Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č. DAG/54/11/006191/2010

Transkript

1 Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č. DAG/54/11/006191/2010 Průzkum mykoflóry zaměřený na vzácnější a ohrožené druhy makromycetů, inventarizace ve vybraných chráněných územích a vyhodnocení výsledků v r * grant hlavního města Prahy, pro oblast životního prostředí 2010 ke dni 31. prosince 2011 řešitel Česká mykologická společnost /ČMS/ Houby tvoří nedílnou součást veškerých biotopů a rostou prakticky na všech místech, a to i tam, kde by je laická veřejnost naprosto neočekávala. Přitom mnohé z nich lze nalézt nejen v přirozených lesních společenstvech, ale také v parcích v samém centru města, na sídlištích nebo na malých travnatých pásech podél cest. V Praze se tak díky rozličnosti těchto biotopů vyskytuje celá řada hub a celková druhová biodiverzita tak má velký potenciál. Ten je podpořen i různým podložím, relativně příznivým klimatem, vč. přítomnosti vodních toků i určitým (byť omezeným) výškovým profilem. Za negativní vliv samozřejmě lze považovat znečištění města, které způsobuje, že se zde prakticky nevyskytují ekologicky citlivé druhy. Činnost člověka ale paradoxně má vliv na některé jiné druhy, které jeho přítomnost vyžadují či se zde mohou vyskytnout v důsledku jeho činnosti. ČMS si stanovila dlouhodobý cíl: sledovat biodiverzitu hub Prahy. V tomto výzkumu její členové pokračovali i v roce Sledovány přitom jsou tzv. makromycety, tj. houby, které tvoří okem viditelné plodnice (2 mm a více). Na sledování hub v daném období mají největší 3 faktory: voda, teplota a vítr. S ohledem na klimatické podmínky a nepravidelnou fruktifikaci plodnic hub je žádoucí, aby výzkum na sledovaných lokalitách probíhal více let. Hlavním zdrojem dat jsou cílené exkurze. Dalšími důležitými zdroji dat jsou podchycené nálezy z poradny a z pražských přednášek /Poznámka: o výzkumu pražské mykoflóry se uskutečnily v roce 2011 tři přednášky, které považujeme za důležitý výstup projektu mající osvětovou funkci i funkci zpětné vazby přispěvatelům údajů./ Sametovka mléčná - Conocybe lactea Zahradní město foto J.Burel Pstřeň dubový Fistulina hepatica Chuchelský háj foto J.Burel Celkem bylo v roce 2011 zaznamenáno 1504 nálezů (položek) a z nich určen 631 druh (taxony). Neopakoval se tak nadprůměrný rok Odhadujeme, že z celkového množství makromycetů ČR (cca 5000) se jich v Praze přitom vyskytuje kolem 1500 druhů. Dlouholetý výzkum ČMS tento předpoklad potvrdil: za období let bylo určeno 1054 druhů (taxonů) - rozdělení hub dle trofismu a hlavních skupin hub ukazují následující souhrnné tabulky Trofismus Počet Podíl z celkem (1054) Lignicolní druhy (PL, PL-SL, SL) ,6 % Mykorhizní druhy (M) ,0 % - 1 -

2 Skupiny Počet Podíl z celkem (1054) Ascomycetes 74 7,0 % Basidiomycetes ,0 % Phragmobasidiomycetes 11 1,0 % Aphyllophorales s. l ,0 % Agaricales s. l ,1 % Boletaceae 64 6,1 % Gasteromycetales 50 4,8 % Součástí vyhodnocení zjištěných druhů hub je upozornění na chráněné druhy hub, a to druhy zákonem chráněné, resp. uvedené ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., a druhy uvedené v Červeném seznamu hub (makromycetů) ČR, podle kterého můžeme více zjištěných druhů přesněji ochranářsky klasifikovat a zejména zhodnotit jednotlivé lokality z hlediska důvodů jejich cennosti a případné ochrany. Níže uvedené údaje se vztahují pouze k roku Zvláště chráněné druhy dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. MŽP ČR: Muchomůrka Vittadiniho Amanita vittadinii, hřib Fechtnerův Boletus fechtneri, hřib královský Boletus regius a lanýž letní Tuber aestivum - celkem 4 druhy. Lanýž letní - Tuber aestivum Chuchelský háj foto J.Burel Druhy uvedené v Červeném seznamu hub (makromycetů) ČR (2006): Polnička bažinná Agrocybe paludosa, muchomůrka ježatohlavá Amanita echinocephala, muchůmůrka jarní Amanita cf. verna, muchomůrka Vittadiniho Amanita vittadinii, hřib pružný Aureoboletus gentilis, hřib bronzový Boletus aereus, hřib přívěskatý Boletus appendiculatus, hřib Fechtnerův Boletus fechtneri, hřib plavý Boletus impolitus, hřib královský Boletus regius, hřib nachový Boletus rhodoxanthus, hřib mokřadní Boletus ripariellus, hřib satan Boletus satanas, pavučinec olšový Cortinarius alnetorum, pavučinec napitý Cortinarius bibulus, bedla Bucknallova Cystolepiota bucknallii, závojenka lesklá Entoloma nitidum, kržatka zrnitá Flammulaster granulosus, kržatka šikmá Flammulaster limulatus, kržatka ostnitá Flammulaster muricatus, trsnatec lupenitý Grifola frondosa, voskovka lišková Hygrocybe cf. cantharellus, voskovka vosková Hygrocybe ceracea, voskovka luční Hygrocybe pratensis, šťavnatka holubinková Hygrophorus russula, vláknice mokřadní Inocybe acutella, vláknice chloupkatá Inocybe hirtella (zahrnující i Inocybe hirtella var. bispora), vláknice tmavonohá Inocybe tenebrosa, ryzec bažinný Lactarius lacunarum, ryzec nálevkovitý Lactarius omphaliformis, ryzec strakatý Lactarius musteus, ryzec křídlatovýtrusý Lactarius pterosporus, ryzec pásovaný Lactarius zonarius, kozák barvoměnný Leccinum variicolor, houžovec medvědí Lentinellus ursinus, bedla namasovělá Lepiota subincarnata, pýchavka závojová Lycoperdon mammiforme, líha kouřová Lyophyllum leucophaeatum, bedla Konrádova Macrolepiota konradii, řasnatka - 2 -

3 síromléčná Peziza succosa, hlíva hnízdovitá Phyllotopsis nidulans, štítovka síťnatá Pluteus phlebophorus, štítovka stinná Pluteus umbrosus, choroš oříš Polyporus umbrellatus, bělochoroš terčovitý Postia folliculocystidiata, kuřátka květáková Ramaria botrytis, kuřátka finská Ramaria fennica (zahrnující Ramaria fennica var. fennica i Ramaria fennica var. fumigata), kuřátka sličná Ramaria formosa, kuřátka načervenalá Ramaria rubripermanens, holubinka hnědofialová Russula brunneoviolacea, holubinka habrová Russula carpini, holubinka krátkonohá Russula curtipes, holubinka štíhlá Russula gracillima, holubinka rašeliníková Russula sphagnophila, lošák jelení Sarcodon imbricatus, límcovka natřená Stropharia inuncta, čirůvka kroužkatá Tricholoma cingulatum, zvoneček pohárkovitý Urnula craterium a kukmák Taylorův Volvariella taylori - celkem 59 druhů. Štítovka stinná - Pluteus umbrosus Satalice foto J.Burel Bedla Bucknallova Cystolepiota bucknallii Chuchelský háj foto J.Burel Hřib satan Boletus satanas PR Chuchelský háj foto J.Burel Hřib nachový Boletus rhodoxanthus PR Chuchelský háj foto J.Burel Z nebezpečných jedovatých hub byly nalezeny: Muchomůrka zelená Amanita phalloides (smrtelně jedovatá houba byla nalezena opakovaně v létě v Chuchelském háji), muchomůrka tygrovaná Amanita pantherina, hřib satan Boletus satanas (oba druhy rovněž v Chuchelském háji, hřib satan ale i na Strahově), strmělka listomilná Clitocybe phyllophilla, vláknice Patouillardova (začervenalá) Inocybe erubescens (ale i další jedovaté vláknice), třepenitka svazčitá Hypholoma fasciculare a helmovka narůžovělá Mycena rosea. Z dalších jedovatých hub pak velmi běžná pečárka zápašná Agaricus xanthodermus a kuřátka sličná Ramaria formosa (tento vzácný druh, neodlišitelný od jiných kuřátek bez mikroskopování a znalostí rodu Ramaria, byl nalezen na Točné)

4 Muchomůrka zelená - Amanita phalloides PR Chuchelský háj foto J.Burel Helmovka narůžovělá - Mycena rosea Obora Hvězda foto J.Burel Blíže byly sledovány lokality v roce 2011 PR Chuchelský háj Lokalita je dlouhodobě mykologicky sledována, vyskytuje se na ní velké množství druhů hub, a to včetně těch nejvzácnějších. Ze zákonem chráněných druhů zde byl v roce 2011 opakovaně nalezen lanýž letní Tuber aestivum a prvně také hřib Fechtnerův Boletus fechtneri. Z nejvzácnějších mykorhizních hub fruktifikovaly v roce 2011: muchomůrka šedožlutavá Amanita lividopallescens, hřib pružný Aureoboletus gentilis, hřib bronzový Boletus aereus, hřib nachový Boletus rhodoxanthus, jedovatý hřib satan Boletus satanas, lišák bílý Hydnum albidum (který zde má jedinou známou lokalitu v ČR) a podzemka loupavka výběžkatá Hysterangium stoloniferum. Dále zde rostlo několik druhů vzácných vláknic, pavučinců, ryzců a holubinek. Ze saprotorofních druhů byl nejvýznamnější růst bedly Bucknallovy Cystolepiota bucknallii, štítovky stinné Pluteus umbrosus, zvonkovky závojové Tarzetta velata, urničky pohárové Urnula craterium a zejména růst kriticky ohroženého druhu límcovky natřené Stropharia inuncta (jedná se pravděpodobně o prvonález na tomto území a třetí nález v Praze po údolí Pitkovického potoka a Blatově, kde byly objeveny před několika lety; na území hlavního města je tak tento druh pravděpodobně nejvíce rozšířený z území celé České republiky, stejně jako urnička pohárová). Holubinka zlatá Russula aurea PR Chuchelský háj foto J.Burel Vláknice šedoliláková Inocybe griseolilacina Chuchelský háj foto J.Burel - 4 -

5 Ryzec fialovějící Lactarius violascens PR Chuchelský háj foto J.Burel Hřib bronzový Boletus aereus PR Chuchelský háj foto J.Burel PP Prameniště Blatovského potoka a okolí Lokalita je dlouhodobě sledována Ing. Landou. V roce 2011 byla sledována včetně širšího okolí vymezeného západně od Klánovic, přičemž bylo podniknuto cca 50 návštěv. Nalezeno a určeno bylo 422 druhů, z toho 24 druhů uvedených v červeném seznamu. Nejvzácnější mezi nimi je byl bělochoroš terčovitý Postia folliculocystidiata (kriticky ohrožený druh dle červeného seznamu), zajímavé jsou ale také nálezy následujících druhů: houžovec medvědí Lentinellus ursinus, bedla namasovělá Lepiota subincarnata, líha kouřová Lyophyllum leucophaeatum, štítovka síťnatá Pluteus phlebophorus, holubinka krátkonohá Russula curtipes či kukmák Taylorův Volvariella taylori. Lokalita je význačná mykorhizními druhy vázanými na tento podmáčený až rašelinný biotop, jako pavučinec olšový Cortinarius alnetorum, pavučinec hezoučký Cortinarius bibulus, vláknice mokřadní Inocybe acuta, ryzec nálevkovitý Lactarius omphaliformis, kozák barvoměnný Leccinum variicolor, holubinka rašeliníková Russula sphagnophila a hřib mokřadní Boletus ripariellus. Ze saprotorofních dalších druhů byly nalezeny mj. polnička bažinná Agrocybe paludosa, závojenka lesklá Entoloma nitidum a kržatka zrnitá Flammulaster granulosus. Uhříněves a okolí V údolí Pitkovického potoka výrazně převládají saprotrofní druhy hub, přičemž až na výjimky se jedná o běžnější druhy. Nalezeny byly pečárka necudná Agaricus impudicus, pařezník pozdní Panellus serotinus a outkovka rumělková Pycnoporus cinnabarinus. V PP Pitkovická stráň byl potvrzen výskyt vzácnějších druhů hub z minulých let, v roce 2011 však houby rostly pouze omezeně. Nejvzácnějším nálezem tak byla zde pravidelně fruktifikující voskovka vosková Hygrocybe ceracea, která je uvedena v červeném seznamu hub, dále přehlížená vlasokožka drsná Crinipellis scabella a méně častý druh na přirozených loukách bedla bílá Lepiota alba. Na houby velmi zajímavá lokalita je PP Obora v Uhříněvsi, a to zejména na saprotrofní druhy (včetně lignikolních). V případě, že by bylo na místě ponecháno více padlých mohutných stromů (zejména kolem potoka), existuje předpoklad, že by biodiverzita hub byla výrazně vyšší a mohly by se zde objevit i další vzácné (červenoseznamové druhy). Z druhů, které se v roce 2011 zde objevily prvně či zde fruktifikují pouze výjimečně, lze vyzdvihnout růst hrotnatečky žluté Mycoaccia uda, helmovky pařezové Mycena tintinabulum, dřevomoru velkého Hypoxylon macrocarpum, - 5 -

6 sametovky ošacené Conocybe vestita či hnojníku mizivého Coprinus ephemeroides (ten roste ze země na pohnojených místech, např. na místech, kde byl koňský trus). Hrotnatečka žlutavá - Mycoacia uda PP Obora v Uhříněvsi foto J.Burel Čirůvka masová - Calocybe carnea PP Obora v Uhříněvsi foto J.Burel Satalická bažantnice Mykoflóra Satalické bažantnice (parku) je výrazně obohacena díky přítomnosti několika mohutných padlých kmenů ponechaných na místě - lignikolní druhy hub (i vzácné) pak neomylně dokáží tlející dřevo "nalézt" a využít. Z celkové mykoflóry zaznamenané v roce 2011 lze vyzdvihnout tyto druhy: čirůvku zaškrcenou Calocybe constricta, hnojník zlatohlavý Coprinus auricomus, outkovku francouzskou Coriolopsis gallica, trsnatec lupenitý Grifola frondosa, helmovku rýhovanou Mycena polygramma, dřevomor velký Hypoxylon macrocarpum, štítovku hlízečkatou Pluteus semibulbosus, štítovku stinnou Pluteus umbrosus a choroš smolonohý Polyporus badius. Štítovka hlízečkatá - Pluteus semibulbosus Satalice foto J.Burel Hnojník zlatohlavý - Coprinus auricomus Satalice foto J.Burel - 6 -

7 Závěr Průzkum růstu velkých hub v Praze členy České mykologické společnosti pokračoval i v roce Bylo sledováno v rámci možností celé území Prahy, zahrnující nejen chráněná území. Růst hub v roce 2011 byl ovlivněn méně příznivým klimatem, který se odrazil v množství i diverzitě hub. Přesto byly zaznamenány i nové druhy v rámci cyklu od roku V roce 2011 byly nalezeny 4 zvláště chráněné druhy dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. MŽP ČR (muchomůrka Vittadiniho Amanita vittadinii, hřib Fechtnerův Boletus fechtneri, hřib královský Boletus regius a lanýž letní Tuber aestivum) a 59 druhů uvedených v Červeném seznamu hub (makromycetů) ČR. Celkem bylo zaznamenáno 1504 položek a určen 631 druhy (taxon). Data z výzkumu pražských makromycetů mohou, kromě aktuálních ochranářských účelů a využití managementem, sloužit i jako signální i historická informace pro různá použití. K dispozici jsou kromě zpracovatele také zadavateli tj. Magistrátu hlavního města Prahy, tak i pro ostatní zájemce v oblasti mykologie, případně i v oblastech souvisejících a navazujících jako je ekologie, lesní hospodaření a plánování v těchto odvětvích. V neposlední řadě je k dispozici AOPK. Široká veřejnost (odborná i houbařsky zaměřená) je pak s údaji seznámena prostřednictvím Mykologického sborníku a zejména na pražských přednáškách. Samostatnou přílohou zprávy je i krátká souhrnná zpráva o provedeném mykologickém výzkumu na území Prahy za období (navazující na zprávu za období ) - za toto období bylo určeno celkem 1054 různých hub. Tento projekt byl realizován s finančním přispěním Hlavního města Prahy