MASARYKOVA UNIVERZITA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDADAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Symptomatické poruchy řeči u dětí s dětskou mozkovou obrnou Bakalářská práce Brno 2007 Vedoucí práce: PhDr. Ilona Bytešníková, Ph.D. Autor práce: Monika Dokoupilová

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně, pod odborným vedením PhDr. Ilony Bytešníkové, Ph.D. a použila jsem jen prameny uvedené v seznamu použitých zdrojů. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně, dne Monika Dokoupilová 2

3 Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Iloně Bytešníkové, Ph. D. za odborné vedení, cenné rady a podněty, které mi poskytla jako vedoucí bakalářské práce. Děkuji speciální pedagožce, paní Mgr. Evě Čadové a také všem rodičům, kteří mi umožnili práci s jejich dětmi. 3

4 Obsah: Úvod Charakteristika DMO Definice DMO Etiologie, formy a projevy DMO Diagnostika dítěte s DMO Péče o jedince s DMO Charakteristika symptomatických poruch u dětí s DMO Vývoj řeči u dětí s DMO Diagnostika poruch řeči u dětí s DMO Narušená komunikační schopnost u dětí s DMO Logopedická intervence u jedinců s DMO Vývojová dysartrie Etiologie dysartrie Klasifikace dysartrie Diagnostika dysartrie Logopedická intervence u dětí s dysartrií Symptomatické poruchy řeči u dětí s dětskou mozkovou obrnou Vymezení cílů práce, použité metody, techniky Charakteristika zařízení v němž probíhalo výzkumné šetření Charakteristika výzkumného vzorku Vlastní výzkumné šetření Závěry šetření...51 Závěr Shrnutí, Resumé...54 Seznam použitých zdrojů.55 Seznam obrázků Seznam příloh 58 Přílohy 4

5 Úvod U dětí s dětskou mozkovou obrnou (DMO) je i většinou symptomaticky narušena komunikační schopnost. Narušení mohou být jak lehkého stupně, tak mohou těžce zasahovat osobnost jedince, až mu téměř znemožňovat dorozumění s jeho okolím. Proto je logopedická intervence u těchto dětí velmi obtížná a vychází ze specifik každého jednotlivce. DMO je nejen znevýhodnění tělesné, ale často se v klinickém obraze postižení objevují i narušení dalších oblastí osobnosti daného jedince. Symptomatické poruchy řeči u DMO jsou nejrůznějšího charakteru, v podstatě se mohou vyskytovat všechny vady řeči. Logopedická intervence je dlouhodobě vázána i na lékařskou péči, je vždy záležitostí týmovou. Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala charakteristiku problematiky symptomatických poruch řeči u dětí s DMO. Cílem bakalářské práce byla snaha o široké zachycení problematiky dětské mozkové obrny v souvislosti s komunikační schopností u vybraných dětí. Parciálními cíly bylo zpracování situace integrace dětí do škol, používání pomůcek k rozvoji řeči, působení a význam asistenta a nastínění situace spolupráce rodičů se školským zařízením i speciálně pedagogickým centrem. Práci jsem rozdělila do čtyř kapitol, z nichž první tři jsou teoretické a závěrečná část praktická. První kapitola popisuje problematiku DMO a její vliv na osobnost jedince. Jsou zde popsány i příčiny, formy, klasifikace a projevy DMO, dále diagnostika a péče o jedince s DMO. Druhá kapitola charakterizuje symptomatické poruchy řeči u DMO, vývoj řeči u těchto jedinců, diagnostiku i intervenci u dítěte se symptomatickou poruchou řeči a celkový přehled poruch řeči vyskytujících se u tohoto postižení. Třetí kapitola je věnována problematice vývojové dysartrie, její etiologii, klasifikaci, diagnostice a logopedické intervenci. V poslední, čtvrté kapitole, se zabývám zpracováním případových studií čtyř dětí, z nichž dvě navštěvují Mateřskou a Základní školu Pramínek v Brně Bystrci, jedno dítě Mateřskou a Základní školu na Kociánce v Brně a poslední dítě Mateřskou a Základní školu Elišky Přemyslovny v Brně ve Starém Lískovci. Dále zde vyvozuji závěry ze stanovených parciálních cílů práce. Práce má kvalitativní charakter, využila jsem metody jako přímé pozorování, rozhovory s pedagogy, speciální pedagožkou a rodiči, analýza dokumentů a rozbor výsledků činností dětí. 5

6 1 CHARAKTERISTIKA DĚTSKÉ MOZKOVÉ OBRNY 1.1 Definice DMO První zmínky o dětské mozkové obrně jsou již z období antiky, ovšem vědecké záznamy se datují až na rok Podle londýnského porodníka byla skupina poškození mozku v perinatálním období označována od r jako Littleova choroba, později se přešlo k anglosaskému názvu Cerebral Palsy. U nás v roce 1952 neurolog Ivan Lesný zavedl označení perinatální encefalopatie, v roce 1959 pak současný název dětská mozková obrna. Lesný (1989) charakterizuje dětskou mozkovou obrnu (DMO) jako raně vzniklé poškození mozku vzniklé před porodem nebo krátce po něm a projevující se převážně v poruchách vývoje hybnosti. Podle Šlapala (1996) je označení dětská mozková obrna nepřesné, protože ne všechny motorické projevy mají charakter obrny. Proto bývá někdy užíváno pro toto onemocnění označení encefalopatie (Jankovský 2006, s. 40). DMO je definovaná jako syndrom nepokračujícího postižení nezralého mozku (Tichý a kol. in Vítková 2006). Dle Krause (2005) dětská mozková obrna patří mezi nejčetnější neurovývojová onemocnění. Je neprogresivním, leč ve svých projevech nikoli neměnným postižením vyvíjejícího se mozku. Postihuje motorický systém, descendentní nervová vlákna z motorické kůry a často se spojuje s neurokongitivními, senzorickými a senzitivními lézemi. 1.2 Etiologie, formy a projevy DMO Příčiny DMO mají různý charakter, mohou se kombinovat a mnohdy se je nepodaří objasnit. Bývají to faktory prenatální, perinatální, postnatální (Opatřilová, 2003). Dle Pipekové (2006) jsou příčiny DMO prenatální - v prvních měsících jsou to infekce matky, v pokročilejších fázích těhotenství oběhové poruchy matky, které mají za následek nedostatečné okysličování mozku (fetální hypoxie). Klenková (2006) udává ještě i Rh inkompabilitu a škodlivý vliv záření. Další příčina je perinatální - porodní asfyxie, nedonošenost, přenošenost, těžké komplikované protrahované porody. Vítková (1998) uvádí i užití množství analgetik, anestetik a další. Poslední příčina je postnatální - všechny infekce zejména do šesti měsíců, vždy se jedná o postižení nezralého mozku. Kraus (2005) uvádí deficit hormonů štítné žlázy u nezralých novorozenců. Klenková (2006) považuje za další rizikové faktory vzniku DMO i rodinnou zátěž, jako centrální 6

7 poruchy v rodině, degenerativní onemocnění, graviditu ve vyšším věku, opakované potraty, mnohočetná těhotenství. Jiné dělení příčin DMO: a) prenatální inzulty - nitroděložní infekce, fyzikální a toxické noxy, metabolické poruchy matky, b) perinatální inzulty - poškození v průběhu porodu, v důsledku toho může vzniknout hypoxicko - ischemická encefalopatie, nitrolební krvácení, metabolická encefalopatie, bilirubinová encefalopatie, bakteriální meningoencefalitida, c) postnatální inzulty v kojeneckém období - závažné poranění hlavy a mozku, virová encefalitida, následky toxických a metabolických encefalopatií (Kotagal in Jankovský 2006). (Srov. Kraus 2005, Lesný 1985). Klasifikace forem a projevů DMO : Klasifikace je značně rozmanitá u jednotlivých autorů. KLASIFIKACE DMO PODLE CHARAKTERU TONUSOVÉ A HYBNÉ PORUCHY Spastické formy Nespastické formy diperatická hypotonická hemiparetická dyskinetická (extrapyramidová) kvadruparetická Obr.1: Klasifikace DMO podle charakteru tonusové a hybné poruchy (podle Lesného 1985 in Pipeková 2006, s.171) Přehlednou klasifikaci forem DMO udává Tichý a kol. in Vítková (2006), Pipeková, (2006). Nejpočetnější skupinou jsou formy spastické. K dalším formám patří dyskineticko - dystonické, hypotonické, cerebelární, smíšené formy. 7

8 Diparetická forma - nejpočetněji zastoupena, často u dětí předčasně narozených s nízkou porodní hmotností. Charakterizována spastickou paraparézou dolních končetin bez poruchy čití, s minimálním nebo žádným postižením horních končetin. Chůze u těchto jedinců je nůžkovitá ( kolena o sebe třou), po špičkách (digitigrádní), s pokrčenými koleny (lidoopí). Prognóza je vzhledem ke kognitivnímu vývoji dobrá. Hemiparetická forma - spastická obrna horní a dolní končetiny jedné poloviny těla, s převahou postižení horní končetiny, která bývá ohnuta v lokti, dolní končetina je napjata, postižený došlapuje na špičku. Bývá bez poruchy čití a bez poruchy fatických funkcí. Často bývají přidruženy epileptické záchvaty, které zhoršují dobrou prognózu těchto jedinců. Kvadruparetická forma - spastická obrna všech čtyř končetin, s převážným postižením dolních končetin (pokud vznikla zdvojením formy diparetické) nebo horních končetin (pokud vznikla zdvojením formy hemiparetické). Prognóza je zde nejméně příznivá. Dyskineticko - dystonická forma - projevem postižení bazálních ganglií. Můžeme se setkat s čistou dystonií nebo choreoatetoidními dyskinézami s dystonickou složkou (poruchou svalového napětí). Hypotonická forma - chabá obrna, výraznější na dolních končetinách. U malého procenta dětí přechází ve spasticitu. Vyznačuje se sníženým svalovým napětím. Příčinou bývají prokázané malformace CNS nebo vývojové anomálie mozečku. Smíšené formy - kombinace dyskinetických forem se spastickými, ale i tzv. kombinované vady, kdy hybné postižení provázejí např. poruchy zraku, sluchu, těžší mentální postižení, které k vlastnímu syndromu DMO nepatří. Dělení forem DMO dle Krause ( 2005): A. Hemiparetická forma DMO 1. kongenitální hemiparéza - je definovaná centrální hemiparézou při lézi, která vznikla před koncem neonatálního období (do 28. dne věku). Tvoří % případů hemiparetické formy DMO. Diagnóza je obvykle pozdní. Začátek chůze je normální, jen některé děti mají opožděný vývoj. Postižení dolní končetiny se zjistí až při začátku chůze. U mnohých se nevyvine pinzetový úchop. Hybnost tváře na rozdíl od získané hemiparézy nebývá změněna, je opožděný růst postižené poloviny těla. U těchto jedinců se může vyskytovat epilepsie (27-44%) i mentální retardace (18-50%). 2. získaná hemiparéza - příčiny jsou rozmanité (záněty, migréna, demyelizace, 8

9 traumata, cévní onemocnění atd.). Na rozdíl od kongenitální hemiplegie dochází u levostranného postižení k afázii. U 75% jedinců vzniká epilepsie a u 80% mentální retardace. B. Bilaterální spastické formy DMO - postiženy obě poloviny těla. 1. Diparetická forma DMO - postižení převážně na dolních končetinách, může však být i na horních končetinách. Při chůzi je tendence držení lokte ve flexi. Jemná hybnost bývá méně postižena než lokomoce, obvykle však změněna koordinace rychlých pohybů. Epilepsie se vyskytuje zřídka (16-27%). U většiny jsou intelektové schopnosti zachované. Výraznější postižení horních končetin se pojí s nižší úrovní intelektu, a tím i horšími schopnostmi motoriky. 2. Ataktická diparéza (spasticko - ataktická diparéza) - tvoří 5-7% případů. Převážně kongenitální původ, ale může být i získaná. Příčiny prenatální, perinatální asfyxie, nižší porodní hmotnost, postnatálně získaná je při hydrocefalu kojenců. Triparetická forma - perinatální etiologie s výraznou prematuritou. Motorické postižení je u 80% jedinců, mentální retardace u 2/3 a epilepsie u ½ jedinců. Kvadruparéza - nejtěžší forma, oboustranná spasticita převážně horních končetin s postižením bulbárního svalstva. Projevuje se těžkou mentální retardací a mikrocefalií. Problémy jsou ve výživě, prevenci aspirace, ve výskytu epilepsie a poruch oromotorických funkcí. C. Dyskinetická forma DMO (extrapyramidová dystonicko - dyskinetická nebo atetózní) - obtíže nebo neschopnost organizovat a správně provést volní pohyb a koordinovat automatické pohyby a udržovat posturu. Přetrvávají primitivní pohybové vzory jako asymetrické tonické šíjní reflexy. Tvoří 10% případů DMO. Mentální schopnosti v normě nebo mírný podprůměr, epilepsie vzácná u ¼ případů. Subtypy dyskinetické formy DMO: 1. hyperkinetická forma- dominují zde masivní, nápadně neúčelné, mimovolní pohyby. 2. dystonická forma - charakterizují ji náhlé abnormální změny svalového tonu. 3. smíšená forma - není častá, tvoří ji 7-8%. Dystonické případy tvoří 2/3, hyperkinetické 1/3. 9

10 D. Cerebelární forma DMO (ataktická forma) % případů DMO. Vyskytuje se léze mozečkových hemisfér, variabilní příznaky (ataxie trupu, hypotonie). E. Smíšené formy DMO - kombinuje se ataxie, dystonie, spasticita. Cerebelární příznaky se mohou kombinovat se všemi formami DMO. DMO v kombinaci s dalšími poruchami Kraus (2005) udává, že kromě motorického postižení, které je podstatné pro diagnózu, se objevují další projevy jako je epilepsie, zrakové obtíže, poruchy učení, mentální retardace a inkontinence. Poruchy zrakové ostrosti a strabismus jsou časté, vyskytují se také poruchy učení se spektrem od těžké mentální retardace po izolované problémy se specifickými úkoly u dětí s normální inteligencí (např. dyslexie, dyskalkulie atd.). Dle Pipekové (2006) se DMO kombinuje s poruchami duševního vývoje a sníženým intelektem (asi 66 %), s poruchami řeči (přes 50 %), s poruchami chování (asi 50 %), s epileptickými záchvaty (15 % - 70 %). Dále smyslovým postižením, s vadami zraku nebo sluchu. Dle Klenkové (2006) se DMO pojí s: 1. poruchami hybnosti (spasticita, hypotonie, dyskineze), 2. poruchami tělesného vývoje - patrny u dětí s těžším stupněm DMO, tělesný vývoj je opožděný, u těžších případů se opoždění nevyrovná a vývoj zůstane omezený, děti trpí nechutenstvím, zvracením, infekcemi dýchacích cest, potí se, mají zvýšenou citlivost kůže, 3. mentální retardací - nejčastější postižení u hypotonické a kvadruparetické, nejméně u dyskinetické a hemiparetické formy, 4. smyslovými vadami - vady zraku (strabismus), poruchy sluchu výskyt sporadický, někdy u dyskinetické formy DMO, 5. změnami emocí, jsou podmíněné frustrací, nevhodnou výchovou, přístupem rodičů, 6. epilepsií (formy kvadruparetické a hypotonické), 7. poruchy endokrinologické, vegetativněnervové, 8. poruchami řeči - poruchy hybnosti a řeči spolu přímo souvisí (poruchy hybnosti mluvních orgánů). (srov. Jankovský 2006, Škodová a kol. 2003, Lesný 1985, Lechta 1996). 10

11 DMO Poruchy řeči Mentální retardace Epileptické záchvaty Poruchy vnímání Pohybové poruchy Sociálně komunikační poruchy Emocionální poruchy Ortopedické vady Obr. 2 : DMO a její vliv na vývoj dítěte ( Vítková, 2004, s.178) 1.3 Diagnostika u dítěte s DMO Dle Krause (2005) správná diagnóza DMO závisí na znalosti normálního vývoje a jeho variabilitě. Je vždy potřeba vyčkat na manifestaci definitivních příznaků, které se mohou projevit i dosti pozdě. Uvádí se, že anamnéza abnormálních činitelů v těhotenství, během porodu a v novorozeneckém období je významným údajem pro diagnózu DMO. Avšak vztah mezi těmito faktory není úzký. Proto je lze přijmout jako podporu pro diagnózu, pokud představují výraznou abnormalitu jako je prematurita nebo klinicky manifestní hypoxicko - ischemická encefalopatie. Diagnóza DMO je klinická, zobrazovací metody v některých případech diagnózu potvrdí. Využívají se neurologické vyšetření, sledování hrubé motoriky, funkční testy. Dosud není shoda jak časně lze DMO specifikovat. Není ani standardní test pro diagnózu DMO. Její stanovení závisí na zkušenostech vyšetřujícího dělícího nálezy na normální, suspektní a abnormální. Z uvedených důvodů by bylo možné stanovit diagnózu až po rozvinutí nervových příznaků. Průměrný věk diagnózy je tedy kolem 9 měsíců, u těžších postižení ve věku kolem 6 měsíců. Důsledkem je uváděný věk diagnózy DMO pohybující se v rozmezí několika měsíců po narození až do 2 roků. 11

12 1. 4 Péče o jedince s DMO DMO je chronické a komplexní neurologické postižení vyžadující multidisciplinární péči. K základní péči patří tyto obory - pediatrie, rehabilitace, neurologie, ortopedie, pracovní terapie, logopedie, psychologie, sociální péče a pedagogika. S věkem dítěte se mění i způsob péče (předškolní děti například navštěvují stacionáře, ve školním věku děti chodí do speciálních tříd nebo jsou integrovány do tříd základních škol, v adolescenci po skončení školy je třeba vyřešit odhad jejich schopností pro zaměstnání a sestavení vhodného plánu péče). Cílená podpora o jedince s DMO začíná během porodu nebo časně po něm. Je tedy potřeba, aby poskytovaná péče byla provázaná od dětství do dospělosti (Kraus, 2005). Vhodnou péčí o jedince s DMO je léčebná rehabilitace. Mezi nejznámější a nejpoužívanější terapie jedinců s DMO patří Vojtova reflexní terapie, Bobathova terapie, Petöho terapie ( Vítková, 2006). Kraus ( 2005) dodává ještě další terapie a techniky vhodné pro léčbu a zlepšení stavu jedinců s DMO jako farmakoterapii, selektivní zadní rhizotomii (není léčbou, ale jejím cílem je usnadnění pohybové aktivity), ortopedickou terapii, léčbu spasticity botulotoxinem, synergetickou reflexní terapii, fyzikální terapii, akupunkturu, cvičení na míči, nácvik vertikalizace a lokomoce, vodoléčebnou proceduru, plavání dětí s DMO, lázeňskou léčbu, ergoterapii (arteterapie, muzikoterapie), metodiku profesora Tardieu, hipoterapii, canisterapii a další. Dětská mozková obrna je neurovývojové onemocnění. Je neprogresivní, avšak ve svých projevech nikoli neměnné postižení vyvíjejícího se mozku. Příčiny DMO mohou být prenatální, perinatální a postnatální. Existuje velmi široká a různorodá klasifikace dětské mozkové obrny. Kombinuje se s poruchami hybnosti, tělesného vývoje, mentální retardací, smyslovými vadami, poruchami emocí, epilepsií, poruchami řeči a vegetativněnervovými poruchami. Diagnóza DMO je klinická, využívá výsledků vyšetření všech odborníků podílejících se na péči o tyto jedince. Neexistuje standardní test pro diagnózu DMO. Vhodnou péčí je léčebná rehabilitace těchto jedinců, využívají se nejrůznější terapie. 12

13 2 CHARAKTERISTIKA SYMPTOMATICKÝCH PORUCH U DĚTÍ S DMO Děti postižené DMO jsou nejnápadnější skupinou mezi postiženými dětmi nejen pokud jde o zjevné somatické odchylky a postižení motoriky, ale často i pro těžce narušenou komunikační schopnost. Jejich řeč je determinována vlastním postižením motoriky (dialektická souvislost mezi řečí a motorikou), ale také velmi širokým spektrem dalších projevů DMO (Lechta, 2002). Tři skupiny specifik řečových poruch dle (Wellmitz in Vítková 2006): 1. symptomatické poruchy řeči - vznikající jako symptom tělesného postižení, tzv. je postižena nejen hrubá motorika, ale také motorika řeči (např. dysartrie, popř. anartrie), 2. poruchy řeči vznikající v důsledku nepřímého působení tělesného poškození, tzv., že motoricky podmíněný deficit zkušeností může postihnout také řeč (např. poruchy porozumění řeči, malá slovní zásoba, opožděný vývoj řeči apod.), 3. poruchy řeči vznikající v důsledku sociálních podmínek tělesně postiženého dítěte, tzv. že je postižena sociálně - komunikační oblast (např. malá potřeba komunikovat, nedostatečné vytvoření komunikačního prostředí). 2.1 Vývoj řeči u dětí s DMO DMO ovlivňuje vývoj řeči od prvopočátku. Tyto děti mají potíže už v kojeneckém věku. Mají potíže s dýcháním a sáním, jejich pláč je málo pronikavý a se zvýšenou nosovostí. Vzácné je klidné broukání, chybí hra s končetinami, mluvidly, pudové žvatlání (Románek in Lechta 2002). Zaostávají některé orální reflexy, jiné jsou naopak výbavnější a přetrvávají delší čas než je zvykem. Objevují se problémy s příjmem potravy a zpracováním potravy - žvýkáním, polykáním, koordinací pohybů čelisti, rtů a jazyka. Vyvíjí se nesprávné a abnormální pohybové vzory v orofaciální oblasti. Vývoj řeči je složitý proces, který ovlivňují mnohé faktory. Faktory jsou vnitřní i vnější. Vnitřní faktory vyplývají ze stavu organismu a schopností dítěte, prostředí je vnějším faktorem. Z vnitřních faktorů jsou to např. závažnost postižení CNS, úroveň intelektu, stav smyslových analyzátorů, funkčnost orofaciální motoriky.z vnějších činitelů ovlivňuje 13

14 vývoj řeči prostředí a výchova. Klenková (2000) dodává ještě důležitost dostatečného množství a přiměřenost řečových podnětů a správného řečového vzoru.vývoj řeči může být také narušen kombinací s dalšími postiženími (např. závažné smyslové postižení, epilepsie, mentální retardace). Stav komplikuje i další logopedická diagnóza (např. vývojová dysfázie, balbuties, rhinofonie). Vývoj řeči u dětí s DMO bývá ve většině případů omezený, v lepším případě opožděný. Tyto děti začínají mluvit později než děti zdravé. Celkový pojmový proces bývá chudší vzhledem k omezenému pohybu a senzomotorickému učení i dalším smyslovým postižením, některé poznatky získávají jinou cestou než děti zdravé. Setkáváme se u nich s verbalismem, menší slovní zásobou (aktivní i pasivní), významný je rozdíl i mezi kvalitou vyjadřování a schopností porozumění - ta bývá narušená. Obecně lze říci, že vývoj řeči je u dětí s DMO výrazně narušen, má tedy nepříznivé důsledky v celém psychickém vývoji dítěte (Kraus, 2005). Nápadné znaky orálního vývoje dětí s DMO uvádí (Gundermann in Lechta 2002): 1. zaostávání orálních reflexů, 2. hypersenzibilita nebo hyposenzibilita v ústní oblasti, 3. neschopnost realizovat při pití rytmické, sací a polykací pohyby, 4. těžké narušení polykacích pohybů, takže potrava se dostává do hltanu bez zásahu svalstva úst, 5. narušená koordinace čelisti, rtů a jazyka při žvýkání a polykání, 6. nápadná tvorba hlasu při vitálních funkcích, např. při křičení, pláči, smíchu abnormálně vysoký a ostrý hlas nebo jen fňukání bez patřičné síly. Jazykové roviny Nejtypičtěji probíhá vývoj řečí u dětí s DMO ve foneticko-fonologické rovině, u spastických a dyskinetických forem DMO. Výslovnost je motorický akt, proto se porucha hybnosti u dětí s DMO odráží i ve vývoji motoriky mluvních orgánů. Spasticita nebo nepotlačitelné pohyby jazyka, rtů a dolní čelisti zabraňují správnému vytváření jednotlivých hlásek, často je narušena schopnost automatizace řeči, vytváření mluvních celků. Dítě zvládne artikulaci jednotlivých hlásek nebo slabik a krátkých slov, ale nedokáže je spojovat do plynulých vět. Mají problémy i ve fonematické diferenciaci. Porušením hybnosti dítě nemůže reagovat na slyšené zvuky, což se projeví i ve fonematické diferenciaci. 14

15 Rozvoj lexikálně-sémantické roviny je ovlivněn omezenými možnostmi aktivního získávání poznatků o prostředí vzhledem k omezeným pohybovým možnostem dítěte. V kombinaci se sluchovým, mentálním postižením a s epilepsií je rozvoj slovní zásoby obtížnější. Nemohou-li děti zapojovat všechny smysly, je tvorba pojmů nepřesná. V těžších případech vzniká verbalismus. Děti mají omezenou aktivní i pasivní slovní zásobu. Vývoj morfologicko-syntaktické roviny se také opožďuje nebo je omezený. Při zvýšené spasticitě mluvních orgánů zůstává řeč spastických forem DMO dlouho na úrovni jednoslovných vět. Tvoření slov není porušeno, ale není dokonalá tvorba vět, syntax, řeč je telegramatická - vyjadřování stručnou řečí ( Lesný, 1980). Morfologicko-syntaktická jazyková rovina je nejvíce postižena u dětí s DMO, kdy se ještě přidružuje mentální retardace. Pragmatická rovina - děti s DMO mají komunikační záměr, jeho realizace však vázne kvůli omezené motorice a oromotorice. Může se tento problém sekundárně projevit také v celkovém vztahu matky a dítěte ( Lechta, 2002). ( Klenková 2000, 2006). 2.2 Diagnostika poruch řeči u dětí s DMO Nejdůležitější je komplexní diagnostika a dodržení zásady týmové práce, všestranné vyšetření ke zjištění aktuálního stavu dítěte. Logopedické vyšetření vychází ze závěrů odborníků jako jsou lékaři (neurologové, oftalmologové, foniatři), psychologové a speciální pedagogové. K nejznámějším diagnostickým metodikám patří diagnostika od Kábeleho (1988), Lechty a Cséfalvaye (1990). Pokud vyšetřujeme děti v nejranějším období, musíme věnovat pozornost: 1. reflexům ( hledací, kousací, sací, polykací, dávivý), 2. stavu orofaciální oblasti, hybnosti mluvidel, 3. souhybům těla a mluvních orgánů, 4. schopnostem příjmu stravy a polykání, 5. zvládání slinotoku, 6. schopnosti udržení očního kontaktu, 7. projevům neverbálním (nonverbálním), 8. koordinaci motoriky čelisti, rtů, jazyka při žvýkání a polykání. 15

16 ( Klenková, 2000, 2006). Škodová ( 2003) říká, že nejtěžší případy lze diagnostikovat brzy po narození, středně těžké postižení v raném věku. Některé příznaky jsou patrné již v kojeneckém věku, lze však pozorovat komunikační obtíže i v pozdějším vývoji řeči. Děti s DMO a mentální retardací mají výrazně narušenou i obsahovou stránku řeči, avšak děti s DMO a dobrým intelektem většinou dobře rozumí (obtíže jim dělá formální stránka řeči - výslovnost). Lehčí případy mohou uniknout pozornosti, projeví se pak v předškolním věku při neschopnosti dítěte zvládat některé činnosti. 2.3 Narušená komunikační schopnost u dětí s DMO U dětí s DMO se nejčastěji vyskytují tyto poruchy dle (Škodové, 2003): 1. dysartrie, anartrie - je to nejčastěji vyskytující se porucha u dětí s DMO, je také nejobtížněji korigovatelná. Každé dítě s DMO je rizikové na vznik dysartrie, popř. anartrie, 2. dysprozódie - od zpomaleného tempa až po sakadovanou řeč. Modulaci řeči ovlivňuje lokalizace i rozsah léze. Podle Sováka (1978) je nejnápadněji narušena modulace řeči u extrapyramidové formy DMO (narušené tempo řeči, kolísavá intenzita hlasu). Románek (1977) uvádí setřelé rytmicko - dynamické akcenty. Modulační faktory zdůrazňují nesrozumitelnou řeč u dětí z těžšími formami DMO, 3. dystonie - Kábele ( ) zdůrazňuje její výskyt u všech těžších stupňů forem DMO, 4. poruchy dýchání - nejsou tak nápadné jako poruchy motoriky a řeči, ale souvisí s nimi. Spastické formy DMO (křečovité a plytké dýchání). Při pyramidové formě se hlásky netvoří volným výdechovým proudem, výdech se podobá vzdechu. (Románek, 1977). Dyskinézy extrapyramidové formy - narušená koordinace dechového svalstva zapříčiňuje předčasné vydechnutí, 5. huhňavost (rinofonie) - pyramidová a bulbární forma DMO, způsobená velofyryngeální insuficiencí v důsledku nedostatečné inervace vela, 6. koktavost - je těžké odlišit spasmy způsobené DMO od spasmů typických pro koktavost. Klenková (2006) udává i výskyt breptavosti, 7. narušené koverbální chování - dyskinézy, zvýšený slinotok (hypersalivace), chudá mimika. Při atetózách mimické pohyby vytvářejí na tváři jedince s DMO výrazy 16

17 smíchu, pláče, hněvu, střídají se rychle a bez jakéhokoli podnětu. Při hypokinetickém syndromu emotivní reakce nejsou doprovázené obvyklými mimickými pohyby. Kábele (1988) udává, že při choreatickém syndromu se vytvářejí hyperkinetické pohyby mimického svalstva jako úšklebky, 8. opožděný vývoj řeči - může být, ale nemusí se vyskytovat vždy, 9. přidružené orgánové odchylky - Lesný (1980) říká, že se vyskytují častěji u dětí s DMO než u zdravé populace. Jsou to rozštěpy, anomálie skusu atd., 10. mutismus - Klenková (2006) udává jeho výskyt i projevy poruch polykání (dysfagie), 11. dyslalický syndrom - Vítková (2006) se o něm zmiňuje, příčinou může být poškození (periferní) řečového aparátu, ale také oslabení akusticko - motorických spojení v důsledku špatného fonematického sluchu a ztížené kinestetické percepce, 12. motorická alálie - neschopnost spojovat hlásky, 13. verbální dyspraxie - postižena schopnost získat řečové pohybové vzory, pamatovat si je a reprodukovat je, 14. narušení nonverbálních elementů komunikace. 2.4 Logopedická intervence u jedinců s DMO V Čechách se stal průkopníkem péče František Kábele, zabýval se rozvojem hybnosti a řeči u dětí s DMO. Navázal na neurologa Lesného a zpracoval šest hlavních zásad rozvíjení hybnosti a řeči dětí s DMO (Kábele, 1988). Zásada vývojovosti při rozvíjení pohybových a řečových dovedností je nutné dodržovat posloupnost přirozeného ontogenetického vývoje, fyziologickou posloupnost vývojových stádií řeči, nacvičovat řeč v pořadí analogickém vývoji řeči u zdravých dětí. Důležité je vycházet se současného vývojového stupně. Stimulujeme dítě masážemi, pasivním a aktivním cvičením. Nemluvící dítě se musí naučit křičet, žvatlat, pak teprve artikulovat jednotlivé hlásky, slabiky a slova, poté je spojovat v delší celky. Zásada reflexnosti cvičení vždy provádět v reflexně inhibiční poloze (pozice, při níž je postavení hlavy a končetin opačné než při obligátním- nesprávném držení. V této poloze se normalizuje svalový tonus zmenšuje se u spastického typu a stabilizuje u dětí s atetózou a ataxií, měly by se v ní realizovat všechny hlasové, dechové i logopedické cvičení. Systém reflexně inhibičních poloh vypracovali manželé Bobathovi, v logopedii ho aplikovala Cricmayová, u nás to byl Kábele. 17

18 Zásada rytmizace dosahujeme jí svalového a psychického uvolnění, potlačení spasticity a mimovolních pohybů, zlepšení plynulosti, rytmu koordinace pohybu a řeči. Cvičení by se měla provádět v individuálním tempu za hudebního nebo zpěvného doprovodu logopeda. Zásada komplexnosti jde o dosažení komplexního koordinovaného projevu mluvního a pohybového. Podstatné je poskytování dítěti mluvních a pohybových podnětů zrakových, sluchových, kinestetických a motorických. Zásada kolektivnosti hlavní je dítěti vytvořit co nejvhodnější prostředí, reedukaci řeči a hybnosti, rozvíjení a cvičení mluvního projevu je vhodné provádět ve skupince dvou až čtyř dětí. Zásada přiměřenosti a individuálního přístupu souvisí se všemi ostatními zásadami, je podstatné respektovat možnosti každého dítěte a přizpůsobovat rytmus, tempo a stupeň mluvního projevu i požadovaných výkonů. ( srov. Vítková 2004, Škodová 2003, Klenková 2000, 2006, Lechta 2002). Logopedická intervence u dětí s DMO v České republice 1. raná péče, 2. rehabilitační stacionáře, 3. mateřská škola integrace, speciální třída mateřské školy nebo mateřská škola pro tělesně postižené děti, 4. základní škola integrace, speciální třída při běžných základních školách nebo v základních školách pro tělesně postižené, 5. tělesné a mentální postižení možnost se vzdělávat v základní škole praktické nebo speciální, v přípravném stupni základní školy speciální, popřípadě v rehabilitačním vzdělávacím programu v rámci základní školy speciální, 6. odborné, střední a učňovské školy, možnost vzdělání i v praktických školách, 7. ústavy sociální péče, 8. SPC, 9. nestátní, soukromé organizace, nadace, občanské sdružení, charitativní a církevní zařízení ( srov. Klenková 2000, Vítková 2006). 18

19 Symptomatické poruchy řeči vznikají jako symptom tělesného postižení, v důsledku nepřímého působení tělesného poškození nebo jako důsledek sociálních podmínek tělesně postiženého dítěte. Vývoj řeči DMO ovlivňuje už od prvopočátku, bývá nejčastěji omezený, v lepším případě opožděný. Vyskytují se nápadné znaky orálního vývoje dětí s DMO. Narušeny jsou všechny jazykové roviny řeči. Nejdůležitější je komplexní diagnostika těchto dětí a dodržení zásady týmové práce. U jedinců s DMO se mohou vyskytovat prakticky všechny poruchy řeči. V logopedické péči využíváme zásad rozvíjení hybnosti a řeči u dětí s DMO. 19

20 3 VÝVOJOVÁ DYSARTRIE Přesné vymezení definic této poruchy je celá řada a v průběhu let vznikají nové. Kraus (2005, s. 243) říká, že za dysartrii považujeme poruchy motorické realizace řeči různého rozsahu, které vznikají na základě organického postižení CNS. S tímto tvrzením se ztotožňuje i Klenková (2000, 2006) a Škodová (2003). Lechta (2002) zdůrazňuje, že dysartrie patří k nejkomplikovanějším a velmi špatně korigovatelným narušením komunikační schopnosti. Někteří autoři definují dysartrii jako globální poruchu hláskování, narušení artikulace jako celku (Sovák, Pavlová Zahálková, Matulay in Lechta 2002, s. 108). Jiní autoři upozorňují, že při dysartrii jde nejen o poruchu artikulace, ale i poruchu fonace (Böhme, 1976), respektive i modulace a respirace (Dvončová, Nádvorníková, 1975, Arnold, 1970). Dle Klenkové (2006) forma a stupeň dysartrie závisí na lokalizaci a rozměru poškození motorického funkčního systému, dochází k odchylce při vytváření řečověmotorických schopností v důsledku přetrvávající patologické reflexní aktivity, chybného řízení svalových funkcí a také díky poruše reciproční inervace u chybějícího nebo narušeného kinestetického tvoření vzoru. Závažnější postižení orofaciální motoriky v důsledku léze CNS klasifikujeme jako anartrii. Kraus (2005) říká, že jde o celkovou úplnou neschopnost artikulovat, a tedy verbálně komunikovat. Anartrie bývá často spojena s neschopností tvořit hlas, afonií. Klinický obraz dysartrie dle Krause (2005) - dochází při ní k postižení respirace (dýchání), fonace (tvorba hlasu), rezonance (ozvučení v dutinách), prozódie (modulační faktory intonace, přízvuk, tempo, pauzy a hlasitost), artikulace (výslovnost). Jednotlivé hlásky jsou utvářeny obtížně v důsledku spasticity, hypotonie a mimovolních pohybů orofaciálního svalstva. V určitých případech může dítě hlásku izolovaně správně vyslovit, problém nastává při snaze zapojit ji do slabiky, složitějších mluvních (slovních) celků a zautomatizovat si ji. Největší problém nastává u hlásek, které následují po sobě, dítě nestačí nastavit mluvidla a přejít z jedné artikulační polohy do druhé (jsou to hlásky artikulačně náročné, kmitné a frikativy - nejčastěji sykavky). Narušen je i fonematický sluch a přidružená bývá porucha žvýkání a polykání (dysfagie) spojená s nadměrným sliněním. 20

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Získané neurogenní poruchy komunikace u dospělých osob Terminologie poruchy, které mají svou lingvistickou,

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Využití rehabilitačních metod při logopedické intervenci u dětí s DMO Diplomová práce Vypracovala: Bc. Eliška Moravčíková Vedoucí

Více

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII VÝVOJ ŘEČI 14 Základní podmínky anatomicko-fyziologické 15 Dýchání 15 Tvorba hlasu 16 Artikulace 16 Smyslové vnímání 16 Centrální nervový systém

Více

Obsah. Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13

Obsah. Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13 Obsah Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13 KAPITOLA 1 Metody a techniky logopedické terapie, principy jejich aplikace (Viktor Lechta) 15 1.1 Trendy vývoje 16 1.2 Vymezení 18 1.3 Východiska 20 1.4 Cíle

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Úvod. 1. Zhodnocení historie i současného stavu logopedie 9

Úvod. 1. Zhodnocení historie i současného stavu logopedie 9 O bsah Úvod V 1. Zhodnocení historie i současného stavu logopedie 9 1.1 Vývoj logopedie v oblasti lékařských věd 9 1.2 Podíl společenských věd na budování logopedie 10 1.3 Logopedie jako pedagogický obor

Více

Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út

Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út 20.9.2011 PŘEDNÁŠKY ORGANIZAČNÍ INFORMACE SAMOSTUDIUM 14. Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata) 5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení Definice: - neschopnost naučit se číst, psát a počítat pomocí běžných výukových metod za alespoň průměrné inteligence a přiměřené sociokulturní příležitosti - nevznikají v důsledku

Více

Edukace žáků s tělesným postižením

Edukace žáků s tělesným postižením Edukace žáků s tělesným postižením Heterogenní skupina žáků: Zdravotní znevýhodnění Zdravotní postižení Dopad zdravotního znevýhodnění: Fyzická stránka zhoršení QOL porucha fyzických funkcí Psychická stránka

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Somatopedie a logopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Somatopedie a logopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Somatopedie a logopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ. poruchy učení. PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most

NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ. poruchy učení. PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ poruchy učení PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most Nabídka pro rodiče Logopedická terapie žák & rodič Včasná péče u dítěte poradenství, intervence

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení jsou definovány jako neschopnost naučit se určitým dovednostem (např. čtení, psaní, počítání) pomocí běžných výukových metod

Více

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová ŘEČ Typicky lidská duševní funkce Umoţňuje komunikovat

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: 75-41-M/01 Sociální činnost sociálně

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Proč je pro logopeda/logopedku tolik důležité sledovat vývoj motoriky v prvních fázích života dítěte?

Proč je pro logopeda/logopedku tolik důležité sledovat vývoj motoriky v prvních fázích života dítěte? vývojové stupně v prvním roce života Prof. Václav Vojta uvádí rozčlenění prvního roku života na 5 základních období: 1. holokinetické stadium 2. přechod z holokineze do začátku cílené motoriky 3. příprava

Více

2.3 Poruchy řečové komunikace - psycholingvisticky orientovaný přístup Josef Liška a vývoj české a slovenské logopedie

2.3 Poruchy řečové komunikace - psycholingvisticky orientovaný přístup Josef Liška a vývoj české a slovenské logopedie O b sah 1. ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI ŘEČOVÉ KOMUNIKACE, DEFINICE OBORU LOGOPEDIE... 11 1.1 Základní pojmy v oblasti řečové komunikace... 11 1.1.1 Řečová komunikace...11 1.1.2 Jazyk... 11 1.1.3 Individuální

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Speciálně pedagogická diagnostika

Speciálně pedagogická diagnostika Speciálně pedagogická diagnostika pojetí, diagnostika v raném a předškolním věku, diagnostika školní zralosti, přehled základních diagnostických metod ve speciálně pedagogické diagnostice, hlavní oblasti

Více

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS13260ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

LOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková

LOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková LOGOPEDICKÝ ASISTENT Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková 25.11. 2014 V LIBERCI Logopedická prevence 01 Dětský věk, zejména prvních 7 let, je dobou

Více

Děti s perinatální zátěží - multidisciplinární péče jako základ sekundární a terciární prevence

Děti s perinatální zátěží - multidisciplinární péče jako základ sekundární a terciární prevence Děti s perinatální zátěží - multidisciplinární péče jako základ sekundární a terciární prevence MUDr. Martina Kašparová Centrum komplexní péče pro děti s poruchami vývoje, Pediatrická klinika 2.LF UK a

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

ANAMNESTICKÝ DOTAZNÍK

ANAMNESTICKÝ DOTAZNÍK Speciálně pedagogické centrum pro děti a mládež s vadami řeči se zaměřením na augmentativní a alternativní komunikaci s.r.o Jivenská 7, Praha 4, 140 00 E-mail: spcvadyreci@seznam.cz tel/fax: 222 51 82

Více

Poruchy psychického vývoje

Poruchy psychického vývoje Poruchy psychického vývoje Vymezení Psychický vývoj - proces vzniku zákonitých změn psychických procesů v rámci diferenciace a integrace celé osobnosti Poruchy psychického vývoje = poruchy vývoje psychických

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav speciálněpedagogických studií Diplomová práce Eva Nováková Logopedická intervence u jedinců s diagnózou DMO Olomouc 2013 vedoucí práce: Mgr. et

Více

Neurorehabilitační péče po CMP

Neurorehabilitační péče po CMP Neurorehabilitační péče po CMP As. MUDr. Martina Hoskovcová Rehabilitační oddělení Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze Ucelená rehabilitace výcvik nebo znovuzískání co možná nejvyššího stupně funkčních

Více

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt

Více

KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI VÝVOJOVÉ POSTIŽENÝCH DĚTÍ A DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V RANÉM VĚKU

KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI VÝVOJOVÉ POSTIŽENÝCH DĚTÍ A DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V RANÉM VĚKU KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI VÝVOJOVÉ POSTIŽENÝCH DĚTÍ A DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V RANÉM VĚKU Jiřina Klenková Raný věk dítěte sehrává v jeho vývoji důležitou roli a včasná podpora vývoje postiženého nebo

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika a časové vymezení: Předmět speciálně pedagogické

Více

Příloha č. 1: Dotazník učitelkám mateřských škol

Příloha č. 1: Dotazník učitelkám mateřských škol Příloha č. 1: Dotazník učitelkám mateřských škol Vážené kolegyně, studuji speciální pedagogiku na Masarykově univerzitě v Brně. Ve své diplomové práci se zabývám narušenou komunikační schopností u dětí

Více

ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281 / Kře

ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281 / Kře Vzdělávací oblast: ---------------------- Vzdělávací obor: --------------------- Vyučovací předmět: Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE Děti s poruchami hybnosti, opožděným psychomotorickým vývojem, narušenou komunikační schopností a poruchami autistického spektra (PAS) Denní pobyt ve stacionáři

Více

EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY

EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY strach (konkrétní) X úzkost (nemá určitý podnět) Separační úzkostná porucha v

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti s Di George syndromem PRAHA 12. 12. 2013 Mgr. Dita Hendrychová Speciální pedagogika obecně orientace na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské možnosti,

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ 1. Speciální výuka 2. Podmínky pro vřazení žáka do speciální třídy 3. Charakteristika speciálních tříd 4. Vymezení pojmů SPUCH, logopedických obtíží

Více

Mgr. Barbora Ilgnerová podzim 2015 SV4BP_ZSP5 Základy speciální pedagogiky 5 surdopedie

Mgr. Barbora Ilgnerová podzim 2015 SV4BP_ZSP5 Základy speciální pedagogiky 5 surdopedie Ontogenetický vývoj řeči: 1. preverbální období 4 ŘEČ JEDINCŮ SE SP Ontogeneze mluvené řeči, stádia vývoje řeči u jedinců se SP, jazykové roviny, modulační faktory již v intrauterinním životě dítěte 1.

Více

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz

Více

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog Rodinné Integrační Centrum o.s. Centrum pro autismus z PASti Prodloužená 278, Pardubice 530 09 www.ric.cz, info@ric.cz Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog DOTAZNÍK PRO ŘEDITELE ZŠ A MŠ PARDUBICE zkoumané

Více

JAZYKOVÝ LOGO SCREENING A NÁSLEDNÁ JAZYKOVÁ LOGO REEDUKACE

JAZYKOVÝ LOGO SCREENING A NÁSLEDNÁ JAZYKOVÁ LOGO REEDUKACE JAZYKOVÝ LOGO SCREENING A NÁSLEDNÁ JAZYKOVÁ LOGO REEDUKACE Řeč a správné vyjadřování, je vizitkou každého člověka. Každý rok roste počet dětí v mateřských školách, u kterých je přítomná narušená komunikační

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Obsah. Předmluva...13

Obsah. Předmluva...13 Obsah Předmluva...13 1 Pohyb jako základní projev života...17 1.1 Pohyb obecně...17 1.2 Pohybové chování...17 1.3 Vliv pohybu na životní pochody...18 1.4 Vztah pohybu k funkci CNS...19 1.5 Psychomotorické

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti

Více

10 SEZNAM PŘÍLOH. 11.1 Specifické poruchy učení. 11.1.1 Poruchy učení. 11.1.2 Strategie vyučování ţáků se specifickými poruchami učení

10 SEZNAM PŘÍLOH. 11.1 Specifické poruchy učení. 11.1.1 Poruchy učení. 11.1.2 Strategie vyučování ţáků se specifickými poruchami učení 10 SEZNAM PŘÍLOH 11.1 Specifické poruchy učení 11.1.1 Poruchy učení 11.1.2 Strategie vyučování ţáků se specifickými poruchami učení 11.1.3 Druhy SPU a jejich základní charakteristika 11.2 Rehabilitace

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení SPU jsou tématem, který je v českém školství neustále aktuální. Pojem poruchy učení označuje skupinu obtíží projevujících se při osvojování čtení, psaní, počítání i ostatních dovednostech.

Více

PARKINSONOVA CHOROBA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

PARKINSONOVA CHOROBA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové PARKINSONOVA CHOROBA Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Parkinsonova choroba 1 Degenerativní progresivní onemocnění mozku Spojena s hypertonicko hypokinetickým syndromem Nositele postihuje po stránce

Více

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Předmět evaluace Cíle evaluace Podmínky vzdělávání: Věcné podmínky 1. Vhodnost dětského nábytku 2. Struktura v prostoru pro děti s PAS 3. Materiální

Více

Kurzy pro sborovny mateřských škol

Kurzy pro sborovny mateřských škol Kurzy pro sborovny mateřských škol Pokud uvažujete, že přihlásíte sebe či své kolegy na kurz a nevíte, který by nejvíce vyhovoval Vašim potřebám, nebo jsou pro Vás otevřené kurzy nedostupné kvůli vzdálenosti

Více

Metody výuky jako podpůrná opatření

Metody výuky jako podpůrná opatření Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;

Více

Kombinované vady, jejich vymezení

Kombinované vady, jejich vymezení Kombinované vady, jejich vymezení 1. Speciální pedagogika osob s kombinovaným postižením - zabývá se problematikou edukace (výchova a vzdělávání) osob, které vykazují příznaky současného výskytu více postižení

Více

METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK

METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK VERZE: 25/04/2014 KOMPLEXNÍ METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK VŠECHNO, CO MÁ DÍTĚ UMĚT A ZNÁT PŘED NÁSTUPEM DO ŠKOLY PŘEHLEDNĚ A NA JEDNOM MÍSTĚ KLOKANŮV KUFR MOHOU

Více

Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika

Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika Povinné předměty Inkluzivní (speciální) pedagogika Umět vyložit pojmy v oboru speciální pedagogika se zaměřením na inkluzi, inkluzivní vzdělávání

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Příloha č. 1 IVP u dívky č. 1 Plán práce a rozvržení učiva Sociabilita Pozvolné začleňování žáka do kolektivu ostatních spolužáků

Příloha č. 1 IVP u dívky č. 1 Plán práce a rozvržení učiva Sociabilita Pozvolné začleňování žáka do kolektivu ostatních spolužáků Příloha č. 1 IVP u dívky č. 1 Plán práce a rozvržení učiva Sociabilita Pozvolné začleňování žáka do kolektivu ostatních spolužáků Vzdělávací oblasti Vzdělávací obory Rozumová výchova Člověk a komunikace

Více

Obsah. Předmluva... 11. Specifi ka diagnostiky narušené komunikační schopnosti u dospělých.. 13. Diagnostika poruch fl uence... 23

Obsah. Předmluva... 11. Specifi ka diagnostiky narušené komunikační schopnosti u dospělých.. 13. Diagnostika poruch fl uence... 23 Obsah Předmluva....................................... 11 KAPITOLA 1 Specifi ka diagnostiky narušené komunikační schopnosti u dospělých.. 13 Viktor Lechta 1.1 Úrovně diagnostikování NKS.........................

Více

SZZK magisterská. - speciální a vývojová kineziologie - léčebná rehabilitace

SZZK magisterská. - speciální a vývojová kineziologie - léčebná rehabilitace SZZK magisterská Studijní program: Studijní obor: Teoretická zkouška: Praktická zkouška: Specializace ve zdravotnictví Fyzioterapie - biomechanika člověka - speciální a vývojová kineziologie - léčebná

Více

METODIKA PRÁCE ASISTENTA PEDAGOGA

METODIKA PRÁCE ASISTENTA PEDAGOGA METODIKA PRÁCE ASISTENTA PEDAGOGA PODPORA ROZVOJE POČÁTEČNÍHO ČTENÍ A PSANÍ U ŽÁKŮ S NARUŠENOU KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTÍ Jiřina Jehličková SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR METODIKA PRÁCE ASISTENTA

Více

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství Maturitní témata Předmět: Ošetřovatelství 1. Ošetřovatelství jako vědní obor - charakteristika a základní rysy - stručný vývoj ošetřovatelství - významné historické osobnosti ošetřovatelství ve světě -

Více

Hygiena a školní zdravotnictví. Ontogeneze člověka

Hygiena a školní zdravotnictví. Ontogeneze člověka Hygiena a školní zdravotnictví Ontogeneze člověka věk Oplození 0 Prenatální období (celková délka v průměru 280 dní, 40 týdnů, 10 lunárních měsíců Embryonální období Fetální období Začátek 2. týdne konec

Více

3 základní kapitoly : Vývojová kineziologie ontogenetický vývoj člověka Diagnostika Terapeutický systém

3 základní kapitoly : Vývojová kineziologie ontogenetický vývoj člověka Diagnostika Terapeutický systém Základy Vojtovy metody 3 základní kapitoly : Vývojová kineziologie ontogenetický vývoj člověka Diagnostika Terapeutický systém Předmět: Metody kinezioterapie, 3Bc, ZS Téma: Základy Vojtovy metody Zounková,

Více

5. MENTÁLNÍ RETARDACE

5. MENTÁLNÍ RETARDACE 5. MENTÁLNÍ RETARDACE Mentální retardace celkové snížení intelektových schopností, které vznikají průběhu vývoje. Podle doby vzniku intelektového defektu rozlišujeme oligofrenii a demenci. Oligofrenie

Více

Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program

Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program Slunečnicová zahrada 17.12.2010 1 Sreening Děti stávajících klientů Sreening zdravotního

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami Středisko Augustin STUDENT SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM KDO Lehce zrakově postižený/uživatel zraku Student, jehož zraková

Více

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy. Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy. Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora 1 Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora Charakteristika

Více

Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky dětí

Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky dětí Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky dětí Systém preventivních prohlídek v ČR je dlouhodobě propracovaný preventivní program, který umožňuje u Vašeho dítěte odhalit a včas léčit nejrůznější

Více

Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc.

Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus Základní příznak: neschopnost vstřícných mimických projevů, vyhýbání se očnímu kontaktu, poruchy sociální komunikace, bizardní chování

Více

UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno

UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno Rehabilitace dětí s DMO v předškolním věku BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí bakalářské práce: MUDr. Jana Lukešová Vypracovala:

Více

OBSAH. Autoři jednotlivých kapitol O autorech Seznam zkratek Předmluva k druhému vydání Úvod... 19

OBSAH. Autoři jednotlivých kapitol O autorech Seznam zkratek Předmluva k druhému vydání Úvod... 19 OBSAH Autoři jednotlivých kapitol..................................... 11 O autorech................................................... 13 Seznam zkratek...............................................

Více

Reedukace neglect syndromu a levostranné hemianopsie (kazuistika) Mgr. Barbora Hušáková klinický logoped

Reedukace neglect syndromu a levostranné hemianopsie (kazuistika) Mgr. Barbora Hušáková klinický logoped Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, Luže - Košumberk Ředitel MUDr. Václav Volejník, CSc. Primář oddělení PhDr. Lidmila Pekařová Reedukace neglect syndromu a levostranné hemianopsie (kazuistika)

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Speciálněpedagogická intervence u jedinců se specifickou poruchou učení 2. Speciálněpedagogická intervence

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA 129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického

Více

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy Vzorový návrh Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán Škola Jméno a příjmení žáka/žákyně Datum narození Třída

Více

FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie. Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku ERGOTERAPIE 2016

FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie. Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku ERGOTERAPIE 2016 FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku ERGOTERAPIE 2016 1. Poranění kostí a kloubů ruky anatomie ruky a zápěstí (popis kostí, vazivového aparátu, svalů

Více

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Obsah kurzu: 1. Pedagogická diagnostika 2. Pedagogická diagnostika v pedagogické praxi 3. Diagnostika

Více

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok financovaného Evropským sociálním fondem. Alternativní

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ

ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ Řeč je velmi složitý psychický proces odrážející sociální vztahy, v nichž jedinec žije. Obtíže ve vývoji řeči a v jejím užívání spadají do péče foniatrů a logopedů. 1. Hodnocení

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM CERTIFIKOVANÉHO KURZU

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM CERTIFIKOVANÉHO KURZU VZDĚLÁVACÍ PROGRAM CERTIFIKOVANÉHO KURZU Cílem 1. části je pochopení teoretických východisek pro úspěšnou aplikaci principů metody v praxi. Znát všechny facilitační prvky (procedury) a jejich praktické

Více

Výroční zpráva Volno, o. s. 2013

Výroční zpráva Volno, o. s. 2013 Výroční zpráva Volno, o. s. 2013 Poslání: Podpora pečující rodiny tak, aby dítě nebo osoba s postižením i nadále žila v rodině a zároveň byl umožněn důstojný život pečující osobě i celé rodině. Obsahem

Více

Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2015 PROJEKT LOGOPEDICKÉ PREVENCE,,BERUŠKA NÁM NAPOVÍ, JAK SE HLÁSKY VYSLOVÍ

Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2015 PROJEKT LOGOPEDICKÉ PREVENCE,,BERUŠKA NÁM NAPOVÍ, JAK SE HLÁSKY VYSLOVÍ Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2015 PROJEKT LOGOPEDICKÉ PREVENCE,,BERUŠKA NÁM NAPOVÍ, JAK SE HLÁSKY VYSLOVÍ Obsah 1. CHARAKTERISTIKA PROJEKTU 2. CÍLE PROJEKTU 3. METODY A

Více

SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE. Projevy dítěte s PCHE

SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE. Projevy dítěte s PCHE SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE Projevy dítěte s PCHE Obsah Projevy dítěte s PCHE Charakteristiky vyplývající z definice charakteristiky dle klasifikace školské Internalizovaná, externalizovaná

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více