Viz též stavová rovnice ideálního plynu, stavová rovnice reálného plynu a van der Waalsova stavová rovnice.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Viz též stavová rovnice ideálního plynu, stavová rovnice reálného plynu a van der Waalsova stavová rovnice."

Transkript

1 5.1 Stavová rovnice Stavová rovnice ideálního plynu Stavová rovnice pro sěs ideálních plynů Stavová rovnice reálného plynu Stavové rovnice se dvěa onstantai Viriální rovnice Stavové rovnice s pěti a více onstantai Van der Waalsova stavová rovnice eduovaná stavová rovnice Teoré orespondujících stavů Kopresibilitní fator Fugacita láty Stavová rovnice Stavová rovnice je obecně aždý vztah vyjadřující závislost něterého vnitřního paraetru na vnějších paraetrech. Napřílad vztah vyjadřující závislost vnitřního paraetru na teplotě u hoogenní terodynaicé soustavy, tj. u arosopicé soustavy, u níž je ožné sdílení tepla ezi terouoli její částí a oolí této části.. Protože u hoogenní soustavy jsou všechny její arosopicé části ve stejné stavu, á tato soustava ve všech ístech stejnou teplotu, hustotu, tla, cheicé složení, eletricou, respetive agneticou polarizaci apod. Je-li její stav jednoznačně určen pouze její tlae p, objee V a terodynaicou teplotou T, jedná se o soustavu zvanou jednoduchá hoogenní soustava, jejíž stavová rovnice je obecně vyjádřena funční závislostí de V p = fvt (, ), respetive p= FV (, T), = V n je olární obje a n je látové nožství soustavy. / Viz též stavová rovnice ideálního plynu, stavová rovnice reálného plynu a van der Waalsova stavová rovnice. Stavová rovnice ideálního plynu Tvoří-li jednoduchou hoogenní soustavu ideální plyn, á stavová rovnice ideálního plynu tvar = nt, respetive = T, de p je tla plynu, V jeho obje, T terodynaicá teplota plynu, n je látové nožství plynu, je plynová onstanta (olární plynová onstanta). ůzná vyjádření stavové rovnice pro ideální plyn:

2 pro totéž látové nožství plynu v různých stavech 1, 2, n n n = =... = = onst, T T T 1 2 n pro 1 ol: = T, de V je olární obje plynu, pro látové nožství n: = nt, de n= / M, je hotnost ideálního plynu a M je jeho olární hotnost, pro hotnost : = T, de M je olární hotnost plynu. M Tato rovnice platí s dostatečnou přesností taé pro reálné plyny za nízého tlau, tj. při alé hustotě plynu. Není-li tato podína splněna, neřídí se již stavy reálných plynů uvedenou stavovou rovnicí, což se týá zvláště stavů v oolí riticého stavu a stavů blízých zapalnění (viz zapalňování plynů). Plynová onstanta Plynová onstanta, též olární plynová onstanta jednota joule na ol a na elvin. = (8, ± 0, ) J/(ol.K), Hodnotu plynové onstanty ůžee vypočítat, zjistíe-li hodnoty p, V, T pro libovolně zvolený rovnovážný stav plynu. Zvolíe títo stave norální podíny, při nichž p = Pa, T = 273,15 K a látové nožství ideálního plynu 1 ol, u něhož znáe za 3 3 norálních podíne olární obje V,0 = 22, / ol. Vypočtee ze stavové rovnice = T, de V onstantu = T a dosadíe hodnoty pro 1 ol ideálního plynu za norálních podíne. Dostanee výše již uvedenou hodnotu plynové onstanty. Stavová rovnice pro sěs ideálních plynů Pro sěs r ideálních plynů o hotnostech 1, 2,..., r a odpovídajících olárních hotnostech M1, M2,..., M r platí obdobná stavová rovnice, jao pro ideální plyn, de = r a i= 1 i i M = r. M i= 1 i

3 Viz taé stavová rovnice reálného plynu. Stavová rovnice reálného plynu Stavová rovnice reálného plynu je stavovou rovnicí, terá platí i pro vysoé tlay plynu. Bere v úvahu vlastní obje oleul plynu a ohezní tla reálného plynu. Existuje velý počet seiepiricých stavových rovnic reálného plynu. Něteré z nich ají jednoduchý analyticý tvar a jsou přesné pro alé rozsahy teplot a hustot plynů, další je ožno použít pro společný popis plynné i apalné fáze. Stavové rovnice se dvěa onstantai Stavové rovnice se dvěa onstantai ají jednoduchý analyticý tvar a jsou používány pro husté plyny a apaliny. Konstanty v rovnicích jsou charateristicé pro daný plyn. Z uvedeného tvaru následujících stavových rovnic je zřejé, že jsou uvedeny pro látové nožství 1 ol. V případě obecného látového nožství n je třeba upravit. Nejznáější z nich je van der Waalsova stavová rovnice. Dalšíi taovýi stavovýi rovnicei jsou: Berthelotova stavová rovnice á tvar a p + 2 ( V b) = T, TV de p je tla reálného plynu, T terodynaicá teplota plynu, V jeho olární obje, plynová onstanta a onstanty a a b jsou charateristicé onstanty pro daný plyn, viz dále. Další z nich je Dietericiova stavová rovnice ( ) exp ( / ) b = T a TV, terá je přesná v oolí riticého bodu. V uvedených stavových rovnicích reálného plynu je onstanta a írou oheze ezi oleulai a onstanta b je úěrná vlastníu objeu oleul, p je tla reálného plynu, T je jeho terodynaicá teplota, V je olární obje, je plynová onstanta; onstanty a, b ají pro daný plyn v různých stavových rovnicích reálného plynu různé hodnoty. edlichova-kwongova stavová rovnice je považována za nejpřesnější stavovou rovnici reálného plynu se dvěa onstantai: a ( p + ( V b) = T. TV ( V + b)

4 edlichova-kwongova rovnice v současné době našla široé použití v cheico-inženýrsé praxi. Uvedená rovnice byla nohoráte odifiována s cíle zpřesnění výpočtů napřílad pro fázové přechody. Viriální rovnice Chování reálných plynů za vysoých tlaů nebo při teplotách blízých jejich teplotá ondenzační dobře vystihuje viriální rovnice: ( ) ( ) ( ) 1 BT CT DT = nt V V V..., 2 3 de B, C, D atd. jsou veličiny, teré všechny závisejí na terodynaicé teplotě T a nazývají se druhý, třetí, čtvrtý atd. viriální oeficient. Na obrázu Závislost druhého viriálního oeficientu B na teplotě t jsou vyneseny závislosti druhého viriálního oeficientu B na Celsiově teplotě t pro něteré plyny. Druhý viriální oeficient á význané postavení v teoreticých výpočtech týajících se reálných plynů. Viriální rovnici lze rozšířit na taový počet členů, jaého je třeba tou, aby se experientální hodnoty p, V, T shodovaly s vypočtenýi s požadovanou přesností. Viriální rovnici lze rozšířit na sěsi plynů, de sýtá údaje o ezioleulových silách působících ezi stejnýi oleulai a ezi různýi oleulai. Obr. (F_5_3_2_c1_1.tif) Závislost druhého viriálního oeficientu B na teplotě t {#5_3_2_c;} + na celou obrazovu ;obráze 5.1 ve Slovníu

5 Stavové rovnice s pěti a více onstantai Jednu z nejlepších epiricých stavových rovnic reálného plynu navrhli Beattie a Bridgan; obsahuje pět onstant (roě plynové onstanty ) a hodnoty z ní vypočtené se shodují s experientálníi údaji v široé rozezí tlaů a teplot (pro vysoé teploty, ale ne veli vysoé teploty), doonce i v blízosti riticého bodu s přesností na 0,5 %. Benedict, Webb a ubin zobecnili Beattiovu a Bridganovu rovnici pro čisté láty a pro sěsi; tato upravená rovnice á 6 paraetrů. Existuje noho dalších vztahů p, V, T pro chování plynů a apalin. Každý z nich je vša určen pro speciální použití. Van der Waalsova stavová rovnice První stavová rovnice reálného plynu, terá byla navržena pro popis plynné a apalné fáze láty již v roce 1873, je van der Waalsova stavová rovnice. Je dodnes užitečná pro přibližnou analýzu vlastností teutin. Van der Waalsova rovnice pro jeden ol teutiny á tvar: a p + 2 ( V b) = T, V de p je tla, V olární obje, T terodynaicá teplota, plynová onstanta, a, b jsou onstanty charateristicé pro danou látu. Veličina b je orecí objeu o vlastní obje 2 oleul a veličina a/ V vyjadřuje ohezní tla oleul. Poocí této rovnice zísáe nohe větší soulad ezi naěřenýi veličinai reálného plynu a vypočítanýi veličinai než u stavové rovnice ideálního plynu. Pro plyn o látové nožství n á van der Waalsova stavová rovnice tvar: 2 na p + ( V nb) = nt. 2 V Van der Waalsova stavová rovnice dobře vystihuje chování plynů při nevelých hustotách. Hodnoty onstant a, b se zísávají z experientálních údajů p, V, T naěřených pro daný plyn, nebo se vypočítávají z riticých hodnot plynu. Přílady onstant a a b pro různé láty jsou uvedeny v následující tabulce. Van der Waalsovy oeficienty Láta a 6 b J /ol 3 /ol Dusí 0,135 38,6 Kyslí 0,136 31,7 Argon 0,134 32,2 Oxid uhličitý 0, ,84 Voda 0,552 30,4 Heliu 0, ,6 Chlor 0,650 56,2

6 V riticé bodě, terý je inflexní bode van der Waalsovy izotery pro (viz izotery reálných plynů), lze z podíny pro inflexní bod řivy vypočítat riticé hodnoty použití van der Waalsovy stavové rovnice pro 1 ol 8a a T =, V 3 b, p 2 27b = = 27b, V de je olární riticý obje. Z riticých hodnot za předpoladu znalosti plynové onstanty dostanee paraetry a a b T T T a= = 64 p 8p, b. Uvedené vztahy platí pouze přibližně. Viz též riticý stav a stavová rovnice reálného plynu. eduovaná stavová rovnice eduovaná stavová rovnice je vztah ezi reduovanýi stavovýi veličinai p, V, T neobsahující žádné onstanty, teré by charaterizovaly určitý plyn, taže á platit obecně pro všechny plyny podobně, jao stavová rovnice ideálního plynu. Napřílad z van der Waalsovy rovnice pro 1 ol plyne reduovaná stavová rovnice 3 p + 2 ( 3V 1) = 8 T, V de p, V, T jsou po řadě reduovaný tla, reduovaný obje a reduovaná terodynaicá teplota. Za téže reduované terodynaicé teploty a téhož reduovaného tlau ají láty stejný reduovaný obje. Souřadnice riticého bodu poto jsou (1,1,1). Ty stavy, z nichž dvě, a tedy i další reduované veličiny ají stejnou hodnotu, se nazývají souhlasné stavy, též orespondující stavy. V nich se ají všechny láty chovat stejně, což přibližně platí. Viz též teoré orespondujících stavů. eduovaná stavová rovnice eduovaná stavová rovnice je vztah ezi reduovanýi stavovýi veličinai p, V, T neobsahující žádné onstanty, teré by charaterizovaly určitý plyn, taže á platit obecně pro všechny plyny podobně, jao stavová rovnice ideálního plynu. Napřílad z van der Waalsovy rovnice pro 1 ol plyne reduovaná stavová rovnice 3 p + 2 ( 3V 1) = 8 T, V

7 de p, V, T jsou po řadě reduovaný tla, reduovaný obje a reduovaná terodynaicá teplota. Za téže reduované terodynaicé teploty a téhož reduovaného tlau ají láty stejný reduovaný obje. Souřadnice riticého bodu poto jsou (1,1,1). Ty stavy, z nichž dvě, a tedy i další reduované veličiny ají stejnou hodnotu, se nazývají souhlasné stavy, též orespondující stavy. V nich se ají všechny láty chovat stejně, což přibližně platí. Viz též teoré orespondujících stavů. Teoré orespondujících stavů Existuje univerzální funce reduovaných stavových veličin f( p, V, T ) = 0, popisující přesně chování soustavy plynů, případně apalin. Poocí teoréu orespondujících stavů lze odhadnout vlastnosti láty jen z alého počtu dostupných údajů. Podíly veličin p, V, T a jejich příslušných riticých veličin p, V, T (viz riticý stav) nazývají reduované stavové veličiny, tj. reduovaný tla p, reduovaný obje a reduovaná teplota T : V p V T p =, V =, T =. p V T Van der Waals již v roce 1881 uázal, že chování všech plynů za nepříliš vysoých tlaů je ožno vyjádřit jedinou rovnicí typu V = f( p, T ), protože reduované stavové veličiny v sobě zahrnují odchyly chování reálných plynů od ideálních plynů, teré jsou největší v oolí riticého stavu láty. Aby tento teoré platil, usel by tzv. riticý opresibilitní fator Z = T ít pro všechny plyny stejnou hodnotu. Ve sutečnosti á tento fator pro různé plyny hodnoty od 0,2 do 0,33. Kopresibilitní fator, znača Z, je opravný fatore pro chování reálných plynů. Odchyly reálných plynů od ideálního chování lze vyjádřit rovnicí = ZnT,

8 de Z je opresibilitní fator, p je tla plynu, V obje plynu, n látové nožství plynu, T jeho terodynaicá teplota, plynová onstanta. Tento fator je přibližně roven Z = /nt, taže pro ideální plyn je Z = 1 a ostatní plyny ají tí větší odchyly od ideálního chování, čí více se fator Z liší od jedné. Odchyla chování daného plynu od chování ideálního plynu závisí na teplotě a tlau, Z = f( T, p). Závislost opresibilitního fatoru Z na tlau p při onstantní teplotě T je tedy pro aždý plyn jiná. Byla vša nalezena univerzální závislost pro všechny plyny stejná a platná i za poěrně vysoých tlaů. Vyjadřuje, ja se opresibilitní fator Z v rovnici = ZnT ění v závislosti na reduovaných proěnných p a T, Z = f( p, T ). Tato univerzální závislost je asi pro deset různých plynů vynesena na obrázu Závislost opresibilitního fatoru Z na reduovaných proěnných pro různé reduované teploty T. Viz též reduovaná stavová rovnice. Obr. (F_5_3_2_3_d_1.tif) Závislost opresibilitního fatoru Z na reduovaných proěnných Fugacita (láty B) + na celou obrazovu Fugacita ;obr. 5.2 láty ve Slovníu B, znača p% B, ( fb), je terodynaicá funce, terá je v soustavě o libovolné počtu slože definována za onstantní teploty vztahe 0 B B T pb µ = µ + ln %, 0 de µ B je cheicý potenciál složy B při terodynaicé teplotě T, µ B je cheicý potenciál složy B ve standardní stavu (v toto případě je to čistá složa ve stavu ideálního plynu při jednotové tlau a terodynaicé teplotě soustavy T), p% B je fugacita složy B při terodynaicé teplotě T, je plynová onstanta. Z definice plyne, že fugacita ideálního plynu je rovna jeho tlau: p% = p. Fugacita je obecně funcí teploty a tlau. Fugacita reálného plynu je dána součine tlau a fugacitního oeficientu γ, terý je definován p γ = %. p Pro reálný plyn je tedy fugacita definována vztahe 0 µ B = µ B + T ln p% B + T ln γ, de poslední člen souvisí s energií, terou je třeba připsat interační silá působící ezi oleulai reálného plynu (viz ezioleulové síly). Většinou se vša u reálných plynů nepoužívá stavová rovnice, ale z naěřených závislostí (p, V, T) se počítá opresibilitní fator pro 1 ol

9 Z = T de p, V, T jsou reduované stavové veličiny., Podle teoréu orespondujících stavů je opresibilitní fator při stejné reduované teplotě a stejné reduované tlau pro všechny plyny stejný, taže de p T. Poto se zonstruují diagray p T 0 ( Z ) lnγ = 1 d ln p, p je reduovaný tla. Integrál na pravé straně se vypočítá pro různé reduované teploty ( γ,, ) z nichž lze fugacitní oeficient pro zvolené hodnoty teploty a tlau přío odečítat. Viz též cheicý potenciál, opresibilitní fator, reduovaný tla, teoré orespondujících stavů.

KAPALINY Autor: Jiří Dostál 1) Který obrázek je správný?

KAPALINY Autor: Jiří Dostál 1) Který obrázek je správný? KAPALINY Autor: Jiří Dostál 1) Který obráze je správný? a) b) 2) Vypočti hydrostaticý tla v nádobě s vodou na obrázu: a) v ístě A b) v bodě C c) Doplňové ateriály učebnici Fyzia 7 1 ) V bodě C na obrázu

Více

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn ýočty za oužití zákonů ro ideální lyn Látka v lynné stavu je tvořena volnýi atoy(onoatoickýi olekulai), ionty nebo olekulai. Ideální lyn- olekuly na sebe neůsobí žádnýi silai, jejich obje je ve srovnání

Více

FYZIKA 3. ROČNÍK. Vlastní kmitání oscilátoru. Kmitavý pohyb. Kinematika kmitavého pohybu. y m

FYZIKA 3. ROČNÍK. Vlastní kmitání oscilátoru. Kmitavý pohyb. Kinematika kmitavého pohybu. y m Vlastní itání oscilátoru Kitavý pohb Kitání periodicý děj zařízení oná opaovaně stejný pohb a periodic se vrací do určitého stavu. oscilátor zařízení, teré ůže volně itat (závaží na pružině, vadlo) it

Více

Chemie - cvičení 2 - příklady

Chemie - cvičení 2 - příklady Cheie - cvičení 2 - příklady Stavové chování 2/1 Zásobník o objeu 50 obsahuje plynný propan C H 8 při teplotě 20 o C a přetlaku 0,5 MPa. Baroetrický tlak je 770 torr. Kolik kg propanu je v zásobníku? Jaká

Více

2.6.6 Sytá pára. Předpoklady: 2604

2.6.6 Sytá pára. Předpoklady: 2604 .6.6 Sytá ára Předolady: 604 Oaování: aaliny se vyařují za aždé teloty. Nejrychlejší částice uniají z aaliny a stává se z nich ára. Do isy nalijee vodu voda se ostuně vyařuje naonec zůstane isa rázdná,

Více

Měření indukčností cívek

Měření indukčností cívek 7..00 Ṫeorie eletromagneticého pole Měření indučností cíve.......... Petr Česá, studijní supina 05 Letní semestr 000/00 . Měření indučností cíve Měření vlastní a vzájemné indučnosti válcových cíve ZAÁNÍ

Více

IDEÁLNÍ PLYN I. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

IDEÁLNÍ PLYN I. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. IDEÁLÍ PLY I Prof. RDr. Eanuel Soboda, CSc. DEFIICE IDEÁLÍHO PLYU (MODEL IP) O oleulách ideálního plynu ysloujee 3 předpolady: 1. Rozěry oleul jsou zanedbatelně alé e sronání se střední zdáleností oleul

Více

Popis fyzikálního chování látek

Popis fyzikálního chování látek Popis fyzikálního chování látek pro vysvětlení noha fyzikálních jevů již nevystačíe s pouhý echanický popise Terodynaika oblast fyziky, která kroě echaniky zkouá vlastnosti akroskopických systéů, zejéna

Více

Příklady: - počet členů dané domácnosti - počet zákazníků ve frontě - počet pokusů do padnutí čísla šest - životnost televizoru - věk člověka

Příklady: - počet členů dané domácnosti - počet zákazníků ve frontě - počet pokusů do padnutí čísla šest - životnost televizoru - věk člověka Náhodná veličina Náhodnou veličinou nazýváme veličinu, terá s určitými p-stmi nabývá reálných hodnot jednoznačně přiřazených výsledům příslušných náhodných pousů Náhodné veličiny obvyle dělíme na dva záladní

Více

Do známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu.

Do známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu. Podmínky pro získání zápočtu a zkoušky z předmětu Chemicko-inženýrská termodynamika pro zpracování ropy Zápočet je udělen, pokud student splní zápočtový test alespoň na 50 %. Zápočtový test obsahuje 3

Více

Kinetická teorie plynu

Kinetická teorie plynu Kineticá teorie plnu Kineticá teorie plnu, terá prní poloině 9.století doázala úspěšně spojit lasicou fenoenologicou terodnaiu s echaniou, poažuje pln za soustau elého počtu nepatrných hotných částic oleul,

Více

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 9.

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 9. Voda a vodní pára Při výpočtech příkladů, které jsou zaěřeny na výpočty vody a vodní páry je důležité si paatovat veličiny, které jsou kritické a z hlediska výpočtu i nezbytné. Jedná se o hodnoty teploty

Více

3.1.2 Harmonický pohyb

3.1.2 Harmonický pohyb 3.1.2 Haronický pohyb Předpoklady: 3101 Graf závislosti výchylky koštěte na čase: Poloha na čase 200 10 100 poloha [c] 0 0 0 10 20 30 40 0 60 70 80 90 100-0 -100-10 -200 čas [s] U některých periodických

Více

Výpočty podle chemických rovnic

Výpočty podle chemických rovnic Výpočty podle cheických rovnic Cheické rovnice vyjadřují průběh reakce. Rovnice jednak udávají, z kterých prvků a sloučenin vznikly reakční produkty, jednak vyjadřují vztahy ezi nožstvíi jednotlivých reagujících

Více

3.1.6 Dynamika kmitavého pohybu, závaží na pružině

3.1.6 Dynamika kmitavého pohybu, závaží na pružině 3..6 Dynaia itavého pohybu, závaží na pružině Předpolady: 303 Pedagogicá poznáa: Na příští hodinu by si všichni ěli do dvojice přinést etrový prováze (nebo silnější nit) a stopy. Poůcy: pružina, stojan,

Více

3.9. Energie magnetického pole

3.9. Energie magnetického pole 3.9. nergie agnetického poe 1. Uět odvodit energii agnetického poe cívky tak, aby bya vyjádřena poocí paraetrů obvodu (I a L).. Znát vztah pro energii agnetického poe cívky jako funkci veičin charakterizujících

Více

11. Tepelné děje v plynech

11. Tepelné děje v plynech 11. eelné děje v lynech 11.1 elotní roztažnost a rozínavost lynů elotní roztažnost obje lynů závisí na telotě ři stálé tlaku. S rostoucí telotou se roztažnost lynů ři stálé tlaku zvětšuje. Součinitel objeové

Více

c A = c A0 a k c ln c A A0

c A = c A0 a k c ln c A A0 řád n 2.řád.řád 0.řád. KINETIK JEDNODUCHÝCH REKCÍ 0 Ryhlost reae, ryhlosti přírůstu a úbytu jednotlivýh slože... 2 02 Ryhlost reae, ryhlosti přírůstu a úbytu jednotlivýh slože... 2 03 Ryhlost reae, ryhlosti

Více

Povrchové procesy. Přichycení na povrch.. adsorbce. monomolekulární, multimolekulární (namalovat) Přichycení do objemu, také plyn v kapalině.

Povrchové procesy. Přichycení na povrch.. adsorbce. monomolekulární, multimolekulární (namalovat) Přichycení do objemu, také plyn v kapalině. Povrchové procesy Plyny obklopující pevné látky jsou vázány do objeu a na povrch - sorbce, nebo jsou z něho uvolňovány - desorbce oba jevy probíhají zároveň Přichycení na povrch.. adsorbce. onoolekulární,

Více

Reciprokou funkci znáte ze základní školy pod označením nepřímá úměra.

Reciprokou funkci znáte ze základní školy pod označením nepřímá úměra. @091 7. Reciproá funce Reciproou funci znáte ze záladní šoly pod označením nepřímá úměra. Definice: Reciproá funce je dána předpisem ( 0 je reálné číslo) f : y R \ {0} A) Definiční obor funce: Je třeba

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY II SLOŽENÍ ROZTOKŮ. Složení roztoků udává vzájemný poměr rozpuštěné látky a rozpouštědla v roztoku. Vyjadřuje se:

CHEMICKÉ VÝPOČTY II SLOŽENÍ ROZTOKŮ. Složení roztoků udává vzájemný poměr rozpuštěné látky a rozpouštědla v roztoku. Vyjadřuje se: CEMICKÉ VÝPOČTY II SLOŽENÍ ROZTOKŮ Teorie Složení roztoků udává vzájený poěr rozpuštěné látky a rozpouštědla v roztoku. Vyjadřuje se: MOTNOSTNÍM ZLOMKEM B vyjadřuje poěr hotnosti rozpuštěné látky k hotnosti

Více

2. Sestrojte graf závislosti prodloužení pružiny na působící síle y = i(f )

2. Sestrojte graf závislosti prodloužení pružiny na působící síle y = i(f ) 1 Pracovní úkoly 1. Zěřte tuost k pěti pružin etodou statickou. 2. Sestrojte raf závislosti prodloužení pružiny na působící síle y = i(f ) 3. Zěřte tuost k pěti pružin etodou dynaickou. 4. Z doby kitu

Více

Praktikum 1. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úloha č...xvi... Název: Studium Brownova pohybu

Praktikum 1. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úloha č...xvi... Název: Studium Brownova pohybu Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktiku 1 Úloha č...xvi... Název: Studiu Brownova pohybu Pracoval: Jan Kotek stud.sk.: 17 dne: 7.3.2012 Odevzdal dne:... ožný počet

Více

f (k) (x 0 ) (x x 0 ) k, x (x 0 r, x 0 + r). k! f(x) = k=1 Řada se nazývá Taylorovou řadou funkce f v bodě x 0. Přehled některých Taylorových řad.

f (k) (x 0 ) (x x 0 ) k, x (x 0 r, x 0 + r). k! f(x) = k=1 Řada se nazývá Taylorovou řadou funkce f v bodě x 0. Přehled některých Taylorových řad. 8. Taylorova řada. V urzu matematiy jsme uázali, že je možné funci f, terá má v oolí bodu x derivace aproximovat polynomem, jehož derivace se shodují s derivacemi aproximované funce v bodě x. Poud má funce

Více

MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU

MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU Úloha č 5 MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU ÚKOL MĚŘENÍ: Určete moment setrvačnosti ruhové a obdélníové desy vzhledem jednotlivým osám z doby yvu Vypočtěte moment setrvačnosti ruhové a obdélníové

Více

7.3.9 Směrnicový tvar rovnice přímky

7.3.9 Směrnicový tvar rovnice přímky 7.3.9 Směrnicový tvar rovnice přímy Předpolady: 7306 Pedagogicá poznáma: Stává se, že v hodině nestihneme poslední část s určováním vztahu mezi směrnicemi olmých příme. Vrátíme se obecné rovnici přímy:

Více

Stavové chování kapalin a plynů II. 12. března 2010

Stavové chování kapalin a plynů II. 12. března 2010 Stavové chování kapalin a plynů II. 12. března 2010 Stavové rovnice - obecně Van der Waalsova rovnice V čem je ukryta síla van der Waalse... A b=4n A V mol. Van der Waalsova rovnice (r. 1873) - první úspěšná

Více

3. Mocninné a Taylorovy řady

3. Mocninné a Taylorovy řady 3. Mocninné a Taylorovy řady A. Záladní pojmy. Obor onvergence Mocninné řady jsou nejjednodušším speciálním případem funčních řad. Jsou to funční řady, jejichž členy jsou mocninné funce. V této apitole

Více

1. Pohyby nabitých částic

1. Pohyby nabitých částic 1. Pohyby nabitých částic 16 Pohyby nabitých částic V celé první kapitole budee počítat pohyby částic ve vnějších přede znáých (zadaných) polích. Předpokládáe že 1. částice vzájeně neinteragují. vlastní

Více

4. MECHANISMY A TEORIE CHEMICKÉ KINETIKY

4. MECHANISMY A TEORIE CHEMICKÉ KINETIKY 4. MECHANISMY A TEORIE CHEMICKÉ KINETIKY Úloha 4-1 Řešení reačních schémat... Úloha 4- Řešení reačních schémat... Úloha 4-3 Řešení reačních schémat... Úloha 4-4 Řešení reačních schémat... 3 Úloha 4-5 Řešení

Více

7.3.9 Směrnicový tvar rovnice přímky

7.3.9 Směrnicový tvar rovnice přímky 739 Směrnicový tvar rovnice přímy Předpolady: 7306 Pedagogicá poznáma: Stává se, že v hodině nestihneme poslední část s určováním vztahu mezi směrnicemi olmých příme Vrátíme se obecné rovnici přímy: Obecná

Více

6.3. Lineární diferenciální rovnice druhého řádu s konstantními koeficienty

6.3. Lineární diferenciální rovnice druhého řádu s konstantními koeficienty H VRBENSKÁ J BĚLOHLÁVKOVÁ 63 Lineární diferenciální rovnice druhého řádu s onstantními oeficienty 631 Definice Definice Lineární diferenciální rovnicí druhého řádu s onstantními oeficienty nazýváme rovnici

Více

Aplikované chemické procesy

Aplikované chemické procesy pliované hemié proesy Záladní pojmy, bilanování Rozdělení systému - podle výměny hmoty a energie Otevřený systém může se svým oolím vyměňovat hmotu a energii v průběhu časového období bilanování Uzavřený

Více

Název: Chemická rovnováha II

Název: Chemická rovnováha II Název: Chemicá rovnováha II Autor: Mgr. Štěpán Miča Název šoly: Gymnázium Jana Nerudy, šola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: chemie, fyzia Roční: 6. Tématicý cele: Chemicá rovnováha (fyziální

Více

Hmotnostní procenta (hm. %) počet hmotnostních dílů rozpuštěné látky na 100 hmotnostních dílů roztoku krát 100.

Hmotnostní procenta (hm. %) počet hmotnostních dílů rozpuštěné látky na 100 hmotnostních dílů roztoku krát 100. Roztoky Roztok je hoogenní sěs. Nejčastěji jsou oztoky sěsi dvousložkové (dispezní soustavy. Látka v nadbytku dispezní postředí, duhá složka dispegovaná složka. Roztoky ohou být kapalné, plynné i pevné.

Více

KINETICKÁ TEORIE PLYNŮ

KINETICKÁ TEORIE PLYNŮ KINEICKÁ EORIE PLYNŮ IDEÁLNÍ PLYN plyn skládající se z velkého počtu veli alých částic stejné hotnosti částice jsou stejně velké a ají tvar koule všechny polohy a všechny sěry pohybu částice jsou stejně

Více

ρ hustotu měřeného plynu za normálních podmínek ( 273 K, (1) ve které značí

ρ hustotu měřeného plynu za normálních podmínek ( 273 K, (1) ve které značí Měření růtou lynu rotametrem a alibrace ailárního růtooměru Úvod: Průtoy lynů se měří lynoměry, rotametry nebo se vyočítávají ze změřené tlaové diference v místech zúžení růřezu otrubí nař.clonou, Venturiho

Více

3.1.3 Rychlost a zrychlení harmonického pohybu

3.1.3 Rychlost a zrychlení harmonického pohybu 3.1.3 Rychlost a zrychlení haronického pohybu Předpoklady: 312 Kroě dráhy (výchylky) popisujee pohyb i poocí dalších dvou veličin: rychlosti a zrychlení. Jak budou vypadat jejich rovnice? Společný graf

Více

22. Mechanické a elektromagnetické kmity

22. Mechanické a elektromagnetické kmity . Mechanicé a eletroagneticé ity. Mechanicé ity Oscilátor tleso, teré je schoné itat, (itání zsobuje síla ružnosti, nebo tíhová síla, i itání se eriodicy ní otenciální energie oscilátoru v energii ineticou

Více

Návrh vysokofrekvenčních linkových transformátorů

Návrh vysokofrekvenčních linkových transformátorů inové transformátory inové transformátory Při požadavu na transformaci impedancí v široém frevenčním pásmu, dy nelze obsáhnout požadovanou oblast mitočtů ani široopásmovými obvody, je třeba použít široopásmových

Více

6. Měření Youngova modulu pružnosti v tahu a ve smyku

6. Měření Youngova modulu pružnosti v tahu a ve smyku 6. Měření Youngova modulu pružnosti v tahu a ve smyu Úol : Určete Youngův modul pružnosti drátu metodou přímou (z protažení drátu). Prostudujte doporučenou literaturu: BROŽ, J. Zálady fyziálních měření..

Více

MOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:

MOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb: MOMENT SETRVAČNOST Obecná část Pomocí Newtonova pohybového záona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb: dω M = = ε, (1) d t de M je moment vnější síly působící na těleso, ω úhlová rychlost,

Více

2.1.6 Relativní atomová a relativní molekulová hmotnost

2.1.6 Relativní atomová a relativní molekulová hmotnost .1. Relativní atoová a elativní oleklová hotnost Předpoklady: Pedagogická poznáka: Tato a následjící dvě hodiny jso pokse a toch jiné podání pobleatiky. Standadní přístp znaená několik ne zcela půhledných

Více

Pedagogická poznámka: Cílem hodiny je zopakování vztahu pro hustotu, ale zejména nácvik základní práce se vzorci a jejich interpretace.

Pedagogická poznámka: Cílem hodiny je zopakování vztahu pro hustotu, ale zejména nácvik základní práce se vzorci a jejich interpretace. 1.1.5 Hustota Předpoklady: 010104 Poůcky: voda, olej, váhy, dvojice kuliček, dvě stejné kádinky, dva oděrné válce. Pedagogická poznáka: Cíle hodiny je zopakování vztahu pro hustotu, ale zejéna nácvik základní

Více

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ŠKOLA SLABOPROUDÉ ELEKTROTECHNIKY Novovysočanská 48/280, Praha 9

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ŠKOLA SLABOPROUDÉ ELEKTROTECHNIKY Novovysočanská 48/280, Praha 9 1. Analogové měřicí přístroje Jsou přístroje, teré slouží měření různých eletricých veličin. Např. měření proudu, napětí a výonu. Pro měření těchto veličin nejčastěji používáme tyto soustavy:magnetoeletricá,

Více

VZDUCH V MÍSTNOSTI POMŮCKY NASTAVENÍ MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ. Vzdělávací předmět: Fyzika. Tematický celek dle RVP: Látky a tělesa

VZDUCH V MÍSTNOSTI POMŮCKY NASTAVENÍ MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ. Vzdělávací předmět: Fyzika. Tematický celek dle RVP: Látky a tělesa VZDUCH V MÍSTNOSTI Vzdělávací předět: Fyzika Teatický celek dle RVP: Látky a tělesa Teatická oblast: Měření fyzikálních veličin Cílová skupina: Žák 6. ročníku základní školy Cíle pokusu je určení rozěrů

Více

Head space. - technika výhradně spojená s plynovou chromatografií

Head space. - technika výhradně spojená s plynovou chromatografií Izolační a eparační etody J. Poutka, VŠCHT Praha, ÚPV 204, http://web.vcht.cz/poutkaj Head pace (nebo Headpace nebo Head-pace) - technika výhradně pojená plynovou chroatografií - vzorkuje e tzv. hlavový

Více

Zákony ideálního plynu

Zákony ideálního plynu 5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8

Více

Název: Chemická rovnováha

Název: Chemická rovnováha Název: Chemicá rovnováha Autor: Mgr. Štěpán Miča Název šoly: Gymnázium Jana Nerudy, šola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: chemie, fyzia Roční: 6. Tématicý cele: Chemicá rovnováha (fyziální

Více

6. Stavy hmoty - Plyny

6. Stavy hmoty - Plyny skupenství plynné plyn x pára (pod kritickou teplotou) stavové chování Ideální plyn Reálné plyny Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti skupenství plynné reálný plyn ve stavu

Více

Teorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha

Teorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha Teorie transportu plynů a par polymerními membránami Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha Úvod Teorie transportu Difuze v polymerních membránách Propustnost polymerních membrán

Více

Hlavní body. Teplotní závislosti fyzikálních veličin. Teplota, měření

Hlavní body. Teplotní závislosti fyzikálních veličin. Teplota, měření e r i k a Havní body epota, ěření epotní závisosti fyzikáních veičin Kinetická teorie pynů Maxweova rozděovací funkce epo, ěrné tepo, kaorietrie epota Je zákadní veičinou, kterou neze odvodit? Čověk ji

Více

a) formulujte Weierstrassovo kritérium stejnoměrné konvergence b) pomocí tohoto kritéria ukažte, že funkční řada konverguje stejnoměrně na celé R

a) formulujte Weierstrassovo kritérium stejnoměrné konvergence b) pomocí tohoto kritéria ukažte, že funkční řada konverguje stejnoměrně na celé R ) ČÍSELNÉ A FUNKČNÍ ŘADY (5b) a) formulujte Leibnitzovo ritérium včetně absolutní onvergence b) apliujte toto ritérium na řadu a) formulujte podílové ritérium b) posuďte onvergenci řad c) oli členů této

Více

Vliv marketingového dotazování na identifikaci tržních segmentů

Vliv marketingového dotazování na identifikaci tržních segmentů Vliv aretingového dotazování na identifiaci tržních segentů Jední z líčových fatorů stanovení optiální aretingové strategie e správně provedená identifiace a následné vyezení tržních segentů cílového trhu.

Více

Křivkové integrály prvního druhu Vypočítejte dané křivkové integrály prvního druhu v R 2.

Křivkové integrály prvního druhu Vypočítejte dané křivkové integrály prvního druhu v R 2. Křivové integrál prvního druhu Vpočítejte dané řivové integrál prvního druhu v R. Přílad. ds x, de je úseča AB, A[, ], B[4, ]. Řešení: Pro řivový integrál prvního druhu platí: fx, ) ds β α fϕt), ψt)) ϕ

Více

þÿ Ú n o s n o s t o c e l o v ý c h o t e vy e n ý c h þÿ u z a vy e n ý c h p r o f i lo z a p o~ á r u

þÿ Ú n o s n o s t o c e l o v ý c h o t e vy e n ý c h þÿ u z a vy e n ý c h p r o f i lo z a p o~ á r u DSpace VSB-TUO http://www.dspace.vsb.cz þÿx a d a s t a v e b n í / C i v i l E n g i n e e r i n g S e r i e s þÿx a d a s t a v e b n í. 2 0 0 8, r o. 8 / C i v i l E n g i n e e r i n g þÿ Ú n o s n

Více

Agregace vzájemné spojování destabilizovaných částic ve větší celky, případně jejich adheze na povrchu jiných materiálů

Agregace vzájemné spojování destabilizovaných částic ve větší celky, případně jejich adheze na povrchu jiných materiálů Agregace - úvod 1 Agregace vzáemné spoování destablzovaných částc ve větší cely, případně ech adheze na povrchu ných materálů Částce mohou agregovat, poud vyazuí adhezní schopnost a poud e umožněno ech

Více

SCIENTIFIC PAPERS OF THE UNIVERSITY OF PARDUBICE ANALÝZA FUNKCE STEJNOSMĚRNÉHO MOTORU NAPÁJENÉHO ZE STŘÍDAVÉ SÍTĚ SIMULACÍ POMOCÍ PROGRAMU SPICE

SCIENTIFIC PAPERS OF THE UNIVERSITY OF PARDUBICE ANALÝZA FUNKCE STEJNOSMĚRNÉHO MOTORU NAPÁJENÉHO ZE STŘÍDAVÉ SÍTĚ SIMULACÍ POMOCÍ PROGRAMU SPICE SCIENTIFIC PAPERS OF THE UNIVERSITY OF PARDUBICE Series B The Jan Perner Transport Faculty 5 (1999) ANALÝZA FUNKCE STEJNOSMĚRNÉHO MOTORU NAPÁJENÉHO ZE STŘÍDAVÉ SÍTĚ SIMULACÍ POMOCÍ PROGRAMU SPICE Jiří

Více

Soustava SI. SI - zkratka francouzského názvu Système International d'unités (mezinárodní soustava jednotek).

Soustava SI. SI - zkratka francouzského názvu Système International d'unités (mezinárodní soustava jednotek). Soustava SI SI - zkratka francouzského názvu Systèe International d'unités (ezinárodní soustava jednotek). Vznikla v roce 1960 z důvodu zajištění jednotnosti a přehlednosti vztahů ezi fyzikálníi veličinai

Více

Příklad zatížení ocelové haly

Příklad zatížení ocelové haly 4. Zatížení větrem Přílad haly Zatížení stavebních onstrucí Přílad atížení ocelové haly Zadání Určete atížení a maximální možné vnitřní síly na prostřední rám halového jednolodního objetu (vi obráe). Celová

Více

Molekulová fyzika. Reálný plyn. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

Molekulová fyzika. Reálný plyn. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. Molekulová fyzik Reálný lyn Prof. RNDr. Enuel Svood, CSc. Reálný lyn Existence vzájeného silového ůsoení ezi částicei (tzv. vn der Wlsovské síly) Odudivá síl ezi částicei (interkce řekryvová) ři dosttečně

Více

LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY

LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATEDRA FYZIKY ABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY Jéno: Petr Česák Datu ěření: 7.. Studijní rok: 999-, Ročník: Datu odevzdání:.5. Studijní skupina: 5 aboratorní skupina: Klasifikace:

Více

Prvky betonových konstrukcí BL01 10 přednáška

Prvky betonových konstrukcí BL01 10 přednáška Prvy betonových onstrucí BL0 0 přednáša ŠTÍHLÉ TLAČENÉ PRVKY chování štíhlých tlačených prutů chování štíhlých onstrucí metody vyšetřování účinů 2. řádu ŠTÍHLÉ TLAČENÉ PRVKY POJMY ztužující a ztužené prvy

Více

FYZIKA 2. ROČNÍK. ρ = 8,0 kg m, M m 29 10 3 kg mol 1 p =? Příklady

FYZIKA 2. ROČNÍK. ρ = 8,0 kg m, M m 29 10 3 kg mol 1 p =? Příklady Příklady 1. Jaký je tlak vzduchu v pneuatice nákladního autoobilu při teplotě C a hustotě 8, kg 3? Molární hotnost vzduchu M 9 1 3 kg ol 1. t C T 93 K -3 ρ 8, kg, M 9 1 3 kg ol 1 p? p R T R T ρ M V M 8,31

Více

10 Lineární kmitání 10.1 Úvod do kmitání bodů a těles

10 Lineární kmitání 10.1 Úvod do kmitání bodů a těles 159 1-Lineární itání 1 Lineární itání 1.1 Úvod do itání bodů a těles Reálná tělesa se terýi se setáváe v technicé praxi nejsou doonale tuhá, ale naopa více či éně pružná. Proto reálná tělesa popř. soustavy

Více

Příklad 70 Vypočet konstanty šíření (fázová konstanta, měrný útlum)

Příklad 70 Vypočet konstanty šíření (fázová konstanta, měrný útlum) Přílad 7 Vypočt onstanty šířní (fáová onstanta, ěný útlu) adání : Rovinná haonicá ltoagnticá vlna o itočtu : a) f 5 b) f 7 M c) f 9 G s šíří v postřdí s těito paaty:.[ S ], ε 8, µ. Vaianta a) Vaianta b)

Více

Ústřední komise Fyzikální olympiády, Univerzita Hradec Králové, Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové

Ústřední komise Fyzikální olympiády, Univerzita Hradec Králové, Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové č Čs čas fyz 6 () 67 Tepelné záření v teoreticých i experimentálních úlohách MEZINÁRODNÍ FYZIKÁLNÍ OLYMPIÁDY Jan Kříž, Ivo Volf, Bohumil Vybíral Ústřední omise Fyziální olympiády, Univerzita Hradec Králové,

Více

MĚŘENÍ NA ASYNCHRONNÍM MOTORU

MĚŘENÍ NA ASYNCHRONNÍM MOTORU MĚŘENÍ NA ASYNCHRONNÍM MOTORU Základní úkole ěření je seznáit posluchače s vlastnosti asynchronního otoru v různých provozních stavech a s ožnosti využití provozu otoru v generátorické chodu a v režiu

Více

PROCESY V TECHNICE BUDOV 8

PROCESY V TECHNICE BUDOV 8 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 8 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního

Více

= T = 2π ω = 2π 12 s. =0,52s. =1,9Hz.

= T = 2π ω = 2π 12 s. =0,52s. =1,9Hz. XIII Mechanicé itání Příad 1 Těeso itá haronicy s periodou 0,80 s, jeho apituda je 5,0 c a počátečnífáze nuová Napište rovnici itavého pohybu /y = 0,05 sin, 5πt) / Stručné řešení: Patí T = 0,8 s = ω =

Více

Výpočet vodorovné únosnosti osamělé piloty

Výpočet vodorovné únosnosti osamělé piloty Inženýrsý anuál č. 16 Atualizace: 04/016 Výpočet vodorovné únosnosti osaělé piloty Progra: Soubor: Pilota Deo_anual_16.gpi Cíle tooto inženýrséo anuálu je vysvětlit použití prograu GEO 5 PILOTA pro výpočet

Více

MĚŘENÍ VLHKOSTI. Vlhkoměr CHM 10 s kapacitní sondou

MĚŘENÍ VLHKOSTI. Vlhkoměr CHM 10 s kapacitní sondou MĚŘENÍ VLHKOSTI 1. Úkol ěření a) Zěřte relativní vlhkost vzduchu v laboratoři sychroetre a oocí řístrojů s kaacitní olyerní sondou. b) S oocí tabulek a vzorců v teoretické úvodu vyočítejte rosný bod, absolutní

Více

Složení roztoků 4. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Složení roztoků 4. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. ložení roztoků Vypraoval: RNDr. ilan Zipl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE POLUFINNCOVÁN EVROPKÝ OCIÁLNÍ FONDE TÁTNÍ ROZPOČTE ČEKÉ REPUBLIKY olární (látková) konentrae olární konentrae udává látkové nožství rozpuštěné

Více

β 180 α úhel ve stupních β úhel v radiánech β = GONIOMETRIE = = 7π 6 5π 6 3 3π 2 π 11π 6 Velikost úhlu v obloukové a stupňové míře: Stupňová míra:

β 180 α úhel ve stupních β úhel v radiánech β = GONIOMETRIE = = 7π 6 5π 6 3 3π 2 π 11π 6 Velikost úhlu v obloukové a stupňové míře: Stupňová míra: GONIOMETRIE Veliost úhlu v oblouové a stupňové míře: Stupňová míra: Jednota (stupeň) 60 600 jeden stupeň 60 minut 600 vteřin Př. 5,4 5 4 0,4 0,4 60 4 Oblouová míra: Jednota radián radián je veliost taového

Více

Kmity a rotace molekul

Kmity a rotace molekul Kmity a rotace moleul Svět moleul je neustále v pohybu l eletrony se pohybují oolo jader l jádra mitají olem rovnovážných poloh l moleuly rotují a přesouvají se Ion H + podrobněji Kmity vibrace moleul

Více

12. Křivkové integrály

12. Křivkové integrály 12 Křivkové integrály Definice 121 Jednoduchou po částech hladkou křivkou v prostoru R n rozumíme množinu bodů [x 1,, x n ], které jsou dány parametrickými rovnicemi x 1 = ϕ 1 t), x 2 = ϕ 2 t), x n = ϕ

Více

Řešení: Odmocninu lze vždy vyjádřit jako mocninu se zlomkovým exponentem. A pro práci s mocninami = = = 2 0 = 1.

Řešení: Odmocninu lze vždy vyjádřit jako mocninu se zlomkovým exponentem. A pro práci s mocninami = = = 2 0 = 1. Varianta A Př.. Zloek 3 3 je roven číslu: a), b) 3, c), d), e) žádná z předchozích odpovědí není Řešení: Odocninu lze vždy vyjádřit jako ocninu se zlokový exponente. A pro práci s ocninai již áe jednoduchá

Více

3.1.8 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru

3.1.8 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 3..8 Přeěny energie v echanické oscilátoru Předoklady: 0050, 03007 Pedagogická oznáka: Odvození zákona zachování energie rovádí na vodorovné ružině, rotože je říočařejší. Pro zájece je uvedeno na konci

Více

7. TRANSFORMÁTORY. 7.1 Štítkové údaje. 7.2 Měření odporů vinutí. 7.3 Měření naprázdno

7. TRANSFORMÁTORY. 7.1 Štítkové údaje. 7.2 Měření odporů vinutí. 7.3 Měření naprázdno 7. TRANSFORMÁTORY Pro zjednodušení budeme měření provádět na jednofázovém transformátoru. Na trojfázovém transformátoru provedeme pouze ontrolu jeho zapojení měřením hodinových úhlů. 7.1 Štítové údaje

Více

1. Mechanika - úvod. [ X ] - měřící jednotka. { X } - označuje kvantitu (množství)

1. Mechanika - úvod. [ X ] - měřící jednotka. { X } - označuje kvantitu (množství) . Mechanika - úvod. Základní pojy V echanice se zabýváe základníi vlastnosti a pohybe hotných těles. Chcee-li přeístit těleso (echanický pohyb), potřebujee k tou znát tyto tři veličiny: hota, prostor,

Více

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu Fázové přechody 5.6.5 Fáze Fázové rozhraní 5.6.6 Gibbsovo pravidlo fází 5.6.7 Fázový přechod Fázový přechod prvního druhu Fázový přechod druhého druhu 5.6.7.1 Clausiova-Clapeyronova rovnice 5.6.8 Skupenství

Více

1.5.7 Prvočísla a složená čísla

1.5.7 Prvočísla a složená čísla 17 Prvočísla a složená čísla Předpolady: 103, 106 Dnes bez alulačy Číslo 1 je dělitelné čísly 1,, 3,, 6 a 1 Množinu, terou tvoří právě tato čísla, nazýváme D 1 množina dělitelů čísla 1, značíme ( ) Platí:

Více

1A Impedance dvojpólu

1A Impedance dvojpólu 1A pedance dvojpólu Cíl úlohy Na praktických příkladech procvičit výpočty odulů a arguentů ipedancí různých dvojpólů. Na základních typech prakticky užívaných obvodů ověřit ěření příou souvislost ezi ipedancí

Více

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 3.

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 3. Vnitřní energie U Vnitřní energie U je stavová veličina U = U (p, V, T), ale závisí pouze na teplotě (experiment Gay-Lussac / Joule) U = f(t) Pro měrnou vnitřní energii (tedy pro vnitřní energii jednoho

Více

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013 Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná

Více

Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny

Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny Hustota toku Zatím jsme studovali pouze soustavy, které byly v rovnovážném stavu není-li soustava v silovém poli, je hustota částic stejná

Více

U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze

U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze 1. Úol měření Úolem měření na rotorové (Müllerově) odparce je sestavit energeticou a látovou bilanci celého zařízení a stanovit součinitele prostupu tepla odpary a ondenzátoru brýdových par.. Popis zařízení

Více

MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMODYNAMIKA

MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMODYNAMIKA Modularizace a odernizace studijního prograu počáteční přípravy učitele fyziky Studijní odul MOLEKULOÁ FYZIKA A TERMODYNAMIKA Renata Holubová Oloouc 1 Zpracováno v ráci řešení projektu Evropského sociálního

Více

Vnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie

Vnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie Vnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie Kinetická teorie plynu, která prní poloině 9.století dokázala úspěšně spojit klasickou fenoenologickou terodynaiku s echanikou, poažuje plyn za soustau

Více

Identifikátor materiálu: ICT 2 54

Identifikátor materiálu: ICT 2 54 Identifikátor ateriálu: ICT 2 54 Registrační číslo projektu Název projektu Název příjece podpory název ateriálu (DUM) Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Klíčová slova Druh učebního ateriálu Druh interaktivity

Více

4 SÁLÁNÍ TEPLA RADIACE

4 SÁLÁNÍ TEPLA RADIACE SÁLÁNÍ TEPLA RADIACE Vyzařovaná energie tělese se přenáší elektroagnetický vlnění o různé délce vlny. Podle toho se rozlišuje záření rentgenové, ultrafialové, světelné, infračervené a elektroagnetické

Více

a polohovými vektory r k

a polohovými vektory r k Mechania hmotných soustav Hmotná soustava (HS) je supina objetů, o teých je vhodné uvažovat jao o celu Pvy HS se pohybují účinem sil N a) vnitřních: Σ ( F + F + L+ F ) 0 i 1 i1 b) vnějších: síly od objetů,

Více

8. HOMOGENNÍ KATALÝZA

8. HOMOGENNÍ KATALÝZA 8. HOMOGENNÍ TLÝZ 8.1 MECHNISMUS HOMOGENNĚ TLYZOVNÝCH RECÍ... 8.1.1 omplex rrheniova typu... 8.1. omplex van t Hoffova typu...3 8. RECE TLYZOVNÉ YSELINMI...4 8..1 Obená yselá atalýza...4 8.. Speifiá yselá

Více

Změna skupenství, Tání a tuhnutí, Sublimace a desublimace Vypařování a kapalnění Sytá pára, Fázový diagram, Vodní pára

Změna skupenství, Tání a tuhnutí, Sublimace a desublimace Vypařování a kapalnění Sytá pára, Fázový diagram, Vodní pára Zěny skupenství átek Zěna skupenství, Tání a tuhnutí, Subiace a desubiace Vypařování a kapanění Sytá pára, Fázový diagra, Vodní pára Zěna skupenství = fyzikání děj, při které se ění skupenství átky Skupenství

Více

Elektrický proud v elektrolytech

Elektrický proud v elektrolytech Elektrolytický vodič Elektrický proud v elektrolytech Vezěe nádobu s destilovanou vodou (ta nevede el. proud) a vlože do ní dvě elektrody, které připojíe do zdroje stejnosěrného napětí. Do vody nasypee

Více

Numerické řešení 2D stlačitelného proudění s kondenzací. Michal Seifert

Numerické řešení 2D stlačitelného proudění s kondenzací. Michal Seifert Numerické řešení 2D stlačitelného proudění s kondenzací Michal Seifert Úkoly diplomové práce Popsat matematické modely proudící tekutiny Popis numerických metod založených na metodě konečných objemů Porovnání

Více

Vznik střídavého proudu Obvod střídavého proudu Výkon Střídavý proud v energetice

Vznik střídavého proudu Obvod střídavého proudu Výkon Střídavý proud v energetice Střídavý proud Vznik střídavého proudu Obvod střídavého proudu Výkon Střídavý proud v energetice Vznik střídavého proudu Výroba střídavého napětí:. indukční - při otáčivé pohybu cívky v agnetické poli

Více

Určení geometrických a fyzikálních parametrů čočky

Určení geometrických a fyzikálních parametrů čočky C Určení geoetrickýc a yzikálníc paraetrů čočky Úkoly :. Určete poloěry křivosti ploc čočky poocí séroetru. Zěřte tloušťku čočky poocí digitálnío posuvnéo ěřítka 3. Zěřte oniskovou vzdálenost spojné čočky

Více

3.2.2 Rovnice postupného vlnění

3.2.2 Rovnice postupného vlnění 3.. Rovnice postupného vlnění Předpoklady: 310, 301 Chcee najít rovnici, která bude udávat výšku vlny v libovolné okažiku i libovolné bodě (v jedno okažiku je v různých ístech různá výška vlny). Veličiny

Více

Obsah Poděkování:... 2 Seznam použitých veličin:... 3 Seznam zkratek:... 4 Bibliografické citace:... 4 Seznam obrázků:... 5 Úvod...

Obsah Poděkování:... 2 Seznam použitých veličin:... 3 Seznam zkratek:... 4 Bibliografické citace:... 4 Seznam obrázků:... 5 Úvod... Obsah Poděování:... Seznam použitých veličin:... 3 Seznam zrate:... 4 Bibliograficé citace:... 4 Seznam obrázů:... 5 Úvod... 6 Rozbor řešené problematiy... 6 Cíle řešení... 7. TEORETICKÉ ZÁKLADY STUDIA

Více