PRÁVNÍ OCHRANA DOMÉN VE VZTAHU K PRÁVŮM NA OZNAČENÍ

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Diplomová práce PRÁVNÍ OCHRANA DOMÉN VE VZTAHU K PRÁVŮM NA OZNAČENÍ Jan Karlec Vedoucí diplomové práce: JUDr. Michal Růžička, CSc. Ústav práva autorského, práv průmyslových a práva soutěžního Datum vypracování práce: duben 2013

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci vypracoval samostatně, všechny použité prameny a literatura byly řádně citovány a práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze dne 14. května 2013 Jan Karlec

3 Poděkování Děkuji panu JUDr. Michalovi Růžičkovi, CSc., za odborné vedení diplomové práce, užitečné a podnětné připomínky a účinnou pomoc při zpracování. V Praze dne 14. května 2013 Jan Karlec

4 Obsah 1 Úvod Doménová jména Internet, IP adresy, doménová jména Struktura a druhy doménových jmen Domény prvního řádu (gtld a cctld) Nové generické domény Organizace a správa doménových jmen UDRP Registrace domén druhého řádu pod doménou.cz Pravidla pro tvorbu doménových jmen a princip first come, first served Volba registrátora a uzavření smlouvy o registraci Vznik, změna, zánik registrace Doménová jména z pohledu práva Doménová jména jako předmět soukromoprávních vztahů Doménové jméno jako nehmotný statek Doménové jméno jako předmět subjektivních práv Doménová jména a nový občanský zákoník Kolize doménových jmen s právy třetích osob Důvody ochrany doménových jmen Další funkce doménových jmen Trh s doménovými jmény Důvody ochrany - shrnutí Doménová jména a ochranné známky Zápis ochranné známky Absolutní zápisné překážky Relativní zápisné překážky

5 6.2 Práva vlastníka ochranné známky Posouzení shodnosti, podobnosti a zaměnitelnosti doménového jména a ochranné známky Limity známkoprávní ochrany Specialita známkoprávní ochrany Teritoriální omezenost známkoprávní ochrany Doménová jména a obchodní firma Ochrana doménového jména prostřednictvím obchodní firmy Označení původu a zeměpisná označení ve vztahu k doménovému jménu Řešení sporů z doménových jmen.cz Soudní ochrana doménových jmen Předběžná opatření Nároky uplatňované v soudních sporech Rozhodčí řízení Doménová jména a nekalá soutěž Závěr Seznam zkratek Seznam literatury a pramenů Resumé

6 1 Úvod Internet se v posledních dvou desetiletích proměnil z původně vojenské a akademické počítačové sítě na komerční prostředí, které je využíváno řadou podnikatelů k podpoře či přímo k provozování svých podnikatelských aktivit. K tomu slouží zejména webové stránky, které mohou obsahovat nejen pouhé informace o jednotlivých podnikatelích a jejich produktech, ale které mohou zároveň sloužit k přímému prodeji zboží, rezervacím, aukcím a dalším komerčním funkcím. Jedním z faktorů, které mohou ovlivnit úspěšnost celé webové prezentace, je i vhodné doménové jméno, jakési zástupné slovní označení či adresa, pomocí kterého lze v síti Internet přistupovat k jednotlivým stránkám. S doménovými jmény se dnes setkáváme zcela běžně nejen ve virtuálním prostředí Internetu, ale i v tištěných médiích, na billboardech a v rádiích. Doménová jména pomáhají spotřebitelům orientovat se na trhu. Podobně jako obchodní firma, mají potenciál přilákat zákazníky správným směrem k držiteli takového jména. Vhodné doménové jméno tak pro podnikatele může představovat cennou konkurenční výhodu. Z hlediska práva je však tato oblast u nás i ve světě z velké části neupravena, a tak nezbývá než na doménová jména aplikovat již zavedené právní instituty. A právě problematice doménových jmen a zvláště pak možnostem jejich ochrany prostřednictvím práv na označení se věnuje tato práce. Smyslem práce není dopodrobna rozebrat veškeré právní aspekty související s doménovými jmény, které jsou v řadě případů často diskutované, ne zcela jasné a leckdy i sporné. Cílem práce je poukázat na možnost ochrany doménových jmen, jako ekonomického statku, který může mít pro svého držitele vysokou hodnotu, a to zejména prostřednictvím ochranných známek, obchodní firmy, označení původu a zeměpisných označení. Postupně se pokusím popsat jednotlivá chráněná označení ve vztahu k doménovým jménům, poukázat na nároky, které je možné z těchto právních institutů uplatnit a uvést možné způsoby, jak doménové spory řešit. Zohledněna přitom bude zejména rozhodovací praxe obecných soudů České republiky, Úřadu průmyslového vlastnictví a Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále také jen Rozhodčí soud ). V závěru práce se pak pokusím zhodnotit vhodnost či 3

7 nevhodnost zmíněných označení k ochraně doménových jmen a poukázat na limity takovéto ochrany. Pro účely vysvětlení principů registrace doménových jmen a řešení sporů z doménových jmen jsem se rozhodl zabývat se především doménovými jmény registrovanými pod národní vrcholnou doménou.cz, neboť se domnívám, že tato doména představuje pro české subjekty zaměřující se na místní trh zcela logickou, očekávanou a nutnou volbu. V práci budou okrajově zmíněny i možnosti využití práva proti nekalé soutěži k ochraně doménových jmen, zejména však opět s ohledem na ochranu doménových jmen prostřednictvím práv na označení. Text práce je dokončen k 28. dubnu

8 2 Doménová jména 2.1 Internet, IP adresy, doménová jména Pro vymezení a pochopení samotného pojmu doménových jmen je nejprve nezbytné uvést určitá specifika Internetu a jeho fungování jakožto prostředí, pro které doménová jména vznikla, a ve kterém plní svoji primární funkci a to funkci adresní. Internet bývá definován jako globální (celosvětová) počítačová síť tvořená množinou dílčích, navzájem propojených sítí. Jednotlivé prvky v této síti využívají pro vzájemnou komunikaci pravidla označovaná jako TCP/IP protokol (Transmission Control Protocol/Internet Protocol). 1 Prvky v síti se navzájem identifikují pomocí tzv. IP adres, které představují celosvětově unikátní číselný kód. IP adresa je 32 bitové číslo, zapisované jako čtveřice navzájem oddělených číslic desítkové soustavy, které mohou nabývat hodnot od 0 do Konkrétní IP adresa určitého prvku pak může vypadat například takto: Adresování pomocí číselných kódů je sice velmi výhodné pro počítače, méně vhodné je však pro člověka. Jen stěží by byli lidé schopni si pamatovat takovéto číselné adresy všech prvků, které navštěvují. Proto vznikla myšlenka vytvořit systém, který by lidem umožňoval jednoduchou adresaci pomocí snadno zapamatovatelných slov a jejich kombinací. Za tímto účelem byl v roce 1983 vyvinut Domain Name System (DNS), česky systém doménových jmen. Ten zajišťuje vzájemný převod číselných IP adres na adresy textové, tedy na doménová jména, 3 která běžný uživatel Internetu a služby WWW 4 zadává do adresního řádku webového prohlížeče, pokud hodlá navštívit určitou webovou prezentaci. Doménové jméno tedy 1 TRAPL, Vojtěch. Právní problematika národních domén. In: JAKL, Ladislav. Uplatňování doménových jmen v rámci podnikatelských aktivit: [sborník příspěvků ke konferenci]. 1. vyd. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2007, s ISBN Toto platí pro IP adresu v rámci protokolu IPv4. V rámci novějšího protokolu IPv6 jsou adresy čísla 128 bitová. IPv6 tedy nabízí možnost adresování daleko většího počtu prvků. 3 GÁLA, Libor, Jan POUR a Zuzana ŠEDIVÁ. Podniková informatika. 2., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009, 496 s. Expert (Grada). ISBN S Aplikační služba World Wide Web (zkráceně též jen Web) je pouze jedna z mnoha služeb v počítačové síti Internet. Tato služba umožňuje uživatelům prohlížení množství navzájem propojených dokumentů, zjednodušeně řečeno, umožňuje uživatelům Internetu navštěvovat webové stránky. 5

9 z technického hlediska představuje unikátní zástupné označení IP adresy, které v prostředí sítě Internet jednoznačně identifikuje jeden konkrétní prvek této sítě. 2.2 Struktura a druhy doménových jmen Vlastní doménové jméno se skládá z několika domén různých úrovní, které se od sebe v zápisu doménového jména oddělují tečkou. Doména představuje v rámci své úrovně unikátní sled znaků splňujících pravidla pro danou úroveň. Jednotlivé úrovně se číslují pozpátku. Poslední část doménového jména je umístěná zcela vpravo a je označována jako doména prvního řádu, doména nejvyšší úrovně či vrcholná doména (TLD - Top Level Domain). Po této doméně následuje doména druhého řádu (SLD - Secondary Level Domain) a domény dalších nižších řádů, někdy též označované jako subdomény. Hierarchicky tak domény vytváří jakýsi doménový strom. 5 V rámci jedné úrovně nemůže existovat více stejných domén, je však možné zaregistrovat například jednu doménu druhého řádu pod více domén prvního řádu. V případě doménového jména prf.cuni.cz je doménou nejvyšší úrovně.cz. Doménou druhé úrovně je.cuni a subdoménou je.prf Domény prvního řádu (gtld a cctld) Z praktických důvodů, došlo k vytvoření několika základních doménových stromů, které rozšířily jmenný prostor, neboť jak je uvedeno výše, v každé úrovni může být jen jedno jméno shodného znění. V současné době se můžeme setkat s dvěma základními skupinami domén první úrovně. První skupina odráží historické aspekty Internetu, kdy Internet pokrýval pouze Severní Ameriku. Vrcholné domény byly pojmenovány podle různých typů společenských organizací, například.museum pro muzea nebo.edu pro vzdělávací organizace. Této skupině se říká generické vrcholné domény (gtld - generic Top Level Domain). Jejich počet se postupně navyšoval z původních 7 na současných 22 generických vrcholných domén. Vnitřně se dále člení na sponzorované (stld) a nesponzorované. Sponzorované domény mají předem vymezený způsob užití a mají stanoveného konkrétního správce neboli sponzora. Registrace doménových jmen pod sponzorovanými doménami by pak měla být 5 O doménách a DNS. CZ.NIC, z. s. p. o. CZ.NIC [online] [cit ]. Dostupné z: 6

10 umožněna jen subjektům z daných odvětví. Například správcem sponzorované domény travel pro odvětví cestování a turismu je Tralliance Registry Management Company, LLC. Sponzorovanými doménami jsou:.aero,.asia,.cat,.coop,.edu,.gov,.jobs,.mil,.mobi,.museum,.post,.tel,.travel a.xxx. Nesponzorovanými doménami jsou:.biz,.com,.info,.int,.name,.net,.org a.pro. 6 Až na výjimky není způsob jejich užití ovlivněn geografickým faktorem. Takovou výjimkou je například doména.gov, jejíž užití je omezeno pouze pro vládní orgány a úřady USA na federální úrovni. Zcela stranou systému generických vrcholných domén stojí neveřejné infrastrukturní domény.root a.arpa vyhrazené pro technické účely. Generická doménová jména lze dále vnitřně členit podle řady dalších kritérií na neomezené, vyhrazené, vymezené, garantované a exkluzivní. 7 Druhá skupina vrcholných domén využívá principu rozdělení na státy světa, přičemž každému státu náleží jeden kořen. Takovéto domény jsou označovány jako národní vrcholné domény (cctld - country code Top Level Domain). Mají podobu dvou znakových zkratek odpovídajících kódům států dle ISO 3166/MA. Česká republika má dle tohoto standardu zkratku CZ, proto i její národní vrcholná doména je.cz. Jedná se však o zcela umělé kritérium, které by sice mělo naznačovat určitou vazbu k danému území, avšak toto není podmínkou. Doménová jména registrovaná pod národní vrcholnou doménou konkrétního státu nemusí odrážet ani státní příslušnost registrujících osob či zemi jejich sídla, ani rozhodné právo či jakékoliv jiné právní nebo faktické vztahy k tomuto státu Nové generické domény Vývoj generických domén směřoval k rozšiřování jejich počtu z původních 7 na současných 22. V rámci tří vln rozšiřování bylo navrženo několik stovek nových generických domén, z nichž bylo nakonec vybráno vždy jen několik. Ke zcela 6 Registry Listing. ICANN. Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. [cit ]. Dostupné z: 7 DISMAN, Marek. Právní úprava domény "EU". Praha: Linde, 2011, 199 s. ISBN S PELIKÁNOVÁ, Radka a Karel ČERMÁK. Právní aspekty doménových jmen. Praha: Linde, 2000, 210 s. ISBN S

11 revolučnímu kroku pak došlo v červnu 2011, kdy představenstvo ICANN 9 po řadě jednání a po letech příprav odhlasovalo možnost vzniku tzv. nových generických domén nejvyšší úrovně (new gtld). Tímto se otevřela cesta pro registraci kvazi" neomezeného množství nových vrcholných domén. V tomto systému je totiž možné za splnění registračních podmínek registrovat jako domény první úrovně například kmen obchodní firmy (.skanska ), geografická označení (.prg ) či obecná označení (.beer ). Prvním dnem pro podávání přihlášek těchto nových doménových jmen byl stanoven 12. leden 2012 a lhůta pro podání přihlášky činila 90 dnů. Registrační poplatek byl vymezen na USD s ročním udržovacím poplatkem ve výši USD. 10 Jedná se o částky podstatně vyšší, než kolik stojí registrace pod stávajícími generickými doménami nebo národními doménami. Pro srovnání, registrovat doménové jméno pod stávající generickou doménou.com stojí okolo 200 Kč s DPH, v závislosti na zvoleném registrátorovi. 11 Dle statistiky ICANN bylo ve lhůtě podáno celkem 1912 přihlášek. 12 Ačkoliv se původně předpokládalo, že by ke spuštění prvních takovýchto domén mohlo dojít již ke konci roku 2012, v současné době se odhaduje začátek jejich provozu na druhé čtvrtletí roku Organizace a správa doménových jmen Internet je specifickým prostředím různě propojených počítačových sítí a jednotlivých počítačů, které jsou na sobě technicky i organizačně nezávislé. Globálnost a nezávislost této sítě prakticky vylučuje jakoukoliv centrální správu či 9 ICAAN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers) je nestátní organizace mající za úkol koordinaci v oblasti IP adres a doménových jmen. Blíže o ní je pojednáno v kapitole PELIKÁNOVÁ, Radka. Ekonomické, právní a technické aspekty doménových jmen v globální perspektivě. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2012, 245 s. Monografie (Key Publishing). ISBN S Aktuální ceník domén. ACTIVE 24, s.r.o. Domény.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 12 Program Statistics. ICANN. ICANN - New Generic Top-Level domains [online]. 2013, [cit ]. Dostupné z: Seznam nových domén lze nalézt na: 13 MALIŠ, Petr. Začal proces přidělování nových. TLD domén správcům. Právo IT [online] [cit ]. Dostupné z: 8

12 centrálního provozovatele Internetu, natož pak správu veřejnou. Přesto je k zabezpečení efektivního fungování a kompatibility jednotlivých částí nezbytná určitá spolupráce na centrální úrovni. Přidělování IP adres a správa doménových jmen jsou jednou z takových oblastí, které si vyžádaly spolupráci na vyšší úrovni. Správu zajišťují zejména nestátní, soukromé instituce. 14 Hlavním koordinátorem v oblasti přidělování doménových jmen a IP adres je dnes organizace ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers). Jedná se o nestátní neziskovou organizaci, založenou 18. září 1998 podle kalifornského práva, se sídlem v Marina del Ray v Kalifornii. 15 Hlavní cíle a organizační strukturu vymezují podrobně stanovy ICAAN. Podle nich je hlavním posláním organizace koordinace systému jedinečných identifikátorů na Internetu a zajištění stability a bezpečnosti jeho fungování. 16 V čele ICANN stojí představenstvo, které má 21 členů. ICANN plní funkci zastřešující organizace, samotnou správu a registraci doménových jmen provádí odlišné subjekty, na které byla tato pravomoc přenesena. Svoji koordinační činnost ICANN realizuje zejména prostřednictvím smluvních instrumentů. 17 Organizaci a správou vrcholných domén pak vykonávají jednotliví správci generických domén (akreditovaní registrátoři) a správci jednotlivých národních domén. Ti mají možnost výkon svých funkcí částečně či zcela delegovat na tzv. registrační zprostředkovatele. Činnost národních správců je dále koordinována na územním principu pěti oblastními registrátory, kteří provozují regionální internetové registry pro své členy. Správcem vrcholné národní domény.cz je zájmové sdružení 14 PELIKÁNOVÁ, Radka. Ekonomické, právní a technické aspekty doménových jmen v globální perspektivě. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2012, 245 s. Monografie (Key Publishing). ISBN S Do roku 1998 vykonávala správu doménových jmen americké instituce IANA (Internet Assigned Numbers Authority) na základě dohody s vládou USA. IANA je dnes součástí ICANN. 16 ICANN. BYLAWS FOR INTERNET CORPORATION FOR ASSIGNED NAMES AND NUMBERS, A California Nonprofit Public-Benefit Corporation. [online] [cit ]. Dostupné z: 17 Blíže o jednotlivých dohodách, které ICANN uzavírá se správci a akreditovanými registrátory v: PELIKÁNOVÁ, Radka. Ekonomické, právní a technické aspekty doménových jmen v globální perspektivě. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2012, 245 s. Monografie (Key Publishing). ISBN S

13 právnických osob CZ.NIC, z. s. p. o., blíže popsané v kapitole 3. Oblastním registrátorem pro Evropu, Blízký východ a centrální Asii je nezisková organizace Réseaux IP Européens Network Coordination Centre UDRP V roce 1999 přijal ICANN na základě doporučení Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) jeden z nejzásadnějších dokumentů pro řešení sporů z doménových jmen a to Jednotná pravidla (UDRP - The Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy). Jedná se o speciální systém alternativního řešení sporů pomocí jednotných pravidel u pověřených rozhodčích orgánů. UDRP se v současné době může uplatnit ve všech doménových sporech týkajících se původních generických domén a některých národních domén. 18 ICANN ve smlouvě s akreditovanými registrátory zavazuje registrátory, aby začlenili UDRP do smluv s konečnými uživateli. Přihlašovatel doménového jména tak uzavírá smlouvu s registrátorem, jejímž obsahem je mimo jiné i podřízení se UDRP. Jádrem UDRP jsou ustanovení článku 4, která stanoví, v jakých případech je nutné podřídit se řízení dle jednotných pravidel. Je tomu tak v situacích, kdy (1) doménové jméno je shodné či podobné s ochrannou známkou, ke které má žalobce práva, (2) držitel nemá žádná práva k doménovému jménu a (3) jméno bylo registrováno ve zlé víře. 19 K rozhodování sporů jsou příslušná pouze akreditovaná rozhodčí centra. Ta jsou v současné době čtyři. Nejstarším centrem je World Intellectual property Organization Arbitration and Mediation Center (WIPO Center) v Ženevě, které se v poslední době zabývalo i spory ohledně nových generických doménových jmen. V Asii sídlí Asian Domain Name Dispute Resolution Center (ANDRC) s kancelářemi v Hong Kongu, Pekingu, Kuala Lumpur a Soulu. Dalším centrem je National Arbitration Forum (NAF) ve městě Minneapolis. Nejmladším z center je pak Arbitration Center for Internet 18 K se jedna o 72 národních domén, jejichž správci přijali pravidla URDP. Domain Name Dispute Resolution Service for country code top level domains (cctlds). WIPO: Arbitration and Mediation Center. [online] [cit ]. Dostupné z: 19 ICANN. Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy. [online] [cit ]. Dostupné z: 10

14 působící při Rozhodčím soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky v Praze. Procesní úpravu řešení sporů představují Jednotné zásady řešení sporů (RUDRP - Rules for Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy). Jednotlivá centra pak vydávají svá doplňková pravidla řešení sporů List of Approved Dispute Resolution Service Providers. ICANN. Internet Corporation for Assigned Names and Numbers. [online] [cit ]. Dostupné z: 11

15 3 Registrace domén druhého řádu pod doménou.cz Správcem národní vrcholné domény.cz (cctld.cz) je zájmové sdružení právnických osob CZ.NIC., z. s. p. o. Sdružení bylo založeno 21. května 1998 předními poskytovateli internetových služeb v České republice za účelem správy národní vrcholné domény.cz, k čemuž bylo sdružení i v souladu s pravidly ICANN pověřeno. Základními statusovými dokumenty jsou stanovy a zakladatelská smlouva. Sdružení v rámci své podnikatelské činnosti dle článku 4.2 stanov vytváří pravidla registrace domén pod národní vrcholnou doménou.cz, tato pravidla dále aktualizuje a vytváří mechanismy pro zabezpečení jejich fungování. Sdružení dále zajišťuje registraci pod národní vrcholnou doménou.cz, zajišťuje provoz jmenných serverů pro národní vrcholnou doménu.cz a zastupuje národní vrcholnou doménu.cz při koordinaci národních a regionálních registrářů a standardizačních institucí. 21 Pravidla registrace doménových jmen v cctld.cz (dále jen Pravidla) určují zejména základní postup při registraci, vznik, změny a zánik registrace, pravidla pro tvorbu jmen, odpovědnost sdružení a další. Působnost sdružení CZ.NIC jako správce byla rovněž v roce 2006 uznána v Memorandu Ministerstva informatiky České republiky a opětovně potvrzena Memorandem Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky z června roku V současné době má sdružení 109 členů Pravidla pro tvorbu doménových jmen a princip first come, first served Zájemce o registraci musí v prvé řadě zvolit způsobilé jméno. Dle článku 10 Pravidel může doménové jméno obsahovat pouze znaky z anglické abecedy [a-z] a číslovky [0-9], nesmí začínat ani končit znakem -. Rovněž nesmí obsahovat ani dva 21 CZ.NIC, z. s. p. o. Stanovy zájmového sdružení právnických osob CZ.NIC. [online] cit ]. Dostupné z: Čl Srov. Memorandum s Ministerstvem informatiky České republiky ze dne Dostupné z: A Memorandum s Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky ze dne Dostupné z: 23 Stav k 23. dubnu

16 znaky - za sebou. Celková délka jména pak nesmí přesáhnout 63 znaků. Pravidla tedy doposud neumožňují jeden z nových trendů v oblasti doménových jmen, kterým je používání národních znaků, v našem případě diakritiky nad písmeny. Podpora národních znaků se nazývá IDN (Internationalized Domain Name). Ve světě se tak můžeme setkat například s doménami typu bücher.de, доменные-имена.com či. ir.ای Sdružení CZ.NIC opakovaně deklarovalo, že otázku implementace ران. سم پاد.وب diakritiky nechává zcela na rozhodnutí lokální internetové komunity a v případě zájmu je připraveno ji zavést. 24 Dále by měl přihlašovatel ověřit, zda je požadované doménové jméno volné, tedy jestli jej již nezaregistroval někdo jiný. Tuto skutečnost lze zjistit například pomocí služby Vyhledávání v registru, která je provozována na webových stránkách sdružení CZ.NIC. Při registraci domén se uplatňuje princip přednosti "first com, first served", tedy jméno je zaregistrováno tomu, kdo o něj jako první požádá, respektive zaplatí registrační poplatek. Tento princip je ve světě zcela běžný, avšak bývá často kritizován jako nedostatečný, neboť nebere v úvahu oprávněné zájmy třetích stran a umožňuje tak kolize doménových jmen s právy třetích osob. K částečnému prolomení tohoto principu došlo v případě přihlašování doménových jmen pod národní vrcholnou doménou.eu, 25 kdy bylo přihlašování rozděleno do dvou časových období, na Sunrise period a Landrush period. V rámci prvního období pak bylo k přihlášení doménového jména nezbytné prokázat přednostní práva k požadovanému doménovému jménu. V druhém období pak bylo za stanovených podmínek umožněno přihlašovat doménová jména širší veřejnosti CZ.NIC, z. s. p. o. Koncepce sdružení CZ.NIC pro období [online] [cit ].Dostupné z: S Doména.eu je doména nejvyšší úrovně patřící mezi národní vrcholné domény.právní úprava této domény se nachází v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 733/2002 ze dne 22. dubna 2002 a nařízení Komise (ES) č. 874/2004 ze dne 28. dubna RABAN, Přemysl a Marie MORAVCOVÁ..eu domain name. Vyd. 1. Praha: Beck, 2006, XVIII, 448 s. ISBN S

17 3.2 Volba registrátora a uzavření smlouvy o registraci Původně správu i registraci doménových jmen provádělo samo sdružení CZ.NIC, a to až do roku 2002, kdy došlo k přechodu na decentralizovanou správu. Správa a registrace jsou nyní oddělené a registraci doménových jmen pod národní vrcholnou doménou.cz provádí tzv. pověření registrátoři, kteří uzavírají se sdružením CZ.NIC smlouvu o spolupráci při registraci domén. Na základě této smlouvy je registrátor oprávněn přistupovat do Centrálního registru doménových jmen, zadávat do něj požadavky a zabezpečovat správu pro koncové uživatele. Zejména je tedy oprávněn registrovat doménová jména a prodlužovat jejich registrace. Jedná se o obvyklý model, se kterým se můžeme setkat u většiny vrcholných domén. Registrátorem může být za splnění dalších podmínek stanovených Obchodními podmínkami sdružení CZ.NIC pouze právnická osoba, která (1) má sídlo v členském státu Evropské unie, (2) nebo sídlí v členském státě Evropského hospodářského prostoru či členském státě Evropského sdružení volného obchodu, (3) nebo je akreditovaným registrátorem ICAAN. Seznam registrátorů s rozsahem jimi poskytovaných služeb je opět uveden na webových stránkách sdružení CZ.NIC. Žadatel o registraci tedy uzavírá smlouvu s pověřeným registrátorem. Český právní řád smlouvu o registraci jako samostatný smluvní typ neupravuje, proto je třeba na tyto smlouvy nahlížet jako na inominátní smlouvy dle 51 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále také jen občanský zákoník), či 269 odst. 2 zákona č.513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále také jen obchodní zákoník ) v závislosti na tom, zda bude na straně žadatele vystupovat nepodnikatelský či podnikatelský subjekt. Zpravidla pak půjde o tzv. adhezní smlouvu. 27 Základní povinností registrátora ze smlouvy o registraci je zajištění registrace a správy doménového jména. Základní povinností žadatele ze smlouvy je úhrada registračního poplatku. Výše úhrady za registraci je dle článku 9 Pravidel ponechána na dohodě registrátora s žadatelem. Cena se obvykle pohybuje mezi 150,- až 250,- Kč bez DPH za rok Adhezní smlouva je taková smlouva, kde akceptant zpravidla může buď pouze přijmout, nebo odmítnout návrh smlouvy zpracovaný druhou stranou, bez možnosti ovlivnit obsah této smlouvy. 28 Srov. ceníky uvedené například na a Ceny jsou zachyceny ke dni

18 Bez ohledu na zvoleného registrátora musí každý žadatel o registraci doménového jména vyjádřit jedním z předepsaných způsobů souhlas s Pravidly. 3.3 Vznik, změna, zánik registrace Dle článku 2.6 Pravidel je doménové jméno možné registrovat pouze na celé násobky roku, počínaje dnem registrace, nejvýše však na deset let. Za den registrace se považuje den, kdy bylo doménové jméno zaneseno do centrální evidence. Sdružení CZ.NIC zaregistruje doménové jméno pokud jsou splněny podmínky článku 2.8 Pravidel. Mimo jiné jde o následující požadavky: řádná žádost o registraci, souhlas žadatele s Pravidly, způsobilé doménové jméno a uhrazení registračního poplatku. Subjekt, kterému bylo registrováno doménové jméno, pak Pravidla označují jako držitele. Při registraci nedochází k průzkumu, zda registrované doménové jméno nebude zasahovat do práv třetích osob. Držitel doménového jména však žádostí o registraci potvrzuje, že vyvinul veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě považovat, aby zjistil, zda registrací k takovému zásahu či porušení právních předpisů nedojde. 29 Dle článku 13.6 Pravidel, pak sdružení CZ.NIC nenese za registraci a užívání, včetně možných zásahů do práv třetích osob, odpovědnost. Registrace zaniká uplynutím 60 denní ochranné lhůty, která počíná běžet ode dne expirace. To je den následující po posledním dni lhůty, na kterou bylo doménové jméno registrováno. Před expirací a v ochranné lhůtě je možné registraci prostřednictvím registrátora prodlužovat a to i opakovaně. Prodloužení je, stejně jako registrace, možné opět jen na celé násobky roku a maximálně na deset let. Před uplynutím ochranné lhůty může být registrace zrušena sdružením CZ.NIC v případech, kdy tak stanoví Pravidla. A to zejména, bylo-li doménové jméno zapsáno v rozporu s pravidly pro tvorbu doménových jmen nebo na žádost držitele, podanou prostřednictvím registrátora. Sdružení CZ.NIC registraci rovněž zruší dle článku 16.3 Pravidel v případech, kdy tak stanoví vykonatelné soudní nebo správní rozhodnutí nebo 29 CZ.NIC, z. s. p. o. Pravidla registrace doménových jmen v cctld. cz. [online] [cit ]. Dostupné z: Čl

19 rozhodnutí rozhodce či rozhodčího soudu. Pro tyto případy Pravidla předvídají i možnost převodu doménového jména, o kterém bude dále pojednáno v kapitole Zvláštním případem registrace je tzv. speciální registrace doménového jména, kterou nabízí někteří pověření registrátoři. Tato služba není upravena Pravidly. Jde o jakousi předběžnou registraci expirujících doménových jmen v ochranné lhůtě, která zpravidla podléhá vyšší úhradě než běžná registrace. Nedojde-li v ochranné lhůtě k prodloužení registrace držitelem doménového jména, registrace zanikne a registrátor se pokusí přednostně a v co nekratší době zaregistrovat doménové jméno pro toho, kdo si jej u něj prostřednictvím speciální registrace předregistroval. Za tímto účelem zveřejňují někteří registrátoři seznamy aktuálně uvolňovaných doménových jmen. 30 Pravidla rovněž upravují smluvní převod doménového jména, tedy změnu v osobě držitele. Ta je možná pouze na pokyn registrátora, který k tomu obdrží žádost od současného držitele a budoucího držitele. Budoucí držitel musí rovněž předepsaným způsobem vyjádřit souhlas s aktuálním zněním Pravidel Uvolňované domény. ZONER SOFTWARE, a.s. RegZone.cz: Doména registrace domén [online]. [cit ]. Dostupné z: 31 CZ.NIC, z. s. p. o. Pravidla registrace doménových jmen v cctld. cz. [online] [cit ]. Dostupné z: Čl

20 4 Doménová jména z pohledu práva Problematika doménových jmen a právních vztahů s nimi souvisejících není ve většině právních řádů nikterak komplexně upravena. 32 Významnou měrou k tomu přispívá i fakt, že značnou část úpravy právních vztahů v této oblasti tvoří masa pravidel nestátního původu, vydávaná příslušnými nestátními institucemi - správci domén. Takováto pravidla jsou ve vztahu k národním právním řádům v poměru komplementarity a mohou se pohybovat pouze v prostoru vymezeném kogentními zákonnými normami. Jejich smyslem je autonomní úprava na základě smluvních ujednání stran. Obecně se tento typ úpravy nazývá jako soft law. 33 Ucelenou právní úpravu doménových jmen v současné době neobsahuje ani právní řád České republiky a rovněž neobsahuje ani jakoukoliv definici pojmu doménové jméno. Vzhledem k absenci právní úpravy je tedy nutné na doménová jména a jejich ochranu aplikovat obecné právní instituty. Výklad pojmu z právního hlediska je tak utvářen právní teorií a praxí (zejména rozhodnutími obecných soudů České republiky a rozhodčího soudu). Ty se shodují na tom, že tato problematika spadá do soukromoprávní oblasti, neboť veškerá práva a povinnosti k doménovým jménům vznikající jsou založeny na smluvním základě. 4.1 Doménová jména jako předmět soukromoprávních vztahů. Základním předpisem soukromého práva je občanský zákoník, který v 118 odst. 1 říká: Předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty. 34 Legální definici pojmu věc dnes účinný občanský zákoník nepodává, pouze se v 119 odst. 1 omezuje na dělení věci na movité a nemovité a v odst. 2 téhož paragrafu 32 Výjimku představuje finský zákon o doménových jménech (Domain Name Act) a americký zákon na ochranu spotřebitele proti cybersquattingu (Anticybersqauttting Consumer Protection Act). 33 PELIKÁNOVÁ, Radka a Karel ČERMÁK. Právní aspekty doménových jmen. Praha: Linde, 2000, 210 s. ISBN S odst. 1 zákona č. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,ve znění pozdějších předpisů. Odstavec 2 téhož paragrafu pak dále dodává, že předmětem občanskoprávních vztahů mohou být i byty a nebytové prostory. Z povahy doménových jmen je však zřejmé, že o byt ani nebytový prostor nepůjde. 17

21 definuje nemovitosti jako pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. 35 Pojem věcí v právním smyslu je tak tradičně vykládán shodně právní praxí i teorií jako hmotné předměty (res corporalis) vnějšího světa za předpokladu, že jsou ovladatelné a slouží potřebám lidí. Za těchto podmínek jsou pak dále za věci považovány i ovladatelné přírodní zdroje, resp. energie (např. tepelná, vodní a elektrická). 36 Ačkoliv se vyskytují názory, že doménové jméno fyzicky existuje jako elektromagnetický záznam na pevném disku DNS serveru, převládající názor, se kterým se rovněž ztotožňuji, je takový, že doménové jméno nemá povahu věci ve smyslu ustanovení 119 odst. 1 občanského zákoníku, jelikož postrádá hmotnou podstatu. 37 Jako další možnost se jeví uvažovat o doménovém jménu jako o právu. S doménovými jmény souvisí řada právních vztahů a z nich vyplývajících práv a povinností. Půjde zejména o vztahy založené registrací doménového jména či právní vztahy související s jejich užíváním a ochranou. Chápeme-li však doménové jméno jako určitý typ zástupného označení či adresu, nezbude než konstatovat, že doménová jména jsou předmětem těchto právních vztahů, nikoliv jejich obsahem, tedy právem či povinností. Je tedy nutno odlišovat doménové jméno od práv k doménovému jménu, která mohou být samostatným předmětem občanskoprávních vztahů. Mezi odbornou veřejností se však minoritně vyskytují i názory, že doménové jméno představuje "smluvní nárok jeho majitele na zřízení a vedení zápisu tohoto doménového jména v databázi registrátora...". 38 V takovém případě by pak doménové jméno mohlo být chápáno jako právo. Jako poslední možnost se tedy jeví podřazení doménových jmen do skupiny předmětů, které občanský zákoník označuje jako jiné majetkové hodnoty. Stejně jako u pojmu věc, i zde občanský zákoník neposkytuje legální definici tohoto pojmu. Právní zákona č. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,ve znění pozdějších předpisů. 36 ŠVESTKA, Jiří. Občanský zákoník: komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xxi, 1373 s. Velké komentáře. ISBN S Srov. MALIŠ, Petr. Právní povaha doménových jmen - I. díl. In: [online] [cit ]. Dostupné z: PELIKÁNOVÁ, Radka a Karel ČERMÁK. Právní aspekty doménových jmen. Praha: Linde, 2000, 210 s. ISBN S FRIMMEL, Martin. Elektronický obchod: právní úprava. 1. vyd. Praha: Prospektrum, 2002, 321 s. ISBN S

22 teorií je tato zbytková kategorie vykládána jako majetkové hodnoty, za předpokladu, že nejsou věcí ani právem, neboli jako hodnoty ocenitelné v penězích. Mezi jiné majetkové hodnoty bývá řazeno například know how či obchodní firma. Doménová jména nepochybně majetkovou hodnotu mají, o čemž svědčí i existence doménových trhů a aukcí. 39 Uvedené podmínky dle mého názoru doménové jméno splňuje a může být tedy považováno za jinou majetkovou hodnotou ve smyslu ustanovení 118 občanského zákoníku. Tento názor ostatně prezentoval i Nejvyšší soud České republiky, který konstatoval, že doménové jméno je třeba považovat za jinou majetkovou hodnotu a současně, že se nejedná o věc v právním smyslu ani pouhé subjektivní právo Doménové jméno jako nehmotný statek Na doménové jméno by mohlo být rovněž nahlíženo jako na nehmotný statek. Za nehmotné statky právní doktrína obvykle označuje takové statky, které jsou vytvořeny konkrétním duševním obsahem a které mohou být předmětem společenských vztahů bez ohledu na své vyjádření v hmotné podobě. 41 Nehmotné statky jsou zvláštním předmětem právních vztahů, od věcí se odlišují tím, že postrádají hmotnou povahu, ačkoliv často v hmotné podobě vyjádřeny být musí. Od subjektivního práva se pak liší tím, že je jeho předmětem. 42 Často diskutovaným problémem v případě podřazení doménových jmen do této kategorie je naplnění jednoho z pojmových znaků nehmotných statků, kterým je tzv. potencionální ubiquita. To je schopnost nehmotného statku být kdykoliv a na jakémkoliv místě vnímán a užíván neomezeným počtem subjektů, aniž by tím byla dotčena jeho podstata nebo funkce. 43 Tím se nehmotné statky mimo jiné liší od statků 39 O ekonomických aspektech, úplatných převodech doménových jmen a oceňování pojednává blíže kapitola Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne Sp. zn.: 5 Tdo 45/ KNAP, Karel, Michal RŮŽIČKA, Milena OPLTOVÁ a Jan KŘÍŽ. Práva k nehmotným statkům. 1. vyd. Praha: Codex, 1994, 245 s. ISBN S HENDRYCH, Dušan, Miroslav BĚLINA, Josef FIALA, Pavel ŠÁMAL, Ivana ŠTENGLOVÁ a Pavel ŠTURMA. Právnický slovník. 3. podstatně rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, 1459 s. ISBN S KNAP, Karel, Michal RŮŽIČKA, Milena OPLTOVÁ a Jan KŘÍŽ. Práva k nehmotným statkům. 1. vyd. Praha: Codex, 1994, 245 s. ISBN S

23 hmotných. Někteří autoři se přiklánějí k názoru, že touto vlastností doménová jména neoplývají. Přestože registrovaná doménová jména mohou být vnímána na kterémkoliv místě a v jakémkoliv čase, užívány však mohou být pouze osobou, která jméno zaregistrovala. 44 Opačný názor zastává například Š. Valent, který vychází z primárního účelu doménových jmen, kterými je identifikace a adresace v prostředí Internetu. Doménová jména jsou tak předurčena k tomu, aby je vnímalo a užívalo k adresování neomezené množství lidí. Již samotné zadání adresy autor považuje za užití doménového jména, a proto je možné doménová jména zařadit do kategorie nehmotných statků, byť se nedá říci, že již registrací vznikají práva srovnatelná s právem autorským či právy k ochranné známce. 45 Pro nehmotné statky je rovněž charakteristické, že jsou chráněny systémem zvláštních práv, například právem autorským a právy souvisejícími, právy průmyslového vlastnictví či osobnostními právy. 46 Absolutní povaha těchto práv pak vždy vyplývá ze zvláštního právního předpisu. K doménovým jménům však právní řád nezakotvuje žádnou zvláštní právní úpravu obsahující jejich pojmové znaky. Mohlo by tedy jít o nechráněné nehmotné statky. 4.3 Doménové jméno jako předmět subjektivních práv Subjektivním právem (oprávněním) rozumíme míru možného a dovoleného chování subjektu práva chovat se způsobem objektivním právem nezakázaným. 47 Podle své povahy se subjektivní práva tradičně člení na práva absolutní a relativní. Pro práva absolutní je charakteristické, že tato práva působí vůči všem (erga omnes), ostatní subjekty mají povinnost zdržet se zásahů do těchto práv. Oproti tomu relativní práva 44 PELIKÁNOVÁ, Radka a Karel ČERMÁK. Právní aspekty doménových jmen. Praha: Linde, 2000, 210 s. ISBN S VALENT, Štefan. Generické doménové mená a doménové spory. Revue pro právo a technologie , roč. 2011, č. 3. ISSN Dostupné z: 46 HENDRYCH, Dušan, Miroslav BĚLINA, Josef FIALA, Pavel ŠÁMAL, Ivana ŠTENGLOVÁ a Pavel ŠTURMA. Právnický slovník. 3. podstatně rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, 1459 s. ISBN S GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 5., upr. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, 308 s. ISBN S

24 působí pouze mezi stranami (inter partes). 48 Mezi absolutní práva jsou řazena práva věcná, práva k nehmotným statkům, právo na ochranu osobnosti a právo na nabytí zděděného majetku. Domnívám se, že doménová jména, jako jiné majetkové hodnoty ve smyslu ustanovení 118 odst. 1 občanského zákoníku, nejsou předmětem žádných specifických subjektivních práv, s výjimkou práv závazkových. Veškerá práva k doménovým jménům vyplývají ze závazkového vztahu mezi žadatelem o registraci a registrátorem. Tento vztah ve většině případů stojí na smluvním základě, 49 který je blíže popsán v kapitole 3.2. Stranám z tohoto vztahu plynou určitá práva a povinnosti, ty však působí pouze mezi stranami, nikoliv vůči všem. Dle mého názoru nezakládá český právní řád žádná absolutní práva k doménovým jménům a to ani právo vlastnické, jako nejtypičtější věcné právo. Vlastnické právo je tradičně chápáno jako neomezené právní panství nad věcí. Vzhledem k výše uvedenému užšímu pojetí věci v právním smyslu tedy doménová jména nemohou být předmětem vlastnictví. K ochraně doménových jmen tak nelze použít zákonných prostředků, které náš právní řád poskytuje k ochraně vlastnictví. Doménová jména tak nelze například ani spoluvlastnit, prodat, zastavit či na ně vést výkon rozhodnutí. 50 Ve společnosti se lze často setkat s užíváním pojmu vlastník doménového jména. Takovéto spojení je však z výše uvedených důvodů terminologicky nesprávné a zavádějící a je třeba tento pojem vykládat s ohledem na projev vůle smluvních stran. 51 V této práci je proto pro subjekt, kterému bylo doménové jméno zaregistrováno, používáno označení držitel. Ani tento pojem však není juristicky zcela správný, neboť doménová jména nejsou způsobilým předmětem držby dle ustanovení 129 občanského zákoníku. Způsobilým předmětem držby však mohou být práva umožňující trvalý či opětovný výkon a tak by předmětem držby mohla být práva k doménovým jménům, byť jsou časově omezena na dobu registrace. Tu však lze opětovaně 48 Tamtéž, s DISMAN, Marek. Právní úprava domény "EU". Praha: Linde, 2011, 199 s. ISBN S PELIKÁNOVÁ, Radka a Karel ČERMÁK. Právní aspekty doménových jmen. Praha: Linde, 2000, 210 s. ISBN S Tamtéž s

25 prodlužovat. Označení držitel jsem zvolil zejména s ohledem na to, že jej používají Pravidla sdruženi CZ.NIC a pojem je tak již zažitý. 4.4 Doménová jména a nový občanský zákoník Přetrvávající nejasnosti o právní povaze doménových jmen by měl vyjasnit nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 52 ), a to i přesto, že ani tento zákon neobsahuje zvláštní úpravu či alespoň legální definici doménových jmen. Nový občanský zákoník upouští od členění předmětů soukromoprávních vztahů na věci, práva a jiné majetkové hodnoty, tak jak tomu je v současně účinném občanském zákoníku z roku Namísto toho nový zákoník vychází z tzv. širšího pojetí věci v právním smyslu. Věc je nově definována jako vše co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. 53 Této definici doménové jméno jistě vyhoví. Dále nová úprava vychází z tradičního členění věcí na movité a nemovité. Movité věci jsou pak dále děleny na věci hmotné a nehmotné. Hmotné věci jsou definovány jako části vnějšího světa, mající povahu samostatného předmětu. Nehmotné věci jsou pak práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné povahy. 54 Věcmi tedy budou jak hmotné předměty (res corporales), tak předměty nehmotné (res incorporales). Takovéto širší pojetí by mělo umožnit používat ustanovení o věcech v právním smyslu i na nehmotné statky, jako jsou například objekty duševního či průmyslového vlastnictví. 55 Doménová jména tak dle nového občanského zákoníku budou ideální soukromoprávní předměty s povahou nehmotných věcí. 56 Složitější je však otázka, zda by mohlo být doménové jméno podle nové právní úpravy i předmětem vlastnického práva se všemi důsledky, které by z toho vyplývaly. Domnívám se, že nikoliv. Dle důvodové zprávy k novému občanskému zákoníku je věcí v právním smyslu to, čeho se mohou týkat subjektivní majetková práva, zejména 52 Zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 55 Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku (zákon č. 89/2012Sb., občanský zákoník). Konsolidované znění ze dne S TELEC, Ivo. Nový občanský zákoník ve společnosti sítí. Právní rozhledy. 2012, roč. 20, 23-24, s

26 právo vlastnické. 57 Nemusí tedy jít pouze o právo vlastnické. Ne všechny nehmotné statky, které bychom řadili pod nehmotné věci, tak musí být ve vlastnictví. 58 V opačném případě by mohla být některým nechráněným nehmotným statkům s povahou nehmotné věci poskytována lepší soukromoprávní ochrana (bezplatná a neomezená), než nehmotným statkům chráněným zvláštními zákony (zapsané ochranné známky). 59 Pro právní klasifikaci doménových jmen tak není rozhodující to, že jsou dle nové právní úpravy věcmi v právním smyslu, ale to, že právní řád k doménovým jménům nezakotvuje žádná absolutní práva. Ochrana doménových jmen proto bude i nadále možná pouze nepřímo, prostřednictvím práv na označení či ochranou proti nekalé soutěži. Uvedené širší pojetí věci bylo ještě před přijetím nového občanského zákoníku částí odborné veřejnosti zpochybňováno, právě proto, že by mohlo vést ke stírání rozdílů mezi věcnými právy a závazkovými právy Kolize doménových jmen s právy třetích osob Registrace doménových jmen založená na principu first come, first served probíhá z velké části zcela automatizovaně a nedochází při ní k ověřování, zda registrací nedojde k zásahu do oprávněných zájmů třetích osob. Tímto způsobem může dojít k situacím, kdy si některé subjekty ať už úmyslně či neúmyslně zaregistrují doménová jména shodná či zaměnitelná zejména s obchodní firmou nebo ochrannou známkou jiných subjektů. Registrací může rovněž dojít k zásahům do všeobecných osobnostních práv fyzických osob, do práva autorského či ke kolizím s jinými doménovými jmény. K těmto kolizím určitou měrou přispívá i nutnost jedinečnosti doménových jmen, kdy 57 Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku (zákon č. 89/2012Sb., občanský zákoník). Konsolidované znění ze dne S BOHÁČEK, Martin. Obecné otázky nového občanského zákoníku z hlediska práv duševního vlastnictví. In: JAKL, Ladislav. Nový občanský zákoník a duševní vlastnictví. 1. vyd. Praha: Metropolitan University Prague Press, 2012, s ISBN S TELEC, Ivo a Pavel TŮMA. Licenční smlouva v pojetí nového občanského zákoníku. In: JAKL, Ladislav. Nový občanský zákoník a duševní vlastnictví. 1. vyd. Praha: Metropolitan University Prague Press, 2012, s ISBN S STUNA, Stanislav a Jiří ŠVESTKA. K pojmu věc v právním smyslu v návrhu nového občanského zákoníku. Právní rozhledy. 2011, roč. 19, č. 10.S

27 není technicky možné registrovat dvě shodná doménová jména a uspokojit tak všechny zájemce. Kolizi rovněž umožňuje teritoriální neomezenost vnímání doménových jmen. Byť je doménové jméno zaregistrováno pod národní doménou jednoho státu, vnímáno a užíváno může být po celém světě. Nelze tedy vyloučit, že doménové jméno registrované ve státě A nebude zasahovat do práv osob ze státu B. Principů registrace často zneužívají doménoví spekulanti, kteří si nechávají zaregistrovat doménová jména, kterými zasahují do práv třetích osob za účelem obohacení se či poškození oprávněného subjektu. Pro takovéto jednání se vžil pojem cybersquatting, který v užším smyslu bývá definován jako zneužití principů přidělování doménových jmen, přičemž subjekt, který doménové jméno registruje, tím vyloučí možnost další registrace shodného doménového jména. 61 V širším pojetí cybersquatiing zahrnuje celou řadu jednání činěných ve zlé víře, nabývajících různých skutkových podob. Zejména se jedná o následující jednání: 62 Cybersquatting v užší podobě. Domaingrabbing - Jedná se o hromadnou blokační registraci shodných či obdobných doménových jmen. Typosquatting - Název této skutkové podstaty vychází z anglického typo, čili překlepu. Spekulant využívá lidských chyb při psaní adres a registruje tzv. překlepové domény. Obvykle půjde o domény, které obsahují vícero shodných znaků vedle sebe (např. ) či jmen využívajících záměn znaků, které jsou na klávesnici umístěny vedle sebe. Jako velmi problematické se jeví rovněž používání samohlásky O a číslice 0. Trademark infringement - Toto označení přestavuje cílenou registraci doménových jmen shodných s ochrannou známkou. Plánovaný či předběžný cybersquatting - Spekulant předvídá určité události a registruje dopředu doménová jména s úmyslem je později prodat. 61 POLČÁK, Radim. Nekalosoutěžní agrese na internetu. IPravník [online] [cit ]. Dostupné z: 62 JANSA, Lukáš. Cybersquatting a jeho podoby. Právo IT [online] [cit ]. Dostupné z: 24

28 Posuzovaní zlé víry může být leckdy velmi obtížné, jako určité vodítko může například posloužit informace o tom, zda držitel doménové jméno nabízí oprávněnému subjektu k prodeji za účelem dosažení zisku či zda držitel hromadí doménová jména, tedy má zaregistrováno větší množství doménových jmen. V některých případech byla zlá víra shledána i v pasivním chování držitele, který pod daným jménem neprovozoval žádnou webovou prezentaci. 63 O tom, že kolize doménových jmen s právy třetích osob nepředstavuje nikterak výjimečné situace, svědčí i narůstající počet doménových sporů. Dle statistik sporů řešených arbitrážním a mediačním centrem WIPO byl v roce 2012 řešen zatím nejvyšší počet sporů týkajících se registrace doménových od roku Řada z výše popsaných jednání by rovněž mohla vykazovat znaky nekalého soutěžního jednání ve smyslu ustanovení 44 a násl. obchodního zákoníku Rozhodnutí WIPO Centra ve věci Telstra Corporation Ltd. v. Nuclear Marshmallows ze dne 18. února 2000, č. D Total Number of Cases per Year. WIPO, ADR. Arbitration And Mediation Center. [online] [cit ]. Dostupné z: 65 Blíže je o nekalé soutěži a doménových jménech pojednáno v kapitole