rumfordská polévka a jiné pochoutky. Stravování chudých v habsburské monarchii v 1. polovině 19. století 1

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "rumfordská polévka a jiné pochoutky. Stravování chudých v habsburské monarchii v 1. polovině 19. století 1"

Transkript

1 RUMFORDSKÁ POLÉVKA A JINÉ POCHOUTKY (99) rumfordská polévka a jiné pochoutky. Stravování chudých v habsburské monarchii v 1. polovině 19. století 1 MArTIN FrANC Hned na začátku příspěvku považuji za nutné poněkud přesněji vymezit téma a především způsob používání termínu chudý. Nehodlám se v této studii zabývat stravou v době akutního všeobecného nedostatku, v době hladomoru, přestože právě první polovina 19. století je poslední érou, kdy k těmto hrozivým jevům ve větší míře dochází i ve střední Evropě. Opomíjím také nouzovou stravu např. v regionech zasažených napoleonskými válkami. Zaměřuji se naopak na každodenní stravu nižších vrstev v běžných poměrech. To samozřejmě znamená, že se budu muset obejít bez obvyklého repertoáru stravovacích kuriozit, které shromáždil Čeněk Zíbrt a vydal příznačně v období první světové války, kdy jeho kniha mohla sloužit jako dost drastická inspirace pro současnost, i když sám to popíral. 2 Můj obraz bude daleko šedivější a monotónnější, protože právě pestrost stravování, respektive možnost pestrého stravování se výrazně snižovala s nižším sociálním standardem, a to nejen ve středověku a raném novověku, 3 ale iv19. a do značné míry i ve 20. století. Nenechme se přitom zmýlit nadšenými řečmi některých etnografů o pestrosti lidové stravy jídelníček lidí na venkově v 19. století a zejména v jeho první polovině byl vesměs velmi jednotvárný, jen vzhledem k omezené mobilitě existovalo velké množství regio - nálních variant. 4 Ale vraťme se k otázce, jak definovat chudé? Samozřejmě klíčovou roli zde hraje pohled tvůrce příslušného pramene, který o stravě chudých informuje. 1 Příspěvek vychází z částí disertační práce autora Prameny k dějinám stravování první poloviny devatenáctého století obhájené v roce 2004 na Katedře pomocných věd historických a archivního studia Filozofické fakulty UK v Praze. 2 ČENěK ZÍBRT, Česká kuchyně za dob nedostatku před sto lety, Praha Srov. MASSIMO MONTANARI, Hlad a hojnost. Dějiny stravování v Evropě, Praha Srov. MARIE ÚLEHLOVÁ-TILSCHOVÁ, Česká strava lidová, Praha 1945.

2 (100) MARTIN FRANC Vedle skutečně nejnižších vrstev obyvatelstva, jako byli námezdní zemědělští dělníci (čeleď), obyvatelé věznic či chudobinců, žebráci apod., měli např. autoři lékařských topografií při popisu stravy prostých (výraz chudý používali omezeně) lidí na mysli i složení pokrmů méně zámožných měšťanů a řemeslníků. Ještě složitější bylo sociální členění v případě venkovského obyvatelstva, kde ještě v první polovině 19. století přežívá opomíjení jakýchkoliv diferencí ve stravě daných sociálním postavením. Platí to zejména o chudších regionech, kde i větší sedláci žili velmi skromně. Regionální rozdíly hrály ve způsobu stravování v tomto období skutečně klíčovou roli. I když samozřejmě nemohu překročit limity dané prameny, chci akcentovat stravu skutečné chudiny ve srovnání s výživou nezámožných. Klíčovým východiskem studie jsou lékařské topografie, specifický žánr odborné lékařské literatury oblíbený hlavně v druhé polovině 18. a první polovině 19. století. Autoři, vesměs profesionální lékaři, se snažili v těchto topografiích detailně popsat nějakou lokalitu, 5 její přírodní podmínky, životní styl obyvatel apod. a na tomto základě identifikovat faktory ohrožující zdraví. V některých případech se jednalo o pronikavé sondy do mnoha oblastí každodennosti života, a to někdy i nižších vrstev. V příspěvku vycházím z lékařských topografií z celé habsburské monarchie, tedy i mimo české země. Samozřejmě, že strava v takových lokalitách, jako jsou dnešní slovinská metropole Ljubljana (Laibach) 6 či haličské Brody, 7 se od české reality liší v mnoha ohledech hodně výrazně. Údaje pak doplňuji dalšími typy pramenů, ať již se jedná o tzv. Hausmütterliteratur, vceňovací operáty ke katastru či kuchařské knihy apod. Stravě těch opravdu sociálně nejnižších skupin věnují lékaři zpřístupňující celkový zdravotní obraz lokalit spíše jen krátké zmínky autor lékařské topografie Vídně z roku 1810 Wertheim mluví o tom, že nejchudší jsou odkázáni na proslulou rumfordskou polévku. 8 Rumfordská polévka pojmenovaná po aristokratovi narozeném v severní Americe a nadšeném propagátorovi brambor Benjaminu Rumfordovi byla skutečně v první polovině 19. století a do značné 5 Existují jak topografie věnované městům, tak topografie zaměřené na venkovská panství. 6 FRANZ WILHELM LIPPICH, Topographie der k. k. Provinzialhauptstadt Laibach in Bezug auf Natur- und Heilkunde, Medicinalordnung und Biostatik, Laibach Faksimilové vydání Ljubljana DAVID JOACHIM FRIEDLäNDER, Skizze einer medicinischen Topographie der k. k. freien Handelsstadt Brody in Galizien, in: Beobachtungen und Abhandlungen aus dem gesammten praktischen Heilkunde, Bd. 6, 1828, s ZACHARIAS WERTHEIM, Versuch einen medicinischen Topographie von Wien, Wien Franz Strohmayr hovoří o žádoucím rumfordische Suppen-Anstalt pro chudé. Srov. FRANZ STROHMAYR, Versuch einer physisch-medicinischen Topographie von der landesfürstlichen Kreisstadt St. Pölten in Niederösterreich, Wien St. Pölten 1813, s. 283.

3 RUMFORDSKÁ POLÉVKA A JINÉ POCHOUTKY (101) míry i v následujících desetiletích vnímána jako jakýsi symbolický pokrm chudoby, a tak jsem ji vetknul i do názvu svého příspěvku. Receptů na ni existuje celá řada, uveďme alespoň složení podle publikace Magdaleny Lichteneggerové Die aufgeklärte Wiener Hausfrau, která představuje krásný příklad zmiňované Hausmütterliteratur. Magdalena Lichteneggerová věnuje rumfordské polévce a dalším ekonomickým polévkám, jak je označuje, značnou pozornost. Pokrm pojmenovaný po hraběti Rumfordovi tvoří podle jejího podání především brambory. Ty sice nepovažuje za příliš výživné, což byl klíčový požadavek na pokrmy pro chudé, ale téměř všichni je prý mají rádi. Další ingredience tvořily luštěniny všeho druhu pokud možno semleté na hrubou mouku z důvodů snadnější stravitelnosti, mimořádně vhodnou přísadu z hlediska výživnosti představovala podle vídeňské autorky rýže. Do rumfordské polévky se dále přidával ječmen a ochucovala se aromatickou zeleninou (např. cibulí, celerem, česnekem, petrželí, mrkví), dále šťovíkem, tymiánem, majoránkou, bobkovým listem či jiným dostupným kořením. Chybět nesměla sůl a v této době již relativně cenově dostupný pepř. Počítalo se i s omastkem trochou másla, sádla, loje nebo slaniny. K zahuštění sloužily pražené krajíce chleba. Magdalena Lichteneggerová reflektuje, že B. Rumford nepočítal při přípravě polévky pro chudé prakticky s žádným přídavkem masa. Na druhé straně však osvícená vídeňská hospodyně zdůrazňuje, že maso je přece jen velmi potřebné pro správnou výživu. Dochází tak k základnímu dilematu typickému pro řadu autorů tohoto období. Na jedné straně považují masitou stravu za potřebnou pro zdravou výživu, na straně druhé jsou konfrontováni s cenovou nedostupností masa. Řešení bývala nejrůznější, Magdalena Lichteneggerová doporučovala obohacovat rumfordskou polévku želatinou z kostí, proslulými Suppenzelteln, tedy silným vývarem v želatinových plátcích. Vedle toho navrhovala i další ekonomické polévky kromě vegetariánské bramborovo-ječné polévky se jednalo i o polévku, kde na jeden díl hovězího masa připadaly tři díly vepřových kostí. 9 Recept na rumfordskou polévku obsahuje i jedna z tradičních měšťanských kuchařek té doby, proslulá Linzer Kochbuch, která přitom naopak nabízí i mimořádně náročné předpisy patřící bezpochyby do haute cuisine. Rumfordská polévka v pojetí Linzer Kochbuch opět úplně neodpovídá našim představám o ryze chudinském jídle. Vedle hrachu, trhaných krup, hovězího vývaru, brambor, mrkve, petržele, celeru, pórku, másla o velikosti vejce, octa, soli a kusů černého chleba smaženého v tuku se do ní přidávalo i uzené vepřové maso. 10 Tady však musíme brát v úvahu omezenou výpovědní 9 MAGDALENA LICHTENEGGER (ed.), Die Aufgeklärte Wiener-Hausfrau in der Küche, in dem Keller, in der Speisekammer, beim Waschen, etc., Wien 1822, s MARIA ELISABETHA MEIXNER geb. Niederderinn, Das neue, grosse, geprüfte und bewahrte Linzer Kochbuch in zehn Abschnitten, Linz , s. 13.

4 (102) MARTIN FRANC hodnotu normativních pramenů, k nimž do určité míry musíme řadit i kuchařské příručky. V praxi pravděpodobně docházelo k výraznému seškrtávání zejména dražších ingrediencí, takže výsledný pokrm měl s původním receptem společného jen málo. Iv první polovině 19. století patřil k hlavním sociálně diferencujícím prvkům ve stravování podíl masa. Zdá se, že právě v této éře spadla spotřeba této potraviny v českých zemích na své dlouhodobé minimum a pro nemalou část obyvatelstva se stala jen skutečně svátečním zážitkem. Dobové názory na vhodnost každodenní konzumace masa se pochopitelně lišily a v druhé polovině 18. století došlo k oživení vegetariánských tendencí, s určitým morálně- -zdravotnickým podtextem. Jde především o dobově velice vlivné názory německého lékaře Christopha Wilhelma Hufelanda, které rezonovaly i v českých zemích. 11 Je však třeba na tomto místě podotknout, že Hufeland svoje dietetické rady směřoval výhradně k obyvatelům měst se sedavým povoláním, a naopak chudí lidé tvrdě pracující na vzduchu podle něj žádná zvláštní pravidla nepotřebovali. 12 Lékaři vytvářející topografie jednotlivých lokalit nezaujímali v otázce vegetarianismu jednotné stanovisko. Zatímco např. vídeňský Zacharias Wertheim považoval maso jednoznačně nejenom za chutnou, ale také za zdravou potravinu, například tvůrce o něco mladší pražské lékařské topografie Franz Alois Stelzig zastával postoj, že vegetabilní strava je pro člověka nejpřirozenější. Přesto podobně jako naprostá většina dalších autorů nakonec doporučoval smíšenou stravu. 13 Příklon ke smíšené stravě patří nepochybně k jednomu z projevů dobové snahy o nalezení zlaté střední cesty v rámci celkové umírněnosti. Jídelníček nejnižších vrstev byl však ve skutečnosti podobných rozporů ušetřen a vegetabilní potraviny v něm naprosto dominovaly, aniž by zde vznikal nějaký prostor pro ideologicky nebo zdravotně motivované postoje. Vcelku jednoznačně to shrnul autor topografie Rakovníka a Senomat Joseph Duras, který konstatoval, že místní obyvatelé jedí spíše rostlinnou než masitou stavu a pijí více vody než piva, což může souviset s jejich finančními možnostmi. 14 Za jednoznačně dominantní potravinu nejširších vrstev byly prakticky ve všech topografiích považovány obilniny, podávané především v po- 11 Srov. např. KRYŠTOF WILÍM HUFELAND, Kunšt prodloužení života lidského. Podle druhého zmnoženého vytištění přeložil a na svůj náklad vydal Jiří Palkovič, 1 2, Vacov K významu Ch. W. Hufelanda pro vývoj dietetiky srov. např. JÖRG MELZER, Vollwer - ternährung. Diätetik, Naturheilkunde, Nationalsozialismus, sozialer Anspruch, in: Medizin, Gesellschaft und Geschichte, Beiheft 20, Stuttgart 2003, s FRANZ ALOIS STELZIG, Versuch einer medizinischen Topographie von Prag 1., Prag 1824, s JOSEPH DURAS, Medizinisch-topographische Beschreibung der königl. Kreisstadt Rakonitz und der unterthänigen Marktes Senomat, Prag 1838, s. 68.

5 RUMFORDSKÁ POLÉVKA A JINÉ POCHOUTKY (103) době moučných pokrmů a chleba. Pouze Eiselt ve své charakteristice stravy uvádí brambory před produkty z obilí, což nepochybně souvisí se zemědělskými podmínkami v okolí Poličky. Dokonce zmiňuje zchudlé měšťany, kteří podle něj jedí třikrát denně pouze suché brambory. 15 Moučná jídla představovala z hlediska většiny autorů vedle konzumace kořalky jeden z nejzávažnějších problémů stravy chudých. Hovořilo se v této souvislosti především o jejich těžkosti. Na tomto místě je přitom třeba podotknout, že právě stravitelnost představovala alfu a omegu dietetických názorů na zdravotní výhodnost či nevýhodnost určité potraviny. Na druhé straně však například Lippich, píšící o obyvatelích Ljubljany, ve vysoké spotřebě mouky závažný zdravotní problém neviděl. 16 Cenné údaje poskytují lékařské topografie i o převládajícím druhu mouky daném místními poměry v zemědělství. Například v Lublani nestála na prvním místě ani pšenice, ani žito, ale pohanka. Brambory jsou s výjimkou již zmíněné Eiseltovy studie vnímány jako sice velmi důležitý, ale přece jen doplněk stravy, na prvním místě zůstávají obilniny. Jako další podobně významnou složku stravy uvádějí někteří z lékařů, např. autor topografie městečka Brody Friedländer, také luštěniny. 17 Ty ovšem snad ještě více než moučná jídla vzbuzovaly nelibost kvůli své obtížné stravitelnosti. Jen relativně málo se toho dozvídáme o konzumaci ovoce a zeleniny, snad proto, že vždy byly vnímány jen jako osvěžující doplněk. Stelzig informuje o zvyku širokých vrstev v Praze pojídat přímo na ulici salát, nakládané okurky nebo okurkový salát, díky čemuž zdejší obyvatelé netrpí skorbutem. Také prý v úrodných rocích dokážou chudí spořádat velká množství ovoce, díky svému dobrému trávení kupodivu bez vážnějších následků. 18 Nicméně se nesmíme domnívat, že ve stravě širokých vrstev potraviny živočišného původu chyběly zcela. Vídeňský Wertheim se kupříkladu rozčiluje 15 JAN NEPOMUK EISELT, Policzka, königlich- böhmische Leibgedingstadt in historischmedicinisch-topographischer Beziehung, Prag 1833, s Polička trpěla častými požáry, takže počet skutečně zbídačených měšťanů zde nebyl zanedbatelný. 16 LIPPICH (pozn. 6), s FRIEDLäNDER (pozn. 7), s Srov. např. i CARL BORROMäUS KNOLZ, Physisch-medicinisch-statistische Topographie des Sanitäts-Districtes Seebenstein im Viertel U. W. W. in Nieder-Oesterreich, in: Medicinische Jahrbücher des k. k. österreichischen Staates 1846, sl STELZIG (pozn. 13), s Dobré trávení bylo spojováno obecně s robustními, těžce pracujícími lidmi. Naopak Wertheim v souvislosti s konzumací ovoce zmiňuje řadu hrozících chorob. Srov. WERTHEIM (pozn. 8), s Podobně srov. FRANZ XAVER METZLER, Versuch eines Leitfadens zur Abfassung zweckmässiger medizinischer Topographien, Freyburg Konstanz 1814, s. 91, kde autor hovoří o častém požívání nezralého nebo špatného ovoce. K požívání salátů srov. WERTHEIM (pozn. 8), s. 166.

6 (104) MARTIN FRANC nad situací, kdy si žebrák nemůže pořídit kousek masa. 19 I Stelzig tvrdí, že ke stravě chudých patří tučné hovězí či vepřové, případně k přecpání vykrmená husa či kachna. 20 Podle Rosenblüha věnujícího se Zvoleněvsi ve středních Čechách však jedí sedláci maso mimo rodinné a lidové svátky jen málo a pouze ve sváteční dny koupí pár liber vepřového, 21 něco drůbeže nebo porazí ovci či tele. Na druhé straně vyšší spotřebou masa se podle něj vyznačují řemeslníci. Naopak nádeníci se podle jeho tvrzení dostanou k masu pouze o svátcích. Podobně Lippich tvrdí, že na venkově a mezi chudými se jí jen velmi zřídka maso. 22 Ve shodě s jinými prameny, například s operáty stabilního katastru se zdá, že konzumace masa a masných výrobků byla vyšší v místech s rozvinutější industrializací, životním stylem více odděleným od stravovacích návyků typických pro zemědělské prostředí. Zapomenout nesmíme na mléko a mléčné výrobky, které byly v tradiční zemědělské kuchyni 18. a 19. století většinou dominantním dodavatelem živočišných bílkovin. Jako jednu z nejdůležitějších potravin prostých lidí ho uvádí například Eiselt. 23 Mléku jako potravině je v topografiích zabývajících se venkovskými lokalitami věnována až překvapivě malá pozornost. To však samozřejmě neznamená, že by na venkově netvořilo důležitou součást stravy například W. Hamburger, věnující se Lemberku a Jablonnému v Podještědí, tvrdí, že mléko společně s lihovinami a kyselými okurkami přispívá k celkové kyselosti stravy chudého lidu, z čehož pak podle jeho názoru pramení častý výskyt hemoroidů. 24 Spíše se zde ukazuje určitá slabina medicínských topografií, která se projevuje v okamžiku, kdy se jedná o potravinu, která prochází 19 Ovšem Vídeň byla považována z hlediska spotřeby masa za výjimku a všechny údaje a odhady tuto specifičnost potvrzují. Srov. ROMAN SANDGRUBER, Die Anfänge der Konsumgesellschaft. Konsumgüterverbrauch, Lebensstandard und Alltagskultur in Österreich im 18. und 19. Jahrhundert, Wien 1982, s Vysokou spotřebu vykazovala ale i některá další rakouská města, např. Linec nebo Štýrský Hradec. 20 STELZIG (pozn. 13), s Husu považuje za oblíbené jídlo Čechů a především Pražanů i kuchař Zenker. Upozorňuje přitom, že k vykrmování dochází přímo ve městě. Srov. G. FR. (sic!) ZENKER, Comus-Geheimnisse über Anordnung häuslicher und öffentlicher, kleinerer und grösserer Gastmahle, Pickeniks, eezirkel etc. über das Credenzen des Nachtisches, der Weine u. s. w. und wie Tafeln nach den Regeln der Kunst und des Geschmacks zu decken und zu serviren sind. Nebst einer vollständigen Anleitung zur Transchirkunst, Wien 1827, s Vepřové jako nejdůležitější druh masa pro široké vrstva obyvatelstva jednoznačně vyzdvihuje ve své z Německa pocházející topografii J. W. Spiritus. Jeho editor Stremmel však poukazuje na přetrvávající dominanci hovězího. Srov. RALF STREMMEL (ed.), Alltag im Kreis Solingen Dr. J. W. Spiritus und seine medizinische Topographie, Solingen 1991, s LIPPICH (pozn. 6), s Srov. také údaje ze vceňovacích operátů stabilního katastru. 23 EISELT (pozn. 15), s WOLFGANG HAMBURGER, Medicinische Topographie und Geschichte der excell. gräfl. Clam-Gallas schen Herrschaft Lämberg und der benachbarten Stadt Gabel, Prag 1837, s. 73.

7 RUMFORDSKÁ POLÉVKA A JINÉ POCHOUTKY (105) trhem jen v relativně malé míře nebo netvoří samotný základ stravy. 25 Zásobování samotných měst mlékem však patrně v sledované době vykazovalo značné problémy a jistě není náhoda, že mezi falšovanými potravinami bývá mléko společně s vínem často uváděno na předních místech. Svoji roli ve stravovacím systému prostých lidí hrál i sýr. Uvádí ho jako oblíbenou součást stravy nejširších vrstev například Schlesinger, autor topografie Pešti a Budy, i když se o jeho kvalitě vyjadřuje velmi nelichotivě a výslovně tvrdí, že se vyrábí z nejhoršího tvarohu. 26 Podobně nelichotivě se o oblíbeném lidovém Streichkäse (tedy roztíratelném sýru) vyjadřuje i o více než pětadvacet let dříve Franz Strohmayr píšící o dolnorakouském St. Pölten. 27 Stelzig pak jako běžnou večeři nižších vrstev udává chléb s máslem a sýrem. 28 O technologii přípravy jídel se toho ve většině topografií příliš mnoho nedozvíme, nejčastěji se objevují v souvislosti se stravou širokých vrstev vcelku pochopitelně zmínky o polévce. K úpravě pokrmů v lidových vrstvách přináší z analyzovaných topografií patrně nejvíc údajů Lippichova práce o městu Lublaň. Ostatně příslušná kapitola v jeho knize nese název Příprava jídel, se zvláštním ohledem na národní jídla. 29 Autor hned v prvních větách zdůrazňuje, že se příprava jídel v místě omezuje na to nedůležitější a je velmi jednoduchá. Jeho vylíčení nejoblíbenějších národních pokrmů však bezpochyby představuje pro etnografy pravý poklad. Vesměs se jedná o moučná jídla a Lippich v této souvislosti hovoří dokonce o tom, že obyvatelé Kraňska mají ve zvláštní oblibě pokrmy z mouky. Určitou výjimku představuje Lippichem zmíněný salát s octem, olejem a solí, případně s kouskem špeku, který byl údajně velmi oblíbený jako letní jídlo. Jako zajímavou drobnost Lippich také uvádí, že prostí lidé využívají jako omastek i tuk z plcha, který patřil mezi oblíbené místní pochoutky. Friedländer ve své studii píše jako o typickém pokrmu nižších vrstev o boršči (v jeho podání polévka z kysané červené řepy, mrkve, bílé řepy, sušených švestek a kvašených okurek) 30 a uvádí i oblíbené pochoutky prostých lidí, jako byly 25 Mléko jako potravinu nezmiňuje ovšem ani J. W. Spiritus z industrializovaného kraje Solingen. Naopak o mléku jako součásti stravy venkovanů hovoří METZLER (pozn. 18), s IGNACZ SCHLESINGER, Medicinische Topographie der königlichen Freistädte Pesth und Ofen, Pest 1840, s. 73. O mladém (tedy asi čerstvém) sýru píše i FRIEDLäNDER (pozn. 7), s. 218, který se zmiňuje i o chlebu s máslem. 27 STROHMAYR (pozn. 18), s STELZIG (pozn. 13), s LIPPICH (pozn. 6), s Statistik Josef Rohrer charakterizuje nejoblíbenější jídlo sedláků a šlechticů v Haliči boršč jako kyselou polévku ze šťávy z červené řepy, smetany a masného vývaru jde tedy o odlišnou, finančně náročnější variantu boršče. Srov. [JOSEF ROHRER], Versuch über die slawischen Bewohner der österreichischen Monarchie 1., Wien 1804, s. 54. K různým variantám boršče

8 (106) MARTIN FRANC podle něj preclíky a placky z nekynutého těsta posypané solí a fenyklem nebo nakládaná jablka, která ovšem ze zdravotního hlediska jednoznačně odsuzuje. 31 Stelzig píše o prostých jídlech kořeněných cibulí a česnekem a o těžkých moučných jídlech, sušené zelenině, bramborách po staročeském zvyku plovoucích v tuku. 32 Můžeme říci, že snad s výjimkou oné sušené zeleniny zde máme jak tradiční obraz české lidové kuchyně, tak i její obvyklou kritiku ze strany zdravotníků. Autor lékařské topografie Prahy také tvrdí, že chudí stejně jako bohatí škodí svým dětem tím, že je přecpávají sladkostmi a sladkými jídly s cukrem nebo sirupem. 33 Není však v této souvislosti zcela jisté, zda nejde o určitou nadsázku a zda se tento zlozvyk týkal skutečně nejširších vrstev obyvatelstva. Autor další lékařské topografie ze středočeského panství Zvoleněves Franz Rosenblüh se zmiňuje o mimořádné oblibě koření u lidových vrstev, což může souviset se snahou oživit chuťově trochu mdlou a jednotvárnou stravu s jednoznačnou dominancí vegetabilních potravin. K této snaze mohl přispět i dramatický pád cen exotického koření v průběhu první poloviny 19. století. Připomeňme také Rosenblühovu zmínku o pojídání studených brambor s octem a cibulí, tedy další pikantní úpravu. 34 Na druhé straně je však třeba mít na paměti, že kritika přílišného kořenění patřila v dobových spisech zabývajících se stravováním mezi obvyklá topoi. Například Lippich zmiňuje i pořadí jídel během dne, přičemž se podle něj rytmus výživy mění podle sociálního postavení strávníka bohatší podle něj obědvají i večeří podstatně později. 35 Pokud se týká nápojů obvyklých mezi prostými vrstvami, na venkově a menších městech na rozdíl od předcházejících staletí zřejmě jednoznačně vedla voda. v současnosti srov. e Concise Larousse Gastronomique, London 2003, s Tamtéž srov. recept na boršč od slavného francouzského kuchaře přelomu 18. a 19. století Marie-Antoina (Antonina) Carêma ( ). Srov. i JOSEF BITTERMANN, Kuchařský lexikon, Praha , s , kde se rozlišuje mezi borščem kopp (polévka z červené řepy, cibule a na másle dušené karotky, přislazená cukrem), maloruským borščem (polévka z hovězího žebra, slaniny, kolníku, pórku, petržele, cibule, zelí a červené řepy, zjemněná kyselou smetanou) a polským borščem (polévka z osmažené červené řepy, celeru, petržele, cibule, pórku, kapusty, hovězího žebra a kachního masa, do které se jako vložka přidávají plátky klobásy). 31 FRIEDLäNDER (pozn. 7), s STELZIG (pozn. 13), s Ibidem, s Jako další oblíbené letní večeře a obědy v selských i nádenických domácnostech uvádí autor hlávkový salát s kyselou smetanou a octem, vařený hrách se syrovým kysaným zelím a čočku nakyselo s octem. Srov. FRANZ ROSENBLüH, Die grossherzoglich Toskana sche Herrschaft Swoleniowes in historisch-, topographisch- und medizinischer Hinsicht, Prag 1840, s LIPPICH (pozn. 6), s K problematice viz HANS J. TEUTEBERG GüNTER WIEGELMANN, Der Wandel der Nahrungsgewohnheiten unter dem Einfluss der Industrialisierung, Göttingen 1972, s

9 RUMFORDSKÁ POLÉVKA A JINÉ POCHOUTKY (107) Výslovně to uvádí například Rosenblüh, který zároveň píše, že movitější muži si ve svátek po obědě dopřejí džbán piva nebo sklenici kořalky. 36 Rovněž Duras konstatuje, že rakovničtí obyvatelé pijí více vodu než pivo. U vesnic dominanci vody potvrzují operáty ke katastru. Z větších měst podobná vyjádření chybí a můžeme předpokládat, že zde byla spotřeba künstliche Getränke přece jen výrazně vyšší. Ostatně i Rosenblüh ve své topografii píše, že řemeslníci ve srovnání se sedláky pijí více piva a kořalky a nádeníci alespoň kořalky. Stelzig dokonce tvrdí, že v Praze žijí jednotlivci, kteří se v případě nouze raději vzdají chleba než piva. 37 Víno se vyskytovalo méně často dokonce i uherský Schlesinger sděluje, že se kvůli jeho špatné kvalitě pije víc piva, respektive kořalky. Nicméně třeba Eiselt uvádí, že se prostý měšťan rád napije skleničky vína nebo kořalky, respektive že se těmito nápoji opíjí. 38 Podobně u Lippicha se dozvíme, že mezi opilci, což nebyla zrovna zámožná sociální skupina, převažovali ctitelé vína nad stoupenci kořalky. 39 Také Wertheim mluví o pití vína u nejprostších lidí. 40 Naopak Stelzig tvrdí, že nižší třídy obyvatelstva pijí víno pouze výjimečně o svátcích, jako jsou svatby nebo křtiny, a nenacházejí v něm nějaké zvláštní zalíbení. 41 Z nealkoholických nápojů přicházela do úvahy u chudších vrstev vedle vody především káva. 42 Lippich se ale také zmiňuje o osvěžujícím nápoji chudších vrstev připravovaném z uvařené vody ze sušeného ovoce, 43 Strohmayr pak jako oblíbené pití žen z lidu uvádí medovinu ROSENBLüH (pozn. 34), s. 54. Nesmíme však Rosenblühovu formulaci brát naprosto doslovně. Pokud by se spotřeba piva omezovala pouze na sváteční popíjení zámožných mužů, těžko by asi autor mohl tvrdit na s. 56, že se pivo konzumuje ve značném množství. 37 STELZIG (pozn. 13), s Naopak vodu v poledne podle něj pila část vyššího měšťanského stavu a honorace. Srov. s Srov. EISELT (pozn. 15), s. 49. Na následující straně píše, že prostí měšťané pijí pivo a víno. 39 Podle Lippichova výzkumu bylo ze vzorku jím ošetřovaných 200 notorických pijáků plných 110 ctiteli vína, 87 kořalky a jen 3 dávalo přednost pivu. Tento poměr ovšem mohl do značné míry souviset s poměry v Lublani, kde se čile obchodovalo s vínem z jižnějších krajů. Z profesního hlediska byli pijáky většinou nádeníci (především nosiči a vysloužilí vojáci), obchodníci s vínem, hospodští, řezníci, zedníci, pekaři, kovodělníci a celníci. Srov. FRANZ WILHELM LIPPICH, über einige biostatistische Ergebnisse, den Missbrauch geistiger Getränke betreffend, in: Medicinische Jahrbücher des k. k. österreichischen Staates 13, 1833, č. 4, s WERTHEIM (pozn. 8), s Právě těžce pracujícím chudým, kteří pitím zahánějí zimu a posilují se, odpouští Wertheim částečně i opilství. 41 STELZIG (pozn. 13), s Víno jako nápoj určený výhradně pro bohatší zmiňuje i J. W. Spiritus v Solingen. Srov. STREMMEL (pozn. 21), s Další doklady k rozšíření kávy mezi nejširšími vrstvami srov. např. TEUTEBERG WIEGELMANN (pozn. 35), s LIPPICH (pozn. 6), s STROHMAYR (pozn. 18), s. 93.

10 (108) MARTIN FRANC Na závěr příspěvku uveďme dva jídelníčky z nemocnice, jeden z prostředí věznice 45 a jeden z chudobince. První pochází z Wertheimovy topografie a představuje stravovací menu poslední 4. třídy ve vídeňské Všeobecné nemocnici: ráno zapražená polévka s krajícem chleba, v poledne polévka s ječmenem, rýží, krupicí nebo moučné jídlo, 1 1/2 čtvrtin libry hovězího a zelenina a večer zase polévka s ječmenem, rýží nebo moučné jídlo. V neděli, úterý a čtvrtek dostávali nemocní dršťky nebo nakrájené či mleté plíčky, v pondělí a pátek zeleninu nebo ovocná jídla, ve středu a sobotu závin z plíčků (Lungenstrudel), krupicový nebo játrový knedlík, 46 dále dostatečné množství bílého pečiva (žemlí) a podle nařízení lékaře též pivo a víno. 47 Ten druhý nemocniční jídelníček, který přináší Stelzigova topografie o čtrnáct let později, rovněž ukazuje stravovací pořádek poslední třídy ve Všeobecné nemocnici, ovšem v Praze: ráno se rovněž podávala zapražená polévka s krajícem chleba. V poledne polévka s ječnými krupkami, krupicí nebo panádlová (tedy z pečiva). Dále obdrželi nemocní k tomu ještě nakrájené plíčky, rozličnou zeleninu, ovocná jídla, krupicový nebo játrový knedlík, občas také dršťky, dále též brambory či jinou zeleninu. 48 K tomu dostatečnou porci černého chleba a podle nařízení lékaře pivo či víno. Z uvedených menu můžeme mj. odpozorovat dobové představy o zdravém, posilujícím, ale současně levném jídle. Všimněme si zejména významné role, kterou hrají vnitřnosti zřejmě levné, ale přece jen maso. Spekulovat o nějakém tušení důležitosti vitamínů, které měly pro zařazování vnitřností do stravy nemocných význam ve 20. století, by samozřejmě bylo zcela nesmyslné. Povšimnout si také můžeme přežívající pozice piva i vína jako léčebného prostředku. Do sféry odlišných místních zvyklostí spadá zase rozdíl v podávaném pečivu v bohaté Vídni převládaly žemle z bílé mouky, v skromnější Praze panoval žitný chléb. Poněkud však zarazí poměrná hutnost některých pokrmů, která se nezdá zcela v souladu s tehdejšími představami o nutnosti dobré stravitelnosti jídla K problematice stravy ve věznicích srov. ULRIKE THOMS, Eingeschlossen/Ausgeschlossen. Die Ernährung in Gefängnissen vom 18. bis 20. Jahrhundert, in: UWE SPIEKERMANN GESA U. SCHÖNBERGER (edd.), Ernährung in Grenzsituationen, Berlin Heidelberg u. a. 2002, hlavně s Tyto pokrmy (včetně závinu z plíčků) se pravděpodobně konzumovaly jako zavářka v polévce. 47 WERTHEIM (pozn. 8), s Brambory byly v té době pokládány jednoznačně za zeleninu, podobně bývaly k zelenině řazeny i luštěniny. 49 Nicméně je třeba si povšimnout vysokého podílu polévek i častého podávání sekaného masa. K nemocniční stravě srov. ULRIKE THOMS, Individualisierung contra Schematisierung. Die Ernährung der Charitépatienten im Spannungsfeld von medizinischer Wissenschaft und Anstaltsökonomie ( ), in: Jahrbuch für die Universitätsgeschichte 3, 2000, s

11 RUMFORDSKÁ POLÉVKA A JINÉ POCHOUTKY (109) Vězeňský jídelníček přejímáme rovněž ze Stelzigovy práce, z kapitoly věnované věznici kriminálního soudu. 50 Zde byl podle Stelziga stejně jako v jiných státem spravovaných věznicích zaveden linecký systém stravování vězňů. Podle něj dostávali věznění v pondělí zapraženou polévku a třetinu žejdlíku maštěného hrachu, v úterý mléčnou polévku doplnilo půl žejdlíku maštěných krup. Středa byla vyhrazena opět zapražené polévce, tentokrát s půl žejdlíkem maštěné čočky. Čtvrtek se nesl ve znamení mléčné polévky a porce tuřínu 51 a vpátek vězni dostali kyselou polévku a čtyři loty chleba jako vložku, maštěné knedlíky z půl žejdlíku žemlové mouky a nakrájené housky. V sobotu se již potřetí v týdnu podávala mléčná polévka a opět knedlíky z půl žejdlíku žemlové mouky a krupičná kaše. Kromě toho na každého vězně připadala denně třetina libry podle Stelzigova tvrzení velice dobrého žitného chleba. Vězni s vlastním příjmem si mohli stravu vylepšovat. Obvyklý nápoj pak představovala voda, alkoholické nápoje jako pivo nebo výjimečně i víno se podávaly jen na základě rozhodnutí lékaře. Na rozdíl od nemocniční stravy se tedy vězeňské jídlo vyznačovalo především vyšším podílem luštěnin a pravděpodobně i vyšším podílem omastku, tedy potravinových článků náročnějších na práci trávicích orgánů. A úplně na závěr o stravě v pražském chudobinci sv. Bartoloměje si můžeme udělat rámcovou představu z příslušné pasáže z Krombholzovy lékařské topografie Prahy, kterou jsme zde příliš nerozebírali. Podle něj obdrželi chudí ráno zapraženou nebo kroupovou polévku, k obědu hovězí polévku, ¼ libry hovězího s omáčkou a zeleninou nebo luštěninami jako přílohou. Kromě toho údajně chovanci dostávali denně 1 libru bílého, dobře pečeného domácího chleba. 52 Bohužel autor nezmiňuje situaci v postní dny tehdy byl asi jídel- Významný je zejména postřeh o postupném pronikání lékařských požadavků do sestavování jídelníčků nemocných. Srov. též jídelníčky z berlínské nemocnice Charité z roku 1811 na s K problematice srov. i ANNE PAULITSCH, Medizinische Krankenkost in der Spätaufklärung und Frühromantik ( ), dipl. práce Graz 1996, s STELZIG (pozn. 13), sv. 2, s O stravě ve věznici se krátce zmiňuje i Strohmayr uvádí, že vězni dostávají vodu, chléb a jednou denně teplé jídlo. Z vlastních prostředků si taky mohou přilepšovat. Srov. STROHMAYR (pozn. 18), s V originále eine Porzion Grünzeug hier Turschen genannt. STELZIG (pozn. 13), sv. 2, s Krombholz zmiňuje ve svém seznamu rostlin dodávaných pražskými a přípražskými zelinářskými zahradami Grosse Rübe, Dorschen oder Turschen. Srov. JULIUS VINZENZ VON KROMBHOLZ, Topographisches Taschenbuch von Prag zunächst für Naturforscher und Aerzte, Prag 1837, s KROMBHOLZ (pozn. 51), s K problematice stravy v ústavech pro chudé srov. zejména TEUTEBERG WIEGELMANN (pozn. 35), s , kde je provedeno důkladné srovnání jídelníčků v několika chudinských ústavech v Brunšviku, Brémách, Hamburku a Londýně v časové řadě od konce 18. století do roku 1967 z hlediska jejich fyziologické hodnoty. Srov. také HANS JüRGEN TEUTEBERG, Der Wochenspeiseplan des Braunschweiger

12 (110) MARTIN FRANC níček obyvatel chudobince podstatně skromnější. Přesto stojí za povšimnutí, že alespoň podle předpisů mělo maso tvořit pravidelnou a běžnou součást jídelníčku i nejnižších vrstev městské společnosti, na rozdíl od venkova. Závěr úvah o stravě chudých a pro chudé těžko může být jiný než banální jednalo se i v první polovině 19. století o zoufale monotónní a jednostrannou stravu, často těžko stravitelnou, kterou se chudí snažili oživit nějakými výraznějšími ingrediencemi. Ani ty však nenabízely nějaký kultivovanější chuťový požitek. Podle lékařských topografií a dalších pramenů se zdá, že v první polovině 19. století v českých zemích nebyl ještě úplně dovršen přechod ke zdrojům sladké chuti a tak jako chuťově výrazný prvek se projevovaly spíše přísady kyselé (např. ocet). Ani ty ovšem doboví lékaři příliš nevítali a naopak je často vnímali jako zdroje nejrůznějších chorob. Zároveň lze konstatovat, že kyselá chuť nebo i vůně se často pojily s inferiorním společenským postavením. Celkově však stále dominovaly chuťově fádní potraviny jako moučné pokrmy, luštěniny či brambory. Růst konzumace cukru, nyní produkovaného především z cukrové řepy, pak šel ruku v ruce s rychlým šířením obliby kávy, byť v širokých vrstvách především nahrazované různými surogáty. Stále větším problémem i nejširších vrstev se stával v tomto období alkoholismus, především stále častější užívání lihovin, vnímaných jako vítaný pomocník při namáhavé práci. I když intuitivně se často lidé z nejširších vrstev snažili doplňovat chudý jídelníček zdroji důležitých vitamínů a minerálů, nepochybně jejich výživa nebyla a ani nemohla být zcela vyvážená. Z tohoto hlediska byla komplikovanější situace ve venkovských lokalitách se stravou redukovanou opravdu na několik málo ingrediencí, než ve městech, kde byly zdroje přece jen pestřejší. Ani v Praze přitom industrializace a urbanizace v přinejmenším do čtyřicátých let 19. století nepostoupila tak daleko, aby došlo k zásadní a z hlediska vyváženosti stravy výrazně negativní změně stravovacích návyků chudých, jak je známe z následujících desetiletí. Krátce řečeno strava chudých nikdy nebyla nic moc a v případě první poloviny 19. století to platí dvojnásob. Armenhauses. Auf dem Klint Anfang Februar Hintergründe und Vergleiche, in: UWE SCHULTZ (ed.), Speisen, Schlemmen, Fasten. Eine Kulturgeschichte des Essens, Frankfurt am Main Leipzig , s

Kniha receptur. Příloha č. 6 OBSAH. Úvod. Seznam zkratek a definice pojmů. Seznam použitých zkratek Přílohy k jídlům Vývary. Polévky.

Kniha receptur. Příloha č. 6 OBSAH. Úvod. Seznam zkratek a definice pojmů. Seznam použitých zkratek Přílohy k jídlům Vývary. Polévky. Kniha receptur OBSAH Seznam zkratek a definice pojmů Seznam použitých zkratek Přílohy k jídlům Vývary Polévky Hlavní jídla 1. cenová hladina - nadstandard (minutka) 2. cenová hladina - 2. a 3. jídlo s

Více

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD SPOTŘEBA POTRAVIN Jiří Hrbek Tisková konference,. prosince 21, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 1, 1 2 Praha 1 www.czso.cz Spotřeba potravin v ČR v dlouhodobém srovnání 2 Celková spotřeba

Více

Zdeněk Kobes. Tisková konference, 5. prosince 2013, Praha

Zdeněk Kobes. Tisková konference, 5. prosince 2013, Praha SPOTŘEBA POTRAVIN Jiří Hrbek Zdeněk Kobes Tisková konference,. prosince 201, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 1, 0 2 Praha www.czso.cz 120 SPOTŘEBA OBILOVIN V HODNOTĚ MOUKY STRUKTURA SPOTŘEBY

Více

ČESKQ ANGLICKO NĚMECKÝ

ČESKQ ANGLICKO NĚMECKÝ Mirko Křivánek ČESKQ ANGLICKO NĚMECKÝ k RESTAURAČNÍM PROVOZEM LEDA 2004 OBSAH ÚVOD 14 POUŽITÉ ZKRATKY 15 1 TYPY STRAVOVACÍCH ZAŘÍZENÍ 16 1.1 Bar 16 1.2 Jídelna 17 1.3 Levné restaurace 17 1.4 Pivnice 19

Více

Jídelníček na týden od : 1. prosince do : 7. prosince 2014

Jídelníček na týden od : 1. prosince do : 7. prosince 2014 Jídelníček na týden od : 1. prosince do : 7. prosince 2014 Datum číslo dieta o b ě d Pondělí Jáhlová polévka 1.12. 1 N,D9 Španělská vepřová pečeně, rýže, kompot 3 D2,9/2 Španělská vepřová pečeně, rýže,

Více

bramborová, selská vepřová pečeně, bramborový knedlík, okurkový salát (A: 01, 03, 07, 09, 51) ovocný čaj, ovocné mléko, pitná voda (A: 07)

bramborová, selská vepřová pečeně, bramborový knedlík, okurkový salát (A: 01, 03, 07, 09, 51) ovocný čaj, ovocné mléko, pitná voda (A: 07) Úterý 1.9.2015 Středa 2.9.2015 Čtvrtek 3.9.2015 Pátek 4.9.2015 zeleninová, vepřové kostky na slanině, těstoviny, houskový knedlík (A: 01, 03, 04, 07, 09, 51) bramborová, selská vepřová pečeně, bramborový

Více

OBĚDOVÉ MENU. 11.00-14.00 hod. 1.3. 31.3.2012 RESTAURACE IRIS. Česká u Brna. www.bufetvesmir.cz. polévka hovězí vývar s kapáním

OBĚDOVÉ MENU. 11.00-14.00 hod. 1.3. 31.3.2012 RESTAURACE IRIS. Česká u Brna. www.bufetvesmir.cz. polévka hovězí vývar s kapáním OBĚDOVÉ MENU 11.00-14.00 hod. 1.3. 31.3.2012 RESTAURACE IRIS Česká u Brna www.bufetvesmir.cz Čtvrtek 1.3. polévka hovězí vývar s kapáním normální strava: 1/ Rajská omáčka, vepřový plátek, těstoviny 2 /

Více

Jídelníček na týden od : 7. prosince do : 13. prosince 2015

Jídelníček na týden od : 7. prosince do : 13. prosince 2015 Jídelníček na týden od : 7. prosince do : 13. prosince 2015 Datum dieta o b ě d Pondělí Jáhlová polévka 7.12. N,D9 Vepřový plátek přírodní, rýže D2,9/2 Vepřový plátek přírodní, rýže Úterý Drůbeží vývar

Více

Jídelní lístek ŠJ období: 1.10. - 2.10. 2015

Jídelní lístek ŠJ období: 1.10. - 2.10. 2015 Jídelní lístek ŠJ období: 1.10. - 2.10. 2015 Pórková 1,3,7,9 Čínské nudle s kuřecím masem a zeleninou 1,3,9,7 1. 10. 2015 Jogurt, ovocný čaj 7 čtvrtek Masový prejt, sterilované zelí, vařený brambor 1,6,7,10

Více

Jídelní lístek 1. - 4. 9. 2015

Jídelní lístek 1. - 4. 9. 2015 1. - 4. 9. 2015 Úterý Chléb s máslem a plátkový sýr, malcao (1,7) Polévka pórková (1,7) Zapečené těstoviny s vepřovým masem, okurkový salát, mandarinkový nápoj (1,3,7) Rohlík se zeleninovou pomazánkou,

Více

Čtvrtek 1.10.2015. Pátek 2.10.2015. 01.10.2015 do 30.10.2015

Čtvrtek 1.10.2015. Pátek 2.10.2015. 01.10.2015 do 30.10.2015 ..25 do 30..25 Čtvrtek 1..25 Pátek 2..25 Polévka bramborová s krupkami zahuštěná (obsahuje al. :, ) Chléb, pomazánka z olejovek, ovocná mísa, bikava (obsahuje al. :,,, ) Králík na paprice, těstoviny (obsahuje

Více

OBĚD: VEČEŘE: Polévka: 1. Kuřecí vývar s drobením dietní 2. Zelná s klobásou. Hlavní chod: Hlavní chod:

OBĚD: VEČEŘE: Polévka: 1. Kuřecí vývar s drobením dietní 2. Zelná s klobásou. Hlavní chod: Hlavní chod: PONDĚLÍ I. 1. Kuřecí vývar s drobením dietní 2. Zelná s klobásou 1. Hovězí vařené maso, dušené zelené fazolky 7. Dušené telecí kostky se smetanovou omáčkou Doporučená příloha: dušená rýže Doporučená příloha:

Více

Jídelní lístek MŠ období: 1.10. - 2.10. 2015

Jídelní lístek MŠ období: 1.10. - 2.10. 2015 Jídelní lístek MŠ období: 1.10. - 2.10. 2015 Pórková 1,3,7,9 Čínské nudle s kuřecím masem a zeleninou 1,3,9,7 1.10.2015 čtvrtek Ovocný čaj Chléb, vajíčková pomazánka z tvarohu, zelenina, mléko 1,3,7,10

Více

Školní jídelna Šafránkova základní škola a mateřská škola Nalžovské Hory

Školní jídelna Šafránkova základní škola a mateřská škola Nalžovské Hory Pondělí 2.11.2015 Úterý 3.11.2015 Středa 4.11.2015 Čtvrtek 5.11.2015 Pátek 6.11.2015 vývar s masovou rýží, povidlové knedlíky s tvarohem (A: 01, 03, 06, 07, 09, 11, 51) drožďová, selská vepřová pečeně,

Více

JÍDELNÍČEK. Polévka: Hovězí vývar s drobenkou Hlavní jídlo: Smažená květák, brambor, zelný salát, čaj

JÍDELNÍČEK. Polévka: Hovězí vývar s drobenkou Hlavní jídlo: Smažená květák, brambor, zelný salát, čaj OD 1.10. DO 5.10.2012 Svačina: Chléb, máslo, šunka, čaj Polévka: Hovězí vývar s drobenkou Hlavní jídlo: Smažená květák, brambor, zelný salát, čaj Svačina: Rohlík, máslo, sýr Eidam, mléko Svačina: Chléb,

Více

Hodnocení polévek. Hodnocení hlavních jídel

Hodnocení polévek. Hodnocení hlavních jídel Hodnocení jídelníčku dle Nutričního doporučení Škola Mateřská škola Komenského, Komenského 1011, Kuřim Jídelníček za měsíc březen 2015 21 stravovacích dní Hodnotitel MVDr. Anna Niklová Hodnocení polévek

Více

Jídelníček. od 09.09.2010 do 29.09.2010. Jedličkův úst.liberec 9.9.2010 14:12:55. Strana: 1

Jídelníček. od 09.09.2010 do 29.09.2010. Jedličkův úst.liberec 9.9.2010 14:12:55. Strana: 1 Strana: 1 Čt Kakao čaj "Dobré ráno" 1-Pol. hovězí s těstovinami Voda se sirupem Těstoviny zapečené s uzeninou 9 Houska Chléb s máslem 1-Kuřecí řízky Jogurt ovocný Okurka sterilovaná Máslo medové Sýr uzený

Více

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň. Název školy. Název projektu. Číslo materiálu 41. Mgr. Bc.

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň. Název školy. Název projektu. Číslo materiálu 41. Mgr. Bc. Název školy Název projektu Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň Digitalizace výuky Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0977 Číslo šablony VY_32_inovace_ST41 Číslo materiálu 41

Více

Jídelníček od 5.5. 26.5. 9.5. 30.5. 2014 2014

Jídelníček od 5.5. 26.5. 9.5. 30.5. 2014 2014 Jídelníček od 5.5. 26.5. 9.5. 30.5. 2014 2014 Pondělí Polévka: Fazolová Hrachová Rýžový Boloňské nákyp špagety s ovocem se sýrem, a rozinkami, ovoce ovoce Ledový Zelený čaj s citronem Zeleninové Zapečené

Více

CO JSME SNĚDLI ZA 61 LET?

CO JSME SNĚDLI ZA 61 LET? CO JSME SNĚDLI ZA 6 LET? Průměrný obyvatel České republiky spotřeboval za období let až celkem 7 35 obilovin v hodnotě mouky, z toho 4 rýže. Z mlýnských a pekárenských výrobků spotřeboval 3 76 chleba.

Více

Jídelní lístek 2. - 6. 2. 2015

Jídelní lístek 2. - 6. 2. 2015 2. - 6. 2. 2015 Pondělí Rohlík s hermelínovou pomazánkou, kedluben, mléko (1,7) Polévka z vaječné jíšky (1,3,9) Povidlová omáčka, uzená krkovice, bramborový knedlík, čaj s citrónem, (1,3,7) Chléb s máslem

Více

Jídelní lístek "HVĚZDA z.ú."

Jídelní lístek HVĚZDA z.ú. 21.8.2014 10:01 pondělí 25. srpen 2014 D0 Bílá káva, veka, jogurt D3 0,25l Bílá káva, cornflakes s mlékem D3/M 0,25l Bílá káva, cornflakes s mlékem D1 0,25l Bílá káva, cornflakes s mlékem D9 0,25l Bílá

Více

Jídelní lístek ŠJ období:

Jídelní lístek ŠJ období: Jídelní lístek ŠJ období: 1.3. - 4.3.2016 Polévka: Zeleninová se sýrovým kapáním 1,3,9,7 Oběd č. 1: Plněná paprika v rajské omáčce, houskový knedlík 1,3,6,7,9 29. 2. 2016 Čaj, mléko 7 Polévka: Zelná 1,7,9

Více

Holandský vepřový řízek (Obsahuje: 1, 3, 7, 10), Bramborová kaše

Holandský vepřový řízek (Obsahuje: 1, 3, 7, 10), Bramborová kaše JÍDELNÍ LÍSTEK NA OBDOBÍ OD 1102015 DO 1102015 Čt 110 Pá 210 Snídaně Oběd Svačina Večeře Druhá večeře Varianta 1Polévka fazolová (Obsahuje: 1,, 6, 7,, 10, 1), Holandský vepřový řízek (Obsahuje: 1,, 7,

Více

Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. EU peníze školám. Inovace výuky v PrŠ Horní Česká

Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. EU peníze školám. Inovace výuky v PrŠ Horní Česká Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Zpracoval: Předmět: Název

Více

JÍDELNÍ LÍSTEK. Pol. vločková, kovbojská pánev s fazolemi, chléb. Pol. zelná s klobásou, čevapčiči s oblohou, vařené brambory

JÍDELNÍ LÍSTEK. Pol. vločková, kovbojská pánev s fazolemi, chléb. Pol. zelná s klobásou, čevapčiči s oblohou, vařené brambory JÍDELNÍ LÍEK 31. 8. 2015 6. 9. 2015 31. 8. Pol. vločková, kovbojská pánev s fazolemi, chléb Pol. vločková, vepřové nudličky v zakysané smetaně, těstoviny 1. 9. Pol. zelná s klobásou, čevapčiči s oblohou,

Více

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU Příjem - Potraviny jednotlivě 10.4.2011-16.4.2011 Datum Název Množství Energetický Sacharidy Jednoduché Vláknina (g) Bílkoviny Živočišné Rostlinné Tuky Živočišné Rostlinné

Více

Pondělí. Polévka Hlavní jídlo číslo 1 číslo 2 MŠ-R MŠ-O. Úterý. Polévka Hlavní jídlo číslo 1 číslo 2 MŠ-R MŠ-O. Středa

Pondělí. Polévka Hlavní jídlo číslo 1 číslo 2 MŠ-R MŠ-O. Úterý. Polévka Hlavní jídlo číslo 1 číslo 2 MŠ-R MŠ-O. Středa Pondělí Úterý Středa Čtvrtek 1.5.2014 STÁTNÍ SVÁTEK Pátek 2.5.2014 ŘEDITELSKÉ VOLNO Pondělí 5.5.2014 Slepičí vývasr s nudlemi Buchtičky se šodo Kuskus se zeleninou a kuřecím masem Rohlík, pl. Uzený sýr,

Více

Jídelníček od 1.9. do 5.9. 2014

Jídelníček od 1.9. do 5.9. 2014 Pondělí -- Základní škola Boskovice, okres Blansko, školní jídelna nám. 9. května -- -- Jídelníček od 9. do 5.9. 2014 rizoto s vepřovým masem, zeleninou a sýrem, sterilovaný okurek sirup Úterý zeleninová

Více

Jídelní lístek Jídelna Vesmír 1.5. - 31.5. 2012

Jídelní lístek Jídelna Vesmír 1.5. - 31.5. 2012 Jídelní lístek Jídelna Vesmír 1.5. - 31.5. 2012 ÚTERÝ 1.5. STÁTNÍ SVÁTEK- NEVAŘÍ SE Středa 2.5. Bramborová normální strava : 1 Svíčková omáčka, sekaná pečeně, těstoviny 2 Kuřecí řízek, bram kaše, okurek

Více

Jídelní lístek 1. - 5. 6. 2015

Jídelní lístek 1. - 5. 6. 2015 1. - 5. 6. 2015 Pondělí Chléb s pomazánkou z olejovek, čaj (1,4,7) Polévka rychlá (1,3,9) Kynuté knedlíky s tvarohem a jahodami, bílá káva (čaj), (1,3,7) Rohlík s pomazánkovým máslem s pažitkou, mléko

Více

Přesnídáv. pomazánka z tuňáka, chléb, čaj se sirupem, ovoce, zelenina (obsahuje al. : 04) Polévka Oběd 1

Přesnídáv. pomazánka z tuňáka, chléb, čaj se sirupem, ovoce, zelenina (obsahuje al. : 04) Polévka Oběd 1 Pondělí 5.1.2015 Přesnídáv. pomazánka z tuňáka, chléb, čaj se sirupem, ovoce, zelenina (obsahuje al. : 04) Úterý 6.1.2015 zeleninový vývar stěstovinou (obsahuje al. : 01, 07, 03) čočka na kyselo, vejce

Více

Hodnocení jídelního lístku

Hodnocení jídelního lístku Hodnocení jídelního lístku Dodavatel jídelního lístku: Základní škola Zlín, Štefánikova 2514, příspěvková organizace Štefánikova 2514, 761 15 Zlín Školní jídelna, Hradská 5189, 76001 Zlín 1 Jídelní lístek

Více

Polévka Polévka Polévka. Polévka květáková Polévka květáková Polévka květáková

Polévka Polévka Polévka. Polévka květáková Polévka květáková Polévka květáková pátek čtvrtek středa úterý pondělí VYPLŇTE VAŠE JMÉNO A ADRESU: Den Oběd RACIONÁLNÍ Dieta DIABETICKÁ Dieta ŠETŘÍCÍ 6.10. květáková květáková květáková 1. 3. 4. Vepřová pečeně franfurtská, Vepřová pečeně

Více

EU peníze školám. Inovace školství. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. Příprava pokrmů. Ing.

EU peníze školám. Inovace školství. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. Příprava pokrmů. Ing. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Inovace školství V/2 Inovace

Více

Ukázka jídelníčku. Alergeny: Obiloviny obsahující lepek, Vejce, Mléko a výrobky z něj, Celer

Ukázka jídelníčku. Alergeny: Obiloviny obsahující lepek, Vejce, Mléko a výrobky z něj, Celer Pátek, 27. 3. 2015 Ukázka jídelníčku Mrkvový krém s krupicovými noky, Celer Pečené rybí filé s nivou, bramborové pyré s hráškem, rajčatový salát s cibulí, BUDOVA B Alergeny: Ryby, Mléko a výrobky z něj

Více

od 01.10.2015 do 02.10.2015 Čtvrtek 1.10.2015 Pátek 2.10.2015

od 01.10.2015 do 02.10.2015 Čtvrtek 1.10.2015 Pátek 2.10.2015 od..25 do..25 Čtvrtek 1..25 Pátek 2..25 Veka chlebíčková, Medové máslo, Bílá káva, Čaj ovocný (A:,) krakonošská česnečka (A:,,,,,,) Holandský řízek, Brambory maštěné, Salát rajčatový, Nápoj ovocný (A:,,)

Více

Jídelníček na týden od : 2. června do : 8. června 2014

Jídelníček na týden od : 2. června do : 8. června 2014 Jídelníček na týden od : 2. června do : 8. června 2014 Datum dieta o b ě d Pondělí Jáhlová polévka 2.6. N,D9 Znojemská vepřová pečeně, rýže D2,9/2 Tilapia filet na másle, šťouchané brmbory, kompot Úterý

Více

JAK NA POTRAVINOVOU SOBĚSTAČNOST?

JAK NA POTRAVINOVOU SOBĚSTAČNOST? JAK NA POTRAVINOVOU SOBĚSTAČNOST? ALENA SUCHÁNKOVÁ www.permanet.cz 21. 10. 2015, Ekologický institut Veronica, Brno PERMAKULTURA JAKO ZPŮSOB ŽIVOTA - ZDRAVÍ, JÍDLO, BYDLENÍ, VÝCHOVA 1990 - ÚPLNÝ KURZ PERMAKULTURNÍHO

Více

Menu únor 2015. 2. Tradiční domácí kuchyně Přírodní kuřecí plátek přírodní na bylinkách s restovanou teplou zeleninou a brambůrky na másle

Menu únor 2015. 2. Tradiční domácí kuchyně Přírodní kuřecí plátek přírodní na bylinkách s restovanou teplou zeleninou a brambůrky na másle 2.2. PO *Zeleninová polévka s mořskou řasou a krupkami Přírodní kuřecí plátek přírodní na bylinkách s restovanou teplou zeleninou a brambůrky na másle 5. Fit / GF, V/ Zeleninová polévka s mořskou řasou

Více

Jídelní lístek ŠJ období: 1.9. - 4.9.2015

Jídelní lístek ŠJ období: 1.9. - 4.9.2015 Jídelní lístek ŠJ období: 1.9. - 4.9.2015 1.9.2015 úterý Hovězí s krupicí a vejci 1,3,9,7 Hovězí guláš, těstoviny, nápoj 1,3,7,9 2.9.2015 středa Fazolová 1,7,9 Drůbeží plátek se šunkou, vařený brambor,

Více

Co chutná dětem. Výsledky průzkumu mezi žáky základních škol

Co chutná dětem. Výsledky průzkumu mezi žáky základních škol Co chutná dětem Výsledky průzkumu mezi žáky základních škol Agentura J.L.M. X/2011 Výsledky průzkumu mezi žáky základních škol v rámci osvětové akce Obezita není náhoda Cílem průzkumu, který proběhl mezi

Více

Duben 2010. týden 1.4. až 4.4. čtvrtek 1.4.2010. pátek 2.4.2010. Velikonoční prázdniny. Velikonoční prázdniny

Duben 2010. týden 1.4. až 4.4. čtvrtek 1.4.2010. pátek 2.4.2010. Velikonoční prázdniny. Velikonoční prázdniny týden 1.4. až 4.4. čtvrtek 1.4.2010 pátek 2.4.2010 Velikonoční prázdniny Velikonoční prázdniny změna jídelníčku vyhrazena Strana 1 http://www.zspribram.cz pondělí 5.4.2010 Duben 2010 týden 5.4. až 11.4.

Více

Jídelníček na týden od : 5. října do : 11. října 2015

Jídelníček na týden od : 5. října do : 11. října 2015 Jídelníček na týden od : 5. října do : 11. října 2015 Datum dieta o b ě d Pondělí Zelňačka s uzeninou / polévka hašé 5.10. N,D9 Masová směs, rýže D2,9/2 Masová směs, rýže Úterý Polévka z drůbežích drobů

Více

III. Ol ČTVRTEK Polévka: Bramborová I. Vepřová krkovička na žampionech, vařené brambory, okurkový salát PÁTEK

III. Ol ČTVRTEK Polévka: Bramborová I. Vepřová krkovička na žampionech, vařené brambory, okurkový salát PÁTEK J Í D E L N Í L Í S T E K od 1. - 5.9.2014 Hovězí vývar se zeleninou a těstovinami Přírodní vepřová kotleta, vařené brambory, míchaný zeleninový salát Ol Žampionová Srbské rizoto syp.sýrem, steril.okurek

Více

JÍDELNÍČEK OD 2.4. DO 5.4.2013. Velikonoce. Polévka: Čočková s párkem Hlavní jídlo: Bramborové šišky s mákem, ovoce, čaj

JÍDELNÍČEK OD 2.4. DO 5.4.2013. Velikonoce. Polévka: Čočková s párkem Hlavní jídlo: Bramborové šišky s mákem, ovoce, čaj JÍDELNÍČEK OD 2.4. DO 5.4.2013 Velikonoce Svačina: Lámankový chléb, hermelínová pomazánka, zelenina, čaj Polévka: Čočková s párkem Hlavní jídlo: Bramborové šišky s mákem, ovoce, čaj Svačina: Rohlík, máslo,

Více

B: Úterý POLÉVKA: II.večeře D:9 A: B: Středa POLÉVKA: II.večeře D:9 A: B: Čtvrtek POLÉVKA: II.večeře D:9 A:

B: Úterý POLÉVKA: II.večeře D:9 A: B: Středa POLÉVKA: II.večeře D:9 A: B: Čtvrtek POLÉVKA: II.večeře D:9 A: DOMOV PRO SENIORY Srpen U Barborky 1 - Rožďalovice 1.8. - 3.8. 2014 JÍDELNÍ LÍSTEK Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře II.večeře Pondělí POLÉVK II.večeře D:9 Úterý POLÉVK II.večeře D:9 Středa POLÉVK

Více

od 14.9.2015 do 18.9.2015

od 14.9.2015 do 18.9.2015 od 14.9.2015 do 18.9.2015 Pondělí 14.9.2015 Polévka ZELENINOVÁ S RÝŽÍ obsahuje al.: 01,03,07,09 Oběd 1 ČUFTY V RAJSKÉ OMÁČCE, TĚSTOVINY obsahuje al.: 01,03,07,09 Oběd 2 ZELENINOVÉ PLACIČKY, BRAMBOROVÁ

Více

J Í D E L N Í L Í S T E K

J Í D E L N Í L Í S T E K J Í D E L N Í L Í S T E K na dobu od: 21.12.2015 do: 27.12.2015 ZZC Vyšní Lhoty A Datum: Zaměstnanci-klienti Snídaně: 1xjogurt 100ml, 2 ks džem, 2 ks máslo, 3 rohlíky, čaj 1,7 PONDĚLÍ 21.12.2015 Oběd:

Více

U 1-4.1.-10.1.2016 JÍDELNÍ LÍSTEK

U 1-4.1.-10.1.2016 JÍDELNÍ LÍSTEK Domov Rožďalovice, poskytovatel soc.služeb Leden U Barborky 1 - Rožďalovice 4.1.-10.1.2016 JÍDELNÍ LÍSTEK Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře II.večeře Pondělí Čaj, 2 rohlík, máslo Polévka: Ragů Ruské

Více

OBĚDOVÉ MENU 11.00-14.00 hod. 2.4. 30.4.2012 RESTAURACE IRIS Česká u Brna www.bufetvesmir.cz

OBĚDOVÉ MENU 11.00-14.00 hod. 2.4. 30.4.2012 RESTAURACE IRIS Česká u Brna www.bufetvesmir.cz OBĚDOVÉ MENU 11.00-14.00 hod. 2.4. 30.4.2012 RESTAURACE IRIS Česká u Brna www.bufetvesmir.cz Pondělí 2.4. Bramboračka s anglickou slaninou a krustou 1/Halušky se zelím a uzeným masem 2/Vepřový plátek na

Více

J í d e l n í l í s t e k

J í d e l n í l í s t e k Týden: 45. od: 2.11. do: 6.11. Po Polévka: Kuřecí vývar s pohankovými vločkami Rohlík Hlavní jídlo: Kuřecí perkelt Špecle (bramborové těstoviny) Út Smetanový krém Bobík Polévka: Z míchaných luštěnin Hlavní

Více

Základní škola a Mateřská škola Lišov ŠKOLNÍ JÍDELNA NOVÁ 611, 373 72 LIŠOV 387994489 JÍDELNÍČEK MŠ. Od 02.11.2015 do 06.11.2015

Základní škola a Mateřská škola Lišov ŠKOLNÍ JÍDELNA NOVÁ 611, 373 72 LIŠOV 387994489 JÍDELNÍČEK MŠ. Od 02.11.2015 do 06.11.2015 Od 02.11.2015 do 06.11.2015 Pomazánka krabí, bílý chléb, bílá káva(1,3,4,7) 02.11. Polévka bramborová krémová s vločkami (1) 1. Dušené vepřové maso v mrkvi, vařené brambory Ovocné pyré, piškoty, ovoce,

Více

od 01.10.2015 do 31.10.2015 Čtvrtek 1.10.2015 Pátek 2.10.2015

od 01.10.2015 do 31.10.2015 Čtvrtek 1.10.2015 Pátek 2.10.2015 od 01..2015 do 31..2015 Čtvrtek 1..2015 chléb kmínový, pomazánka cizrnová, zel. obloha, ovoce, kakao (obsahuje al. : 01,,, ) polévka bramboračka s houbami, kuřecí přírodní řízek, rýže hrášková, čaj ovocný,

Více

Listopad 2014. týden 3.11. až 9.11.

Listopad 2014. týden 3.11. až 9.11. týden 3.11. až 9.11. pondělí 3.11.2014 Přesnídávka: celozrnný rohlík, máslo, mléko polévka zeleninová s krupicovými noky čočka na kyselo, vejce, pečený vdolek, čaj chléb, máslo, džem, ovoce, sirup úterý

Více

od do Středa Čtvrtek Pátek

od do Středa Čtvrtek Pátek ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ROUDNICE N. L., ŠKOLNÍ 18 od..26 do..26 Středa 1.6.26 Čtvrtek 2.6.26 Pátek 3.6.26 Kaiserka, Máslo, Džem, Bílá káva, Čaj ovocný (A:,,,,) drůbková jemná s nudlemi (A:,,,)

Více

HODNOCENÍ KVALITY STRAVOVÁNÍ v Domově pro seniory Lidická 189, Strakonice v roce 2013 VÝSLEDKY ANKETY:

HODNOCENÍ KVALITY STRAVOVÁNÍ v Domově pro seniory Lidická 189, Strakonice v roce 2013 VÝSLEDKY ANKETY: HODNOCENÍ KVALITY STRAVOVÁNÍ v Domově pro seniory Lidická 189, Strakonice v roce 2013 V období měsíce únor 2013 proběhla mezi uživateli služeb v DS Lidická anketa týkající se stravování v DS. Uživatelé

Více

Speciality na Tandooru

Speciality na Tandooru Speciality na Tandooru ( připravené na tvrdém dřevě v tradiční kavkazské peci ) 1 1 LOVECKÁ VEČEŘE (4 OSOBY) Kuřecí steak 400g, vepřový šašlik 400g, lovecká klobáska500g, podávané s brambory, lilkem, žampiony,

Více

Polévky Hovězí s játrovými knedlíčky a nudlemi 25,- Francouzská cibulačka se sýrovými krutony 25,-

Polévky Hovězí s játrovými knedlíčky a nudlemi 25,- Francouzská cibulačka se sýrovými krutony 25,- Polední menu 2.9.2013 - pondělí Hovězí s játrovými knedlíčky a nudlemi 25,- Francouzská cibulačka se sýrovými krutony 25,- 250 g Pečené kuřecí stehno, žampiónová omáčka 70,- 150 g Maďarský hovězí guláš

Více

Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách

Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách Doporučená pestrost (dále jen DP ) je sestavena tak, že při jejím dodržení bude splněn spotřební koš a současně i výživové doporučené dávky,

Více

Pestrost podávané stravy v předškolních zařízeních okresu Pardubice

Pestrost podávané stravy v předškolních zařízeních okresu Pardubice Pestrost podávané stravy v předškolních zařízeních okresu Pardubice Hygiena dětí a mladistvých Krajská hygienická stanice Pardubického kraje MUDr. Dagmar Švadlenková AHS Helena Křížová Cíl: Sonda do oblasti

Více

Ceník r. 2014 EXPRES MENU, s.r.o. TRUTNOV HOTOVÉ JÍDLO STERILOVANÉ 5 porcí bez přílohy

Ceník r. 2014 EXPRES MENU, s.r.o. TRUTNOV HOTOVÉ JÍDLO STERILOVANÉ 5 porcí bez přílohy Ceník r. 2014 EXPRES MENU, s.r.o. TRUTNOV HOTOVÉ JÍDLO STERILOVANÉ 5 porcí bez přílohy Hlavní jídla Složení a charakteristika 100g masa/porce cena bez DPH 150 g/porce Maso kuřecí stehenní - kousky: Kuřecí

Více

ZELENINOVÝ VÝVAR S KUSKUSEM

ZELENINOVÝ VÝVAR S KUSKUSEM 31.8. - 4.9.2015 HLAVNÍ PRÁZDNINY polévka z červených fazolí s tomatem I. zeleninové rizoto, strouhaný sýr, pórkový salát s mrkví II. nevaří se z provozních důvodů polévka z rybího filé s houskou I. kuřecí

Více

Den Polévka 1.jídlo 2.jídlo Dieta č 2 1,7,9 1,3,7 1,3,7 1. Krabí koktejl, 2 rohlíky 1,3,7 1,3,7,10 1,3,7,10 4 1,3,9 1,3,7 1 9

Den Polévka 1.jídlo 2.jídlo Dieta č 2 1,7,9 1,3,7 1,3,7 1. Krabí koktejl, 2 rohlíky 1,3,7 1,3,7,10 1,3,7,10 4 1,3,9 1,3,7 1 9 2.3. Hrachová Zapečené s uzeným masem,okurek Vepřová pečeně, fazlové lusky na smetaně, Kuřecí plátek na bylinkách, 3.3. 4.3. 5.3. 6.3. 7.3. 8.3. 1,7,9 1 Pórková Krabí koktejl, 2 rohlíky,10,10 4 Rajská

Více

POLEDNÍ MENU podáváme denně pondělí - pátek od 11:30 do 14:30 hod.

POLEDNÍ MENU podáváme denně pondělí - pátek od 11:30 do 14:30 hod. Pondělí 6. ledna Čočková polévka Hovězí námořnické maso, servírované s domácími špeclemi Husarská roláda, podávaná se štouchanými brambory Tagliatelle s uzeným lososem, sušenými rajčaty a smetanou 109

Více

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_07 Název materiálu: Zpracování zeleniny II Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Zelenina

Více

JÍDELNÍČEK BŘEZEN 2015

JÍDELNÍČEK BŘEZEN 2015 JÍDELNÍČEK BŘEZEN 2015 2.3.PO*Květáková polévka se zeleným hráškem/1,3,7 1. Smetanové fusilli s kuřecím na rozmarýnu a jarní zeleninou/brokolice, sladký hrášek a kukuřice/1,3,7 5. / GF, V/ Květáková polévka

Více

mš švendova, hradec králové - květen 2015

mš švendova, hradec králové - květen 2015 mš švendova, hradec králové - květen 2015 8. 9. 2015 Nevýběrový Profil jídelny Pondělí 4. 5. 2015 Přesnídávka: Tmavý chléb, tuňáková pomazánka, ovoce, bílá káva Polévka: Zeleninový vývar s cizrnou Hlavní

Více

Červen 2009. týden 1.6. až 7.6. pondělí 1.6.2009 Polévka: drůbková hrachová kaše, opékaný šunkový párek, okurek, chléb, muffiny

Červen 2009. týden 1.6. až 7.6. pondělí 1.6.2009 Polévka: drůbková hrachová kaše, opékaný šunkový párek, okurek, chléb, muffiny týden 1.6. až 7.6. pondělí 1.6.2009 Polévka: drůbková hrachová kaše, opékaný šunkový párek, okurek, chléb, muffiny úterý 2.6.2009 Polévka: brokolicová španělský ptáček, dušená rýže středa 3.6.2009 Polévka:

Více

od 02.09.2015 do 04.09.2015 Středa 2.9.2015 Čtvrtek 3.9.2015 Pátek 4.9.2015 rohlík, sýrová pomazánka, bílá káva obsahuje alergeny: 01,07,51,52,53

od 02.09.2015 do 04.09.2015 Středa 2.9.2015 Čtvrtek 3.9.2015 Pátek 4.9.2015 rohlík, sýrová pomazánka, bílá káva obsahuje alergeny: 01,07,51,52,53 od 02..25 do..25 Středa 2.9.25 Čtvrtek 3.9.25 Pátek 4.9.25 rohlík, sýrová pomazánka, bílá káva krupicová s vejcem obsahuje alergeny:,,,, sekaná pečeně, brambor, červená řepa, džus chléb, tuňáková pomazánka,

Více

Pol. z jarní zeleniny, fazolový guláš, chléb. Pol. celerová, kuřecí maso po čínsku, rýže

Pol. z jarní zeleniny, fazolový guláš, chléb. Pol. celerová, kuřecí maso po čínsku, rýže od 4. 5. do 10. 5. 4. 5. Pol. z jarní zeleniny, fazolový guláš, chléb Pol. z jarní, vepřová kotleta zapečená se sýrem, bramborová kaše 5. 5. Pol. kapustová, pečená krkovice po selsku,, okurka Pol. s bramborem,

Více

BUSINESS LUNCH MENU Pondělí 16. června od 11:30 do 14:30 hodin

BUSINESS LUNCH MENU Pondělí 16. června od 11:30 do 14:30 hodin Pondělí 16. června od 11:30 do 14:30 hodin Cuketový krém Rolovaná vepřová plec s restovanými brambory s mrkví Drůbeží játra s rajčaty, česnekem a bylinkovým kuskusem 1 1 Úterý 17. června od 11:30 do 14:30

Více

duben 2015 týden 1.4. až 5.4.

duben 2015 týden 1.4. až 5.4. týden 1.4. až 5.4. středa 1.4.2015 Přesnídávka: Chléb, pomazánka se sardinek a sýru, zelenina ( 01, 04, 07 ) Polévka: Dršťková ( 01, 09 ) - / z hlívy ústřičné / Hlavní jídlo: Rýžová kaše sypaná čokoládou,

Více

Pondělí 3.3.2014. Úterý 4.3.2014. Středa 5.3.2014. Čtvrtek 6.3.2014. Pátek 7.3.2014

Pondělí 3.3.2014. Úterý 4.3.2014. Středa 5.3.2014. Čtvrtek 6.3.2014. Pátek 7.3.2014 Pondělí 3.3.2014 bramboračka nudle s mákem, mléčný nápoj bramborový knedlík, zelí, smažená cibulka chléb, tuňáková pomazánka, čaj sýrový rohlík, mléko, čaj Úterý 4.3.2014 kuřecí vývar s těstovinou čočka

Více

Pol. s hráškem a rýží, vepřové domažlické ragú, těstoviny. Pol. slepičí s nudlemi, rizoto s kuřecím masem, salát

Pol. s hráškem a rýží, vepřové domažlické ragú, těstoviny. Pol. slepičí s nudlemi, rizoto s kuřecím masem, salát 2. 11. 3. 11. 4. 11. JÍDELNÍ LÍEK od 2. 11. do 8. 11. 5. 11. 6. 11. Pol. s hráškem a rýží, šamorýnská směs (brambory, paprika, klobása), chléb Pol. s hráškem a rýží, vepřové domažlické ragú, těstoviny

Více

Den Polévka 1.jídlo 2.jídlo Dieta č 2 1,7,9 1,3,7 1,3,7 1 1,3,9 1,3,7,9,10 1,3,7 9 1,7 1,3,7 1,3,7 1,3,7, 1,9 1,3,7 1,7 1

Den Polévka 1.jídlo 2.jídlo Dieta č 2 1,7,9 1,3,7 1,3,7 1 1,3,9 1,3,7,9,10 1,3,7 9 1,7 1,3,7 1,3,7 1,3,7, 1,9 1,3,7 1,7 1 29.6. 30.6. 1.7. 2.7. 3.7. 4.7. 5.7. Čočková,9 1 Bramborová 1,9 1 Hovězí vývar s nudlemi 1,3,9,9,10 9 Květáková, Trdelná 1,9 1 Hovězí vývar s nudlemi 1,3,9 Zapečené těstoviny s uzeným masem a uzeninou,

Více

Listopad 2010. týden 1.11. až 7.11. pátek 5.11.2010 Přesnídávka: celozrnný chléb, pomazánkové máslo, paprika, bílá káva

Listopad 2010. týden 1.11. až 7.11. pátek 5.11.2010 Přesnídávka: celozrnný chléb, pomazánkové máslo, paprika, bílá káva týden 1.11. až 7.11. pondělí 1.11.2010 Přesnídávka: celozrnné rohlíky, máslo, bílá káva polévka zeleninová s rýží kapustové karbenátky, brambory, červená řepa, čaj chléb, máslo s džemem, ovoce, sirup úterý

Více

Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách

Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách Doporučená pestrost (dále jen DP ) je sestavena tak, že při jejím dodržení bude splněn spotřební koš a současně i výživové doporučené dávky,

Více

JÍDELNÍ LÍSTEK 1.10.2012 5.10. 2012. svačina oběd svačina. Polévka: LUŠTĚNINOVÁ... VEPŘOVÉ NA HOUBÁCH, TĚSTOVINY, ČAJ HOVĚZÍ

JÍDELNÍ LÍSTEK 1.10.2012 5.10. 2012. svačina oběd svačina. Polévka: LUŠTĚNINOVÁ... VEPŘOVÉ NA HOUBÁCH, TĚSTOVINY, ČAJ HOVĚZÍ 1.10.2012 5.10. 2012 VAJEČNÝ KRÉM, Polévka: LUŠTĚNINOVÁ VEPŘOVÉ NA HOUBÁCH, TAVENÝ SÝR, LEDECKÝ Z RYB,, HOVĚZÍ Polévka: RYCHLÁ S VEJCI KVĚTÁKOVÝ MOZEČEK, OKURKOVÝ SALÁT S RAJČATY, ZE STROUHANÉHO SÝRA,,

Více

J Í D E L N Í L Í S T E K 2.5 6.5. 2011

J Í D E L N Í L Í S T E K 2.5 6.5. 2011 Škola Kavčí hory- Mateřská škola, Základní škola a Střední odborná škola služeb K Sídlišti 840 Praha 4 2.5 6.5. 2011 PONDĚLÍchléb polévka bramborová makový závin pomazánka filé zapečené se sýrem ze strouhaného

Více

Úterý 1.9.2015. Středa 2.9.2015. Čtvrtek 3.9.2015. Pátek 4.9.2015. 01.09.2015 do 30.09.2015

Úterý 1.9.2015. Středa 2.9.2015. Čtvrtek 3.9.2015. Pátek 4.9.2015. 01.09.2015 do 30.09.2015 ..25 do 30..25 Úterý 1.9.25 Středa 2.9.25 Čtvrtek 3.9.25 Pátek 4.9.25 Celozrnné pečivo se sýrovou pomazánkou, mléko, okurek (obsahuje al. :, ) Slepičí polévka s nudlemi, rizoto z vepřového masa, sýr, sterilovaný

Více

JÍDELNÍČEK - ZÁŘÍ 2015

JÍDELNÍČEK - ZÁŘÍ 2015 JÍDELNÍČEK - ZÁŘÍ 2015 ÚTERÝ 1. 9. 1. Bramboračka s houbami /1,3,7,9 Sekaná pečeně se zeleninou, mleté vepřové a hovězí maso, promíchané se baby karotkou, Bramborová kaše/1,3,7 5. / GF, V/ -Bramboračka

Více

Vedoucí školní jídelny: Balochová A., vedoucí kuchařka: Mikešová J.

Vedoucí školní jídelny: Balochová A., vedoucí kuchařka: Mikešová J. Na týden od 1. září do 4. září 2015 Pondělí Úterý Zeleninový vývar s kuskusem 7,9 1 Boloňské špagety se sýrem 1,3,6,7,9 Míchaný kompot, mandarinkový džus, voda Středa Pórková 1,3,5,6,7,8,9,11 2 Rybí filé

Více

Pondělí 31.3.2014. Polévka Hlavní jídlo číslo 1 číslo 2 MŠ-R MŠ-O. Úterý 1.4.2014

Pondělí 31.3.2014. Polévka Hlavní jídlo číslo 1 číslo 2 MŠ-R MŠ-O. Úterý 1.4.2014 Pondělí 31.3.2014 Úterý 1.4.2014 vývar se zeleninou a těstovinami pečené kuře, brambor, kompot džuveč, pečivo, kompot chléb, šunkové pomazánkové máslo, mléko, čaj, zelenina šáteček s náplní meruňkovou,

Více

TEREŠOVSKÝ BUŘTY JEMNÉ PÁRKY GRILOVACÍ KLOBÁSY TEREŠOVSKÁ KLOBÁSA SELSKÝ SALÁM VYSOČINA TURISTICKÝ SALÁM

TEREŠOVSKÝ BUŘTY JEMNÉ PÁRKY GRILOVACÍ KLOBÁSY TEREŠOVSKÁ KLOBÁSA SELSKÝ SALÁM VYSOČINA TURISTICKÝ SALÁM TEREŠOVSKÝ BUŘTY JEMNÉ PÁRKY GRILOVACÍ KLOBÁSY GOTHAJSKÝ ŠUNKOVÝ LANDŠMÍD TEREŠOVSKÁ KLOBÁSA SELSKÝ VYSOČINA TURISTICKÝ ŠUNKA NEJVYŠŠÍ JAKOSTI DEBRECÍNKA BŮČKOVÁ ROLKA BUČKOVÁ ROLKA S CHILLI S ČESNEKEM

Více

Pondělí 1.9.2014. Zeleninová s kapáním Hlavní jídlo číslo 1 Vepřové v mrkví, brambor číslo 2 MŠ-R Houska, šunka, rajče, mléko, čaj MŠ-O Kobliha, čaj

Pondělí 1.9.2014. Zeleninová s kapáním Hlavní jídlo číslo 1 Vepřové v mrkví, brambor číslo 2 MŠ-R Houska, šunka, rajče, mléko, čaj MŠ-O Kobliha, čaj Pondělí 1.9.2014 Zeleninová s kapáním Vepřové v mrkví, brambor Houska, šunka, rajče, mléko, čaj Kobliha, čaj Úterý 2.9,2014 Hovězí vývar s játrovou rýží Boloňské špagety, sýr Chléb, vaječná pomazánka,

Více

Jídelníček na týden od : 2.listopadu do : 6.listopadu 2015

Jídelníček na týden od : 2.listopadu do : 6.listopadu 2015 Jídelníček na týden od : 2.listopadu do : 6.listopadu 2015 Pondělí Pomazánka z taveného sýra Polévka vývar se zeleninou a sýrovým kapáním Mléko Salát z kuřecího masa,chléb 2.11. brioška N,D9 Vepřová plec

Více

Den Polévka 1.jídlo 2.jídlo Dieta č 2 1,7,9 1 1,3,7 1 1,3,9 1,3,7 1,9 9. brambory 1,3,9 1,3 1 1,4,7 1,3,7,9 1,3,7,9 1,3,7 1,3,7,9 1 1,3,7 1 1,3,9

Den Polévka 1.jídlo 2.jídlo Dieta č 2 1,7,9 1 1,3,7 1 1,3,9 1,3,7 1,9 9. brambory 1,3,9 1,3 1 1,4,7 1,3,7,9 1,3,7,9 1,3,7 1,3,7,9 1 1,3,7 1 1,3,9 3.8. Vepřová pečeně na houbách, Buchtičky s krémem Pečené kuře, bramborová kaše 4.8. 5.8. 6.8. 7.8. 8.8. 9.8. 1,7,9 1 1,3,7 1 Krupicová 1,3,9 1,3,7 1,9 9 1,3,9 1,3 1 1,4,7 Zeleninová s vejci,9 1,3,7 1,3,7,9

Více

www.hotelvyhlidka.com

www.hotelvyhlidka.com DENNÍ MENU 28.2. - 4.3.2011 Pondělí Fazolová polévka 1. Zapékané těstoviny s uzeným masem, okurek 2. Dukátové buchtičky s krémem 3. Kapustové karbanátky, brambor, salát Úterý Hovězí vývar s těstovinami

Více

od 4.1.2016 do 8.1.2016

od 4.1.2016 do 8.1.2016 od 4.1.2016 do 8.1.2016 Pondělí 4.1.2016 Polévka VLOČKOVÁ S VEJCI obsahuje al.: 01,03,09 Oběd 1 PIKANTNÍ VEPŘOVÉ RAGÚ, RÝŽE obsahuje al.: 01,09 Oběd 2 RYBÍ FILÉ V TĚSTÍČKU, BRAMBOROVÁ KAŠE obsahuje al.:

Více

Datum Ozn. Název Hm. Alergeny

Datum Ozn. Název Hm. Alergeny Pondělí P Bramborová 1,9 2.11.2015 1 Zeleninový talíř se smaženou brokolicí 350 g 1,3,7,10 3 Ďábelská játra, rýže 63 g 1 4 Bramborák s uzeninou 360 g 1,3,7 5 Maminčino kuře, těstoviny 160 g 1,3 6 Vepřový

Více

Připravili jsme pro Vás nabídku zvýhodněného menu na týden dopředu

Připravili jsme pro Vás nabídku zvýhodněného menu na týden dopředu Připravili jsme pro Vás nabídku zvýhodněného menu na týden dopředu Pondělí Dršťková polévka + Čočka na kyselo, uzenina, sázené vejce, okurek Dršťková polévka + Dětenické pečené kuřecí stehno, bramborová

Více

JÍDELNÍ LÍSTEK 1.9. - 5.9. pondělí obilné kuličky s mlékem, ovoce polévka hrachová myslivecká směs, rýže, zeleninový salát chléb, ovocná pomazánka,

JÍDELNÍ LÍSTEK 1.9. - 5.9. pondělí obilné kuličky s mlékem, ovoce polévka hrachová myslivecká směs, rýže, zeleninový salát chléb, ovocná pomazánka, JÍDELNÍ LÍSTEK 1.9. - 5.9. pondělí obilné kuličky s mlékem, ovoce polévka hrachová myslivecká směs, rýže, zeleninový salát chléb, ovocná pomazánka, čaj úterý chléb, celerová pomazánka, mléko, ovoce polévka

Více

ÚTERÝ STŘEDA. Smažený sýrový oválek, vařené brambory, česnekový dip, porce rajčete

ÚTERÝ STŘEDA. Smažený sýrový oválek, vařené brambory, česnekový dip, porce rajčete Ol J Í D E L N Í L Í S T E K od 1. - 3.10.2014 Ol Fazolová Znojemský guláš, knedlík Vepřové balenky se sýrem, bramborová kaše, rajčatový salát Krupicová kaše s čokoládou, kompot Zahradnická Mexické vepřové

Více

Výživa. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Výživa. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Výživa Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Výživa Soubor biochemických a fyziologických procesů, kterými organismus přijímá a využívá látky z vnějšího prostředí Nežijeme, abychom jedli, ale jíme,

Více

Jídelní lístek 2. - 6. 3. 2015

Jídelní lístek 2. - 6. 3. 2015 2. - 6. 3. 2015 Pondělí Houska s máslem a džemem, kakao (1,7) Polévka rajská s rýží (1) Zapečené těstoviny se šunkou, okurka, čaj s citrónem, pomeranč (1,3,7) Chléb se sádlem, čaj (1) Úterý Chléb s pomazánkou

Více

ZÁKLADNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY

ZÁKLADNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY L 289/II/1924 CS Úřední věstník Evropské unie 30.10.2008 PŘÍLOHA XIII protokolu I Produkty pocházející z Jihoafrické republiky, na které se ustanovení o kumulaci podle článku 4 vztahují po 31. prosinci

Více

Jídelní lístek. BLANSKO Den Polévka 1.jídlo 2.jídlo Dieta č 2. Vepřová kotleta na paprice, knedlík. Domácí buchty s povidlím

Jídelní lístek. BLANSKO Den Polévka 1.jídlo 2.jídlo Dieta č 2. Vepřová kotleta na paprice, knedlík. Domácí buchty s povidlím Hrachová 30.11 1,9 1,3,7 1,3,7 1 Italská s rýží 1.12 1,9 1,3,7 1,3,7 1 2.12 1,3,7 1,3,7 1 1,3,7 Bulharská 3.12 9 1,3,7 1,6 1,3,7,9 Uherské kuře, Hovězí s domácím drobením Krupková zasmažená Zapečené těstoviny

Více

Přiloženou,,Stálou nabídku s letáčkem na 4. listu si prosím uschovejte.

Přiloženou,,Stálou nabídku s letáčkem na 4. listu si prosím uschovejte. ÚTERÝ 1.12. Polévka Hrachová (1) O Základní I...Hovězí vařené, houbová omáčka, knedlík (1,3,7) O Základní II...Kapustový karbanátek, brambory, salát (1,3,7) O Protisklerotická...Krůtí maso na zelenině,

Více