Úvod do ekonomie. Základní principy účetnictví. Definice účetnictví

Transkript

1 Plán konzultace Úvod do ekonomie letní semestr konzultace, Základní principy účetnictví 2. Základní principy komerčního bankovnictví 3. Česká národní banka a její monetární politika 4. Základní principy fiskální politiky státu (MAE) 5. Magický čtyřúhelník (MAE) 6. Hospodářský cyklus (MAE) Definice účetnictví Účetnictví lze charakterizovat jako obor lidské činnosti, jehož úkolem je zachovávat informace o hospodářských jevech nebo Základní principy účetnictví uspořádanou soustavu účetních záznamů (účetních dokladů, knih a dalších písemností) směřující k zachycení předmětu účetnictví (viz dále) Historie účetnictví 1/2 Historie účetnictví 2/2 snaha zaznamenávat hospodářské skutečnosti není nijak nová mezi nejstarší důkazy o existenci účetnictví patří záznamy psané klínovým písmem ze starověké Metopotámie cca 3000 let před naším letopočtem paralelně se zaznamenávání hospodářských událostí vyvíjelo v Číně či v Indii z Metopotámie se potřeba zaznamenávat hospodářské jevy přenesla i do starověkého Egypta, Řecka, Říma za otce účetnictví (tzv. podvojného účetnictví) je považován františkánský mnich Luca Pacioli ( či 1517), který ve svém spisu Summa de arithmetica, geometria, proportioni et proportionalita (1494) popsal praxi zaznamenávání hospodářských údajů, která se používala v severní Itálii Zdroj: WIKIPEDIA.ORG Zdroj: WIKIPEDIA.ORG

2 Předmět účetnictví Účetní jednotka Předmětem účetnictví je tzv. účetní jednotka a její majetek (též aktiva) zdroje krytí majetku (též pasíva) náklady výnosy a hospodářský výsledek Dle 1 odst. 2 Zákona č. 563/1991 Sb. v platném znění (Zákon o účetnictví) jsou účetními jednotkami: právnické osoby se sídlem na území České republiky zahraniční osoby podnikající na území České republiky fyzické osoby zapsaní jako podnikatelé v obchodním rejstříku fyzické osoby, jejichž obrat (dle zákona o DPH) převýší za předcházející kal. rok 25 mil. Kč ostatní fyzické osoby vedoucí účetnictví dle svého rozhodnutí ostatní fyzické osoby, jsou-li účastníky sdružení (bez právní subjektivity) a některý z účastníků sdružení vede účetnictví O předmětu účetnictví se účtuje = provádějí se o něm záznamy v účetních dokladech a v účetních knihách. ostatní fyzické osoby, kterým vedení účetnictví stanovuje zvláštní právní předpis Rozvaha 1/3 Rozvaha 2/3 Základním účetním výkazem (podvojného) účetnictví je tzv. rozvaha (též bilance): rozvaha obsahuje údaje k určitému okamžiku, obvykle ke konci účetního období účetním obdobím je kalendářní rok či hospodářský rok (12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců začínajících jiným měsícem než je leden) rozvaha obsahuje údaje o majetku podniku (aktivech) a o zdrojích krytí tohoto majetku (pasívech) aktiva jsou tedy majetek podniku seřazený dle jednotlivých druhů oceněný v peněžních jednotkách (české měny) alternativní definice: aktiva jsou v penězích ocenitelný majetek a v penězích ocenitelná práva, kterými podnik na základě minulých transakcí plně disponuje a v budoucnu od nich očekává zvýšení ekonomického prospěchu 10 Rozvaha 3/3 Aktiva 1/3 pasíva jsou zdroje krytí (financování) majetku oceněné v penězích alternativní definice: pasíva jsou v penězích ocenitelná břemena, která je podnik na základě minulých transakcí nucen nést a v budoucnu od nich očekává snížení ekonomického prospěchu rozvaha tedy podává dvojí pohled na jednu a tu samou skutečnost účetní jednotku aktiva informují, jaký majetek podnik má, pasíva informují, čím je tento majetek kryt neboli financován (alternativně: komu tento majetek patří) Vždy proto musí platit tzv. základní bilanční rovnice: ÚHRN AKTIV = ÚHRN PASÍV aktiva (tj majetek účetní jednotky) se primárně rozděluje na dlouhodobý majetek a oběžný (též krátkodobý) majetek dlouhodobý majetek má ekonomickou využitelnost delší než 1 rok (tj. 12 měsíců od okamžiku pořízení) se postupně opotřebovává, což vyjadřují tzv. odpisy (nákladový druh, viz dále) u některých položek dlouhodobého majetku je stanoveno i kritérium ceny pro zařazení položky mezi DM oběžný (krátkodobý) majetek má ekonomickou využitelnost kratší než 1 rok spotřebovává se jednorázově 12

3 Aktiva 2/3 Aktiva 3/3 Dlouhodobý majetek: Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM) položky nehmotného charakteru v ocenění od Kč ,00/položka (hranici lze rozhodnutím úč. jednotky snížit) patenty, licence, průmyslová práva, software, zřizovací výdaje,... Dlouhodobý hmotný majetek (DHM) položky hmotného charakteru, bez ohledu na cenu budovy, stavby, pozemky, umělecká díla,... V ocenění od (obvykle) Kč ,00/ks (hranici lze snížit) také samostatné movité věci a soubory movitých věcí, základní stádo a tažná zvířata, pěstitelské celky trvalých porostů,... Dlouhodobý finanční majetek (DFM) bez ohledu na cenu, položky k uložení volných peněžních prostředků cenné papíry, podíly v jiných účetních jedntokách, Oběžný (krátkodobý) majetek: zásoby všeho druhu bez ohledu na cenu zásoby spotřebovávané při činnosti podniku (materiál), zásoby vznikající činností podniku (výrobky, nedokončená výroba, zvířata - i nakupovaná), zásoby pořízené za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu (zboží) pohledávky právo podniku na zaplacení, nejčastěji pohledávky z obchodních vztahů (za odběrateli/zákazníky z titulu dodané, ale dosud nezaplacené dodávky výrobků, zboží či služeb) Krátkodobý finanční majetek peněžní prostředky v hotovosti, na bankovních účtech, ceniny, krátkodobé cenné papíry,...) Přechodné účty aktiv: potenciální pohledávky, příjmy a náklady, tzv. aktivní časové rozlišení, souvisí s jinými úč. obdobími 14 Pasíva 1/3 Pasíva 2/3 pasíva (tj. zdroje krytí majetku účetní jednotky) se primárně člení na vlastní kapitál (zdroje) a cizí kapitál (zdroje). Vlastní kapitál (zdroje) jde o zdroje, které podnik (účetní jednotka) získává při svém vzniku nebo o zdroje, které dále generuje svou činností za běžných podmínek se vlastní kapitál nevrací (není splatný) a ani se tradičním způsobem neúročí Cizí kapitál (zdroje) jde o všechny formy závazků (dluhů) tyto závazky (dlouhodobé/krátkodobé) jsou splatné některé závazky (např. bank. úvěry) se také úročí Vlastní kapitál: základní kapitál jako prvopočáteční majetkový vklad, u některých právních forem je jeho výše dána např. ObchZ, zapisuje se do obchodního rejstříku, lze jej navyšovat (teoreticky i snižovat) během života podniku kapitálové fondy vklady do podniku jinak než formou ZK (např. vložené dary dlouhodobý majetek) fondy ze zisku tvoří se z čistého zisku (po zdanění), např. rezervní fond ke krytí budoucích ztrát, sociální fond, FKSP,... hospodářský výsledek (+/-) - vzniká jako rozdíl mezi výnosy a náklady (viz dále), jde o HV běžného (aktuálního) účetního období, ale také o nevypořádaný HV minulých let Pozn.: Vlastní kapitál může nabývat záporných hodnot Pasíva 3/3 Rozvaha příklad 1 Cizí kapitál (zdroje): jde o všechny formy závazků (dluhů) dle doby splatnosti se dělí na krátkodobé závazky (splatné do roka od vzniku) a dlouhodobé závazky (splatné nad rok) nejčastěji závazky z obchodních vztahů (vůči dodavatelům za dodané, ale dosud neuhrazené dodávky služeb či nakoupeného majetku) dále vůči zaměstnancům (nevyplacené mzdy), státu (daně, sociální, potažmo zdravotní pojištění, clo,...) dále vůči bankám (poskytnuté úvěry,...) samostná existence dluhu neznamená nic špatného, budeli dluh řádně splacen Přechodné účty pasív: potenciální závazky, výdaje a výnosy, tzv. pasívní časové rozlišení, souvisí s jinými účetními obdobími Cizí kapitál (zdroje): jde o všechny formy závazků (dluhů) dle doby splatnosti se dělí na krátkodobé závazky (splatné do roka od vzniku) a dlouhodobé závazky (splatné nad rok) nejčastěji závazky z obchodních vztahů (vůči dodavatelům za dodané, ale dosud neuhrazené dodávky služeb či nakoupeného majetku) dále vůči zaměstnancům (nevyplacené mzdy), státu (daně, sociální, potažmo zdravotní pojištění, clo,...) dále vůči bankám (poskytnuté úvěry,...) samostná existence dluhu neznamená nic špatného, budeli dluh řádně splacen Přechodné účty pasív: potenciální závazky, výdaje a výnosy, tzv. pasívní časové rozlišení, souvisí s jinými účetními obdobími

4 Rozvaha příklad 2 Rozvaha příklad 2 řešení K dispozici jsou následující údaje, sestavte z nich rozvahu: Peníze v pokladně Základní kapitál Peníze na účtu u banky Závazky k zaměstnancům Pohledávky za odběratelem Rozvaha příklad 3 Rozvaha příklad 3 řešení Jak by se předchozí rozvaha změnila, pokud by došlo k situaci (hospodářské operaci), při níž by byly závazky vůči zaměstnancům ve výši Kč40.000,00 uhrazeny převodem zbankovního účtu? Tedy: došlo by ke sníže stavu závazků vůči zaměstnancům a zároveň by se snížil stav bankovního účtu v obou případech o stejnou částku Kč , Rozvaha příklad 4 Rozvaha příklad 4 řešení Jak by se předchozí rozvaha změnila, pokud by došlo k situaci (hospodářské operaci), při níž by odběratel poslal na bankovní účet částku Kč30.000,00 jako úhradu za předchozí v rozvaze už zachycenou dodávku? Tedy: došlo by ke snížení stavu pohledávek vůči odběratelům a zároveň by se zvýšil stav bankovního účtu v obou případech o stejnou částku Kč ,

5 Rozvaha příklad 5 Rozvaha příklad 5 řešení Jak by se předchozí rozvaha změnila, pokud by došlo k situaci (hospodářské operaci), při níž dodavatel dodal zásilku materiálu v ceně Kč70.000,00 (která zatím nebude použita azůstane na skladě) s tím, že za tuto zásilku požaduje úhradu až za 14 dní? Tedy: došlo by ke zvýšení (resp. vzniku z nuly ) stavu závazků vůči dodavateli a zároveň by se zvýšil stav zásob materiálu na skladě (také z nuly ) v obou případech o stejnou částku Kč , Náklady a výnosy Náklady pro svou činnost (výrobu, poskytování služeb, prodej zboží atd.) podnik spotřebovává různé vstupy (materiál, nakoupené služby, práci pracovníků,...) výsledkem činnosti podniku jsou jeho určité výstupy (vyrobené nebo prodané výrobky, prodané služby, zboží,...) tyto vstupy se obvykle označují jako náklady tyto výstupy se obvykle označují jako výnosy náklady jsou spotřeba práce a prostředků vpeněžním vyjádření se vznikem nákladu je obvykle spojen buď úbytek majetku (aktiva) nebo vznik závazku (pasíva) mezi tradiční nákladové druhy patří především spotřeba materiálu a energie spotřeba (externích) nakupovaných služeb mzdové a osobní náklady ( spotřeba práce pracovníků ) odpisy dlouhodbého majetku daně a poplatky ( spotřeba služeb státu ) finanční náklady mimořádné náklady atd Výnosy Hospodářský výsledek 1/2 výnosy jsou v penězích oceněné výkony, výkonem je výstup z podnikové činnosti se vznikem výnosu je spojen přírůstek majetku (aktiva) nebo v některých (ojedinělých) případech úbytek závazku (pasíva) tradičními výnosy jsou zejména tržby za prodej výrobků, zboží nebo služeb tzv. změna stavu zásob vlastní výroby (převod hotových výrobků na sklad nebo tzv. vyskladnění výrobků) tzv. aktivace (situace, kdy si podnik sám pro sebe vyrobí nějaký majetek aktivum) finanční výnosy atd náklady nemusí souvisej s úbytkem (výdajem) peněžních prostředků (např. výdej materiálu do spotřeby je úbytek aktiva i náklad, ale nejde o úbytek peněz) výnosy nemusí souviset s přírůstkem (příjmem) peněžních prostředků (např. prodej zboží odběrateli se 14tidenní splatností je přírůstek pohledávky a tržba, ale nejde ještě o příjem peněz) hospodářský výsledek se v (podvojném) účetnictví (na rozdíl od tzv. daňové evidence) zjišťuje ze vztahu ÚHRNVÝNOSŮ ÚHRN NÁKLADŮ hospodářským výsledkem může být zisk, když úhrn výnosů > úhrn nákladů ztráta, když úhrn výnosů < úhrn nákladů nula, když úhrn výnosů = úhrn nákladů

6 Hospodářský výsledek 2/2 Hosp. výsledek - příklad hospodářský výsledek (+/-) je součástí pasív, konkrétně vlastního kapitálu struktura hospodářského výsledku se zjišťuje podle jednotlivých kategorií nákladů a výnosů v tzv. výkazu zisku a ztráty (též výsledovka ) hospodářský výsledek se v rozvaze uvádí v čistém vyjádření (tj. po odečtení vypočtené daní z příjmů) skutečnost, že firma vykazuje ztrátu, nemusí ještě znamenat, že nebude platit žádnou daň z příjmů některé náklady z účetního hlediska jsou totiž tzv. daňově neuznatelné (např. sankce od státních orgánů, reprezentace,...) Předpokládejme rozvahu s jedinou položkou bank. účtem na straně aktiv a jedinou položkou zákl. kapitálem na straně pasív, obojí v částce 200. U následujících operací uveďme, jak se promítnou do rozvahy: (1) Dodavatel fakturuje materiál, který je přijat na sklad, 80 Kč aktiva: materiál +70, pasíva: závazky k dodav. +70 (2) Výdej materiálu do spotřeby, 50 Kč aktiva: materiál -50, pasíva: HV (spotř. mat.) -50 (3) Banka si strhává poplatek za vedení bank. Účtu, 2 Kč aktiva: bank. účet -2, pasíva: HV (fin. nákl.) -2 (4) Z běžného účtu uhrazena faktura za materiál, 70 Kč aktiva: bank. účet -70, pasíva: dodavatelé -70 (5) Tržby za služby v hotovosti, 110 Kč aktiva: pokladna + 110, pasíva: HV (tržby za sl.) +110 HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK = = Využití údajů z účetnictví kromě tzv. absolutních ukazatelů, tj. konkrétních čísel z účetních výkazů (Rozvaha, Výkaz zisku a ztráty), které mají určitou vypovídací schopnost, lze z údajů získat i řadu poměrových, rozdílových či procentních ukazatelů jednoduché a snadno zjistitelné ukazatele jsou např.: Vlastní kapitál výše VK by neměla být záporná, jeli, znamená to, že podnik negeneruje žádné zdroje, naopak prodělává i to, co do něj bylo vloženo Zadluženost = (cizí zdroje/aktiva celkem)*100, vychází podíl cizích zdrojů na celkovém majetku v % Rentabilita ZK = (HV/základní kapitál)*100, vychází procentní výnosnost podniku, možno srovnat s alternativními možnostmi uložení kapitálu (peněz) Základní principy komerčního bankovnictví Finanční trh a banky Banka téměř každý ekonomický subjekt disponuje určitou částkou volných peněžních prostředků, pro které hledá co nejlepší využití část těchto prostředků si však ponechává jako tzv. platební rezervu místo, kde se setkává nabídka volných peněžních prostředků (od tzv. věřitelů neboli investorů) s poptávkou po peněžních prostředcích (od tzv. dlužníků neboli vypůjčovatelů), se nazývá finanční trh peněžní prostředky se tak stávají předmětem obchodu, kde věřitelé peněžní prostředky nabízí a požadují za jejich využití úrok, zatímco dlužníci jsou ochotni si za určitý úrok tyto peněžní prostředky vypůjčit Na finančním trhu působí celá řada zprostředkovatelů, z nichž dominantní postavení mají právě banky banka je ekonomický subjekt (podnik), která se zabývá nákupem peněžních prostředků od veřejnosti (obyvatelstva, firem, jiných bank) a jejich následným investováním, obvykle formou poskytování úvěrů v ČR může být banka založena pouze jako akciová společnost s minimální výší základního kapitálu 0,5 mld. Kč bankovní služby v ČR mohou poskytovat také úvěrová družstva (ZK = 500 tis. Kč, před podáním žádosti je nutno formou ZK a rezervního a rizikového fondu min. 35 mil. Kč) povolení k bankovní činnosti ( bankovní licenci ) vydává v ČR Česká národní banka k žádost o vydání bankovní licence je třeba doložit řadu skutečností (ZK, bezúhonnost zakladatelů, odborná kvalifikace členů orgánů banky, technické a org. předpoklady, ekonomickou potřebnost banky, )

7 Bankovní soustava Bankovní obchody v každé zemi obvykle působí více bank, které tvoří národní bankovní soustavu tato národní bankovní soustava je obvykle tvořena centrální bankou (u nás ČNB) a řadou tzv. obchodních bank dále existuje řada mezinárodních bankovních institucí, např. Mezinárodní měnový fond či Světová banka národní bankovní soustavu tvoří (kromě centrální banky) obvykle tyto druhy bank: obchodní banky spořitelny úvěrová družstva hypotekární banky splátkové banky investiční banky banky se speciálními funkcemi Z hlediska postavení banky vůči svým klientům a také z pohledu tzv. bankovní rozvahy (které se však v mnohém velmi liší od rozvahy jiných účetních jednotek) se rozlišují tyto typy bankovních obchodů: aktivní bankovní obchody, kde banka vystupuje jako věřitel, má pohledávky vůči svým klientům jde především o poskytování úvěrů pasívní bankovní obchody, kde banka vystupuje jako dlužník, má závazky vůči svým klientům jde především o přijímání vkladů neutrální bankovní obchody, kde banka nefiguruje ani jako dlužník, ani jako věřitel, obvykle pouze zprostředkovává určité činnosti (platební styk, depotní obchody, poradenská činnost, ) Aktivní bank. obchody 1/2 Aktivní bank. obchody 2/2 V aktivních bankovních obchodech banka vystupuje jako věřitel, jde především o poskytování úvěrů: krátkodobé úvěry (splatnost do 1 3 let) kontokorentní úvěry (možno čerpat běžný bankovní účet do záporného zůstatku v rámci povoleného úvěrového rámce) směnečné úvěry (úvěry zajištěné směnkou) lombardní úvěry (úvěry proti zástavě movité věci, např. cenných papírů, uměleckých děl, ) spotřebitelské úvěry, provozní úvěry (obvykle menší částky, často bez zajištění) střednědobé a dlouhodobé bankovní úvěry (3 5, resp. více než 5 let; zpravidla vyšší částky) tzv. emisní půjčka (banka odkupuje balík obligací vystavených dlužníkem) úvěrový úpis (oproti poskytnutému úvěru dlužník podepisuje dlužní úpis pro lepší vymahatelnost dluhu) hypotekární úvěr (úvěr zajištěný zástavou nemovitostí jak již existující, tak té, která bude z úvěru financována) + též možnost dlouhodobých kontokorentních a směnečných úvěrů viz výše Pasívní bank. obchody Cíle bank. podnikání V pasívních bankovních obchodech banka vystupuje jako Hlavními cíli bankovního podnikání jsou dlužník, jde především o přijímání vkladů od klientů rentabilita (ziskovost) řada vkladových produktů je vázána na existenci běžného hlavním zdrojem zisku banky by měla být tzv. bankovního účtu úroková marže (rozdíl mezi úroky z úvěrů vklady na požádání (vistavklady, klient je může kdykoliv a z vkladů) vybrat, nízké úročení) často je zisk tvořen též poplatky za (běžné) bank. termínované vklady, vklady s výpovědní lhůtou (klient Služby se zavazuje k časovému omezení dispozice s vkladem, solventnost vyšší úročení) schopnost banky dostát svým běžným závazkům depozitní certifikáty (vklad stvrzen poukázkou, která je i (vůči dodavatelům, zaměstnancům, státu, ) převoditelná) likvidita úsporné vklady (např. vkladní knížky, omezená schopnost banky běžně vyplácet vklady svých možnost dispozice klienta s vkladem, možná vinkulace klientů vkladu) Tyto cíle jsou často značně protichůdné, poskytování stavební spoření (u nás poskytují specializované rizikových úvěrů s vyšším úročením může bance přivodit instituce stavební spořitelny) nedostatečnou likviditu, 42

8 Pojištění vkladů u bank vklady fyzických a právnických osob v tuzemských bankách jsou dle Zákona o bankách pojištěny u Fondu pojištění vkladů se sídlem v Praze pojištění je uzavřeno už ve chvíli uzavření příslušné smlouvy na daný vklad s příslušnou bankou vklady v pobočkách zahraničních bank jsou pojištěny v zemi, kde má sídlo mateřská banka (jde-li o zemi EU, je vklad pojištěn stejně jako v ČR) pojištěny jsou vklady na běžných účtech, spořící účty (též stavebního spoření), vkladní knížky vše u bank, družstevních záložen a stavebních spořitelen vklady jsou pojištěny 100% bez spoluúčasti, maximálně však do výše EUR na jednoho klienta u jedné banky fond vyplácí pojištěné vklady do 20 prac. dnů od data vydání oznámení o platební neschopnosti 43 banky Česká národní banka ajejí monetární politika Charakteristika ČNB Funkce ČNB ČNB je ústřední bankou České republiky, vznikla 1. ledna 1993 (po rozdělení SBČS) Postavení ČNB je dáno především Ústavou České republiky a Zákonem o ČNB ČNB je veřejnoprávní subjekt se sídlem v Praze a sedmi regionálními pobočkami (Praha, Ústí nad Labem, Plzeň, České Budějovice, Hradec Králové, Brno, Ostrava) v čele ČNB stojí guvernér Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je bankovní rada (vč. guvernéra 7členná) Základním cílem ČNB je zabezpečení cenové stability a není-li tím dotčen základní cíl, také obecná hospodářská politika ČR Emisní funkce jediná instituce v ČR, která má právo emitovat hotovostní peníze spravuje zásoby oběživa, organizuje dodávky peněz od výrobců, uschovává a likviduje neplatná/vyřazená platidla zajišťuje výměnu poškozených bankovek a mincí,... Banka bank vede účty obchodních bank, na nichž jsou dobrovolné i povinné vklady těchto bank (tzv. povinné min. rezervy) poskytuje jiným bankám úvěry ( věřitel poslední instance ) Stanovuje podmínky a pravidla činnosti obchod. bank Banka státu vede účty vlády a státních institucí spravuje státní dluh a devizové rezervy46 Monetární politika ČNB Režimy měnové politiky 1/3 hlavním cílem ČNB je zabezpeční cenové stability (dříve se uvádělo zabezpečení měnové stability, po vstupu do EU je hlavní cíl = cenová stabilita směřován dovnitř ČR) cenová stabilita je jeden z nejdůležitějších prorůstových faktorů ekonomiky, cenová nestabilita (vysoká/nestabilní inflace) má negativní vliv na hospodářský růst monetární politika je potom souhrn záměrů a opatření při řízení úvěrových depozitních devizových a dalších peněžních činností bankovních i nebankovních ekonomických subjektů Cílování měnového kurzu vhodné pro malé otevřené ekonomiky typu ČR jde o udržování stabilního kurzu Kč vůči zvolené zahraniční měně dosahuje se změnou úrokových sazeb ČNB či přímými intervencemi ve prospěch/neprospěch české měny na finančních trzích kurz může být na zahr. měnu pevně fixován, mohou být uplatňována tzv. fluktuační pásma, aplikován režim řízeného nebo tzv. dirty floatingu v posledních dvou případech by nechávala ČNB kurz Kč volně plynout s případnými občasnými zásahy (intervencemi)

9 Režimy měnové politiky 2/3 Režimy měnové politiky 3/3 Cílování peněžních agregátů jde o režim ovlivňování množství peněžních prostředků v oběhu Důvodem je existence vztahu množství peněz v ekonomice a inflace Peněžní agregáty jsou: M1 = oběživo + vklady na viděnou M2 = M1 + termínované vklady + vklady v cizích měnách L = M2 + krátkodobé cenné papíry Za nejdůležitější se považuje agregát M2, neboť jeho vývoj má nejblíže k obecnému ekonomickému vývoji Cílování inflace nejnovější způsob zajišťování cenové stability používá se od 90. let minulého století spočívá ve vyhlášení inflačního cíle, který chce ČNB dosáhnout už tento samotný fakt může působit na inflační očekávání ekonomických subjektů od ledna 2010 je stanoven inflační cíl ve výši 2 % Kromě tří výše uvedených režimů realizuje ČNB ještě tzv. režim s implicitní nominální kotvou, který spočívá v plnění určité veličiny interně přijaté v rámci ČNB. Sledování této veličiny nemusí být známé veřejnosti Nástroje měnové politiky Úrokové sazby ČNB Jde o opatření, která ovlivňují zejména množství peněz v oběhu: operace na volném trhu, kterými ČNB usměrňuje vývoj úrokových sazeb v ekonomice, nejčastěji formou tzv. repo operací (zajištění peněžité pohledávky ČNB převodem cenných papírů). Prodává-li ČNB cenné papíry (jiným bankám), snižuje se měnová báze a naopak. automatické facility umožňují bankám, aby si přes noc u ČNB uložily nebo naopak vypůjčili přebytečnou likviditu povinné minimální rezervy je určité procento z vkladů klientů obchodních bank, které musí tyto banky udržovat na účtech ČNB správa devizových rezerv není přímo nástrojem měn. politiky, umožňuje státu platit své závazky v devizách Při naplňování cílů monetární politiky využívá ČNB tyto své úrokové sazby (stav k ): 2T Repo sazba (0,75 %) se používá při repo operacích, tj. banka převezme od obchodních bank přebytečnou likviditu, předá jim cenné papíry a po 14 dnech (2Týdny) vrátí peněžní prostředky + úrok Diskontní sazba (0,25 %) někdy označovaná jako základní úrok. sazba v ekonomice, je to obvykle dolní mez pro úročení automatických facilit Lombardní sazba (1,75 %) je naopak horní mez úročení automatických facilit Fiskální politika - definice Základní principy fiskální politiky státu fiskální politika je součástí hospodářské politiky státu narozdíl od od monetární politiky, které pečuje o cenovou stabilitu, je fiskální politika zaměřena na strukturu veřejných výdajů příjmy státního rozpočtu (zejm. daňové) stejně jako monetární politika má fiskální politika za účel ovlivnit vývoj ekonomiky dané země ekonomický směr výrazně akcentující fiskální politiku jako možnost státu ovlivňovat ekonomiku země, se stalo keynesiánství (John Maynard Keynes, , britský ekonom) keynesiánství jako ekonomický směr fungovalo proti hospodářským krizím, od 60. let 20. století naráželo na kritiku monetaristů

10 Druhy fiskální politiky Nástroje fiskální politiky Dle poměru příjmů a výdajů státního rozpočtu se rozlišují tři hlavní druhy fiskální politiky státu: expanzivní fiskální politika, kdy veřejné výdaje jsou vyšší než vybrané daně; vzniká tak schodkový státní rozpočet a roste veřejný dluh; obhájci tohoto druhu fiskální politiky argumentují stimulací výkonu ekonomiky neutrální fiskální politika, kdy se veřejné výdaje rovnají vybraným daním, jde prakticky o nerealizovatelný ideál restriktivní fiskální politika, kdy veřejné výdaje jsou nižší než vybrané daně a klesá tím veřejný dluh Vláda může k ovlivňování své fiskální politiky používat zejména tyto nástroje daně (+ parafiskální fondy) jde o příjmovou stránku rozpočtu, daně jsou povinné nenávratné neekvivalentní platby do SR, parafiskálními fondy se obvykle rozumí platby na sociální (důchodové) a zdravotní pojištění vládní výdaje součást výdajové stránky rozpočtu, jde o nákup zboží a služeb vládou např. pro účely provozu státu transfery výdajová stránka rozpočtu, platby od státu směrem k soukromým subjektům (dotace podnikům, podpora v nezaměstnanosti, státní dávky,...) automatické stabilizátory působí automaticky na příjmové straně rozpočtu, např. progresivní daň z příjmů záměrná opatření krátkodobá či jednorázová opatření, např. změny daňových sazeb, změna struktury výdajů, Fiskál. vs. monetár. politika Z výše uvedených základních informací o fiskální amonetární politice plyne: monetární politika má za cíl péči o cenovou stabilitu monetární politiku provádí v ČR Česká národní banka, která je oficiálně nezávislá na aktuální politické reprezentaci (vládě) země to je mimo jiné zajišťováno též jiným funkčním obdobím členů bankovní rady ČNB a jiným intervalem voleb do PS PČR fiskální politika má za cíl ovlivňovat ekonomiku zásahy vlády do příjmů a výdajů veřejných rozpočtů provádí ji vláda ČR může být v rozporu s monetární politikou Magický čtyřúhelník Magický čtyřúhelník 1/2 Magický čtyřúhelník 2/2 Tzv. magický čtyřúhelník se používá při hodnocení úspěšnosti vývoje hospodářské politiky vlády. Má tyto vrcholy : velikost a tempo růstu celkového produktu (měří se ukazatelem hrubý domácí produkt) stabilita cen (měří se ukazatelem míra inflace) vyrovnanost dovozů a vývojů (měří se ukazatelem bilance zahraničního obchodu) velikost a struktura nezaměstnanosti (měří se ukazatelem míra nezaměstnanosti) Graficky se magický čtyřúhelník (či víceúhelník ) znázorňuje např. takto: Magický čtyřúhelník vyjadřuje nejen vývoj a stav hospodářské politky vlády, ale také skutečnost, že sledovaní jednoho cíle hospodářské politky obvykle vede k zhoršení stavu jiného cíle Zdroj: Jílková, E.: Ekonomie vědy a výzkumu. Moravská vysoká škola Olomouc, o. p. s., Olomouc,

11 Ekonomický růst (HDP) 1/2 Ekonomický růst (HDP) 2/2 Hrubý domácí produkt je celková peněžní hodnota statků a služeb vyrobená za dané období na daném území. Existují různé metody výpočtu HDP (značně zjednodušeno): produkční metoda zjištěná součtem tzv. přidané hodnoty jednotlivých odvětví a tzv. čistých daní na produkty výdajová metoda vychází z úvahy, že výdaj za zboží cena tohoto zboží, zjišťují se tedy tzv. agregátní výdaje (Agregátní výdaje = spotřeba + investice + vládní výdaje + čistý vývoz) důchodová metoda vychází z úvahy, že každý výdaj v ekonomice je zároveň něčí příjem, sčítají se tedy celkové příjmy Hrubý domácí produkt je celková peněžní hodnota statků a služeb vyrobená za dané období na daném území. Existují různé metody výpočtu HDP (značně zjednodušeno): produkční metoda zjištěná součtem tzv. přidané hodnoty jednotlivých odvětví a tzv. čistých daní na produkty výdajová metoda vychází z úvahy, že výdaj za zboží cena tohoto zboží, zjišťují se tedy tzv. agregátní výdaje (Agregátní výdaje = spotřeba + investice + vládní výdaje + čistý vývoz) důchodová metoda vychází z úvahy, že každý výdaj v ekonomice je zároveň něčí příjem, sčítají se tedy celkové příjmy Za 4. čtvrtletí 2011 byl růst HDP 0,6 % (údaj z 3/2012) Za 4. čtvrtletí 2011 byl růst HDP 0,6 % (údaj z 3/2012) Predikce vývoje HDP (údaje z 2-3/2012): 2012: 0,2 % (MFČR), 0,0 % (ČNB) : 1,3 % (MFČR), 1,9 % (ČNB) Platební bilance 1/2 Platební bilance 2/2 Platební bilance zahraničního obchodu se obvykle charakterizuje jako peněžní vyjádření vzájemných transakcí mezi danou zemí (např. ČR) a jejími zahraničními partnery Sleduje se obvykle za účetní rok, sestavuje ji ČNB Zjednodušeně zahrnuje především Obchodní bilanci, tj. dovoz a vývoz zboží Bilanci služeb, tj. jejich dovoz a vývoz Příchozí a odchozí zahraniční investice Další finanční přesuny mezi zeměmi Saldo platební bilance je obvykle chápáno jako rozdíl příjmů a výdajů příslušné části platební bilance Aktivní saldo znamená, že příjmy byly vyšší než výdaje ( více se vyvezlo než dovezlo ) Pasivní saldo znamená situaci obrácenou Ideální stav je vyrovnaná platební bilance Stát může tento stav podporovat cly, kvótami, subvencemi Inflace 1/2 Inflace 2/2 Inflací se obecně rozumí růst všeobecné cenové hladiny v čase (opakem inflace je tzv. deflace, tj. pokles cenové hladiny) Pro měření inflace se používá např. tzv. index spotřebitelských cen (CPI Consumer Price Index) CPI vyjadřuje cenovou hladinu jako průměrnou úroveň cen souboru výrobků a služeb, tzv. spotřebního koše Spotřební koš je dán několika stovkami produktů a služeb, každá položka má jinou váhu (cca 700 položek) Spotřební koš zahrnuje potraviny, nepotravinářské zboží, zboží a služby pro dopravu a volný čas, vzdělávání, ubytování, stravování, osobní služby,... extrémní případy inflace (tzv. pádivá inflace či hyperinflace) způsobují rozpad peněžního systému a zhrocení základních ekonomických vazeb, peníze jsou nahrazovány naturální směnou Inflace v ČR dosahuje dlouhodobě výše v řádech jednotek procent Průměrný roční index spotřebitelských cen (zdroj: ČSÚ):

12 Nezaměstnanost 1/3 Nezaměstnanost 2/3 Nezaměstnanost je obecně situace, kdy daná osoba Přirozená míra nezaměstnanosti je dlouhodobě (skupina osob), která je schopná a ochotná pracovat, nemůže nejnižší udržitelná míra nezaměstnanosti, nezahrnuje najít placené zaměstnání cyklickou nezaměstnanost Měří se pomocí míry nezaměstnanosti ze vztahu Tradiční důvody nezaměstnanosti míra nezaměstnanosti (v %) = nedokonalosti na trhu práce = počet lidí bez práce/celkový počet pracovních míst (sil) nedostatečná informovanost o prac. místech mzdová rigidita (strnulost) Nezaměstnanost má obvykle některé složky, a to podpory v nezaměstnanosti a jiné vládní transfery dobrovolná nezaměstnanost osoba setrvává bez tlak odborových organizací (zejm. na zvýšení mzdy) práce dobrovolně, není ochotna přijmout práci za Aktuální míra nezaměstnanosti v ČR se pohybuje (2009 nabízenou mzdu 2011) kolem 7 % Frikční nezaměstnanost osoba je bez práce jen na krátkou dobu, než si najde novou práci Strukturální nezaměstnanost např. v daném oboru, regionu cyklická nezaměstnanost souvisí s hosp. cyklem, v recesi větší, v konjunktuře menší Nezaměstnanost 3/3 Hospodářský cyklus Hospodářský cyklus 1/2 Hospodářský cyklus 2/2 Hospodářským cyklem se obvykle rozumí kolísání vývoje ekonomiky kolem určitého dlouhodobého trendu Toto kolísání je často měřeno pomocí HDP cyklus je obvykle chápán jako (pravidelné) střídání období relativního růstu a relativního poklesu Fáze hospodářského cyklu se tradičně označují: expanze (konjunktura) růst HDP, tj. produkce vrchol růst se zpomaluje a následně zastavuje recese pokles ekonomiky, menší firmy odcházejí z trhu (též krachují) deprese, krize během ní se zvyšuje podíl na trhu v podnicích, které přežily recesi, tyto podniky zvyšují produkci a proces se opakuje

13 Konec témat 2. konzultace