Zaměstnanost v zemědělství ve vztahu k rozvoji venkova. Tomáš Doucha Daniela Spěšná, Jan Drlík Tomáš Ratinger

Transkript

1 Zaměstnanost v zemědělství ve vztahu k rozvoji venkova Tomáš Doucha Daniela Spěšná, Jan Drlík Tomáš Ratinger

2 Struktura A. Dosavadní vývoj agrárního trhu práce, zaměstnanosti a mezd v českém zemědělství (s porovnáním se situací ve vybraných zemích EU) B. Možné dopady SZP na zaměstnanost v zemědělství (modelový přístup) 2

3 A. Vývoj počtu pracovníků/awu v zemědělství a jejich struktura Faktory (-) a) Redukce nezemědělských činností v zemědělských podnicích po roce 1989 (snížení počtu pracovníků za následujících 5 let o více než polovinu). b) Příjmová disparita na trhu práce (po roce 2000 oscilující mezi %). c) Charakter práce a neochota být zaměstnán v zemědělství. d) Výrazný růst investičních podpor ke zvyšování produktivity práce. e) Podmínky na trhu zemědělské produkce úbytek ŽV a tendence k monokulturnímu užití zdrojů s nižší potřebou práce. Faktory (+) a) Náklady příležitosti být zaměstnán na venkově/v jiných sektorech. b) Specifické investiční podpory diverzifikace, mladým a SME. c) Podpory ekologického a integrovaného zemědělství (mimo TTP). Faktory (±) a) Až téměř 3x vyšší důchodové podpory (přímé platby a platby LFA) proti b) Tyto podpory jsou bez stropů a degresivity vyplácené bez ohledu na skutečné potřeby (značné mrtvé ztráty podpor)?. 3

4 Vývoj počtu pracovníků v zemědělství (tis. AWU) najatí rodinní 4

5 AGROCENSUS 2010 x PFO: -8,4 % osob při zvýšení podílu na z. p. z 25 % na cca 30 % a snížení počtu podniků PPO: -20,0 % osob Osoby AWU Osob: -16,4 % AWU: - 34,6 %

6 Vývoj podpor se vztahem k zaměstnanosti v zemědělství (2003=100) Počet AWU (1989: 533 tis.prac.; 2003: 145 tis.) Důchodové podpory/awu (2003: 66,1 tis. Kč) Investiční podpory (2003: mil. Kč 6

7 ČPH, mzdy parita Zdroje mezd a vývoj měsíčních mezd a parity mezd v zemědělství (2003=100) ČPH/AWU (2003: 133,6 tis. Kč) Parita zemědělských mezd k NH (2003: 69,5 %) Měsíční nominální mzda v zemědělství (2003: Kč) 7

8 Podíl zemědělství na zaměstnanosti (%) a změna v počtu pracovníků 2009/2004 (%) (ČR se podílem řadí mezi vyspělé země EU s nejvyššími úbytky počtu pracovníků) ČR Německo Rakousko Polsko EU /

9 Strukturální charakteristiky (ve srovnání s EU) Extrémně vysoký podíl najatých (placených) pracovníků (76 % x 13 % v EU), ale jejich podíl klesá (stejně jako podíl placených pracovníků spoluvlastníků) Nižší podíl pracujících žen (zhruba 30 % proti 38 % v EU) Zhoršující se věková struktura (zejména úbytek mladých mezi ), ale s relativně malým podílem nejstarší kategorie Kolem 60 % pracovalo 2000 v podnicích nad 1000 ha, tento podíl se mírně snižuje Mimořádně nízký podíl part-time pracovníků (malá diverzifikace aktivit podniků) 9

10 Podíl placené práce (%) Podíly práce (% AWU 2007) a podíly placené práce (2009) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% ČR Německo Rakousko Polsko EU-27 Podíl rodinné práce Podíl nerodinné práce 10

11 Struktura pracovníků v zemědělství ČR 2010 (AGROCENSUS 2010) 2,1 PFO: osob, podíl zaměstnanců 11,5 % (2000: 16,2 %) 26,6 71,3 pravidelně zaměstnaní nepravidelně zaměstnaní OSVČ + agentury PPO: osob, podíl zaměstnanců a vlastníků 97,6 %; OSVČ a agentur 2,4 %

12 Struktura pracovníků v zemědělství podle jejich postavení v podnicích (% AWU, 2007) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% ČR Německo Rakousko Polsko EU-27 Vlastníci - vedoucí Manželé/manželky Ostatní rodinní příslušníci Pravidelně zaměstnaní Nepravidelně zaměstnaní 12

13 Věková struktura pracovníků v zemědělství ČR (AGROCENSUS 2010) do 25 let nad 65 let do 34 let let nad 54 let 0 PFO 2000: pouze 1,4 %! PPO

14 Podíl mužů (%) Struktura pracovníků v zemědělství podle věku a pohlaví (% pracovníků, 2009) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% ČR Německo Rakousko Polsko EU-27 Do 44 let let Nad 65 let 14

15 Podíl part-time pracovníků (% pracovníků, 2009) ČR Německo Rakousko Polsko EU-27 Muži Ženy 15

16 Produktivita, technická účinnost práce a cena práce v zemědělství v mezinárodním srovnání Zdroje: a) FADN AWU/100 ha x produkce/awu podle kategorií podniků b) ČSÚ podíl zemědělství na HDP a na zaměstnanosti c) Mezinárodní sítě (IFCN, Agribenchmark ad.) pro vybrané komodity na bázi tzv. typických podniků (malá reprezentativnost, ale větší analytická hloubka a ilustrativnost) SOUHRNNĚ V porovnání s EU-15 rozvoj nákladově náročného (včetně nákladů práce) extenzivního zemědělství při stále se zlepšující ekonomické situaci podniků (proti předvstupnímu období reálně o zhruba 60 %) 16

17 Produktivita práce v zemědělství (2003=100) Produkce v b.c./awu (2003: 622,2 tis. Kč) Podíl zemědělství na HPD/Podíl zemědělství na zaměstnanosti (2003: 64 %) 17

18 Produktivita práce versus intenzita výroby Vztah mezi intenzitou výroby (b.c.), produktivitou práce (b.c) a pracovní náročností (FADN, průměr = 100) počet ha/pracovníka roste při snižující se intenzitě výroby Produkce/AWU ( = 853 tis. Kč) Produkce/ha ( = 32,7 tis. Kč) AWU/100 ha ( = 3,84) 18

19 Produktivita práce, intenzita výroby a pracovní náročnost podle kategorií podniků (FADN, průměr ku průměru ) 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00-5,00 PFO PPO malé střední velké velmi velké LFA ne-lfa -10,00-15,00-20,00-25,00 Zvyšování produktivity při snižování intenzity výroby a pracovní náročnosti nejvýraznější u PPO, větších podniků a podniků v LFA. Opak: PFO a malé podniky. CO JE SPOLEČENSKY VÍCE ŽÁDOUCÍ? Produkce/AWU Produkce/ha AWU/100/ha 19

20 USD/hod kg mléka/hod Cena práce a technická účinnost práce na typických mléčných farmách EU (IFCN 2008) 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 400,0 350,0 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0 ČR-490 ČR-417 POL-85 NĚM-80 NĚM-650 RAK-40 FRA-60 NZ-551 0,0 Cena práce Produktivita práce 20

21 Produkce (t) za 1 hod práce: pšenice ozimá a olejniny, průměr , Agribenchmark (ČR=100) EU-15 EU-11 třetí země -10 pšenice ozimá olejniny 21

22 Hlavní závěry k současnému stavu zaměstnanosti v zemědělství ČR Má-li české zemědělství v prvovýrobě dosáhnout podobné účinnosti práce jako ve vyspělejších zemích EU, je další snižování jeho pracovní náročnosti nezbytné. To se neobejde bez dalšího snižování počtu AWU, resp. při jejich zachování bez zvyšování produktivity práce. Vysoké důchodové podpory podnikům mohou působit (spolu s dalšími opatřeními SZP po 2013) na zvyšování průměrné mzdy v sektoru a další snižování její disparity. Samotné zemědělství, pokud nebude doprovázeno růstem nezemědělských aktivit podniků či novými opatřeními SZP (např. podmínkami zastropování přímých plateb či degresivitou plateb LFA), bude dále snižovat svůj podíl na zaměstnanosti venkova. Jak dále s podporou mladým zemědělcům v Pilíři I a II SZP 2014+(viz současné diskuse)? 22

23 B. Výhledy Dopad scénářů SZP na zaměstnanost v zemědělství (a venkova) 23

24 Typy podpor a jejich vliv na zaměstnanost Podpora příjmu (přímé platby, platby LFA): Generuje finanční zdroje. Pokud není plně oddělená, váží se tyto zdroje na faktory (zejména práci a půdu) Investiční podpora: Modernizace potenciálně zvyšuje produktivitu a tudíž nároky na množství práce. Pokud se investuje nad rámec obnovy, pak jsou generována nová pracovní místa. Platby za produkci veřejného zboží generují pracovní místa. 24

25 Návrhy SZP2020 z hlediska zaměstnanosti Rozpočtový rámec a distribuce mezi pilíři Pilíř 1 (+ podpora mladým?) Pilíř 2 (+ podpora mladým) V rámci Pilíře 2 Environmentální platby Investice do zemědělství Investice do venkovské ekonomiky Ost Investice do energetiky Investice do zpracování Investice do turismu 25

26 Scénáře pro národní a regionální model Scénáře mají postihnout přesun 10% prostředků Pilíře 1 do Pilíře 2 krácení rozpočtu Pilíře 2 koncentraci prostředků do investičních podpor do zemědělství Pilíř 2 specificky zaměřen na investiční podporu, ostatní opatření reprezentována jako (mimo)produkční podpory. 26

27 Hodnocení scénářů Srovnání s baseline status quo Relativní odchylky - buď ročně nebo průměr za období Zaměstnanost závisí na ekonomické výkonnosti, proto se uvádí ukazatel ekonomické výkonnosti HPH (HDP) Nutná uvážená/správná interpretace výsledků. 27

28 Národní model dopady na HPH v zemědělství 28

29 Národní model dopady na HPH v zemědělství Přesun z Pilíře 1 do Pilíře 2 (S1P1inP2, S4P1inP2-20) má větší negativní vliv na přidanou hodnotu v zemědělství než krácení Pilíře 2 (S2P2-10, S3P2-20) Jednak část investiční podpory jde mimo zemědělství Jednak model CZNATEC je málo senzitivní na změnu investičního chování (může tomu tak ale být i v realitě) 29

30 Národní úroveň průměrné odchylky za HPH Dopad na zemědělství (HPH) je negativní ve všech scénářích Dopad na ostatní odvětví i na celé národní hospodářství je zanedbatelný Vliv scénářů na zaměstnanost je negativní, ale velmi malý 30

31 Adaptace scénářů pro regionální model Struktura vydání Pilíře 2 vychází z reality 2007 až 2010 S5: redukce vydání na AEO a podporu investic do venkova o 30 a 50% Přesun 10% Pilíře 1 může kompenzovat redukci Pilíře 2 o 20% 31

32 Průměrná odchylka od S0BSL HDP podle oblastí a sektorů Scénáře, které snižují podpory do zemědělství (S1 až S4), se projeví (velmi mírně) positivně v nezemědělské ekonomice a negativně na HDP v zemědělství. Z S2P1inP2 vyplývá, že odliv PP není kompenzován investičními podporami do zemědělství (více jak čtvrtina přesouvaných prostředků jde totiž do nezemědělského venkova) Přesun podpor do zemědělských investic má negativní vliv na ostatní sektory (na regionální HDP) 32

33 Regionální zaměstnanost Přesuny mezi sektory a oblastmi, avšak zanedbatelný vliv na regionální zaměstnanost 33

34 Závěry k budoucnosti Trend: další uvolňování pracovní síly v důsledku potřeby snižovat náklady a odchodu u některých pracovně náročnějších výrob (intenzivní živočišná výroba). Týká se především méně kvalifikované práce. Modely ukazují citlivost primárního sektoru na možné snižování rozpočtu (zejména P2) až 2.9% pokles zaměstnanosti v zemědělství; v ostatní oblastech (venkovská, regionální, národní ekonomika) jsou dopady zanedbatelné. 34

35 Děkuji za pozornost