VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Prevence a zvládání násilí na pracovišti při vý konu sesterské profese

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Prevence a zvládání násilí na pracovišti při vý konu sesterské profese Bakalářská práce Autor: Nikol Kolářová Vedoucí práce: Mgr. et Bc. Miroslava Mifková Jihlava 2015

2

3 Anotace Bakalářská práce pojednává o násilí a jeho zvládání při výkonu sesterské profese. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se nejprve zabývá násilím všeobecně, poté násilím na pracovišti a nakonec násilím v sesterské profesi. Praktická část je věnována dotazníkovému šetření, které mapuje situaci ohledně výskytu násilí v Nemocnici Dačice a. s. Po prezentaci zjištěných výsledků je tato část zakončena praktickými výstupy určenými přímo pro sesterský personál dačické nemocnice. Na závěr práce jsou vloženy přílohy, kterými jsou použitý dotazník, Standard ošetřovatelské péče o pacienta s rizikem agresivního chování a edukační program a edukační karty. Klíčová slova Násilí, agrese, zdravotnictví, sesterská profese, pacient. Annotation This bachelor thesis describes the violence and coping of the violence during nurse profession. This thesis is divided into two parts theoretical part and practical part. Theoretical part describes violence from global point of view and then describes violence in job and finally describes violence in nursey profession. In practical part is questionnaire research. This questionnaire research is trying to chart the situation about violence in Nemocnice Dačice a. s. After presentation of results is this part finished by practical outputs. These practical outputs are assigned directly to hospital in Dačice. In the end of this thesis are attachments. These attachments are used questionnaire, Standard for medical care for patients with higher risk aggressive behavior, educations program and educations cards. Key words Violence, aggressiveness, health, nursey profession, patient

4 Na tomto místě bych chtěla poděkovat všem, kteří mi pomáhali a podporovali mě při psaní bakalářské práce. Největší poděkování patří vedoucí mé bakalářské práce Mgr. et Bc. Miroslavě Mifkové za odborné vedení v průběhu jejího zpracování. Dále bych chtěla poděkovat zaměstnancům dačické nemocnice za poskytnutí všech nezbytných podkladů k provedení výzkumného šetření.

5 Obsah 1 Teoretická část Pojem násilí Násilí na pracovišti Formy násilí Podoby násilí Statistická data Stres jako příčina násilí Prevence násilí ve zdravotnictví Rozpoznání a řízení rizika Prevence násilí z pohledu sestry Praktická část Metodika výzkumu Charakteristika výzkumného prostředí Průběh výzkumu Výsledky výzkumu Diskuse Návrh řešení a doporučení pro praxi

6 Úvod Téma své bakalářské práce Prevence a zvládání násilí na pracovišti při výkonu sesterské profese jsem si vybrala nejen z toho důvodu, že mě toto téma zaujalo, ale také proto, že je to v současné době velmi aktuální a diskutovaná problematika. Násilí na pracovišti se může vyskytovat v různých podobách. Může to být násilí zdravotníka na pacientovi, zdravotníka na zdravotníkovi tzv. mobbing či nadřízeného proti zdravotníkovi tzv. bossing. Ve své bakalářské práci jsem se rozhodla věnovat čtvrté skupině, kterou je násilí pacienta na zdravotníkovi. Evropská komise definuje násilí na pracovišti takto: Incidenty při nichž je člověk obětí zneužívání, vyhrožování nebo útoků za okolností, které souvisejí s jeho prací. Patří sem situace, ve kterých je explicitně nebo implicitně ohrožena jeho bezpečnost, dušení pohoda nebo zdraví. (Evropská komise, 2015) Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje násilí na pracovišti takto: Záměrné použití fyzické síly nebo moci, skryté nebo otevřené, proti jiné osobě nebo skupině v rámci pracovních vztahů, které buď vede, nebo má vysoký stupeň pravděpodobnosti, že povede ke zranění, smrti, psychické újmě nebo deprivaci. (Krug a kol., 2002) V teoretické části své bakalářské práce poukazuji na nejčastější druhy násilí, které se uvádějí ve statistikách. Dále popisuji násilí na pracovišti a poté se zaměřuji na násilí ve zdravotnické profesi a to především z pohledu zdravotní sestry. V neposlední řadě se sumarizuji nejčastější a nejúčinnější opatření, která lze aplikovat k tomu, aby bylo násilí v nemocnici zabráněno. V praktické části své bakalářské práce provádím výzkumné šetření v Nemocnici Dačice a. s. k zmapování situace ohledně násilí ze strany pacientů. Cílem výzkumného šetření je zjistit jaké zkušenosti s násilím mají zdravotní sestry v dačické nemocnici a také to, jaký je jejich názor na problematiku násilí při výkonu sesterské profese. Součástí praktické části jsou i dva praktické výstupy pro klinickou praxi - vypracovaný Standard ošetřovatelské péče o pacienta s rizikem agresivního chování, edukační program a edukační karty, které můžou sestrám pomoct zvládat nenadálé a nebezpečné situace, které se mohou v souvislosti s přílišnou agresí pacientů vyskytnout. 6

7 1 Teoretická část 1.1 Pojem násilí S pojmem násilí se v posledních několika letech setkáváme čím dál častěji a to ve všech oblastech našeho života. Slýcháme o něm v televizních zprávách, čteme o něm snad ve všech novinách. Televizní pořady různými formami násilí jen přetékají, takže děti se s ním setkávají už v raném věku. Problémem mohou později být i akční počítačové hry, u kterých děti i dospělí tráví poměrně dost času. Nemůžeme se potom divit, že se násilí objevuje v našem každodenním životě stále častěji, když je nám předkládáno, že je to něco, co je na světě normální. Člověk vystavený pohledu na drastickou realitu časem přestává vnímat její drastičnost, organismus si vytváří obrannou reakci oslabeného vnímání. I ta nejdrastičtější realita je postupně vnímána spíše jen jako fikce. Někteří nezralí jedinci se pak ještě navíc snaží tuto fikci vyzkoušet v praxi: vypadá smrt ve skutečnosti opravdu tak, jak ji ukazují na filmových záběrech? Nejeden dětský vrah právě takto vysvětloval pohnutky svého zločinného jednání. Důsledky pro oběť i její blízké okolí jsou pak ovšem nikoli fiktivní, ale zcela reálně devastující. (Veselá, 2004) S narůstajícími projevy násilí ve společnosti úměrně stoupá i počet útoků i ve zdravotnictví. Za násilí je zpravidla označováno použití velké síly (či moci), přičemž objektem vůči němuž je tato síla či moc použita, může být jak konkrétní osoba či věc, tak blíže nespecifikovaný objekt. Násilí ve svém prvotním významu je chápáno jako porušení tělesné integrity či poškození lidského organismu. Zároveň se za násilí považuje také použití síly při odstraňování překážek, které nám brání k dosažení určitého cíle. (Prevence násilí a zvládání krizové situace na pracovišti, 2012) Kromě pojmu násilí je ještě potřeba vyjasnit termíny oběť a násilník. Oběť může být jakákoliv osoba či skupina osob, na kterých může být pácháno jak fyzické, tak i psychické násilí. Naopak násilník je jakákoliv osoba či skupina osob, kteří páchají psychické či fyzické násilí na obětech. 7

8 1.2 Násilí na pracovišti Obecná definice násilí na pracovišti Jedná se o situace, ve kterých jsou zaměstnanci, či klienti slovně uráženi, může se jednat i o výhružky anebo jsou fyzicky napadáni. A to jak přímo na pracovišti, tak i mimo něj. Násilí ve zdravotnických zařízeních Než se přímo zaměřím na násilí, ráda bych vymezila pojem zdravotnické zařízení. Je to každé místo, ve kterém je lidem poskytována zdravotní a sociální péče a to bez ohledu na její velikost, umístění či typ poskytované služby. Jedná se například o malé nebo velké nemocnice, zdravotní polikliniky, psychiatrické léčebny, domovy důchodců, praktické lékaře a odborné ambulance. V případě například domácí péče je za pracoviště považováno jakékoliv místo, kde zdravotník poskytuje svoji službu Formy násilí Násilí lze dělit dle dvou základních hledisek. První způsob dělení je dle pachatelů násilí. Rozlišujeme: násilí páchané na sobě samému jedná se především o sebepoškozování, lze sem zařadit i sebevražedné chování, násilí vůči druhé osobě lze sem zařadit domácí násilí, sexuální napadení nebo pronásledování kolektivní násilí o kolektivní násilí se jedná v případě, pokud pachatel není jeden člověk, ale skupina lidí. Rovněž se může jít i o situaci, kdy obětí je více a ne jen jedna osoba. Druhým způsobem, jak lze na formy násilí pohlížet, je dle povahy násilných činů. Zde můžeme identifikovat tři základní skupiny, kterými jsou fyzické násilí, psychické násilí a sexuální násilí. Fyzické násilí Použití fyzické síly proti jiné osobě nebo skupině osob, které ústí ve fyzickou, sexuální nebo psychickou újmu. Zahrnuje mezi jiným bití, kopání, fackování, bodání, střílení, 8

9 strkání, kousání a štípání. (Upraveno podle definice násilí WHO) (Násilí na pracovišti ve zdravotnictví, 2004) Psychické násilí Záměrné použití síly včetně vyhrožování fyzickým násilím, proti jiné osobě nebo skupině osob, které může mít za následek újmu na fyzickém, mentálním, rozumovém, morálním nebo sociálním vývoji. Zahrnuje verbální ponižování, bullying/mobbing, obtěžování a výhružky. (Upraveno podle definice násilí WHO) (Násilí na pracovišti ve zdravotnictví, 2004) Sexuální násilí Sexuální násilí může mít mnoho podob, které se liší dle závažnosti. Jedná se od různých nenápadných narážek na intimitu dané osoby až po násilí, které může přejít až ve fyzické napadení. Fyzické, psychické a sexuální násilí se velmi často vyskytují společně a mohou mít různé podoby Podoby násilí Útok a napadení Je to náhlý násilný výpad proti druhému člověku, který je záměrný a druhou osobu fyzicky poškozuje. V pracovním prostředí se může jednat nejčastěji o: bití, fackování, strkání, pohlavkování, kousání, plivání, kopání, zabití. 9

10 Jistě by šlo jmenovat i mnoho dalších projevů útoků a napadení, které více či méně fyzicky poškozují napadenou osobu. Mnoho z těchto projevů má charakter i trestných činů, za které může být útočník i odsouzen k trestu odnětí svobody. Ponižování Je to postoj, při kterém násilník shazuje důstojnost a snižuje sebeúctu druhého člověka. Bullying/mobbing Jedná se o šikanu na pracovišti, která se vyznačuje skrytostí, rafinovaností a zákeřností. Může být namířena proti jednotlivci nebo i skupině zaměstnanců. Podoba této formy násilí spočívá především ve znepříjemňování výkonu práce tomu, kdo by teoreticky mohl zastávat funkci šikanovaného. Šikanující má v tomto případě strach z toho, že by ho šikanovaný mohl nahradit na jeho pracovním místě a toto místo zastávat tak lépe než on. Šikanující se tedy cítí ohrožen svými kolegy. Příkladem tohoto násilí může být to, že šikanovanému jsou ukládány nesmyslné úkoly, které třeba vůbec nespadají do jeho pracovní náplně, ale jejich nesplnění by mohlo ohrozit jeho pracovní pozici. Dále by šlo uvést třeba nesmyslné zvyšování hlasu na podřízené a to ať již kvůli maličkostem nebo bez sebemenšího důvodu. Typickým příkladem je i trvání na tom, že jediný pravdivý a správný názor je jen ten výše postaveného pracovníka. I v rámci bullyingu/mobbingu by opět šlo jmenovat spoustu dalších příkladů. (Plamínek, 2013) Bossing Bossing je ve své podstatě druh šikany na pracovišti. Bossing je psychická šikana v zaměstnání, které se dopouští na svém podřízeném nadřízený pracovník. Jde o chování vedoucího, které poškozuje podřízeného před jeho kolegy, znesnadňuje či znemožňuje mu jeho práci. (internetový server finance.idnes.cz, 2015) Kromě dopadu na šikanovaného zaměstnance má bossing vliv i na celkové vztahy na pracovišti, protože šikana jednoho podřízeného se promítne do vztahu s ostatními kolegy. 10

11 Obtěžování Je to situace, ve které je člověku narušen jeho osobní prostor a kterou dotyčný vnímá jako neoprávněné, nevhodné nebo urážlivé. Obtěžování může později vytvořit až nepříjemné pracovní prostředí. Obtěžování lze rozdělit na sexuální a rasové. Sexuální obtěžování je takový postoj, který narušuje důstojnost dané osoby a může se projevit: verbálním obtěžováním, fyzickým útokem nebo obtěžováním, gestikulací, písemnou formou. Verbální obtěžování má nejčastěji podobu záměrných a nevhodných sexuálně zaměřených slovních narážek, které se týkají něčího těla, soukromého života nebo se může jednat i o sexuálně zaměřené vtipy. Toto obtěžování nemusí mít ale formu jen osobního kontaktu, může probíhat například telefonicky anebo může mít na první pohled i charakter komplimentů, které se opravdu mohou jevit do určité míry pozitivně a obtěžovanému člověku vůbec nemusí v první chvíli dojít, že je sexuálně obtěžován. Fyzické obtěžování nebo útok probíhá nejčastěji formou záměrného a nevynuceného fyzického kontaktu, při kterém může docházet k dotýkání, uchopení nebo štípání. Může se jednat ale i nevynucené narušování fyzického osobního prostoru, které je způsobeno přílišnou fyzickou blízkostí. Písemná forma může zahrnovat všechny výše uvedené způsoby, které můžou být provedeny i písemně. Toto obtěžování pak probíhá nejčastěji em, přes sociální sítě nebo SMS zprávami přes mobilní telefon. Rasové násilí je takový postoj, který je založen na rasové odlišnosti. Může zahrnovat nejčastěji předsudky a nenávist vůči jiné rase, které se projevují především formou urážek, rasistických vtipů a narážek nebo i stranění se někoho kvůli rasové odlišnosti nebo třeba i národnosti a původu. Rasové obtěžování je tedy takové chování, povětšinou výhružné, které je založeno na odlišnosti daného člověka. 11

12 Vyhrožování Jedná se především o verbální projevy, které mají danou osobu vystrašit. Mohou vyústit až ve fyzický či sexuální útok. Pokud se jedná o vyhrožování fyzickým násilím, jedná se ve své podstatě o trestný čin. Takto vystupňované vyhrožování upravuje i Trestní zákoník: Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. (Trestní zákoník 353, 2015) 1.3 Statistická data Ve světě bylo provedeno mnoho průzkumů, které se zabývají jak násilím samotným, tak i násilím na pracovišti a tedy i násilím ve zdravotnictví. První výzkumy se objevily v Zámoří a to ke konci 20. století a to především z důvodu, že zde se násilí na pracovišti začalo objevovat ve větší míře nejdříve. Další výzkumy byly provedeny na přelomu tisíciletí a to v hojném počtu již i v Evropě. Dr. Cynthia Cruickshank z Kanady provedla v roce 1995 pro Asociaci registrovaných sester, Nové Skotsko průzkum, o výskytu násilí na pracovišti, který ukázal, že 80 % všech dotázaných se již během výkonu své práce s násilím setkalo a ve většině případů se jednalo o kombinací více druhů násilí. Nejčastější forma násilí, kterou uvedlo téměř dvě třetiny dotázaných, bylo slovní napadání a více než jedna třetina respondentů zažila i fyzický útok na svou osobu. Výzkum dále ukázal, že k útokům dochází nejčastěji na odděleních, kde jsou kladeny vyšší psychické nároky a to jak na personál, tak hlavně na pacienty, jelikož se jednalo především o oddělení akutní pohotovostní péče nebo o psychiatrická oddělení. Sestry, lékaři i ostatní zdravotníci jsou stále častěji napadáni agresivními, psychicky narušenými či opilými pacienty (internetový portál zdravi.e15.cz, 2015) S postupným nárůstem násilí ve zdravotnických zařízeních na sebe nenechaly dlouho čekat ani výzkumy v Evropě a navázaly tak na ty zámořské. Výrazný rozvoj různých výzkumů a analýz, které se snaží popsat, identifikovat a definovat nejrůznější problémy ohledně násilí ve zdravotnických zařízeních, lze datovat na počátek nového tisíciletí. (Hnilicová, 2007) 12

13 Nejprve se výzkumy ohledně násilí zaměřily všeobecně na pracoviště a později se objevily i výzkumy, které již byly zaměřeny na konkrétní profese, tedy i na oblast zdravotnictví. Výzkumy týkající se pracovišť všeobecně byly provedeny ve vybraných zemích Evropské unie a to v patnácti zemích. Tento výzkum z roku 2005 ukázal, že minimálně 5 % všech dotázaných se s nějakou formou násilí na pracovišti již setkalo. Nutno ovšem dodat, že situace v Evropě není ještě tak vážná, jako v USA, kde se již v roce 2002 uvádělo, že téměř 40 % všech úmrtí na pracovišti bylo způsobeno násilím. (Hnilicová, 2007) Situace v České republice byla zmapována v letech Tento výzkum byl založen na mezinárodních metodikách a pokusil se zmapovat situaci ve zdravotnických zařízeních a sociálních službách. Výsledky ukázaly podobný trend jako již dříve zmíněný kanadský výzkum. I zde bylo nejčastější formou násilí na pracovišti slovní napadání, se kterým se setkalo více než 40 % všech dotázaných. Fyzické násilí poté zažilo celých 13 % dotázaných a více než deset procent zaměstnanců se setkalo s bullyingem. (Hnilicová, 2007) Výzkumy ukazují, že výskyt násilí ve zdravotnictví je v České republice alarmující. Slovní napadání se stalo součástí organizační kultury v našem zdravotnictví a také fyzické násilí je velkým problémem. Mezi oběti násilí přitom nepatří jen zdravotníci, ale i jejich pacienti. (Hnilicová, 2007) 1.4 Stres jako příčina násilí Jak jsem již zmínila v předešlé kapitole, tak na základě provedených výzkumů bylo zjištěno, že násilí vzniká častěji na pracovištích, kde jsou kladeny vysoké psychické nároky a je zde tedy velké působení stresových faktorů. (Novák, 2004) Stres lze chápat jako působení tlaku, který má za následek fyzické a psychické reakce, jež nejsou pro stresovanou osobu příjemné. Osoba, která prožívá stres, je tedy v takové situaci, ve které se necítí pohodlně, protože kdyby záleželo jen na ní, tak by v této situaci rozhodně vůbec nebyla. V podstatě lze stres nebo stresovou situaci chápat tak, že osoba, která se právě v takovéto situaci nachází, se v ní nacházet vůbec nechce, ale nemá na výběr. A právě zde vzniká konflikt mezí tím, co stresovaná osoba musí dělat a co by dělat chtěla. Pro účely mé bakalářské práce lze jako ukázkový příklad uvést zraněného pacienta, který musí být hospitalizován v nemocnici. Takový pacient 13

14 rozhodně nemá zájem být upoután na nemocniční lůžko a raději by byl plně zdráv. (Plamínek, 2013) Pozitivní a negativní stres Jen pro úplnost bych ještě ráda uvedla, že stres se rozděluje na dva druhy a to negativní (distres) a poztivní stres (eustres). Distres - je to klasický druh stresu, který si každý představí, když se řekne slovo stres. Naopak oproti distresu existuje ještě eustres, který je pravý opak distresu. Eustres - neboli pozitivní stres je takové působení fyzických a psychických tlaků, které má na stresovanou osobu pozitivní vliv. Jako příklad by šlo uvést třeba těšení se na nějakou příjemnou událost. V další části své práce se budu zabývat pouze distresem, protože ten je mandatorní příčinou násilí. (Novák, 2004) Fáze stresové situace Fáze stresové situace poprvé popsal kanadský lékař Hans Selye v roce Rozdělil stresovou situací do tří fází: 1. fáze alarmová fáze- je to první reakce našeho organismu na reakci se stresem. Je rozpoznáno nebezpečí a zahájena příprava na řešení stresové situace. Jedná se o bezprostřední reakci na stresor, 2. fáze fáze rezistence v této fázi se tělo adaptuje, odolává stresu a pokouší se vyrovnat se stresory, jimž je vystaveno. Pokud stresory přetrvávají, fáze rezistence pokračuje. (internetový server prirodaleci.cz, 2015) Když se organismu podaří se stresorem vypořádat, dochází k pominutí stresu a organismus se vrací do normálního stavu, 3. fáze fáze vyčerpání pokud ale stresor působí neustále a organismu se stále nedaří s touto situací úspěšně vypořádat, nastává stav, kdy se mohou začít objevovat zdravotní problémy. 14

15 Vyrovnávání se se stresem První fází vyrovnání se se stresem a tlakem, je připustit si, že na nás nějaký takový faktor vůbec působí. Důležitým předpokladem pro účinné čelení tlaku je, že tento tlak pociťujete a vnitřně připustíte, že vůbec existuje. K tomu musíte znát své pocity a neodsouvat je jako nedůležité nebo vedlejší. (Friedl, Peters-Kühlinger, 2006) Poté, když si člověk uvědomí, že se v takové situaci nachází, tak může i adekvátně reagovat a stresovou situaci správně řešit a úspěšně zvládnout. V praxi to ale tak mnohdy není, jelikož zejména ve zdravotnických profesích vznikají stresové situace během okamžiku a často není ani možné si vše včas uvědomit. Zvládání stresových situací ve zdravotnictví vyžaduje určitě určitou míru psychické odolnosti, ale především podle mého názoru záleží také hodně na zkušenostech daného člověka. Zkušený člověk s dlouholetou praxí již jistě zažil mnoho vypjatých situací, ve kterých bylo potřeba rychlé rozhodování a jednání, proto na nově vzniklou situaci dokáže dobře zareagovat, zachovat si potřebný klid a nadhled pro úspěšné zvládnutí celého problému. (Novák, 2004) 15

16 1.5 Prevence násilí ve zdravotnictví Význam slova prevence by se dal interpretovat jako činnosti nebo opatření, které mají za cíl zabránit tomu, aby nastala nějaká nežádoucí situace. Pokud je zapotřebí prevence, znamená to, že existuje určité riziko, že taková nežádoucí situace nastane. Riziko je historický výraz, pocházející ze 17. století, kdy se objevil v souvislosti s lodní plavbou. Výraz risico pochází z italštiny a označoval úskalí, kterému se museli plavci vyhnout. (Severa, 2007) Riziko lze tedy chápat jako určitou pravděpodobnost, že nějaká nepříjemná situace nebo negativní jev nastane. Pokud riziko vyčíslíme z hlediska pravděpodobnosti, tak to, že může nějaký jev nastat, znamená pravděpodobnost, která je menší než 100 %, ale zároveň je větší než 0 %. Když pravděpodobnost nastání jevu je 100 %, je považován za jev jistý. Pokud je pravděpodobnost nastání jevu 0 %, je považován za jev nemožný. V obou případech nelze mluvit o riziku. (Severa, 2007) Rozpoznání a řízení rizika Aby bylo možné rizikům předcházet a tedy i vykonávat preventivní činnosti, je zapotřebí, aby byla rizika nejprve rozpoznána a poté i řízena. Rozpoznání rizika Rozpoznat riziko vlastně znamená to, že si pracovník, v našem případě zdravotní sestra, všimne toho, že něco není úplně v pořádku, tedy si všimne podezřelých věcí. Rozpoznat riziko lze v několika oblastech. Můžeme sem zařadit například: rozpoznání potencionálního násilníka zde se může jednat o pacienta, o kterém již víme, že s ním byl v minulosti problém. Nebo o pacienta, který trpí nějakou duševní chorobou, popřípadě má problémy s návykovými látkami. 16

17 rozpoznání potencionální oběti za potencionální oběť násilí lze považovat především jedince, kteří jsou po fyzické stránce znevýhodněni a nemohou se tak například efektivně bránit. Jedná se například o mladé ženy, oběti předešlého násilí nebo o příslušníky nějaké znevýhodněné skupiny. rozpoznání rizikového pracoviště za rizikové pracoviště lze považovat takové, kde nejsou optimální podmínky. Jedná se o takové pracoviště, kde je nedostatečné vybavení, špatná organizace práce nebo nedostatek zaměstnanců, který může být spojený s jejich vysokou absencí nebo fluktuací. Dalšími oblastmi, kde si zdravotní sestra může uvědomit přítomnost potencionálního násilí, jsou organizace práce (délka pracovní doby, časová tíseň, náplň práce apod.). Jistě by šlo dále uvést třeba i celkovou náladu ve společnosti, která může mít vliv na přístup pacientů k zdravotnickému personálu. (Severa, 2007) Řízení rizika ve zdravotnických zařízeních Riziko násilí má tady velkou důležitost a rozhodně by nemělo být podceňováno. Míra rizika se bude určitě lišit dle velikosti zdravotnického zařízení. V malé soukromé ordinaci bude míra rizika násilí určitě menší, než například ve velké krajské nemocnici. Tam, kde je míra rizika velká, je nutné ho řídit. Pod pojem řízení rizika ve zdravotnických zařízeních nepatří určitě jen řízení rizika násilí z pohledu zdravotních sester, ale řízení všech rizik. Z pohledu sester jako příklad dalších rizik, která je zapotřebí řídit, lze jmenovat rizika prostředí nebo rizika spojená s ošetřováním. Řízení rizik není ale pochopitelně spojeno jen s ošetřovatelským personálem, ale dále s lékařským personálem, s pacienty, se stravováním nebo i s lidskými zdroji. (Škrla, Škrlová, 2008) Prevence násilí z pohledu sestry Prevenci proti násilí z pohledu zdravotní sestry lze rozdělit do několika úrovní. Způsobů prevence, neboli opatření, která se týkají zdravotních sester, je mnoho druhů. Některé se zdravotních sester týkají přímo, kdy je přímo zdravotní sestra za realizaci opatření zodpovědná a některé se jí týkají pouze okrajově. To znamená, že je neprovádí přímo sestra, ale během výkonu své práce se jí více či méně týkají a týkají se tedy širšího okruhu lidí ve zdravotnickém zařízení. 17

18 Opatření, která se netýkají pouze zdravotních sester, lze rozdělit na technická a administrativní. Ke každé z obou skupin uvedu několik příkladů a i to, jaký vliv mají na zdravotní sestry. (Venglářová, Mahrová, 2006) Technická opatření Technická opatření proti násilí a agresi se dají považovat zřejmě za nejrozšířenější, ale také za finančně nejnáročnější. Technická opatření jsou nejkomplexnější, protože se týkají prakticky všech lidí v nemocnici. Nejenom tedy zdravotních sester, doktorů, ostatních zaměstnanců nemocnice, ale i pacientů samotných a jejich návštěv. Nutno ale dodat, že realizace technických opatření je často spojena i s legislativními podmínkami. Jen pro představu technického opatření, které je finančně náročné a legislativně upravené, lze uvést instalaci bezpečnostních kamer, která musí být v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů. Nepochybně je takové opatření účinné, ale je vhodné spíše do společných prostor, než přímo na pokoj k pacientům. Podobnou funkci, jako bezpečnostní kamery, by mohly plnit například bezpečnostní rámy na detekci kovů, ale opět je asi nemyslitelné mít takový rám u každého pokoje nebo alespoň u vstupu na oddělení. (Bartůněk, Ptáček, 2011) Jak jsem již zmínila na začátku tohoto odstavce, tak výše uvedené dva příklady by se týkaly hlavně všech osob v nemocnici. Opatření, která se více týkají zdravotních sester, jsou tedy taková, která jsou již konkrétněji zaměřená. Nejčastěji se může jednat o omezení pohybu pacientů. Jedná se především o omezovací prostředky, jako jsou kurtace nebo fixace končetin. Personál tak má pohyb pacientů alespoň částečně pod kontrolou. Dále bych zmínila třeba úpravu a zařízení pokojů, čekáren nebo chodeb a to takovým způsobem, který má za úkol navozovat přátelštější atmosféru, zmenšovat stres z nemocnice a zvyšovat pocit pohody. Toho lze docílit například různými obrazy, výmalbou, výzdobou či dekorativními předměty. Takovéto řešení již není rozhodně tolik ekonomický náročně a ani svázáno legislativními úpravami a lze ho nalézt prakticky v každé nemocnici či ordinaci. Určitou formu bezpečnostní politiky má dnes v podstatě každá nemocnice. Její praktická realizace se liší dle specifik areálů nemocnic i jejich investičních možností. (internetový server zdravi.e15.cz, 2015) Jako dobrý příklad z praxe, který byl zaveden v ambulantních ordinacích v nemocnicích v moravskoslezském kraji, je zavedení tzv. SOS tlačítek, která mohou mít zdravotní 18

19 sestry přímo u sebe. Ta jsou použita zdravotní sestrou v případě napadení a slouží ke spuštění alarmu, který okamžitě upozorní personál bezpečnostní agentury. Administrativní opatření Administrativní opatření nabízejí podstatně širší možnosti, než opatření technická. Důvodem je především to, že v případě administrativních opatření již nehraje tak velkou roli finanční stránka. Administrativní opatření jsou i více zaměřena konkrétně podle typu zdravotnického zařízení a nelze je aplikovat například na celý areál nemocnice. Administrativní opatření mají nejčastěji podobu různých vyhlášek a nařízení, které se týkají toho, jak k násilí přistupovat v případě, že již bylo spácháno. (Bartůněk, Ptáček, 2011) Pokud potencionální násilník ví, co mu může v případě napadení zdravotnického personálu hrozit, tak to na něj může působit odrazujícím způsobem. Jako příklad můžeme uvést: stanovení míry tolerance k násilí postoj nulové tolerance k násilí. Pokud tedy dojde k napadení zdravotní sestry, tak to automaticky znamená nahlášení takového incidentu minimálně vedení oddělení a podle závažnosti i na policii podpora zaměstnanců v hlášení násilných případů zdravotní sestra si musí být v případě nahlášení násilí jistá, že případem se bude někdo zabývat a také si musí být jistá tím, že vedoucí pracovník takové hlášení nepodcení a nestane se třeba to, že sestra nabyde pouze dojmu, že se vlastně nic nestalo a celý problém si jen vymyslela. Poté může v dalším případu napadení zaváhat a násilí vůbec nenahlásit Dalším druhem administrativních opatření jsou taková, které nepůsobí formou výhružky pro násilníka, ale působí tak, aby potencionálního násilníka vůbec nenapadla myšlenka na násilný čin. Příkladem může být: zkrácení čekacích dob dlouhé čekání není jistě příjemné pro nikoho, ať už se jedná o čekání na pohotovosti, v ordinaci nebo i pokud je pacient objednán na konkrétní hodinu na určité vyšetření. Nervózní pacient pak lehce může být agresivní a mít sklony k násilí na což musí být zdravotní sestra rovněž připravená při jednání s pacienty v čekárně 19

20 obsazení směn vhodné obsazení směn rovněž může působit preventivně proti potencionálnímu vzniku násilí. Pokud bude na oddělení přítomno během směny více sester, tak to určitě bude mít pozitivní vliv. Poskytování bezpečnostních služeb Poskytování bezpečnostních služeb je pro zdravotnická zařízení méně typická, nicméně i ta je v dnešní době využívají. Dobrým příkladem takové služby je sjednání si hlídání prostor zdravotnického zařízení pracovníky bezpečnostní agentury. Opět zde je ale důležitá otázka financování. Financování služeb bezpečnostní agentury rozhodně nepatří mezi nejlevnější služby. Nicméně dle mého názoru využívání služeb bezpečnostní agentury nepatří mezi časté a typické způsoby pro minimalizaci rizika násilí na pracovišti z pohledu zdravotní sestry. Jedná se spíše opět o takové opatření, které spadá do oblasti zajištění bezpečnosti ve společných prostorách zdravotnického zařízení. Z pohledu zdravotní sestry by se mělo jednat spíše o bezpečnost na odděleních a na pokojích a k tomuto účelu využít bezpečnostní agenturu rozhodně vhodné není, kromě snad jednoho případu, kdy je v nemocnici hospitalizována osoba, u které je to nezbytné. Mohlo by se jednat například o nebezpečného zločince, který by mohl mít snahu utéct a při tom zaútočit nejen na ošetřující personál. (Bartůněk, Ptáček, 2011) Ale pro jiný způsob, jak využít služby proti násilí, nemusíme chodit vůbec daleko. Příkladem je jihlavská nemocnice, která zařídila kurzy sebeobrany pro některé své zdravotní sestry. Na tři desítky zdravotních sester jihlavské nemocnice absolvovalo kurz sebeobrany, který má napomoci obraně před agresivitou pacientů či jejich doprovodů. (internetové stránky ) Nutno ale podotknout, že se zde již nejedná o prevenci proti násilí, ale již o jeho zvládnutí. Opatření pro zdravotní sestry Předchozí tři kapitoly se týkaly jak zdravotních sester, tak více či méně i ostatního personálu a osob, které jsou přítomny ve zdravotnickém zařízení. Zdravotní sestry patří mezi nejohroženější skupinu, protože jsou s pacienty v přímém kontaktu nejvíce. Je tedy zřejmé, že zdravotní sestra je právě ta osoba, která se stane terčem útoku a to i navzdory tomu, že ona nemá s důvodem vzniku agrese u pacienta žádnou spojitost. Pacient, který má sklony k agresi, ale ve většině případů nerozlišuje, kdo nebo co je 20

21 opravdovou příčinou jeho nespokojenosti a zdravotní sestra tak právě pro něj představuje nositelku této příčiny. Dalšími opatřeními proti vzniku násilí, která se týkají hlavně zdravotních sester. posuzování každého pacienta individuálně je jen na zdravotní sestře, jak dokáže odhadnout pacienta jako potencionálního násilníka. Posouzení je zapotřebí udělat jak při příjmu pacienta, tak i pravidelně v průběhu jeho hospitalizace, jelikož hospitalizace patří mezi psychicky náročnější situace, ve kterých se uvažování každého pacienta může rapidně měnit individuální plán pro agresivní pacienty pokud dojde zdravotní sestrou k vyhodnocení, že se jedná o pacienta, který může být agresivní, je zapotřebí mít připraven plán pro případ, že skutečně k násilnému činu dojde. Může se jednat jak o fyzické násilí, tak i o slovní napadání. Plán by měl zahrnovat všechny možné situace, které můžou nastat a také nápravná opatření, která budou pro každý konkrétní případ aplikována. Plán by neměl počítat jen se zvládnutím situace zdravotní sestrou, ale měl by zahrnovat i spolupráci se specialisty, jako jsou psychologové, sociální pracovníci nebo pracovníci ochranky umístění pacienta na vyčleněná místa v případě, že se při posuzování pacienta dojde k takovému závěru, že se jedná o velice rizikového, je vhodné zvážit jeho umístění na vyčleněná místa, na kterých bude možné lépe kontrolovat jeho zdravotní stav, průběh léčby a lépe vyhodnocovat riziko potencionálního násilí. Vyčleněné místo by mělo být uzpůsobeno i tak, aby v případě konfliktu bylo možné lépe tuto situaci zvládnout nenošení předmětů, které by mohly být použity jako zbraně týká se to především šperků, klíčů, jmenovek nebo jiných předmětů. Pacient může takového předmětu zneužít a použít ho jako útočnou zbraň respektování intimního prostoru pacienta za každé situace se snažit přijatelnou vzdálenost od pacienta. Pokud zdravotní sestra např. při rozhovoru bude pacientovi blíž, než je mu příjemné a naruší mu tak jeho intimní zónu, může ho to vyprovokovat k agresivnímu chování 21

22 udržování neutrálního výrazu v obličeji a snaha o zachování stejného tónu hlasu jakékoli větší projevy emocí mohou rovněž působit na pacienta způsobem, že si situaci vyloží tak, že se mu zdravotní sestra třeba vysmívá, což rovněž vede ke zvýšení agrese empatický přístup k pacientovi snažit se pochopit pacientův problém, podívat se na něj z jeho úhlu pohledu a vžít se do jeho situace. Pacienta to ujistí, že zdravotní sestra má skutečný zájem mu pomoci. (Venglářová, Mahrová, 2006) 22

23 2 Praktická část Cíle práce Cíl číslo 1 Zmapovat situaci týkající se násilí na pracovištích zdravotnického zařízení Nemocnice Dačice a.s. Cíl číslo 2 Zmapovat, zda sestry v Nemocnici Dačice a.s. považují problematiku násilí ze strany pacientů na pracovištích v Nemocnici Dačice a.s. za aktuální a důležitou. Cíl číslo 3 Navrhnout standard ošetřovatelské péče o pacienta s rizikem agresivního chování. Cíl číslo 4 Vypracovat pro sestry edukační program k prevenci a násilí na pracovišti. Hypotézy Hypotéza číslo 1 Domnívám se, že 50 % dotázaných se setkalo s násilím ze strany pacienta. Hypotéza číslo 2 Domnívám se, že 50 % dotázaných považuje problematiku násilí na pracovišti za aktuální a důležitou. Hypotéza číslo 3 Domnívám se, že vytvoření praktických výstupů (standard ošetřovatelské péče a edukační program) bude přínosem pro management i pro sestry Nemocnice Dačice a.s. 23

24 Jak již bylo zmíněno v úvodu této práce, výzkum formou dotazníkového šetření byl proveden v dačické nemocnici. Založení dačické nemocnice se datuje do roku 1935, kdy na valné hromadě města byl založen podpůrný spolek ke zřízení okresní nemocnice v Dačicích. Druhá světová válka ale výstavbu nemocnice zpozdila a základní kámen byl tak položen až o deset let později a to konkrétně 25. listopadu Otevření se tak nová nemocnice dočkala v roce Ředitelem nemocnice se stal primář chirurgického oddělení MUDr. Jaroslav Paroulek, primářem interního oddělení MUDr. Coufal a primářem gynekologického oddělení MUDr. Roch. Nově vybudovaná nemocnice o jejíž vybudování se snažila města s okolními obcemi již od roku Má zatím tyto objekty: vrátnici, hlavní pavilon, budovu sester, kotelnu a obytné domy pro zaměstnance. (internetové stránky Nemocnice Dačice a. s., 2015). Během následujících let přibývala v dačické nemocnici další oddělení: Rehabilitační oddělení a rozšíření rentgenu (1972), Novorozenecké oddělení (1982), Zubní poliklinika (1985). Po revoluci v 1989 přešla nemocnice do majetku města Dačice. Nákladné financování provozu ale nebylo pro město dlouhodobě únosné, a tak v roce 2005 přechází nemocnice pod společnost PP Hospitals, s. r. o. Přes počáteční investice do rekonstrukce operačních sálů a plánů na další rozvoj, se provozování dačické nemocnice stalo pro tuto společnost neúnosným a dochází tak k postupnému zavírání jednotlivých oddělení až v roce 2009 byla převedena nemocnice zpět pod Dačice. V této době bylo v provozu pouze Oddělení následné péče. Ještě téhož roku se povedl převod nemocnice pod Jihočeský kraj. Následně byla založena akciová společnost Nemocnice Dačice a začalo docházet k postupnému obnovování činnosti některých oddělení a postupným rekonstrukcím celého areálu. V současnosti jsou v dačické nemocnici v provozu tato oddělení: Oddělení následné péče, RDG, Cévní chirurgie, Oddělení klinické biochemie a ambulantní ordinace. 24

25 2.1 Metodika výzkumu Výzkumná část bakalářské práce byla provedena formou dotazníkového šetření. Strukturovaný dotazník byl určen pro zdravotní sestry v Nemocnici Dačice a. s. Dotazník se skládá z dvaceti uzavřených otázek rozdělených do čtyř hlavních tematických okruhů. První okruh se týká samotného respondenta, kde jsou dotazovány základní informace o něm. Druhý okruh se týká jeho zkušeností s fyzickým násilím na pracovišti. Třetí okruh je zaměřen na zkušenosti respondenta se slovním násilím a poslední okruh se týká zavedených nápravných opatření na pracovišti. Na závěr dotazníku měl respondent možnost sdělit své postřehy a připomínky k danému tématu a vystihnout tak svůj názor a zkušenosti, které předchozí otázky nezahrnovaly. Použitý dotazník je uveden v příloze. 2.2 Charakteristika výzkumného prostředí Jak jsem již zmínila v předchozí části své bakalářské práce, tak jako výzkumné prostředí jsem si zvolila Nemocnici Dačice a. s. Největším oddělením dačické nemocnice je Oddělení následné péče. Toto oddělení je rozděleno na dvě části. V první části se nachází ošetřovatelská lůžka, kterých je 26 a je zde zaměstnáno 10 zdravotních sester. Druhá část tohoto oddělení jsou rehabilitační lůžka, která jich má celkem 30 a pro klienty je k dispozici 8 zdravotních sester. Oddělení následné ošetřovatelské a rehabilitační péče má kapacitu 56 lůžek. Slouží k doléčování a rehabilitaci pacientů přeložených z akutních lůžek, dále jsou hospitalizováni pacienti po těžkých stavech zvládnutých na akutních lůžkách, jednak nemocní v terminálním stádiu maligních (zhoubných) chorob, kdy toto oddělení supluje nedostatečné hospicové hnutí, a také nemocní přijatí z domova cestou objednání svým praktickým lékařem z důvodu zhoršení celkového stavu polymorbidních gerontů. (internetové stránky Nemocnice Dačice a. s., 2015) Na tomto oddělení, konkrétně v části s ošetřovatelskými lůžky, je dále umístěno ještě 8 sociálních lůžek, jejichž provoz není hrazen ze zdravotního pojištění. Tato lůžka jsou určena klientům, kteří čekají například na umístění v domovech důchodců nebo v různých specializovaných centrech. 25

26 Dalším významným oddělením, které má k dispozici lůžka pro pacienty, je cévní chirurgie. Cévní chirurgie má k dispozici celkem 16 lůžek a působí zde 5 zdravotních sester. Dalším odděleními jsou RDG, které bylo v roce 2014 významně modernizováno, a slouží k pořizování rentgenových snímků pro ordinace z celého okolí Dačic. Dále je zde oddělení klinické biochemie, které se zabývá laboratorními rozbory a disponuje i odběrovou místností a oddělení domácí péče. Na těchto třech odděleních je klientům k dispozici celkem 20 zdravotních sester. Poslední, ale neméně významnou částí dačické nemocnice, jsou ambulantní ordinace. Poté, co vlastníkem dačické nemocnice se stal Jihočeský kraj, došlo k velkému rozvoji ambulantní péče v Dačicích, což přispělo opět ke zkvalitnění péče pro Dačice a okolí. V ambulantních ordinacích působí celkem 22 sester. Nejvýznamnější ambulance, které jsou v současnosti v provozu tyto: alergologická ambulance, interní ambulance, gastroenterologická ambulance, ambulance rehabilitačního lékařství, fyzioterapie, rentgenologické pracoviště, lékařská služba první pomoci pro děti a dorost, lékařská služba první pomoci pro dospělé. Hlavním důvodem pro volbu dačické nemocnice byl ten, že nemocnice se nachází v místě mého bydliště a tato nemocnice poskytuje zdravotní péči nejen pro Dačice ale i pro široké okolí. Dalším důvodem pro tuto volbu bylo také to, že v předchozím průběhu mého bakalářského studia mi dačická nemocnice poskytla nejednu možnost praxe a s touto praxí jsem byla vždy maximálně spokojená, jelikož mi pomohla získat cenné zkušenosti pro výkon mého budoucího povolání. 26

27 počet odpovědí 2.3 Průběh výzkumu Výzkum pro moji bakalářskou práci probíhal v období od 14. srpna do 16. listopadu Celkový počet rozdaných dotazníků byl 65. Z tohoto počtu se mi jich vrátilo 62 a z těchto byly dva nekompletně vyplněny. Pro výzkumné účely jsem tedy vycházela z 60 plně a správně vyplněných dotazníků. Účel, distribuce a vyplnění dotazníků bylo předem osobně konzultováno s hlavní sestrou v dačické nemocnici. Žádost k možnosti provést dotazníkové šetření v daném zdravotnickém zařízení je uvedena v závěru práce. 2.4 Výsledky výzkumu Vyhodnocení otázky číslo 1: Kolik Vám je let? a méně Vyhodnocení otázky č věkové kategorie Graf 1: Věkové kategorie respondentů (zdroj: vlastní výzkum) Z grafu vyplývá, že nejvíce respondentů spadá do věkové kategorie let a to konkrétně 24 všech dotázaných, což tvoří téměř polovinu všech respondentů. Druhou nejpočetnější věkovou kategorií je věková skupina mezi lety, do které spadá 16 dotázaných. Do těchto dvou kategorií spadá tedy 40 dotázaných, což jsou celé dvě třetiny. 27

28 počet odpovědí počet odpovědí Vyhodnocení otázky č. 2: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Vyhodnocení otázky č středoškolské s maturitou 10 vyšší odborné dosažené vzdělání 15 vysokoškolské Graf 2: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů (zdroj: vlastní výzkum) Z tohoto grafu vyplývá, že více jak 50 % zdravotních sester v dačické nemocnici má středoškolské vzdělání s maturitou. Celá čtvrtina má vysokoškolské vzdělání a jedna pětina má vyšší odborné. Vyhodnocení otázky č. 3: Kolik let praxe ve zdravotnictví máte? méně než 1 rok Vyhodnocení otázky č let 6-10 let let let přes 20 let věkové kategorie praxe Graf 3: Roky praxe zdravotních sester v dačické nemocnici 28

29 počet odpovědí Z grafu číslo 3 vyplývá, že personál v dačické nemocnici patří mezi zkušený, jelikož více než polovina všech dotázaných má praxi ve zdravotnictví více než 20 let. Tato otázka je do jisté míry provázána s otázkou číslo 1 i otázkou číslo 2. Z těchto tří grafů lze konstatovat, že nejvíce sester v dačické nemocnici ukončilo svá studia na střední škole a poté začaly hned pracovat ve zdravotnictví. Je tedy možné tvrdit, že zdravotní sestry v Nemocnici Dačice a. s. patří mezi zkušené sestry s dlouholetou praxí. Vyhodnocení otázky č. 4: Pracujete ve směnném provozu? Vyhodnocení otázky č ano ne práce ve směnném provozu Graf 4: Směnný provoz v Nemocnici Dačice a.s. Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že více téměř dvě třetiny, konkrétně 62 %, zdravotních sester pracuje ve směnném provozu. 29

30 počet odpovědí počet odpvědí Vyhodnocení otázky č. 5: Jak velké máte obavy z násilí na Vašem současném pracovišti? Vyhodnocení otázky č velikost obavy (1 = žádné obavy, 5 = velké obavy) Graf 5: Obavy zdravotních sester z rizika násilí v dačické nemocnici Z výsledků této otázky vyplývá, že téměř polovina zdravotních sester nemá žádné obavy z násilí na jejich současném pracovišti a celá další třetina má jen velmi malé obavy. Zdravotní sestry tedy riziko násilí v dačické nemocnici nepovažují za příliš zásadní. Pouze dva respondenti vyjádřili v mém dotazníkovém šetření zvýšené obavy. Vyhodnocení otázky č. 6 Považujete problematiku násilí na pracovišti při výkonu své profese za aktuální a důležitou? Vyhodnocení otázky č ano ne nevím posouzení problematiky násilí Graf 6: Vnímání závažnosti problematiky násilí na pracovišti (zdroj: vlastní výzkum) 30

31 počet odpovědí Dle výsledků otázky číslo 6 je patrné, že téměř všechny zdravotní sestry (87 %) považuje otázku rizika násilí na pracovišti při výkonu sesterské profese za velice aktuální. Zajímavé je ale porovnání s předchozí otázkou, kdy zase většina sester nemá příliš velké obavy z násilí na svém pracovišti. Sestry v dačické nemocnici tedy považují otázku násilí ve zdravotnictví za aktuální, ale necítí obavy z násilí při výkonu své profese. Vyhodnocení otázky č. 7: Existují na Vašem pracovišti zavedené postupy pro hlášení případu násilí? Vyhodnocení otázky č ano ne nevím existence postupů pro hlášení násilí na pracovišti Graf 7: Existence postupů pro hlášení případů násilí (zdroj: vlastní výzkum) Z odpovědí na tuto otázku by bylo možné usoudit, že některá oddělení dačické nemocnice vypracované postupy pro hlášení násilí mají a některá ne. Již ale před zpracováním výsledků dotazníku jsem tento výsledek konzultovala s hlavní sestrou a ta mi potvrdila, že postupy pro hlášení násilí v dačické nemocnici existují a jsou platné a stejné pro celou nemocnici. Domněnka vyplývající z tohoto výsledku tedy není v žádném případě platná a počty jednotlivých odpovědí svědčí o tom, že více než polovina sester neví, že postupy pro hlášení násilí existují. Dle mého názoru je zapotřebí např. školení, které by zdravotním sestrám připomnělo existenci těchto postupů. Myslím si, že i poté by došlo ke změně četnosti odpovědí na předchozí dvě otázky a bylo by určitě zajímavé porovnat výsledky před školením a po školení. 31

32 počet odpovědí Vyhodnocení otázky č. 8: Byl/a jste na svém pracovišti fyzicky napadena během posledních dvanácti měsíců? Vyhodnocení otázky č ano ne fyzické napadení zdravotní sestry Graf 8: Fyzické napadení zdravotní sestry za posledních 12 měsíců (zdroj: vlastní výzkum) Graf číslo 8 zobrazuje, kolik zdravotních sester v dačické nemocnici bylo fyzicky napadeno za posledních dvanáct měsíců. Dle výsledků této otázky bylo napadeno osm sester, což znamená, že 13 % bylo fyzicky napadeno. Dle mého názoru se jedná poměrně o velké procento. Myslím si, že tento počet napadení by měl mít větší vliv na vnímání rizika násilí, tedy na otázku číslo 5, ve které by se tyto případy měly teoretiky odrazit. Proč tomu tak není, zůstává otevřenou otázkou. Předpokládám, že nejpravděpodobnější příčinou by mohla být malá míra informovanosti o těchto případech. Ostatní zdravotní sestry se o těchto případech nedozví, a tak vlastně ani nedochází ke vzniku obav z násilí při výkonu jejich profese. 32

33 počet odpovědí Vyhodnocení otázky č. 9: Jestliže ano, kdo Vás napadl? Vyhodnocení otázky č útočník Graf 9: Původci fyzického útoku v Nemocnici Dačice a. s. (zdroj: vlastní výzkum) Na otázku číslo 9 odpovídali jen ti respondenti, kteří v předchozí otázce odpověděli, že během posledních dvanácti měsíců byli na svém pracovišti fyzicky napadeni. Tato otázka měla za úkol zjistit, kdo byl původcem tohoto útoku. Všichni dotázaní zvolili první možnost, tedy že byli napadeni ze strany pacienta. Na základě těchto výsledků si myslím, že je možné konstatovat, že zdrojem násilných negativních jevů na pracovišti v dačické nemocnici jsou jen agresivní pacienti. 33

34 nedělal/a jsem nic řekl/a jsem té osobě, ať přestane hledal/a jsem odbornou radu ohlásil/a jsem to nadřízenému žádal/a jsem o pomoc profesní komoru žádal/a jsem o pomoc odobory podal/a jsem žalobu zkusil/a jsem předstírat, že se to nestalo zkusil/a jsem se fyzicky bránit řekl/a jsem to rodině, přátelům řekl/a jsem to kolegům požádal/a jsem o přeřazení na jiné pracoviště vyplnil/a jsem formulář hlášení o mimořádné události podal/a jsem žádost o odškodné jinak/prosím uveďte počet odpovědí Vyhodnocení otázky č. 10: Jestliže ano, jak jste na událost reagoval/a? Vyhodnocení otázky č způsob reakce na agresi Graf 10: Způsob reakce napadené osoby na fyzickou agresi vůči její osobě (zdroj: vlastní výzkum) Na tuto otázku rovněž odpovídalo pouze osm respondentů, kteří v otázce číslo 8 odpověděli, že se s násilím na pracovišti při výkonu své profese setkali. Rozdíl oproti minulým otázkám je zde ten, že tito respondenti měli možnost zvolit více odpovědí. Nejčastější reakce na násilí byla v prvé řadě ta, že zdravotní sestra se slovně bránila a řekla útočníkovi, aby s agresivním chováním přestal. Poté následovala reakce, kdy zdravotní sestra vyplnila formulář o hlášení o mimořádné události a také předala tuto informaci ostatním kolegyním. Dle mého názoru je tento postup nejběžnější. Je důležité, aby si zdravotní sestry předaly informaci o napadení a upozornily tak své kolegyně na agresivní chování konkrétního pacienta. Rovněž pokud se jedná o závažnější případ, měl by být informován i přímý nadřízený zaměstnance. 34

35 počet odpovědí Za špatnou reakci lze považovat takovou, kdy napadená osoba nereaguje. Tato odpověď se vyskytla pouze jednou. Ostatní možnosti nezaznamenaly žádnou odpověď. Vyhodnocení otázky č. 11: Nabídl Vám zaměstnavatel nebo nadřízený: Vyhodnocení otázky č. 11 3, , , ,5 0 radu možnost o události mluvit, ohlásit ji jinou podporu způsoby pomoci nadřízeného Graf 11: Druhy pomoci ze strany nadřízeného po fyzickém napadení (zdroj: vlastní výzkum) Tato otázka byla zaměřena na to, jaký druh pomoci nabídl nadřízený napadenému respondentovi. Opět zde odpovídali jen ti, kteří v osmé otázce zvolili možnost ano, ale ve své podstatě se týkala jen těch, kteří zaškrtli v předchozí otázce tu možnost, že o události informovali svého nadřízeného. Rovněž na tuto otázku bylo možné označit všechny tři možnosti. Z osmi respondentů byla celkem ve třech případech poskytnuta rada, jak na situaci reagovat a jak ji řešit. Dvěma dotázaným byla nabídnuta možnost o události mluvit nebo ji ohlásit. Pouze v jednom případě byla poskytnuta jiná forma podpory. Vyhodnocení otázky č. 12: Jestliže jste o události nikomu neřekl/a, proč ne? Tato otázka byla poslední, na kterou měli odpovídat jen fyzicky napadení z osmé otázky. Respondenti mohli vybírat z několika důvodů a to: nebylo to důležité, bál/a jsem se negativních důsledků, 35