Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Seminář GPS III. ročník AL-KÁIDA. Seminární práce. Jméno a příjmení:

Transkript

1 Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Seminář GPS III. ročník AL-KÁIDA Seminární práce Jméno a příjmení: Vojtěch Tůma Třída: 7. O Datum:

2 Al-Káida 1. Základní informace Al-Káidu lze označit jako militantní teroristickou organizaci, jejímž hlavním cílem je zřízení tzv. chalífátů, což jsou čistě muslimské státy, na území Arabského poloostrova a v dalších zemích Blízkého a Středního Východu. Mezi své úhlavní nepřátele řadí především Spojené státy americké, které viní z drancování arabského ropného bohatství a snahy o dosažení rozhodujícího vlivu v této oblasti. Na seznam jejích nepřátel se dále dostal např. Izrael nebo jiné západní evropské země, především pak Velkou Británii, která výrazně podporuje americké vojenské operace. Když se řekne Al-Káida, všem by se určitě měly vybavit útoky konané 11. září roku 2001, při nichž dvě letadla, která byla unesena právě touto organizací, narazila do budov Světového obchodního centra v New Yorku. 2. Historie Obrázek 1: vlajka Al-Káidy a) Počátky organizace Neví se, kdy přesně byla tato organizace založena, ovšem v drtivé většině případů se objevují odhady, které ukazují na druhou polovinu 80. let minulého století nejčastěji je pak uváděn rok Její kořeny však sahají ještě o pár let zpět, konkrétně do doby, kdy se v Afghánistánu začíná formovat odpor proti sovětské okupaci organizovaný arabskými mudžáhidy (muslimové, kteří jsou angažováni v ideologickém a fyzickém boji), kteří se těšili podpory ze strany USA. Po odchodu sovětských vojsk tak v zemi zůstaly velké skupiny bojovníků, které byly velmi dobře vyzbrojeny a kvalitně vycvičeny v boji. S řadou z těchto mudžáhidů se rozhodl navázat kontakt zámožný podnikatel ve stavebnictví Usáma bin Ládin a nabídl jim místo v nově vznikající ryze islámské organizaci Al-Káida. 2

3 b) Začátek konfliktu s USA Obrat ve vztahu k USA nastává krátce po irácké invazi do sousedního Kuvajtu v roce Saúdská Arábie se obávala přímého střetu s početnější iráckou armádou, bin Ládin proto tehdejšímu králi Fahdovi nabídl pomoc svých mudžáhidů. Monarcha však jeho nabídku odmítl, a místo toho povolil Spojeným státům zřídit na saúdském území vojenské základny, což bin Ládina pochopitelně popudilo. Začal veřejně kritizovat královo rozhodnutí, za což byl nakonec ze země vypovězen a v roce 1992 se uchýlil do exilu v Súdánu. Tam Bin Ládin zpočátku pomáhal vládě pučistického generála Umara al-bašíra, taktéž se spojil s egyptským lékařem Ajmánem Zavahrím, jehož teroristická organizace s názvem Al- Džihád se přetransformovala do jádra Al-Káidy. Poté, co se členové Džihádu neúspěšně pokusili zavraždit vrcholné egyptské politiky, byli ze Súdánu vyhnáni. V květnu 1996 to samé potkalo i bin Ládina, kterému saúdská vláda zrušila státní občanství a zabavila majetek. c) Přesídlení do Afghánistánu Novým útočištěm Al-Káidy se stal Afghánistán. Důvod byl prostý, tato země se po odchodu Sovětů v roce 1989 zmítala v bezvládí, moc postupně přecházela do rukou členů militantního islámského hnutí Tálibán. Pro bin Ládina se tak tento stát, který byl izolován od ostatního světa, a vládli v něm ideologicky spříznění sunnitští islámští fundamentalisté, Obrázek 2: Mapa - rozmístění organizace po světě stal ideálním místem pro zřízení nového hlavního štábu. Bin Ládin zde formuloval hlavní ideologické cíle organizace, jimiž byli zejména očištění islámských zemí od bezvěrců a vyhnání všech zahraničních armád. Otevřeně vyhlásil válku Spojeným státům americkým a jejich spojencům. V roce 1998 pak spolu se Zavahrím a dalšími islámskými vůdci vydal fatvu vybízející muslimy k zabíjení Američanů a jejich spojenců kdykoli a kdekoli. 3

4 3. Organizační struktura Al-Káida je organizovaná velmi promyšleně a efektivně. Základními jednotkami ve struktuře sítě jsou tříčlenné buňky operující takřka po celém světě. Jejich členové znají navzájem pouze sami sebe a svého velitele. Velitelé stojící nad nimi jsou v kontaktu vždy pouze s dalšími třemi buňkami. Tento systém pokračuje až k samotným špičkám a vrcholnému vedení celé organizace. Výhoda této struktury je především v jejím utajení a je opravdu velmi obtížné provést infiltraci zvenčí. Když už se podaří odhalit a dopadnout člena Al-Káidy, většinou může prozradit jen kolegy z buňky a přímého velitele. Není-li dopaden velitel, další stopy mizí. Tento systém se v praxi osvědčil, o čemž svědčí i relativně malá úspěšnost lovu na špičky velení Al-Káidy. Je běžné, že členové uvedených buněk pracují po dlouhou dobu jako tzv. spící agenti, což znamená, že nevyvíjejí žádnou vlastní teroristickou činnost a žijí ve společnosti naprosto skrytě. Teprve v případě potřeby, např. po několika letech je terorista aktivován a provede předem dohodnutou práci. Ke komunikaci používají členové Al-Káidy moderní technologie, domlouvají se i prostřednictvím internetu v zašifrovaných zprávách, jež lze jen stěží rozkódovat. 4. Příklad teroristického útoku Obrázek 3: organizační struktura Al-Káidy Teroristickou akcí, která Usámu bin Ládinovi získala nejvíce pozornosti před 11. zářím, byly útoky na velvyslanectví Spojených státu amerických v Dar es Salaamu (Tanzánie) a Nairobi (Keňa) ze 7. srpna Útoky proběhly symbolicky v den 8. výročí příjezdu amerických vojsk do Saúdské Arábie. Výbuch v Nairobi zabil 213 osob a podle odhadu bylo dalších přibližně 4000 osob zraněno. Výbuch v Dar-es-Salaamu zas tak ničivý nebyl, zabil 12 osob a zranil jich 85. Paradoxem je, že i když byly útoky primárně namířeny na Američany, naprostou většinu zabitých tvořili místní obyvatelé. Vzhledem k nestabilní situaci okolních zemí, jimiž jsou např. Somálsko, Rwanda či Uganda, se Keňa a Tanzánie ukazovaly být vhodným místem pro přípravu a realizaci teroristických útoků. Vymáhání práva v zemích této 4

5 oblasti bylo velmi problematické, působilo zde řada místních zločineckých organizací, hranice byli velmi slabě kontrolovány a existovalo zde napětí mezi místními křesťany a muslimy. To vše pro teroristy vytvořilo velice úrodnou půdu. Al-Káida sledovala americká velvyslanectví a připravovala půdu pro útok. V květnu 1998 jeden z teroristů v Nairobi pronajal dům s garáží, aby bylo kde vyrábět bomby. Další z nich koupil bílý nákladní vůz jako vozidlo pro bombový útok. V červnu 1998 si teroristé pronajali dům asi 6 kilometrů od velvyslanectví v Dar-es-Salaamu. Komponenty pro výrobu bomb byly přepravovány skrytě v pytlích s rýží. V bombě určené pro Nairobi byl použit Trinitrotoluen, dusičnan hliníku a hliníkový prášek. Výbušninu teroristé umístili do dvaceti dřevěných beden a naložili do nákladního vozu. Dne 7. srpna 1998 dopoledne nákladní vůz s výbušninou přijel k zamčené zadní bráně velvyslanectví v Nairobi a zastavil. Z auta vystoupil spolujezdec a žádal strážného, aby otevřel bránu. Se svou žádostí neuspěl. Strážný řekl, že nemá klíč od brány a po nezdařeném pokusu o telefonát začal utíkat pryč od brány. Řidič dvakrát vystřelil z pistole otevřenými dveřmi auta na prchajícího strážného, ale ani jednou netrefil. Spolujezdec, stojící vedle auta, v panice začal házet ruční granáty. Hodil celkem čtyři a začal rychle utíkat od auta. Následně došlo k výbuchu. Budova, která stála těsně vedle velvyslanectví, se zřítila. Budova velvyslanectví sice zůstala stát, ovšem byla značně poškozena. Tato událost vedla k nařízení, které zajišťovalo okamžité zvýšení zabezpečení amerických institucí ve světě. Obrázek 4: trosky budovy velvyslanectví v Nairobi Jako odezvu na útoky prezident Bill Clinton schválil operaci nazvanou Infinite Reach. 20. srpna 1998 Američané zaútočili raketami na cíle v Súdánu a Afghánistánu, z jejich válečných lodí bylo odpáleno více než 70 raket Tomahawk. Podle tvrzení USA došlo ke zničení výcvikových táborů teroristů v Afghánistánu a chemické továrny Al- Shifa poblíž Chartúmu v Súdánu, v níž se údajně měly vyrábět produkty potřebné pro výrobu nervového plynu pro teroristy. Americké velvyslanectví v Nairobi bylo nakonec přesunuto z centra města do jiné oblasti. 5

6 5. Smrt Usámy bin-ládina Posuneme se o několik let dopředu a zaměříme se na jeden z asi nejvýznamnějších momentů v dějinách této organizace, jímž je smrt jejího lídra Usámy bin-ládina. Na stopu tohoto teroristy tajné služby přivedl kurýr Abu Ahmed al-kuwaiti, jehož služeb bin Ládin dlouhodobě využíval, a o kterém se agentům CIA během roku 2007 zmínili vězni držení ve věznici na Guantanámu. V roce 2009 se jim podařilo sledovaného muže vystopovat až do severního Pákistánu. V srpnu roku 2010 je pak kurýr dovedl k samotné rezidenci Bin Ládina, neobyčejně rozlehlému domu o velikosti 279 m 2. Tato rezidence byla rozlohou osmkrát větší nežli okolní domy, avšak neměla telefonní či internetové připojení pevnou linkou. Naopak dům byl dobře zabezpečen: přístup byl chráněn dvěma branami a zdmi o výšce 4 až 5 metrů. Během září 2010 začínala v CIA narůstat jistota, že v domě bydlí právě Bin Ládin. Dne 1. května 2011 oznámil americký prezident Barack Obama v přímém přenosu televizní stanice CNN, že byl bin Ládin zabit při cílené operaci ve svém sídle u Abbottábádu, ležícím v blízkosti pákistánské vojenské akademie, asi sto kilometrů severně od pákistánské metropole Islámábádu. Celá přestřelka v rezidenci trvala 40 minut. Při akci, na které spolupracoval tým zvláštních tajných amerických sil, byl Usáma bin Ládin střelen do hlavy a do hrudi. John Brennan, vrchní poradce prezidenta Spojených států amerických pro oblast terorismu, na tiskové konferenci řekl, že speciální komando, které v Pákistánu zabilo Usámu bin Ládina, nemělo rozkaz ho přímo zabít. Mezi raněnými ani mrtvými nebyl nikdo z útočícího komanda. To tam vysadily čtyři Obrázek 5: bin Ládinovo sídlo v Abbottábádu americké vrtulníky. Bin Ládinovi strážci po nich začali střílet ze střechy, přičemž jeden z vrtulníků spadl. Sám bin-ládin se poté zapojil do přestřelky, při níž byl kromě něj zabit ještě jeden z jeho synů. Američané pak teroristovo tělo, které bylo svrženo do moře, pohřbili v souladu s islámskými tradicemi do 24 hodin od chvíle, kdy skonal. 6

7 6. Ajmán Zavahrí Po smrti Usámy bin Ládina se novým šéfem organizace Al-Káida stal Ajmán Zavahrí, který se narodil 19. června 1951 v Káhiře do rodiny lékařů a učenců. Také on vystudoval v 70. letech medicínu na Káhirské univerzitě a získal diplom z chirurgie. Hlavní ideolog Al-Káidy se pohyboval mezi egyptskými radikály od roku 1966, kdy byl jako patnáctiletý zatčen za členství v zakázaném Muslimském bratrstvu. Jeho členem byl až do roku Tehdy se stal vůdcem organizace Nový džihád, která pravděpodobně stála za atentátem na prezidenta Anvara Sadata a na sklonku tisíciletí, jak již bylo zmíněné, splynula s Al-Káidou. Na počátku 80. let si odseděl tříletý trest za nelegální držení zbraně a od roku 1985 se pohyboval v emigraci. Údajně odjel do Saúdské Arábie a následně do Pákistánu. Poté měl pobývat v Dánsku, Švýcarsku, USA a Súdánu. Za vedení nelegální organizace a přípravu násilných činů a vražd jej egyptský soud v roce 1999 odsoudil v nepřítomnosti k trestu smrti. Interpol na něj téhož roku vydal mezinárodní zatykač a FBI jej zařadila na seznam 22 nejhledanějších teroristů světa. Na jeho hlavu je vypsána odměna 25 miliónů dolarů. 7. Současnost V poslední době o sobě Al-Káida dala nejvíce vědět při útocích na luxusní hotel Radisson Blu v metropoli Bamako v Mali a na kavárnu Capuccino s hotelem Splendid v centru Ouagadougou, metropoli západoafrického státu Burkina Faso. U prvního jmenovaného útoku bylo zadrženo celkem 200 lidí, pokud ale rukojmí uměli recitovat z Koránu, byli propuštěni. Podle malijského armádního velitele útok vedli pouze dva ozbrojenci, kteří hotel, jenž je velmi populární mezi zámožnými cizinci, Obrázek 6: hotel Radisson Blu přepadli krátce po poledni. Obležení si nakonec vyžádalo 27 obětí, odpor nakonec utnuly malijské bezpečnostní síly doplněné o příslušníky francouzských speciálních jednotek, jichž v této africké zemi působí zhruba K útoku se přihlásila pod Al-Káidu spadající islamistická sekta Al-Murabitun. 7

8 Při druhém z útoků konaném v Burkině Faso tři až čtyři islámisté nejprve vtrhli do kavárny Capuccino, v níž se v tu dobu pohybovalo asi 100 lidí, poté dokázali vniknout i do hotelu Splendid. Po několika hodinách příprav zahájily místní jednotky zásah, logisticky je při něm podpořili francouzští vojáci, kteří dorazili ze sousedního Mali. Akce, kterou komplikovala skutečnost, že teroristé nastražili v hotelu výbušniny, skončila po deváté hodině. Bezpečnostní síly osvobodily 150 lidí, z nichž 33 bylo zraněno. Mezi osvobozenými byl mimo jiné burkinafaský ministr veřejných služeb, práce a sociálního zabezpečení. Zemřelo nejméně 29 lidí osmnácti národností. Zabiti byli čtyři teroristé, některé zdroje uvádějí, že dva z nich byly ženy. K útoku se přihlásila Al-Káida v muslimském Maghribu (AQIM), která uvedla, že to byla pomsta Francii a nevěřícímu Západu. 8. Použité zdroje 1) Otevřená encyklopedie Wikipedie [Online] ) Novinky.cz [Online] ) Otevřená encyklopedie Wikipedie [Online] ) Otevřená encyklopedie Wikipedie [Online] %AD_v_Nairobi_a_Dar-es-Salaamu 5) idnes.cz [Online] v-keni-a-tanzanii-f5g-/zahranicni.aspx?c=981110_143703_zahranicni_toy 6) Česká televize [Online] jak-zemrel-bin-ladin 7) idnes.cz [Online] ladina-pohrbili-ho-do-more-pda- /zahranicni.aspx?c=a110502_064024_zahranicni_kop 8) idnes.cz [Online] sidle-bez-telefonu-prozradil-ho-kuryr-1eb- /zahranicni.aspx?c=a110502_105147_zahranicni_ipl 9) Otevřená encyklopedie Wikipedie [Online] ) Novinky.cz [Online] novym-sefem-al-kaidy-je-ajman-zavahri.html 8

9 11) Česká televize [Online] dalsi-utok-al-kaidy-na-hotel-v-africe-v-burkina-fasu-zemrelo-29-lidi 12) Novinky.cz [Online] ) idnes.cz [Online] ) Aktuálně.cz [Online] ) idnes.cz [Online] /zahranicni.aspx?c=a151120_102131_zahranicni_mlb 16) idnes.cz [Online] utoku-vyjimecny-stav-na-10-dni-p68- /zahranicni.aspx?c=a151121_002705_zahranicni_zt 17) Česká televize [Online] utocnici-drzi-v-maliskem-hotelu-170-rukojmich Obrázek 1: vlajka Al-Káidy... 2 Obrázek 2: Mapa - rozmístění organizace po světě... 3 Obrázek 3: organizační struktura Al-Káidy... 4 Obrázek 4: trosky budovy velvyslanectví v Nairobi... 5 Obrázek 5: bin Ládinovo sídlo v Abbottábádu... 6 Obrázek 6: hotel Radisson Blu

10 10