FYTO Úvod do pedologie. 1.1 Vznik a vývoj půdy 1.2 Zrnitost půdy 1.3 Minerální složení

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "FYTO 1. 1. Úvod do pedologie. 1.1 Vznik a vývoj půdy 1.2 Zrnitost půdy 1.3 Minerální složení"

Transkript

1 FYTO 1 1. Úvod do pedologie 1.1 Vznik a vývoj půdy 1.2 Zrnitost půdy 1.3 Minerální složení Vít Penížek Katedra pedologie a ochrany půd ČZU Praha, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (č. dv. 1)

2

3

4 ÚVOD Definice půdy: Půda = povrchová vrstva souše vyvíjející se v důsledku působení půdotvorných faktorů a podmínek. Systémový pohled (nejširší definice): Půda = komplexní, polyfunkční, otevřený, polyfázový strukturní systém, tvořící povrchovou část litosféry

5 Půda je: vertikálně a horizontálně strukturovaný přírodní útvar součást systému geosféra-biosféra přírodní zdroj, hospodářsky využitelný Pedon (řecky) = země Pedosféra = kůže Země, přes kterou probíhá soustavně výměna látek a energie mezi ostatními sférami Půda jako geomembrána tuto výměnu reguluje (propouštění, odraz, akumulace, přeměny )

6 Pedosféra v systému geosfér Terestrická biosféra Pedosféra Atmosféra Litosféra Hydrosféra

7 Funkce půdy (dle Bluma 1993) Produkce potravin a biomasy Zadržování, filtrace, transformace látek Prostředí a genová zásobárna pro organismy Zdroj surovin Materiální a kulturní dědictví Podklad staveb (budovy, komunikace)

8 Význam půdy Fixace rostlin Výživa rostlin Koloběh látek (filtrace, akumulace, transformace) Koloběh vody Uvolňování CO 2 Přeměny organické hmoty Přeměna sluneční energie Detoxikace cizorodých látek

9 Úrodnost půdy = schopnost půdy poskytovat nutné životní podmínky pro rostliny i edafon Úrodnost je dána souborem fyzikálních, fyzikálně chemických, chemických a biologických vlastností půdy Úrodnost potenciální (přirozená) je dána vývojem - schopnost půdy poskytovat úrodu bez zásahu člověka Úrodnost efektivní je skutečná úrodnost po zásahu člověka Úrodnost umělá - u antropogenních půd Produkční schopnost - je dána schopností půdy poskytovat výnosy určité plodiny

10 Rozdělení půdního fondu světa ZEMĚ. 51, ha.. 1/1 100 % OCEÁNY. 36, ha... 2/3 70,8 % SOUŠE. 14, ha... 1/3 29,2 % Souše 14, ha 100 % Orná půda... 1, ha 10 % 0,25 ha na 1 obyvatele (v ČR 0,31 ha)

11 Hlavní způsoby degradace půdy Hlavní půdní hrozby dle EU: eroze ztráta organické hmoty kontaminace (lokální a difusní) zakrytí půdy (soil sealing) utužení půdy ztráta biodiverzity zasolení záplavy a sesuvy půdy acidifikace desertifikace

12

13 Využití půdního pokryvu ČR (ha, 2006) Zdroj: MŽP 2006 % rozlohy % zem. půdy Změna proti r Celková výměra ,00-11 Zemědělská půda celkem ,94 100, Orná půda ,54 71, Chmelnice ,14 0, Vinice ,24 0, Zahrady ,05 3, Ovocné sady ,59 1, Trvalé travní porosty ,38 22, Lesy , Vodní plochy , Zastavěné plochy a nádvoří , Nezemědělská půda celkem ,

14 VZNIK A VÝVOJ PŮDY klimatický faktor biologický faktor člověk voda mateční hornina zvětrávání půdotvorný substrát půdotvorný proces zvětrávání půda Podmínky půdotvorného procesu: - čas - reliéf

15 Litogenní faktor půdotvorného procesu Mateční hornina (půdotvorný substrát) předmět přeměn přímý materiální faktor Textura a struktura horniny ovlivňuje: zrnitost a hloubku půdy prostorové uspořádání půdy transportní a transformační procesy Chemické složení horniny ovlivňuje: obsah bazických kationtů obsah rozpustných solí a živin pozaďové koncentrace rizikových prvků

16 ČGS, 1:

17 ČGS, 1:

18 Klimatický faktor půdotvorného procesu Podnebí: materiální faktor energetický faktor Nejvýznamnější složky: srážky teplo poměr srážek a výparu vítr, mráz

19

20 Zdroj: ČHMÚ

21 Biologický faktor půdotvorného procesu Edafon a vegetace: zdroj humusotvorného materiálu transformační procesy v půdě biologický koloběh látek

22 Fakultativní faktory Podzemní voda (nebo povrchové zamokření): redukční podmínky hydromorfní vývoj Lidská činnost (kultivace aj.): změny v chemických i fyzikálních vlastnostech změny v prostorovém uspořádání změny v koloběhu prvků

23 Podmínky půdotvorného procesu Reliéf: nadmořská výška svažitost, zakřivení svahu, sběrná plocha expozice aj. Čas (stáří půd): doba, po kterou nerušeně působí půdotvorné faktory relativní Absolutní stáří našich půd holocén, tj. méně než let

24 SLOŽENÍ PŮDY Půda Plynná fáze Kapalná fáze 2-3 % ~ 10 % ~ 50 % Pevná fáze minerální organická

25 MINERÁLNÍ SLOŽKA PŮDY Půdní minerály: primární sekundární Fyzikální zvětrávání mechanické změny: vliv teploty objemové změny (mráz, hydratace) větrná a vodní eroze Chemické zvětrávání: rozpouštění oxidace a redukce hydrolýza a hydratace Biologické zvětrávání

26 ZRNITOST (TEXTURA) PŮDY Půdní druh - určen zrnitostním složením Frakce - % zastoupení částic daného velikostního rozmezí Kategorie - frakce či jejich soubory, použité ke klasifikaci zemin

27 Pojmenování frakcí a kategorií (dle Kopeckého upraveno) Frakce Velikost (mm) Kategorie J Koloidní jíl 0,0001 I. kat. E Fyzikální jíl 0,002 0,01 mm M Jemný prach 0,002-0,01 = jílnaté část. N O Prach 0,01-0,05 II.kat. Z Práškovitý písek 0,05-0,1 III.kat. E Písek 0,1-2,0 IV.kat. M SKELET Hrubý písek 2-4 Štěrk 4-30 Kamení >30 KPP (Komplexní průzkum půd) místo 0,1 se používá 0,25 mm

28 Zrnitost (textura) půdy Písek hrubé póry vysoká propustnost Jemný (práškovitý) písek důležitý je tvar částic Prach příznivé fyzikální, chemické, biologické i technologické vlastnosti Jemný prach (silt) vyšší obsah nepříznivý za sucha moučnaté půdy ; za mokra rozbředání (slitá struktura) Jíl nejdůležitější frakce převážně lístkovitý charakter koloidní vlastnosti fyzikální a fyzikálně-chemické vlastnosti půdy

29 Hmotnostní zastoupení Zastoupení minerálů v zrnitostních frakcích 100% 80% 60% Živce Slídy Jílové minerály a oxidy 40% 20% Křemen 0% Písek Prach Jíl

30 Stupnice půdních druhů (dle Nováka) % I. Kategorie (0,01mm) Půdní druh Označení půdy 0-10 písčitá lehká hlinitopísčitá písčitohlinitá hlinitá střední jílovitohlinitá jílovitá těžká > 75 jíl

31 Určování zrnitosti Zkouška hmatem Orientační sedimentační zkouška Laboratorní metody (plavení, sedimantace, pipetování suspenze)

32 Trojúhelníkový diagram Zrnitost lehká středně těžká těžká velmi těžká Kategorie P, hp lehčí ph typická H, rh, R pjh, jh, rjh pj, rj, J

33 Význam zrnitosti půdy Zvětratelnost Půdotvorné procesy Pohyb půdní vody (vsak, proudění) Provzdušnění půdy Sorpce Tepelný režim Technologické vlastnosti (obdělavatelnost) Biologická činnost

34 Zastoupení půd podle zrnitosti v půdním pokryvu ČR Písčité až hlinitopísčité půdy 19 % Písčitohlinité až hlinité 59 % Jílovitohlinité až jíly 17 % Silně štěrkovité a kamenité 5 %

35 Půdy s extrémní zrnitostí Lehké půdy: + rychlé zasakování vody - malá schopnost zadžet vodu (vysýchavé půdy) vpravení bariér proti vsaku vody (PVC, asfalt) aplikace kompostů aj. organických hmot aplikace jílových hmot bentonit, slín (30 50 t na 1 ha půdy), rybniční sediment + snadná obdělavatelnost (síla vynaložená na orbu je 3-4x nižší než u těžkých půd) + snadná záhřevnost

36 Půdy s extrémní zrnitostí Těžké půdy: - pomalý vsak + zadržování vody - pomalé zahřívání - obtížné zpracování - Velké množství energie - hodinové půdy agrotechnické zásahy - zelené hnojení (polysacharidy), chlévský hnůj, víceleté pícniny (vylepšení půdní struktury) mechanické zásahy podrývání, hloubkové kypření chemické zásahy vápnění (vyvločkování koloidní složky), strukturotvorné látky (latex)

37 HLAVNÍ SKUPINY PŮDNÍCH MINERÁLŮ Oxidy Si křemen(sio 2 ) Al hydroxidy a oxyhydroxidy: Fe hydroxidy a oxyhydroxidy: goethit, (FeOOH), hematit, (Fe 2 O 3 ) Mn oxidy a oxyhydroxidy: birnesit, hollandit Halovce halit, fluorit Sulfidy - pyrit Hlinitokřemičitany (alumosilikáty): živce, slídy, pyroxeny, amfiboly jílové minerály Fosforečnany: variscity, apatity Uhličitany: kalcit, dolomit, magnezit Sírany sádrovec, anhydrit

38 Jílové minerály v půdě - sekundární vrstevnaté minerály půdy - výrazný vliv na chemické i fyzikální vlastnosti půdy Vznik, původ: zdědění přeměna primárních minerálů (zvětrávání) syntéza Struktura: tetraedry (Si) a oktaedry (Al) Krystalické: typ 1:1 skupina kaolinitu typ 2:1 skupina illitu s neexpandující mřížkou skupina montmorillonitu s expandující mřížkou typ 2:2 skupina chloritu nesendvičová vrstva oktaedrů Mg(OH) 2 - brucitu

39 Vlastnosti jílových minerálů Bobtnavost: montmorillonity silně bobtnavé illit, vermikulit částečně bobtnavé Vysoký specifický povrch: skupina kaolinitu m 2.g -1 skupina illitu m 2.g -1 skupina montmorillonitu m 2.g -1 Sorpční vlastnosti Minerál Sorpční kapacita (mmol(+)/100 g) Kaolinit 3 12 Illit Chlorit Montmorillonit Vermikulit

40 FYTO 1 2. Fyzikální vlastnosti půdy 2.1 Struktura půdy 2.2 Pórovitost 2.3 Voda a vzduch v půdě Vít Penížek Katedra pedologie a ochrany půd ČZU Praha, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (č. dv. 1)

41 PŮDNÍ STRUKTURA prostorové uspořádání půdních částic Stav uspořádání: elementární slitý půdní škraloup Agregátový Tvorba struktury: desagregace agregace cementace

42 Faktory tvorby struktury zrnitost (textura) koagulace (srážení) koloidů přítomnost vícemocných kationtů hydroxidy a seskvioxidy Al a Fe humusové látky půdní organismy zpracování půdy fyzikální síly (objemové změny, mráz, vlhkost)

43 Ojediněle částicová struktura, minerální zrna leží izolovaně vedle sebe (elementární stav) Drobtovitá struktura - drnový horizont, svrchní části ornice ideální stav Nevyvinutá struktura, spraš Hrudkovitá struktura - typická pro podorničí

44 Typy struktury podle velikosti a tvaru Mikrostruktura 0,25 mm Makrostruktura 0,25-50 mm Megastruktura 50 mm STRUKTURNÍ ELEMENTY 1 - kulovitá rovnoměrně vyvinuté vertikálně protažené horizontálně protažené 2 - polyedrická 3a - hranolovitá zaoblené ostrohranné hranolovitá deskovitá 3b - sloupkovitá 4 - deskovitá kulovitá svrchní část bez zaoblení svrchní část zaoblená zrnitá polyedrická prismatická sloupkovitá

45 Hodnocení v terénu: Hodnocení struktury vizuální a hmatové hodnocení ep/pdfs/soilstructure.pdf https://djfextranet.agrsci.dk /sites/vsee/public/document s/presentations/boizard% %20DK%20final.pdf

46 Význam půdní struktury Pro půdu: zadržování vody, vsak (infiltrace) propustnost pro vodu a vzduch biologická činnost rovnováha mezi rozkladnými a syntetickými procesy (mineralizace a humifikace) Pro vegetaci: příznivý vodní režim uvolňování živin rozvoj a růst kořenů

47 PÓROVITOST PŮDY udává podíl pórů z celkového objemu půdy a jejich velikost vyjadřuje se: jako bezrozměrné číslo (0,25-0,7) v procentech objemu půdy (25-70 %) nejčastější hodnoty: %

48 je dána zejména: PÓROVITOST PŮDY zrnitostí (texturou) půdy, půdní strukturou ulehlostí a zhutněním půdy, kypřením ovlivňuje: vzájemný poměr fází půdy pohyb vody a roztoků půdou provzdušnění půdy, pohyb plynů průběh reakcí a procesů v půdě

49 Dělení půdních pórů Pórovitost: meziagregrátová hrubší póry (1/3) vnitroagregátová jemnější póry (2/3) Pórovitost dle typu: nekapilární gravitační síly semikapilární gravitační i kapilární síly kapilární kapilární síly (vzlínání)

50 Zhutnění (utužení) půdy Druhy: přirozené (asi 20 % našich půd) technogenní (těžká mechanizace)

51 Důsledky: Zhutnění (utužení) půdy snížení pórovitosti, zvýšení objemové hmotnosti omezení mikrobiální činnosti omezení vývoje kořenů snížení propustnosti pro vodu i vzduch zhoršení obdělavatelnosti

52 Hodnocení: Zhutnění (utužení) půdy podle pórovitosti podle objemové hmotnosti penetrometrické měření

53 Zhutnění (utužení) půdy Možnosti omezení a nápravy: omezení pojezdů omezení počtu operací sdružení operací obdělávání při vhodné vlhkosti vhodná mechanizace pneumatiky velikost, typ kolejové řádky vhodné hnojení podrývání, kypření přirozená náprava (mráz, edafon)

54 VODA V PŮDĚ Půdní voda = veškerá voda vyskytující se trvale nebo dočasně v půdním profilu (kapalná, pevná, plynná fáze) má vztah k půdotvorným procesům a k vegetaci hybná síla všech pochodů podmínka vzniku půdy a života v ní

55 Bilance vody v půdě Vstupy (zdroje) srážky, kondenzace podzemní voda povrchový a podpovrchový přítok závlahy (voda z odumřelých kořenů a mikroorganismů) KZ = S / V (srážky / výpar) promyvný KZ > 1 periodicky promyvný KZ = 1 nepromyvný KZ < 1 výparný KZ << 1 bažinný závlahový - (KZ < 1) Výstupy povrchový a podzemní odtok evaporace transpirace

56 Retenční schopnost půdy 1 ha m 2 hloubka ~0,7 m m 3 pórovitost ~50 % m 3 kapilární pórovitost ~50 % ~1.700 m 3

57 Kategorie půdní vody Adsorpční voda poutána k povrchu částic adsorpčními a osmotickými silami polymolekulární vrstva v 1. vrstvě (1 nm) síla ~600 MPa, v dalších vrstvách klesá málo pohyblivá (pouze v plynném stavu) nepřijatelná pro rostliny nemá rozpouštěcí schopnost adsorpční voda kapilární voda

58 Kategorie p. v. Kapilární voda převládá působení kapilárních sil (adheze a koheze) výška vzlínání je prakticky omezena hodnotou 2-3 m dělí se na vodu lehce a těžce pohyblivou (lentokapilární) se vzrůstající výškou klesá rychlost vzlínání V zemědělství při hospodaření lze regulovat ve prospěch rostlin: Setí tvrdá postýlka, měkká peřinka Po sklizni - podmítání

59 Kategorie půdní vody Gravitační voda převládá působení zemské tíže dočasně v hrubých pórech není pevně vázána pevnou fází tzv. volná voda význam pro transport látek v půdním profilu

60 Půdní hydrolimity = vodní charakteristiky (vlhkosti) vyjadřující vztahy půdy a vody a jejich změny; popisují typické vlhkostní stavy půdy Bod vadnutí - BV minimální mez fyziologicky využitelné vody vlhkost, kdy rostliny jsou trvale nedostatečně zásobeny půdní vodou a vadnou smluvně: Pa (1,5 MPa), nebo pf = 4,18 Polní vodní kapacita - PK ustálený (kvazistacionární) stav vlhkosti přirozeného půdního profilu po nadměrném zavlažení shora

61 Pohyb vody v půdě probíhá ve směru záporného gradientu potenciálu (tj. z místa s vyšším potenciálem do místa s nižším potenciálem) komplikovaný proces, neboť: půda je heterogenní porézní prostředí pohyb je ovlivněn teplotou dochází ke ztrátám (rostliny, výpar ) nepohybuje se čistá voda, ale roztok

62 Infiltrace = vsak vody do půdy specifický případ neustáleného proudění v nenasyceném prostředí rozhoduje o využití atmosférických srážek i závlahy závisí na: počáteční vlhkosti vlastnostech půdního povrchu (struktura) hydraulické vodivosti výskytu brzdících vrstev v profilu době trvání

63 Infiltrace

64 = plynná fáze půdy VZDUCH V PŮDĚ Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně pohyblivý vázaný na pevnou či kapalnou fázi fyzikální vazby na povrchu pevné fáze rozpuštěné plyny v kapalné fázi uzavřené bublinky v kapilárních pórech

65 Složení půdního vzduchu velmi proměnlivé ve srovnání s atmosférickým vzduchem: méně O 2 (10-20 % obj., ale i pouhé stopy) více CO 2 (0,1-5 %, ale i 10, extrémně až 50 %) podobný obsah Ar a dalších inertních plynů (0,9 %) obsah N 2 v závislosti na obsahu O 2 a CO 2 vodní pára

66 Pohyb vzduchu v půdě výměna mezi půdou a atmosférou Proudění (10 %): tlakový gradient změny teploty a atmosférického tlaku srážková voda, vítr, obdělávání půdy příjem vody kořeny, kolísání hladiny podzemní vody propustnost pórů Difuse (90 %): v plynné i kapalné fázi difusní gradient - změna parciálních tlaků součástí p. vzduchu, zejména CO 2, O 2

67 Zlepšení provzdušnění půdy Orná půda: Kypření, orání, Trávníky: Vertikutace prořezávání povrchové vrstvy Aerifikace propichování půdy obvykle dutými hroty a vytažení vzniklých špuntů na povrch. do hloubky 60 až 80 mm, s četností 300 až 500 otvorů na 1 m 2, průměr otvorů 10-16mm Doplnění prázdných prostor pískem.

68 FYTO 1 3. Chemické a biologické vlastnosti půdy 3.1 Humus 3.2 Půdní reakce 3.3 Sorpce půdy a půdní koloidy 3.4 Edafon Vít Penížek Katedra pedologie a ochrany půd ČZU Praha, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (č. dv. 1)

69 PŮDNÍ ORGANICKÁ HMOTA = soubor všech neživých organických látek nacházejících se na povrchu půdy či v ní Půdní humus: řada definic: totéž co půdní organická hmota odumřelé organické látky v různém stupni rozkladu a resyntézy, jejichž část je vázána na minerální podíl

70

71 Význam půdní organické hmoty zásobárna energie, uhlíku a živin pro edafon i rostliny zadržování vody zlepšení struktury půdy chemické vlastnosti půdy: zadržování živin aj. látek (sorpce) ovlivnění/vyrovnávání půdní reakce půdotvorné procesy

72 Obsahy C v různých složkách ŽP Světová bilance: (údaje se mírně liší podle literárních pramenů) Množství C v 10 9 t: Půda (org. C) Půda (anorg. C) Atmosféra Biomasa souše Oceány Ostatní Půda celkem

73 Amazonké prales zachycuje obvykle 1,5 miliard m 3 CO 2 Rozklad org.zbytků (kmeny, listí atd.) uvolní v dalších letech 5 miliard m 3 CO 2, Celková záporná bilance CO2 se odhaduje na 8 miliard m 3 CO 2 (pro srovnání, USA produkuje orčně spalováním fosilních paliv 5,4 miliard m 3 CO 2 )

74 Bilance C

75 Množství OH z rostlin/ekosystémů Plodina Suchá hmota rostlinných zbytků (t/ha) Land use / Vegetation type Alpine and arctic forest Organic C [t/ha] Vojtěška 8,2 Jetel luční 5,2 Pšenice ozimá 3,1 Ječmen jarní 2,5 Brambory 0,9 Cukrovka 0,9 Arable land Temperate grassland Coniferous forest Deciduous forest Tropical rainforest

76 Hodnocení obsahu OH v půdě Obsah v humusovém horizontu (% hmotnosti) Obsah % C org % humusu velmi nízký < 0,6 < 1 nízký 0,6 1,2 1-2 střední 1,2 1,7 2-3 vysoký 1,7 2,9 3-5 velmi vysoký > 2,9 > 5 Přepočet humusu a C org : Welteho koeficient 1,724 (=1/0,58)

77 Množství organické hmoty v půdě 1 ha m 2 hloubka ornice ~ 0,2 m m 3 objemová hmotnost ~ 1,5 Mg.m Mg organický uhlík ~ 2 % 60 Mg = 60 t humus ~ 58 % C (1,724) ~ 100 t

78 Rozdělení půdní organické hmoty podle Humusotvorný materiál: stupně přeměny nerozložené odumřelé zbytky rostlin, živočichů a mikroorganismů rychlost rozkladu závisí na chemickém složení Nehumusové látky (meziprodukty) : meziprodukty rozkladu a syntézy mají stanovitelné chemické charakteristiky jednodušší: aminokyseliny a jiné org. kyseliny, jednoduché cukry složitější: celulosa, lignin, proteiny, hemicelulosy Humusové látky vlastní humus: konečné produkty humifikačních pochodů humin (H); humusové uhlí (HU), huminové kyseliny (HK), hymatomelanové kyseliny (HY), fulvokyseliny (FK)

79 Mineralizace = rozklad organické hmoty na výchozí anorganické složky především obligátně aerobní mikroorganismy uvolňuje se CO 2, H 2 O, N 2, (NO 2-, NO 3-, NH 3 ), S. uvolňuje se energie a živiny zpravidla % organické hmoty koeficient mineralizace 0,5-0,8 především v lehkých půdách

80 Humifikace = tvorba složitějších a stabilnějších látek aromatické povahy nutné střídání aerobních a anaerobních podmínek přítomnost vícemocných kationtů (Ca 2+ ), ph Stadia humifikace: počáteční převládá rozklad biologický proces závěrečné převládá syntéza převládají fyzikálně-chemické a chemické reakce

81 organické látky polymery vytvořené humifikací specifické pro půdu skupiny látek s podobným chemickým složením a vlastnostmi nejedná se o chemicky definované sloučeniny struktura: aromatická složka hydrofobní alifatická složka hydrofilní Huminové látky

82 Fulvokyseliny rozpustné ve vodě Poutání živin v půdě (KVK až 700 mmol(+)/100 g ) přispívají k rozkladu minerálního podílu půdy Huminové kyseliny Poutání živin v půdě (KVK mmol(+)/100 g ) nejsou agresivní vůči minerálnímu podílu půdy Huminy mají pevnou vazbu s minerálním podílem tmel při tvorbě půdní struktury

83 Ulmifikace (rašelinění) v prostředí s nadbytečnou vlhkostí a nedostatkem O 2 omezená chemická přeměna, neúplný rozklad hromadění energeticky bohatých látek Karbonizace = koncentrování C v karbonizované formě hlavně u větších úlomků rostlinných těl (kořenů) vzniká tzv. humusové uhlí

84 KOLOIDNÍ SYSTÉM PŮDY Koloid = částice o velikosti 1nm až 1 (2) m Minerální koloidy v půdě: jílové minerály primární silikáty nerozpustné alumoferrifosfáty polymerní kyselina křemičitá hydratované (seskvi)oxidy Al, Fe, Mn Organické koloidy: humusové látky polysacharidy bílkoviny lignin

85 Druhy koloidů podle způsobu disociace Elektronegativní (acidoidy): mají záporný náboj, adsorbují kationty převládají v půdách (jíly, HL, H 2 SiO 3 ) Elektropozitivní (bazoidy): mají kladný náboj, adsorbují anionty seskvioxidy (R 2 O 3 ) + + -COO + - -COO + - -O - jádro -O - -COO Amfoterní (amfolytoidy): chování podle prostředí hydroxylované seskvioxidy (oxyhydroxidy) + + -COO + -COO O jádro -O - -COO

86 Stabilita koloidních systémů SOL koagulace peptizace GEL Koloidní systém je stabilní ve stavu sol či koloidní roztok (stabilní koloidní systém nestabilní půdní struktura) Stabilitu koloidů zvyšují (tj. strukturu půdy narušují): jednomocné kationty (hlavně Na + ) nízká koncentrace půdního roztoku Stabilitu koloidů narušují (tj. strukturu půdy zlepšují): vícemocné kationty (Ca 2+, Mg 2+, Fe 3+ ) vysoká koncentrace půdního roztoku

87 Význam půdních koloidů fyzikální vlastnosti půdy struktura soudržnost a přilnavost obdělávání půdy vzlínání vody (elektrokapilarita) chemické vlastnosti půdy: půdní reakce sorpce půdotvorné procesy transport látek Využití koloidních vlastností: zlepšení půdní struktury remediace půdy (elektrokinetické jevy) výživa rostlin

88 PŮDNÍ REAKCE = koncentrace (aktivita) kyselých iontů (H + ) Určuje zda je půda kyselá-neutrální, zásaditá

89 Aktivní půdní reakce = koncentrace (aktivita) kyselých iontů H + (H 3 O + ) ve vodném výluhu nebo suspenzi půdy PŮDNÍ ROZTOK EXTRAKT K K + H + K K + H + O Mg 2+ H + O Mg 2+ H + L H + L H + O H + + H 2 O O H + + H 2 O I Ca 2+ I Ca 2+ D Ca 2+ D Ca 2+ stanovuje se pouze v jednotkách ph - ph H2O

90 Hodnocení půdní reakce Reakce ph H2O silně kyselá < 4,9 kyselá 4,9-5,9 slabě kyselá 6,0-6,9 neutrální 7,0 slabě alkalická 7,1-8,0 alkalická 8,1-9,4 silně alkalická > 9,4

91 Význam půdní reakce fyzikální vlastnosti půdy - struktura chemické vlastnosti půdy: rozpustnost, mobilita a přijatelnost živin a rizikových prvků sorpce KVK a nasycenost sorpčního komplexu mobilita chelátů biologické vlastnosti půdy složení a aktivita mikroorganismů růst a vývoj rostlin přímé působení citlivost nepřímé působení rozpustnost živin a rizikových prvků půdotvorné procesy zvětrávání minerálů transport a ukládání látek

92 Příčiny kyselé půdní reakce mateční hornina vyluhování půd sloučeniny síry a dusíku (atmosférická depozice) využití půdy, druh porostu organické látky fulvokyseliny huminové kyseliny jednodušší organické kyseliny, aminokyseliny tvorba CO 2 hnojení fyziologicky kyselá hnojiva jílové minerály

93 Úprava půdní reakce Úprava kyselé reakce: vápnění sycení půdy Ca 2+ (Mg 2+ ) vápenec, dolomit, pálené vápno vhodné hnojení změna druhu porostu (meliorační plodiny) Úprava alkalické reakce: sádrovec síra, kyselina sírová sírany Al, Fe polysulfid Ca

94 poutání látek v půdě důsledek nevyvážených sil na povrchu sorbentu zvýšení koncentrace látky na fázovém rozhraní ve srovnání s okolním prostředím PŮDNÍ SORPCE

95 Mechanismy sorpce v půdě Mechanická sorpce: mechanické zadržení v pórech a dutinách hrubě dispersní částice, agregáty, sraženiny, molekuly Fyzikální sorpce: povrchové jevy na fázovém rozhraní především molekuly Fyzikálně chemická (výměnná) sorpce: iontová výměna mezi povrchem částic a roztokem nejvýznamnější ionty, v našich půdách hlavně kationty

96 Mechanismy sorpce v půdě Chemická sorpce: tvorba málo rozpustných nebo nerozpustných sloučenin (precipitace) řízena produktem rozpustnosti Biologická sorpce: poutání v tělech rostlin a mikroorganismů výrazně selektivní zejména živiny (NO 3- )

97 Výměnná sorpce v půdě Sorpční půdní komplex: soubor půdních složek schopných poutat kationty: organické složky - humus minerální složky jílové minerály nese záporný náboj: permanentní (konstituční) isomorfní substituce v jílových minerálech variabilní disociace hydroxylových a karboxylových skupin na minerálech i org. hmotě - závisí na ph: -OH -O - + H +

98 Výměnná sorpce v půdě Kationtová výměnná kapacita (KVK, CEC, T): množství kationtů, které je půda schopna poutat udává se v mmol(+).100g -1, cmol(+).kg -1, mmol(+).kg -1 potenciální při ph 7 nebo vyšším efektivní při skutečném ph půdy

99 Sorpční půdní komplex T = KVK = kationtová výměnná kapacita S = suma bazických kationtů H + = výměnný vodík (H a ) V = stupeň nasycení sorpčního komplexu bazickými kationty (angl.: BS - base saturation) T = KVK = S + H + (mmol(+).100g -1 ) NH 4 + H Mg Al 3+ Na S + - T - H H K H + Ca 2+ K + V = S/T. 100 (%)

100 Kationtová výměnná kapacita Hodnocení (ČR): 8-12 mmol(+).100g -1 nízká až velmi nízká mmol(+).100g -1 střední mmol(+).100g -1 vysoká > 30 mmol(+).100g -1 velmi vysoká Jednotlivé složky půdy (mmol.100g -1 ) Kaolinit 3-12 HK Illit FK Vermikulit Montmorillonit Chlorit 30-50

101 Nasycenost sorpčního komplexu Hodnocení: Sorpční komplex V (%) plně nasycený nasycený slabě nasycený nenasycený extrémně nenasycený < 30

102 Kationtová výměnná kapacita

103 Faktory výměny kationtů oxidační číslo Me + Me 2+ Me 3+ Me 4+ postavení v lyotropní řadě Li + Na + K + NH 4 + Rb + Cs + H + Mg 2+ Ca 2+ Sr 2+ Ba 2+ iontový poloměr koncentrace a aktivita v roztoku charakter sorbentu pořadí

104 Sorpce aniontů chemosorpce většinou fosforečnany, sírany, uhličitany, sulfidy biologická sorpce dusičnany, fosforečnany výměnná sorpce málo

105 PŮDNÍ ORGANISMY = živá složka půdy živočišná rostlinná Živé orgány vyšších rostlin: různorodý materiál doplňování humusotvorného materiálu Edafon: soubor organismů přítomných v půdě celými těly migrace, rychlejší množení (mikroorganismy) dynamičtější skupina

106 Třídění edafonu podle R/Ž říše Fytoedafon (flóra): řasy, bakterie, houby, mikromycety, aktinomycety Zooedafon (fauna) savci, červi, prvoci, měkkýši

107 Třídění edafonu podle velikosti Makroedafon: krtci, hraboši, křečci Mesoedafon 80-0,2 mm červi, měkkýši, členovci Mikroedafon < 0,2 mm bakterie, prvoci, sinice, řasy, aktinomycety,

108 Bakterie Clostridium Agrobacter wnoz.ar.wroc.pl/sknbio/gal/bak/page_01.htm.

109 Bakterie Pseudomonas s/paeruginosa.jpg Rhizobium ttp://www.interet-general.info/img/rhizobium-nodule-1.jpg Nitrosomonas wnoz.ar.wroc.pl/sknbio/gal/bak/page_01.htm.

110 Houby

111 Aktinomycety Actinomyces s/s_coelicolor/gfx/h4tkm1m.gif Streptomyces Nocardia gy/nocard-cdc1.jpg

112 Řasy Diatomae- rozsivky Sinice img.aktualne.centrum.cz/70/47/ sinice.jpg

113 Mesoedafon Háďátka Action=Quicklink&Search=Konidiospore&S earchin=keywords Chvostoskoci Roztoči Žížaly data/13/pic1.jpg

114 Mesoedafon dumka.info/pet04/0602pet.htm.

115 Makroedafon

116 Zastoupení organismů v orné půdě (Russel, 1973) Skupina Čerstvá hmota (t/ha) Bakterie 6,3 Houby 3,1 Prvoci 0,3 Mesoedafon (mimo háďátka) 1,8 Makroedafon (+ háďátka) 1,0 Celkem 12,5

117 Autotrofní schopní fotosyntézy Třídění edafonu - podle výživy Heterotrofní zdrojem energie je rozklad organické hmoty saprofyti rozklad odumřelé hmoty paraziti výživa na úkor hostitele symbionti vzájemný prospěch s hostitelem (Rhizobium)

118 Funkce edafonu Rozkladná makroedafon transport organické hmoty, rozmělnění mesoedafon zvětšení povrchu mikroedafon vlastní rozklad Syntetická autotrofní organismy heterotrofní organismy

119 Význam edafonu

120 Význam edafonu přeměna látek (včetně cizorodých) rozklad a syntéza oxidace a redukce přeměna energie chemismus půdy tvorba reaktivních látek ovlivňování reakcí (enzymy) půdní reakce sorpce (biologická) redox fyzikální vlastnosti půdy struktura transport a koloběh látek

121 složení půdy Faktory ovlivňující složení a činnost edafonu minerální složení, zrnitost organická hmota vlhkost provzdušnění teplota půdní reakce redox potenciál sorpce v půdě rostliny kontaminace půdy

122 Rychlost rozkladu dny - kořenové vlášení roky - silné kořeny desetiletí - dřevo Omezení rozkladu: nízké teploty zatopení vodou nízké ph Povrchový rozklad v průměru 5x pomalejší než podpovrchový.

123 FYTO 1 4. Půdní systematika a geografie 4.1 Půdní typy 4.2 Geografie půd v ČR 4.3 Půdní průzkum a mapování půd Vít Penížek Katedra pedologie a ochrany půd ČZU Praha, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (č. dv. 1)

124 VZNIK A VÝVOJ PŮDY klimatický faktor biologický faktor člověk voda mateční hornina zvětrávání půdotvorný substrát půdotvorný proces zvětrávání půda Podmínky půdotvorného procesu: - čas - reliéf

125 Popis půdního profilu 200 cm 80 cm ČELO cm

126 Popis půdního profilu Obecné údaje Umístění sondy (souřadnice pomocí GPS) Nadmořská výška Reliéf Využití půdy, půdní pokryv Půdotvorný substrát Podzemní voda O H A E B C R Popis půdních horizontů Barva Struktura Zrnitost Skeletovitost Vlhkost, konzistence Konkrece, ostatní novotvary Obsah uhličitanů, rozpustných solí Pórovitost, trhliny Prokořenění, biologické oživení Charakter přechodů

127 Popis půdních horizontů O A C R horizont pevná hornina, ze které vzniká půda, respektive půdotvorný substrát např.: - žula - čedič - vápenec R

128 Popis půdních horizontů O A C R C - horizont půdotvorný substrát vzniká rozpadem matečné horniny velmi málo ovlivněn půdotvorným procesem postrádá vlastnosti horizontů H, O, A, E nebo B z půdotvorného substrátu vznikají ostatní horizonty, resp. půda C

129 Popis půdních horizontů O A C R A horizont povrchové minerální horizonty akumulace humifikovaných látek (do % hm.), obsah nerozložených org. l. < 5 % vlastnosti vyplývající z kultivace a obhospodařování půd morfologie rozdílná od níže ležících horizontů B a C A

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy PŮDNÍ STRUKTURA Základy pedologie a ochrana půdy 4. přednáška prostorové uspořádání půdních částic Stav uspořádání: elementární slitý půdní škraloup agregátový Tvorba struktury: desagregace agregace cementace

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy MINERÁLNÍ SLOŽKA PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy Půdní minerály: primární sekundární 2. přednáška Zvětrávání hornin a minerálů Fyzikální zvětrávání mechanické změny: vliv teploty objemové změny větrná

Více

PŮDA? Půda je výsledek vzájemného působení půdotvorných faktorů a procesů.

PŮDA? Půda je výsledek vzájemného působení půdotvorných faktorů a procesů. KLASIFIKACE PŮD PŮDA? Půda je výsledek vzájemného působení půdotvorných faktorů a procesů. Vznik a vývoj půdy klimatický faktor biologický faktor člověk voda mateční hornina zvětrávání půdotvorný substrát

Více

PŮDA? Půda je výsledek vzájemného působení půdotvorných faktorů a procesů.

PŮDA? Půda je výsledek vzájemného působení půdotvorných faktorů a procesů. KLASIFIKACE PŮD PŮDA? Půda je výsledek vzájemného působení půdotvorných faktorů a procesů. Vznik a vývoj půdy klimatický faktor biologický faktor člověk voda mateční hornina zvětrávání půdotvorný substrát

Více

PC: Taxonomie lesních půd

PC: Taxonomie lesních půd PC: Taxonomie lesních půd Leptosoly 01 Litozem Půdotvorný substrát (hornina) Zastoupení v edafických kategoriích Hlavní a dílčí půdotvorné procesy Silikátové horniny, karbonátové horniny Půdy s hloubkou

Více

Pedogeochemie KOLOIDNÍ SYSTÉM PŮDY. 3. přednáška. Druhy koloidů podle způsobu disociace. Druhy koloidů podle vztahu k vodě

Pedogeochemie KOLOIDNÍ SYSTÉM PŮDY. 3. přednáška. Druhy koloidů podle způsobu disociace. Druhy koloidů podle vztahu k vodě Pedogeochemie 3. přednáška KOLOIDNÍ SYSTÉM PŮDY Koloid = částice o velikosti 1nm až 1 (2) μm Minerální koloidy v půdě: jílové minerály primární silikáty nerozpustné alumoferrifosfáty polymerní kyselina

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy Základy pedologie a ochrana půdy 7. přednáška PŮDNÍ SORPCE = zvýšení koncentrace látky na fázovém rozhraní ve srovnání s okolním prostředím poutání látek v půdě důsledek nevyvážených sil na povrchu sorbentu

Více

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim Globální půdy 27. 11. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz půda =????? pedologie =.. předmětem pedologie je půda, resp. pedosféra =. půda vzniká působením půdotvorných.,

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy Základy pedologie a ochrana půdy 8. přednáška VZNIK VÝVOJ PŮDY mateční hornina klimatický faktor zvětrávání biologický faktor půdotvorný substrát člověk půdotvorný proces zvětrávání voda půda Podmínky

Více

Pedologické charakteristiky a fyzikální vlastnosti půd na plochách BMP

Pedologické charakteristiky a fyzikální vlastnosti půd na plochách BMP Pedologické charakteristiky a fyzikální vlastnosti půd na plochách BMP Kubík Ladislav Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Page 1 Pozorovací plocha BMP 40 m 1000 m 2 25 m Obecné charakteristiky

Více

Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy

Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni

Více

Pedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání

Pedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání PEDOSFÉRA Pedosféra půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání jejím studiem jako součástí fyzickogeografické a krajinné sféry

Více

Sorpční charakteristiky půdy stanovení KVK podle Bowera, stanovení hydrolytické acidity, výpočet S,V

Sorpční charakteristiky půdy stanovení KVK podle Bowera, stanovení hydrolytické acidity, výpočet S,V Sorpční charakteristiky půdy stanovení KVK podle Bowera, stanovení hydrolytické acidity, výpočet S,V Sorpční vlastnosti půdy sorpce půdy schopnost půdy zadržovat ve svém sorpčním komplexu prvky a živiny,

Více

Pedologie. Půda je přírodní bohatství. Zákony na ochranu půdního fondu

Pedologie. Půda je přírodní bohatství. Zákony na ochranu půdního fondu Pedologie Půda je přírodní bohatství. Zákony na ochranu půdního fondu Půda nově vzniklý přírodní útvar na styku geologických útvarů s atmosférou a povrchovou vodou zvětralá povrchová část zemské kůry,

Více

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě. Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy Základy pedologie a ochrana půdy 6. přednáška VZDUCH V PŮDĚ = plynná fáze půdy Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně

Více

OBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální

Více

Agroekologie. Ing. Ondřej Jakšík. Katedra pedologie a ochrany půd. FAPPZ, A027A (suterén)

Agroekologie. Ing. Ondřej Jakšík. Katedra pedologie a ochrany půd.   FAPPZ, A027A (suterén) Agroekologie oceňování zemědělské půdy Katedra pedologie a ochrany půd Ing. Ondřej Jakšík email: jaksik@af.czu.cz FAPPZ, A027A (suterén) Obsah cvičení Podmínky zápočtu Definice půdy a její vývoj Klasifikace

Více

Pedogeochemie VODA V PŮDĚ. Bilance vody v půdě. Bilancevodyv půdě. Půdní vlhkost. Retenční schopnost půdy. 4. přednáška.

Pedogeochemie VODA V PŮDĚ. Bilance vody v půdě. Bilancevodyv půdě. Půdní vlhkost. Retenční schopnost půdy. 4. přednáška. Pedogeochemie 4. přednáška VODA V PŮDĚ Půdní voda = veškerá voda vyskytující se trvale nebo dočasně v půdním profilu (kapalná, pevná, plynná fáze) vztah k půdotvorným procesům a k vegetaci hybná síla všech

Více

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů

Více

Charakteristiky hlavních půdních jednotek

Charakteristiky hlavních půdních jednotek Tab. č.: 16 Charakteristiky hlavních půdních jednotek 01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým

Více

Stanovení kvality humusu spektrofotometricky

Stanovení kvality humusu spektrofotometricky Stanovení kvality humusu spektrofotometricky Definice humusu Synonymum k půdní organické hmotě Odumřelá organická hmota v různém stupni rozkladu a syntézy, jejíž část je vázána na minerální podíl Rozdělení

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy OCHRANA A DEGRADACE PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy 10. přednáška Ochrana půdy: zachování půdy jako výrobního prostředku a součásti životního prostředí zachování nebo obnova funkcí půdy zabránění

Více

PŮDA DŘÍVE A NYNÍ. Prax Alois, Hybler Vítězslav, Pokorný Eduard, Vopravil Jan, Zbyněk Kulhavý

PŮDA DŘÍVE A NYNÍ. Prax Alois, Hybler Vítězslav, Pokorný Eduard, Vopravil Jan, Zbyněk Kulhavý PŮDA DŘÍVE A NYNÍ Prax Alois, Hybler Vítězslav, Pokorný Eduard, Vopravil Jan, Zbyněk Kulhavý Motto: Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat,

Více

PEDOGEOGRAFIE. zkoumá půdní kryt jako součást FG sféry popis půdních typů (část pedologie)

PEDOGEOGRAFIE. zkoumá půdní kryt jako součást FG sféry popis půdních typů (část pedologie) PEDOGEOGRAFIE zkoumá půdní kryt jako součást FG sféry popis půdních typů (část pedologie) pedologie (půdoznalství) zabývá se vznikem, složením, vlastnostmi, klasifikací a rozmístěním půd Terminologie Pedosféra

Více

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Půdní úrodnost, výživa a hnojení Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se

Více

Půda. biosféra. atmosféra PEDOSFÉRA. hydrosféra. litosféra

Půda. biosféra. atmosféra PEDOSFÉRA. hydrosféra. litosféra Půda povrchová vrstva souše vyvíjející se z povrchových zvětralin zemské kůry a z organických látek vlivem působení půdotvorných faktorů a podmínek. součást systému dynamický stále se vyvíjející živý systém

Více

Zemědělská část exkurze

Zemědělská část exkurze Zemědělská část exkurze Lokalita: nad Orlicí, pokusná stanice Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Garanti: Kunzová, E., Menšík, L. Umístění: Na pokusné stanici nad Orlicí se nacházejí

Více

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Vitalita půdy a škody způsobené suchem Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Výzkumy v oblasti sucha na VÚMOP, v.v.i. Cílený výzkum sucha na VÚMOP, v.v.i. cca od roku

Více

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie Metody ve fyzické geografii I. Václav ČERNÍK 2. UBZM 3. 12. 2012 ZS 2012/2013 Mapa půd katastrálního

Více

4.cvičení Metody stanovení zrnitosti

4.cvičení Metody stanovení zrnitosti 4.cvičení Metody stanovení zrnitosti Ing. Petra Hubová hubova@af.czu.cz č.dv. 234 ÚVOD Zrnitost (textura) půdy Význam vliv na zvětrávání a půdotvorný proces jemnozrnné substráty snáze zvětrávají vliv na

Více

Pedogeochemie. Zdroje prvků v půdě UHLÍK V PŮDĚ. Globální bilance C. 10. přednáška. Procesy ovlivňující obsahy prvků v půdě

Pedogeochemie. Zdroje prvků v půdě UHLÍK V PŮDĚ. Globální bilance C. 10. přednáška. Procesy ovlivňující obsahy prvků v půdě Pedogeochemie 10. přednáška CYKLUS CHEMICKÝCH PRVKŮ V PŮDĚ Zdroje prvků v půdě přirozené primární nerosty, horniny, ložiska přirozené druhotné produkty přírodních pochodů prachové bouře, sopečná činnost

Více

Základy agroekologie oceňování zemědělské půdy

Základy agroekologie oceňování zemědělské půdy Základy agroekologie oceňování zemědělské půdy Katedra pedologie a ochrany půd Ing. Ondřej Jakšík email: jaksik@af.czu.cz FAPPZ, A227 Obsah cvičení Podmínky zápočtu Definice půdy a její vývoj Klasifikace

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy PŮDNÍ ORGANICKÁ HMOTA Základy pedologie a ochrana půdy 3. přednáška = soubor všech neživých organických látek nacházejících se na povrchu půdy či v ní složitý výzkum - neustálé reakce mezi organickými

Více

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.

Více

SEZNAM PŘÍLOH. Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy. Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková)

SEZNAM PŘÍLOH. Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy. Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková) PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1 Příl. 2 Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková) HPJ 01 Černozemě (typické i karbonátové)

Více

Pedogeochemie. Hlavní skupiny půdních minerálů. Hlavní skupiny půdních minerálů. Hlavní skupiny půdních minerálů. Jílové minerály v půdě. 2.

Pedogeochemie. Hlavní skupiny půdních minerálů. Hlavní skupiny půdních minerálů. Hlavní skupiny půdních minerálů. Jílové minerály v půdě. 2. Pedogeochemie 2. přednáška Hlavní skupiny půdních minerálů Oxidy Si: křemen SiO 2, opál Al hydroxidy a oxyhydroxidy: gibbsit, bayerit, nordstrandit Al(OH) 3 boehmit, diaspor AlOOH Fe hydroxidy a oxyhydroxidy:

Více

CZ.1.07/1.1.00/14.0143

CZ.1.07/1.1.00/14.0143 PŮDNÍ TYPY CZ.1.07/1.1.00/14.0143 TATO PREZENTACE SLOUŽÍPOUZE K PROMÍTNUTÍV HODINĚJAKO PODPORA VÝKLADU, NENÍ MOŽNÉ JI ZVEŘEJŇOVAT, ŠÍŘIT NEBO UPRAVOVAT. Mgr. Monika Hodinková KLASIFIKACE PŮDP půdní druhy

Více

Složení půdy. Půda je různorodý, polydisperzní systém látek skupenství tuhého, kapalného a plynného. Mluvíme o tzv. fázích.

Složení půdy. Půda je různorodý, polydisperzní systém látek skupenství tuhého, kapalného a plynného. Mluvíme o tzv. fázích. Složení půdy Půda je různorodý, polydisperzní systém látek skupenství tuhého, kapalného a plynného. Mluvíme o tzv. fázích. Tuhá fáze půdy Anorganický podíl je tvořena podílem anorganickým a organickým.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 2. stupeň ZŠ základní

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy Základy pedologie a ochrana půdy 9. přednáška 6. LUVISOLY Půdy s diagnostickým horizontem (argi)luvickým a méně či více výrazným (albickým) horizontem eluviace jílu. Proces illimerizace. Půdní typy: Šedozem

Více

SSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace

SSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.09

Více

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody Jan Vopravil Motto: Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat, se nedá roznést na kopytech ani promíchat.

Více

Název projektu OPVK: Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/ Klíčová aktivita: V/2

Název projektu OPVK: Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/ Klíčová aktivita: V/2 Název projektu OPVK: Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/34.0766 Klíčová aktivita: V/2 Číslo dokumentu: VY_52_INOVACE_ZE.S4.06 Typ výukového materiálu: Pracovní list pro žáka Název

Více

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN MECHANIKA HORNIN A ZEMIN podklady k přednáškám doc. Ing. Kořínek Robert, CSc. Místnost: C 314 Telefon: 597 321 942 E-mail: robert.korinek@vsb.cz Internetové stránky: fast10.vsb.cz/korinek Katedra geotechniky

Více

APLIKOVANÉ METODICKÉ POSTUPY. Šárka Poláková, Ladislav Kubík

APLIKOVANÉ METODICKÉ POSTUPY. Šárka Poláková, Ladislav Kubík APLIKOVANÉ METODICKÉ POSTUPY Šárka Poláková, Ladislav Kubík 1992 190 základní subsystém 1995 1997 27 subsystém kontaminovaných ploch Hlavní zásady výběru monitorovacích ploch v základním subsystému dodržení

Více

Pedologie pro zahradníky

Pedologie pro zahradníky Pedologie pro zahradníky I. cvičení Metody stanovení zrnitosti Ing. Julie Jeřábková jerabkovaj@af.czu.cz č.dv. 234/36 Podmínky zápočtu max 2 absence za semestr (v případě více absencí, nutno nahradit cvičení

Více

PEDOGEOCHEMIE Doc. Dr. Ing. Luboš Borůvka

PEDOGEOCHEMIE Doc. Dr. Ing. Luboš Borůvka ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ PEDOGEOCHEMIE Doc. Dr. Ing. Luboš Borůvka 2005 Česká zemědělská univerzita v Praze 2005 ISBN 80-213-1309-9 PŘEDMLUVA

Více

Pedologie v tropech API02E. Přednášející: prof. Ing. Josef Kozák dr. h. c. DrSc. Cvičící: Ing. Aleš Klement, Ph.D.

Pedologie v tropech API02E. Přednášející: prof. Ing. Josef Kozák dr. h. c. DrSc. Cvičící: Ing. Aleš Klement, Ph.D. Pedologie v tropech API02E Přednášející: prof. Ing. Josef Kozák dr. h. c. DrSc. Cvičící: Ing. Aleš Klement, Ph.D. Podmínky zápočtu Docházka 100 % nutno nahradit příslušné cvičení (po domluvě) Protokoly

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy Základy pedologie a ochrana půdy 5. přednáška VODA V PŮDĚ Půdní voda = veškerá voda vyskytující se trvale nebo dočasně v půdním profilu (kapalná, pevná, plynná fáze) vztah k půdotvorným procesům a k vegetaci

Více

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil, Tomáš Khel

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil, Tomáš Khel Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody Jan Vopravil, Tomáš Khel Motto: Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat, se nedá roznést na kopytech

Více

Pedologie - cvičení V Půdní taxonomie. LS 2014 Brno připravili: Jan Pecháček, Dušan Vavříček

Pedologie - cvičení V Půdní taxonomie. LS 2014 Brno připravili: Jan Pecháček, Dušan Vavříček Pedologie - cvičení V Půdní taxonomie LS 2014 Brno připravili: Jan Pecháček, Dušan Vavříček Referenční tř.: Leptosoly Půdní typ : Litozem hl. znaky: velice mělké půdy s hloubkou do 10 cm, pak již nastupuje

Více

Kvalita půdy v EZ (luskovinoobilní směsi)

Kvalita půdy v EZ (luskovinoobilní směsi) Kvalita půdy v EZ (luskovinoobilní směsi) Bořivoj ŠARAPATKA Univerzita Palackého Olomouc Ekologické zemědělství můžeme chápat jako vyvážený agroekosystém trvalého charakteru, jehož cílem je mimo jiné snaha

Více

Fyzikální vlastnosti půdy

Fyzikální vlastnosti půdy Fyzikální vlastnosti půdy Fyzikální vlastnosti půd lze makroskopicky sledovat přímo v terénu nebo získat fyzikálním stanovením v laboratoři. Výsledky souhrnně charakterizujeme jako tzv. půdní znaky a vlastnosti.

Více

Půdní a zemědělské sucho

Půdní a zemědělské sucho Zlepšování základních půdních vlastností a eliminace dopadů sucha na výši produkce plodin pomocí aplikace půdních aktivátorů Půdní a zemědělské sucho Konference s mezinárodní účastí Kutná hora, 28. 29.

Více

Stav zemědělské půdy ČR a její potenciál pro vznik mokřadů. Jan Vopravil, Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

Stav zemědělské půdy ČR a její potenciál pro vznik mokřadů. Jan Vopravil, Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Stav zemědělské půdy ČR a její potenciál pro vznik mokřadů Jan Vopravil, Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Funkce půdy - Produkční v zemědělství a lesnictví - Mimoprodukční (ekologické)

Více

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Hospodaření zemědělce v krajině a voda J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně lestina@vurv.cz tel. 737 233 955 www.vurv.cz ZEMĚDĚLSTVÍ A VODA Zemědělská výroba má biologický

Více

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Koloidní

Více

Nabídka mapových a datových produktů Limity využití

Nabídka mapových a datových produktů Limity využití , e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Limity využití OBSAH: Úvod... 3 Potenciální zranitelnost spodních vrstev půdy utužením... 4 Potenciální zranitelnost půd acidifikací...

Více

Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Ochrana půdy Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky Vlastnosti půdy Změna kvality půdy Ochrana před chemickou degradací -

Více

Pedologie. Půda Význam a funkce půdy Úrodnost půdy Vznik půd pedogeneze Půdotvorní faktory a podmínky.

Pedologie. Půda Význam a funkce půdy Úrodnost půdy Vznik půd pedogeneze Půdotvorní faktory a podmínky. Pedologie Půda Význam a funkce půdy Úrodnost půdy Vznik půd pedogeneze Půdotvorní faktory a podmínky http://enviregion.pf.ujep.cz Pedologie Pedologie (řecky pedon = půda, logos = slovo, nauka, věda). Latinsky

Více

Vliv kompostu na kvalitu půdy

Vliv kompostu na kvalitu půdy Okruh IV Vliv kompostu na kvalitu půdy Ing. Lucie Valentová, Ph.D. Ing. Květuše Hejátková ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Proč se zabývat BIODEGRADABILNÍM MATERIÁLEM Ochrana životního

Více

PŮDA 1: NEŽIVÉ SLOŽKY PŮDY. Miloslav Šimek. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Biologická fakulta

PŮDA 1: NEŽIVÉ SLOŽKY PŮDY. Miloslav Šimek. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Biologická fakulta PŮDA 1: NEŽIVÉ SLOŽKY PŮDY Miloslav Šimek Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Biologická fakulta 2003 2 OBSAH 1. Základní pojmy a definice. 3 2. Půdotvorný materiál.. 9 3. Půdotvorný proces 13

Více

půdy na vodostálost Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Degradace půdy Půdní struktura

půdy na vodostálost Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Degradace půdy Půdní struktura Vliv různr zného zpracování půdy na vodostálost půdních agregátů Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko, Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko e-mail: bartlova@vupt.cz

Více

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí

Více

Nabídka mapových a datových produktů Data KPP

Nabídka mapových a datových produktů Data KPP , e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Data KPP OBSAH: Úvod... 3 Generalizované kartogramy zrnitosti, skeletovitosti a zamokření (1:50 000)- ornice... 4 Generalizované

Více

Význam luskovin pro ochranu půdy. Ing. Marek Batysta, Ph.D.

Význam luskovin pro ochranu půdy. Ing. Marek Batysta, Ph.D. Význam luskovin pro ochranu půdy Ing. Marek Batysta, Ph.D. www.vumop.cz PŮDA neobnovitelný přírodní zdroj plní mnoho funkcí nezbytných pro lidskou činnost a pro přežití ekosystémů degradacepůdmůže býtvelmirychlá,přitom

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 453 Autor: Silvie Lidmilová Datum: 19.3.2012 Ročník: 6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Přírodní obraz

Více

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Dekompozice, cykly látek, toky energií Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P

Více

1. DIAGNOSTICKÉ HORIZONTY

1. DIAGNOSTICKÉ HORIZONTY "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Taxonomický klasifikační systém půd ČR v lesnické praxi 1. DIAGNOSTICKÉ HORIZONTY Ústav pro hospodářskou úpravu lesů,

Více

Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška

Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška Petr Škarpa Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin 9. 3. 2015 Struktura habilitační přednášky: I. Odborná část Úvod, půdní

Více

Vliv vybraných PPL na chemismus půdy

Vliv vybraných PPL na chemismus půdy 6. -7. 3. 2015, Brno Autoři: Ing. Magdalena Hábová, doc. RNDr. Lubica Pospišilová, CSc. Pracoviště: Mendelova univerzita, AF, Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Vliv vybraných

Více

Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1

Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 Horniny Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 2.www.unium.cz/materialy/cvut/fsv/pr ednasky- svoboda-m6153-p1.html

Více

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN MECHANIKA HORNIN A ZEMIN podklady k přednáškám doc. Ing. Kořínek Robert, CSc. Místnost: C 314 Telefon: 597 321 942 E-mail: robert.korinek@vsb.cz Internetové stránky: fast10.vsb.cz/korinek Klasifikace zemin

Více

3.2. PLO 21 Jizerské hory

3.2. PLO 21 Jizerské hory 3.2. PLO 21 Jizerské hory Bylo provedeno grafické porovnání vývoje změn sledovaných veličin od roku 2002 do roku 2010 v horizontu nadložního organického humusu (21 porostů), v horizontu organominerálním

Více

Modul 02 Přírodovědné předměty

Modul 02 Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,

Více

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,

Více

Pedogeochemie VÁPNÍK V PŮDĚ. Vápník v půdě HOŘČÍK V PŮDĚ. 12. přednáška. Koloběh a přeměny vápníku v půdě

Pedogeochemie VÁPNÍK V PŮDĚ. Vápník v půdě HOŘČÍK V PŮDĚ. 12. přednáška. Koloběh a přeměny vápníku v půdě Pedogeochemie 12. přednáška VÁPNÍK V PŮDĚ v půdách v průměru 0,057 (0,0001 32) % vápnité sedimenty > bazické vyvřeliny > kyselé vyvřeliny plagioklasy, pyroxeny kalcit, dolomit, anhydrit, sádrovec fosfáty

Více

Pozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová

Pozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová www.ukzuz.cz Pozvánka na pole Pokusy na výživářské bázi Lípa Michaela Smatanová POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST Přínosy výživářských pokusů: informace o dlouhodobém vlivu organických a minerálních

Více

TAXONOMICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM PŮD ČESKÉ REPUBLIKY. Němeček J. a kolektiv

TAXONOMICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM PŮD ČESKÉ REPUBLIKY. Němeček J. a kolektiv TAXONOMICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM PŮD ČESKÉ REPUBLIKY Němeček J. a kolektiv Praha 2008 1 Autorský kolektiv: Prof. RNDr. Jan Němeček, DrSc. Ing. Marcela Rohošková, Ph.D. Dr. Ing. Jaromír Macků Ing. Jiří Vokoun

Více

Půdní poměry vybraných lokalit CHKO Křivoklátsko

Půdní poměry vybraných lokalit CHKO Křivoklátsko Bohemia centralis, Praha, 31: 95 104, 2011 Půdní poměry vybraných lokalit CHKO Křivoklátsko Soil conditions at selected sites in the Křivoklátsko Protected Landscape Area Anna Žigová Geologický ústav AV

Více

PODZEMNÍ VODA. J. Pruška MH 9. přednáška 1

PODZEMNÍ VODA. J. Pruška MH 9. přednáška 1 PODZEMNÍ VODA Komplikuje a zhoršuje geologické podmínky výstavby Ovlivňuje fyzikálně- mechanické vlastnosti Je faktorem současných geodynamických procesů Komplikuje zakládání staveb Podzemní stavby mění

Více

Provzdušňování (aerifikace) sportovních trávníků. Josef Vodehnal

Provzdušňování (aerifikace) sportovních trávníků. Josef Vodehnal Provzdušňování (aerifikace) sportovních trávníků Josef Vodehnal Definice:. aerifikace (provzdušnění) je technologie, která umožňuje plynovou výměnu v kořenové zóně zhutnění je stav kdy okolní síly způsobí

Více

HCO 3. CaCO 3. Geologický obrat na Zemském povrchu. Kyseliny [z vulkanických plynů, emisí (CO 2, SO 2, NO x ) reakcí s H 2 O] kyslík, rostliny

HCO 3. CaCO 3. Geologický obrat na Zemském povrchu. Kyseliny [z vulkanických plynů, emisí (CO 2, SO 2, NO x ) reakcí s H 2 O] kyslík, rostliny Litosféra Geologický obrat na Zemském povrchu Kyseliny [z vulkanických plynů, emisí (CO 2, SO 2, NO x ) reakcí s H 2 O] kyslík, rostliny HCO 3 - Silikátové minerály (křemičitany) CaCO 3 - Vyvřeliny + kyseliny

Více

Vybrané charakteristiky půd v havarijní zóně JE Temelín

Vybrané charakteristiky půd v havarijní zóně JE Temelín Vybrané charakteristiky půd v havarijní zóně JE Temelín Soubor map se specializovaným obsahem Ing. Vladimír Zdražil Ing. Marek Nechvátal RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. Česká zemědělská univerzita, Fakulta

Více

Příloha I: Základní typy stavby s-matrix. A. agregáty bez povlaků plazmy

Příloha I: Základní typy stavby s-matrix. A. agregáty bez povlaků plazmy Příloha I: Základní typy stavby s-matrix Pro potřeby této práce byla vytvořena vlastní klasifikace základních typů stavby s-matrix. Bylo tak učiněno zejména z důvodu porovnání a jednotné definice mikromorfologické

Více

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Hlavní činnost Základním účelem veřejné výzkumné instituce VÚMOP, v.v.i. je rozvoj vědního poznání v oborech komplexních meliorací, pedologie a

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

lesy louky mokřady nejdůležitější faktory - vlhkost, teplota, struktura a ph

lesy louky mokřady nejdůležitější faktory - vlhkost, teplota, struktura a ph lesy nejdůležitější faktory - vlhkost, teplota, struktura a ph biologická aktivita koncentrována v opadovém a humusovém horizontu pomalý rozklad organické hmoty (fenolické látky, vysoký C/N, nízké ph)

Více

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Voda a půda v krajině

Voda a půda v krajině Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Research Institute for soil and Water conservation Voda a půda v krajině Jiří Hladík Významné retenční schopnosti (zdravá ornice ) Vhodné užívání přispívá

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 12. Půda a její vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský

Více

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy Organickáhnojiva a jejich vliv na bilanci organických látek v půdě Petr Škarpa Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Organická hnojiva

Více

LETNÍ SEMESTR AKADEMICKÉHO ROKU 2012/2013 PŘEDMĚT ZAKONČENÝ ZÁPOČTEM A ZKOUŠKOU, 5 KREDITŮ, 2/2/3

LETNÍ SEMESTR AKADEMICKÉHO ROKU 2012/2013 PŘEDMĚT ZAKONČENÝ ZÁPOČTEM A ZKOUŠKOU, 5 KREDITŮ, 2/2/3 PŘEDMĚT: PEDOLOGIE PEDOLOGIE (PEDO - LS 2012/2013 - LDF) HARMONOGRAM VÝUKY I. ROČNÍKU OBORU B-KRAJ-KRAJ KRAJINÁŘSTVÍ LETNÍ SEMESTR AKADEMICKÉHO ROKU 2012/2013 PŘEDMĚT ZAKONČENÝ ZÁPOČTEM A ZKOUŠKOU, 5 KREDITŮ,

Více

Význam geologie v lesnické typologii

Význam geologie v lesnické typologii Význam geologie v lesnické typologii Připravil: Ing. Jan Pecháček, Ph.D Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 strana 2 1. LVS

Více

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Obsah přednášky 1. Tradiční pohled na zdravou krajinu 2. mechanismy pohybu látek postupně od úrovně celé rostliny přes porosty, ekosystémy až

Více

Využití kompostu při protierozní ochraně půdy a zlepšení retenční schopnosti

Využití kompostu při protierozní ochraně půdy a zlepšení retenční schopnosti Využití kompostu při protierozní ochraně půdy a zlepšení retenční schopnosti Barbora Badalíková, Jaroslava Bartlová Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko V roce 2008 byl založen poloprovozní pokus na

Více

Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích. Pavel Šamonil

Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích. Pavel Šamonil Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích 1 Pavel Šamonil Autorství fotografií a obrázků: Fotografie v hnědém rámu: Šamonil Ostatní fotografie a obrázky: dle příslušné citace 2 Co je půda? Apollo

Více