FYTO Úvod do pedologie. 1.1 Vznik a vývoj půdy 1.2 Zrnitost půdy 1.3 Minerální složení

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "FYTO 1. 1. Úvod do pedologie. 1.1 Vznik a vývoj půdy 1.2 Zrnitost půdy 1.3 Minerální složení"

Transkript

1 FYTO 1 1. Úvod do pedologie 1.1 Vznik a vývoj půdy 1.2 Zrnitost půdy 1.3 Minerální složení Vít Penížek Katedra pedologie a ochrany půd ČZU Praha, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (č. dv. 1)

2

3

4 ÚVOD Definice půdy: Půda = povrchová vrstva souše vyvíjející se v důsledku působení půdotvorných faktorů a podmínek. Systémový pohled (nejširší definice): Půda = komplexní, polyfunkční, otevřený, polyfázový strukturní systém, tvořící povrchovou část litosféry

5 Půda je: vertikálně a horizontálně strukturovaný přírodní útvar součást systému geosféra-biosféra přírodní zdroj, hospodářsky využitelný Pedon (řecky) = země Pedosféra = kůže Země, přes kterou probíhá soustavně výměna látek a energie mezi ostatními sférami Půda jako geomembrána tuto výměnu reguluje (propouštění, odraz, akumulace, přeměny )

6 Pedosféra v systému geosfér Terestrická biosféra Pedosféra Atmosféra Litosféra Hydrosféra

7 Funkce půdy (dle Bluma 1993) Produkce potravin a biomasy Zadržování, filtrace, transformace látek Prostředí a genová zásobárna pro organismy Zdroj surovin Materiální a kulturní dědictví Podklad staveb (budovy, komunikace)

8 Význam půdy Fixace rostlin Výživa rostlin Koloběh látek (filtrace, akumulace, transformace) Koloběh vody Uvolňování CO 2 Přeměny organické hmoty Přeměna sluneční energie Detoxikace cizorodých látek

9 Úrodnost půdy = schopnost půdy poskytovat nutné životní podmínky pro rostliny i edafon Úrodnost je dána souborem fyzikálních, fyzikálně chemických, chemických a biologických vlastností půdy Úrodnost potenciální (přirozená) je dána vývojem - schopnost půdy poskytovat úrodu bez zásahu člověka Úrodnost efektivní je skutečná úrodnost po zásahu člověka Úrodnost umělá - u antropogenních půd Produkční schopnost - je dána schopností půdy poskytovat výnosy určité plodiny

10 Rozdělení půdního fondu světa ZEMĚ. 51, ha.. 1/1 100 % OCEÁNY. 36, ha... 2/3 70,8 % SOUŠE. 14, ha... 1/3 29,2 % Souše 14, ha 100 % Orná půda... 1, ha 10 % 0,25 ha na 1 obyvatele (v ČR 0,31 ha)

11 Hlavní způsoby degradace půdy Hlavní půdní hrozby dle EU: eroze ztráta organické hmoty kontaminace (lokální a difusní) zakrytí půdy (soil sealing) utužení půdy ztráta biodiverzity zasolení záplavy a sesuvy půdy acidifikace desertifikace

12

13 Využití půdního pokryvu ČR (ha, 2006) Zdroj: MŽP 2006 % rozlohy % zem. půdy Změna proti r Celková výměra ,00-11 Zemědělská půda celkem ,94 100, Orná půda ,54 71, Chmelnice ,14 0, Vinice ,24 0, Zahrady ,05 3, Ovocné sady ,59 1, Trvalé travní porosty ,38 22, Lesy , Vodní plochy , Zastavěné plochy a nádvoří , Nezemědělská půda celkem ,

14 VZNIK A VÝVOJ PŮDY klimatický faktor biologický faktor člověk voda mateční hornina zvětrávání půdotvorný substrát půdotvorný proces zvětrávání půda Podmínky půdotvorného procesu: - čas - reliéf

15 Litogenní faktor půdotvorného procesu Mateční hornina (půdotvorný substrát) předmět přeměn přímý materiální faktor Textura a struktura horniny ovlivňuje: zrnitost a hloubku půdy prostorové uspořádání půdy transportní a transformační procesy Chemické složení horniny ovlivňuje: obsah bazických kationtů obsah rozpustných solí a živin pozaďové koncentrace rizikových prvků

16 ČGS, 1:

17 ČGS, 1:

18 Klimatický faktor půdotvorného procesu Podnebí: materiální faktor energetický faktor Nejvýznamnější složky: srážky teplo poměr srážek a výparu vítr, mráz

19

20 Zdroj: ČHMÚ

21 Biologický faktor půdotvorného procesu Edafon a vegetace: zdroj humusotvorného materiálu transformační procesy v půdě biologický koloběh látek

22 Fakultativní faktory Podzemní voda (nebo povrchové zamokření): redukční podmínky hydromorfní vývoj Lidská činnost (kultivace aj.): změny v chemických i fyzikálních vlastnostech změny v prostorovém uspořádání změny v koloběhu prvků

23 Podmínky půdotvorného procesu Reliéf: nadmořská výška svažitost, zakřivení svahu, sběrná plocha expozice aj. Čas (stáří půd): doba, po kterou nerušeně působí půdotvorné faktory relativní Absolutní stáří našich půd holocén, tj. méně než let

24 SLOŽENÍ PŮDY Půda Plynná fáze Kapalná fáze 2-3 % ~ 10 % ~ 50 % Pevná fáze minerální organická

25 MINERÁLNÍ SLOŽKA PŮDY Půdní minerály: primární sekundární Fyzikální zvětrávání mechanické změny: vliv teploty objemové změny (mráz, hydratace) větrná a vodní eroze Chemické zvětrávání: rozpouštění oxidace a redukce hydrolýza a hydratace Biologické zvětrávání

26 ZRNITOST (TEXTURA) PŮDY Půdní druh - určen zrnitostním složením Frakce - % zastoupení částic daného velikostního rozmezí Kategorie - frakce či jejich soubory, použité ke klasifikaci zemin

27 Pojmenování frakcí a kategorií (dle Kopeckého upraveno) Frakce Velikost (mm) Kategorie J Koloidní jíl 0,0001 I. kat. E Fyzikální jíl 0,002 0,01 mm M Jemný prach 0,002-0,01 = jílnaté část. N O Prach 0,01-0,05 II.kat. Z Práškovitý písek 0,05-0,1 III.kat. E Písek 0,1-2,0 IV.kat. M SKELET Hrubý písek 2-4 Štěrk 4-30 Kamení >30 KPP (Komplexní průzkum půd) místo 0,1 se používá 0,25 mm

28 Zrnitost (textura) půdy Písek hrubé póry vysoká propustnost Jemný (práškovitý) písek důležitý je tvar částic Prach příznivé fyzikální, chemické, biologické i technologické vlastnosti Jemný prach (silt) vyšší obsah nepříznivý za sucha moučnaté půdy ; za mokra rozbředání (slitá struktura) Jíl nejdůležitější frakce převážně lístkovitý charakter koloidní vlastnosti fyzikální a fyzikálně-chemické vlastnosti půdy

29 Hmotnostní zastoupení Zastoupení minerálů v zrnitostních frakcích 100% 80% 60% Živce Slídy Jílové minerály a oxidy 40% 20% Křemen 0% Písek Prach Jíl

30 Stupnice půdních druhů (dle Nováka) % I. Kategorie (0,01mm) Půdní druh Označení půdy 0-10 písčitá lehká hlinitopísčitá písčitohlinitá hlinitá střední jílovitohlinitá jílovitá těžká > 75 jíl

31 Určování zrnitosti Zkouška hmatem Orientační sedimentační zkouška Laboratorní metody (plavení, sedimantace, pipetování suspenze)

32 Trojúhelníkový diagram Zrnitost lehká středně těžká těžká velmi těžká Kategorie P, hp lehčí ph typická H, rh, R pjh, jh, rjh pj, rj, J

33 Význam zrnitosti půdy Zvětratelnost Půdotvorné procesy Pohyb půdní vody (vsak, proudění) Provzdušnění půdy Sorpce Tepelný režim Technologické vlastnosti (obdělavatelnost) Biologická činnost

34 Zastoupení půd podle zrnitosti v půdním pokryvu ČR Písčité až hlinitopísčité půdy 19 % Písčitohlinité až hlinité 59 % Jílovitohlinité až jíly 17 % Silně štěrkovité a kamenité 5 %

35 Půdy s extrémní zrnitostí Lehké půdy: + rychlé zasakování vody - malá schopnost zadžet vodu (vysýchavé půdy) vpravení bariér proti vsaku vody (PVC, asfalt) aplikace kompostů aj. organických hmot aplikace jílových hmot bentonit, slín (30 50 t na 1 ha půdy), rybniční sediment + snadná obdělavatelnost (síla vynaložená na orbu je 3-4x nižší než u těžkých půd) + snadná záhřevnost

36 Půdy s extrémní zrnitostí Těžké půdy: - pomalý vsak + zadržování vody - pomalé zahřívání - obtížné zpracování - Velké množství energie - hodinové půdy agrotechnické zásahy - zelené hnojení (polysacharidy), chlévský hnůj, víceleté pícniny (vylepšení půdní struktury) mechanické zásahy podrývání, hloubkové kypření chemické zásahy vápnění (vyvločkování koloidní složky), strukturotvorné látky (latex)

37 HLAVNÍ SKUPINY PŮDNÍCH MINERÁLŮ Oxidy Si křemen(sio 2 ) Al hydroxidy a oxyhydroxidy: Fe hydroxidy a oxyhydroxidy: goethit, (FeOOH), hematit, (Fe 2 O 3 ) Mn oxidy a oxyhydroxidy: birnesit, hollandit Halovce halit, fluorit Sulfidy - pyrit Hlinitokřemičitany (alumosilikáty): živce, slídy, pyroxeny, amfiboly jílové minerály Fosforečnany: variscity, apatity Uhličitany: kalcit, dolomit, magnezit Sírany sádrovec, anhydrit

38 Jílové minerály v půdě - sekundární vrstevnaté minerály půdy - výrazný vliv na chemické i fyzikální vlastnosti půdy Vznik, původ: zdědění přeměna primárních minerálů (zvětrávání) syntéza Struktura: tetraedry (Si) a oktaedry (Al) Krystalické: typ 1:1 skupina kaolinitu typ 2:1 skupina illitu s neexpandující mřížkou skupina montmorillonitu s expandující mřížkou typ 2:2 skupina chloritu nesendvičová vrstva oktaedrů Mg(OH) 2 - brucitu

39 Vlastnosti jílových minerálů Bobtnavost: montmorillonity silně bobtnavé illit, vermikulit částečně bobtnavé Vysoký specifický povrch: skupina kaolinitu m 2.g -1 skupina illitu m 2.g -1 skupina montmorillonitu m 2.g -1 Sorpční vlastnosti Minerál Sorpční kapacita (mmol(+)/100 g) Kaolinit 3 12 Illit Chlorit Montmorillonit Vermikulit

40 FYTO 1 2. Fyzikální vlastnosti půdy 2.1 Struktura půdy 2.2 Pórovitost 2.3 Voda a vzduch v půdě Vít Penížek Katedra pedologie a ochrany půd ČZU Praha, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (č. dv. 1)

41 PŮDNÍ STRUKTURA prostorové uspořádání půdních částic Stav uspořádání: elementární slitý půdní škraloup Agregátový Tvorba struktury: desagregace agregace cementace

42 Faktory tvorby struktury zrnitost (textura) koagulace (srážení) koloidů přítomnost vícemocných kationtů hydroxidy a seskvioxidy Al a Fe humusové látky půdní organismy zpracování půdy fyzikální síly (objemové změny, mráz, vlhkost)

43 Ojediněle částicová struktura, minerální zrna leží izolovaně vedle sebe (elementární stav) Drobtovitá struktura - drnový horizont, svrchní části ornice ideální stav Nevyvinutá struktura, spraš Hrudkovitá struktura - typická pro podorničí

44 Typy struktury podle velikosti a tvaru Mikrostruktura 0,25 mm Makrostruktura 0,25-50 mm Megastruktura 50 mm STRUKTURNÍ ELEMENTY 1 - kulovitá rovnoměrně vyvinuté vertikálně protažené horizontálně protažené 2 - polyedrická 3a - hranolovitá zaoblené ostrohranné hranolovitá deskovitá 3b - sloupkovitá 4 - deskovitá kulovitá svrchní část bez zaoblení svrchní část zaoblená zrnitá polyedrická prismatická sloupkovitá

45 Hodnocení v terénu: Hodnocení struktury vizuální a hmatové hodnocení ep/pdfs/soilstructure.pdf https://djfextranet.agrsci.dk /sites/vsee/public/document s/presentations/boizard% %20DK%20final.pdf

46 Význam půdní struktury Pro půdu: zadržování vody, vsak (infiltrace) propustnost pro vodu a vzduch biologická činnost rovnováha mezi rozkladnými a syntetickými procesy (mineralizace a humifikace) Pro vegetaci: příznivý vodní režim uvolňování živin rozvoj a růst kořenů

47 PÓROVITOST PŮDY udává podíl pórů z celkového objemu půdy a jejich velikost vyjadřuje se: jako bezrozměrné číslo (0,25-0,7) v procentech objemu půdy (25-70 %) nejčastější hodnoty: %

48 je dána zejména: PÓROVITOST PŮDY zrnitostí (texturou) půdy, půdní strukturou ulehlostí a zhutněním půdy, kypřením ovlivňuje: vzájemný poměr fází půdy pohyb vody a roztoků půdou provzdušnění půdy, pohyb plynů průběh reakcí a procesů v půdě

49 Dělení půdních pórů Pórovitost: meziagregrátová hrubší póry (1/3) vnitroagregátová jemnější póry (2/3) Pórovitost dle typu: nekapilární gravitační síly semikapilární gravitační i kapilární síly kapilární kapilární síly (vzlínání)

50 Zhutnění (utužení) půdy Druhy: přirozené (asi 20 % našich půd) technogenní (těžká mechanizace)

51 Důsledky: Zhutnění (utužení) půdy snížení pórovitosti, zvýšení objemové hmotnosti omezení mikrobiální činnosti omezení vývoje kořenů snížení propustnosti pro vodu i vzduch zhoršení obdělavatelnosti

52 Hodnocení: Zhutnění (utužení) půdy podle pórovitosti podle objemové hmotnosti penetrometrické měření

53 Zhutnění (utužení) půdy Možnosti omezení a nápravy: omezení pojezdů omezení počtu operací sdružení operací obdělávání při vhodné vlhkosti vhodná mechanizace pneumatiky velikost, typ kolejové řádky vhodné hnojení podrývání, kypření přirozená náprava (mráz, edafon)

54 VODA V PŮDĚ Půdní voda = veškerá voda vyskytující se trvale nebo dočasně v půdním profilu (kapalná, pevná, plynná fáze) má vztah k půdotvorným procesům a k vegetaci hybná síla všech pochodů podmínka vzniku půdy a života v ní

55 Bilance vody v půdě Vstupy (zdroje) srážky, kondenzace podzemní voda povrchový a podpovrchový přítok závlahy (voda z odumřelých kořenů a mikroorganismů) KZ = S / V (srážky / výpar) promyvný KZ > 1 periodicky promyvný KZ = 1 nepromyvný KZ < 1 výparný KZ << 1 bažinný závlahový - (KZ < 1) Výstupy povrchový a podzemní odtok evaporace transpirace

56 Retenční schopnost půdy 1 ha m 2 hloubka ~0,7 m m 3 pórovitost ~50 % m 3 kapilární pórovitost ~50 % ~1.700 m 3

57 Kategorie půdní vody Adsorpční voda poutána k povrchu částic adsorpčními a osmotickými silami polymolekulární vrstva v 1. vrstvě (1 nm) síla ~600 MPa, v dalších vrstvách klesá málo pohyblivá (pouze v plynném stavu) nepřijatelná pro rostliny nemá rozpouštěcí schopnost adsorpční voda kapilární voda

58 Kategorie p. v. Kapilární voda převládá působení kapilárních sil (adheze a koheze) výška vzlínání je prakticky omezena hodnotou 2-3 m dělí se na vodu lehce a těžce pohyblivou (lentokapilární) se vzrůstající výškou klesá rychlost vzlínání V zemědělství při hospodaření lze regulovat ve prospěch rostlin: Setí tvrdá postýlka, měkká peřinka Po sklizni - podmítání

59 Kategorie půdní vody Gravitační voda převládá působení zemské tíže dočasně v hrubých pórech není pevně vázána pevnou fází tzv. volná voda význam pro transport látek v půdním profilu

60 Půdní hydrolimity = vodní charakteristiky (vlhkosti) vyjadřující vztahy půdy a vody a jejich změny; popisují typické vlhkostní stavy půdy Bod vadnutí - BV minimální mez fyziologicky využitelné vody vlhkost, kdy rostliny jsou trvale nedostatečně zásobeny půdní vodou a vadnou smluvně: Pa (1,5 MPa), nebo pf = 4,18 Polní vodní kapacita - PK ustálený (kvazistacionární) stav vlhkosti přirozeného půdního profilu po nadměrném zavlažení shora

61 Pohyb vody v půdě probíhá ve směru záporného gradientu potenciálu (tj. z místa s vyšším potenciálem do místa s nižším potenciálem) komplikovaný proces, neboť: půda je heterogenní porézní prostředí pohyb je ovlivněn teplotou dochází ke ztrátám (rostliny, výpar ) nepohybuje se čistá voda, ale roztok

62 Infiltrace = vsak vody do půdy specifický případ neustáleného proudění v nenasyceném prostředí rozhoduje o využití atmosférických srážek i závlahy závisí na: počáteční vlhkosti vlastnostech půdního povrchu (struktura) hydraulické vodivosti výskytu brzdících vrstev v profilu době trvání

63 Infiltrace

64 = plynná fáze půdy VZDUCH V PŮDĚ Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně pohyblivý vázaný na pevnou či kapalnou fázi fyzikální vazby na povrchu pevné fáze rozpuštěné plyny v kapalné fázi uzavřené bublinky v kapilárních pórech

65 Složení půdního vzduchu velmi proměnlivé ve srovnání s atmosférickým vzduchem: méně O 2 (10-20 % obj., ale i pouhé stopy) více CO 2 (0,1-5 %, ale i 10, extrémně až 50 %) podobný obsah Ar a dalších inertních plynů (0,9 %) obsah N 2 v závislosti na obsahu O 2 a CO 2 vodní pára

66 Pohyb vzduchu v půdě výměna mezi půdou a atmosférou Proudění (10 %): tlakový gradient změny teploty a atmosférického tlaku srážková voda, vítr, obdělávání půdy příjem vody kořeny, kolísání hladiny podzemní vody propustnost pórů Difuse (90 %): v plynné i kapalné fázi difusní gradient - změna parciálních tlaků součástí p. vzduchu, zejména CO 2, O 2

67 Zlepšení provzdušnění půdy Orná půda: Kypření, orání, Trávníky: Vertikutace prořezávání povrchové vrstvy Aerifikace propichování půdy obvykle dutými hroty a vytažení vzniklých špuntů na povrch. do hloubky 60 až 80 mm, s četností 300 až 500 otvorů na 1 m 2, průměr otvorů 10-16mm Doplnění prázdných prostor pískem.

68 FYTO 1 3. Chemické a biologické vlastnosti půdy 3.1 Humus 3.2 Půdní reakce 3.3 Sorpce půdy a půdní koloidy 3.4 Edafon Vít Penížek Katedra pedologie a ochrany půd ČZU Praha, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (č. dv. 1)

69 PŮDNÍ ORGANICKÁ HMOTA = soubor všech neživých organických látek nacházejících se na povrchu půdy či v ní Půdní humus: řada definic: totéž co půdní organická hmota odumřelé organické látky v různém stupni rozkladu a resyntézy, jejichž část je vázána na minerální podíl

70

71 Význam půdní organické hmoty zásobárna energie, uhlíku a živin pro edafon i rostliny zadržování vody zlepšení struktury půdy chemické vlastnosti půdy: zadržování živin aj. látek (sorpce) ovlivnění/vyrovnávání půdní reakce půdotvorné procesy

72 Obsahy C v různých složkách ŽP Světová bilance: (údaje se mírně liší podle literárních pramenů) Množství C v 10 9 t: Půda (org. C) Půda (anorg. C) Atmosféra Biomasa souše Oceány Ostatní Půda celkem

73 Amazonké prales zachycuje obvykle 1,5 miliard m 3 CO 2 Rozklad org.zbytků (kmeny, listí atd.) uvolní v dalších letech 5 miliard m 3 CO 2, Celková záporná bilance CO2 se odhaduje na 8 miliard m 3 CO 2 (pro srovnání, USA produkuje orčně spalováním fosilních paliv 5,4 miliard m 3 CO 2 )

74 Bilance C

75 Množství OH z rostlin/ekosystémů Plodina Suchá hmota rostlinných zbytků (t/ha) Land use / Vegetation type Alpine and arctic forest Organic C [t/ha] Vojtěška 8,2 Jetel luční 5,2 Pšenice ozimá 3,1 Ječmen jarní 2,5 Brambory 0,9 Cukrovka 0,9 Arable land Temperate grassland Coniferous forest Deciduous forest Tropical rainforest

76 Hodnocení obsahu OH v půdě Obsah v humusovém horizontu (% hmotnosti) Obsah % C org % humusu velmi nízký < 0,6 < 1 nízký 0,6 1,2 1-2 střední 1,2 1,7 2-3 vysoký 1,7 2,9 3-5 velmi vysoký > 2,9 > 5 Přepočet humusu a C org : Welteho koeficient 1,724 (=1/0,58)

77 Množství organické hmoty v půdě 1 ha m 2 hloubka ornice ~ 0,2 m m 3 objemová hmotnost ~ 1,5 Mg.m Mg organický uhlík ~ 2 % 60 Mg = 60 t humus ~ 58 % C (1,724) ~ 100 t

78 Rozdělení půdní organické hmoty podle Humusotvorný materiál: stupně přeměny nerozložené odumřelé zbytky rostlin, živočichů a mikroorganismů rychlost rozkladu závisí na chemickém složení Nehumusové látky (meziprodukty) : meziprodukty rozkladu a syntézy mají stanovitelné chemické charakteristiky jednodušší: aminokyseliny a jiné org. kyseliny, jednoduché cukry složitější: celulosa, lignin, proteiny, hemicelulosy Humusové látky vlastní humus: konečné produkty humifikačních pochodů humin (H); humusové uhlí (HU), huminové kyseliny (HK), hymatomelanové kyseliny (HY), fulvokyseliny (FK)

79 Mineralizace = rozklad organické hmoty na výchozí anorganické složky především obligátně aerobní mikroorganismy uvolňuje se CO 2, H 2 O, N 2, (NO 2-, NO 3-, NH 3 ), S. uvolňuje se energie a živiny zpravidla % organické hmoty koeficient mineralizace 0,5-0,8 především v lehkých půdách

80 Humifikace = tvorba složitějších a stabilnějších látek aromatické povahy nutné střídání aerobních a anaerobních podmínek přítomnost vícemocných kationtů (Ca 2+ ), ph Stadia humifikace: počáteční převládá rozklad biologický proces závěrečné převládá syntéza převládají fyzikálně-chemické a chemické reakce

81 organické látky polymery vytvořené humifikací specifické pro půdu skupiny látek s podobným chemickým složením a vlastnostmi nejedná se o chemicky definované sloučeniny struktura: aromatická složka hydrofobní alifatická složka hydrofilní Huminové látky

82 Fulvokyseliny rozpustné ve vodě Poutání živin v půdě (KVK až 700 mmol(+)/100 g ) přispívají k rozkladu minerálního podílu půdy Huminové kyseliny Poutání živin v půdě (KVK mmol(+)/100 g ) nejsou agresivní vůči minerálnímu podílu půdy Huminy mají pevnou vazbu s minerálním podílem tmel při tvorbě půdní struktury

83 Ulmifikace (rašelinění) v prostředí s nadbytečnou vlhkostí a nedostatkem O 2 omezená chemická přeměna, neúplný rozklad hromadění energeticky bohatých látek Karbonizace = koncentrování C v karbonizované formě hlavně u větších úlomků rostlinných těl (kořenů) vzniká tzv. humusové uhlí

84 KOLOIDNÍ SYSTÉM PŮDY Koloid = částice o velikosti 1nm až 1 (2) m Minerální koloidy v půdě: jílové minerály primární silikáty nerozpustné alumoferrifosfáty polymerní kyselina křemičitá hydratované (seskvi)oxidy Al, Fe, Mn Organické koloidy: humusové látky polysacharidy bílkoviny lignin

85 Druhy koloidů podle způsobu disociace Elektronegativní (acidoidy): mají záporný náboj, adsorbují kationty převládají v půdách (jíly, HL, H 2 SiO 3 ) Elektropozitivní (bazoidy): mají kladný náboj, adsorbují anionty seskvioxidy (R 2 O 3 ) + + -COO + - -COO + - -O - jádro -O - -COO Amfoterní (amfolytoidy): chování podle prostředí hydroxylované seskvioxidy (oxyhydroxidy) + + -COO + -COO O jádro -O - -COO

86 Stabilita koloidních systémů SOL koagulace peptizace GEL Koloidní systém je stabilní ve stavu sol či koloidní roztok (stabilní koloidní systém nestabilní půdní struktura) Stabilitu koloidů zvyšují (tj. strukturu půdy narušují): jednomocné kationty (hlavně Na + ) nízká koncentrace půdního roztoku Stabilitu koloidů narušují (tj. strukturu půdy zlepšují): vícemocné kationty (Ca 2+, Mg 2+, Fe 3+ ) vysoká koncentrace půdního roztoku

87 Význam půdních koloidů fyzikální vlastnosti půdy struktura soudržnost a přilnavost obdělávání půdy vzlínání vody (elektrokapilarita) chemické vlastnosti půdy: půdní reakce sorpce půdotvorné procesy transport látek Využití koloidních vlastností: zlepšení půdní struktury remediace půdy (elektrokinetické jevy) výživa rostlin

88 PŮDNÍ REAKCE = koncentrace (aktivita) kyselých iontů (H + ) Určuje zda je půda kyselá-neutrální, zásaditá

89 Aktivní půdní reakce = koncentrace (aktivita) kyselých iontů H + (H 3 O + ) ve vodném výluhu nebo suspenzi půdy PŮDNÍ ROZTOK EXTRAKT K K + H + K K + H + O Mg 2+ H + O Mg 2+ H + L H + L H + O H + + H 2 O O H + + H 2 O I Ca 2+ I Ca 2+ D Ca 2+ D Ca 2+ stanovuje se pouze v jednotkách ph - ph H2O

90 Hodnocení půdní reakce Reakce ph H2O silně kyselá < 4,9 kyselá 4,9-5,9 slabě kyselá 6,0-6,9 neutrální 7,0 slabě alkalická 7,1-8,0 alkalická 8,1-9,4 silně alkalická > 9,4

91 Význam půdní reakce fyzikální vlastnosti půdy - struktura chemické vlastnosti půdy: rozpustnost, mobilita a přijatelnost živin a rizikových prvků sorpce KVK a nasycenost sorpčního komplexu mobilita chelátů biologické vlastnosti půdy složení a aktivita mikroorganismů růst a vývoj rostlin přímé působení citlivost nepřímé působení rozpustnost živin a rizikových prvků půdotvorné procesy zvětrávání minerálů transport a ukládání látek

92 Příčiny kyselé půdní reakce mateční hornina vyluhování půd sloučeniny síry a dusíku (atmosférická depozice) využití půdy, druh porostu organické látky fulvokyseliny huminové kyseliny jednodušší organické kyseliny, aminokyseliny tvorba CO 2 hnojení fyziologicky kyselá hnojiva jílové minerály

93 Úprava půdní reakce Úprava kyselé reakce: vápnění sycení půdy Ca 2+ (Mg 2+ ) vápenec, dolomit, pálené vápno vhodné hnojení změna druhu porostu (meliorační plodiny) Úprava alkalické reakce: sádrovec síra, kyselina sírová sírany Al, Fe polysulfid Ca

94 poutání látek v půdě důsledek nevyvážených sil na povrchu sorbentu zvýšení koncentrace látky na fázovém rozhraní ve srovnání s okolním prostředím PŮDNÍ SORPCE

95 Mechanismy sorpce v půdě Mechanická sorpce: mechanické zadržení v pórech a dutinách hrubě dispersní částice, agregáty, sraženiny, molekuly Fyzikální sorpce: povrchové jevy na fázovém rozhraní především molekuly Fyzikálně chemická (výměnná) sorpce: iontová výměna mezi povrchem částic a roztokem nejvýznamnější ionty, v našich půdách hlavně kationty

96 Mechanismy sorpce v půdě Chemická sorpce: tvorba málo rozpustných nebo nerozpustných sloučenin (precipitace) řízena produktem rozpustnosti Biologická sorpce: poutání v tělech rostlin a mikroorganismů výrazně selektivní zejména živiny (NO 3- )

97 Výměnná sorpce v půdě Sorpční půdní komplex: soubor půdních složek schopných poutat kationty: organické složky - humus minerální složky jílové minerály nese záporný náboj: permanentní (konstituční) isomorfní substituce v jílových minerálech variabilní disociace hydroxylových a karboxylových skupin na minerálech i org. hmotě - závisí na ph: -OH -O - + H +

98 Výměnná sorpce v půdě Kationtová výměnná kapacita (KVK, CEC, T): množství kationtů, které je půda schopna poutat udává se v mmol(+).100g -1, cmol(+).kg -1, mmol(+).kg -1 potenciální při ph 7 nebo vyšším efektivní při skutečném ph půdy

99 Sorpční půdní komplex T = KVK = kationtová výměnná kapacita S = suma bazických kationtů H + = výměnný vodík (H a ) V = stupeň nasycení sorpčního komplexu bazickými kationty (angl.: BS - base saturation) T = KVK = S + H + (mmol(+).100g -1 ) NH 4 + H Mg Al 3+ Na S + - T - H H K H + Ca 2+ K + V = S/T. 100 (%)

100 Kationtová výměnná kapacita Hodnocení (ČR): 8-12 mmol(+).100g -1 nízká až velmi nízká mmol(+).100g -1 střední mmol(+).100g -1 vysoká > 30 mmol(+).100g -1 velmi vysoká Jednotlivé složky půdy (mmol.100g -1 ) Kaolinit 3-12 HK Illit FK Vermikulit Montmorillonit Chlorit 30-50

101 Nasycenost sorpčního komplexu Hodnocení: Sorpční komplex V (%) plně nasycený nasycený slabě nasycený nenasycený extrémně nenasycený < 30

102 Kationtová výměnná kapacita

103 Faktory výměny kationtů oxidační číslo Me + Me 2+ Me 3+ Me 4+ postavení v lyotropní řadě Li + Na + K + NH 4 + Rb + Cs + H + Mg 2+ Ca 2+ Sr 2+ Ba 2+ iontový poloměr koncentrace a aktivita v roztoku charakter sorbentu pořadí

104 Sorpce aniontů chemosorpce většinou fosforečnany, sírany, uhličitany, sulfidy biologická sorpce dusičnany, fosforečnany výměnná sorpce málo

105 PŮDNÍ ORGANISMY = živá složka půdy živočišná rostlinná Živé orgány vyšších rostlin: různorodý materiál doplňování humusotvorného materiálu Edafon: soubor organismů přítomných v půdě celými těly migrace, rychlejší množení (mikroorganismy) dynamičtější skupina

106 Třídění edafonu podle R/Ž říše Fytoedafon (flóra): řasy, bakterie, houby, mikromycety, aktinomycety Zooedafon (fauna) savci, červi, prvoci, měkkýši

107 Třídění edafonu podle velikosti Makroedafon: krtci, hraboši, křečci Mesoedafon 80-0,2 mm červi, měkkýši, členovci Mikroedafon < 0,2 mm bakterie, prvoci, sinice, řasy, aktinomycety,

108 Bakterie Clostridium Agrobacter wnoz.ar.wroc.pl/sknbio/gal/bak/page_01.htm.

109 Bakterie Pseudomonas s/paeruginosa.jpg Rhizobium ttp://www.interet-general.info/img/rhizobium-nodule-1.jpg Nitrosomonas wnoz.ar.wroc.pl/sknbio/gal/bak/page_01.htm.

110 Houby

111 Aktinomycety Actinomyces s/s_coelicolor/gfx/h4tkm1m.gif Streptomyces Nocardia gy/nocard-cdc1.jpg

112 Řasy Diatomae- rozsivky Sinice img.aktualne.centrum.cz/70/47/ sinice.jpg

113 Mesoedafon Háďátka Action=Quicklink&Search=Konidiospore&S earchin=keywords Chvostoskoci Roztoči Žížaly data/13/pic1.jpg

114 Mesoedafon dumka.info/pet04/0602pet.htm.

115 Makroedafon

116 Zastoupení organismů v orné půdě (Russel, 1973) Skupina Čerstvá hmota (t/ha) Bakterie 6,3 Houby 3,1 Prvoci 0,3 Mesoedafon (mimo háďátka) 1,8 Makroedafon (+ háďátka) 1,0 Celkem 12,5

117 Autotrofní schopní fotosyntézy Třídění edafonu - podle výživy Heterotrofní zdrojem energie je rozklad organické hmoty saprofyti rozklad odumřelé hmoty paraziti výživa na úkor hostitele symbionti vzájemný prospěch s hostitelem (Rhizobium)

118 Funkce edafonu Rozkladná makroedafon transport organické hmoty, rozmělnění mesoedafon zvětšení povrchu mikroedafon vlastní rozklad Syntetická autotrofní organismy heterotrofní organismy

119 Význam edafonu

120 Význam edafonu přeměna látek (včetně cizorodých) rozklad a syntéza oxidace a redukce přeměna energie chemismus půdy tvorba reaktivních látek ovlivňování reakcí (enzymy) půdní reakce sorpce (biologická) redox fyzikální vlastnosti půdy struktura transport a koloběh látek

121 složení půdy Faktory ovlivňující složení a činnost edafonu minerální složení, zrnitost organická hmota vlhkost provzdušnění teplota půdní reakce redox potenciál sorpce v půdě rostliny kontaminace půdy

122 Rychlost rozkladu dny - kořenové vlášení roky - silné kořeny desetiletí - dřevo Omezení rozkladu: nízké teploty zatopení vodou nízké ph Povrchový rozklad v průměru 5x pomalejší než podpovrchový.

123 FYTO 1 4. Půdní systematika a geografie 4.1 Půdní typy 4.2 Geografie půd v ČR 4.3 Půdní průzkum a mapování půd Vít Penížek Katedra pedologie a ochrany půd ČZU Praha, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (č. dv. 1)

124 VZNIK A VÝVOJ PŮDY klimatický faktor biologický faktor člověk voda mateční hornina zvětrávání půdotvorný substrát půdotvorný proces zvětrávání půda Podmínky půdotvorného procesu: - čas - reliéf

125 Popis půdního profilu 200 cm 80 cm ČELO cm

126 Popis půdního profilu Obecné údaje Umístění sondy (souřadnice pomocí GPS) Nadmořská výška Reliéf Využití půdy, půdní pokryv Půdotvorný substrát Podzemní voda O H A E B C R Popis půdních horizontů Barva Struktura Zrnitost Skeletovitost Vlhkost, konzistence Konkrece, ostatní novotvary Obsah uhličitanů, rozpustných solí Pórovitost, trhliny Prokořenění, biologické oživení Charakter přechodů

127 Popis půdních horizontů O A C R horizont pevná hornina, ze které vzniká půda, respektive půdotvorný substrát např.: - žula - čedič - vápenec R

128 Popis půdních horizontů O A C R C - horizont půdotvorný substrát vzniká rozpadem matečné horniny velmi málo ovlivněn půdotvorným procesem postrádá vlastnosti horizontů H, O, A, E nebo B z půdotvorného substrátu vznikají ostatní horizonty, resp. půda C

129 Popis půdních horizontů O A C R A horizont povrchové minerální horizonty akumulace humifikovaných látek (do % hm.), obsah nerozložených org. l. < 5 % vlastnosti vyplývající z kultivace a obhospodařování půd morfologie rozdílná od níže ležících horizontů B a C A

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy PŮDNÍ STRUKTURA Základy pedologie a ochrana půdy 4. přednáška prostorové uspořádání půdních částic Stav uspořádání: elementární slitý půdní škraloup agregátový Tvorba struktury: desagregace agregace cementace

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy Základy pedologie a ochrana půdy 7. přednáška PŮDNÍ SORPCE = zvýšení koncentrace látky na fázovém rozhraní ve srovnání s okolním prostředím poutání látek v půdě důsledek nevyvážených sil na povrchu sorbentu

Více

Pedologie. Půda je přírodní bohatství. Zákony na ochranu půdního fondu

Pedologie. Půda je přírodní bohatství. Zákony na ochranu půdního fondu Pedologie Půda je přírodní bohatství. Zákony na ochranu půdního fondu Půda nově vzniklý přírodní útvar na styku geologických útvarů s atmosférou a povrchovou vodou zvětralá povrchová část zemské kůry,

Více

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě. Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy Základy pedologie a ochrana půdy 6. přednáška VZDUCH V PŮDĚ = plynná fáze půdy Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně

Více

OBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální

Více

Pedogeochemie VODA V PŮDĚ. Bilance vody v půdě. Bilancevodyv půdě. Půdní vlhkost. Retenční schopnost půdy. 4. přednáška.

Pedogeochemie VODA V PŮDĚ. Bilance vody v půdě. Bilancevodyv půdě. Půdní vlhkost. Retenční schopnost půdy. 4. přednáška. Pedogeochemie 4. přednáška VODA V PŮDĚ Půdní voda = veškerá voda vyskytující se trvale nebo dočasně v půdním profilu (kapalná, pevná, plynná fáze) vztah k půdotvorným procesům a k vegetaci hybná síla všech

Více

Charakteristiky hlavních půdních jednotek

Charakteristiky hlavních půdních jednotek Tab. č.: 16 Charakteristiky hlavních půdních jednotek 01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým

Více

PŮDA DŘÍVE A NYNÍ. Prax Alois, Hybler Vítězslav, Pokorný Eduard, Vopravil Jan, Zbyněk Kulhavý

PŮDA DŘÍVE A NYNÍ. Prax Alois, Hybler Vítězslav, Pokorný Eduard, Vopravil Jan, Zbyněk Kulhavý PŮDA DŘÍVE A NYNÍ Prax Alois, Hybler Vítězslav, Pokorný Eduard, Vopravil Jan, Zbyněk Kulhavý Motto: Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat,

Více

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie Metody ve fyzické geografii I. Václav ČERNÍK 2. UBZM 3. 12. 2012 ZS 2012/2013 Mapa půd katastrálního

Více

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Vitalita půdy a škody způsobené suchem Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Výzkumy v oblasti sucha na VÚMOP, v.v.i. Cílený výzkum sucha na VÚMOP, v.v.i. cca od roku

Více

Pedogeochemie. Hlavní skupiny půdních minerálů. Hlavní skupiny půdních minerálů. Hlavní skupiny půdních minerálů. Jílové minerály v půdě. 2.

Pedogeochemie. Hlavní skupiny půdních minerálů. Hlavní skupiny půdních minerálů. Hlavní skupiny půdních minerálů. Jílové minerály v půdě. 2. Pedogeochemie 2. přednáška Hlavní skupiny půdních minerálů Oxidy Si: křemen SiO 2, opál Al hydroxidy a oxyhydroxidy: gibbsit, bayerit, nordstrandit Al(OH) 3 boehmit, diaspor AlOOH Fe hydroxidy a oxyhydroxidy:

Více

CZ.1.07/1.1.00/14.0143

CZ.1.07/1.1.00/14.0143 PŮDNÍ TYPY CZ.1.07/1.1.00/14.0143 TATO PREZENTACE SLOUŽÍPOUZE K PROMÍTNUTÍV HODINĚJAKO PODPORA VÝKLADU, NENÍ MOŽNÉ JI ZVEŘEJŇOVAT, ŠÍŘIT NEBO UPRAVOVAT. Mgr. Monika Hodinková KLASIFIKACE PŮDP půdní druhy

Více

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN MECHANIKA HORNIN A ZEMIN podklady k přednáškám doc. Ing. Kořínek Robert, CSc. Místnost: C 314 Telefon: 597 321 942 E-mail: robert.korinek@vsb.cz Internetové stránky: fast10.vsb.cz/korinek Katedra geotechniky

Více

PEDOGEOCHEMIE Doc. Dr. Ing. Luboš Borůvka

PEDOGEOCHEMIE Doc. Dr. Ing. Luboš Borůvka ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ PEDOGEOCHEMIE Doc. Dr. Ing. Luboš Borůvka 2005 Česká zemědělská univerzita v Praze 2005 ISBN 80-213-1309-9 PŘEDMLUVA

Více

Pedologie v tropech API02E. Přednášející: prof. Ing. Josef Kozák dr. h. c. DrSc. Cvičící: Ing. Aleš Klement, Ph.D.

Pedologie v tropech API02E. Přednášející: prof. Ing. Josef Kozák dr. h. c. DrSc. Cvičící: Ing. Aleš Klement, Ph.D. Pedologie v tropech API02E Přednášející: prof. Ing. Josef Kozák dr. h. c. DrSc. Cvičící: Ing. Aleš Klement, Ph.D. Podmínky zápočtu Docházka 100 % nutno nahradit příslušné cvičení (po domluvě) Protokoly

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy Základy pedologie a ochrana půdy 5. přednáška VODA V PŮDĚ Půdní voda = veškerá voda vyskytující se trvale nebo dočasně v půdním profilu (kapalná, pevná, plynná fáze) vztah k půdotvorným procesům a k vegetaci

Více

Fyzikální vlastnosti půdy

Fyzikální vlastnosti půdy Fyzikální vlastnosti půdy Fyzikální vlastnosti půd lze makroskopicky sledovat přímo v terénu nebo získat fyzikálním stanovením v laboratoři. Výsledky souhrnně charakterizujeme jako tzv. půdní znaky a vlastnosti.

Více

Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Ochrana půdy Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky Vlastnosti půdy Změna kvality půdy Ochrana před chemickou degradací -

Více

Kvalita půdy v EZ (luskovinoobilní směsi)

Kvalita půdy v EZ (luskovinoobilní směsi) Kvalita půdy v EZ (luskovinoobilní směsi) Bořivoj ŠARAPATKA Univerzita Palackého Olomouc Ekologické zemědělství můžeme chápat jako vyvážený agroekosystém trvalého charakteru, jehož cílem je mimo jiné snaha

Více

PŮDA 1: NEŽIVÉ SLOŽKY PŮDY. Miloslav Šimek. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Biologická fakulta

PŮDA 1: NEŽIVÉ SLOŽKY PŮDY. Miloslav Šimek. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Biologická fakulta PŮDA 1: NEŽIVÉ SLOŽKY PŮDY Miloslav Šimek Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Biologická fakulta 2003 2 OBSAH 1. Základní pojmy a definice. 3 2. Půdotvorný materiál.. 9 3. Půdotvorný proces 13

Více

Stav zemědělské půdy ČR a její potenciál pro vznik mokřadů. Jan Vopravil, Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

Stav zemědělské půdy ČR a její potenciál pro vznik mokřadů. Jan Vopravil, Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Stav zemědělské půdy ČR a její potenciál pro vznik mokřadů Jan Vopravil, Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Funkce půdy - Produkční v zemědělství a lesnictví - Mimoprodukční (ekologické)

Více

půdy na vodostálost Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Degradace půdy Půdní struktura

půdy na vodostálost Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Degradace půdy Půdní struktura Vliv různr zného zpracování půdy na vodostálost půdních agregátů Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko, Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko e-mail: bartlova@vupt.cz

Více

Nabídka mapových a datových produktů Limity využití

Nabídka mapových a datových produktů Limity využití , e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Limity využití OBSAH: Úvod... 3 Potenciální zranitelnost spodních vrstev půdy utužením... 4 Potenciální zranitelnost půd acidifikací...

Více

Pedologie. Půda Význam a funkce půdy Úrodnost půdy Vznik půd pedogeneze Půdotvorní faktory a podmínky.

Pedologie. Půda Význam a funkce půdy Úrodnost půdy Vznik půd pedogeneze Půdotvorní faktory a podmínky. Pedologie Půda Význam a funkce půdy Úrodnost půdy Vznik půd pedogeneze Půdotvorní faktory a podmínky http://enviregion.pf.ujep.cz Pedologie Pedologie (řecky pedon = půda, logos = slovo, nauka, věda). Latinsky

Více

Nabídka mapových a datových produktů Data KPP

Nabídka mapových a datových produktů Data KPP , e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Data KPP OBSAH: Úvod... 3 Generalizované kartogramy zrnitosti, skeletovitosti a zamokření (1:50 000)- ornice... 4 Generalizované

Více

Vliv kompostu na kvalitu půdy

Vliv kompostu na kvalitu půdy Okruh IV Vliv kompostu na kvalitu půdy Ing. Lucie Valentová, Ph.D. Ing. Květuše Hejátková ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Proč se zabývat BIODEGRADABILNÍM MATERIÁLEM Ochrana životního

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 453 Autor: Silvie Lidmilová Datum: 19.3.2012 Ročník: 6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Přírodní obraz

Více

Vliv vybraných PPL na chemismus půdy

Vliv vybraných PPL na chemismus půdy 6. -7. 3. 2015, Brno Autoři: Ing. Magdalena Hábová, doc. RNDr. Lubica Pospišilová, CSc. Pracoviště: Mendelova univerzita, AF, Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Vliv vybraných

Více

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Dekompozice, cykly látek, toky energií Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P

Více

Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1

Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 Horniny Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 2.www.unium.cz/materialy/cvut/fsv/pr ednasky- svoboda-m6153-p1.html

Více

Pedogeochemie VÁPNÍK V PŮDĚ. Vápník v půdě HOŘČÍK V PŮDĚ. 12. přednáška. Koloběh a přeměny vápníku v půdě

Pedogeochemie VÁPNÍK V PŮDĚ. Vápník v půdě HOŘČÍK V PŮDĚ. 12. přednáška. Koloběh a přeměny vápníku v půdě Pedogeochemie 12. přednáška VÁPNÍK V PŮDĚ v půdách v průměru 0,057 (0,0001 32) % vápnité sedimenty > bazické vyvřeliny > kyselé vyvřeliny plagioklasy, pyroxeny kalcit, dolomit, anhydrit, sádrovec fosfáty

Více

TAXONOMICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM PŮD ČESKÉ REPUBLIKY. Němeček J. a kolektiv

TAXONOMICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM PŮD ČESKÉ REPUBLIKY. Němeček J. a kolektiv TAXONOMICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM PŮD ČESKÉ REPUBLIKY Němeček J. a kolektiv Praha 2008 1 Autorský kolektiv: Prof. RNDr. Jan Němeček, DrSc. Ing. Marcela Rohošková, Ph.D. Dr. Ing. Jaromír Macků Ing. Jiří Vokoun

Více

Modul 02 Přírodovědné předměty

Modul 02 Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,

Více

lesy louky mokřady nejdůležitější faktory - vlhkost, teplota, struktura a ph

lesy louky mokřady nejdůležitější faktory - vlhkost, teplota, struktura a ph lesy nejdůležitější faktory - vlhkost, teplota, struktura a ph biologická aktivita koncentrována v opadovém a humusovém horizontu pomalý rozklad organické hmoty (fenolické látky, vysoký C/N, nízké ph)

Více

Pozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová

Pozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová www.ukzuz.cz Pozvánka na pole Pokusy na výživářské bázi Lípa Michaela Smatanová POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST Přínosy výživářských pokusů: informace o dlouhodobém vlivu organických a minerálních

Více

3.2. PLO 21 Jizerské hory

3.2. PLO 21 Jizerské hory 3.2. PLO 21 Jizerské hory Bylo provedeno grafické porovnání vývoje změn sledovaných veličin od roku 2002 do roku 2010 v horizontu nadložního organického humusu (21 porostů), v horizontu organominerálním

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Hlavní činnost Základním účelem veřejné výzkumné instituce VÚMOP, v.v.i. je rozvoj vědního poznání v oborech komplexních meliorací, pedologie a

Více

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou

Více

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy Organickáhnojiva a jejich vliv na bilanci organických látek v půdě Petr Škarpa Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Organická hnojiva

Více

Voda a půda v krajině

Voda a půda v krajině Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Research Institute for soil and Water conservation Voda a půda v krajině Jiří Hladík Významné retenční schopnosti (zdravá ornice ) Vhodné užívání přispívá

Více

LETNÍ SEMESTR AKADEMICKÉHO ROKU 2012/2013 PŘEDMĚT ZAKONČENÝ ZÁPOČTEM A ZKOUŠKOU, 5 KREDITŮ, 2/2/3

LETNÍ SEMESTR AKADEMICKÉHO ROKU 2012/2013 PŘEDMĚT ZAKONČENÝ ZÁPOČTEM A ZKOUŠKOU, 5 KREDITŮ, 2/2/3 PŘEDMĚT: PEDOLOGIE PEDOLOGIE (PEDO - LS 2012/2013 - LDF) HARMONOGRAM VÝUKY I. ROČNÍKU OBORU B-KRAJ-KRAJ KRAJINÁŘSTVÍ LETNÍ SEMESTR AKADEMICKÉHO ROKU 2012/2013 PŘEDMĚT ZAKONČENÝ ZÁPOČTEM A ZKOUŠKOU, 5 KREDITŮ,

Více

Kvalita a zdraví půd 23.9.2013. Přednáška č.4. zajímavé postřehy. Mezi sebou a hladem má člověk pouze tenkou vrstvu půdy Autor neznámý

Kvalita a zdraví půd 23.9.2013. Přednáška č.4. zajímavé postřehy. Mezi sebou a hladem má člověk pouze tenkou vrstvu půdy Autor neznámý 25. 1. 2013, Brno Připravil: Vítězslav Vlček, Ph.D. Kvalita a zdraví půd Přednáška č.4 zajímavé postřehy. Mezi sebou a hladem má člověk pouze tenkou vrstvu půdy Autor neznámý Větrná eroze (fyzikální degradace)

Více

P.č. Ukazatel Kukuřičná (K) Řepařská (Ř) Obilnářská (O) Bramborářská (B) Pícninářská (P)

P.č. Ukazatel Kukuřičná (K) Řepařská (Ř) Obilnářská (O) Bramborářská (B) Pícninářská (P) Rostlinná produkce a technologie - struktura a charakteristika vstupů a výstupů v RV Tab. č.: 14 Charakteristika výrobních oblastí a podoblastí P.č. Ukazatel Kukuřičná (K) Řepařská (Ř) Obilnářská (O) Bramborářská

Více

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Infiltrace vsak vody do půdy Infiltrační schopnost půdy představuje jeden z významných

Více

PŘEDMĚT ZAKONČENÝ ZÁPOČTEM A ZKOUŠKOU, 5 KREDITŮ, 2/1/3

PŘEDMĚT ZAKONČENÝ ZÁPOČTEM A ZKOUŠKOU, 5 KREDITŮ, 2/1/3 PŘEDMĚT: PŮDOZNALSTVÍ EDITACE PRO UIS: PŮDOZNALSTVÍ (PUZ - LS 2012/2013 - ZF) HARMONOGRAM VÝUKY I. ROČNÍKU BAKALÁŘSKÉ STUDIJNÍ OBORY ZAHRADNÍ A KRAJINNÁ ARCHITEKTURA A ZAHRADNÍ A KRAJINÁŘSKÉ REALIZACE

Více

EU V/2 1/Z33. Česká republika - půdní poměry

EU V/2 1/Z33. Česká republika - půdní poměry EU V/2 1/Z33 Česká republika - půdní poměry Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 8. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální geografie České republiky půdní poměry. Prezentace

Více

Nabídka mapových a datových produktů Data BPEJ

Nabídka mapových a datových produktů Data BPEJ , e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Data BPEJ OBSAH: Úvod... 3 Hloubka půd... 4 Expozice... 6 Skeletovitost půd... 8 Sklonitost... 10 Klimatický region... 12 Skupiny

Více

Rajonizace zemědělské produkce, osevní postupy atd. Michal Hejcman

Rajonizace zemědělské produkce, osevní postupy atd. Michal Hejcman Rajonizace zemědělské produkce, osevní postupy atd Michal Hejcman Rajonizace zemědělské výroby V České republice značná variabilita podmínek pro produkci: půdních (reliéf, půdní typy, půdní druhy), klimatických

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy ZÁPLAVY A SESUVY PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy 11. přednáška U.S. Geological Survey, photo by Robert L. Schuster Záplavy a sesuvy půdy Záplavy a sesuvy půdy Záplavy a sesuvy půdy 1 Porovnání maximálních

Více

Ochrana půdy. Michal Hejcman

Ochrana půdy. Michal Hejcman Ochrana půdy Michal Hejcman Ochrana půdy Půda je nejsvrchnější část zemského povrchu (pedosféra). Je živým tělesem, které se neustále přeměňuje a vyvíjí. Existuje zde úzké vazby mezi jejími organickými

Více

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.

Více

Neživé přírodniny. Hmotné předměty. výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody

Neživé přírodniny. Hmotné předměty. výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody Neživé přírodniny Hmotné předměty výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody Neživé vzduch voda minerály horniny půda Živé rostliny živočichové ( člověk ) houby bakterie VZDUCH Vzduch

Více

Závlahové režimy Řízení závlahového režimu = stanovení optimální velikosti závlahové dávky a termínu jejího dodání Kvalifikované řízení závlahových režimů plodin - jeden ze základních předpokladů rentability

Více

Úvod do praktické geologie I

Úvod do praktické geologie I Úvod do praktické geologie I Hlavní cíle a tematické okruhy Určování hlavních horninotvorných minerálů a nejběžnějších typů hornin Pochopení geologických procesů, kterými jednotlivé typy hornin vznikají

Více

CHEMICKÁ A BIOLOGICKÁ KOROZE STAVEBNÍCH HMOT... Biologická koroze (biokoroze) obecně Základní pojmy, členění, charakteristika Podmínky pro působení

CHEMICKÁ A BIOLOGICKÁ KOROZE STAVEBNÍCH HMOT... Biologická koroze (biokoroze) obecně Základní pojmy, členění, charakteristika Podmínky pro působení CHEMICKÁ A BIOLOGICKÁ KOROZE STAVEBNÍCH HMOT... Biologická koroze (biokoroze) obecně Základní pojmy, členění, charakteristika Podmínky pro působení biodeteriogenů Biokoroze stavebních materiálů Vznik a

Více

Ochrana půdy včr se zaměřením na GAEC a dotační politiku

Ochrana půdy včr se zaměřením na GAEC a dotační politiku Ochrana půdy včr se zaměřením na GAEC a dotační politiku Ing. Marek Batysta, Ph.D. batysta.marek@vumop.cz www.vumop.cz Funkce půdy Produkční funkce půdy fixace rostlin výživa rostlin (voda, živiny) Kulturní

Více

Chemie životního prostředí III Pedosféra (04) Půdotvorné procesy - huminifikace

Chemie životního prostředí III Pedosféra (04) Půdotvorné procesy - huminifikace Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (04) Půdotvorné procesy - huminifikace Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 2 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Půdní poměry ČR Irena Smolová

Půdní poměry ČR Irena Smolová Půdní poměry ČR Irena Smolová Půda je přirozenou součástí národního bohatství každého států. Na našem území se v průběhu uplynulých období vyvinuly jak velmi úrodné, tak pro zemědělství méně vhodné půdní

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 0 1 1 U k á z k a k n i h

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Šance pro inovace v technických oborech. Monitorování půd

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Šance pro inovace v technických oborech. Monitorování půd Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Šance pro inovace v technických oborech Monitorování půd Texty pro obor Průmyslová ekologie Anotace Skripta jsou souborem základních

Více

Mapování a bonitace půd ČR. Tomáš Khel, Jan Vopravil, Ivan Novotný, Pavel Novák

Mapování a bonitace půd ČR. Tomáš Khel, Jan Vopravil, Ivan Novotný, Pavel Novák Mapování a bonitace půd ČR Tomáš Khel, Jan Vopravil, Ivan Novotný, Pavel Novák Komplexní průzkum zemědělských půd 1962 1972 Usnesení vlády ČSR ze dne 4. 1. 1961 Účel: vědecké podklady pro zvýšení půdní

Více

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Uhlík důležitý biogenní prvek cyklus C jedním z nejdůležitějších látkových toků v biosféře poměr mezi CO 2 a C org - vliv na oxidačně redukční potenciál

Více

PŮDA. Ochrana půdy v praxi (CZ) Degradace půdy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

PŮDA. Ochrana půdy v praxi (CZ) Degradace půdy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Ochrana půdy v praxi (CZ) Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. PŮDA neobnovitelný přírodní zdroj plní mnoho funkcí nezbytných pro lidskou činnost a pro přežití ekosystémů

Více

Experimentální postupy. Půda Fyzikální vlastnosti půd Chemické vlastnosti půd

Experimentální postupy. Půda Fyzikální vlastnosti půd Chemické vlastnosti půd Experimentální postupy Půda Fyzikální vlastnosti půd Chemické vlastnosti půd Půda definice, složení Půda je heterogenní, vícefázový, polydisperzní, oživělý systém, vyznačující se určitými vlastnostmi fyzikálními,

Více

Degradace pů. asné technologie kladní agrotechniky, změ vlastností na intenzivně využ. zemí za poslední. posledních 20 let. Ing.

Degradace pů. asné technologie kladní agrotechniky, změ vlastností na intenzivně využ. zemí za poslední. posledních 20 let. Ing. Degradace pů půd v ČR a souč současné asné technologie základní kladní agrotechniky, změ změny pů půdní dních vlastností vlastností na intenzivně intenzivně země zemědělsky využ využívané vaném území zemí

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 5.4.2013

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra biologie Bakalářská práce Daniela Tauberová DEGRADACE ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY VODNÍ EROZÍ Olomouc 2014 vedoucí práce: ing. Pavlína Škardová Prohlašuji,

Více

Popis zeminy. 1. Konzistence (pro soudržné zeminy) měkká, tuhá apod. Ulehlost (pro nesoudržné zeminy)

Popis zeminy. 1. Konzistence (pro soudržné zeminy) měkká, tuhá apod. Ulehlost (pro nesoudržné zeminy) Klasifikace zemin Popis zeminy 1. Konzistence (pro soudržné zeminy) měkká, tuhá apod. Ulehlost (pro nesoudržné zeminy) kyprá, hutná 2. Struktura (laminární) 3. Barva 4. Velikost částic frakc 5. Geologická

Více

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný

Více

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3.1 Základní přírodní zdroje země Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Přírodní zdroje 2. Litosféra 3. Pedosféra 4.

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název

Více

Proudění podzemní vody

Proudění podzemní vody Podpovrchová voda krystalická a strukturní voda vázaná fyzikálně-chemicky adsorpční vázaná molekulárními silami na povrchu částic hygroskopická (pevně vázaná) obalová (volně vázaná) volná voda kapilární

Více

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 Hořčík Vlastnosti: - stříbrolesklý, měkký, kujný kov s nízkou hustotou (1,74 g.cm -3 ) - diagonální podobnost s lithiem

Více

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné

Více

č.. 6: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

č.. 6: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Pedologické praktikum - téma č.. 6: Práce v pedologické laboratoři - půdní fyzika Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Půdní

Více

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV VÍT MATĚJŮ, ENVISAN-GEM, a.s., Biotechnologická divize, Budova VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@grbox.cz ZEMĚDĚLSKÉ ODPADY Pod pojmem zemědělské

Více

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině travní porosty na orné půdě (pícní + semenářské) jetelovinotrávy na orné půdě LOUKY (TTP se sečným využitím) PASTVINY (TTP

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 2381/2014

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 2381/2014 ZNALECKÝ POSUDEK č. 2381/2014 O ceně nemovitostí - pozemků ve zjednodušené evidenci - parcela původ Pozemkový katastr PK 382, k.ú. a obec Choltice, LV č. 66 a pozemky ve zjednodušené evidenci - parcely

Více

Hydrochemie Oxid uhličitý a jeho iontové formy, ph, NK

Hydrochemie Oxid uhličitý a jeho iontové formy, ph, NK 1 Oxid uhličitý - CO 2 původ: atmosférický - neznečištěný vzduch 0,03 obj. % CO 2 biogenní aerobní a anaerobní rozklad OL hlubinný magma, termický rozklad uhličitanových minerálů, rozklad uhličitanových

Více

11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku

11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku 11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku = kapitola,,jak poznáme nedostatek které živiny a jak a čím hnojíme - Diagnostika nedostatku: o Vizuální o Chemická analýza biomasy o Histologické a biochemické

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní

Více

USAZENÉ HORNINY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

USAZENÉ HORNINY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST USAZENÉ HORNINY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_260 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 VZNIK USAZENÝCH

Více

Úprava podzemních vod

Úprava podzemních vod Úprava podzemních vod 1 Způsoby úpravy podzemních vod Neutralizace = odkyselování = stabilizace vody odstranění CO 2 a úprava vody do vápenato-uhličitanové rovnováhy Odstranění plynných složek z vody (Rn,

Více

a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou)

a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) Metodický list Biologie Významné horniny Pracovní list 1 1. Vyvřelé horniny: a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) přítomen +, nepřítomen hornina amfibol augit

Více

Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D.

Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D. Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí Ing. Marek Batysta, Ph.D. batysta.marek@vumop.cz www.vumop.cz CÍL PROJEKTU analýza modelových lokalit ověření

Více

Kvalita a zdraví půd 23.9.2013. Přednáška č.1. Organizace přednášek, cvičení, zkouška. zajímavé postřehy. Národ který ničí půdu, ničí sám sebe.

Kvalita a zdraví půd 23.9.2013. Přednáška č.1. Organizace přednášek, cvičení, zkouška. zajímavé postřehy. Národ který ničí půdu, ničí sám sebe. červen. 2013, Brno Připravil: Vítězslav Vlček, Ph.D. Kvalita a zdraví půd Přednáška č.1 Organizace přednášek, cvičení, zkouška přednášky: 1 6. pedologie 7 12. mikrobiologie cvičení: 1 6. pedologie 7 12.

Více

Kořenový systém plodin a využití zásoby vody v půdním profilu - význam pro zemědělskou praxi

Kořenový systém plodin a využití zásoby vody v půdním profilu - význam pro zemědělskou praxi Sucho a degradace půd v České republice - 214 Brno 7. 1. 214 Kořenový systém plodin a využití zásoby vody v půdním profilu - význam pro zemědělskou praxi J. Haberle 1, P. Svoboda 1, V. Vlček 2, G. Kurešová

Více

Kontaminované zeminy. Ing. Jan Horsák, Ph.D.

Kontaminované zeminy. Ing. Jan Horsák, Ph.D. Kontaminované zeminy Ing. Jan Horsák, Ph.D. Co je zemina? Pohled zemědělců zemina není, existuje půda, ta se dělí na jednotlivé horizonty Pohled geologů zemina je jen nejsvrchnější část zemské kůry obsahující

Více

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy.

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Základní podkladové materiály:

Více

Taxonomický klasifikační systém půd ČR

Taxonomický klasifikační systém půd ČR LITOZEM LI Půdy velmi slabě vyvinuté, mělké, kompaktní skála do 0,1m. Stratigrafie O Ah (Cr) R. Výskyt na malých plochách pahorkatin a hornatin. Subtyp: litozem modální LIm karbonátová c z karbonátových

Více

ÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala

ÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala ÚPRAVA VODY V ENERGETICE Ing. Jiří Tomčala Úvod Voda je v elektrárnách po palivu nejdůležitější surovinou Její množství v provozních systémech elektráren je mnohonásobně větší než množství spotřebovaného

Více