Třída: AVES. Řád: PASSERIFORMES (PĚVCI)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Třída: AVES. Řád: PASSERIFORMES (PĚVCI)"

Transkript

1 Třída: AVES Řád: PASSERIFORMES (PĚVCI)

2 Charakteristika řádu druhy menší až střední velikosti řád se dělí na 2 podřády: křikaví a zpěvní až 2/3 známých druhů ptáků většinou dobří letci adaptace na suchozemské prostředí jsou považováni za stromové ptáky díky nohám uzpůsobeným k sezení i na velmi tenkých větvích nidikolní mláďata

3 Typicky utvářená noha, která má 3 prsty postavené dopředu, jeden dozadu.

4 Charakteristika řádu díky schopnosti vytvářet složité hlasové projevy jsou pěvci považováni za nejvyvinutější řád ptáků výskyt na celém světě, na pouštích i v tropických deštných lesích většina druhů řádu jsou zpěvní ptáci v krku mají složité svalstvo kontrolující hlasivky zpěvný orgán se nazývá syrinx (kontrola nad hlasem) některé druhy mohou vyluzovat i nelibozvučný zpěv zpěvem označují teritorium, vábí jím samec samičku k páření

5 čeleď: Corvidae (krkavcovití)

6 SOJKA OBECNÁ (Garrulus glandarius) Řád: PĚVCI (Passeriformes) Čeleď: KRKAVCOVITÍ (Corvidae) obývá celou Evropu, SZ Afriku, Sibiř a V Asii až po Čínu a Indii u nás je rozšířená na celém území výskyt vázán na les základní zbarvení rudošedé, černobílý ocas, na temeni hlavy jsou černobílá pírka známá jsou "sojčí pírka'', vrchní křídelní krovky černě, bíle a modře pruhované mezi pohlavími není vnější rozdíl sojka staví hnízdo od začátku dubna, většinou na vysokých stromech s hustou korunou

7 SOJKA OBECNÁ (Garrulus glandarius) koncem dubna - v květnu snáší 5-7 šedozelených skvrnitých vajec na vejcích sedí oba rodiče dní mláďata vylétají po dnech a zdržují se s rodiči v okolí hnízdišť, kde většinou zimují potrava: živočišná i rostlinná (hmyz, housenky, hraboši, myši, mladí ptáci a jejich vejce, zdechliny, žaludy celé je polyká) varovný hlas sojky, jimž hlásí hlavně přítomnost člověka, je přejímán ostatními obyvateli lesa

8 SOJKA OBECNÁ (Garrulus glandarius)

9 SOJKA OBECNÁ (Garrulus glandarius)

10 SOJKA OBECNÁ (Garrulus glandarius)

11 STRAKA OBECNÁ (Pica pica) dlouhý, stupňovitý ocas, delší než celé tělo - vyniká zvláště v letu poměrně krátká křídla

12 Černobílé zbarvení, černě zbarvené partie mají modravý a zelenavý lesk. Vnější pohlavní rozdílnost se neprojevuje.

13 STRAKA OBECNÁ (Pica pica) žije nejraději v otevřených, polních nebo lučních krajinách, parcích nebo porostech podél vodních toků vyhýbá se souvislým lesům hnízdo staví v trnitých keřích nebo v hustých korunách stromů bývá těžko dostupné (je vysoko nebo na konci slabých větví) stavěno ke konci března a počátkem dubna

14 Hnízdo nahoře kryté stříškou s postranním vchodem, často je vymazávané hlínou.

15 STRAKA OBECNÁ (Pica pica) samice snáší v dubnu 5-8 vajec, někdy i 10 (sama na nich sedí) inkubace dní mláďata vylétávají z hnízda za dní rodiny strak se potulují v blízkosti svého hnízdiště jejich obývaný prostor není příliš rozsáhlý

16 STRAKA OBECNÁ (Pica pica) mladí ptáci jsou s rodiči až do příštího jara straky nemají v oblibě příliš veliké společnosti, pouze na podzim a na jaře vytvářejí větší hejna Iákají je lesklé předměty a straky si je nosí do skrýší v době hnízdění s velkou oblibou ničí hnízda ptáků a vypíjejí jejich vejce (často jsou to hnízda i koroptví a bažantů) sbírá různé drobné živočichy (i mláďata ptáků) menší část její potravy tvoří potrava rostlinná

17 OŘEŠNÍK KROPENATÝ (Nucifraga caryocatactes) Řád: PĚVCI (Passeriformes) Čeleď: KRKAVCOVITÍ (Corvidae) ohrožený druh je původním obyvatelem tajgy, obývá celou S část evropské části Ruska a Sibiře a pohoří střední Asie v Evropě žije v souvislých horských lesích a v celé Skandinávii velký asi jako sojka, má však delší a silnější zobák a zcela odlišné zbarvení

18 OŘEŠNÍK KROPENATÝ (Nucifraga caryocatactes) základní barva je černohnědá; kromě ocasu a křídel je pokryt bílými kapkovitými skvrnami hnízdí již v únoru až v březnu samice snáší 3-4 vejce a sedí asi 16 dní mladí ptáci opouštějí hnízdo po dnech převládá rostlinná potrava, hlavně semena a plody (lískové oříšky a semena limby) živí se také hmyzem a příležitostně vyloupí i ptačí hnízdo s vejci nebo i s mláďaty

19 OŘEŠNÍK KROPENATÝ (Nucifraga caryocatactes)

20 OŘEŠNÍK KROPENATÝ (Nucifraga caryocatactes)

21

22 KAVKA OBECNÁ (Corvus monedula) Řád: PĚVCI (Passeriformes) Čeleď: KRKAVCOVITÍ (Corvidae) silně ohrožený druh žije v celé Evropě, v SZ Africe a v celé S Asii až po Tichý oceán vyskytuje se téměř na celém území našeho státu, místy velmi hojně podstatně menší než příbuzné vrány a havran celá černá, ale hlavu má šedivou a na ní černou temenní čepičku společenský pták a ve vhodných podmínkách hnízdí v koloniích

23 KAVKA OBECNÁ (Corvus monedula) hnízdo staví v dutých stromech, které nalézá v parcích, oborách a lužních lesích, ve skalách, ve starých lomech, na vápencových útesech, dále na budovách, ve věžích, hradech a zříceninách páry se vytvářejí počátkem února a v březnu dochází ke stavbě hnízda koncem dubna a na začátku května snáší samice 4-6 modrozelených vajec, šedavě skvrnitých sedí na nich většinou jen samice; samec nosí potravu a občas na krátkou dobu samici vystřídá inkubace dnů

24 KAVKA OBECNÁ (Corvus monedula) v hnízdě zůstávají dnů poté již létají, ale zůstávají pospolu s rodiči na podzim se spojují do hejn s havrany a společně s nimi i nocují potrava: asi ze dvou třetin živočišného původu, ptáci ji sbírají jen ze země (dešťovky, slimáci, hlemýždi, hmyz, housenky, chrousti apod., někdy i mláďata drobnějších ptáků nebo vejce, zrna, bobule a plody, příležitostně též ovoce) kavku je možné snadno ochočit, má vysokou napodobovací schopnost a je velmi bystrá a obratná

25 KAVKA OBECNÁ (Corvus monedula)

26 KAVKA OBECNÁ (Corvus monedula)

27 VRÁNA ČERNÁ (Corvus corone) Řád: PĚVCI (Passeriformes) Čeleď: KRKAVCOVITÍ (Corvidae) celá černá bez kovového lesku, mohutný zobák

28 VRÁNA ČERNÁ (Corvus corone) obývá polní lesíky, světlé lesy, parky, smetiště (v zimě) tvoří celoživotní páry v květnu a červnu snáší 4-5 vajec hnízda na vysokých stromech

29 VRÁNA ČERNÁ (Corvus corone) holá mláďata v prvních 6 dnech neprodukují teplo, snesou i silné ochlazení po dnech opouští hnízdo a posedávají na okolních větvích rodina se rozpadá v červenci vrány jsou všežravci (hmyz, červi, plži, myši, ještěrky, žáby, vajíčka ptáků, bobule, obilí, mrtvé ryby atd.) netvoří kolonie jako havrani

30 VRÁNA ŠEDÁ (Corvus cornix) Řád: PĚVCI (Passeriformes) Čeleď: KRKAVCOVITÍ (Corvidae) větší než v. černá černá jsou pouze křídla, ocas, hlava a hrdlo, tělo je šedé

31 VRÁNA ŠEDÁ (Corvus cornix) v severních částech areálu svého výskytu je částečně stěhovavá, v jižnějších zůstává po celý rok žije samotářsky, pouze na zimu tvoří hejna o desítkách jedinců

32 VRÁNA ŠEDÁ (Corvus cornix)

33 HAVRAN POLNÍ (Corvus frugilegus) Řád: PĚVCI (Passeriformes) Čeleď: KRKAVCOVITÍ (Corvidae) žije téměř v celé Evropě, jižní hranici jeho výskytu tvoři střední Francie, severní Itálie, území dřívější Jugoslávie a Rumunsko, žije též v Asii u nás hnízdí v početných koloniích, hlavně v nížinných oblastech Čech a Slovenska, na Moravě hnízdí méně je tažný, zimuje v obrovských hejnech v jižních částech areálu

34 Černý jako vrána černá, ale je štíhlejší, s modrým leskem, hlava je menší a jakoby zúžená k zobáku.

35 HAVRAN POLNÍ (Corvus frugilegus) ozobí starých ptáků je lysé, ozobí letošních ptáků opeřené

36 Havrani mají na stojácích krycí boční pera ve formě kalhotek.

37 HAVRAN POLNÍ (Corvus frugilegus) zásadní rozdíl je ve způsobu života (havrani jsou společenští, žijí a hnízdí ve velkých seskupeních a koloniích) preferuje otevřenou krajinu s vtroušenými lesíky, starými porosty podél řek apod. hnízdní kolonie zakládají v parcích, malých lesích obklopených zemědělskými pozemky, ale i ve městech, na starých hřbitovech apod.

38 Hnízdní kolonie havrana polního (i přes tisíc párů).

39 HAVRAN POLNÍ (Corvus frugilegus) hnízdí s oblibou na vysokých, starých listnatých stromech doba a průběh hnízdění, počet vajec a doba inkubace je stejná jako u vran asi v polovině května vylézají mladí z hnízd a sedávají v řadách na větvích, kde je rodiče krmí důležitá je blízkost polí, luk a pastvin s dostatečným množstvím rostlinné a živočišné (hlavně bezobratlí) potravy havran je všežravcem, většinou si však nevšímá ptačích hnízd ani lovné zvěře v zimě mohou vzniknout škody na zasetých ozimech, neboť u nás přezimovávají obrovská hejna severských havranů

40 KRKAVEC VELKÝ (Corvus corax) Řád: PĚVCI (Passeriformes) Čeleď: KRKAVCOVITÍ (Corvidae) silně ohrožený druh je původním obyvatelem celé Evropy, Asie a S Afriky včetně Sahary ze střední a Z Evropy byl v minulosti vytlačen, ale v současné době se vrací zpět a hnízdí na Šumavě, v Jeseníkách, Beskydech a na V Slovensku ve zvýšené míře proniká i do měst zobák je dlouhý až 8 cm

41 - černé zbarvení - mezi samcem a samicí nejsou patrné rozdíly - rozpětí křídel cm a váží g

42 KRKAVEC VELKÝ (Corvus corax) hnízdo staví v horských nebo lužních lesích na starých vysokých stromech (rád si vybírá buky) nebo na strmých a vysokých skalách hnízdo používá po dlouhá léta, stále je upravuje, takže stavba dosahuje časem úctyhodných rozměrů hnízdo upravuje a staví pouze samice, samec nosí stavební materiál na V Slovensku bylo zjištěno, že staví hnízdo v blízkosti jiného dravce (sokola nebo raroha), a že se živí částečně zbytky potravy přinášené těmito dravci - na oplátku je varuje před každým nebezpečím hnízdí velmi brzy, vejce snášejí již ke konci února, ale hlavně v březnu

43

44 KRKAVEC VELKÝ (Corvus corax) snůška 5-6 vajec, sedí na nich většinou jen samice asi 3 týdny mláďata vylétávají asi po 40 dnech mláďata jsou s rodiči přes celé léto, někdy i přes zimu, až do nového hnízdění páry žijí v pevném svazku po celý život výborný zrak

45 Je všežravcem, specializuje se však na zdechliny dokáže ulovit každého savce asi do velikosti zajíce a ptáka až do velikosti tetřeva přiživuje se na odpadcích u lidských sídel.

46 Čeleď: SKŘIVANOVITÍ (Alaudidae)

47 Skřivan polní (Alauda arvensis) čeleď: SKŘIVANOVITÍ (Alaudidae) o něco větší než vrabec domácí zemitě hnědý s černými podélnými čárkami vnější ocasní pera jsou bílá, temenní pera jsou částečně zdvižená, takže tvoří nevýraznou chocholku pobíhá po zemi, v nebezpečí se přitiskne na zem samec a samice se neliší, mláďata jsou tmavší a mají na hřbetě bílé špičky per hnízdí v kulturních stepích, polích a loukách, vzácně i na horských svazích hnízdí v dubnu až červenci dvakrát ročně

48 Skřivan polní (Alauda arvensis) hnízdo je důlek v půdě volně vystlaný stébly a kořínky samice snáší 3-5 žlutozelených, hustě černě skvrnitých vajec na kterých sedí sama po dobu dnů a mláďata poté krmí oba rodiče po dobu asi 3 týdnů mláďata opouštějí hnízdo dříve než jsou schopná letu potrava: semena, zelené části rostlin a hmyz částečně tažný pták, naši jedinci zimují v jižnější Evropě a k nám někdy přilétají populace ze severu

49 Skřivan polní (Alauda arvensis)

50 Skřivan polní (Alauda arvensis)

51 čeleď: VLAŠTOVKOVITÍ (Hirundinidae)

52 Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) čeleď: VLAŠTOVKOVITÍ (Hirundinidae) ohrožený druh rozšířena v Evropě, velké části Asie, S Americe a S Africe dlouhý vidličnatý ocas, rezavě hnědé hrdlo a tmavě modrolesklá svrchní strana těla, spodní strana těla je bílá ocasní pera mají zespodu řadu bílých skvrn před koncem ocasu samec se od samice liší delšími ocasními pery hnízdí v obydlených kulturních krajinách, zvláště v objektech s chovy hospodářských zvířat

53 Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) v poslední době se stavy vlaštovek snižují hnízdí v květnu až srpnu 2-3krát ročně hnízdo je miskovité z hliněných, slinami slepených hrudek a vystlané stébly a peřím hnízda původně ve skalách, dnes i v lidských obydlích (i v místnostech, kde se zdržují lidé) samice snáší 4-5 bílých, červenohnědě skvrnitých vajec na kterých sedí po dobu dní a mláďata krmí oba rodiče po dobu dnů potrava: létající hmyz tažný pták, ze zimovišť v Africe přilétá v dubnu a odlétá na přelomu září a října (shromažďování na drátech el. napětí)

54 Vlaštovka obecná (Hirundo rustica)

55 Vlaštovka obecná (Hirundo rustica)

56 Vlaštovka obecná (Hirundo rustica)

57

58

59 Jiřička obecná (Delichon urbica) čeleď: VLAŠTOVKOVITÍ (Hirundinidae) menší než vlaštovka, s krátkým a méně vykrojeným ocasem a bílou spodní stranou těla nad ocasem bílá skvrna na rozdíl od vlaštovky hnízdí jiřička většinou na vnějších stěnách budov (pozůstatek původního způsobu hnízdění ve skalách) staví také poněkud odlišné hnízdo než vlaštovka (bývá více uzavřené, polokulovité, hnízda staví většinou ve větším počtu poblíž sebe, často jsou tato hnízda do sebe doslova vestavěna) hnízda staví z bláta (problémem jsou suchá jara)

60 Jiřička obecná (Delichon urbica) v jednom roce může hnízdit i dvakrát samička snáší 4-5 bílých vajíček a zahřívají je střídavě oba rodiče, kteří se rovněž dělí o krmení mláďat loví létající hmyz rozdíl ve způsobu lovu potravy (vlaštovky létají většinou nízko nad zemí, jiřičky loví vzdušný plankton; často loví tak vysoko, že je sotva můžeme rozlišit) naše jiřičky zimují v tropické Africe, kam odlétají v září a vracejí se ve druhé polovině dubna

61 Jiřička obecná (Delichon urbica)

62 Jiřička obecná (Delichon urbica)

63 Břehule říční (Riparia riparia) čeleď: VLAŠTOVKOVITÍ (Hirundinidae) ohrožený druh menší než jiřička obecná narozdíl od které je hnědě zbarvená a nemá světlý kostřec má hnědou hrudní pásku a málo vidličnatý ocas pohlaví se navzájem neliší hnízdí pospolitě v pískovnách a ve strmých písčitých stěnách, kde vyhrabává dlouhé vodorovné nory na konci vystlané stébly, vlákny a peřím

64 Břehule říční (Riparia riparia) hnízdí v květnu až červenci dvakrát ročně samice snáší 4-6 bílých vajec na kterých sedí oba rodiče po dobu dnů a mláďata krmí též oba rodiče asi 20 dní potrava: létající hmyz tažný pták, ze zimovišť v Africe přilétá na přelomu dubna a května a odlétá v září

65 Břehule říční (Riparia riparia)

66 Břehule říční (Riparia riparia)

67 Břehule říční (Riparia riparia)

68 Vlaštovka obecná, jiřička obecná a Vlaštovka břehule říční

69 čeleď: DROZDOVITÍ (Turdidae)

70 Červenka obecná (Erithacus rubecula) čeleď: DROZDOVITÍ (Turdidae) velká asi jako vrabec domácí kulovité tělo s dlouhým ocasem a končetinami krátká křídla a zašpičatělý zobák svrchu je světle hnědá, zespodu modrošedá a bílá, na hrdle a na obličeji má nápadnou oranžovočervenou náprsenku obě pohlaví se zbarvením neliší, mladí ptáci jsou skvrnití a postrádají oranžovou skvrnu celoročně se samotářsky vyskytuje v lesích, parcích nebo zahradách i ve vyšších nadm. výškách často přilétává i na zorané pole nebo se drží v blízkosti divokých prasat, kde sezobává vyorané živočichy

71 Červenka obecná (Erithacus rubecula) živí se drobným hmyzem a larvami, členovci nebo pavoukovci na podzim hraje důležitou roli také rostlinná strava, nejčastěji plody bezu nebo tisu často se stává potravou sokolů, orlů, káňat, kun nebo lasic hnízdí od dubna do července dvakrát ročně 5-6 bílých, červeně skvrnitých vajec inkubační doba dní, sedí pouze samice, mláďata opouštějí hnízdo po 12 až 15 dnech první oranžovočervená pera na hrudi se začínají objevovat po 2-3 měsících, stejně jako dospělci jsou zbarveni až po dalších 3 měsících

72 Červenka obecná (Erithacus rubecula)

73 Červenka obecná (Erithacus rubecula)

74 Červenka obecná (Erithacus rubecula) - mládě

75 Slavík modráček (Luscinia svecica) čeleď: DROZDOVITÍ (Turdidae) někdy je řazen mezi lejskovité (Muscicapidae) silně ohrožený druh veliký asi jako vrabec domácí ale štíhlejší křídla a hřbet tmavě hnědé, kořen ocasu je načervenalý samec ve svatebním šatě má modrou hruď ptáci žijící ve střední a východní Evropě mají v této modré skvrně ještě bílou skvrnu, kdežto skandinávské populace mají zde skvrnu červenou samička má na hrudi nepravidelnou černou kresbu mláďata podobná samici, podlouhle proužkovaná výskyt: Evropa, Asie, Afrika od Sahary k jihu

76

77 Slavík modráček (Luscinia svecica) zdržuje se převážně na zemi hnízdí v mokrých zátopových oblastech s rákosinami a křovinami na březích, v lužních lesích hnízdí v dubnu až červnu jednou ročně hnízdo je na zemi v křovinách a vegetaci a je vybudováno ze stébel, listů a kořínků 5-6 jemně rezavě žlutě tečkovaných vajec na kterých sedí oba rodiče po dobu asi dnů a mláďata krmí též oba rodiče po dobu asi 14 dnů potrava: hmyz a bobule tažný pták, ze zimovišť v Africe se vrací na přelomu března a dubna a odlétá v září

78 Slavík modráček (Luscinia svecica)

79 Slavík modráček (Luscinia svecica)

80

81 Slavík modráček - samice

82

83 mubo

84 Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) čeleď: DROZDOVITÍ (Turdidae) někdy je řazen mezi lejskovité (Muscicapidae) ohrožený druh nenápadně rezavohnědě zbarvený, velikosti štíhlejšího vrabce domácího výskyt: Evropa, Asie, Afrika od Sahary k jihu vyskytuje se v řídkých listnatých lesích nížin a v porostech křovin podél řek hnízdo bývá na zemi v hustém křoví 4-5 vajíček olivové barvy zahřívá je pouze samička, sameček se podílí až na péči o mláďata potrava téměř výhradně živočišná, pouze na podzim se živí bobulemi

85 Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) patří mezi tažné ptáky; přílet vrcholí na přelomu dubna a května, odlet probíhá v srpnu, přezimuje v afrických savanách jižně od Sahary až po hranici deštných pralesů můžeme ho slyšet od půli dubna až do července v níže položených místech, především v teplejších křovinatých lesích nebo i v parcích neobyčejně bohatý hlasový fond (při zpěvu střídá flétnové tóny, vydává silný tlukot, hvízdá i klokotá)

86 Slavík obecný (Luscinia megarhynchos)

87 Slavík obecný (Luscinia megarhynchos)

88 Slavík obecný (Luscinia megarhynchos)

89 85dvU

90 Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) čeleď: DROZDOVITÍ (Turdidae) velikosti vrabce, podobný rehkovi zahradnímu, na rozdíl od něho nemá rezavě červenou hruď a bílé čelo samec je černý až šedý, má bílé políčko na křídlech a rezavý kmitající ocas samice je temně šedá bez bílého pole a oproti samici rehka zahradního je celkově tmavší mláďata jsou tmavohnědá s rezavě červeným ocáskem

91 Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) hnízdí ve skalnatých oblastech, v horách, zříceninách, ale i v lidských sídlištích (stodoly, stáje, garáže) hnízdí 2x do roka hnízdo staví samice ze stébel a kořínků ve zdech, na římsách domů, ve skalních štěrbinách samice snáší a sedí na 5 6 bílých vejcích, krmí oba rodiče potrava: hmyz, pavouci a bobule tažný druh

92 Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) - samec

93 Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) - samice

94 Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) - mládě

95 Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) čeleď: DROZDOVITÍ (Turdidae) velký jako vrabec domácí samec má bílé čelo, černé hrdlo a líce a rezavě červenou hruď samice je hnědá se světlejším spodkem těla, mláďata jsou skvrnitě hnědá nápadný je trhavými pohyby těla a ocasu hnízdí v krajině s řídkým stromovím, v parcích i lesích, v zahradách a sadech v květnu až červenci dvakrát ročně hnízdo je vystavěné ze suchých stébel, kořínků a mechu, vystlané je peřím a srstí a umístěno v dutinách, často využívá hnízdní budky (rehkovníky)

96 Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) samice snáší 5-7 modrozelených vajec, na kterých sedí sama po dobu asi dní a mláďata poté krmí oba rodiče po dobu asi dnů potrava - hmyz a bobule tažný pták, ze zimovišť v Africe se vrací v dubnu a odlétá na přelomu září a října

97 Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) - samec

98 Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) - samec

99 Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) - samice

100 Kos černý (Turdus merula) čeleď: DROZDOVITÍ (Turdidae) samec je celý černý s oranžově žlutým zobákem a kroužkem okolo očí samice je hnědavá s bělavějším hrdlem a nezřetelně skvrnitou hrudí mláďata jsou podobná samici a mají světlé podélné proužky na zádech hnízdí v lesích, zahradách a parcích, ale i ve městech hnízdí v dubnu až červenci dvakrát až třikrát ročně hnízdo je polokulovitá miska vybudovaná ze suchých stébel a kořínků slepených hlínou umístěná v křoví nebo na stromech, někdy i na budovách

101 Kos černý (Turdus merula) samice snáší 4-6 modrozelených vajec s rezavými skvrnami na kterých sedí sama po dobu dnů a o mláďata se poté starají oba rodiče po dobu dnů na hnízdě a po vylétnutí ještě asi dva týdny je přikrmují potrava: hmyz, plži, červi, žížaly, bobule a ovoce částečně tažný pták, v posledních letech zejména ve městech přezimuje ze zimovišť v jižní Evropě se vrací na přelomu března a dubna a odlétá v listopadu

102 Kos černý (Turdus merula)- samec

103 Kos černý (Turdus merula) - samec

104 Kos černý (Turdus merula) - samice

105 Kos černý (Turdus merula) - mládě

106 Kos černý (Turdus merula)

107

108

109 DROZD ZPĚVNÝ (Turdus philomelos) čeleď: DROZDOVITÍ (Turdidae) hojný ve smíšených a listnatých lesích, zahradách a parcích hnízdo spletené ze stébel, kořínků a suché trávy, uvnitř vymazané blátem smíšeným se slinami, si staví na stromech a keřích 4-5 modrých vajíček, z nichž se po 14 dnech líhnou mláďata za dalších 14 dnů hnízdo opouštějí, rodiče je však v jeho okolí ještě několik dnů krmí hlavně hmyzem, žížalami, červy a housenkami hnízdí většinou dvakrát v roce na podzim odlétá na jih

110 DROZD ZPĚVNÝ (Turdus philomelos) horní strana těla je hnědá, hruď a břicho je smetanově žluté až bílé s hnědými skvrnami dá se zaměnit s drozdem brávníkem, ten má ale spodní stranu křídel bílou a velké hnědé skvrny dosahují až na břicho rozšířen po celé Evropě a ve velké části Asie

111 DROZD ZPĚVNÝ (Turdus philomelos)

112

113

114 va/18912

115 Drozd brávník (Turdus viscivorus) čeleď: DROZDOVITÍ (Turdidae) náš největší drozdovitý pták, o málo větší než kos svrchní část těla šedohnědá s olivovým nádechem a světlými lemy na perech hřbetu, kostřece a křídel spodní část těla je bílá se žlutohnědým nádechem na horní části hrudi a hrdle jsou velké černé klínovité skvrny, na spodní části hrudi a bocích jsou skvrny okrouhlé spodní strana křídel je bílá (u drozda zpěvného žlutá, u cvrčaly červenohnědá) samec = samice mláďata svrchu skvrnitá

116 Drozd brávník (Turdus viscivorus) hnízdí ve větších jehličnatých lesích s mýtinami, v Z Evropě místy i v parcích, v horách až k horní hranici pásma stromů potrava: hmyz, plži, červi, žížaly a bobule hnízdí 2x ročně (IV-VI) žije v párech nebo malých skupinách hnízdo staví ze stonků, klacíků a kořenů vysoko na stromech na 4-5 světle modrých červenohnědě skvrnitých vejcích sedí samice 14 dnů, mláďata krmí oba rodiče dnů

117 Drozd brávník (Turdus viscivorus)

118 Drozd brávník (Turdus viscivorus)

119 Drozd kvíčala (Turdus pilaris) čeleď: DROZDOVITÍ (Turdidae) svrchní strana těla tříbarevná, má šedou hlavu a kostřec, hnědá záda, černý ocas a hnědě skvrnitou hruď samec = samice severské kvíčaly se postupně rozšířily i do Střední Evropy parky, zahrady, okraje lesů při vlhčích loukách, pole, nebo břehy rybníků částečně tažný a zimní host (III-V a X-XI) potrava: hmyz, červi, plži, na podzim výhradně bobule (jalovcové nebo jeřabiny)

120 Drozd kvíčala (Turdus pilaris) v koloniích hnízdí 1-2x ročně (IV-VI) až 30 párů naráz v korunách listnáčů či borovic staví po dobu 4-5 dní hluboké hnízdo samice snáší 4-7 vajec, na kterých sedí 12 dní až do přelomu min. století se kvíčaly lovily pro hořce kořeněnou chuť masa proti vetřelcům se kvíčaly brání tím, že na nepřítele vrhají v letu trus, který slepí peří útočníka, který je pak neschopen letu

121 Drozd kvíčala (Turdus pilaris)

122 Drozd kvíčala (Turdus pilaris)

123 Drozd kvíčala (Turdus pilaris)

124 Drozd kvíčala (Turdus pilaris)

125 Drozd cvrčala (Turdus iliacus)

126 čeleď: BRHLÍKOVITÍ (Sittidae)

127 BRHLÍK LESNÍ (Sitta europaea) čeleď: BRHLÍKOVITÍ (Sittidae) výskyt v Evropě a Asii velký jako vrabec, svrchu šedomodrý, spodek těla má světle červenohnědý, před oko se táhne výrazný černý pruh žije v lesích, sadech, parcích a zahradách stálý druh, po vyhnízdění se často připojuje k sýkorám po kmeni se pohybuje hlavou dolů (i při vyklovávání hmyzu zpod kůry) hnízdí v dutinách i ptačích budkách (zmenšuje vletový otvor nalepením směsi hlíny, bláta a slin proti vetřelcům

128

129 BRHLÍK LESNÍ (Sitta europaea) vnitřek dutiny vystýlá drobnými třískami a šupinkami kůry hnízdí jednou v roce, má 5-8 bílých, červeně kropenatých vajíček mladí brhlíci opouštějí hnízdo po 4 týdnech, jsou ihned velmi čilí hmyzožravý druh, v zimě se brhlík živí i semeny lesních dřevin, rád navštěvuje krmítka na zimu si střádá různé plody do kmenové kůry, případně i do země zůstává věrný místu svého vylíhnutí prakticky po celý život

130 BRHLÍK LESNÍ (Sitta europaea)

131 BRHLÍK LESNÍ (Sitta europaea)

132 čeleď: BRKOSLAVOVITÍ (Bombycillidae)

133 Brkoslav severní (Bombycilla garrulus) čeleď: BRKOSLAVOVITÍ (Bombycillidae) načervenale hnědý se špičatou chocholkou, černou bradou a hrdlem a bílou a žlutou kresbou na křídlech a ocase samec a samice se neliší, mláďata mají bradu a hrdlo pouze bělavé létá přímo a rychle rozšířen v Evropě, Asii a S Americe hnízdní areál je v S Evropě v pásmu severského lesa, v zimě však někdy zalétá ve velkých hejnech do střední Evropy hnízdí v květnu až červnu jednou ročně

134 Brkoslav severní (Bombycilla garrulus) hnízdo z větviček, lišejníků a stébel spoře vystlané peřím a srstí je umístěno na stromech samice snáší 4-6 šedých, řídce tmavohnědě skvrnitých vajec na kterých sedí sama po dobu 14 dnů a o mláďata se poté starají oba rodiče potrava: v létě mouchy, v zimě téměř výlučně bobule tažný pták přezimující v zimě u nás (ve větších hejnech se objevuje zhruba každých 10 let) přilétá v říjnu až listopadu a odlétá na přelomu března a dubna

135

136 Brkoslav severní (Bombycilla garrulus)

137 Brkoslav severní (Bombycilla garrulus)

138 2LTMU

139 čeleď: SÝKOŘICOVITÍ (Paradoxornithidae)

140 Sýkořice vousatá (Panurus biarmicus) čeleď: SÝKOŘICOVITÍ (Paradoxornithidae) silně ohrožený druh menší než vrabec domácí dlouhý ocas, samec má popelavou hlavu a mohutný vous, samice má hlavu hnědou a nemá vous obratně šplhá v rákosí žijí v trvalých párech hnízdí vzácně v rozsáhlých rákosinách u jezer a rybníků v dubnu až červenci, dvakrát ročně hnízdo je hluboká miskovitá stavba z rákosových listů umístěná v rákosí nízko nad vodou

141 Sýkořice vousatá (Panurus biarmicus) samice snáší 5-7 bílých, řídce černě tečkovaných vajec, na kterých sedí oba rodiče asi po dobu 12 dnů mláďata poté krmí též oba rodiče po dobu asi dnů potrava: hmyz, v zimě semena částečně tažný pták taxonomické zařazení - zařazení sýkořice bylo vždy předmětem sporů. Hudec je řadí mezi timáliovité, někdy se řadí do samostatné čeledi sýkořicovité (Paradoxornithidae) nebo mezi pěnicovité

142 Sýkořice vousatá (Panurus biarmicus)

143 Sýkořice vousatá (Panurus biarmicus)

144 Sýkořice vousatá (Panurus biarmicus)

145 čeleď: SÝKOROVITÍ (Paridae)

146 Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus) čeleď: SÝKOROVITÍ (Paridae) jedna z nejmenších sýkor od ostatních se výrazně liší dlouhým, tmavým, bíle lemovaným ocáskem a bílou hlavou

147 Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus) na rozdíl od ostatních sýkor nehnízdí v dutinách, ale staví si uzavřené hnízdo

148 Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus)

149 Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus)

150 Sýkora babka (Parus palustris) čeleď: SÝKOROVITÍ (Paridae) převládá barva tmavošedá na hřbetě a křídlech celá hlavička je, kromě bílých tváří, černá břicho a celá spodní část těla je světle krémová hojná (v lesích smíšených a listnatých)

151 Sýkora babka (Parus palustris)

152 Sýkora koňadra (Parus major) čeleď: SÝKOROVITÍ (Paridae) hojná v lese, zahradách, parcích, alejích i zelených pásech sídlišť

153 Sýkora koňadra (Parus major)

154 Sýkora modřinka (Parus coeruleus) čeleď: SÝKOROVITÍ (Paridae) o něco menší než koňadra ve zbarvení převládá světle modrá barva, zejména na hlavě, křídlech a ocase podobná koňadře (žluté břicho, olivově nazelenalý hřbet a bílé tváře) temeno hlavy není černé jako u koňadry, ale modré koňadře se podobá i způsobem života

155 Sýkora modřinka (Parus coeruleus)

156 Sýkora modřinka (Parus coeruleus)

157 Sýkora parukářka (Parus cristatus) čeleď: SÝKOROVITÍ (Paridae) drobná sýkora s černou chocholkou na hlavě, s bílými, černě lemovanými tvářemi a s hnědošedým hřbetem je hojným obyvatelem jehličnatých porostů

158 Sýkora parukářka (Parus cristatus)

159 Sýkora uhelníček (Parus ater) čeleď: SÝKOROVITÍ (Paridae) menší než modřinka celkovým zbarvením připomíná malou koňadru (má černou hlavičku a na přední části krčku a hřbetu je šedozelená) žije v jehličnatých lesích, kde je dosti hojná, pokud má dostatek příležitosti ke hnízdění

160 Sýkora uhelníček (Parus ater)

161 Sýkora uhelníček (Parus ater)

162 Moudivláček lužní (Remiz pendulinus) čeleď: SÝKOROVITÍ (Paridae) drobná sýkora s šedou hlavičkou a s černým širokým pruhem od zobáku přes oči hřbet tmavohnědý a spodek těla, jako u většiny ostatních sýkor, krémový žije v hustých porostech v okolí rybníků a v lužních lesích staví pevné uzavřené hnízdo s postranním vchodem

163 Moudivláček lužní (Remiz pendulinus)

164 Moudivláček lužní (Remiz pendulinus)

165 čeleď: ŽLUVOVITÍ (Oriolidae)

166 Žluva hajní (Oriolus oriolus) čeleď: ŽLUVOVITÍ (Oriolidae) silně ohrožený druh velká asi jako kos černý samec je zbarven kontrastně žlutočerně (černá jsou křídla a ocas), samice je svrchu olivově zelená se spodní stranou těla světle šedou s podélným proužkováním mladí jedinci jsou zespodu bílí a slabě proužkovaní, křídelní pera mají světlý lem dlouhý zašpičatělý zobák přizpůsobený k otrhávání plodů a vybírání hmyzu z kůry stromů žije skrytě v hustých korunách stromů, v hájích teplých nížin a pahorkatin hnízdí jen v nižších polohách, zhruba do metrů nad mořem

167 Žluva hajní (Oriolus oriolus) obývá světlé listnaté lesy, především teplomilné doubravy hnízdí v květnu až červenci jednou ročně hnízdo je spleteno z trav, lýka, peří a mechu a je umístěno ve vidlici větví vysoko v korunách stromů samice snáší 3-5 vajec na kterých sedí oba rodiče asi 14 dnů a mláďata poté krmí též oba rodiče cca dalších 14 dnů potrava: bezobratlí živočichové do velikosti chrousta, velkou část tvoří různé dužnaté plody - moruše, střemchy, vinná réva, ale hlavně třešně tažný pták, ze zimovišť v Africe se vrací počátkem dubna a odlétá koncem srpna

168 Žluva hajní - samec

169 Žluva hajní (Oriolus oriolus)

170 Žluva hajní (Oriolus oriolus)

171 Čeleď: Špačkovití (Sturnidae)

172 ŠPAČEK OBECNÝ (Sturnus vulgaris) čeleď: ŠPAČKOVITÍ (Sturnidae) obývá prakticky celou Evropu ve střední Evropě je ptákem stěhovavým a koncem srpna a v září odlétají hejna do zimovišť v J Evropě a S Africe (pohroma pro olivové háje) k nám se vracejí koncem února a v první polovině března původně žil v listnatých lesích dnes žije v kulturní krajině, na polích a v polních lesících

173 ŠPAČEK OBECNÝ (Sturnus vulgaris) váží g porostlý leskle černým opeřením, které ve svatebním šatě získává nápadný modravý nebo zelenavý odstín přes zimu se na břiše objevuje husté bílé skvrnění, které je u samic zastoupeno ve větší míře zašpičatělý zobák je přes léto žlutý, u samců s modrým zbarvením u kořene, přes zimu je u obou pohlaví černý mladí ptáci jsou šedohnědí

174 ŠPAČEK OBECNÝ (Sturnus vulgaris) potrava nesmí být daleko od hnízd vzdálenost 0,5 km je na hranici energetických výdajů pro úspěšné vyhnízdění vyhledávají hnízdní dutiny ve starých stromech a různé budky, skalní trhliny i díry v budovách hnízdišti jsou věrní a vracejí se často do stejné budky nebo hnízdní dutiny i v dalších letech samice snáší koncem dubna a začátkem května 5 i více zelenomodrých vajíček, z nichž se za 2 týdny líhnou mláďata

175

176 ŠPAČEK OBECNÝ (Sturnus vulgaris) rodiče je krmí hmyzem a mladí po 3 týdnech již opouštějí hnízdo mladí špačci se shlukují v hejna a přiživují se na zrajících třešních staří špačci zahnízdí obvykle podruhé a další mláďata vyvádějí asi v polovině července před odletem na jih se začátkem září hejna špačků slétávají do okolí vinic působí značné škody na zrajících hroznech (zařazení špačka mezi zvěř, kterou je možné lovit od poloviny června do konce listopadu v místech intenzivního obhospodařování třešňovek a vinic)

177 ŠPAČEK OBECNÝ (Sturnus vulgaris)

178 ŠPAČEK OBECNÝ (Sturnus vulgaris)

179 ŠPAČEK OBECNÝ (Sturnus vulgaris)

180 ŠPAČEK OBECNÝ (Sturnus vulgaris)

181 čeleď: PĚNKAVOVITÍ (Fringillidae)

182 Křivka obecná (Loxia curvirostra) čeleď: PĚNKAVOVITÍ (Fringillidae) velká jako špaček silný zobák, jehož horní a dolní čelist jsou před špičkou překřížené vázána na jehličnaté lesy (hlavní zdroj potravy, kterým jsou semena šišek) areál rozšíření je ohromný a protíná nejen celý euroasijský kontinent, ale i S Ameriku a izolované populace se nalézají i ve střední Americe a J Asii

183 Křivka obecná (Loxia curvirostra) hnízdí celý rok, hlavním hnízdním obdobím je prosinec až květen hnízdo staví vysoko na jehličnatých stromech na snůšce 3-4 vajíček sedí pouze samice a samec ji krmí mláďata krmí nejprve jen samice, pak se přidává i samec stálý a přelétavý druh přesuny mohou mít charakter invazí, probíhají různými směry a do různých vzdáleností v závislosti na úrodě šišek

184 Křivka obecná (Loxia curvirostra)

185 Křivka obecná - samci

186 Křivka obecná - samice

187

188

189 WG9bg0

190 Hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula) čeleď: PĚNKAVOVITÍ (Fringillidae) pták větší než vrabec domácí s krátkým mohutným zobákem a černou vrchní částí hlavy přes křídlo má nápadnou bílou pásku samec má červenou hruď, šedá záda a bílý kostřec samice je převážně načervenale šedá mladí jedinci jsou podobní samici avšak nemají černou hlavu

191 Hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula) hnízdí ve smrkových lesích, parcích a zahradách v dubnu až červenci, dvakrát ročně mělké hnízdo zbudované z kořínků, klacíků a lišejníků je umístěno v křoví nebo na jehličnatých stromech samice snáší 4-5 namodralých vajec s tmavými skvrnami, na kterých sedí sama asi 13 dnů a mláďata poté krmí oba rodiče asi dní potrava: semena a pupeny stálý a částečně tažný pták (severské populace)

192 Hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula) - samec

193 Hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula) - samec

194 Hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula) - samice

195 Hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula) - samice

196 čeleď: VRABCOVITÍ (Passeridae)

197 Vrabec domácí (Passer domesticus) čeleď: VRABCOVITÍ (Passeridae) znatelně vyvinutý pohlavní dimorfismus samec má špinavě šedou břišní část těla, svrchní stranu hnědou v různých odstínech s černými skvrnami a jednou větší bílou v úrovni hrdla od samice jej rozeznáme také díky černé skvrně na hrdle a černým proužkem na hrdle samice méně nápadné, šedohnědé, svrchu tmavší v létě mají obě pohlaví modročerný zobák a hnědé končetiny, v zimě zobák nažloutle hnědý u nás jej můžeme zaměnit s menším a štíhlejším vrabcem polním (Passer montanus), který má na rozdíl od vrabce domácího kaštanově hnědou čepičku a černou skvrnu na lících

198 Vrabec domácí (Passer domesticus) - samec

199 Samec vrabce domácího vlevo svatební a vpravo prostý šat.

200 Vrabec domácí (Passer domesticus) - samice

201 Vrabec domácí (Passer domesticus) - samice

202

203 Vrabec polní (Passer montanus)

204 Vrabec polní (Passer montanus)

205 Vrabec polní (Passer montanus)

ptáci Aves Neognathae Neoaves pěvci Passeriformes Neognathae Neoaves pěvci Passeriformes skřivanovití Alaudidae

ptáci Aves Neognathae Neoaves pěvci Passeriformes Neognathae Neoaves pěvci Passeriformes skřivanovití Alaudidae ptáci Aves Neognathae Neognathae skřivanovití Alaudidae skřivan polní Alauda arvensis chocholouš obecný Galerida cristata Neognathae vlaštovkovití Hirundinidae vlaštovka obecná Hirundo rustica jiřička

Více

Řád: PĚVCI (Passeriformes)

Řád: PĚVCI (Passeriformes) Řád: PĚVCI (Passeriformes) Charakteristika řádu druhy menší až střední velikosti řád se dělí na 2 podřády: křikaví a zpěvní až 2/3 známých druhů ptáků (cca 5 100 druhů) většinou dobří letci adaptace na

Více

Řád: Měkkozobí (Columbiformes) Čeleď: Holubovití (Columbidae)

Řád: Měkkozobí (Columbiformes) Čeleď: Holubovití (Columbidae) Řád: Měkkozobí (Columbiformes) Čeleď: Holubovití (Columbidae) COLUMBIFORMES - MĚKKOZOBÍ zobák zrohovatělý pouze na špičce, báze je měkká a krytá na horní čelisti kožovitým ozobím COLUMBIFORMES - MĚKKOZOBÍ

Více

jsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci,

jsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci, Sovy jsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci, hmyzem a jinými druhy ptáků, některé, např. ketupy,

Více

Kos černý velikost 25 cm. Drozd zpěvný velikost 23 cm

Kos černý velikost 25 cm. Drozd zpěvný velikost 23 cm Kos černý velikost 25 cm Drozd zpěvný velikost 23 cm Za ranního šera přináší kos hvízdavě flétnový zpěv, který je velmi bohatý na motivy. Pokud je kos vyrušen, vydává (varuje) velmi pronikavým,, tix tix.

Více

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: Využití ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky Název DUM: Ptáci - pěvci (prezentace)

Více

foto: ing. Libor Dostál

foto: ing. Libor Dostál Název školy: Základní škola a Mateřská škola Prysk,okres Česká Lípa, příspěvková organizace Autor: Eva Vavřinová Názevmateriálu: VY_32_INOVACE_15 _ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA_Chránění ptáci Číslo projektu:

Více

Téma: OBRATLOVCI PTÁCI V LIDSKÝCH SÍDLECH

Téma: OBRATLOVCI PTÁCI V LIDSKÝCH SÍDLECH Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: UMĚLÉ EKOSYSTÉMY Téma: OBRATLOVCI PTÁCI

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: VY_52_INOVACE_006 Jméno autora: Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č. materiálu: VY_52_INOVACE_007

Více

Ptáci našich zahrad. Přítkovská 1689, Teplice, , ,

Ptáci našich zahrad. Přítkovská 1689, Teplice, , , Ptáci našich zahrad Přítkovská 1689, 415 50 Teplice, 840 111 111, 601 267 267, www.scvk.cz, info@scvk.cz Soutěž STAVÍME PTAČÍ BUDKY Skupina vodárenských společností Severočeská vodárenská společnost a.

Více

Název projektu: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo projektu : CZ.1.07/1.4.00/ ZŠ Břeţany zpracovala v rámci

Název projektu: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo projektu : CZ.1.07/1.4.00/ ZŠ Břeţany zpracovala v rámci 17. PĚVCI Název projektu: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo projektu : CZ.1.07/1.4.00/21.1836 ZŠ Břeţany zpracovala v rámci projektu DUMY : Přírodopis, 7. třída, listopad

Více

SOVY. Obecné informace. - masožravci - noční ptáci

SOVY. Obecné informace. - masožravci - noční ptáci - masožravci - noční ptáci - oči směřují dopředu, blízko u sebe, okolo očí tzv. závoj (= uspořádání peří) - hlavu otočí až o 270 o - zahnutý zobák - ostré drápy - vratiprst - lov za soumraku a v noci -

Více

NA LOUCE živočichové- obratlovci

NA LOUCE živočichové- obratlovci NA LOUCE živočichové- obratlovci Většina obratlovců žijících na louce dokonale splývá s okolím. Stačí, aby se přikrčili k zemi a znehybněli a uniknou pozornosti i nejbystřejších nepřátel. Jsou obvykle

Více

Pracovní list č. 4 Pozorování rostlin a živočichů v okolí vody

Pracovní list č. 4 Pozorování rostlin a živočichů v okolí vody Pracovní list č. 4 Pozorování rostlin a živočichů v okolí vody Úkol 1: Místo: Doba: Pomůcky: Postup: Úkol 2: Úkol 3: Pozoruj a zapiš všechno co se děje v okolí rybníků rybníky Budkovan a Vrbový ryb. 30

Více

2. čeleď: vlaštovkovití Hirundinidae

2. čeleď: vlaštovkovití Hirundinidae 2. čeleď: vlaštovkovití Hirundinidae břehule říční Riparia riparia V ČR hnízdí v nižších polohách v širším okolí řek a rybníků. V poslední době došlo u nás, stejně jako v celé Evropě, k poklesu početnosti

Více

VY_32_INOVACE_19_VRABEC DOMÁCÍ_26

VY_32_INOVACE_19_VRABEC DOMÁCÍ_26 VY_32_INOVACE_19_VRABEC DOMÁCÍ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Budníček menší. Drozd zpěvný. Kos černý

Budníček menší. Drozd zpěvný. Kos černý Ptáci 1 Budníček menší Popis: Drobný ptáček, dlouhý 10 cm, se světlým břichem a tmavě šedozelenou vrchní stranou. Snadno si jej lze splést s budníčkem větším, ale nemá tak nápadný žlutý proužek přes oko,

Více

Název materiálu: Ptáci otevřené krajiny

Název materiálu: Ptáci otevřené krajiny Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

VY_32_INOVACE_13_SÝKORA KOŇADRA_26

VY_32_INOVACE_13_SÝKORA KOŇADRA_26 VY_32_INOVACE_13_SÝKORA KOŇADRA_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Ptáci vázaní na lesní prostředí a stromové porosty ( lesní ptáci )

Ptáci vázaní na lesní prostředí a stromové porosty ( lesní ptáci ) PTÁCI (Aves) Cíl: - získání dovedností determinace našich druhů ptáků - rozvinutí pozorovacích schopností pro rozlišení determinačních znaků - utřídění bionomických poznatků typických pro jednotlivé druhy

Více

Ptáci - hádanky. Autor: Bc. Petra Krysová. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět

Ptáci - hádanky. Autor: Bc. Petra Krysová. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice, Široká 42 Autor: Bc. Petra Krysová Ptáci - hádanky III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět:

Více

Brhlík lesný (Sitta europaea)

Brhlík lesný (Sitta europaea) Brhlík lesný (Sitta europaea) listnaté a zmiešané lesy záhrady, mestské parky POČET NA SLOVENSKU 700 000 1 000 000 brhlíkovité semienka bylín/stromov mláďatá - hmyz v bútľavých stromoch, búdkach čiastočné

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č. materiálu: VY_52_INOVACE_014

Více

Malí ptáci KDV0086_sazba_iRis.indd 11 KDV0086_sazba_iRis.indd :49: :49:18

Malí ptáci KDV0086_sazba_iRis.indd 11 KDV0086_sazba_iRis.indd :49: :49:18 Střízlík obecný Střízlíci mají rádi křoviny a houští nejlépe v blízkosti malých potůčků nebo řek. Jejich oblíbenou potravou je hmyz, pavouci a jiní drobní živočichové. Tito neposední drobečci většinou

Více

MINIATLAS NAŠICH PĚVCŮ S POHLAVNÍ DVOJTVÁRNOSTÍ. Vratislav Sedlák, 6.A

MINIATLAS NAŠICH PĚVCŮ S POHLAVNÍ DVOJTVÁRNOSTÍ. Vratislav Sedlák, 6.A 1 MINIATLAS NAŠICH PĚVCŮ S POHLAVNÍ DVOJTVÁRNOSTÍ Vratislav Sedlák, 6.A BIOLOGICKÁ OLYMPIÁDA - okresní kolo, 2013/2014 Štefcova 1128/3, Hradec Králové, 500 09 kategorie: D 2 Cíle úkolu : 1. Vysvětlit pojem

Více

VY_32_INOVACE_18_VLAŠTOVKA OBECNÁ_26

VY_32_INOVACE_18_VLAŠTOVKA OBECNÁ_26 VY_32_INOVACE_18_VLAŠTOVKA OBECNÁ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

TEST PTÁCI III (správná je vždy pouze jedna odpověď, pokud není uvedeno jinak)

TEST PTÁCI III (správná je vždy pouze jedna odpověď, pokud není uvedeno jinak) TEST PTÁCI III (správná je vždy pouze jedna odpověď, pokud není uvedeno jinak) 1. Většina našich ptáků žije: a) na polích b) ve městech c) na loukách a pastvinách d) v lese 2. Zakroužkuj vhodné slovo:

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŠ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

NÁZEV OBRÁZEK HNÍZDO POTRAVA JIŘIČKA OBECNÁ VLAŠTOVKA OBECNÁ BAŽANT OBECNÝ. Buduje své polokulovité hnízdečko s malým vchodem z kousků bláta. pěvci.

NÁZEV OBRÁZEK HNÍZDO POTRAVA JIŘIČKA OBECNÁ VLAŠTOVKA OBECNÁ BAŽANT OBECNÝ. Buduje své polokulovité hnízdečko s malým vchodem z kousků bláta. pěvci. NÁZEV OBRÁZEK HNÍZDO POTRAVA JIŘIČKA OBECNÁ Buduje své polokulovité hnízdečko s malým vchodem z kousků bláta.. Je hmyzožravá, svou kořist loví za letu. Preferuje mouchy, mšice a létající mravence. VLAŠTOVKA

Více

DRUH HNÍZDĚNÍ TAH/ZIMOVÁNÍ Poznámky LABUŤ VELKÁ X HUSA VELKÁ X HUSA BĚLOČELÁ X HUSA POLNÍ X HUSICE LIŠČÍ X HUSICE NILSKÁ X KACHNA DIVOKÁ

DRUH HNÍZDĚNÍ TAH/ZIMOVÁNÍ Poznámky LABUŤ VELKÁ X HUSA VELKÁ X HUSA BĚLOČELÁ X HUSA POLNÍ X HUSICE LIŠČÍ X HUSICE NILSKÁ X KACHNA DIVOKÁ DRUH HNÍZDĚNÍ TAH/ZIMOVÁNÍ Poznámky LABUŤ VELKÁ HUSA VELKÁ HUSA BĚLOČELÁ HUSA POLNÍ HUSICE LIŠČÍ HUSICE NILSKÁ KACHNA DIVOKÁ KOPŘIVKA OBECNÁ OSTRALKA ŠTÍHLÁ LŽIČÁK PESTRÝ HVÍZDÁK EURASIJSKÝ ČÍRKA OBECNÁ

Více

Hnízdní rozšíření ptáků na Vysočině B) Pěvci

Hnízdní rozšíření ptáků na Vysočině B) Pěvci Hnízdní rozšíření ptáků na Vysočině 2001-2016 B) Pěvci (průběžné výsledky) Vojtěch Kodet [ed.] únor 2016 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.prirodavysociny.cz

Více

Víte, že? Orel skalní. Ptáci

Víte, že? Orel skalní. Ptáci Orel skalní Délka těla: 80 až 95 cm Rozpětí křídel: 195 až 230 cm Orel skalní patří k největším ptákům dravcům vůbec. Nejčastěji ho můžete zahlédnout letícího. Orel představuje velmi elegantního letce,

Více

Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci)

Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci) Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci) Kód ZCHÚ: - Řešitel: SAGITTARIA - sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, občanské sdružení registrované MV ČR pod č.j. VSP/1-4865/91-R

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: Jméno autora: VY_52_INOVACE_008 Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)

Více

VY_32_INOVACE_12_KOS ČERNÝ_26

VY_32_INOVACE_12_KOS ČERNÝ_26 VY_32_INOVACE_12_KOS ČERNÝ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Jméno: Vylušti slovo napsané morseovkou a napiš ho na volný řádek.

Jméno: Vylušti slovo napsané morseovkou a napiš ho na volný řádek. č. 9 název Ptáci anotace V pracovních listech žáci poznávají ptáky, charakterizují hlavní druhy a poznávají zástupce. Testovou i zábavnou formou si prohlubují znalosti na dané téma. Součástí pracovního

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 259 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 25.9.2012 Ročník, pro který je DUM určen 7. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

VY_32_INOVACE_14_KRKAVEC VELKÝ_26

VY_32_INOVACE_14_KRKAVEC VELKÝ_26 VY_32_INOVACE_14_KRKAVEC VELKÝ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy)

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Mírný pás Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Podnebí Střídání čtyř ročních období Mírný pás Stepi ROSTLINY Stepi Pšenice Duté stéblo s kolénky. Plod obilka s výraznou rýhou. Kukuřice

Více

Rok se sýkorou koňadrou ANEB OBSAZENOST PTAČÍCH BUDEK V MĚSTSKÝCH ZAHRADÁCH

Rok se sýkorou koňadrou ANEB OBSAZENOST PTAČÍCH BUDEK V MĚSTSKÝCH ZAHRADÁCH TEXT: DANA ADAMOVÁ, FOTO: MATYÁŠ ADAM Rok se sýkorou koňadrou ANEB OBSAZENOST PTAČÍCH BUDEK V MĚSTSKÝCH ZAHRADÁCH Již od roku 2009 probíhá na školách dlouhodobý program Zvyšování hnízdních možností ptáků

Více

VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26

VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26 VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

VY_32_INOVACE_08_ČEJKA CHOCHOLATÁ_26

VY_32_INOVACE_08_ČEJKA CHOCHOLATÁ_26 VY_32_INOVACE_08_ČEJKA CHOCHOLATÁ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.240

Více

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí

Více

Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE 02Šti/ČIG/19

Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE 02Šti/ČIG/19 Základní škola a Mateřská škola Vrbovec 671 24 Vrbovec 143, tel. 515230171, IČO 750038, E mail: zs.vrbovec@zn.orgman.cz SVĚT POZNÁNÍ Číslo projektu CZ.1 07/1.4. 00/21. 1205 Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE

Více

TÉMA: LESNÍ PTÁCI: pěvci VYTVOŘILA: Mgr. Zdenka Wienerová VYTVOŘILA DNE: VY_32_Inovace/4_214

TÉMA: LESNÍ PTÁCI: pěvci VYTVOŘILA: Mgr. Zdenka Wienerová VYTVOŘILA DNE: VY_32_Inovace/4_214 TÉMA: LESNÍ PTÁCI: pěvci VYTVOŘILA: Mgr. Zdenka Wienerová VYTVOŘILA DNE: 21. 3. 2012 VY_32_Inovace/4_214 1 ANOTACE: INTERAKTIVNÍ PREZENTACE SEZNÁMÍ ŽÁKY A ZOPAKUJE JEDNOTLIVÉ ZÁSTUPCE PĚVCŮ NAŠICH LESŮ,

Více

Řád: Zajíci (Lagomorpha) Čeleď: Zajícovití (Leporidae)

Řád: Zajíci (Lagomorpha) Čeleď: Zajícovití (Leporidae) Řád: Zajíci (Lagomorpha) Čeleď: Zajícovití (Leporidae) Zajíc polní (Lepus europaeus) čeleď: ZAJÍCOVITÍ (Leporidae) obývá téměř celou Evropu; na severu se vyskytuje až v jižní Skandinávii, má tendenci pronikat

Více

lov / sběr potravy lov / sběr potravy Janské Lázně TU KH 50,6 15,8 Jiří Franc lov / sběr potravy

lov / sběr potravy lov / sběr potravy Janské Lázně TU KH 50,6 15,8 Jiří Franc lov / sběr potravy Ornitologická pozorování 2015 1.1.2015 Janské Lázně TU KH 50,6 15,8 Jiří Franc sýkora koňadra 2 1.1.2015 Janské Lázně TU KH 50,6 15,8 Jiří Franc sýkora uhelníček 1 1.1.2015 Janské Lázně TU KH 50,6 15,8

Více

VY_32_INOVACE_07_ČÁP BÍLÝ_26

VY_32_INOVACE_07_ČÁP BÍLÝ_26 VY_32_INOVACE_07_ČÁP BÍLÝ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

ORLÍ PERO Urči v přírodě 3 druhy našich plazů. O-21

ORLÍ PERO Urči v přírodě 3 druhy našich plazů. O-21 ORLÍ PERO Urči v přírodě 3 druhy našich plazů. O-21 Vítězslav Čermák Atana Definice: PLAZ Plazi jsou obratlovci, jejichž tělo je pokryté tuhými šupinami nebo štíty, a kladou vejce. Patří ke studenokrevným

Více

Řád: DROPI (Otidiformes) Čeleď: DROPOVITÍ (Otididae)

Řád: DROPI (Otidiformes) Čeleď: DROPOVITÍ (Otididae) Řád: DROPI (Otidiformes) Čeleď: DROPOVITÍ (Otididae) Drop velký (Otis tarda) kriticky ohrožený druh stálý nebo přelétavý druh obývá rozsáhlé, daleko přehledné oblasti bez stromové vegetace hnízdí v porostech

Více

ZPRÁVA ZE ZOOLOGICKÉHO PRŮZKUMU ( ORNITOLOGIE ) NA EVIDOVANÉ LOKALITĚ HEJNICE V KRAJI VYSOČINA V ROCE 2006 FILIP HRUŠKA

ZPRÁVA ZE ZOOLOGICKÉHO PRŮZKUMU ( ORNITOLOGIE ) NA EVIDOVANÉ LOKALITĚ HEJNICE V KRAJI VYSOČINA V ROCE 2006 FILIP HRUŠKA ZPRÁVA ZE ZOOLOGICKÉHO PRŮZKUMU ( ORNITOLOGIE ) NA EVIDOVANÉ LOKALITĚ HEJNICE V KRAJI VYSOČINA V ROCE 2006 FILIP HRUŠKA Kainarova 11, CZ 586 01 Jihlava, e-mail: hruska.filip@seznam.cz Úvod Současná evidovaná

Více

VY_32_INOVACE_17_SKŘIVAN POLNÍ_26

VY_32_INOVACE_17_SKŘIVAN POLNÍ_26 VY_32_INOVACE_17_SKŘIVAN POLNÍ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

PTÁCI zástupci. 1. Běžci 2. Tučňáci 3. Brodiví 4. Vrubozobí 5. Potápky 6. Veslonozí 7. Dravci

PTÁCI zástupci. 1. Běžci 2. Tučňáci 3. Brodiví 4. Vrubozobí 5. Potápky 6. Veslonozí 7. Dravci PTÁCI zástupci 1. Běžci 2. Tučňáci 3. Brodiví 4. Vrubozobí 5. Potápky 6. Veslonozí 7. Dravci Běžci zakrnělá křídla (nelétají) prapory obrysových per nedrží pohromadě na vejcích často sedí Pštros dvouprstý

Více

Na nové adrese PTÁCI V BLÍZKOSTI ČLOVEKA ˇ

Na nové adrese PTÁCI V BLÍZKOSTI ČLOVEKA ˇ E 1 Na nové adrese VÝUKOVÝ A METODICKÝ MATERIÁL K PRŮŘEZOVÉMU TÉMATU ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA PTÁCI V BLÍZKOSTI ČLOVEKA ˇ Autoři: RNDr. Lenka Barčiová, PhD. Jazykové korektury: Ing. Jaroslava Lutovská Odborný

Více

VY_32_INOVACE_1 Břeclavsko v ČR Vypracovala: Mgr. Marcela Minaříková Mgr. Světlana Čumalová 23 Kartičky - živočichové Vznik: září 2011 Číslo

VY_32_INOVACE_1 Břeclavsko v ČR Vypracovala: Mgr. Marcela Minaříková Mgr. Světlana Čumalová 23 Kartičky - živočichové Vznik: září 2011 Číslo VY_32_INOVACE_1 Břeclavsko v ČR Vypracovala: Mgr. Marcela Minaříková Mgr. Světlana Čumalová Téma: 23 Kartičky - živočichové Vznik: září 2011 Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2787 ANOTACE: - šablona je

Více

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS EKOLOGICKÝ Tematický celek: PŘÍRODOPIS LES Tématický

Více

Jelen žije většinou ve vysokých lesích

Jelen žije většinou ve vysokých lesích ( animace kliknutím na objekt ) Lesní zvěř ( prezentace s výkladem) je těžké ji spatřit, protože je velmi plachá ve dne se ukrývá vychází brzy zrána a večer ( za soumraku ) Jelen žije většinou ve vysokých

Více

VY_32_INOVACE_20_LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ_26

VY_32_INOVACE_20_LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ_26 VY_32_INOVACE_20_LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Ptáci našich měst. ilustrace

Ptáci našich měst. ilustrace Ptáci našich měst Jan-Michal Mleziva ilustrace Inka Delevová Sojka obecná (nestěhovavá) Sojka je známá svými modročernobíle pruhovanými pírky na křídlech. Jejich svazek s oblibou nosívají za kloboukem

Více

Živočichové u vody a ve vodě úvod

Živočichové u vody a ve vodě úvod Živočichové u vody a ve vodě úvod U vody nebo ve vodě žije obrovské množství živočichů. Blíže se seznámíme pouze s trojicí zástupců z každé skupiny: Savci Vydra říční je šelma příbuzná lasičkám či kunám.

Více

PRACOVNÍ LISTY K PRAKTICKÝM CVIČENÍM Z BIOLOGIE ZVÍŘAT

PRACOVNÍ LISTY K PRAKTICKÝM CVIČENÍM Z BIOLOGIE ZVÍŘAT VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO FAKULTA VETERINÁRNÍ HYGIENY A EKOLOGIE Ústav biologie a chorob volně žijících zvířat PRACOVNÍ LISTY K PRAKTICKÝM CVIČENÍM Z BIOLOGIE ZVÍŘAT 4. část ptáci 2018

Více

Druh učebního materiálu Prezentace Power Point

Druh učebního materiálu Prezentace Power Point VY_32_INOVACE_10_05_PŘ Téma Rostliny a živočichové v okolí našich domovů Anotace Osvojování poznatků o rostlinách a živočiších Autor Mgr. Martina Mašterová Jazyk čeština Očekávaný výstup Žak si prohlubuje

Více

Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011

Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011 Vojtěch Kodet,

Více

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_4/56 jméno autora DUM: Tomáš Korelus datum (období), ve kterém byl DUM vytvořen

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ107/1400/213149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č materiálu: VY_52_INOVACE_033 Irena

Více

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm.

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm. Marek Hák 25.1.2013 Popis Tygr indický je kočkovitá šelma (Panthera tigris tigris) také zvaný tygr bengálský je nejpočetnější poddruh tygra. Vyskytuje se převážně v okolí ústí řeky Gangy, Indii a Bangladéši.

Více

STRUČNÝ PŘEHLED BIOLOGIE VOLNĚ ŽIJÍCÍHO PTACTVA. Prof. MVDr. Zdeněk KNOTEK, CSc. DipECZM

STRUČNÝ PŘEHLED BIOLOGIE VOLNĚ ŽIJÍCÍHO PTACTVA. Prof. MVDr. Zdeněk KNOTEK, CSc. DipECZM STRUČNÝ PŘEHLED BIOLOGIE VOLNĚ ŽIJÍCÍHO PTACTVA Prof. MVDr. Zdeněk KNOTEK, CSc. DipECZM MVDr. Zora Knotková, CSc. MVDr. Vladimíra Kapounová MVDr. Anna Musilová Training Centre for Avian Medicine Klinika

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC

ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Život v lese DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL VY_32_INOVACE_MAN-01-16_PRD-4. autor. Mgr. Lenka Maňasová. vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace

Život v lese DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL VY_32_INOVACE_MAN-01-16_PRD-4. autor. Mgr. Lenka Maňasová. vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Život

Více

PRACOVNÍ LIST PTÁCI NAŠÍ ZAHRADY: (starší žáci)

PRACOVNÍ LIST PTÁCI NAŠÍ ZAHRADY: (starší žáci) PRACOVNÍ LIST PTÁCI NAŠÍ ZAHRADY: (starší žáci) Název: Pracovní listy ptáci naší zahrady Autor: Vít Lazecký Stručný popis: Pracovní listy blíže seznamují s ptáky naší zahrady. Správné řešení je přiloženo.

Více

Datum: Ročník: 3. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. Vzdělávací obor: Hádej, kdo jsem? (Čtení o ptácích)

Datum: Ročník: 3. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. Vzdělávací obor: Hádej, kdo jsem? (Čtení o ptácích) Autor: Diana Kotová Datum: 14. 12. 2011 Ročník: 3. Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Rozmanitost přírody Hádej, kdo jsem? (Čtení o ptácích)

Více

Jan-Michal Mleziva ilustrace Inka Delevová

Jan-Michal Mleziva ilustrace Inka Delevová Jan-Michal Mleziva ilustrace Inka Delevová Jan-Michal Mleziva, 2018 Stanislav Juhaňák TRITON, 2018 Illustrations Inka Delevová, 2018 Pro radost dětem vydal Stanislav Juhaňák TRITON, Vykáňská 5, 100 00

Více

Ptáci list č. 1. 1/ Doplň chybějící text:

Ptáci list č. 1. 1/ Doplň chybějící text: Ptáci list č. 1 1/ Doplň chybějící text: Ptáci jsou obratlovci se tělesnou teplotou. Jejich přední končetiny jsou přeměněny v.., tělo je pokryto Peří rozeznáváme. a. Kostra většiny ptáků je lehká, protože

Více

VLAŠTOVKA OBECNÁ JIŘIČKA OBECNÁ

VLAŠTOVKA OBECNÁ JIŘIČKA OBECNÁ Šablona V/2- Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd VLAŠTOVKA OBECNÁ JIŘIČKA OBECNÁ Základní škola Moravany,okres Brno-venkov, příspěvková organizace ANOTACE Šablona: V/2 Název: Téma: Inovace

Více

VY_52_INOVACE_02.15 1/11 5.2.02.15. Ptačí obři a trpaslíci. Vývoj ptáků

VY_52_INOVACE_02.15 1/11 5.2.02.15. Ptačí obři a trpaslíci. Vývoj ptáků 1/11 5.2.02.15 Ptačí obři a trpaslíci běžci Afrika, J. Amerika, Asie, mohutné tělo, dlouhý krk, malá hlava s plochým zobákem, křídla zakrnělá nelétají, silné nohy rychlý běh, nemá vyvinutý hřeben, prapor

Více

MEDVĚDOVITÍ Mgr. Jaroslav Víšek II. pololetí 2011/2012 Přírodopis 7. ročník Základní škola, Chrudim, Dr. Peška 768

MEDVĚDOVITÍ Mgr. Jaroslav Víšek II. pololetí 2011/2012 Přírodopis 7. ročník Základní škola, Chrudim, Dr. Peška 768 ; MEDVĚDOVITÍ Mgr. Jaroslav Víšek II. pololetí 2011/2012 Přírodopis 7. ročník Základní škola, Chrudim, Dr. Peška 768 charakteristika čeledi: - největší žijící šelmy s mohutnou hlavou a zakrnělým ocasem

Více

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Plazi Jméno a příjmení: Tomáš Vyhnal Třída: 5 Školní rok: 2013/14 Garant / konzultant:mgr. Marcela Sasková Datum odevzdání: 31. 3. 2014 1 ČESTNÉ

Více

Šelmy kunovité. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 7. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Šelmy kunovité. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 7. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Šelmy kunovité Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 7. 9. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s velmi početnou čeledí kunovitých z řádu šelem. Kunovití

Více

Řád: Sovy (Strigiformes)

Řád: Sovy (Strigiformes) Řád: Sovy (Strigiformes) Vědecká klasifikace řádu Strigiformes čeledi: sovovití (Tytonidae) puštíkovití (Strigidae) Charakteristika řádu více jak 200 druhů většinou samostatně žijící noční živočichové

Více

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_07. Ptáci

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_07. Ptáci Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_07 Ptáci Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP Přírodopis

Více

Základní barvy holuba domácího

Základní barvy holuba domácího Základní barvy holuba domácího Ing. Juraj Kafka Národní komise pro standardy holubů ČSCH 5 Popis původního zbarvení Columba livia, (L.) modré černopruhé 4 3 1 2 1. Krk část opeření s rozprostřenými pigmentovými

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: č. materiálu: VY_52_INOVACE_015 Irena Prexlová Třída/ročník: Datum

Více

A I K Ptačí budky. 1. Skulina ve stromě, ve které hnízdí ptáci. 2. Rod drobných pěvců, kteří často hnízdí v budkách

A I K Ptačí budky. 1. Skulina ve stromě, ve které hnízdí ptáci. 2. Rod drobných pěvců, kteří často hnízdí v budkách Pracovní list k seriálu Birdwatching 13. Ptačí budky A. Hřebenovka Pro zahřátí si dáme jednu hřebenovku. Doplněním správných odpovědí do sloupečků získáte v červeném řádku tajenku, ve které se dozvíte

Více

Název materiálu: Vodní ptáci

Název materiálu: Vodní ptáci Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9.

Více

Pstruh obecný velikost cm. Kapr obecný velikost cm

Pstruh obecný velikost cm. Kapr obecný velikost cm Kapr obecný velikost 30-70 cm Pstruh obecný velikost 40-100 cm Kapr se za potravou vydává po setmění a je všežravec. Pojídá měkkýše a rostlinnou potravu, kterou nabírá svými vychlípitelnými ústy z bahna

Více

Upozornění. Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů. kriticky ohrožení (1) 5.5.2010. bukač velký (Botaurus stellaris)

Upozornění. Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů. kriticky ohrožení (1) 5.5.2010. bukač velký (Botaurus stellaris) Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů Zvláště chráněné druhy ptáků ČR 1 kriticky ohrožené druhy Jan Fechtner Aktualizováno 2009, pro studijní účely dostupné na: www.xxx.cz Upozornění Tento

Více

TŘÍDĚNÍ ŽIVOČICHŮ. kočka užovka ropucha. skokan kapr liška husa. sýkorka čáp pstruh zmije. ještěrka mlok štika veverka. savci.

TŘÍDĚNÍ ŽIVOČICHŮ. kočka užovka ropucha. skokan kapr liška husa. sýkorka čáp pstruh zmije. ještěrka mlok štika veverka. savci. TŘÍDĚNÍ ŽIVOČICHŮ Rozdělte živočichy do správných skupin. kočka užovka ropucha skokan kapr liška husa sýkorka čáp pstruh zmije ještěrka mlok štika veverka savci ryby ptáci obojživelníci plazi Veverka obecná

Více

Univerzita 3. věku. drobná 2mm dlouhá semena + jejich 1,5 cm křídla. samčí. zralé šišky až 2,5 cm dl. Samičí

Univerzita 3. věku. drobná 2mm dlouhá semena + jejich 1,5 cm křídla. samčí. zralé šišky až 2,5 cm dl. Samičí samčí zralé šišky až 2,5 cm dl. drobná 2mm dlouhá semena + jejich 1,5 cm křídla Samičí jalovec chvojka (chvojka klášterská) Juniperus sabina L. areál v Evropě větší je však v Asii -teplé svahy hor Kavkazu,

Více

Křovinatá plocha u konečné tramvaje na Barrandově

Křovinatá plocha u konečné tramvaje na Barrandově Křovinatá plocha u konečné tramvaje na Barrandově Vymezení: Plocha v katastrálním území Praha 5 lubočepy o rozloze přibližně 6 ha, mírně se svažující k severu, od jihu ji ohraničuje tramvajová smyčka,

Více

Řád: KRÁTKOKŘÍDLÍ (Gruiformes)

Řád: KRÁTKOKŘÍDLÍ (Gruiformes) Řád: KRÁTKOKŘÍDLÍ (Gruiformes) Krátkokřídlí (Gruiformes = Ralliformes) různorodá skupina ptáků díky této různorodosti existuje několik různých klasifikačních systémů příslušníci tohoto řádu zpravidla velmi

Více

Pyramida.notebook. January 14, Modernizace vzdělávání CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: Pořadové číslo projektu:

Pyramida.notebook. January 14, Modernizace vzdělávání CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: Pořadové číslo projektu: Název projektu: Pořadové číslo projektu: Název klíčové aktivity: Číslo klíčové aktivity: Sada: Název DUM: Anotace: Modernizace vzdělávání CZ.1.07/1.4.00/21.3811 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Chráněné rostliny a živočichové Květnice

Chráněné rostliny a živočichové Květnice Chráněné rostliny a živočichové Květnice Oměj vlčí Zvonek boloňský Roste ve vlhkost zadržujících, avšak dobře odvodňovaných půdách na horských loukách. Jeho tmavě zelené listy postrádají palisty. Tyto

Více

STOPAR I. stupeň Teoretická část ryby: Úhoř říční Štika obecná Pstruh obecný Okoun říční obojživelníci:

STOPAR I. stupeň Teoretická část ryby: Úhoř říční Štika obecná Pstruh obecný Okoun říční obojživelníci: STOPAR I. stupeň Teoretická část Správně pojmenuješ 40 obratlovců a znáš o nich základní údaje. Obratlovci: kruhoústí, paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci ryby: Dýchají žábrami. Rozmnožují

Více

Malé a ještě ne zcela osrstěné mládě klokana dama, v této době ještě samo neopouští vak samice

Malé a ještě ne zcela osrstěné mládě klokana dama, v této době ještě samo neopouští vak samice Malé a ještě ne zcela osrstěné mládě klokana dama, v této době ještě samo neopouští vak samice Klokan dama obývá pobřežní oblasti v jižní a západní Austrálii, žije i na některých okolních ostrovech. Patří

Více

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS EKOLOGICKÝ Tematický celek: PŘÍRODOPIS LES Tématický

Více

25. Jak se stát ornitologem

25. Jak se stát ornitologem Pracovní list k seriálu Birdwatching 25. Jak se stát ornitologem Ahoj, já jsem rehek. Jestli vás ptáci začali bavit, právě jste se vydali na cestu. Moc rádi jsme byli u jejího začátku a přejeme vám na

Více

KATEGORIE STARŠÍ (1) Jaký živočich je symbolem Světového fondu na ochranu přírody?

KATEGORIE STARŠÍ (1) Jaký živočich je symbolem Světového fondu na ochranu přírody? (1) Jaký živočich je symbolem Světového fondu na ochranu přírody? a) lední medvěd b) panda velká c) slon indický d) kosatka dravá (2) Kde v současné době najdeme stromové kapradiny? a) převážně v tropických

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou těla ptáků. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou těla ptáků. Materiál je plně funkční pouze s použitím Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou těla ptáků. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. stálá tělní teplota úplně rozdělené srdce peří

Více