků a metod zkoušek stanoví smlouva mezi dodavatelem (výrobcem) a odběratelem (uživatelem) Požadavky na elektromagnetické vyzařování Přístroje musí splnit požadavky na elektromagnetické vyzařování podle platného vydání ČOS Požadavky a metody zkoušek se stanoví podle druhu přístroje a podmínek jeho používání. Přístroje provozované v prostředí s citlivou informační resp. komunikační technikou musí splnit požadavky RE 102 a CE 102. Úplný výčet požadavků a metod zkoušek stanoví smlouva mezi dodavatelem (výrobcem) a odběratelem (uživatelem) Požadavky na elektromagnetickou odolnost Přístroje musí splnit požadavky na elektromagnetickou odolnost podle platného vydání ČOS Požadavky a metody zkoušek se stanoví podle druhu přístroje a podmínek jeho používání. V odůvodněných případech musí dozimetrické přístroje splnit požadavky CS 101, CS 114, CS 115, CS 116 a RS 103. Úplný výčet požadavků a metod zkoušek stanoví smlouva mezi dodavatelem (výrobcem) a odběratelem (uživatelem). 7.5 Požadavky na zkoušky V souladu s technickými normami se při výrobě provádí kusové (routine test), typové (type test) a přejímací (acceptance tests) zkoušky. Uživatel vojskových přístrojů může požadovat také doplňkové (supplementary tests) zkoušky ke zjištění doplňkových informací o vojskových přístrojích. Zkoušky odolnosti vůči vnějším vlivům se provádí podle platných vydání ČOS , ČOS a ČOS

18 Obsah a rozsah jednotlivých zkoušek a způsoby ověřování přístrojů vždy stanoví smlouva mezi výrobcem (dodavatelem) a uživatelem (odběratelem). 7.6 Požadavky na dokumentaci Výrobce (dovozce) je povinen zajistit k vojskovým přístrojům průvodní a provozní dokumentaci v českém jazyce. 8 Zavádění přístrojů do armády Vojskové dozimetrické a radiometrické přístroje se do výzbroje AČR zavádí stanovenými postupy. Zavádět se mohou přístroje vyvinuté (vyrobené) v ČR nebo přístroje dovezené ze zahraničí. Přístroje zaváděné do výzbroje AČR musí splnit požadavky vojskových zkoušek. Nově dovážené typy stanovených měřidel podléhají podle zákona o metrologii č. 505/1990 Sb. v platném znění povinnému schvalování typu. Pokud dovezená stanovená měřidla byla vyrobena a uvedena do oběhu v některém ze států dle 7 odst. (3) zákona o metrologii č. 505/1990 Sb. v platném znění, uznávají se výsledky metrologických zjištění provedených v tomto státě, pokud zaručují metrologickou úroveň, jakou vyžaduje právní úprava v České republice, a pokud tyto výsledky jsou k dispozici Českému metrologickému institutu. 9 Používání přístrojů Při používání přístrojů je nutno dodržovat vojenské předpisy a stanovené postupy uvedené v návodech k obsluze. Skladované přístroje se chrání proti korozi a stárnutí podle zásad uvedených v platných vydáních ČOS a ČOS Metrologie vojskových dozimetrických a radiometrických přístrojů Provozování vojskových dozimetrických a radiometrických přístrojů vyžaduje odpovídající metrologické zabezpečení v souladu se zákonem č. 505/1990 Sb. o metrologii v platném znění. V souladu s 3 a 6 odst (1) tohoto zákonu stanovilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve své Vyhl. 345/2002 v platném znění, měřidla k povinnému ověřování a schvalování typu. Metrologické zabezpečení vojskových dozimetrických a radiometrických přístrojů v AČR stanovují: Odborná směrnice náčelníka SL/GŠ AČR k metrologickému zabezpečení č. 01/2001 (č.j /29/ ), kterou doplňuje, - Prozatimní odborná směrnice ředitele ŘeLogZdrP k metrologickému zabezpečení č. 1/2008 (č.j /2006/DP-3818), - Nařízení k provozování měřidel oboru ionizující záření v AČR (č.j / /SMU). 18

19 Ověřování, kalibrace, opravy a v omezeném rozsahu i zkoušení vojskových přístrojů provádí v AČR pověřená vojenská pracoviště. Lhůty ověřování pracovních měřidel stanovených jsou určeny prováděcí vyhláškou ministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb. Pro ověření, kalibrace a zkoušení dozimetrických přístrojů jsou používány v AČR etalony nebo certifikované referenční materiály. Certifikaci referenčních materiálů provádí Český metrologický institut nebo autorizované metrologické středisko. Certifikované referenční materiály používané pro ověřování, kalibrace a zkoušení vojskových dozimetrických a radiometrických přístrojů musí vyhovovat níže uvedeným mezinárodním normám v platném znění: - ISO , - ISO , - ISO 6980, - ISO , - ISO , - ISO , 19

20 Účinnost českého obranného standardu od: 19. listopadu 2008 Opravy: Oprava číslo Účinnost od Opravu zapracoval Datum zapracování Odbor obranné standardizace Ing. Vladimír ČOČEK Vojenský výzkumný ústav, s.p. Brno, Ing. Jaroslav Kareš Poznámka U p o z o r n ě n í : Oznámení o českých obranných standardech jsou uveřejňována měsíčně ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví v oddíle Ostatní oznámení a Věstníku MO. V případě zjištění nesrovnalostí v textu tohoto ČOS zasílejte připomínky na adresu distributora. Vydal Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti Rok vydání: 2008, obsahuje 10 listů Tisk: Ministerstvo obrany ČR Distribuce: Odbor obranné standardizace Úř OSK SOJ, nám. Svobody 471, Praha 6 NEPRODEJNÉ 20