Aplikované obory viz. dále + s psychologií a psychology se m žeme setkat i v dalších aplikovaných oblastech ve sportu, u soud (forenzní), v um ní

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Aplikované obory viz. dále + s psychologií a psychology se m žeme setkat i v dalších aplikovaných oblastech ve sportu, u soud (forenzní), v um ní"

Transkript

1 1 EDMT PSYCHOLOGIE Psychologie = vda o lidské psychice, jednání a prožívání Základní teoretické obory rozvíjejí a zkoumají obecné zákonitosti lidské psychiky obecné poznatky tchto obor jsou využívány v aplikovaných oborech psychologie v mnoha oblastech lidské innosti o obecná psychologie zkoumá obecné zákonitosti pozornosti, pamti... tvoí základy oboru urením psychologie jako vdy, vymezením základních termín a kategorií, tvoí metodologické základy pedmtu o vývojová psychologie zkoumá vývoj lovka od poetí až do stáí o srovnávací psychologie srovnává jednotlivé druhy vetnlovka o psychologie osobnosti zkoumá osobnost jedince a jeho vývoj, navazuje na obecnou o sociální psychologie zkoumá vztahy mezi lidmi o psychopatologie zabývá se psychickými poruchami, jejich vznikem a vývojem Aplikované obory viz. dále + s psychologií a psychology se mžeme setkat i v dalších aplikovaných oblastech ve sportu, u soud (forenzní), v umní o klinická psychologie zkoumá vliv zmného zdravotního stavu na psychiku lovka a obrácen psychodiagnostika = vyšetování jedince, zjišování a popisování (diagnostikování) problému, poruchy, i onemocnní psychoterapie = návrh léby psychologickými prostedky o psychologie organizace a práce eší problémy vznikající v oblasti lovk-stroj, lovk-práce, lovk-ostatní lidé sociální psychologie práce - eší otázky mezilidských vztah na pracovišti, sociální klima, motivaní vliv neformálních skupin, pracovní podmínky Hawtornská studie (Eltona Mayo) píznivjší pracovní a osobní vztahy více ovlivnily výkony než zmny v neosobních podmínkách práce inženýrská psychologie - zajišuje respektování požadavk lidské obsluhy i na ídících pracovištích a posuzování zátže u nároných prací o pedagogická psychologie zkoumá prh, podmínky a výsledky výchovy 2 ANTICKÁ PSYCHOLOGIE ZROZENÍ PSÝCHÉ neumli si vysvtlit spánek, bdní, stavy tranzu, smrt a vytvoili si pedstavu osobní duše, která tlo oživuje, ale mže ho i opouštt na tyto pedstavy navazuje antické pojetí duše = psýché empatie vyvinula se jako souást schopnosti íst citové a motivaní stavy len vlastní skupiny na základ vdomí vlastních pocit 2.1 ANTICKÁ PSYCHOLOGIE antická ecká filozofie je pokládána za základ naší souasné západní kultury úryvky z díla antických filozof citována jako poátky vtšiny vdních obor (filozofie, matematika, fyzika, medicína, psychologie) ARISTOTELES je autorem spisu Peri psýchés, De anima první ucelené psychologické pojednání jeho edmt psychologie je širší než pojem vdomí lovka chápe jako jednotu pírodního tla a duše rozlišoval 3 stupn duše: o vegetativní (vyživovací) pisuzoval rostlinám o senzitivní (animální) pidával zvíatm o rozumová je pouze u lovka 2.2 ECKÁ MEDICÍNA na hlubším poznání lovka se v antice podíleli i lékai, zkušenosti se ddily edmt psychologie ANTICKÁ PSYCHOLOGIE 1

2 HIPPOKRATES ecký léka, zakladatel lékaské školy, autor ásti lékaských spis nap. O starší medicín jeho spisy obsahují i první ucelenou teorii ty temperamentových typlovka organismus je zdravý, pokud jsou šávy v harmonii (voda, krev, sliz, žluerná a žlutá) GALENOS poslední slavný ecký léka a filozof, zpracoval konený starovký názor na lovka v ucelenou soustavu, která byla lékaskou autoritou po celý stedovk (až do nových objev fyziologie) o nap. mozek = orgán duše, do kterého vedou senzitivní nervy a vycházejí motorické nervy (pohyb) odpovídá poznatkm moderní fyziologie! rozpracoval uení hippokratovské školy o temperamentu jako správném pomru jednotlivých materiálních složek ve smsi: o žlutá žlu ohe teplá, suchá cholerik o erná žlu zem studená, suchá melancholik o hlen voda studená, vlhká flegmatik o krev vzduch teplá, vlhká sangvinik Temperament každé živé bytosti je dán pomrem, v nmž se tyto šávy a jim odpovídající kvality mísí - odchylky od vyváženosti jsou podkladem duševních odchylek nebo nkteré duševní poruchy znané zjednodušení, které postrádá základní myšlenku zdraví duše jako správného pomru složek 3 DECKÁ PSYCHOLOGIE rozvoj psychologie jako samostatné vdy nastal na pelomu 18. a 19. století neurofyziologické objevy potvrdily závislost duševního dní na innosti mozku postupné opouštní pojmu duše - za vdecký byl pokládán materialistický pístup = vdecké bylo to, co se dalo materiáln poznat, anebo odvodit ze smyslov vnímatelných pin (psychologie bez duše ) 3.1 BIOLOGICKÝ PÍSTUP poátek vdecké psychologie = založení prvního Psychologického institutu (1879) v Lipsku zakladatel léka a fyziolog Wilhelm Wundt noval se poznávání základních prvk duševního dní, poitk, emocí, pocit, vnímání, edstavování si dívjších vjem a i, které se podle nj spojují do vyšších celk na základ asociací byly formulovány asocianí zákony jako obecné principy psychické innosti asocianismus: o zákon podobnosti = íve vnímané si spojujeme se souasn vnímaným na základ povrchní podoby o zákon kontrastu = protiklad (když vidím erné, vzpomenu si na bílé) o zákon dotyku v prostoru a ase = vybavíme si pedstavy vcí, událostí, osob, které jsme souasn vnímali, i když spolu nesouvisí (pi vrácení se na místo i podobné místo si vybavíme minulou vzpomínku) z asocianismu vycházel nmecký psycholog Hermann Ebbinghaus, zkoumal ení a pam pro slovní látku - opakování a osvojování textu as na srozumitelný text X as na pro nás nesrozumitelný text), zapomínání. pozdji byly zkoumány i funkce jednotlivých oblastí mozku vetn rozdílných funkcí hemisfér 3.2 TVAROVÁ PSYCHOLOGIE (GESTALTPSYCHOLOGIE) tvarová psychologie = gestaltismus = gestaltpsychologie vznikla v Nmecku koncem 19. století, pedstavitelé M. Wertheimer, K. Koffka, W. Kohler vychází z toho, že lovk si pamatuje dobré tvary a má tendenci neúplné tvary dotváet experimenty s vnímáním figur na pozadí, nedokonených figur... lovk tíhne k doplování struktur, chce jim dát význam) 20. léta 20. století - experimentální práce Kohlera se šimpanzi formuloval nový princip uení tvího ešení situace - vhledem (šimpanzi, banány, krátká hl v kleci, dlouhá hl mimo klec) "vhled do situace" = náhlé pochopení nových vztah v situaci, které se nemohl díve nauit (náhlé pochopení toho, co mi pedtím x-krát nešlo) 3.3 BEHAVIORÁLNÍ PSYCHOLOGIE vznikla jako vzdorná skupina, USA + Rusko edstavitelé: americký psycholog John B. Watson 2 decká psychologie Biologický pístup

3 zajímalo je pouze chování = behavior zvíat nebo lovka, nezajímaly je vrozené dispozice jedince, ale jen vrozené a nauené formy chování odmítali uvažovat o duševních procesech jednotlivce za skute vdecké považovali jen zkoumání typu S-R (stimulus neboli podnt reakce) = zkoumání podn v okolí a následných reakcí jedince pozdji pistoupili na existenci osobnosti jedince O (ale stále považovali za nepoznatelnou ernou skku ) základní schéma = S-O-R užitenost jejich teorií spoívá v: o zdrazování vnjších vliv zvlášt sociálních pi utváení osobnosti jedince o propracování zákonitostí proces uení o prokázání rzných forem nežádoucího naueného chování (nauený strach, nauené pejídání jen v ítomnosti uritých podn) využívání k lé (odnauení) takových nežádoucích forem chování žeme se nauit na tentýž podnt reagovat lépe 3.4 HLUBINNÁ PSYCHOLOGIE v Evrop ve stejné dob jako behaviorismus v USA, stále je (i když v novjší podob) jednou z ležitých souasných psychologických koncepcí hlubinná psychologie používá jako hlavní metodu introspekci = pozorování a zkoumání vlastního nitra nelze ji pochopit bez základních informací o sociálním prostedí a o rodinných vztazích zakladatel jednotlivých sm edstavitelé: Sigmund Freud, Alfred Adler, Carl Jung SIGMUND FREUD Žid, narodil se na Morav, ml písného otce a láskyplnou matku malý citlivý chlapec pocioval v rodin ohrožení, bál se otce a bál se i o matku, trpl noními dsy, enurézou (pomoováním) a halucinacemi, rodina se pesthovala do Vídn, Freud se stal úspšným lékaem, psychoanalytikem s rozsáhlou klientelou autor psychoanalýzy = založena na pedpokladu, že na vývoj jedince má rozhodující vliv sexuální pud a jeho zážitky z dtství, pozorování sama sebe (nevdomí, vdomí a pedvdomí podílejí se na veškerém jednání i prožívání lovka): o rozlišuje vrstvy osobnosti nevdomí zcela neviditelná vrstva (plné myšlenek, strach, tužeb, vrozených pudových impulz, sex. ání, kt. byla v dtství tak potlaovaná rodii, že se pesunula do míst, kde o nich už nevíme, neuvdomujeme si je, zapomnli jsme na n, ale stále existují) domí ást, kterou si pln uvdomujeme edvdomí oblast mezi vdomím a nevdomím (obsahuje myšlenky a city, které lovk už zapomnl, ale mže si na n bez vtších potíží vzpomenout) o osobnost ovlivují pudy sexuální pud smuje k sebezáchov i k záchov druhu pud smrti destruktivní síla smující proti sexuálnímu pudu o osobnost je složena ze subsystém id (ono) nepístupná ást naší osobnosti, umístná v nevdomí, schránka a zdroj pud, iracionální, vedena principem slasti, usilující o uspokojení (jako malý kojenec) stru: pudová složka ego (já) stední vdomá rovina, ídící se principem reality, rozumu, zvažuje iny a jejich následky, vybírá a ukládá do pedvdomí osobní zážitky známkou zdravé dosplé osobnosti je dobe rozvinuté ego (rozumová složka) superego (nadjá) obsahuje pravidla chování, zákazy a píkazy ukládané v dtství, které jsme už pijali za své, osobní morálka jedince o ego-obranné mechanismy: která pání nám pináší úzkost chráníme se ped nimi, používáme obranné mechanismy, které psobí na nevdomé úrovni. Mezi nejastjší patí: vytsnní útk od nepijatelných myšlenek a pání (u Freuda vtšinou sexuálních) sublimace úinný proces, kdy je energie uvolnná sexuálním páním pevedená do jiné umlecké innosti spoleností cenné (z lásky -> básn, obrazy, písn) racionalizace nkteré naše iny mají piny ukryty v nevdomí, ale pro sebe si je vysvtlujeme spoleensky pijatelnými a vhodnými motivy regrese a fixace v ohrožení má ego tendenci regredovat navrátit se k nižšímu stádiu, kdy se jedinec cítil v bezpeí jedná se o doasný mechanismus obrany, ale u každého jedince má svj typický prh (nkdo se pejídá) decká psychologie Hlubinná psychologie 3

4 ALFRED ADLER zakladatel druhé vídeské psychologické školy, za základní význam v životlovka považoval usilování o moc a spoleenské postavení v jeho teorii se odráží vlastní životní zkušenosti a vlastní hodnoty narodil se ve Vídni, Žid, netrpl sociální izolací, vrstevníci ho pijímali mezi sebe, vystudoval medicínu, kolik let spolupracoval s Freudem, názorový rozchod vlastní smr autor individuální psychologie = hlavním pedpokladem je pocit méncennosti (nikoliv pudy jako v psychoanalýze), který pramení v dtství, z pirozené fyziologické slabosti dtského tla vývoj jedince je usilováním o pekonání méncennosti, získání sociální pevahy, nadazenosti nad ostatními, usilování o moc zpsob, jakým lovk usiluje o kompenzaci, souvisí s tím, co kdo od života oekává, jaké si klade cíle, kolikátý je mezi sourozenci jak se o dosažení svých cíl od dtství musel snažit (boj sourozenc - prvorozený ustupuje mladšímu, druhorozený se snaží dohonit prvorozeného- umí se pak prosazovat a nejmladší je rozmazlován) CARL GUSTAV JUNG Švýcar, zalenný do vážené spoleenské vrstvy (otec duchovní), finan nezávislý átelil se nkolik let s Freudem, jejich názory se rozcházely Freud ml tendenci neustále prosazovat svj názor (viz Freudv otec) pátelství skonilo univerzitní profesor, hodn cestoval, zajímal se o filozofii, mytologii, náboženství, antropologii, historii a stedovkou astrologii množství materiál k teoriím, místy obtížn srozumitelné pro zájemce s užším kulturním rozhledem jeho myšlenky byly mnoha psychology odmítány jako složité a temné autor analytické teorie = nepokládá sexuální pudy za urující initel lidského chování, rozšiuje obsah jedincova individuálního nevdomí o kolektivní nevdomí = zdroj energie i možné moudrosti o Lidskou osobnost psýché považuje za složitou samostatnou soustavu 4 hlavních subsystém: kolektivní nevdomí ást nevdomí obohacená o pozitivní i negativní zkušenosti mnoha generací lidských i zvíecích pedchdc zdná, uchovává mnohá tajemství, prapvodní pedstavy a principy, spjaté s pírodními jevy a nabité silným emoním obsahem = archetypy archetyp = obecn platný skrytý princip (zjevující se jen ve snech, pohádkách i mýtech), který ovlivuje z hloubi nevdomí naše vdomí, chování a prožívání Tyto archetypy = základ pro základní vysvtlení sexuálních rozdíl u lidí: Animus princip mužství, žena dokáže ocenit mužnost Anima princip ženství Animus v žen jí pomáhá pochopit a ocenit mužnost muž, ale pokud pevládne nad její animou, dotyná žena se snaží vyrovnat mužm a ztrácí své pirozené ženské vlastnosti. U muž obdobn. mže znamenat prospch i nebezpeí osobní nevdomí vytváí se v prhu života vytsnné zážitky, city a myšlenky domí (ego) tvoí sted osobnosti, to, co si uvdomujeme, co prožíváme, o em v bdlém stavu pemýšlíme Já (das Selbst) jeden z archetyp, prvotním základem psyché, nezjistitelné hloubky a mlo by propojovat oblast vdomí s nevdomím o rozlišuje osobnosti podle postoje: introverze zamený na vlastní vnitní svt extroverze zamený na své okolí oba postoje jsou pítomny v každém lovku, jeden z nich vždy pevažuje o psychické funkce: myšlení - zkoumá, co vnímaný pedmt je cítní - oceuje hodnotu pedmtu smyslové vnímání smyslová zkušenost intuice - poznává skrytý význam pedmtu o ego-obranné mechanismy - duševní energie se pesouvá z jednoho subsystému do druhého a že vyvolávat bu nežádoucí naptí, nebo mže být využívána spoleensky pijatelným poínáním: vytsnní jakékoliv nežádoucí myšlenky a pání jsou pesunuty do nevdomí, proudní energie nic nebrání mže být vyvoláno naptí sublimace pesunutí energie z nevdomí do spoleensky pijatelných projev symbolizace energii pesouvá do sociáln pijatelného poínání rituální tance, obady 3.5 HUMANISTICKÁ PSYCHOLOGIE 4 decká psychologie humanistická psychologie

5 etí nejvýznamnjší proud v psychologii souasné doby (vedle psychoanalýzy a behaviorismu) obrácení psychologických sm k lovku, filozofickým základem existenciální filozofie o zakladatelem dánský filozof S. Kierkegaard ( ) každý jedinec má právo svobodn si volit svou pravdu na základ své subjektivní víry pedbhl dobu, setkal se s výsmchem a nepochopením edstavitelé: Carl Rogers, Abraham Maslow CARL ROGERS hlásil se k filozofii existencialismu, zdrazoval jednotu a jedinenost každého lovka jeho novému pístupu se íká nedirektivní nebo na lovka zamená terapie shrnuje 3 nejdležitjší podmínky, které platí v jakémkoliv vztahu, kde jde o rozvíjení osobnosti (nap. ve vztahu psychoterapeuta a klienta): o kongruence = shoda mezí tím, co terapeut prožívá (v organismu), a tím, jak tyto prožitky umí sdlit klientovi jde o to umt být sám sebou, neskrývat se za masku a oteven ke klientovi pistupovat (Kongruence je soulad mezi prožíváním a vnímáním a jeho vyjadováním) o bezpodmínené pijímání jedince je podmínkou pro vytvoení atmosféry zmny = brát jedince takového jaký je o empatické porozumní je podmínkou vzájemného vztahu = terapeut si uvdomuje, co klient prožívá, a sdluje mu své pochopení hlavní metoda práce = citlivé (empatické) naslouchání, rozhovory s klienty, v atmosfée dry je-li komu empaticky nasloucháno, zane i on sám naslouchat vlastním vnitním prožitkm zane si vážit sám sebe a rozumt si dokáže otevenji pijímat a projevovat pocity. dobrý život podle jeho pojetí není konený cíl, ale smování, které si zvolil celý organismus ABRAHAM MASLOW vyrstal v Brooklynu v rodin plné naptí, mezi vící matkou a inorodým otcem, který své chování íliš nekontroloval lovk má poteby, které potebuje uspokojovat, od nejnižších poteb až po naplnní existence Maslowova hierarchie lidských poteb (pyramida): 5 1. Fyziologické poteby jídlo, spánek nejnižší 2. Poteba bezpeí nejvíce tuto potebu vnímáme v dtství, 4 kdy dti milují drobné rituály v každodenních innostech (stejné ukládání na lžko, opakované pedítání stejné 3 pohádky) aby redukoval deficit, který pociuje pi jejich neuspokojení. Redukce strachu, zmatku a úzkosti jsou dležité po celý život tedy dlat 2 urité innosti, dodržovat ád struktury zajišují fyziologické pežití jedince 1 3. Poteby sociální: lásky a sounáležitosti touha nkam k nkomu patit, touha milovat a být milován, mít své lidi zajišují psychologické ežití 4. Poteby úcty zahrnují potebu vážit si sama sebe, vit svým schopnostem, zvládat životní nároky, potebu sebeúcty a potebu být uznáván ostatními, mít prestiž, zažívat úctu druhých. Uspokojováním nebo ohrožování poteby (sebe)úcty se zabývá transakní analýza (TA) Eric Berne. 5. Poteby sebeaktualizace pokud jsou poteby 1-4 uspokojeny, jedinec se dostává na úrove, kdy mže rozvíjet své bytí v nejhlubším slova smyslu, je oznaována jako B-úrove tedy jedinec se touží stát vším, ím se stát mže (díve se stailo vnovat církvi a zalíbit se Bohu) o nejdležitjší znaky sebeaktualizujícího se jedince: Odstup a poteba soukromí dokáže být sám, aniž by se cítil osamlý, bez pocit úzkosti Nezávislost na kultue a okolí více závisí na vlastním životním stylu a hodnotách, než okolí. Rozhodnost, odpovdnost, sebekáze, nezávislost, odolnost proti zátžím života, ranám osudu. Smysl pro humor bez nepátelství humor se nedotýká slabin druhých, jeho žerty nikoho nezraují Originalita a tvoivost svoji bohatou pedstavivost využívají ke zvládání problém v práci a rodin Sebetranscendence jen opravdu silný jedinec umí pekroit hranice své osobnosti, zapomenout na sebe a zcela se vnovat problému, být nejspontánnjší decká psychologie humanistická psychologie 5

6 4 METODY PSYCHOLOGIE psychologie sbírá, studuje, vysvtluje a zobecuje získané poznatky vytváí z nich soustavy a odvozuje obecnjší zákonitosti jejich zpracování probíhá logickými postupy a také statistickým zpracováním dat 4.1 POZOROVÁNÍ nejzákladnjší metoda získávání informací o okolí plánovité pozorné vnímání uritého objektu, provázené snahou získat o nm co nejpesnjší a nejrozsáhlejší poznání pouze pohled na povrch chování mžeme vykládat nkolikerým zpsobem sledujeme souvislosti, ale ne závislosti 2 základní typy pozorování: o Introspekce pozorování vlastního prožívání, motiv, vlastních psychických proces o Extrospekce zámrné, pozorné vnímání chování druhých osob a následné nebo i soubžné zaznamenání údaj o vnímaných skutenostech (foto, video,...) využívají se možnosti: o Skryté pozorování jednocestná zrcadla, v pípadech kdy by pítomnost pozorovatele píliš ovlivnila situaci (sledování malých dtí) o ímé pozorování pozorovatel je úastníkem pozorovaného jevu skupinové ešení pracovního problému lení podle hledisek: o podle zamenosti organizaní pozorování bez zamení zamené pozorování zacílené na jednotlivý aspekt (prvek) chování o podle délky pozorování krátkodobé asto jednorázové dlouhodobé systematické pozorování o podle situace v pirozených situacích v umle navozených situacích o podle potu pozorovaných jedinc individuální pozorování skupinové pozorování podmínky úspšného pozorování: o kladné studium problému (vyhledání v odborných publikacích, asopisech) o stanovení cíle umožuje soustední na podstatné. Také mže být zdrojem chyb, vnímám to, co oekávám! o kategorie chování o objektivita pozorování (více nezávislých pozorovatel spolené zpracování) o pelivý záznam (podstatné momenty) o systematické a plánovité pozorování sledovat i nové souvislosti, jinak hrozí útržkovité poznatky o emýšlení pi pozorování pro sledování nových i zvláštních souvislostí o bezprostedn formulovat dílí výsledky pozorování - zapsat neobvyklé skutenosti 4.2 EXPERIMENT decky neuznávanjší metoda - hlavn pi výzkumech pírodních vd do psychologie zavedeny v souvislosti s psychofyzikou a asocianismem v poátcích vdecké psychologie základní typy: o laboratorní experimenty vtšinou se zvíaty podstata: výzkumník manipuluje s nezávislými promnnými a sleduje, jak se jejich zmnami mní hodnoty sledovaných (závislých) promnných tšinou se provádí nejmén ve dvou skupinách: 1) experimentální (je psobeno na nezávislé promnné) 2) kontrolní (nikoliv) pokud experimentátor ví, co se oekává mže to významn ovlivnit výsledky pokusu používají se tzv. dvojit-slepé studie = kdo data zaznamenává, neví, která skupina je experimentální a která kontrolní 6 Metody psychologie Pozorování

7 o irozené experimenty blíží se pozorování, zkoumané osoby si ani nemusí uvdomovat, že jde o výzkum, výsledky mohou být ovlivnitelné nekontrolovanými promnnými 4.3 ROZHOVOR velkou ást informací získáváme v život krom pozorování rozhovorem je dležité, aby lidé umli více naslouchat než mluvit! (vnímat, ovovat si porozumní ) vyžadují více asu, pípravu, i urité zkušenosti s vedením rozhovoru nebo speciální výcvik (psychoterapeutické techniky) rozhovory jako metodu v psychologii mžeme ídit z rzných hledisek: 1) dle elu rozhovoru (pijímací, psychoterapeutický, výzkumný, pátelský, poradenský) 2) dle stupn standardizace otázek (od naprosté volnosti prhu rozhovoru až k pesn standardizovaným otázkám s odpovmi ano-ne) 3) dle potu úastník rozhovoru (dialog, rodinná skupina, formální skupinový rozhovor) kombinací tchto hledisek dostaneme celou adu konkrétních rozhovor, nap: o psychoterapeutický snaží se naslouchat, velká znanost prhu o anamnestický ásteízený, zjišuje obecn tlesný a duševní vývoj jedince o ízený vyžaduje as a zkušenosti, pro výzkumy vtší ásti populace o ijímací ásteízený, aby se uchaze mohl projevit (vytvoení celkového dojmu) o projektivní speciální forma, používá se pi jednání s dtmi, využívá se dtské fantazie dít si hraje na pohádkové postavy v rzných situacích, které ho mohou traumatizovat (projekce na loutky, hraky co by princezna udlala, vypráví panence...) k úspšnému vedení rozhovoru je teba ovládat i dotazování (umní ptát se): = metoda, kdy se tazatel se obrací na dotazovaného a vyvolává svými dotazy verbální výpovdi, sdlení a soudy (rozšíená forma rozhovoru) o i základní formy dotazování: osobní interview telefonický interview - nemžeme zde zapojit zárove i pozorování písemné dotazování o žeme pi nm využít celou adu otázek: ímé (Jaký je Váš názor..?) nepímé (Myslíte si, že..?) otevené (respondent odpovídá voln) uzavené (vybírá si jednu z možností) polozavené (umožují doplující odpov) 4.4 DOTAZNÍKOVÉ METODY asov úspornjší, pesnji zachycené informace, zkoumání více osob najednou, snazší zpracování dat, staí písemné instrukce, pedem pipravené otázky je možné rozlišit nkolik typ otázek: o výzkumné (zamené k cílm výzkumu) o informaní o doplující (plnící jiné funkce) o identifikaní (úvod dotazníku, sociální identifikace vk, pohlaví, vzdlání, rodinný vztah) o kontrolní (jen nkteré dotazníky zjišují, jak dalece spolehliv dotazovaný odpovídá jestli je možno za spolehlivé brát i výzkumné odpovdi) dotazníky se odlišují zpsobem odpovdí na otázky - uzavené otázky vyžadují volbu odpovdí: o dvou krajních možností ANO NE o dvou krajních možností se stední nerozhodnou o mezi kolika odstupovanými odpovmi (mezi krajním souhlasem a krajním nesouhlasem tém nikdy, spíše ne, spíše ano, tém vždy) zvláštní pípady dotazník = píležitostné dotazníky, ankety, hodnotící škály hlavní nevýhoda dotazník z hlediska klinického psychologa = nedostatený osobní kontakt s posuzovaným ztráta informací neverbálních vtšinou doplovány dalšími metodami vetn rozhovoru s posuzovaným (nap. volba dalšího studia) Metody psychologie Rozhovor 7

8 4.5 PSYCHOLOGICKÉ TESTY soubor metod, zjišujících úrove jednotlivých schopností a jejich vzájemný pomr u zkoumané osoby, rysy osobnosti, vztahy v rodinách, poruchy osobnosti, poruchy uení, testy a metody zachycující problémy skrývané nebo i skryté v nevdomí nejznámjší testy schopností = testy mící obecnou inteligenci, pam, pozornost termín IQ = inteligenní kvocient o test inteligence mí jen a pouze, jak se jedinci povedl te vypracovat tento konkrétní test pouze psychologové s úplným vzdláním dovedou správn posoudit, co všechno ovlivnilo výsledky jednotlivých test, jak je interpretovat, co to znamená pro jedince a co dalšího je teba vyšetit a zaídit o projekní test psycholog pedkládá zkoumané osob málo strukturovaný podnt, zaznamenává jeho reakce a pozdji je analyzuje (test barev dle nálady si vybere barvu; dtem se edkládá kresba naznaující bžný konflikt sourozenc a dít pak vypráví svj píbh; barevné skvrny na obrázku co pipomínají každý vidí nco jiného) 4.6 HODNOCENÍ PRODUKTINNOSTI výtvarná a literární díla, hudební skladby a další vypovídají o osobnosti tvrce asto jsou hlavním vodítkem pi zkoumání osobností již nežijících umlc u tí se hodn využívá hodnocení kreseb dítte - umožují náhled na prožívání dítte, které ješt nedokáže vyjádit pocity slovy: o orientaní hodnocení mentální úrovn (lidská postava) o rozbor obsahové stránky (kresba zaarované rodiny, stromu) rozbory písma jako prostedku zkoumání osobnosti jsou pedmtem oboru grafologie o komplexní informace o jedinci získáme vyhodnocením více odlišných metod i rozbor písma by ml být jen jednou z nkolika metod 5 POÁTKY VÝVOJE DÍTTE ONTOGENETICKÁ PSYCHOLOGIE mláata se uí nápodobou od svých rodi Goddallová - pozorovala rozdíly v chování šimpanzích mláat podle osobnosti jejich matek (neurotické matky mly nejistá mláata, slabá matka rozmazleného syna vyžadoval péi i v dob, kdy mohl být samostatný) Harlowovv experiment - deprivovaná opiátka (vychovaná bez kontaktu s druhými, jen s drátnou a látkovou figurínou, bez možnosti sociálního uení) neumla navazovat sexuální vztahy, pokud došlo k oplodnní, samiky se k vl. mláatm chovaly nematesky (bez zájmu, hrubé odstrkování i bití) láska mateská = základní podmínka správného vývoje dítte, není zdaleka samozejmá, jak vtšina edpokládá lásce, vztahu k dítti se musíme nauit! kteí lidé dti mít nechtjí musí se pak s nežádoucí informací vypoádat to mže narušovat další vývoj vztah v rodin socializace = zaleování lovka do spolenosti, pozice, status, role, skupinové normy, celoživotní proces, vzájemné psobení jedince a spolenosti 5.1 PRO NKDO DTI MÍT CHCE A NKDO NE? vody mít dti o poteba stimulace o poteba smysluplného svta o poteba životní jistoty o poteba identity, vdomí vlastního já o poteba otevené budoucnosti vody nemít dti o život je nutný a monotónní o dít brání v získávání jiných poznatk a zkušeností o dít ohrožuje naši potebu jistoty a bezpeí o mít dti brání v dosažení významných spol. cíl o mít dti nám brání v tví innosti Langmeier a Matjíek- 5 skupin základních psychických poteb, které musí být uspokojovány, aby se lovk zdrav vyvíjel: 8 Poátky vývoje dítte ONTOGENETICKÁ PSYCHOLOGIE Psychologické testy

9 o poteba simulace náležitý pívod podn vede organismus k aktivit o poteba smysluplného svta v podntech musí být ád a smysl umožuje organismu se uit, nabývat zkušeností a pizpsobovat se životnímu prostedí o poteba životní jistoty umožuje organismu cílevdomou aktivitu poznávací, pracovní, spoleenskou uspokojována pedevším v citových vztazích o poteba identity, vdomí vlatního já její uspokojení je podmínkou sebeúcty a sebevdomí o poteba otevené budoucnosti poteba nadje, umožuje uspokojivé prožívání osobního bhu života funkce rodiny: o biologická o ekonomická o ochrana a pomoc o výchova a kontrola o uspokojování sociálních poteb, lásky, porozumní 5.2 ONTOGENETICKÝ VÝVOJ Období ontogenetického vývoje: o PRENATÁLNÍ o POSTNATÁLNÍ : 1.vk: od narození do dosplosti 2.vk: (65) let 3.vk: 65 a více jemnjší dlení: 1. Prenatální období o trvá 9 kalendáních (10 lunárních) msíc a bývá dlen na 3 trimestry: zárodené období (od poetí do 3. týdne) - vytvoení základ nervového systému embryonální období ( týden) vytváí se základy všech hlavních orgán fetální období (13. týden do narození) foetus = plod - vývoj orgán se dokonuje, zaínají postupn fungovat, reagovat na podnty o msíc pohyb, 6. msíc akustické podnty, msíc prudké pohyby 2. irozený píchod na svt o porod = biologicky pirozený stresor pro matku i dít o dít po porodu pokládá matce na bíško zachování tlesného i sluchového kontaktu umožnn první zrakový kontakt, usnadnna další komunikace 3. Novorozenecké období o trvá pibližn 1 msíc, doba adaptace novorozence pizpsobuje se novým podmínkám žití odlišných od tch v dloze je vybaven pro pežití adou reflex (uchopovací, sací) o reakce na doteky, zátžové období o spouštcí mechanismy potravní, rodiovské (supranormální spoušt) 4. Kojenecké období o zahrnuje první rok života - kojenec se postupn seznamuje se svým okolím, sbírá informace a í se poznávat zákonitosti prostedí o 3.msíc socializaní úsmv, sledování ( oste do 35 cm) o msíc pozorování o 6.msíc - sedí, trvalost podn, ruka-pusa o 12.msíc leze (maximáln nkolik krok), rozvoj i (10-12 slov), jemná motorika 5. Batolecí období (1-3 roky) o uvdomní vlastního JÁ, experimentování s NE o krize 3 let selektování píkaz, aby si nedlalo, co chce (uvdomní si sám sebe) o dovednosti: pes den udržení istoty, jíst lžící, pít z hrníku, pomoc s oblékáním o slov, vystaí si hrát samo 6. edškolní dtství (4-7 let) o hledá spolenost, 1. tvarová pemna postavy- zaíná se projevovat rozdílnost o motorika získá na dokonalosti (kresba), výmna chrupu, snaha o spoleensky významnou práci o období hry, slovní zásoba cca 3500 slov o v závru: posouzení školní zralosti a normální zralosti 7. Mladší školní vk (10-11 let) o evládá úeln vzdlávací innost, rozvoj zájmové innosti, hrají si spolu vtšinou stejná pohlaví, zmny v sociálním chování Poátky vývoje dítte ONTOGENETICKÁ PSYCHOLOGIE ontogenetický vývoj 9

10 o zvyšování sebevdomí, zrychlení pohlavního dospívání a diferenciace 8. Puberta (13-15 let) o 2. tvarová pemna - výraznjší individuální rozdíly i rozdíly píslušnosti k pohlaví o innost zamená na budoucí život, osobnost se formuje v kolektivních innostech o uplatují se rysy vzájemné úcty a dry 9. Adolescence (18-21 let, do konce studia) o zapojení do spoleenského života v plném rozsahu, budování nezávislosti na rodin, uzavírání manželství 10. Mladší dosplý vk (do 30 let) o zvýšená fyzická i psychická výkonnost (vitalita se projevuje v tlesné zdatnosti, v seberealizaci) o v procesu uení se projevuje silnjší motivace, dochází k oslabení respektu k autoritám 11. Stední dosplý vk (30-45 let) o maximální tvoivé a psychické vyptí, stabilita v rodinném život a pi výchov dtí, ke konci období disharmonie, u muž krize 40 let, u žen nástup klimakteria kolem 45 let 12. Starší dosplý vk (45-60 let) o optimální výkon ve vysokých ídících funkcích, zhoršuje se mechanické uení o u žen zmny depresivního charakteru (dsledek klimakteria) o syndrom opuštného hnízda 13. Poátení stáí (60-75 let) o v pracovní sfée odstup z ídících funkcí, pechod na funkce poradní, ukonení pracovní kariéry, dchodcovský syndrom 14. Pokroilé stáí (75-90 let) o populace se snižuje na ¼, ztráta životního partnera, obavy ze smrti 15. Krajní stáí ( let) o tvoí nepatrný zlomek populace, lovk je tém výlu odkázán na opatrovnickou péi 6 VÝVOJ OSOBNOSTI vývoj jedince je ovlivnn vnitní výbavou (kterou je poteba respektovat) a vnjším prostedím (které lze podstatn usmovat) vývoj osobnosti probíhá jako nepetržitá interakce obou složitých dále strukturovaných vliv o Genotyp jedince = dané meze a možnosti vývoje v genovém programu (soubor veškeré genetické informace organismu) - genotyp + prostedí = fenotyp o Fenotyp = osobnost vyvinutá vlivem prostedí z jednoho genotypu se mohou vyvinout fenotypicky odlišní jedinci klonování je kopírování genotypu, ale fenotyp nemže být zcela stejný 6.1 VNITNÍ VÝBAVA ZRÁNÍ vnitní biologické podmínky se uplatují v prhu biologického zrání jedince hem vývoje se vždy uplatují dv protichdné tendence: o evoluní = rozvojová projevuje se rstem a zdokonalováním životních struktur a funkcí, evládá zejména zpoátku o involuní = zániková projevuje se úbytkem a rozpadem, pevládá ke konci života vnitní výbava jedince postupn zahrnuje: o diná výbava genová výbava pevzatá od rodi pi poetí o genetické mutace pozmná genová výbava (nap. pi ozáení, svalová onemocnní) o vrozená výbava jedinec si jí pináší na svt je závislá nejen na genové výbav, ale i na vývoji plodu (rizikové faktory - alkohol, drogy, nikotin, infekce, nemoce...) o konstituní výbava zahrnuje mimo vrozené výbavy i úinky prostedí na biologické zrání jedince (výživa, sportovní trénink, onemocnní) zrání postupuje v uritých kritických obdobích, které na sebe navazují, a je nutné je pi výchov tí respektovat tj. ani u mentáln retardovaných jedinc se poadí stádií nemní, jen nastupují pozdji mozek ješt není zralý vývoj jedince nelze urychlit, ani nkterá stádia peskoit je možné podporovat rozvoj nkterých oblastí mozkové kry (zrakové, sluchové) v asném vývoji dítte zásobování podnty vytváí více spojení a zlepšuje se její funkce to, co používáme, se rozvíjí smyslové vady zjistit co nejdíve (ovlivnní rozvinutí píslušné ásti mozku) 10 Vývoj osobnosti Vnitní výbava zrání

11 6.2 VNJŠÍ PROSTEDÍ zahrnuje psobení fyzikálních vliv na vývoj jedince vtšina nedostatk nebo i nadbytk vyvede jedince z biologické rovnováhy (podchlazení, pehátí, chronické nedostatky nebo nadbytky vitamín, slunení záení, škodlivý úinek kyslíku) zátžové situace, se kterými se musíme vyrovnávat ení má nejvtší význam z vnjších vliv na utváení osobnosti jedince o u lovka urychluje proces zrání, ale mže psobit až na uritém úrovni zralosti nervové soustavy zrání pedpokladem uritých zpsob prožívání a chování o formy uení: nahodilé (teba individuální zkušenost s ohnm) soustavné (socializaní uení, zámrná výchova) o dle získaných schopností dlíme ení na: 1. ení senzomotorické uení se innostem, dovednostem motorickým 2. ení se poznatkm - osvojování znalostí = vdomostní uení klasické školní vzdlávání (asto na úkor 3 + 4) 3. ení se metodám ešení problém = rozvíjí myšlenkové postupy, intelektové dovednosti a schopnosti (matematické vzoreky, pravidla pravopisu) 4. ení se umní žít s lidmi = sociální uení (sociální percepce, interakce, komunikace, dovednosti, charakter) - formy soc. uení: napodobování - od narození dítte, uení se podle vzoru zpevování správného chování - pomocí trest a odmn optimální pomr odmn a trest 60:40, aby byla zachována chu dítte se snažit ení se identifikaci ztotožnní se se vzorem zástupné uení neopakovat chybu druhého, pouit se z ní anticipaní uení uit se to, co je od jedince oekáváno 6.3 DIFERENCIANÍ POJETÍ VÝVOJE OSOBNOSTI dva základní pístupy pohledu na celkový vývoj osobnosti: o diferencianí = kontinuitní pojetí spoívá v narstání složitosti struktury a funkce osobnosti probíhá plynule bez výraznjších ped osobnost se postupn mní z jednoduché soustavy ve složitou umožuje jedinci pesnjší pizpsobení reakcí vzhledem k okolí stávají se adekvátnjšími, úspšnjšími (psych. diferenciace postupuje rychle v dtství, v dosplosti jen pozvolna bývá považována za dsledek zrání závislost na vnitním rozvoji organismu) o stadiální = diskontinuitní pojetí 6.4 STADIÁLNÍ POJETÍ VÝVOJE OSOBNOSTI pojímají vývoj osobnosti jedince jako adu po sob následujících vývojových etap s uritými úkoly v každé z nich vyešení nebo nezvládnutí úkolu na úrovni každé etapy rozhoduje o dalším smru vývoje osobnosti FREUDOVO POJETÍ PSYCHOSEXUÁLNÍHO VÝVOJE soustuje pozornost na afektivní prožívání, na vývoj pudového život a na dynamické stránky osobnosti - struktura osobnostních vlastností je dána vyrovnáváním dítte s konflikty pro každé stádium vývoje je typické zamení veškerého zájmu jedince na uritou erotogenní zónu vlastního tla, která je zdrojem slastných pocit pi uspokojování sexuálního pudu: o její uspokojení (saturace) umožuje další vývoj o její neuspokojení (frustrace) je rozhodující pro pípadné ulpní na problémech daného stádia základním dynamickým initelem, který se projevuje jako zvláštní energie libido, je pohlavní pud vmšují se ekážky zvení, od rodi, postupn jsou zvnitny stávají se souástí svdomí, superega lení vývoj dítte na 5 základních etap: 1. orální stádium (první rok života) - hlavní zdroj libosti a pudového uspokojení dítte = orální zóna tla o fáze orální závislosti (sání z prsu) o oráln agresivní fáze (spojeno s rstem zub) 2. anální stádium ( rok) hlavní erotogenní zóna = anus (koneník), spojeno s vymšováním Vývoj osobnosti Vnjší prostedí 11

12 3. falické stádium (okolo 4. roku) asné stadium genitální, hlavním zdrojem uspokojování sexuálního pudu = genitální oblast, dti si všímají fyzických rozdíl, mže se objevovat tzv. Oidipovský (láska malého chlapce k vlastní matce má sexuální rysy) nebo Elektin komplex (u dívek, není tolik rozpracován) 4. období latence (5. až 6. rok do poátku dospívání) období relativního klidu, pozornost dítte se pesouvá na nové úkoly, které klade nové prostedí 5. genitální stádium (od poátku puberty asi od 12. roku) dochází k reaktivaci sexuálních pud, uí se navazovat vzájemn uspokojující vztahy, orientuje se na opané pohlaví ERIKSONOVO POJETÍ PSYCHOSOCIÁLNÍHO VÝVOJE (NEOPSYCHOANALÝZA) jeho vývoj = sled psychosociálních stádií = 8 údobí v životlovka každé stadium je ureno typickým základním úkolem konfliktem až po úspšném vyešení takového konfliktu mže jedinec zdárn postoupit dále 1. základní dra proti základní nede (novorozenec) ležité, aby kojenec získal pocit dry ve svt i sebe 2. autonomie proti studu a pochybám (batolecí) - stud bývá pekryt pocitem viny 3. iniciativa proti vin (pedškolní období) - pidávána vlastní iniciativa, dít plánuje, zažívá i neúspch 4. snaživost proti méncennosti (mladší školní vk) - pedstavivost je krocena, uí se vytrvalé práci 5. identita proti konfúzi rolí (puberta) - bojuje s nejistotou postavení a indetity (rasismus) 6. intimnost proti izolaci (mladá dosplost) - schopnost odevzdat se citovému vztahu, sklon k izolaci u tch, kteí jsou ohrožováni 7. generativita proti stagnaci (zralá dosplost) - zájem o tvoení další generace, poskytování pée druhým 8. integrita proti zoufalství (pozdní dosplost a stáí) ti, kteí zvládli stádia, si uvdomují smysluplnost života, moudrost a integritu já. Vyrovnání se smrtí. PIAGETOVO POJETÍ KOGNITIVNÍHO VÝVOJE (Z HLEDISKA VÝVOJE POZNÁVÁNÍ KOGNICE) teorie pepokládá, že interakce mezi organismem a prostedím je ízena 2 mechanismy: o asimilace - vlenní, pijetí pedmtu nebo situace do své zkušenosti, uení o akomodace - difereciace a pizpsobování inností vnjším skutenostem (nápodoba) vývoj je asimilací rzných skuteností do vlastních innosti a akomodací vlastní innosti tmto skutenostem Piagetovo pojetí: inteligence podle nj zajišuje rovnováhu mezi tmito mechanismy o senzomotorická inteligence postupn vzniká vjemová innost o semiotická (symbolická) fce (1,5 2) patí sem, obrazová pedstava, symbolická gesta o konkrétní myšlenkové operace (okolo 7-8 let vku) zvládá tídní pedm, operace s ísly, prostorem, asem o formáln-logické operace (mezi 11., 12. rokem a 14., 15. rokem vku) období ideál a plán, poátk teorií, uvažuje samostatn KOLBERGOVO POJETÍ MRAVNÍHO VÝVOJE OSOBNOSTI (VÝVOJ DLE MORÁLKY) navazuje na Piageta, žádal dti, aby hodnotily správnost i nesprávnost in osoby v povídce => 6 stup morálního usuzování, 3 základní úrovn morálky: o Prekonvenní úrove: 1. stadium: odmna - trest (vyhnutí se trestu) 2. stadium: elové myšlení (uspokojení vlastních poteb) o Konvenní úrove: 3. stadium: shoda s ostatními (splní, co je od nj oekáváno) 4. stadium: orientace na spolenost (morálka daná autoritou, pravidla) o Postkonvenní úrove: vyžaduje vytvoení vlastních mravních zásad 5. stadium sociální smlouva, spolené hodnoty, právo jednotlivce 6. stadium morálka daná zásadami vlastního sebevdomí, respektování druhých a abstraktních etických princip 7 OBECNÉ ZÁKONITOSTI PSYCHIKY osobnost pedstavuje totožnost jedince po psychické stránce se sebou samým v rzných obdobích a za rzných okolností jeho života. Nositelem této abstrakce osobnosti je konkrétní lovk, osoba, která žije, vnímá, uí se, myslí, chce a jedná. lení psychických jev, podle toho, zda vyjadují: o je - psychické procesy o ipravenost jedince - psychický stav o stálé obecné rysy - dispozice lovka 12 Obecné zákonitosti psychiky Stadiální pojetí vývoje osobnosti

13 7.1 PSYCHICKÉ PROCESY psychické procesy = je, promnlivý prh psychiky, aktivity, které mají jaký poátek, prh a konec, slouží jedinci k poznávání okolního prostedí kombinací smyslového vnímání o poznávací (kognitivní) procesy smyslové (vnímání, pedstavy, fantazie) rozumové (pojem, soud, úsudek, myšlení, ) o procesy pamti zapamatování, uchování, vybavování o procesy motivaní emoce, city, vle 7.2 PSYCHICKÉ STAVY psychické stavy = jsou vnitní podmínkou, ipraveností k uritému jednání, k duševním dm o stavy pozornosti o citové stavy nálady osobnostní faktory uplatující se v poznání - filtr osobnosti = poznání je výbrové, správn vnímáme jen nkteré stránky podntového pole (celé situace) a jiné potlaíme (vybíráme si, co a jak vnímáme, dva lidé nemusí vidt totéž) POZORNOST zajišuje na uritou dobu soustednílovka na jeden jev nebo jednu innost pozornost = nejdležitjší duševní stav, který ovlivuje aktuální funkní zdatnost jedince, psobí siln na prh a výsledky jeho inností, uplatuje se i v poznávání = z fyziologického hlediska jde o stav aktivace CNS (centrální nervové soustavy) plynule se mní v prhu dne (biorytmy) i v prhu delších asových úsek (stavy aktivace CNS = stavy pozornosti) stavy aktivace: aktivace se snižuje nap. stejnotvárností zvyšuje se novými podnty o bezvdomí o hluboký spánek - nejnižší pirozený stupe aktivace, ztráta vdomí vnjšího svta, sny o snížený stav aktivace - echod spánku a bdní, denní snní nebo stavy únavy, kdy jsou mén pesné pohyby, snížená pozornost, v dsledku toho dlají lidé asté chyby. o stední aktivace stav, kdy se cítíme svží, v pohod, dobe se soustujeme na každodenní práci o zvýšená aktivace - stav zvýšeného naptí pi nároných úkolech pracovních, sportovních, zvýšená pozornost, ale díve nastupuje vyerpání! o vysoká aktivace organismus pipraven k maximálnímu výkonu, což se projevuje zrychlením dechu, tepu, zvýšením krevního tlaku, zvýšenému podráždní v CNS, emocionáln mluvíme o stavu afektu, pozornost je zamena na zdroj afektu vlastnosti pozornosti: o epojování - mezi dvma innostmi, pokud je jedna pln automatizovaná (jízda a hovor, který umlká na kižovatkách, pletení pi TV) o výbrovost - pro si všímáme jen nkterých objekt, které jsou v tu chvíli pro nás dležité o kolísání bhem delší innosti, pokles aktivace, nap. pednášky, ani nevíme, co íká o rozsah vtšina lidí dokáže souasn postehnout 6-7 prvk pozornost: o bezdná - krátkodobá, rychle vzniká i zaniká, pomáhá rychlé orientaci v prostedí o zámrná k realizaci dlouhodobé pracovní innosti, nap. ízení auta, uení, práce, hlídání faktory ovlivující pozornost: o motivace k píslušné innosti o stídání s jinou + pestávky (organizace innosti) o celkový stav aktivace CNS, pipravenost k vnímání (preference vnímaných prvk) o návyk zabývat se soustednou inností (zlepšování nácvikem) CITOVÉ STAVY VE VNÍMÁNÍ ipravenost k vnímání toho, co souvisí s naším cílem, co oekáváme, toho na se tšíme nebo eho se naopak obáváme, co mže pozmnit výsledek poznání dle pítomného pechodného stavu osobnosti o lenní celé vnímané situace (vjemového pole, zamení pouze na jeden objekt, ostatní pozadí) o Zamenost (seskupujeme do celk podobné vci) o ekávání (asto vede ke zkreslení situace, ve spoleenském styku laické chyby v posuzování druhých osob!) Obecné zákonitosti psychiky Psychické procesy 13

14 ZAKOTVENÍ zakotvení = všechno, co lovk vnímá, už automaticky porovnává s tím, co už zná, se svými vlastními názory a pedstavami o sv. V poznávacích procesech je pro nás kotvou takový podnt, podle kterého vše ostatní posuzujeme (nap. obratnost ostatních dle své). o ipodobnní - nco blízké mému obrazu, mému názoru, považuji ho za stejný o odlišení - vnímané se více odlišuje od mého obrazu skutenosti PRÁV PSOBÍCÍ MOTIVY mohou zpsobit, že vnímáme to, co si pejeme, nebo ped ím chceme uniknout, a ne skutenost. OBRANNÉ ZKRESLENÍ psychologická obrana naší osobnosti ped vnímáním skuteností, které by jí njakým zpsobem ohrozily její integritu (popíráme podnty, které v nás vzbuzují úzkost, stresují nás) POZNÁVACÍ STYLY pomrn trvalé, v ase stálé zpsoby, jak osoba vnímá, myslí, pamatuje si a eší problémy. poznávací styly: o globální - vnímání celkového dojmu, více se zapojují do okolí o analytický - zamenost na detaily, odlišení jednostlivých prvk od pozadí, dovedou emýšlet oddlen, dovedou mít odstup o o 8 DOMÍ zarovnávací - tendence vnímat vci jako stejné, potlaovat odlišnosti zaostovací - tendence všímat si zmn pohotovji, zvtšují i malé rozdíly velmi široký pojem, je rzn vymezován v rzných oborech - vždy: jedna ze základních kvalit života biologického (vdomí známkou aktivity lovka) nebo psychologického (sebeuvdomní). v americkém pojetí podle Atkinsonové (spíše biologické a behavioristické chápání psychologie) domí zahrnuje: o sledování sebe sama a svého okolí o ovládání sebe sama a svého okolí edvdomé vzpomínky = stávají na okraji naší pozornosti, uložíme si je do pamti 8.1 STUPOVITOST VDOMÍ (JUNG) domí mžeme rozlišovat nejen podle obsahu, co si uvdomujeme, ale i podle toho, jak jasni nejasn si nco uvdomujeme: o domí o edvdomí o nevdomí o kolektivní nevdomí Freud rozdlil vdomí na podvdomí, vdomí a pedvdomí a Jung to doplnil o kolektivní nevdomí. roli zde hrají pedvdomé vzpomínky (informace jde mimo aktivní vdomí) 8.2 STAVY VDOMÍ BIOLOGICKÉ HLEDISKO PODLE KOUKOLÍKA: o Stav bdlosti opakem je spánek nebo bezvdomí o Pracovní pam poínání zpamti, smysl vty (jako poznámkový blok, krátkodobá) o Orientovaná pozornost o domí sebe sama - lidské sebeuvdomování jáství POJEM VDOMÍ PODLE BALCARA 1. prožívání veškerého duševního dní v jeho úplnosti 2. uvdomování si prožívaného vnitní zobrazování a zpracování 3. uvdomování si sebe jako prožívajícího narušeno v psychotických stavech domí vnáší do osobní dynamiky integritu sjednocující kvalitu: o Prožívání a uvdomování si vzhledem k vnjšímu svtu pojetí svta o Prožívání a uvdomování si sebe sama pocit vlastní hodnoty Sebehodnocení rozvíjí se v prhu života každého jedince, v závislosti na tom, jak ho hodnotí jeho nejbližší okolí, rodina, vrstevníci a pozdji, jak se sám porovnává s ostatními 14 domí Stupovitost vdomí (Jung)

15 PVH pocit vlastní hodnoty je založen na našem porovnávání s ostatními, záleží na hodnotové orientaci (pyramida poteb Maslow), na stupni uspokojení našich poteb 9 PSYCHICKÁ STRUKTURA OSOBNOSTI psychická struktura osobnosti = trvalý, uspoádaný celek rys osobnosti (dispozic), které urují zpsob prožívání, reagování a chování jedince. dispozice = rysy osobnosti jsou obecné, relativn stálé (umožují v urité míe predikci chování jedince) 3 složky osobnosti, které vyjadují odpovdi na otázky: o Co lovk dokáže, co umí? (výkonné charakteristiky, kapacitní pedpoklady) o Co lovk chce? (motivace) o Jaký lovk je? (temperament, charakter - profil osobnosti) 9.1 VLOHY, SCHOPNOSTI, DOVEDNOSTI Vlohy = vrozená vnitní dispozice jedince, nepístupná pozorování o rozložené v populaci podle Gaussovy kivky normálního rozpoložení o rozvíjí se uením a dozráváním do schopností o každý jedinec má urité vlohy (vrozená výbava), které dále rozvíjí pak jsou to schopnosti Schopnosti = složité vlastnosti osobnosti, vznikají rozvíjením vloh o podle stupn obecnosti: obecné speciální o podle druhu innosti: smyslové (percepní) - zrakové, sluchové, chuové, hmatové, schopnosti udržovat rovnováhu tla, pohyb psychomotorické pohybové, sportovní, tanení rozumové intelektové schopnosti, inteligence umlecké smyslové + psychomotorické + talent (malíi) Nadání = soubor dobe rozvinutých schopností pro uritou oblast innosti Talent = zvláš rozvinutá schopnost i nadání Dovednosti získáváme uením 9.2 INTELIGENCE dispozice k myšlení, komplexní schopnost vyrovnávat se s životními úkoly a problémy je ovlivnna dalšími faktory osobnosti: o dobrou orientací a dobrým myšlením o ostrým vnímáním a dobrou pamtí o koncentrovaným zamením na daný objekt innosti s pružným, rychlým a správným myšlením složky vzhledem k tomu, že jde o vlastnost: o vrozená fluidní (tekutá) závislá na funkcích mozku, rozvíjí se v prhu dtství souasn s CNS, od cca 20 let ubývá, na jejím základ se získáváním zkušeností z vlastních inností i uením rozvíjí druhá složka o získaná krystalická rozvíjí se celý život, bhem studia mírn stoupá, u zdravého jedince klesá až stáím, nebo pokud se nepoužívá lení inteligence dle oblasti uplatnní: o teoretická schopnost abstraktních operací o praktická konkrétné operace s objekty o sociální schopnost moudrého jednání v mezilidských vztazích 1) navazování kontaktu 2) vedení rozhovoru a jejich taktní ukonování 3) udržování interakcí, pesvování druhých 4) vcítní se do druhých (empatie) 5) správné vnímání sociální situace (percepce) 6) rychlé a pesné vyhodnocování zptné vazby v interakci ení inteligence: o první mení provedl v roce 1905 Alfred Binet rozlenní žák na zvládaní/nezvládání látky; 1. sv. válka - testy v US Army, testy Army-alfa, Army-beta = neverbální testy inteligence Psychická struktura osobnosti Vlohy, schopnosti, dovednosti 15

16 o Alfred Binet zavedl pojem mentální vk (MV) o William Stern zavedl pojem inteligenní kvocient (IQ) IQ = mentální vk / skutený vk * 100 (platí to asi do 30 let) teoretická inteligence nalézání a ešení problém praktická inteligence využití poznatk v bžném život, tžko se mí IQ pod 69 = imbecilita až idiocie IQ = tžká debilita IQ = nízká inteligence IQ kolem 100 = prrná inteligence IQ nad 140 = vynikající inteligence (díve genialita) retardace = vrozené po porodu získané postižení demence = získaná bhem života (pádem ze schod, poslední stádium AIDS, Alzheimerova choroba, ztráta inteligence ped stáím) lehká mozková disfunkce = lehká zmna chování, nkolik forem, po, pi, ped narozením (spontánní hyperaktivita), vrozená (rozvoj v dtství) vrchol 20 let 9.3 SOCIÁLNÍ INTELIGENCE schopnost sociálního vcítní, obratnost v navazování kontakt s druhými lidmi, schopnost rychle a esn vyhodnocovat zptnou vazbu v interakci, pesvovat druhé lidi, vést rozhovory a taktn je ukonovat = všechny sociální schopnosti potebné pro dobré a úspšné vztahy s druhými lidmi. kteí jedinci, pestože mají vysokou inteligenci, nedokáží komunikovat s druhými, nedokáží se prosadit v praktickém život Sternberg (1997) ji rozlišil: o školní = úspchy v akademickém vzdlávání o inteligence pro rozpoznávání problém o inteligence ulice, krys = uplatnní v tvrdém boji o každodenní pežití Emociální inteligence (= EQ): o Schopnost úspšn zvládat vlastní život o Schopnost mít dobré a úspšné vztahy s druhými lidmi H. Gardner vylenil 8 dimenzí inteligence: o Jazykovou vyjadování, vyprávní píb o Hudební vnímání hudby, zapamatování melodií o Matematickou a logickou o Prostorovou orientace v pírod o lesnou a kinestetickou tanec, sport, obratnost o Intrapersonální rozumt svým pocitm a emocím o Interpersonální schopnost sociální percepce, empatie o írodní vztah k pírod ení EQ rozvíjení schopností v pti základních oblastech: 1. sebevdomí 2. organizace vlastního života 3. motivování sebe sama 4. empatie 5. angažovanost v kontaktu s druhými lidmi 10 TVOIVOST kreativita (creo = tvoím) = innost, jejímž výsledkem je nco nového, jak z hlediska spolenosti, tak z hlediska jedince tvoivost se uplatuje v situacích, kdy je možno hledat více správných ešení, tvoivá ešení jsou nejen správná, vzhledem k okolnostem, ale i neobvyklá, pvodní 3 hlavní pístupy ke zkoumání tvoivosti: o produkty tvoivosti o tví osobnost o tví proces 16 Tvoivost SOCIÁLNÍ INTELIGENCE

17 10.1 PRODUKTY TVOIVOSTI mohou pinášet nová správná ešení, asto ale nebývají uznána za správná ešení Bariéry tvoivosti (vnjší i vnitní): o Sociální spoleenské tabu o Emociální vlastní strach, že udlám chybu o Kognitivní nenauil se, že to nejde, neschopnost vyboit z ady Guilford rozdlil 2 druhy myšlení: o Konvergentní - vyvíjení logických záv jediným možným postupem o Divergentní - tvoení informací z inf. pvodní, klade se draz na novost, tví o vlastnosti divergentního myšlení - tvoivosti: plynulost - fluence, schopnost plynule si vybavovat slova pružnost flexibilita, schopnost pohotovost pizpsobovat a užívat osvojené informací propracování elaborace, schopnost dotáhnout a správn zpracovat daný námtp vodnost originalita, schopnost nov zpracovat námt, vypracovat neobvyklé ešení citlivost - senzitivita, schopnost postihnout podstatu, jádro problému, a tím se zabývat redefinice - schopnost podívat se na problém novým pohledem 10.2 TVÍ OSOBNOST tvoivost = soubor vlastností osobnosti, které jsou pedpokladem pro tví innost, popípad pro tví ešení problém, zahrnuje v sob schopnosti vetn intelektových, ale nevyerpává se jimi, není to totéž co inteligence, u tvoivých lidí jsou dležité jejich motivy a rysy osobnosti Vnitní initelé tvího zvládání životních úkol: o uritá míra inteligence, jako nutná ale nikoliv postaující podmínka o otevenost nové zkušenosti o sebeovládání a odpovdnost - ekonávání vlastních emociálních barier o aktivita ve vytváení nových struktur a souvislostí o pružnost ve zpsobech poznávání stídav na rzných úrovních myšlení Vnjší initelé tvího zvládání životních úkol: (mohou tvoivost rozvíjet, ale i brzdit) o výchovné ístupy: autokratický podídivosti a prrnosti o tlak ke konformit a odmítání odlišností o kulturní stereotypy 10.3 TVÍ PROCES heuristika (z tiny heuriskó = nalézám) = metody ešení, nauka o kreativních postupech fáze tvího procesu podle H. Poincarého 1. íprava - orientace v problému, promyšlení, co je podstatné 2. Inkubace - rozvíjení aktivity, hledání vhodného ešení, uplatují se jednotlivé faktory tvoivosti 3. Iluminace (osvícení) - nalezení ešení, vzhled, nápad - inspirace, intuice 4. Verifikace - ovení v praxi brainstorming (rozvoj tvoivosti): 1. fáze ventilace problém body 2. fáze návrh rzných ešení 3. fáze kritéria kladného vyešení 4. fáze tabulka a + 5. fáze vybíráme nejlepší ešení 11 TEMPERAMENT A CHARAKTER, RYSY OSOBNOSTI Temperament = obecná vlastnost duševní dynamiky jedince, nemá vlastní zážitkový obsah, uplatuje se ve zpsobech reagování, prožívání a chování jedince, jedinec se o svém temperamentu dozvídá nepímo - porovnáním s ostatními, podmínn vrozené vlastnosti na temperamentu závisí, jak snadno u jedince vznikají city, jak jsou silné, jak živ se projevují navenek a jak rychle se stídají. temperament + charakter = souhrnné oznaování povahových rys osobnosti Temperament a charakter, rysy osobnosti Produkty tvoivosti 17

18 11.1 ANTICKÁ TYPOLOGIE závisí na harmonii šáv v lidském organismu cholerik, melancholik, flegmatik, sangvinik 11.2 KRITÉRIA PODLE KRETSCHMERA, SHELDONA BIOLOGICKÉ POJETÍ Kretschmerova konstituní typologie - podle tlesné stavby a duševních chorob, 3 základní typy stavby tla: v závorce název dle Sheldona, vtšina lidí jsou smíšené typy o pyknický typ (endomorfní) silný, oválný, mkký maniodepresivita o astenický typ (ektomorfní) hubená postava, uzavení, nepístupní - schizofrenie o atletický typ (mezomorfní) - viskózní typ charakteru, asto cholerik, nebo flegmatik - epilepsie 11.3 KRITÉRIA PODLE I. P. PAVLOVA temperament je projevem typu vyšší nervové innosti (VN), je podmínn základními vlastnostmi nervových proces podráždní (excitace) a útlumu (inhibice) a jejich stídáním fyziologické pojetí typ - 3 vrozené vlastnosti nervových proces: o síla - slabost (síla schopnosti nervového systému odolávat rzným zátžím) o vyrovnanost - nevyrovnanost (vyrovnanost stídání proces podráždní a útlumu, do jaké míry je jedinec schopen ovládat a tlumit svá podráždní) o pohyblivost - nepohyblivost (pohotovost reakce jedince) klasické lení typ v porovnání s antickými typy temperamentu: o sangvinik - silný, vyrovnaný, pohyblivý o cholerik - silný, nevyrovnaný o flegmatik - silný, vyrovnaný, nepohyblivý o melancholik slabý v bžné populaci se nevyskytují všechny typy se stejnou frekvencí temperament je pevážn založen na vrozených vlastnostech nervové soustavy, ale podléhá zmnám vlivem výchovy a sebevýchovy nelze ekat základní zmnu temperamentu, ale mže se nauit regulovat nkteré své projevy 11.4 KRITÉRIA PODLE C.G. JUNGA Typologie C. G. Junga nkdy nazývaná typologie funkcí a postoj: o Introvert vnitní prožívání, subjektivní názory, uzavený, spolehlivý o Extrovert zamený na vnjší svt, pizpsobivý, otevený okolí, praktik a realista tyi typy funkcí ve kterých se odlišn projevují: myšlení, cítní, intuice, pociování 11.5 KRITÉRIA PODLE EYSENCKA evzal typologie od Junga introverze extraverze, doplnil o dimenzi labilita stabilita (tato nová dimenze vyjaduje odolnost vi zátži) Dv dimenze osobnosti: o Dimenze extraverze introverze (E) 80% ddinost, 20% vlivem okolí o Dimenze neuroticismu s krajními póly (N) stabilita labilita Lze mit široce používaným dotazníkem EOD jedinci vysoce labilní- neurotické píznaky, pravdpodobné, že v situaci delší zátže u nich dojde k neuróze 11.6 FRIEDMAN A ROSENMAN typ A netrplivý, ambiciózní, soutživý, agresivní, klade si vysoké cíle a požadavky, ve stresu pímo kvete, stresová narkomanie náchylný k srdením selhnáním (boj s asem, perfekcionalismus, neschopnost pedat ást práce druhým, nutkání pepracovávat se, multitasking, neschopnost relaxovat) typ B rozvážný, klidný, uvolnný, nehrozí takové riziko stresu a srdeních chorob 18 Temperament a charakter, rysy osobnosti Antická typologie

19 základními znaky temperamentu jsou: o celkové zamení duševních d: intro-extraverze o celkové emocionální ladní duševních d: libost- nelibost o snadnost i nesnadnost s jakou se reakce objeví: práh vzrušivosti o trvání reakce po skonení podntu Temperament se pímo podílí na formování povahových rys osobnosti, nebo regulace stimulace a aktivace vyžaduje urité zpsoby chování, které /když se osví/, se mohou upevnit jako trvalejší tendence. Lze rozeznávat aktivní a pasivní regulaci aktivace CHARAKTER Subsystém osobnosti, který umožuje kontrolu a ízení jedincova jednání podle spoleenských, zejména morálních požadavk. Soubor kladných i záporných vlastností, které vyhraují chování lovka vzhledem k dlouhodobjším cílm a perspektivám, které si ve svém život vytyuje utváí se bhem života jedince složka podílející se na profilu osobnosti, v níž mžeme rozlišit vtší poet ástí, vzájemn se ekrývajících a ovlivujících: o Vztah k lidem afiliace - kladný pátelský vztah k lidem, vzájemná ochota pomoci, ohleduplnost hostilita - záporný vztah, nepátelství, sobectví agresivita vi ostatním o Vytrvalost - vlastnost vle, dosažení cíle je ztíženo pekážkami o Odolnost k zátži /stabilita- labilita osobnosti/, v nároných životních situacích o Kontrola a ízení temperamentových vlastností - v oblasti citových projev o Sebehodnocení /sebepojetí, obraz sebe samého, ideální já, pocit vlastní hodnoty/ o Svdomí správn jednat z hlediska morálního o Spoleenské postoje a hodnotové orientace, osobní filozofie, náboženská víra 12 MOTIVACE vztah lovka ke skutenosti, která ho obklopuje, k vcem i k ostatním lidem a k okolnímu dní, zahrnuje vnjší pobídky a cíle, i vnitní motivy proces, ve kterém se uvoluje urité množství energie a smuje k uritému cíli - ím je motivace silnjší, tím více úsilí duševního i tlesného lovk vynakládá Optimální úrove motivace - jedinec podává nejlepší (= optimální) výkon motivy = v širším slova smyslu pedstavují cíle chování vbec, vdomé i nevdomé, v užším slova smyslu pedstavují jen vdomé cíle jednání. princip anticipace = oekávání vzdálených úspchi neúspch, vzdálených cíl a událostí, podle kterých se ídí motivace 12.1 POTEBY motivaci ovlivují poteby fyziologické a psychosociální o cílem je uspokojit základní potebu (nap. nedostatek cukru v krvi - je zpracováno v mozku a vzniká pocit hladu. To je motivací k chování, jehož cílem se je najíst) o apetence snaha nco získat o averze snaha nemu uniknout FRUSTRACE když je poteba neuspokojena, dochází k frustraci (nedostatek pedmtu k uspokojení, skutenosti, které brání v dosažení cíle, pekážky) opak = uspokojení ukonení motivaního procesu dosažením cíle a pokles motivaního naptí zdroje frustrace: o nedostatek pedmtu k uspokojení motivace o ekážky vnjší (v okolí jedince) o ekážky vnitní (uvnit jeho osobnosti) frustrace dvojí význam: o vnjší situace, v níž lovku nco brání dosáhnout cíle o vnitní stav a prožívání této vnjší situace ekážky psobící frustrace: vnjší, vnitní, pasivní, aktivní o Vnjší zcela pasivní: plot, který nám brání ke vchodu Motivace Charakter 19

20 o Vnitní pasivní: neschopnost ten plot pelézt o Vnjší aktivní: pes o Vnitní aktivní: konflikt motiv stet mého cíle s mojí morálkou CÍLE A JEJICH KONFLIKTY cíle dokáží lovka povzbudit, ukázat mu smysl života; jejich ztráta pocity nudy, vlastní zbytenosti, narušení psychického i fyzického zdraví novými cíly se mžou stát i samy prostedky cíle jsou i zdrojem problém 4 hlavní druhy konflikt: o konflikt 2 stejn kladných cíl ( Na který film pjdeme? ) o konflikt 2 negativních cíl ( Mám se uit, nebo uklízet? ) o konflikt kladného a záporného cíle ( Nežrat, ale mám na to chu ) o dvojitý konflikt záporných a kladných cíl ASPIRACE - ASPIRANÍ ÚROVE Aspiraní úrove znaí, jak vysoký cíl si jedinec stanovuje, co chce dosáhnout závisí nejen na schopnostech a jeho zkušenostech s uritou situací, ale i na sebede. LENÍ POTEB PODLE MADSENA primární motivy: hlad, žíze, sex, motiv peování, udržování teploty, motiv vyluováníb afektivní motivy: motiv bezpeí a motiv agrese sekundární motivy: motiv sociálního kontaktu, dosažení úspšného výkonu, motiv moci a vlastnictví 12.2 MASLOWOVA HIERARCHIE LIDSKÝCH POTEB 5. seberalizace, sebeaktualizace - realizace svého potenciálu, nalezení sebenaplnní 4. úcta a uznání - být kompetentní, získání souhlasu a uznání 3. poteba sounáležitosti - náležet nkomu a nkam 2. poteba bezpeí - jistoty, absence nebezpeí 1. fyziologické poteby - hlad, žíze, sex v aktivitách jedinc mají pednost poteby z nižších stup pyramidy a zvlášt neuspokojené vrchní stupn pyramidy mžou být realizovány, pokud jsou uspokojeny nižší poteby ím více vnímáme poteby druhého, tím více bude on automaticky uspokojovat naše vlastní POCITY motivaní proces je doprovázen naptím, které prožíváme - hlad, zvyšuje se naptí, agresivita, mrzutost, radost z dosažených cíl po dosažení cíl, uklidnní pocity, emoce a city doprovází vznik, prh i dovršení motivaního procesu, nelze je od nho oddlovat rozlišování, zda nco je pro m pitažlivé, má to kladnou hodnotu nebo zápornou: o itažlivé => apetence - pibližování se o nepitažlivé => averze - vzdalování se, vyhýbání se libé pocity vznikají ve chvíli, kdy jsou uspokojovány jedincovy poteby (= prožívá libé pocity), rozvíjí se jeho dra ve svt obecn i v sebe sama (nelibé pocity - rozvíjí se nedra) PVH pocit vlastní hodnoty = suma pozitivních i negativních pocit prožívaných v prhu života, zvlášt pozdji, pi porovnání sebe sama s ostatními (vztahuje se k sebevdomí, sebeprožívání a sebehodnocení) 12.4 CITY A EMOCE prožívání vlastního jednání, vnjších jev, vlastních tlesných i duševních proces a osobních vlastností jsou vzbuzovány významnými událostmi v okolí nebo tle jedince, samy také vzbuzují innost a ídí její prh a asto bývají i jejím cílem Frustrace nepodaí se dosáhnout cíle a naše poteba zstane neuspokojena (vše se na nás valí) s provázaností motivaního procesu a emocí souvisí: o vnitní psychické a tlesné reakce (organismus se pipravuje na aktivitu) o kognitivní hodnocení situace (zvážení situaci, zda je pozitivní, i negativní - zlomek sekundy) 20 Motivace Maslowova hierarchie lidských poteb

Aplikované obory viz. dále + s psychologií a psychology se m žeme setkat i v dalších aplikovaných oblastech ve sportu, u soud (forenzní), v um ní

Aplikované obory viz. dále + s psychologií a psychology se m žeme setkat i v dalších aplikovaných oblastech ve sportu, u soud (forenzní), v um ní 1 EDMT PSYCHOLOGIE Psychologie = vda o lidské psychice, jednání a prožívání Základní teoretické obory rozvíjejí a zkoumají obecné zákonitosti lidské psychiky obecné poznatky tchto obor jsou využívány v

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Psychodiagnostika osobnosti 2.

Psychodiagnostika osobnosti 2. Psychodiagnostika osobnosti 2. Téma: Úvod do psychologie osobnosti. Dimenze osobnosti. Teorie osobnosti. Literatura: Ivana Šnýdrová. Psychodiagnostika. Praha: Grada Publishing, 2008. Marie Vágnerová. Psychologie

Více

Obecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry.

Obecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry. Obecná a vývojová psychologie Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry. Co je vlastně psychologie? Jak lze jednoduše a srozumitelně definovat psychologii? R. Atkinsonová

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Efektivní uení (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Žádná zpráva dobrá zpráva 1 ásti efektivního uení Stanovení cíle (+ kritéria) Analýza úkolu Použití pimené podpory Volba

Více

Psychologie 08. Otázka číslo: 1. To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím.

Psychologie 08. Otázka číslo: 1. To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím. Psychologie 08 Otázka číslo: 1 To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím sebevědomím nevědomím Otázka číslo: 2 Prožívání je absolutně vždy: subjektivní

Více

Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy

Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné

Více

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie Výbr z nových knih 10/2009 psychologie 1. Bludné cesty lásky : manželské trojúhleníky a jiné párové konflikty / Hans Jellouschek ; [z nmeckého originálu... peložil Petr Babka] Praha : Portál, 2009 -- 221

Více

Přednáška 2. 10. 2015 Wundt W., Freud S., Freudová A.

Přednáška 2. 10. 2015 Wundt W., Freud S., Freudová A. Přednáška 2. 10. 2015 Wundt W., Freud S., Freudová A. Wundt-vznik vědecké psychologie Freud-zakladatel psychoanalýzy a psychodynamicky orientované psychologie Freudová-ego obranné mechanismy Wilhelm Wundt

Více

Výbr z nových knih 4/2010 psychologie

Výbr z nových knih 4/2010 psychologie Výbr z nových knih 4/2010 psychologie 1. Agresivita na cestách / [editor] Matúš Šucha et al. Olomouc : Univerzita Palackého, 2009 -- 186 s. :. -- eština. ISBN 978-80-244-2375-3 (brož.) Sign.: II 107577V1

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy sy. CAN - zanedbávání Zanedbávání

Více

3. ročník a septima. viz Charakteristika předmětu a poznámky. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

3. ročník a septima. viz Charakteristika předmětu a poznámky. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Seminář psychologie Psychologie 3. ročník a septima 2 hodiny týdně viz Charakteristika předmětu a poznámky Pojem psychologie Objasní původ psychologie, její

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence)

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12 Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Základní charakteristiky dospívání Biologické hledisko-první známky pohlavního zrání až dovršení pohlavní

Více

Dtská sexualita. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN Brno

Dtská sexualita. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN Brno Dtská sexualita Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN Brno Obsah sdlen lení biologický vývoj psychologický vývoj specifika jednotlivých období vybrané kapitoly Biologický vývoj sexuality sexuální diferenciace

Více

1. Lidskápsychika 2. Srovnání přístupů k výkladu lidské psychiky - Freud, Watson 3. Předpoklady a možnosti vývoje člověka

1. Lidskápsychika 2. Srovnání přístupů k výkladu lidské psychiky - Freud, Watson 3. Předpoklady a možnosti vývoje člověka Otázka: Formování osobnosti člověka Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pavla297 Psychologie jako věda, základní disciplíny původ slova předmět psychologie základní disciplíny aplikované disciplíny

Více

Roní plán pro 2.roník

Roní plán pro 2.roník Roní plán pro 2.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc?

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc? Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Marta Jeklová Vyšší odborná

Více

Název materiálu: Ontogeneze duševního vývoje Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu:

Název materiálu: Ontogeneze duševního vývoje Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Psychologie. Hana Lorencová PSYCHOLOGIE

Psychologie. Hana Lorencová PSYCHOLOGIE Psychologie Hana Lorencová PSYCHOLOGIE 2008 Osnova Pedmt a poslání psychologie Psychologické smry Osobnost pojem vývoj struktura Osnova Chování a prožívání Motivace Frustrace a deprivace Výkon Teorie motivace

Více

ČLOVĚK STRUKTURA OSOBNOSTI

ČLOVĚK STRUKTURA OSOBNOSTI VY_32_INOVACE_PSY_17 ČLOVĚK STRUKTURA OSOBNOSTI Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření:

Více

PSYCHICKÉ VLASTNOSTI SCHOPNOSTI A INTELIGENCE

PSYCHICKÉ VLASTNOSTI SCHOPNOSTI A INTELIGENCE PSYCHICKÉ VLASTNOSTI SCHOPNOSTI A INTELIGENCE Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Střední odborná škola a

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O LÉB INFORMATIKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O LÉB INFORMATIKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O LÉB INFORMATIKY Informatika jsou specifickým pípravkem, který jsem vynalezla sama pod vesmírným vedením a není mi známo, že by jej kdokoli jiný pede mnou, ani v souasné dob, vytváel

Více

DUM č. 18 v sadě. 9. Zsv-1 Opakování k maturitě ze ZSV

DUM č. 18 v sadě. 9. Zsv-1 Opakování k maturitě ze ZSV projekt GML Brno Docens DUM č. 18 v sadě 9. Zsv-1 Opakování k maturitě ze ZSV Autor: Zdeňka Vašínová Datum: 20.05.2014 Ročník: maturitní ročníky Anotace DUMu: Studijní materiál má podobu pracovních listů

Více

Psychologický seminář 4. ročník

Psychologický seminář 4. ročník Psychologický seminář 4. ročník Žák: - objasní proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování, uvede příklady faktorů, které ovlivňují prožívání, chování a činnost člověka - porovná osobnost v

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma studia: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43 OBSAH 1. ÚVOD il 1.1 VYMEZENÍ OBECNÉ PSYCHOLOGIE 11 1.2 METODY POUŽÍVANÉ K HODNOCENÍ PSYCHICKÝCH PROCESŮ A FUNKCÍ 12 1.3 DÍLČÍ OBLASTI, NA NĚŽ JE ZAMĚŘENA OBECNÁ PSYCHOLOGIE 14 1.3.1 Psychologie poznávacích

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Psychologie. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Psychologie. PaedDr. Mgr. Hana Čechová Psychologie PaedDr. Mgr. Hana Čechová Osnova 1. Vymezení pojmu psychologie 2. Psychické jevy 3. Psychické projevy 4. Základní metody zkoumání lidské psychiky 5. Základní členění psychologických věd 6.

Více

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika 1. Inkluzivní vzdlávání / Vanda Hájková, Iva Strnadová Praha : Grada, 2010 -- 217 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3070-7 (brož.) Sign.: II 107730V1 integrace žáka ; speciální

Více

Faktory podmiňující vývoj a určující průběh Znaky jednotlivých etap vývoje Individuální rozdíly v duševním vývoji a jejich podmíněnost

Faktory podmiňující vývoj a určující průběh Znaky jednotlivých etap vývoje Individuální rozdíly v duševním vývoji a jejich podmíněnost Teorie vývoje Teorie vývoje vysvětlují: Faktory podmiňující vývoj a určující průběh Znaky jednotlivých etap vývoje Individuální rozdíly v duševním vývoji a jejich podmíněnost Více teorií, liší se zaměřením,

Více

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH Seminá k tématu primární prevence úraz dtí PROGRAM SEMINÁE 1. ÚVOD 2. CO JE TO ÚRAZ 3. NÁSLEDKY ÚRAZ 4. RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ 5. PREVENCE ÚRAZ 2 ÚVOD Co už znáte z pedchozích

Více

Psychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost

Psychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost Psychologie 09 Otázka číslo: 1 Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat osobnost neurotik Otázka číslo: 2 Osobnost je individuální jednotou aspektů: biologických psychologických rozumových

Více

Vývojová teorie Sigmuda Freuda ( )

Vývojová teorie Sigmuda Freuda ( ) Vývojová teorie Sigmuda Freuda (1856-1939) Patří mezi originální koncepce duševního vývoje člověka. Freud považoval za podstatu psychického vývoje vývoj libida - životní energie, kterou spojoval s principem

Více

Psychologie 03. Otázka číslo: 1. Přiřaď příslušné písmeno ke jménu významné osobnosti:

Psychologie 03. Otázka číslo: 1. Přiřaď příslušné písmeno ke jménu významné osobnosti: Psychologie 03 Otázka číslo: 1 Přiřaď příslušné písmeno ke jménu významné osobnosti: a) Wilhelm Wundt b) J. B. Watson c) Sigmund Freud d) Carl Gustav Jung e) Alfred Adler A) byl zakladatelem behaviorismu

Více

Osobnost je soustava duševních vlastností, charakterizujících celistvou individualitu konkrétního člověka.

Osobnost je soustava duševních vlastností, charakterizujících celistvou individualitu konkrétního člověka. OSOBNOST SPORTOVCE Co je osobnost? Osobnost je soustava duševních vlastností, charakterizujících celistvou individualitu konkrétního člověka. Tvoří ji individuální spojení biologických, psychologických

Více

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu

Více

Humanistický proud v psychologii

Humanistický proud v psychologii Humanistický proud v psychologii Humanistická psychologie Tzv. třetí síla v psychologii (k behaviorismu a psychoanalýze). Člověk není determinovaný, je schopen svobodné volby a účelného, tvořivého jednání.

Více

Otázka: Psychologie jako věda. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): zuzik

Otázka: Psychologie jako věda. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): zuzik Otázka: Psychologie jako věda Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): zuzik jako samostatná věda od 19. st. (původně součást filozofie) st. rozvoj metod a vznik odvětví psychologie Uplatnění v praxi

Více

Otázka: Psychologie a její vývoj, sociální charakter psychologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Carolecz

Otázka: Psychologie a její vývoj, sociální charakter psychologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Carolecz Otázka: Psychologie a její vývoj, sociální charakter psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Carolecz Vymezení pojmu psychologie, jednotlivé kroky psychologické analýzy, vznik a vývoj

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Otázka: Psychické jevy osobnosti. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pavla. Psychické jevy osobnosti

Otázka: Psychické jevy osobnosti. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pavla. Psychické jevy osobnosti Otázka: Psychické jevy osobnosti Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pavla Psychické jevy osobnosti navzájem spojeny a působí jako celek jsou funkcí mozku vliv společnosti a výchovy některé se

Více

Odborná a populárně naučná psychologická literatura, počítač, datavideoprojektor

Odborná a populárně naučná psychologická literatura, počítač, datavideoprojektor Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Seminář psychologie Psychologie 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně Odborná a populárně naučná psychologická literatura, počítač, datavideoprojektor Psychologie

Více

- společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování jedince

- společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování jedince Otázka: Psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Peťan = věda o duši - z řečtiny psyché duše, logos věda - společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava. Šablona 32 VY_32_INOVACE_299.PSY.23 Dějiny psychologie 1_prezentace

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava. Šablona 32 VY_32_INOVACE_299.PSY.23 Dějiny psychologie 1_prezentace Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava Šablona 32 VY_32_INOVACE_299.PSY.23 Dějiny psychologie 1_prezentace Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0744 Šablona: VY_32_INOVACE

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti týrané, zneužívané a

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Systém psychologických věd

Systém psychologických věd Systém psychologických věd Psychologické vědy = vědy o duševním životě, duševnu, které specifickým způsobem odráží skutečnost ve formě počitků, vjemů, představ, paměti, myšlení, citů atp. DUŠEVNO (psychika)

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika 1. Hry a matematika na 1. stupni základní školy / Eva Krejová Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2009 -- 163 s. :. -- eština. ISBN 978-80-7235-417-7 (brož.)

Více

pokládali duši za hmotnou Prapočátky psych. Názorů- v raných počátcích lidských kultur (šamani, kněží, )

pokládali duši za hmotnou Prapočátky psych. Názorů- v raných počátcích lidských kultur (šamani, kněží, ) Otázka: Psychologie jako věda Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): sissi Psychologie - Psyché= duše Logos= věda = věda o duši Předmětem je zkoumání duševního života člověka, zákonitosti psychicky,

Více

Obecná psychologie: základní pojmy

Obecná psychologie: základní pojmy Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie

Více

ESKÝ JAZYK A LITERATURA

ESKÝ JAZYK A LITERATURA ESKÝ JAZYK A LITERATURA CHARAKTERISTIKA PEDMTU 1. Obsahové vymezení Realizuje obsah vzdlávacího oboru eský jazyk a literatura RVP GV. Zaujímá dležité postavení ve výchovn vzdlávacím procesu. Je to povinný

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8 května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost- sociálně výchovná

Více

Psychosomatická a primárn somatická onemocnní u dtí možnosti a meze psychoterapie

Psychosomatická a primárn somatická onemocnní u dtí možnosti a meze psychoterapie Psychosomatická a primárn somatická onemocnní u dtí možnosti a meze psychoterapie Obecné Primárn somatická onemocnní a jejich psychoterapie Psychosomatická onemocnní a jejich psychoterapie Tlesné onemocnní

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

Ivana Gardiánová Katedra genetiky a šlechtní. RST a VÝVOJ

Ivana Gardiánová Katedra genetiky a šlechtní. RST a VÝVOJ Ivana Gardiánová Katedra genetiky a šlechtní RST a VÝVOJ Rst je projevem postihujícím zmny kvantitativního charakteru, jehož základem je množení a zvtšování bunk, tkání, orgán tla, což se navenek projeví

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic Šastné dít prostednictvím šastných rodi H St HoSt Home-Start Czech Republic 1 Co je to HoSt? HoSt je nestátní nezisková organizace zamená na podporu rodi a jejich péi o dít, které je mladší 6-ti let. Podpora

Více

Psychologie 00. Otázka číslo: 1. Osobnost: je hotova již při narození. se formuje se během individuálního života

Psychologie 00. Otázka číslo: 1. Osobnost: je hotova již při narození. se formuje se během individuálního života Psychologie 00 Otázka číslo: 1 Osobnost: je hotova již při narození se formuje se během individuálního života je ovlivněna především přírodním prostředím je individuální jednotou biologických, psychologických

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Erik Erikson Margareta Mahler

Erik Erikson Margareta Mahler Erik Erikson Margareta Mahler Psychosociální vývoj-erik Erikson Erikson revidoval Freudovu teorii psychosexuálního vývoje. Na vývojová stadia nepohlíží z hlediska jejich psychosexuálních fcí, ale chápe

Více

Psychologie, sociální psychologie, sociologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy

Psychologie, sociální psychologie, sociologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie, sociologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 2 hodiny týdně PC, dataprojektor,

Více

PSYCHOLOGIE LIDSKÉHO VÝVOJE

PSYCHOLOGIE LIDSKÉHO VÝVOJE PSYCHOLOGIE LIDSKÉHO VÝVOJE CO JE TO VÝVOJ? 1. Vývoj jako řada zákonitých změn 2. Evoluce a involuce 3. Diferenciace a integrace 4. Vývoj jako iniciativa 5. Učení jako mechanismus vývoje HYBNÉ SÍLY VÝVOJE

Více

Přednáška č. 9. Sigmund Freud, psychoanalytická teorie, psychosexuální teorie psychického vývoje Eriksonova teorie psychosociálního vývoje

Přednáška č. 9. Sigmund Freud, psychoanalytická teorie, psychosexuální teorie psychického vývoje Eriksonova teorie psychosociálního vývoje Přednáška č. 9 Sigmund Freud, psychoanalytická teorie, psychosexuální teorie psychického vývoje Eriksonova teorie psychosociálního vývoje Jedna z největších intelektuálů 20. století Narozen na Moravě Lékař,

Více

METODY PSYCHOLOGIE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.

METODY PSYCHOLOGIE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. METODY PSYCHOLOGIE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová Psychologie je empirická věda, která disponuje souborem

Více

PedF MU, JS 2015 Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D. Za poskytnutí materiálů děkuji doc. PhDr. Lence Lacinové, Ph.D.

PedF MU, JS 2015 Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D. Za poskytnutí materiálů děkuji doc. PhDr. Lence Lacinové, Ph.D. Školní věk PedF MU, JS 2015 Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D. Za poskytnutí materiálů děkuji doc. PhDr. Lence Lacinové, Ph.D. Vymezení Mladší školní věk začíná nástupem do školy v 6 až 7 letech a končí 5. třídou

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová jedná se o poruchy chování, které se významně odchylují od normy většiny

Více

Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku. doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže

Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku. doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Vývoj Vývoj je podmíněn zráním (proces je funkcí určitého programu genotypu) učením (poznání a

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

S = C S 4K 4 C_ C UPS P ; S 1 = ; 1 = 2F

S = C S 4K 4 C_ C UPS P ; S 1 = ; 1 = 2F Co je to psychologie? Přednáška č. 1 z předmětu Úvod do psychologie PhDr. Josef Lukas Vyučujícíující Kontakt: mail@jlukas.cz Konzultačníní hodiny: po e-mailové domluvě Některé podklady k semináři (včetně

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Wilhelm Wundt(1879) - první psychologická laboratoř

Wilhelm Wundt(1879) - první psychologická laboratoř PŘEDMĚT PSYCHOLOGIE A JEHO VÝVOJ POČÁTKY MODERNÍ PSYCHOLOGIE Psychofyzika a asocianismus Asocianismus 17. a 18. stol. rozkládání psychického dění na prvky; David Hartley, David Hume Gustav Theodor Fechner

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika 1. Bazální stimulace, aktivace a komunikace v edukaci žák s kombinovaným postižením : monografie / Vanda Hájková (ed.) a kol. Praha : Somatopedická spolenost, 2009

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Dobrovolnictví Pod pojmem

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Syndrom CAN Child Abuse and

Více

Teorie celoživotního vývoje: minulost a současnost. Mgr. Katarína Millová

Teorie celoživotního vývoje: minulost a současnost. Mgr. Katarína Millová Teorie celoživotního vývoje: minulost a současnost Mgr. Katarína Millová V minulosti stadiální (klasické) teorie celoživotního vývoje proč stadiální? proč klasické? proč celoživotní vývoj? Teorie psychosexuálního

Více

Výbr z nových knih 11/2011 psychologie

Výbr z nových knih 11/2011 psychologie Výbr z nových knih 11/2011 psychologie 1. Když se matka a dcery navzájem hledají : Démétin zármutek a Persefonin návrat - živoucí mýtus / Ingrid Riedelová ; [z nmeckého originálu... peložila Magdalena

Více

Roní plán pro 1.roník Genetická metoda. 1.období záí íjen

Roní plán pro 1.roník Genetická metoda. 1.období záí íjen Roní plán pro 1.roník Genetická metoda Oblast eský jazyk a literatura Oekávané výstupy Žák: zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním uvdomuje si správné držení tla pi psaní používá k psaní mazací

Více

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována METODA KONSPEKTU Základní informace Kódy úrovn fond Kódy jazyk Indikátory ochrany fondu Základní informace Umožuje souborný popis (charakteristiku) fondu urité knihovny (skupiny knihoven) bez podrobných

Více

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Co je to HoSt? nestátní

Více

Ekologická výchova ve vzd lávacích dokumentech a v eduka ním procesu

Ekologická výchova ve vzd lávacích dokumentech a v eduka ním procesu Ekologická výchova ve vzdlávacích dokumentech a v edukaním procesu kolní environmentální vzdlávání, výchova a osvta kola jako instituce poznání a pochopení ekologických souvislostí - uvdomní si rizik z

Více