Gastronomie v českém a saském Krušnohoří z kulturně-historického pohledu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Gastronomie v českém a saském Krušnohoří z kulturně-historického pohledu"

Transkript

1 Projekt Ziel 3: Kulinářské zážitky v Krušnohoří/Erzgebirge Gastronomie v českém a saském Krušnohoří z kulturně-historického pohledu Vědecká projektová studie Část A: Teoretický výzkum horizontálních a vertikálních vlivů na kulinářství v Krušnohoří, jakož i jejich sociálně-kulturní rozvrstvení na obou stranách hranic v období od roku 1450 do současnosti. Část B: Analýza a vysvětlení historických receptů společně s návrhy na znovuoživení, resp. na přizpůsobení regionálních pokrmů pro praktické, všestranné a trvalé využití v krušnohorské gastronomii. Část C: Posouzení hostinců se známkou Echt Erzgebirgische Landgasthöfe a restaurací s regionální kuchyní dle daných kritérií. Sbírka citátů, písní, básní a vyprávění o gastronomii českého a saského Krušnohoří relevantních z kulturně historického hlediska. Závěry a doporučení. Vědecká projektová studie vypracoval a předložil Prof. Gotthard B. Schicker Annaberg-Buchholz Prosinec

2 Část A Vlivy na krušnohorskou kuchyni z horizontální, vertikální a časové perspektivy zhruba od roku 1450 do současnosti Horizontální vlivy v krušnohorské kuchyni Vliv migrace obyvatelstva na gastronomii Vertikální vlivy na krušnohorskou kuchyni Klášterní kuchyně Rolnická kuchyně Strava horníků Měšťanská a aristokratická strava 15 Část B Analýza a vysvětlení historických receptů společně s návrhy na znovuoživení, resp. na přizpůsobení regionálních pokrmů pro praktické, všestranné a trvalé využití v krušnohorské gastronomii Historické regionální pokrmy Polévky a pokrmy z jednoho hrnce Pokrmy z brambor Knedlíky (Klöße, Knödel) Pokrmy se senem Pokrmy ze smrku a jedle Pokrmy z masa Rybí pokrmy Pokrmy z piva Sladké pokrmy/ Moučníky Sýry Nápoje Lihoviny Krušnohorské pivo Pěstování chmele a jeho využití v česko-saských Krušných horách Stoughtons Stockdumm Puškvorec obecný Andělika lékařská Becherovka (Becherbitter) Jídlo a pití v tradicích a obyčejích Krušných hor Devatero (Neunerlei, nářečně Neinerlaa) 61 2

3 4.2. Silvestr, Nový rok Tříkrálový večer 6. leden Hromnice 2. únor Masopust Zelený čtvrtek Svátek sv. Řehoře Nanebevstoupení Páně Slavnost Nejsvětější trojice v Annabergu Oslava dokončení hrubé stavby Dožínky Posvícení (Kirmes) Sběr posledních brambor (Stoppelhahn) Vepřové hody Svatomartinská husa Adventní koláč, štóla Analýza krušnohorských venkovských hostinců a hostinců s typickou krušnohorskou nabídkou pokrmů a nápojů na základě relevantních kritérií Opravdové krušnohorské venkovské hostince Část C Básně, písně, pořekadla a vyprávění o jídle a pití v Krušných horách Pojmy z krušnohorské kuchyně Závěry a doporučení ohledně dalšího směřování projektu Seznam použité literatury Internetové zdroje (výběr odkazů) 115 3

4 Projekt Ziel 3: Kulinářské zážitky v Krušnohoří/Erzgebirge Gastronomie v českém a saském Krušnohoří z kulturněhistorického pohledu Předmluva: Cíl této vědecké projektové studie Dějiny kultury jídla a pití v česko-saském pohraničí jsou významnou součástí regionální historie jako takové. Vždy závisely na hospodářském, politickém a kulturním vývoji Krušnohoří po obou stranách hranice mezi Čechami a Saskem. Zároveň se v ní v průběhu staletí odráželo chování jednotlivců i možnosti místních sociálních skupin. Námi zkoumaná oblast česko-saského pohoří dodnes skýtá velký potenciál ve vztahu k tradicím, jenž se projevuje mimo jiné v kulinářských zvyklostech, rituálech a při pořádání tradičních slavností. Stejně tak se až dodnes tradice dotýká běžných stravovacích návyků obyvatel, s ohledem na dále popsaná omezení a vývoj. S globalizací promítající se téměř do všech oblastí života dochází také ke sjednocování stravovacích návyků velké části lidí. Standardizované pokrmy najdeme téměř ve všech světových regionech, což je dílem nadnárodních řetězců především s rychlým občerstvením. Na druhou stranu se ale, snad i právě díky všudypřítomnosti fast foodů, lidé často vracejí k objevování regionální kuchyně. Globalizace v kulinářství se nevyhnula ani regionům se silnou tradicí, jakým je například i Krušnohoří. Zvýšená mobilita obyvatel, možnost mezinárodního srovnání, mediální masáž a cílená reklama vedly k tomu, že se i v Krušnohoří prosadila světová kuchyně, vedle níž se místní pokrmy a nápoje těžko prosazují. Některé německé regiony, například historické Franky, Falc, Bavorsko nebo Porýní za sebou mají staletí nepřerušeného vývoje své specifické stravovací kultury. Naproti tomu v Krušnohoří vedl přerušovaný historický vývoj k tomu, že na tradiční pokrmy narazíme jen zřídka, často navíc ve velmi zkreslené podobě z velké části byly recepty zapomenuty. Vývoj zde v posledních asi 50 letech probíhal diskontinuálně - v porovnání aktuálních krušnohorských obyčejů (adventní a vánoční zvyky) s např. relativně stabilním vztahem k tradicím především na saské straně. Tato publikace si klade za cíl znovu objevit typickou regionální kuchyni a učinit ji opět konkurenceschopnou, dlouhodobě udržitelnou a ekonomicky zajímavou. Je třeba nalézt stopy původní krušnohorské kuchyně a obohatit ji o další historické recepty, aby se mohla opět na dlouhou dobu stát prostředkem k identifikaci s místní kulturou. Analýzou kulturního vývoje jídla a pití v Krušnohoří s ohledem na životní podmínky obyvatel v česko-saském pohraničí mají být vypracovány ukazatele relativně nezávislé na lokalitě a tedy i dlouhodobě směrodatné. Je třeba ověřit, do jaké míry se tyto komplexní kulinářské ukazatele mohou vyvinout ve svébytný pojem Typická krušnohorská kuchyně ( Typisch Erzgebirgische Küche ). Za tím účelem je nutné zanalyzovat, zda je možné za využití moderních nástrojů historická jídla, nápoje a receptury přizpůsobit potřebám dnešních uživatelů z řad gastronomů, hoteliérů a jejich hostů. Ve středu pozornosti této vědecké studie stojí taková kritéria jako smysluplné tradice, znovuobjevení společných kořenů, regionální zvláštnosti, praktické využití a další rozvoj, 4

5 udržitelnost i podpora krušnohorské identity. Tyto aspekty by mohly přispět k turistické propagaci zážitkového regionu Krušnohoří. Zvyklosti ve stravování se předávaly z generace na generaci jak ústně, tak v podobě psaných kuchařek a jídelních lístků. Díky tomu se zachovaly ty nejoblíbenější recepty, jež přispěly ke kulturnímu vývoji našeho regionu. Vznikalo tak také emocionální pouto k domovu, k dětství a rodnému domu, které se projevuje při svátcích, oslavách i ostatních zvycích v průběhu celého roku. Typické vůně a chutě z dětství, dojmy, události a vzpomínky mohou často silně zapůsobit na city, jež se podobnými podmínkami dají opět navodit. Tím se nabízejí i psychologické styčné body, jež je možné v globalizované kultuře jídla a pití prakticky využít k opětovnému návratu k regionální krušnohorské kuchyni a dále ke značce, jež by dokázala přispět k identifikaci lidí s naší domovinou. Nebo jak výstižně napsal německý krušnohorský kronikář a farář Christian Lehmann již roku 1699 v předmluvě ke své knize Schauplatz : Horní Krušnohoří míšeňské, otčina naše, tolika věcmi zvláštními oplývá a škoda jest, že měla by zůstávat nepoznána a litovat můžeme, že se lidé obdivují toliko věcem v jiných krajích, namísto aby hleděli si věcí našich domácích, jež mnohdy daleko zajímavější jsou než ty věci cizí. Postup práce Předpokladem pro důkladnou historickou analýzu a formulaci závěrů a doporučení, které by měly dlouhodobou platnost, bylo důkladné studium pramenů a relevantních podkladů, jakož i početné rozhovory. Přitom bylo zjištěno, že k tématu kulturního vývoje gastronomie v saském Krušnohoří je v archivech a knihovnách k nalezení jen velmi málo vědeckých materiálů. Tradiční krušnohorské kuchařky se objevovaly až od roku 1991, první publikací byla kniha Gutguschn. Na české straně hranic je pro dané téma relevantní především kuchařka Magdalény Dobromily Rettigové a některé později vydané publikace z bývalých Sudet. Ani na internetu není k nalezení mnoho primárních zdrojů, které bychom mohli zahrnout do analýzy. Přesto však byly na základě níže uvedených materiálů (a také mnoha dalších, viz seznam pramenů) získány četné indicie poukazující na existenci svébytné krušnohorské kuchyně, jež byly dále využity pro účely analýzy a vyvození závěrů. Ke splnění zadání projektu byly provedeny následující hlavní kroky: a) Vyhodnocení historických pramenů: kroniky z 16. a 17. století, především autoři Jenisus, Arnoldus, Meltzer, Richter a Lehmann. Dokumenty z archivů, knihoven a muzeí. b) Vyhodnocení historických kuchařek především ze Saska (hlavně Lipsko, Drážďany, Pirna, Cvikov), ale i z Frank, Rakouska, Čech mj. od 16. století do dnešních dnů. c) Rozhovory s dobovými svědky v krušnohorském pohraničí (v letech a 2012/2013, vlastní zápisky). d) Návštěva 34 hostinců a penzionů s regionální kuchyní v celém krušnohorském pohoří (z toho 8 hostinců na české straně). Zeměpisné vymezení - Saské Krušnohoří: od Schwarzenbergu k Altenburgu, české Krušnohoří: od Abertam po Teplice. e) Vyhodnocení 42 aktuálních jídelních a nápojových lístků, hodnocení hostinců a penzionů dle kritérií sestavených Turistickým svazem Krušnohoří z roku f) Početné rozhovory s majiteli stravovacích zařízení, kuchařkami a kuchaři o jejich zkušenostech s tradičními krušnohorskými pokrmy a nápoji (včetně dotazování hostů), praktická rekonstrukce jednotlivých pokrmů a menu. g) Kontakt se saskými a českými kuchařskými školami, praktická zkouška receptů a následná ochutnávka 5

6 (také v hostincích). h) Sběr básní, písní, pořekadel, povídek a fotek z Krušnohoří, které se zabývají jídlem a pitím. i) Zřízení obsáhlé sbírky receptů (2. část této publikace) týkající se tradičních krušnohorských pokrmů a nápojů v česko-saském pohraničí. j) Založení sbírky fotografií a obrázků k tématu (výběrem). k) Vytvoření prezentací k tématu i dílčím tématům v programu PowerPoint. Sbírky uvedené pod body h) až j) vzniknou také s ohledem na publikaci krušnohorské kuchařky s pracovním názvem Erb-Gerichte v roce 2014 a také s ohledem na jejich možné užití ve vztahu s veřejností a podpoře turismu. Odkazy na zdroje jsou uváděny u jednotlivých citací. 6

7 Část A 1. Vlivy na krušnohorskou kuchyni z horizontální, vertikální a časové perspektivy zhruba od roku 1450 do současnosti Kuchyně v krušnohorském pohoří (na obou stranách hranic mezi Saskem a Rakousko- Uherskem/resp. Českými zeměmi, Sudety a později Českem) byla stejně jako kuchyně v jiných regionech po staletí z perspektivy vertikální i horizontální vystavena vlivům jiných kuchyní. Stala se z ní relativně svébytná kuchyně s vlastní kulturou, či lépe řečeno specifická kultura jídla a pití ve stravovacích zařízeních. Vytvářela se po dlouhou dobu a ovlivňovala a současně odrážela dějiny místní kultury jako takové Horizontální vlivy v krušnohorské kuchyni Krušnohoří bylo ovlivněno osidlováním jak ze západu a jihozápadu (Franky, Durynsko, Bavorsko), tak z východu a jihovýchodu (České země, Rakousko-Uhersko). V době prvních bohatých nálezů rudy (tzv. 1. Berggeschrey ) v 13. století (v oblasti kolem města Freiberg až k okrajům Krušnohoří) můžeme na základě váhavého osidlování oblastí kolem Slatiny (Schlettau) předpokládat vlivy jak francké, tak slovanské, avšak o jídle a pití nemáme téměř žádné důkazy. Můžeme proto pouze srovnávat s původními zeměmi osadníků, kde se na západě i na východě zmiňuje středověká kuchyně rolníků, sestávající především z kaší, masa, piva a vína. Až s dalšími nálezy v 16. století ( 2. Berggeschrey ) a s nimi spojeným plánovaným osidlováním horních oblastí Krušnohoří a zakládáním horních měst můžeme hovořit o charakteristické kuchyni. Ta stále podléhá západním i východním vlivům, ale například hornická, cechovní i rolnická kuchyně se vyvíjejí vlastním směrem, zatímco kuchyně patricijů a šlechty je až zhruba do poloviny 18. století ovlivněna také italskou a francouzskou kuchyní známou z drážďanského dvora, případně dalšími mezinárodními kuchyněmi, jež se do našich končin dostaly například skrze veletrhy v Lipsku. Současně se zakládáním horních měst tedy vzniká také do určité míry samostatná krušnohorská kuchyně Vliv migrace obyvatelstva na gastronomii Dalším horizontálním vlivem na stravovací a nápojové zvyklosti v Krušnohoří byly pohyby velkých skupin lidí (armády i civilního obyvatelstva), jako například v době třicetileté války ( ). Švédsko, Koruna česká, Rakousko i Uhersko zde zanechaly své kulinářské stopy, většinou ale měly jen krátkého trvání. Současně se především od roku 1630 vyvíjela v téměř celém regionu kuchyně chudých a hladových, jež utvářela část obrazu krušnohorské hladové kuchyně až dodnes. Návrat morové nákazy dal vzniknout také kuchyni nemocných, které ale můžeme do velké míry děkovat za návrat bylin do mnoha receptů. Tím se také ke slovu opět dostaly zkušenosti z kuchyní krušnohorských a saských klášterů sahající do 15. a 16. století, na významu získaly rovněž botanické a školní zahrady (např. Barbara Uthmann a Ludwig Cammerarius v Annabergu). Vedle laického působení kořenářek a mastičkářů se bylinky staly také tématem zájmu vědecké analýzy a lékařské použitelnosti. 7

8 Mnohostranné užití domácích i dovezených bylin se dále výrazně rozšiřovalo v receptech z období baroka a především v dobách osvícenství (Rousseau volal po návratu k přírodě ). Krušnohorští kronikáři často věnovali domácím bylinám rozsáhlé kapitoly, díky čemuž máme docela spolehlivý přehled o této stránce nauky o koření a bylinkách užívaných v receptech zhruba od roku Na základě těchto poznatků můžeme rekonstruovat tehdejší recepty od jídel a nápojů až k celým menu. Nadto je možné na základě užívaných bylin a koření zanalyzovat fyziologické vnímání chuti, resp. zmapovat zhruba 500 let vývoje chuťového vnímání a preferencí obyvatel regionu. To je relevantní především s ohledem na naši snahu o znovuoživení historických receptů, kdy je třeba vzít v potaz právě tyto změny chutí a aromat vytvářených různými kombinacemi koření a dávno zapomenutých bylin. Vedle třicetileté války a sedmileté války přispěly také další ozbrojené konflikty a následné pohyby velkého počtu obyvatelstva k tomu, že se měnily receptury a stravovací návyky krušnohorských obyvatel. Významnou roli v tomto případě hrála vlna emigrace a imigrace po druhé světové válce a s ní spojené přistěhovalectví z české pohraniční oblasti Krkonoš, tedy z tzv. Sudet. Jestliže již před touto vlnou přistěhovalectví pronikaly z české strany Krušnohoří do saského regionu ojedinělé recepty a stávaly se součástí zdejší kuchyně, dělo se tak od roku 1945 mnohem více. Nové recepty obohatily jak domácí kuchyni, tak i nabídku jídel v hostincích, přičemž dominovaly především různé druhy knedlíků a sladkých jídel tradiční císařské a královské kuchyně. Brzy následovaly opětovné bohaté nálezy rud ( 3. Berggeschrey ) a s nimi spojený příchod horníků těžební společnosti WISMUT AG, což přinášelo další vlivy z jiných oblastí Německa, jež se však v krušnohorském kulinářství nijak výrazně neprosadily. Po krátkou dobu zde byly také pokusy etablovat jídla ze sovětské kuchyně, jež ale rovněž neměly dlouhého trvání a nebudeme jim zde tedy věnovat pozornost. Jedinou výjimku tvoří soljanka, kyselá masová polévka, jež si z Ukrajiny našla cestu do celé NDR, především pak právě do krušnohorské kuchyně. Ovšem jak známo, tento druh polévky na Ukrajině samotné není znám. Podobně je tomu v případě tzv. segedínského guláše (vepřové maso smíchané s kyselým zelím), jenž je v maďarském městě Szeged rovněž neznámým pojmem. Zde by se mohlo jednat o Sikulské zelí, pocházející ze Sikulska (maď. Székleyföld) na území bývalého Sedmihradska, dnes Rumunska. Dle další z pověstí praví, že svůj název získal od Józsefa Székelyho, jenž roku 1846 v pozdních večerních hodinách požádal hostinského v jednom budapešťském lokále o večeři. Hostinský sebral zbytky masa, smíchal je s kyselým zelím a podával od toho dne jako Zelí á la Székely, jež se v našich kuchyních dodnes skrývá pod názvem segedínský guláš. Politické změny a nové možnosti cestování umožnily nejen obyvatelům Krušnohoří poznávat nové věci, jídla a různé chutě, což změnilo také nároky na místní kuchyni. To, co lidem chutnalo v zahraničí, či co se jim zdálo dostatečně exotické, chtěli mít na talíři také ve své domovině. To se týkalo hlavně pokrmů italské, řecké a také asijské provenience. Pozorujeme zde tedy vývoj podobný tomu, s čím jsme se mohli setkat již v 16. století za jiných podmínek na saských dvorech, tehdy především ve vztahu ke kuchyni francouzské. Tento mezinárodní rozměr byl podpořen odpovídající nabídkou zboží, médii (kuchařské pořady, literatura) a soukromou kuchařskou výukou. Také v menších městech a někdy dokonce i na vesnicích v Krušnohoří se objevily nové restaurace, jež se snažily vyhovět 8

9 tomuto novému mezinárodnímu trendu. Když pak v 90. letech byly požadavky obyvatel po zahraniční kuchyni do velké míry nasyceny, začaly zahraniční vlivy opět ustupovat a současně se lidé opět zaměřovali na tradiční kuchyni. Pohostinství, nabízející dosud zahraniční kuchyni, se snažila ekonomicky přežít tak, že začala do své nabídky zapracovávat i místní tradiční pokrmy, což se však dařilo jen velmi malému počtu z nich. Jako první musely skončit asijské restaurace, brzy je následovaly italské a řecké podniky. Jen málokterá restaurace se dokázala prosadit, pokud nabízela autentickou kuchyni té které země. Současně se na některých místech začala opět rozvíjet místní krušnohorská kuchyně -- především v Pravých krušnohorských hostincích, ale i v mnoha jiných zařízeních nabízejících typické pokrmy a nápoje. To neznamená, že by zde před rokem 1989 nebyly žádné hostince nabízející krušnohorské speciality. Již před německým znovusjednocením se majitelé podniků snažili takovou kuchyni nabízet a rozvíjet. Nicméně nové ekonomické i kulturní možnosti po roce 1989 přinesly čerstvý vítr do plachet tradiční kuchyně. Velkým přínosem byla také kritéria vypracovaná v roce 1996 krušnohorským turistickým spolkem s názvem Tourismusverband Erzgebirge, jež měla posloužit srovnatelnému hodnocení jednotlivých hostinců a na jejichž základě pak mohla být udělována pečeť Pravý krušnohorský hostinec. Díky tomu se krušnohorská kuchyně mohla ještě více prosadit. Posilovala se její vlastní identita a současně navenek prokazovala svou jedinečnost a autentičnost. Ale i tak má krušnohorská kuchyně stále co zlepšovat, je třeba osvětlit staré recepty a kulinářské tradice a částečně je také očistit od nepůvodních prvků Vertikální vlivy na krušnohorskou kuchyni V celé historii Krušnohoří je patrné působení na různé sociální skupiny jednou zdola nahoru, ale současně také shora dolů. Navzdory často přijímanému a rozšiřovanému názoru, že krušnohorská kuchyně byla vždy jen kuchyní chudých, máme důkazy o opaku sociální rozvrstvení se jasně promítá i do různých receptů. Jedná se tedy o podobně nešťastnou dezinformaci, jako byla ta z 18. a 19. století. Farář Georg Körner z Bockau tehdy roku 1757 v cestopise označil zdejší oblast za saskou Sibiř, což krušnohorskému regionu do budoucna uškodilo. Nelze popřít, že se většina obyvatelstva skládala z rolníků, havířů a řemeslníků, jejichž stravovací návyky a životní podmínky se pochopitelně lišily od možností mnichů a jeptišek, vlastníků dolů či cechovních předsedů a dalších měšťanů a šlechty. Nicméně i prostá venkovská kuchyně oplývá kulinárními odlišnostmi, například ve spojitosti s různými svátky a oslavami či různými zvyklostmi v průběhu ročních období. V průběhu staletí tak můžeme pozorovat následující různorodé vlivy na krušnohorskou kuchyni: 1.3. Klášterní kuchyně Současné dějepisectví vychází z toho, že první osidlování oblasti dnešního Krušnohoří započalo založením kláštera v Saské Kamenici (Chemnitz) králem Lotharem III. a následným příchodem benediktinů z města Pegau u Lipska v roce K osidlování přispělo také založení klášterů v Aue roku 1173 (augustiniáni z Naumburgu) či Altzella 9

10 v roce 1162 (cisterciáci z Pforta). Kolem roku 1165 se při klášterech začali usazovat první kupci a bylo zde zřízeno královské středisko pro dálkový obchod. Doprovod mnichů tvořili také rolníci, jež zakládali první lesně-rolnické vsi a zemědělská hospodářství. Cisterciáci z Eislebenu také v roce 1226 založili klášter Grünhain v místech, kde sídlili mohanskofranští rolníci. Další mniši přicházeli do saského Krušnohoří z kláštera českých cisterciáků v Oseku na jižním svahu Krušných hor roku 1192 a také z pozdějšího kláštera premonstrátů v Teplé roku Mniši pak v Krušnohoří vedle misionářské činnosti také pomáhali při osidlování a budování hospodářství i kulturního života. Sečtělí mniši radili rolníkům s polním hospodářstvím a chovem dobytka, rolníci na oplátku zásobovali kláštery potravinami (alespoň do doby, než se kláštery staly soběstačnými) a sloužili jako pracovní síla. Teprve v roce 1502 byl vévodou Jiřím Vousatým založen františkánský klášter ve městě Annaberg. Také zde byl udržován ovocný sad a fungovala kuchyně, v níž se ale dle pravidel žebravého mnišského řádu vařilo skromně. Potraviny pocházely z žebroty mnichů v okolních vesnicích, případně byly darem rolníků za hostie. Dvorská jídla a nápoje byla podávána pouze tehdy, když se v klášteře ubytoval kurfiřt či jiný důležitý host. Ne všechny řády provozovaly na půdě klášterů hospodářskou činnost. Cisterciáci z Grünhain však měli již krátce po založení kláštera vlastní zahradu a dobytek. Stejně tak se lišila kuchyně jednotlivých řádů svým rozsahem i tradicí a tedy různými jídly a nápoji. Dochovalo se jen málo svědectví o kulinářských zvyklostech mnichů a řeholnic v jednotlivých klášterech Krušnohoří. Hlavní složku stravy tvořily kaše, ryby, maso a jednoduchý chleba bez kvasinek, k tomu se pila voda, pivo a víno. Předpokládáme, že nejběžnější byla napříč všemi sociálními vrstvami kaše, zatímco maso se s postupnou dělbou práce a sociální diferenciací stávalo stále dražší a později zcela exkluzivní stravou, podléhalo pravidlům půstu v klášterech i jinde, v některých případech byla pravidla obcházena (viz Freiberger Bauerhase ). Kaše sestávaly z toho, co bylo možné na často neúrodné půdě vypěstovat. V klášterech Krušnohoří to byla běžně například kaše z prosa, později nahrazená ovesnou kaší. Teprve v 18. století pak její místo zaujaly brambory jak v podobě kaše, tak i v jiných receptech. Není tedy překvapením, že ještě v období renesance je kaše všeho druhu běžnou součástí jídelních menu. V kuchařské knize urozené dívky Philippine Welserové De re coquinaria vydané roku 1545 v Augšpurku se dozvídáme, že také v klášterech českého Krušnohoří byly běžné kaše ze zeleniny, například z hrachu ( Böhmische Erbsen ). Máme i další svědectví o zvyklostech v našich končinách. Jistý Johannes Bohemus píše začátkem 16. století o německých zvycích následující: Sasové pečou chleba bílý, zapíjí pivem, jídlo jejich jest nešikovné a leží těžce v žaludku. Špek, suché uzeniny, syrová cibule, slané máslo. V neděli se navaří na celý týden dopředu. Děti nedostávají mléčnou kaši z mouky, ale jídla tuhá, jež musí opatrovatelka nejprve předžvýkat, než je děti mohou do úst vzíti. Sasové, zvyklí již od útlého věku na tak tuhou stravu, jsou proto houževnatější a silnější než jiní. (E. Schmidt, Deutsche Volkskunde, Berlín 1904, str. 87) Tento popis se týká Saska, můžeme ale vycházet z toho, že platí pro celou krušnohorskou oblast. Kaše podávané v klášterech byly postupně ředěny a přidávaly se různé bylinky a koření, postupně se z nich vyvinuly ajntopfy a specifické polévky, jež mají své kořeny již v raném středověku a nyní byly opět podávány v kuchyních mnichů i rolníků. 10

11 Dalším zdrojem obživy byly rybníky, v nichž se chovali především pstruzi, často přímo v sousedství klášterů. Městské kláštery, jako například ten v Annabergu, pak měly své rybníky za městem (např. Schlettau). Vedle pstruha byl oblíbený také losos a kapr. Obzvlášť v době půstu nebo v pátek (někde i ve středu a v pátek) měli mniši na talíři rybu. Zvěřina, drůbež, jehněčí, vzácněji pak vepřové a hovězí maso tvořily hlavní část jídla pouze v době největších církevních svátků. Chléb byl hlavní přílohou většiny pokrmů, mimo jiné protože hrál důležitou symbolickou roli v liturgii. Především to byl jednoduchý kváskový chleba Fladenbrot pečený z mouky z prosa nebo žita, pšenice se užívala jen málokdy. Známé jsou také voňavé kořeněné chleby, obohacené například fenyklem, anýzem, kmínem či jinými bylinami z často rozsáhlých klášterních zahrad. Salát se nepoužíval jako předkrm či příloha tak, jak jsme dnes zvyklí, přestože by k tomu velmi různorodé zásoby ovoce, zeleniny a domácích i dovezených bylinek v klášterech vybízely. Až do 16. století se byliny používaly především k lékařským účelům, jak se dozvídáme například z lékařského ceníku Apoteken Tax der Stadt Annaberg ze 17. června Na druhou stranu také víme, že se současně doporučovalo podávat ovoce k jídlu, ať už samotné, nebo přimíchané k jiným pokrmům. V měšťanských domácnostech se tak ovoce a zelenina začaly používat na saláty, nákypy nebo i samotné ještě dříve, než v klášterech. Velkým přínosem byl pro Krušnohoří botanik Ludwig Cam(m)erarius (zeť Barbary Uthmann). Zakládal školní a domácí zahrady a také botanickou zahradu při jedné z latinských škol, čímž přivedl pozornost k užití ovoce, zeleniny a bylinek mimo lékařské prostředí. Jídelníčky tak byly obohaceny o mnohé bezmasé pokrmy, s nimiž se setkáváme dodnes. Spis Hortus Annaemontanus sepsaný na základě kroniky Paula Jenisia (1604) se zabývá jak Botanickou zahradou Barbary Uthmann, tak zahradou při latinské škole v Annabergu. Zde nacházíme informace o následujících bylinkách, jež byly užívány při vaření (krátký úryvek): Pelyněk pontický, sadec konopáč, boží dřevec, šťovík širokolistý, puškvorec, česnek, proskurník, pelyněk, pilát, hvozdík, pupava, kerblík, čekanka, plamének, řepka klasatá, oman pravý, fenykl, hořčice, violka, jahody, jestřabina, lékořice, čemeřice, yzop, popenec, rebarbora, levandule, bazalka, libeček, řeřicha, rozmarýn, máta, meduňka, pastinák, petržel, jitrocel, routa, šalvěj, mydlice, mochyně, vratič, písečnice, kozí brada, kopr, mangold, lebeda, anýz, zeměžluč Pro výše uvedené rostliny byly použity obecné české názvy, aby bylo možné snáze dohledat jejich praktické užití v dnešní kuchyni Rolnická kuchyně Strava vesnických rolníků závisela na dostupné půdě, na klimatu a na sociálních a politických poměrech doby. Také zde zpočátku převládaly kaše, důkazy o polévce máme až z 16. století. Dále se užívaly bylinky, řepa, chléb z kvasnic a žita, ryby, chov dobytka v omezené míře poskytoval sýr z kravího, ovčího a kozího mléka, stále častějším zdrojem masa bylo také pytlačení. Hlavními nápoji byly vedle vody také tzv. kofent (řídké pivo bez chmele), víno a občas mléko. Hlavními druhy masa byly vedle zvěřiny, jež byla obyčejným lidem brzy nařízením kurfiřta zakázána, hlavně hovězí a skopové, později také vepřové pocházející z pastvin a statků, jež nepatřily rolníkům. Tučné maso bylo velmi žádané, protože jiné zdroje tuku v domácnostech, jako máslo, mléko či vejce, byly primárně naturáliemi užívanými pro výměnný obchod. Na vlastní stůl pak přišly jen vedlejší produkty při výrobě másla, tedy tvaroh, sýr, syrovátka či podmáslí. Máslo se obvykle 11

12 nemazalo na chleba, ale používalo se jako omastek při pečení. K chlebu se odjakživa jedl tvrdý sýr bohatý na bílkoviny. Zvláštností krušnohorské oblasti jsou pokrmy se senem. Čerstvé seno z polních i jiných květin se podávalo ke zvěřině, hovězímu a vepřovému masu. Seno připravovalo i v jiných horských oblastech (např. v alpském Allgäu). Senná kuchyně byla po dlouhou dobu zapomenuta, až v posledních 25 letech se těší opětovnému zájmu a s větším či menším úspěchem se navrací na jídelní lístky. V Krušných horách senná kuchyně tak, jak ji známe z rolnických a také osvíceneckých měšťanských receptů 16./17. století, upadla zcela v zapomnění. První úspěšné pokusy o její znovuoživení v našem regionu přišly například v podobě jídel prase v seně (restaurace Pöhlberg, květen 2013) nebo muflon na seně (hotel Trahkehnerhof ve městě Großwaltersdorf, září 2013). To je důkazem, že se rozhodně vyplatí tuto čerstvou, zdravou, chutnou a velmi různorodou část tradiční kuchyně cíleně zařazovat zpět na jídelní lístky. Jakkoli je nebo není pravda, že kuchyně rolníků byla chudá, dokumenty ukazují, že sedláci, osadníci a řemeslníci se v Krušnohoří v 15. a 16. století stravovali většinou lépe, než následně v 17. a 18. stol. Analýzou záznamů o robotě (tzv. Fronregister ) zjistíme, že se počet, základní potraviny a složení denních pokrmů po několik století nezměnily. Až na přelomu 16. a 17. století se i v Krušnohoří přechází z dosud obvyklých čtyř jídel denně na pouhá tři. Do té doby bylo obvyklé dát si před hlavním jídlem teplý předkrm, polévku či kaši, sestávající z nezahuštěného mléka nebo syrovátek, nejčastěji ale z tzv. kofentu (levné řídké pivo bez chmele, většinou z druhého nálevu). Dalším chodem byly např. Kofentmährde či Lauteres, polévce podobná jídla na pivním základu, do nichž se nalámal nebo namočil chléb. Hlavní chod se pak řídil předem určeným plánem, na každý den v týdnu připadal jeden opakující se druh jídla. Střídalo se například kyselé zelí, kroupy, knedlíky, krupičná kaše nebo čočka. Středa byla většinou jedním ze dvou dnů půstu, ve čtvrtek se obvykle podávaly knedlíky, většinou jako příloha k masu, nebo přímo masem (i mletým) plněné. Pátek pak byl dnem půstu, resp. v pozdější době se jedla ryba. Od začátku 17. století bylo maso čím dál vzácnější, omezil se tedy i počet dnů, kdy se podávalo. Naopak se výrazně zvýšila konzumace pečiva, především se to týkalo vrstvy těžce pracujících. Spotřeba chleba a housek byla prokazatelně vysoká až do konce 18. století, na jednu osobu průměrně připadalo 1500 gramů denně (viz J. Kuczynski: I. Müller, Kartoffelnahrung im Vogtland, Plauen 1976). Pokud krušnohorští rolníci zpočátku neměli právě na růžích ustláno, pak musela být léta morové nákazy a především léta hladomoru po třicetileté válce ( ), stejně jako velké ztráty na úrodě a dobytku kvůli extrémním klimatickým podmínkám v letech , přímo katastrofální. Výrazně stoupla úmrtnost jak na venkově, tak především ve městech. V roce 1772 zemřelo v Krušnohoří 9,3 lidí ze sta, zatímco například kolem Lipska to bylo jen 4,5 a v příznivých zemědělských podmínkách v oblasti Dolní Lužice pouhých 2,5 lidí ze sta (F. G. Leonhardi, Erdbeschreibung der Churfürstlich und Herzoglich-Sächsischen Lande, Lipsko 1802, S. 48). Carl Langer na základě analýzy církevních matrik konstatoval, že největší úmrtnost byla v oblastech, kde žili převážně horníci, uhlíři, kováři a lidé v domácnosti, zatímco v zemědělských osadách zůstávala téměř na stejných hodnotách ((C. Langer, in: Sächsische Heimatblätter, 9, 1963, S. 366). Hladomor musel být v krušnohorských vesnicích také nepopsatelně krutý, jak o tom zpravují někteří faráři, lékaři a úředníci tehdejší doby. Jednoho z nich cituje W. Abel 12

13 (Agrarkrisen und Agrarkonjunktur, Hamburg und Berlín 1966, s. 237): Z těžké práce na polích, v železných hamrech a při mýcení lesů, jež pro ně představuje zdroj obživy, jsou mnozí lidé zcela vysíleni. Mnozí musejí z práce odejít, často je dokonce odnášejí někteří při tom umírají. Také nemoci už získaly nadvládu, nejčastěji kvůli konzumaci nezralých plodů. Sotva před dvěma týdny u vsi Eibenstock šly dvě děti do lesa pro borůvky, po cestě únavou padly k zemi a našli je tam ležet mrtvé Kvalita stravování se ke konci 18. století zhoršovala také na krušnohorském venkově, ne ale tak výrazně, jako tomu bylo v lidnatějších částech a v hornických městech. Tam, kde přibylo tovaryšů a pracovníků v manufakturách, je současně se zhoršováním životních podmínek patrná také snižující se kvalita stravování. Narostl počet chudinských domů, výdejen polévky pro chudé a pečovatelských domů. Luštěniny a později brambory tvořily hlavní součást jídelníčků. S novými poznatky zcestovalého hospodářského politika Friedricha Lista se ztotožňovali obyvatelé v mnohých částech Saska na talířích se objevovaly hlavně nesolené brambory, polévka s tmavým chlebem, ovesná kaše a občas knedlíky. Ti, kdo si žili lépe, měli na stole sotva jednou do týdne skrovný kus čerstvého nebo uzeného masa, o pečeném většina z nich slyšela jen z doslechu. Viděl jsem mnohé, kteří měli na niti pod stropem uvázaného sledě, jehož si z ruky do ruky podávali, aby si s ním každý mohl potřít svůj příděl brambor a dodat jim tak trochu chuti. (H. J. Teutenberg in: J. Kuczynski, 3. svazek, s. 361/362). Pěstování brambor ve velkém zmírnění bídy Až zavedením brambor a jejich plánovaným pěstováním i ve velkém bylo možné zmírnit nouzi zejména této části krušnohorského obyvatelstva. Nakonec to byli lékaři, botanici, soudci, faráři, starostové, majitelé hutí nebo bánští hejtmani tedy osoby, které věděly o nouzi lidí ve svém okolí a dokázaly jednat, kdo se snažil systematicky rozšiřovat a pěstovat brambory v Krušných horách na zahrádkách i na polích. Jelikož tato rostlina pochází z horských oblastí Peru, nebyly pro ně naše vyšší horské polohy a jejich chudá půda ničím cizím. Ve Vogtlandu (Fojtsku) se tedy s bramborami, které přišly z Falce, setkáváme v roce 1705 (v Erlbachu doloženy již v roce 1647), nejprve pravděpodobně v hustě osídleném auerbašském lesním revíru. V roce 1710 je pak již najdeme podél celého krušnohorského hřebenu na obou stranách hranice. Po roce 1730 je doloženo, že brambory byly v naší oblasti již rozšířené souvisle. Od té doby se začlenily do každodenní stravy vesničanů a obyvatel malých měst. Traduje se, že to byl jistý Christian Alexander von Beulwitz, díky němuž v Krušných horách vogtlandské hlízy zdomácněly jako erteple. Při svém přeložení na zástupce vrchního polesného si z vogtlandského Unter-Erlbachu přinesl do krušnohorského Schlettau také své zkušenosti s bramborami, a mohl je využít k uctění svých hostů na rychtě ve Walthersdorfu, který spadal pod farnost ve Schlettau. Prý si s sebou do Krušných hor vzal ze svého vogtlandského statku jednoho čeledína a dvě děvečky, které uměly odborně zacházet s bramborami. Od té doby kázali hlízoví kazatelé v krušnohorských kostelech svá hlízová kázání jak je lidově označována osvícenecká propagace brambor ze strany farářů. Byli to právě oni, kdo naučili obyvatelstvo zacházet s novou plodinou, kdo vyvíjeli recepty, zkoušeli a šířili je. Nejednu farní kuchyni můžeme tudíž považovat za pokusnou laboratoř pro nám známé, ale i již zapomenuté bramborové recepty. Brambory se na dlouhou dobu staly hlavním denním pokrmem obyvatel Krušných hor. Pocházely z rolnické kuchyně, rozšířily se díky farářům, lékařům a botanikům a staly se 13

14 dlouhodobou součástí všech domácností, nezávisle na sociálním postavení jejich členů. Jsou vedle vody, obilí a rýže nejdemokratičtějším zdrojem potravy, jakou Země zplodila. Můžeme doložit mnoho bramborových pokrmů v nesčetných variantách. Ty často i dnes tvoři významnou součást stravy ve městech a obzvláště na vesnicích česko-saského Krušnohoří. Za typické pokrmy Krušných hor můžeme tudíž dnes považovat kouřící dívku (Raachermad), bramborový koláč, bramborové knedlíky, bramborové placky Goldenen Klitscher nebo bramborový pokrm zvaný frackové. Musíme ovšem dodat, že v některých případech nelze vyloučit existenci doložitelných vlivů z jiných regionů z Vogtlandu, franckého, českého i durynského území. Několik staletí trvající tradice přípravy pokrmů z brambor a s tím spojená kultura potravin a stravování ospravedlňuje z části pojem relativně samostatné krušnohorské bramborové kuchyně Strava horníků Stravovací návyky i příprava pokrmů většiny horníků se až do 18. století téměř nelišily od stravy rolníků, a to především proto, že mnoho horníků žilo na venkově a často sami disponovali malým hospodářstvím. Kvůli těžké tělesné práci jsou v jejich případě doložené v porovnání s rolníky vyšší příděly tuku a zvýšená konzumace masa. Výjimkou nebyla ani konzumace alkoholu. Jejich zvýšená spotřeba piva a lihovin přesahovala i již nemalou spotřebu alkoholických nápojů u rolníků. Důlní páni se starali, aby si jejich dělníci pod zemí stáli lépe než ostatní dělný lid. Koneckonců jejich vlastní blahobyt také závisel na pracovním výkonu horníků v dolech. Kde nebyla zachovávána rovnováha, docházelo k nepokojům a vzpourám. Kolem roku 1525 došlo např. i v některých oblastech Krušných hor (v Jáchymově) k projevům solidarity horníků s povstalci z řad krušnohorských a franckých rolníků. Jednou z příčin bylo špatné zásobování tohoto regionu potravinami. Strava důlních pánů, báňských účetních, vrchních dozorců i dalších osob zaujímajících v hornické hierarchii vysoké posty byla ovlivněna kuchyní měšťanů, resp. kuchyní šlechty a dvora. Pouze v návaznosti na večerní svačinu a večerní modlitby (v němčině se obojí nazývá Vesper) nebo po štědrovečerní šichtě se podávaly prosté pokrmy jako kaše nebo chléb, v pozdějších letech pak pokrmy bramborové s klobásou, masem nebo zelím a v hojném množství kofent (slabé pivo). S hornickou kuchyní jsou také těsně spjaté obyčeje horníků: Tradice jako štědrovečerní šichta, společná štědrovečerní oslava, zpívání na haldách a věžích, hornické Vánoce a vánoční nebo novoroční troubení byly vždy spojeny kromě hudby, zpěvu, modliteb a proslovů s jídlem a pitím. Kronikář Johannes Mathesius z Jáchymova psal již v roce 1554 o vánočním troubení a o hornických obchůzkách doprovázených zpěvem, za který byli horníci odměňováni preclíky a jiným pečivem. Štědrovečerní šichta, vlastně poslední šichta před Vánocemi, kdy horníci fárali pod zem a kterou vyťukal dozorčí specifickým ťukáním, má dnes podobu bodrého posezení většinou s chlebem se škvarky, opékanými klobásami a kyselým zelím (nebo s chlebem nebo knedlíky), se štolou, a také s alkoholickými nápoji. Tato oslava je také oblíbenou turistickou atrakcí. Ve své knize Poslední šichta, která vyšla v roce 1940, píše pedagog a místní badatel Walter Fröbe o štědrovečerní šichtě v jednom dole u Černé Hory (Schwarzenberg): Konala se večer 23. prosince ve vydrhnuté a uklizené převlékárně. Místnost se vyzdobila smrkovými větvemi a v jejím středu nad stolem byl hornický lustr. Na překladech oken a okolo ústí štoly byly rozmístěny svítilny. V rohu stál karton s vystříhaným nápisem Zdař 14

15 Bůh!, který byl podlepený barevným papírem a osvětlený vzadu stojícími svíčkami. Zpívaly se hornické a vánoční písně a po proslovu správce dolu byly teplé klobásky, pečená jablka, mleté maso a pivo. K tomu jsme si zapálili naše doutníky, tzv.,gaahles Gelecht. Až s oživením těžby firmou WISMUT AG kolem roku 1948 se díky osídlení této oblasti horníky z jiných regionů Německa dostala do krušnohorských kuchyní určitá rozmanitost. Svůj podíl na tom také měli přesunutí lidé z Čech (ze Sudetské oblasti) nebo Polska (ze Slezska). Mnoho těchto lidí většinou mužského pohlaví pracovalo na těžbě uranu v oblasti Krušných hor. Také v hornických jídelnách pracovali kuchaři, kuchařky a kuchyňský personál původem z jiných regionů, který s sebou přinesl vlastní stravovací zvyky, což dozajista těšilo chuťové pohárky jejich krajanů. Od této doby se častěji objevují pokrmy jako Královecké karbanátky (Königsberger Klopse), Slezské nebe (Schlesisches Himmelreich) nebo houskové a moučné knedlíky či knedlíky bramborové plněné ovocem. Také soljanka, údajně ukrajinská masová polévka, kterou ovšem na Ukrajině neznají, se mohla do naší kuchyně dostat v této době (začátek 60. let) a udržela se tam do dnešních dnů. Kromě této polévky, knedlíků a hornické pánvičky (Bergmannspfanne), která nám připomíná tvrdou práci horníků a skládá se většinou ze tří druhů masa se zelím, klobásy a pečených brambor, se do naší kuchyně trvaleji nezapsaly téměř žádné jiné pokrmy z doby této Třetí hornické horečky Měšťanská a aristokratická strava Měšťanskou stravu ovlivňovala i v Krušných horách kuchyně dvora hlavně dvora drážďanského - a tu zase ovlivňovaly lukulské ráje Itálie a Francie. Lze tedy vycházet ze vzájemného působení měšťanského a šlechtického stravování. Rozdíly mezi těmito dvěma kuchyněmi byly ovšem patrné na společenském statusu dotyčných měšťanů nebo šlechticů. To se týkalo jak objemu pokrmů a nápojů (počet chodů), jejich původu a kvality, použití nákladného koření, tak i konkrétní atmosféry, při které bylo menu podáváno. Prvky z těchto kuchyní najdeme ještě dnes, i když občas v pozměněné podobě, zejména při přípravě pokrmů z masa a ryb, ale i u koláčů, dortů a jiných sladkých pokrmů. V popředí zájmu této společenské vrstvy se nacházel lov. Byla to jednak vášeň, ale také privilegium šlechty a ojediněle i měšťanů. Privilegium staré mnoho staletí. Krušnohorské lesy byly plné divoké zvěře, která patřila k oblíbeným pokrmům aristokracie. Nešlo přitom pouze o přípravu chutných pokrmů ze zvěřiny, ale také o mýtus, že konzumací zvěřiny si člověk přisvojí sílu, vznešenost a potenci těchto zvířat. Zejména měšťanské a dvorské stravě z období baroka vděčíme za většinu receptů na zvěřinu, které najdeme v upravené podobě i v pozdější měšťanské kuchyni (viz např. jelen v seně ). Aby maso vydrželo déle čerstvé, resp. aby se později využily zbytky, konzervovaly se kousky masa v soli a octě nebo v soli a kyselém mléce. Z tohoto druhu konzervování vychází krušnohorské recepty na Sauerbraten (kyselá pečeně), i když se při nakládání později začalo přidávat červené víno. Jak se připravuje jelen, srnčí, zajíc nebo dokonce medvěd, se dozvídali pomocníci na lovu nebo kuchtíci, a ti tato moudra přinášeli do vesnice, kde se občas navzdory nebezpečí upytlačená zvěřina připravovala v podstatě nejinak než v kuchyních měšťanů, jako byla taková Barbara Uttmannová v Annabergu, nebo jako na dvoře vévody Moritze (s výjimkou 15

16 drahocenných koření dovezených ze zámoří, která nebyla pro prostý lid dostupna). O tom Christian Lehmann zapsal, že v roce 1542 za jednu hodinu zastřelil sedm jelenů/ byv oblečen zeleně/ i měl u sebe anglického psa/ jeho choť ale stála se 14 ženštinami vedle něj. Po štvanici na medvěda nechal dáti rolníkům jeden sud piva/ a horníkům sudy dva/ jelikož se při tom nejlépe činili. Ve svém díle Historischer Schauplatz Lehmann hned na několika místech podává zprávu o bohatství našich krušnohorských lesů, které tehdy ještě byly domovem medvědů. Využívaly se z nich nejen medvědí pracky. Dva centy a pět liber vážil jeden takový exemplář, který vévoda Moritz složil 18. září 1624 v blízkosti Marienbergu. Strava našeho krušnohorského kronikáře a faráře byla oproti tomu poměrně skromná. Jídlo, které mu jeho žena Euphorsyna Lehmannová servírovala, se skládalo povětšinou z ubohého černého chleba, mléka, lusků, zelných košťálů uvařených ve vodě a jiných podobných hrubých pokrmů. (Chr. Lehmann: Kriegschronik, 1699). Aby lidé přestáli zejména období hladu za třicetileté války, chovali v domě nebo za domem všemožnou drůbež a králíky. Byl to užitečný zdroj potravy, k jehož oživení došlo ve velkém měřítku také po druhé světové válce. Farář Lehmann choval husy, kvůli kterým došlo v Scheibenbergu dokonce k takzvané husí válce, kdy se Lehmann v roce 1673 musel hájit ve svém spisu Nutné důvodné apologie proti zlobě a podlé závisti sousedů, ale také proti procesům kvůli neodůvodněným caluminiim, nepravdám, nulitám a lapáliím naplňujících 16 bodů žaloby proti jejich starému faráři. Všem stavům ale byli také potravou ptáci našich lesů a luhů. Zvláštní roli v panské kuchyni hráli kromě všech větších zpěvných ptáků zejména tetřevi, bažanti, tetřívci, holubi a kachny. Na jídelníčcích hostin bohatých měšťanů bychom také ve velmi malém množství našli labutě a pávy. V dopise 190/CXC (1688, volně přeneseno Schmidt-Brückenem a Richterem) popisuje Christian Lehmann sice ptačí jídlo pro prostého měšťana, takový pokrm ale byl v této podobě jistě běžný na loveckých hostinách zámožné horní třídy: Velectěný pane a příteli, zdejšími podzimními horami se line značná vůně ptáčků na rožni se zelným salátem. A všeobecně lze teď koupiti kosy a drozdy, cvrčaly a skřivany, pěnkavy a vrabce, sluky a chřástaly, sojky a červenky. Bývají často opékáni na rožni, malí velcí bez rozdílu. Rád bych podle naší dohody nahradil ptáka na rožni, jejž jsem nedávno u nich směl s pestrou saturou (pozn. autora: pestrá směs, divoké byliny) požíti. Neuvidí však tentokráte ani tetřívků, ani jeřábků, ani tetřevů, nýbrž jen jikavců, hýlů, pěnkav a vrabců tak, jak jsem jich na mé poslední cestě nachytal. (Chr. Lehmann, Episteln und Briefe). Výjimečné místo v měšťansko-aristokratické kuchyni zaujímal také chov ryb a rybolov a příprava pokrmů z ryb. Tato podoba panské kulinářské tradice - jak pokrmy z ryb tak z masa, jsou v Krušnohoří doložitelné zejména na hradech a zámcích (mj. na Augustusburgu, Scharfensteinu, Wolkensteinu, Klaffenbachu). Ale ani v bohatých měšťanských domech nebyla rozvinutá kultura stravování ničím neobvyklým. Paulus Jenisius poskytuje ve své kronice doklad z roku 1544 o hostině zprvu bohatého annaberského důlního podnikatele a starosty Caspara Kürschnera, který později zcela zchudl: Starosta Caspar Kürschner pořádal do roka jednou hostinu neb jídlo pro pány radní, maje tu vždy zvěřiny a ryb, malvaz, rýnské víno výtečné, nanejvýše skvostnou krmi a nápoje. K večeru nechal přinésti další maso Starosta Caspar Kürschner a Heinrich Körnderfer nechali se oba zvážiti: Jeden vážil 2 centy, 15 liber, tento avšak 2 centy, 12 liber. Kromě intenzivního využití zvěřiny a ryb si našly cestu do naší aktuální kulinářské tradice 16

17 také tehdejší omáčky, polévky a dezerty. Byly také zjištěny vlivy rolnické kuchyně (jako např. pokrmy ze sena a smrků, pokrmy z jednoho hrnce, chlebové placky či pivo). Jakou gastronomickou námahu byli lidé v Krušných horách ochotní vynaložit při svatbách měšťanských dcer, lze vyčíst z jednoho annaberského účtu za svatbu z roku Pro tuto slavnost se koupila: Divoká prasata z Jöhstadtu, čtyři skopci, dvě kopy pstruhů, dvě prasata, devatenáct kusů turecké drůbeže, dvanáct zajíců, šestnáct kapounů, šest kusů šunky, patnáct hus, za 25 tolarů pivo, za 17 tolarů a 12 dobrých grošů chléb a mouka, za 6 tolarů dřevo na vaření a pečení, 6 tolarů a 16 dobrých grošů za špek, 6 kop vajec za 1 tolar, 20 konví másla za 1 tolar. Celkem 141 tolarů 9 dobrých grošů. (Z Oslavného spisu k jubilejní oslavě 400. výročí města Annabergu /Festschrift zur 400 jährigen Jubelfeier der Stadt Annaberg ; z pověření městského radního vydáno Maxem Grohmannem, Annaberg 1896). Za vhled do kulinářské tradice řemeslníků i obyvatel malých měst v 18. století vděčíme zápiskům Salomona Benjamina Gottlieba Schefflera, který žil v letech 1780 až 1859 v Annabergu. Byl synem důlního inspektora nad kobaltem z Annabergu. Roku 1786 se dostal na místní lyceum, které navštěvoval do roku V letech 1796 až 1801 byl kupeckým učněm v Lipsku až 1807 pak byl kupeckým pomocníkem v Schösselu u Jöhstadtu. Od roku 1807 až do roku 1809 byl kupeckým pomocníkem v Chemnitzu. V roce 1809 se stal majitelem domu a měšťanem v Annabergu, vlastnil tzv. Mistrovský dům (Meisterhaus), etabloval se jako obchodník se zbožím smíšeným a později provozoval také obchod s destiláty. V jeho Vzpomínkách na dějiny Annabergu (Erinnerungen an Annabergs Geschichte), které by zde měly být kvůli své tematické relevanci reprodukovány podrobně, píše mj.: Oběd se v neděli a ve svátek skládal z hovězího nebo skopového masa se zeleninou nebo také z telecí pečeně, vepřové pečeně, šunky nebo dobré uzeniny s vařenými švestkami, hrachem nebo kyselým zelím. Nebylo snad tehdy řemeslnické rodiny, která by na svátek vánoční neporazila jedno dvě vykrmená prasata, což tehdy bylo jednodušší než dnes, jelikož pár běhounů stál jen zřídkakdy při nákupu více než sedm až osm tolarů. Brambory si člověk pěstoval v dostatečném množství sám a krmivo bylo též levné. Ve všední dny byla k snídani polévka. K snídani zasedali všichni společně. V 8 hodin se jen tak z ruky snědl kus chleba, při dobrém počasí se tak stalo v zahradě nebo na zápraží, pak se až do 12 hodin, kdy bylo na stole jídlo, všichni vrhli do práce. Oběd se skládá z jednoho moučného pokrmu, prosa, getzenů (bramborových placek), bramborové kaše nebo zeleniny bez masa, jelikož to se ve všední dny jídá pouze jednou až dvakrát za týden. Po poledním pokrmu pokračuje práce od jedné hodiny nepřetržitě až do čtyř hodin. Pak se sní večerní svačina (Vesperbrot). Poté jde mistr do pivnice, kam se mu po učedníkovi nebo dítěti pošle večeře. Tovaryši odejdou na svůj nocleh, na večeři se ale vrátí do domu. Večeře se obvykle skládá z chleba, másla a starého sýru. Učedník musí dojít pro pivo. V zimě se večeře skládá z polévky nebo brambor V rodinách měšťanských se na první svátek velikonoční jedla k obědu jen takzvaná,velikonoční polévka. Tato polévka byla jídlem velmi dobrým a výživným. Skládala se z dobrého mléka, trochy piva, vajec a trochy mléka. Dávaly se do ní kostky housky, které se někdy také opražily na másle. Také se přidávala trocha muškátového oříšku. Gottlieb Scheffler se důkladně zabýval také hospodařením měšťanských domácností a dostupností produktů, jakož i náklady. Kolem roku 1800 o tom napsal: V tu dobu používané potraviny byly podobné těm dnešním a jídelníček byl ve vznešených rodinách, když nepatřily k těm nejbohatším, stejně jednoduchý jako nyní. Jedlo se tehdy ovšem více zvěřiny než nyní, jelikož tehdy nebývala ani vzácná ani drahá. Jeden zajíc stál 17

18 8, 10 až 12 grošů, zvěřina na pečení 2 až 2 ½ groše, zvěřina na vaření 12 až 15 feniků libra. Týdně přišla na stůl jednou až dvakrát pečeně, která se po ostatní dny znovu ohřívala nebo se proměnila na ragout. Dále bývalo vařené maso se zeleninou, knedlíky, každý týden také mléčný pokrm nebo vejce smažená na másle se salátem. V dobře postavených měšťanských rodinách bývalo každou neděli či ve svátek na stole maso, mohlo být vařené nebo pečené, i ve všední dny tomu jednou až dvakráte tak bylo. Hovězí a vepřové maso hrálo hlavní úlohu. Kysané zelí, hrách, čočka, kroupy, ovesná kaše, zelené zelí, rdesno, bílé zelí a červené zelí, kedlubny, mrkve a pastináky, v létě velmi často salát, který se přelil vařícím octem a ochutil špekem Spotřeba ovoce byl v létě na denním pořádku. Některé si lidé sami pěstovali, ostatní kupovali, jelikož bylo mnohem lacinější než nyní (třešně á kopa 3-4 feniky, hrušky á 18 feniků, dobré odrůdy 4-5 grošů, jablka to samé, švestky á 4 6 feniků). Někteří lidé často koupili na trhu dvacet fůr švestek a ovoce se jedlo místo másla k snídani nebo večerní svačině, aby se ušetřilo máslo. V nabídce pokrmů vznešených rodin hrály důležitou roli ryby jako kapři, pstruzi, líni, štiky, také raci a malé ryby zvané mřenky. Posledně jmenované se jedly vždy večer. Kapři se v měšťanských rodinách jedli také, zejména při křtinách dítěte a svatbách, zámožní jedli také na Štědrý večer kapra se zelným salátem. Andělský salám (Engelwurst) je velká paštika s houskou namočenou v mléce, s vejci, malými rozinkami a mandlemi. 18

19 Část B 2. Analýza a vysvětlení historických receptů společně s návrhy na znovuoživení, resp. na přizpůsobení regionálních pokrmů pro praktické, všestranné a trvalé využití v krušnohorské gastronomii 2.1. Historické regionální pokrmy V následující analýze se jedná o pokrmy a nápoje, které se vyvinuly ve společensky členité gastronomii Krušných hor, jak jsme ji již popsali pod bodem jedna, a to na obou stranách hranice, v různých dobách, a jež se dochovaly buď jen částečně nebo v pozměněné resp. nepůvodní podobě nebo se v gastronomii nevyskytují vůbec. Pro větší přehlednost jsou tyto pokrmy roztříděny do skupin a okomentovány. Jelikož v historické krušnohorské kuchyni ještě neexistovaly předkrmy v našem dnešním slova smyslu, začneme recepty na polévky (od 16. století jsou doložitelné i v Krušných horách). Vynecháme z větší části recepty na kaše, pouze je zmíníme tam, kde se vyskytují jako zeleninová či jiná příloha. Rozčlenění podle pořadí jídel (tranže nebo později chody) odpovídá měšťanské a z větší části i aristokratické kuchyni. Pořadí jídel u ostatních jednodušších kuchyní bylo většinou hlavní chod, který měl ve všední dny podobu kaše/polévky a zeleniny a v neděli a ve svátek měl podobu masitého nebo rybího pokrmu. Také kultura dezertů (sladkých zákusků/moučníků) se stala relativně pevnou součástí kuchyně selské a hornické teprve v době pozdní renesance a přišla přes prostředí měšťanské z aristokratických kuchyní. Sladký chléb, koláče či perníky se konzumovaly nejprve většinou nezávisle na pořadí pokrmů během dne. Dny, kdy se peklo, byly většinou ve spojitosti se dny svátečními (viz např. koledování/kuchensingen nebo rituál pečení štol/stollenback-zeremonie). Dříve než sladká jídla (cukr byl drahý!) se do tradiční krušnohorské kuchyně dostal regionálně typický sýr (např. šibocký sýr nebo abertámský nebo liptovský sýr z Čech) jako předkrm nebo spíš jako dezert (nebo jako samostatný pokrm). Následující návrhy receptů jsou rozpočítány pro čtyři osoby. Jde o typické regionální recepty tak, jak byly po staletí ústně i písemně tradovány. Téměř 60 % z nich jsme opakovaně připravovali a zkoušeli. Varianty byly zohledněny a označeny. Údaje o váhách a mírách byly přizpůsobeny dnešním poměrům (výjimkou jsou reprodukce historických receptů v doslovném znění). Nepoužili jsme jídla, která se v posledních desetiletích v Krušných horách objevila na jídelníčcích jako běžné pokrmy (jako např. rolády, vepřové pečeně, pečeně na kyselo - Sauerbraten, chléb se šunkou a vejcem - Strammer Max, vepřové maso v kořeněné omáčce Würzfleisch - nebo soljanka). Následující recepty jsou vhodné k sestavení jídelních lístků s regionálními pokrmy ve venkovských hostincích nebo restauracích zaměřujících se na krušnohorské pokrmy i pro tematicky laděné akce. 19

20 2.2. Polévky a pokrmy z jednoho hrnce Přípravu a konzumaci tekutých pokrmů lze doložit již v antice (De re coquinaria, cca. 300 po Kr. - Apiciova kuchařka) i v klášterní kuchyni celého středověku (viz Tak to bude dobré a chutné - So wirt es gut vnd wohlgeschmack, Staré německé kuchařské recepty v letech ). Většinou se kaše ředily vodou, pivem, vínem nebo mlékem resp. přidala se zelenina a obilné produkty, a vše se připravovalo v jednom hrnci (Eintopf). V námi sledovaném období historické krušnohorské kuchyně existovaly kaše a polévky (pokrmy z jednoho hrnce) paralelně, přičemž zpočátku převažovaly kaše z obilovin, řepy a brambor. V 17. a 18. století se na polévky již neředily kaše, ale používaly se cíleně substance k přímé výrobě polévek. Použité produkty při tom odkazují přímo na sociální situaci konzumentů. V následujícím výčtu některých regionálních receptů na polévky není tento rozdíl explicitně zohledněn, jelikož ho lze poznat na základě použitých přísad: Tuřínová polévka (Kohlrübensuppe) Polévky z tuřínů/řepy patřily k rolnické a hornické kuchyni skoro v každém století. Přispěly k tomu, aby se stabilizoval nediferencovaný pojem kuchyně chudých v Krušných horách. V dřívějších obdobích hladu, ale i během obou světových válek a po nich se stala polévka součástí měšťanské kuchyně ( Válečná a poválečná kuchyně ), kde se v pozdějších letech dočkala zušlechtění. Že šlo o velmi chutné polévky, dokládají mj. dva příklady z přítomnosti: a) V hostinci Trakehnerhof v Großwaltersdorfu trvalo podle slov místní vedoucí kuchyně zhruba tři roky, než hosté přijali nabízenou tuřínovou polévku. Dnes je hitem jídelního lístku; b) Z každoroční korunovace královny polévek v Neudorfu v roce 2012 vyšla vítězně Ruth Kleditzsch se svým historickým receptem Staré krušnohorské tuřínové polévky. Recept: Tuřínová polévka 500 g tuřínů a 200 g brambor (lze vynechat a nahradit dalšími tuříny) nakrájíme na kostičky a vaříme odděleně. Ze zhruba poloviny uvařených tuřínů uděláme kaši. 250 g uzeného masa nebo špeku nakrájíme na jemno a osmažíme se třemi cibulemi nakrájenými na drobno. Zaprášíme moukou, přidáme část z cca 1 litru vývaru a uděláme jíšku. Zalijeme vývarem, necháme přejít varem a přidáme uvařené brambory a zbylé tuříny a znovu přivedeme k varu. Můžeme přidat ještě 200 g špeku. Dochutíme solí, pepřem a trochou octa a cukru do sladko-kysela (možné i bez octa a cukru) a při podávání přidáme trochu kopru. Chlebová polévka (Brotsuppe) Tento rolnický pokrm existuje v nesčetných variantách, a jak dokázal labužník Karl Friedrich von Rumohr (nar. v Reinhardsgrimma u Drážďan) ve své knize Duch kuchařského umění ( Geist der Kochkunst 1822), patří pravděpodobně k nejstarším polévkám vůbec. Ta nejprostší varianta se skládá z horké vody, soli a kmínu (jako vylepšení se obzvláště v zimních měsících používá česnek). Do ní se pak nalámou kousky chlebové placky. Jiná varianta používá jako základ kofent, slabé pivo z druhé várky. Teprve později nebo při svátečních příležitostech se objevují chlebové polévky, jejichž základem je mléko (většinou kyselé) nebo vývary. Vychází se z černého žitného chleba jako zavářky. Jsou také známé sladké varianty chlebové polévky. V té se rozdrobí chléb do podmáslí, dochutí se cukrem, skořicí a přidají se rozinky nebo sušené ovoce. 20

ČESKQ ANGLICKO NĚMECKÝ

ČESKQ ANGLICKO NĚMECKÝ Mirko Křivánek ČESKQ ANGLICKO NĚMECKÝ k RESTAURAČNÍM PROVOZEM LEDA 2004 OBSAH ÚVOD 14 POUŽITÉ ZKRATKY 15 1 TYPY STRAVOVACÍCH ZAŘÍZENÍ 16 1.1 Bar 16 1.2 Jídelna 17 1.3 Levné restaurace 17 1.4 Pivnice 19

Více

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň Název školy Název projektu Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň Digitalizace výuky Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0977 Číslo šablony VY_32_inovace_ST23 Číslo materiálu 23

Více

Jídelníček na týden od : 7. prosince do : 13. prosince 2015

Jídelníček na týden od : 7. prosince do : 13. prosince 2015 Jídelníček na týden od : 7. prosince do : 13. prosince 2015 Datum dieta o b ě d Pondělí Jáhlová polévka 7.12. N,D9 Vepřový plátek přírodní, rýže D2,9/2 Vepřový plátek přírodní, rýže Úterý Drůbeží vývar

Více

OBĚDOVÉ MENU. 11.00-14.00 hod. 1.3. 31.3.2012 RESTAURACE IRIS. Česká u Brna. www.bufetvesmir.cz. polévka hovězí vývar s kapáním

OBĚDOVÉ MENU. 11.00-14.00 hod. 1.3. 31.3.2012 RESTAURACE IRIS. Česká u Brna. www.bufetvesmir.cz. polévka hovězí vývar s kapáním OBĚDOVÉ MENU 11.00-14.00 hod. 1.3. 31.3.2012 RESTAURACE IRIS Česká u Brna www.bufetvesmir.cz Čtvrtek 1.3. polévka hovězí vývar s kapáním normální strava: 1/ Rajská omáčka, vepřový plátek, těstoviny 2 /

Více

Myslivecká restaurace - Vila Háj Třeština u Mohelnice

Myslivecká restaurace - Vila Háj Třeština u Mohelnice Studené předkrmy 0,33l Sklenička zvěřinové paštiky podávaná s chlebem (pro 2 aţ 3 osoby) (dle denní nabídky) 100g Obloţený talíř (50g eidam, 50g dušená šunka) Polévky 0,33l Myslivecká česnečka se sýrem

Více

Hodnocení polévek. Hodnocení hlavních jídel

Hodnocení polévek. Hodnocení hlavních jídel Hodnocení jídelníčku dle Nutričního doporučení Škola Mateřská škola Komenského, Komenského 1011, Kuřim Jídelníček za měsíc březen 2015 21 stravovacích dní Hodnotitel MVDr. Anna Niklová Hodnocení polévek

Více

Den Polévka 1.jídlo 2.jídlo Dieta č 2 1,7,9 1,3,7 1,3,7 1 1,3,9 1,3,7,9,10 1,3,7 9 1,7 1,3,7 1,3,7 1,3,7, 1,9 1,3,7 1,7 1

Den Polévka 1.jídlo 2.jídlo Dieta č 2 1,7,9 1,3,7 1,3,7 1 1,3,9 1,3,7,9,10 1,3,7 9 1,7 1,3,7 1,3,7 1,3,7, 1,9 1,3,7 1,7 1 29.6. 30.6. 1.7. 2.7. 3.7. 4.7. 5.7. Čočková,9 1 Bramborová 1,9 1 Hovězí vývar s nudlemi 1,3,9,9,10 9 Květáková, Trdelná 1,9 1 Hovězí vývar s nudlemi 1,3,9 Zapečené těstoviny s uzeným masem a uzeninou,

Více

Speciality na Tandooru

Speciality na Tandooru Speciality na Tandooru ( připravené na tvrdém dřevě v tradiční kavkazské peci ) 1 1 LOVECKÁ VEČEŘE (4 OSOBY) Kuřecí steak 400g, vepřový šašlik 400g, lovecká klobáska500g, podávané s brambory, lilkem, žampiony,

Více

VĚNOVÁNO TĚM, KTEŘÍ KRÁČELI PŘED NÁMI

VĚNOVÁNO TĚM, KTEŘÍ KRÁČELI PŘED NÁMI VĚNOVÁNO TĚM, KTEŘÍ KRÁČELI PŘED NÁMI O příbytcích starých Slovanů Slované osídlili vlídné, úrodné oblasti kolem řek, jež byly nezbytným zdrojem vody, ale také potravy. K postavení svých obydlí si vybírali

Více

U 1-4.1.-10.1.2016 JÍDELNÍ LÍSTEK

U 1-4.1.-10.1.2016 JÍDELNÍ LÍSTEK Domov Rožďalovice, poskytovatel soc.služeb Leden U Barborky 1 - Rožďalovice 4.1.-10.1.2016 JÍDELNÍ LÍSTEK Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře II.večeře Pondělí Čaj, 2 rohlík, máslo Polévka: Ragů Ruské

Více

Jídelní lístek ŠJ období: 1.9. - 4.9.2015

Jídelní lístek ŠJ období: 1.9. - 4.9.2015 Jídelní lístek ŠJ období: 1.9. - 4.9.2015 1.9.2015 úterý Hovězí s krupicí a vejci 1,3,9,7 Hovězí guláš, těstoviny, nápoj 1,3,7,9 2.9.2015 středa Fazolová 1,7,9 Drůbeží plátek se šunkou, vařený brambor,

Více

Rybí hody. Polévka: Nabídka: Rybí polévka se smaženými krutónky 25,- 200 g Smažené kapří hranolky s francouzským bramborovým salátem 129,-

Rybí hody. Polévka: Nabídka: Rybí polévka se smaženými krutónky 25,- 200 g Smažené kapří hranolky s francouzským bramborovým salátem 129,- Rybí hody Polévka: Rybí polévka se smaženými krutónky 25,- Nabídka: 200 g Smažené kapří hranolky s francouzským bramborovým salátem 129,- 150 g Rybí guláš se žemlovými knedlíčky 129,- 270 g Pstruh, obalený

Více

B: Úterý POLÉVKA: II.večeře D:9 A: B: Středa POLÉVKA: II.večeře D:9 A: B: Čtvrtek POLÉVKA: II.večeře D:9 A:

B: Úterý POLÉVKA: II.večeře D:9 A: B: Středa POLÉVKA: II.večeře D:9 A: B: Čtvrtek POLÉVKA: II.večeře D:9 A: DOMOV PRO SENIORY Srpen U Barborky 1 - Rožďalovice 1.8. - 3.8. 2014 JÍDELNÍ LÍSTEK Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře II.večeře Pondělí POLÉVK II.večeře D:9 Úterý POLÉVK II.večeře D:9 Středa POLÉVK

Více

Kniha receptur. Příloha č. 6 OBSAH. Úvod. Seznam zkratek a definice pojmů. Seznam použitých zkratek Přílohy k jídlům Vývary. Polévky.

Kniha receptur. Příloha č. 6 OBSAH. Úvod. Seznam zkratek a definice pojmů. Seznam použitých zkratek Přílohy k jídlům Vývary. Polévky. Kniha receptur OBSAH Seznam zkratek a definice pojmů Seznam použitých zkratek Přílohy k jídlům Vývary Polévky Hlavní jídla 1. cenová hladina - nadstandard (minutka) 2. cenová hladina - 2. a 3. jídlo s

Více

Jídelníček na týden od : 1. prosince do : 7. prosince 2014

Jídelníček na týden od : 1. prosince do : 7. prosince 2014 Jídelníček na týden od : 1. prosince do : 7. prosince 2014 Datum číslo dieta o b ě d Pondělí Jáhlová polévka 1.12. 1 N,D9 Španělská vepřová pečeně, rýže, kompot 3 D2,9/2 Španělská vepřová pečeně, rýže,

Více

OBĚD: VEČEŘE: Polévka: 1. Kuřecí vývar s drobením dietní 2. Zelná s klobásou. Hlavní chod: Hlavní chod:

OBĚD: VEČEŘE: Polévka: 1. Kuřecí vývar s drobením dietní 2. Zelná s klobásou. Hlavní chod: Hlavní chod: PONDĚLÍ I. 1. Kuřecí vývar s drobením dietní 2. Zelná s klobásou 1. Hovězí vařené maso, dušené zelené fazolky 7. Dušené telecí kostky se smetanovou omáčkou Doporučená příloha: dušená rýže Doporučená příloha:

Více

Duben 2010. týden 1.4. až 4.4. čtvrtek 1.4.2010. pátek 2.4.2010. Velikonoční prázdniny. Velikonoční prázdniny

Duben 2010. týden 1.4. až 4.4. čtvrtek 1.4.2010. pátek 2.4.2010. Velikonoční prázdniny. Velikonoční prázdniny týden 1.4. až 4.4. čtvrtek 1.4.2010 pátek 2.4.2010 Velikonoční prázdniny Velikonoční prázdniny změna jídelníčku vyhrazena Strana 1 http://www.zspribram.cz pondělí 5.4.2010 Duben 2010 týden 5.4. až 11.4.

Více

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD SPOTŘEBA POTRAVIN Jiří Hrbek Tisková konference,. prosince 21, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 1, 1 2 Praha 1 www.czso.cz Spotřeba potravin v ČR v dlouhodobém srovnání 2 Celková spotřeba

Více

PŘEDKRMY. 80 g Domácí škvarková pomazánka 45,- Kč s čerstvě rozpečeným chlebem. 100 g Masový štrúdl s rybízovou marmeládou 55,- Kč POLÉVKY

PŘEDKRMY. 80 g Domácí škvarková pomazánka 45,- Kč s čerstvě rozpečeným chlebem. 100 g Masový štrúdl s rybízovou marmeládou 55,- Kč POLÉVKY PŘEDKRMY 80 g Domácí škvarková pomazánka 45,- Kč s čerstvě rozpečeným chlebem 100 g Masový štrúdl s rybízovou marmeládou 55,- Kč POLÉVKY 0,3 l Kozí brada 45,- Kč (smetanová zelná polévka) 0,3 l Silný hovězí

Více

Minutky restaurace : Ryby :

Minutky restaurace : Ryby : Studené předkrmy : 60 g Nakládaný kozí sýr v olivovém oleji s paprikou, česnekem a bylinkami podávaný s rozpečenou bagetkou 59,- 60 g Matjesy ala losos ložené na jablečném salátku s cibulí, zdobené kapary

Více

Restaurace Lovecká Bašta Jídelní lístek

Restaurace Lovecká Bašta Jídelní lístek Restaurace Lovecká Bašta Jídelní lístek PŘEDKRMY 101 100g Zvěřinová paštika se šalotkovo-brusinkovým čatní (alergen 3, 7, 12) 73 Kč 102 100g Filírované vlažné kachní prsíčko pečené do růžova na trhaném

Více

Výživa. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Výživa. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Výživa Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Výživa Soubor biochemických a fyziologických procesů, kterými organismus přijímá a využívá látky z vnějšího prostředí Nežijeme, abychom jedli, ale jíme,

Více

Restaurace Lovecká Bašta Jídelní lístek

Restaurace Lovecká Bašta Jídelní lístek Restaurace Lovecká Bašta Jídelní lístek PŘEDKRMY 100g Zvěřinová paštika se šalotkovo-brusinkovým čatní (alergen 3, 7, 12) 73 Kč 100g Filírované vlažné kachní prsíčko pečené do růžova na trhaném salátu

Více

HODNOCENÍ KVALITY STRAVOVÁNÍ v Domově pro seniory Lidická 189, Strakonice v roce 2013 VÝSLEDKY ANKETY:

HODNOCENÍ KVALITY STRAVOVÁNÍ v Domově pro seniory Lidická 189, Strakonice v roce 2013 VÝSLEDKY ANKETY: HODNOCENÍ KVALITY STRAVOVÁNÍ v Domově pro seniory Lidická 189, Strakonice v roce 2013 V období měsíce únor 2013 proběhla mezi uživateli služeb v DS Lidická anketa týkající se stravování v DS. Uživatelé

Více

Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. EU peníze školám. Inovace výuky v PrŠ Horní Česká

Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. EU peníze školám. Inovace výuky v PrŠ Horní Česká Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Zpracoval: Předmět: Název

Více

JÍDELNÍ LÍSTEK. Pol. vločková, kovbojská pánev s fazolemi, chléb. Pol. zelná s klobásou, čevapčiči s oblohou, vařené brambory

JÍDELNÍ LÍSTEK. Pol. vločková, kovbojská pánev s fazolemi, chléb. Pol. zelná s klobásou, čevapčiči s oblohou, vařené brambory JÍDELNÍ LÍEK 31. 8. 2015 6. 9. 2015 31. 8. Pol. vločková, kovbojská pánev s fazolemi, chléb Pol. vločková, vepřové nudličky v zakysané smetaně, těstoviny 1. 9. Pol. zelná s klobásou, čevapčiči s oblohou,

Více

JÍDELNÍČEK OD 2.4. DO 5.4.2013. Velikonoce. Polévka: Čočková s párkem Hlavní jídlo: Bramborové šišky s mákem, ovoce, čaj

JÍDELNÍČEK OD 2.4. DO 5.4.2013. Velikonoce. Polévka: Čočková s párkem Hlavní jídlo: Bramborové šišky s mákem, ovoce, čaj JÍDELNÍČEK OD 2.4. DO 5.4.2013 Velikonoce Svačina: Lámankový chléb, hermelínová pomazánka, zelenina, čaj Polévka: Čočková s párkem Hlavní jídlo: Bramborové šišky s mákem, ovoce, čaj Svačina: Rohlík, máslo,

Více

Co chutná dětem. Výsledky průzkumu mezi žáky základních škol

Co chutná dětem. Výsledky průzkumu mezi žáky základních škol Co chutná dětem Výsledky průzkumu mezi žáky základních škol Agentura J.L.M. X/2011 Výsledky průzkumu mezi žáky základních škol v rámci osvětové akce Obezita není náhoda Cílem průzkumu, který proběhl mezi

Více

D U B E N D U B E N D U B E N

D U B E N D U B E N D U B E N DATUM : 27 / 04 / 2015 PONDĚLÍ DATUM : 28 / 04 / 2015 ÚTERÝ DATUM : 29 / 04 / 2015 STŘEDA DATUM : 30 / 04 / 2015 ČTVRTEK -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Den Polévka 1.jídlo 2.jídlo Dieta č 2 1,7,9 1,3,7 1,3,7 1. Krabí koktejl, 2 rohlíky 1,3,7 1,3,7,10 1,3,7,10 4 1,3,9 1,3,7 1 9

Den Polévka 1.jídlo 2.jídlo Dieta č 2 1,7,9 1,3,7 1,3,7 1. Krabí koktejl, 2 rohlíky 1,3,7 1,3,7,10 1,3,7,10 4 1,3,9 1,3,7 1 9 2.3. Hrachová Zapečené s uzeným masem,okurek Vepřová pečeně, fazlové lusky na smetaně, Kuřecí plátek na bylinkách, 3.3. 4.3. 5.3. 6.3. 7.3. 8.3. 1,7,9 1 Pórková Krabí koktejl, 2 rohlíky,10,10 4 Rajská

Více

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň. Název školy. Název projektu. Číslo materiálu 41. Mgr. Bc.

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň. Název školy. Název projektu. Číslo materiálu 41. Mgr. Bc. Název školy Název projektu Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň Digitalizace výuky Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0977 Číslo šablony VY_32_inovace_ST41 Číslo materiálu 41

Více

Holandský vepřový řízek (Obsahuje: 1, 3, 7, 10), Bramborová kaše

Holandský vepřový řízek (Obsahuje: 1, 3, 7, 10), Bramborová kaše JÍDELNÍ LÍSTEK NA OBDOBÍ OD 1102015 DO 1102015 Čt 110 Pá 210 Snídaně Oběd Svačina Večeře Druhá večeře Varianta 1Polévka fazolová (Obsahuje: 1,, 6, 7,, 10, 1), Holandský vepřový řízek (Obsahuje: 1,, 7,

Více

Vedoucí školní jídelny: Balochová A., vedoucí kuchařka: Mikešová J.

Vedoucí školní jídelny: Balochová A., vedoucí kuchařka: Mikešová J. Na týden od 1. září do 4. září 2015 Pondělí Úterý Zeleninový vývar s kuskusem 7,9 1 Boloňské špagety se sýrem 1,3,6,7,9 Míchaný kompot, mandarinkový džus, voda Středa Pórková 1,3,5,6,7,8,9,11 2 Rybí filé

Více

Jídelní lístek 2. - 6. 2. 2015

Jídelní lístek 2. - 6. 2. 2015 2. - 6. 2. 2015 Pondělí Rohlík s hermelínovou pomazánkou, kedluben, mléko (1,7) Polévka z vaječné jíšky (1,3,9) Povidlová omáčka, uzená krkovice, bramborový knedlík, čaj s citrónem, (1,3,7) Chléb s máslem

Více

JÍDELNÍ LÍSTEK NA OBDOBÍ OD 2.12.2013 DO 8.12.2013

JÍDELNÍ LÍSTEK NA OBDOBÍ OD 2.12.2013 DO 8.12.2013 JÍDELNÍ LÍSTEK NA OBDOBÍ OD 2.12.2013 DO 8.12.2013 2.12. 3.12. 4.12. 5.12. 6.12. 7.12. Bílá káva, džem, máslo, Bílá káva,, vaječná pomazánka Bílá káva, Eidam, máslo,, salám loupáčky lévka kroupová Přírodní

Více

Restaurace Selský dvůr

Restaurace Selský dvůr Restaurace Selský dvůr Jídelní lístek PAŠTIKA JAZYK PŘEDKRMY vepřová paštika, jablka, jeřabiny, chléb uzený hovězí jazyk, žampionový salát, chléb 80 g 75,- 80 g 75,- ČESNEK PETRŽEL POLÉVKY česneková polévka

Více

Správná životospráva školáka

Správná životospráva školáka Správná životospráva školáka Co je správná životospráva Správná životospráva zahrnuje dostatečnou pohybovou aktivitu a vyvážený pestrý jídelníček. Kvalitní strava je v dětském věku velice důležitá k zajištění

Více

KATALOG JAKOSTNÍCH VÍN. Víno s chutí tradice

KATALOG JAKOSTNÍCH VÍN. Víno s chutí tradice KATALOG JAKOSTNÍCH VÍN Jakostní vína Gold Premium Jedná se o jakostní vína, pocházející z hroznů vypěstovaných na místních vinicích. Vína pocházející z této krajiny jsou charakteristicky plné, osobité,

Více

JÍDELNÍ LÍS TEK 29. 10 4. 11. 2012 týden 44/8

JÍDELNÍ LÍS TEK 29. 10 4. 11. 2012 týden 44/8 JÍDELNÍ LÍS TEK 9. 10 4.. 01 týden 44/8 Den Snídan P esnídávka Ob d Sva ina Ve e e, 9,, 9/,,, 9,, 9/, ZAM, CIZI, 9,, 9/, 9,, 9/,,, ZAM Pomazánka Polévka Bramborová *, Máslo porce 1 ks *, Tmavý Brambory

Více

Den Polévka 1.jídlo 2.jídlo Dieta č 2 1,7,9 1 1,3,7 1 1,3,9 1,3,7 1,9 9. brambory 1,3,9 1,3 1 1,4,7 1,3,7,9 1,3,7,9 1,3,7 1,3,7,9 1 1,3,7 1 1,3,9

Den Polévka 1.jídlo 2.jídlo Dieta č 2 1,7,9 1 1,3,7 1 1,3,9 1,3,7 1,9 9. brambory 1,3,9 1,3 1 1,4,7 1,3,7,9 1,3,7,9 1,3,7 1,3,7,9 1 1,3,7 1 1,3,9 3.8. Vepřová pečeně na houbách, Buchtičky s krémem Pečené kuře, bramborová kaše 4.8. 5.8. 6.8. 7.8. 8.8. 9.8. 1,7,9 1 1,3,7 1 Krupicová 1,3,9 1,3,7 1,9 9 1,3,9 1,3 1 1,4,7 Zeleninová s vejci,9 1,3,7 1,3,7,9

Více

Jídelníček. od 09.09.2010 do 29.09.2010. Jedličkův úst.liberec 9.9.2010 14:12:55. Strana: 1

Jídelníček. od 09.09.2010 do 29.09.2010. Jedličkův úst.liberec 9.9.2010 14:12:55. Strana: 1 Strana: 1 Čt Kakao čaj "Dobré ráno" 1-Pol. hovězí s těstovinami Voda se sirupem Těstoviny zapečené s uzeninou 9 Houska Chléb s máslem 1-Kuřecí řízky Jogurt ovocný Okurka sterilovaná Máslo medové Sýr uzený

Více

JÍDELNÍ LÍSTEK NA OBDOBÍ OD 24. 8. 2015 DO 13. 9. 2015

JÍDELNÍ LÍSTEK NA OBDOBÍ OD 24. 8. 2015 DO 13. 9. 2015 JÍDELNÍ LÍSTEK NA OBDOBÍ OD 24. 8. 2015 DO 13. 9. 2015 Den Snídaně Oběd Svačina Večeře Druhá večeře Polévka kmínová s mlhovinou (1, 3, 4, 6, 7, 9, 13), Chalupářský guláš (1), (1, 3, 7), Rohlíky (1, 6),

Více

Předkrmy. 120 g Broskev plněná jemným kuřecím koktejlem, toast 75 Kč. 100 g Mozzarella Capresse s rajčaty a bylinkami, toast 65 Kč

Předkrmy. 120 g Broskev plněná jemným kuřecím koktejlem, toast 75 Kč. 100 g Mozzarella Capresse s rajčaty a bylinkami, toast 65 Kč Předkrmy 120 g Broskev plněná jemným kuřecím koktejlem, toast 75 Kč 100 g Mozzarella Capresse s rajčaty a bylinkami, toast 65 Kč 100 g Šunková rolka s křenem a šlehačkou, pečivo 69 Kč 100 g Topinka s kuřecím

Více

Jídelní lístek: pondělí 27.2. Gulášová polévka. úterý 28.2. středa 29.2. čtvrtek 1.3. pátek 2.3. Hovězí vývar s kapáním

Jídelní lístek: pondělí 27.2. Gulášová polévka. úterý 28.2. středa 29.2. čtvrtek 1.3. pátek 2.3. Hovězí vývar s kapáním 1 Jídelní lístek: pondělí 27.2. Gulášová polévka 1.Smažený vepřový řízek, mírně počesnekovaný, bramborový salát 2.Segedinský guláš speciál, houskový knedlík 3.Řecký salát s olivy a balkánským sýrem, dressing,

Více

JAK NA POTRAVINOVOU SOBĚSTAČNOST?

JAK NA POTRAVINOVOU SOBĚSTAČNOST? JAK NA POTRAVINOVOU SOBĚSTAČNOST? ALENA SUCHÁNKOVÁ www.permanet.cz 21. 10. 2015, Ekologický institut Veronica, Brno PERMAKULTURA JAKO ZPŮSOB ŽIVOTA - ZDRAVÍ, JÍDLO, BYDLENÍ, VÝCHOVA 1990 - ÚPLNÝ KURZ PERMAKULTURNÍHO

Více

Informace o obsažených alergenech Vám poskytne obsluha na vyžádání. Předkrmy

Informace o obsažených alergenech Vám poskytne obsluha na vyžádání. Předkrmy Informace o obsažených alergenech Vám poskytne obsluha na vyžádání. Předkrmy Paštika z vepřových jater a líček s brusinkovým želé, šalotkovou marmeládou a topinkou ze selského chleba 70 Kč Námi zauzená

Více

Pondělí. Polévka Hlavní jídlo číslo 1 číslo 2 MŠ-R MŠ-O. Úterý. Polévka Hlavní jídlo číslo 1 číslo 2 MŠ-R MŠ-O. Středa

Pondělí. Polévka Hlavní jídlo číslo 1 číslo 2 MŠ-R MŠ-O. Úterý. Polévka Hlavní jídlo číslo 1 číslo 2 MŠ-R MŠ-O. Středa Pondělí Úterý Středa Čtvrtek 1.5.2014 STÁTNÍ SVÁTEK Pátek 2.5.2014 ŘEDITELSKÉ VOLNO Pondělí 5.5.2014 Slepičí vývasr s nudlemi Buchtičky se šodo Kuskus se zeleninou a kuřecím masem Rohlík, pl. Uzený sýr,

Více

Jídelníček na týden od : 2.listopadu do : 6.listopadu 2015

Jídelníček na týden od : 2.listopadu do : 6.listopadu 2015 Jídelníček na týden od : 2.listopadu do : 6.listopadu 2015 Pondělí Pomazánka z taveného sýra Polévka vývar se zeleninou a sýrovým kapáním Mléko Salát z kuřecího masa,chléb 2.11. brioška N,D9 Vepřová plec

Více

Předkrmy 69,-- 79,-- 69,-- 75,-- 49,-- 69,--

Předkrmy 69,-- 79,-- 69,-- 75,-- 49,-- 69,-- Předkrmy 100g Pomazánka z vepřových výpečků s cibulkou, čerstvý chléb 90g Uzené pstruží filátko, bylinkové máslo, toast 120g Špízky z baby mozzarellky a cherry rajčátek na čerstvém salátu 150g Kuřecí ragů

Více

80g Zvěřinová paštika v uzené slanině s borůvkovou omáčkou. 100g Kachní jatýrka s višňovou omáčkou

80g Zvěřinová paštika v uzené slanině s borůvkovou omáčkou. 100g Kachní jatýrka s višňovou omáčkou Předkrmy 80g Zvěřinová paštika v uzené slanině s borůvkovou omáčkou 100g Kachní jatýrka s višňovou omáčkou 80g Zapečený kozí sýr s medovým pórkem a cherry rajčatkem 59 Kč 79 Kč 69Kč Polévky 0,33l Silný

Více

Jídelní lístek ŠJ období:

Jídelní lístek ŠJ období: Jídelní lístek ŠJ období: 1.3. - 4.3.2016 Polévka: Zeleninová se sýrovým kapáním 1,3,9,7 Oběd č. 1: Plněná paprika v rajské omáčce, houskový knedlík 1,3,6,7,9 29. 2. 2016 Čaj, mléko 7 Polévka: Zelná 1,7,9

Více

Zjistit znalosti z probraného učiva a zafixovat

Zjistit znalosti z probraného učiva a zafixovat Název školy Název projektu Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň Digitalizace výuky Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0977 Číslo šablony VY_32_inovace_ST25 Číslo materiálu 25

Více

Pondělí 31.3.2014. Polévka Hlavní jídlo číslo 1 číslo 2 MŠ-R MŠ-O. Úterý 1.4.2014

Pondělí 31.3.2014. Polévka Hlavní jídlo číslo 1 číslo 2 MŠ-R MŠ-O. Úterý 1.4.2014 Pondělí 31.3.2014 Úterý 1.4.2014 vývar se zeleninou a těstovinami pečené kuře, brambor, kompot džuveč, pečivo, kompot chléb, šunkové pomazánkové máslo, mléko, čaj, zelenina šáteček s náplní meruňkovou,

Více

Jídelní lístek Jídelna Vesmír 1.5. - 31.5. 2012

Jídelní lístek Jídelna Vesmír 1.5. - 31.5. 2012 Jídelní lístek Jídelna Vesmír 1.5. - 31.5. 2012 ÚTERÝ 1.5. STÁTNÍ SVÁTEK- NEVAŘÍ SE Středa 2.5. Bramborová normální strava : 1 Svíčková omáčka, sekaná pečeně, těstoviny 2 Kuřecí řízek, bram kaše, okurek

Více

Templářské sklepy ČEJKOVICE

Templářské sklepy ČEJKOVICE Templářské sklepy ČEJKOVICE Ryzlink rýnský 2005 Cena: CZK 105 cena / karton: CZK 628 Harmonické víno světlé žlutozelené barvy s příjemnou plnou chutí, výraznější kyselinou a květinovým aroma, které přechází

Více

Restaurant a penzion KRÁLOVSKÝ ŠENK JÍDELNÍ LÍSTEK. KRÁLOVSKÝ ŠENK Třebovická 5259 722 00 Ostrava-Třebovice

Restaurant a penzion KRÁLOVSKÝ ŠENK JÍDELNÍ LÍSTEK. KRÁLOVSKÝ ŠENK Třebovická 5259 722 00 Ostrava-Třebovice JÍDELNÍ LÍSTEK restaurant Třebovická 5259 722 00 Ostrava-Třebovice Přijímáme objednávky na akce (svatby, promoce, smuteční hostiny, apod.) do 50-ti osob Nekuřácký a dětský koutek Objednávky na tel.: +420

Více

Jídelníček na týden od : 5. října do : 11. října 2015

Jídelníček na týden od : 5. října do : 11. října 2015 Jídelníček na týden od : 5. října do : 11. října 2015 Datum dieta o b ě d Pondělí Zelňačka s uzeninou / polévka hašé 5.10. N,D9 Masová směs, rýže D2,9/2 Masová směs, rýže Úterý Polévka z drůbežích drobů

Více

Restaurace 8OSMA. Vítáme Vás v naší restauraci. Přejeme Vám příjemné chvíle a dobrou chuť. Vedoucí restaurace 8OSMA Jiří Šwigost 8OSMA

Restaurace 8OSMA. Vítáme Vás v naší restauraci. Přejeme Vám příjemné chvíle a dobrou chuť. Vedoucí restaurace 8OSMA Jiří Šwigost 8OSMA Restaurace 8OSMA Vítáme Vás v naší restauraci Přejeme Vám příjemné chvíle a dobrou chuť. Vedoucí restaurace 8OSMA Jiří Šwigost 8OSMA Restaurace 8OSMA Nabízíme: rodinné oslavy svatební hostiny promoce smuteční

Více

Zdeněk Kobes. Tisková konference, 5. prosince 2013, Praha

Zdeněk Kobes. Tisková konference, 5. prosince 2013, Praha SPOTŘEBA POTRAVIN Jiří Hrbek Zdeněk Kobes Tisková konference,. prosince 201, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 1, 0 2 Praha www.czso.cz 120 SPOTŘEBA OBILOVIN V HODNOTĚ MOUKY STRUKTURA SPOTŘEBY

Více

Restaurace Na Svaté Svatá 31 Zdice 314/003 699

Restaurace Na Svaté Svatá 31 Zdice 314/003 699 Studené předkrmy: 100g Pikantní salátek z olomouckých tvarůžků, pečivo 65.- 100g Talíř sušené šunky 75.- 100g Variace sýrů- niva, hermelín, olomoucké tvarůžky, máslo, pečivo 85.- 1ks Domácí nakládaný hermelín,

Více

Přesnídáv. pomazánka z tuňáka, chléb, čaj se sirupem, ovoce, zelenina (obsahuje al. : 04) Polévka Oběd 1

Přesnídáv. pomazánka z tuňáka, chléb, čaj se sirupem, ovoce, zelenina (obsahuje al. : 04) Polévka Oběd 1 Pondělí 5.1.2015 Přesnídáv. pomazánka z tuňáka, chléb, čaj se sirupem, ovoce, zelenina (obsahuje al. : 04) Úterý 6.1.2015 zeleninový vývar stěstovinou (obsahuje al. : 01, 07, 03) čočka na kyselo, vejce

Více

5 Gastronomie jako součást středověké městské kultury

5 Gastronomie jako součást středověké městské kultury 5 Gastronomie jako součást středověké městské kultury Rozvoj skutečné gastronomie je až věcí městské kultury. Ta navíc jeví zhruba stoleté zpoždění proti vývoji prostorové, sociální a ekonomické jednotky,

Více

JÍDELNÍČEK. Polévka: Hovězí vývar s drobenkou Hlavní jídlo: Smažená květák, brambor, zelný salát, čaj

JÍDELNÍČEK. Polévka: Hovězí vývar s drobenkou Hlavní jídlo: Smažená květák, brambor, zelný salát, čaj OD 1.10. DO 5.10.2012 Svačina: Chléb, máslo, šunka, čaj Polévka: Hovězí vývar s drobenkou Hlavní jídlo: Smažená květák, brambor, zelný salát, čaj Svačina: Rohlík, máslo, sýr Eidam, mléko Svačina: Chléb,

Více

Pol. s hráškem a rýží, vepřové domažlické ragú, těstoviny. Pol. slepičí s nudlemi, rizoto s kuřecím masem, salát

Pol. s hráškem a rýží, vepřové domažlické ragú, těstoviny. Pol. slepičí s nudlemi, rizoto s kuřecím masem, salát 2. 11. 3. 11. 4. 11. JÍDELNÍ LÍEK od 2. 11. do 8. 11. 5. 11. 6. 11. Pol. s hráškem a rýží, šamorýnská směs (brambory, paprika, klobása), chléb Pol. s hráškem a rýží, vepřové domažlické ragú, těstoviny

Více

PŘEDKRMY POLÉVKY SALÁTY

PŘEDKRMY POLÉVKY SALÁTY Jídelní lístek PŘEDKRMY Ztracené vejce s opečenými tousty a šunkou, sypané petrželí 49,- Drůbeží játra na cibulce a česneku s topinkami 69,- POLÉVKY Staročeské česnečka s krutony a sýrem 35,- Dle denní

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi. Vzdělávání pro konkurenceschopnost

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi. Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Registrační č.: CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Škola: Hotelová škola, Vyšší odborná škola hotelnictví

Více

Speciality regionální kuchyně:

Speciality regionální kuchyně: 1 2 Studené předkrmy: 80 g Uzený pstruh servírovaný s křenovou pěnou, cibulkou, mladým citronem a toustem 80 g Domácí paštika z husích jater v jemné pepřové krustě, s brusinkami a čerstvým chlebem 78,-

Více

Pondělí 28.9. Úterý 29.9. Středa 30.9. Čtvrtek 1.10. Pátek 2.10.

Pondělí 28.9. Úterý 29.9. Středa 30.9. Čtvrtek 1.10. Pátek 2.10. Pondělí 28.9. Úterý 29.9. Středa 30.9. Čtvrtek 1.10. Pátek 2.10. Hl. jídlo Státní svátek Rybí - al. 1.1, 4, 9 Hl. jídlo Sekaná al. 1.1, 3, 7 Bramborová kaše - al. 7, zel. salát Hrášková - al. 1.1, 7 Hl.

Více

Jídelní lístek MŠ období: 1.10. - 2.10. 2015

Jídelní lístek MŠ období: 1.10. - 2.10. 2015 Jídelní lístek MŠ období: 1.10. - 2.10. 2015 Pórková 1,3,7,9 Čínské nudle s kuřecím masem a zeleninou 1,3,9,7 1.10.2015 čtvrtek Ovocný čaj Chléb, vajíčková pomazánka z tvarohu, zelenina, mléko 1,3,7,10

Více

Hotel Arnica Jídelní lístek

Hotel Arnica Jídelní lístek Jídelní lístek Studené předkrmy 0101 200g Sýrová studená mísa (sýr eidam,uzený sýr, hermelín,niva,másl) 70 Kč 0102 100g Salám s cibulí 35 Kč 0103 350g Velká studená mísa 115 Kč (šunkový salám,eidam,uzený

Více

Snídaně Oběd Svačina Večeře rohlík karlovarský 1 ks, máslo 15g. Karbanátek kapustový, Brambory m.m., Salát mrkvový s jablky A, Čaj B

Snídaně Oběd Svačina Večeře rohlík karlovarský 1 ks, máslo 15g. Karbanátek kapustový, Brambory m.m., Salát mrkvový s jablky A, Čaj B K Biřičce 120 5000 Hradec Králové IČO: 00570 JÍDELNÍ LÍSTEK NA OBDOBÍ OD 26.10. do 1.11.2015 Po 26.10. nová receptura Karbanátek kapustový, Brambory m.m., 1 ks, máslo 15g houska 1ks, Čaj A, Salát mrkvový

Více

Jídelní a nápojový lístek VII. ZVĚŘINOVÉ HODY. od pátku 15.11.2013(od 10:00) do neděle 17.11.2013(do 15:00)

Jídelní a nápojový lístek VII. ZVĚŘINOVÉ HODY. od pátku 15.11.2013(od 10:00) do neděle 17.11.2013(do 15:00) Jídelní a nápojový lístek VII. ZVĚŘINOVÉ HODY od pátku 15.11.2013(od 10:00) do neděle 17.11.2013(do 15:00) Penzion a restaurace U Tesařů Nové Syrovice 141 675 41 Předkrm 1 ks Pikantní zvěřinová topinka.

Více

bramborová, selská vepřová pečeně, bramborový knedlík, okurkový salát (A: 01, 03, 07, 09, 51) ovocný čaj, ovocné mléko, pitná voda (A: 07)

bramborová, selská vepřová pečeně, bramborový knedlík, okurkový salát (A: 01, 03, 07, 09, 51) ovocný čaj, ovocné mléko, pitná voda (A: 07) Úterý 1.9.2015 Středa 2.9.2015 Čtvrtek 3.9.2015 Pátek 4.9.2015 zeleninová, vepřové kostky na slanině, těstoviny, houskový knedlík (A: 01, 03, 04, 07, 09, 51) bramborová, selská vepřová pečeně, bramborový

Více

Ukázka jídelníčku. Alergeny: Obiloviny obsahující lepek, Vejce, Mléko a výrobky z něj, Celer

Ukázka jídelníčku. Alergeny: Obiloviny obsahující lepek, Vejce, Mléko a výrobky z něj, Celer Pátek, 27. 3. 2015 Ukázka jídelníčku Mrkvový krém s krupicovými noky, Celer Pečené rybí filé s nivou, bramborové pyré s hráškem, rajčatový salát s cibulí, BUDOVA B Alergeny: Ryby, Mléko a výrobky z něj

Více

Jídelní lístek Polévky Studené předkrmy Teplé předkrmy Saláty jako hlavní chod

Jídelní lístek Polévky Studené předkrmy Teplé předkrmy Saláty jako hlavní chod Polévky 0,25 l Česneková se sýrem a šunkou, žloutek 35,- 0,25 l Česneková se šunkou a tvarůžkou, žloutek 40,- 0,25 l Vývar dle nabídky s nudlemi a zeleninou 35,- 0,25 l Žampionový krém "N" 35,- 0,25 l

Více

Pondělí 26.10.2015. Úterý 27.10.2015. 26.10.2015 do 30.11.2015

Pondělí 26.10.2015. Úterý 27.10.2015. 26.10.2015 do 30.11.2015 Pondělí 26..25 2 Úterý 27..25 2 Plátkový sýr, chléb, rohlík, bílá káva, čaj (obsahuje al. :, 07) Králík na zelenině, br. knedlík, nápoj; polévka: hovězí s masovou rýží (obsahuje al. :,, ) Kuskus s tuňákem,

Více

Domov Rožďalovice, poskytovatel soc.služeb U Barborky 1 - Rožďalovice 1.9.-6.9.2015 JÍDELNÍ LÍSTEK Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře II.

Domov Rožďalovice, poskytovatel soc.služeb U Barborky 1 - Rožďalovice 1.9.-6.9.2015 JÍDELNÍ LÍSTEK Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře II. Pondělí Domov Rožďalovice, poskytovatel soc.služeb U Barborky 1 - Rožďalovice 1.9.-6.9.2015 JÍDELNÍ LÍSTEK Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře II.večeře Září Úterý Čaj, hermelínová Rohlík Polévka:

Více

JÍDELNÍ LÍSTEK 12. 18. 11. 2012 týden 46/2. Polévka Hrachová s opečenou houskou Zeleninové. lečo se salámem *, Brambory vařené *,

JÍDELNÍ LÍSTEK 12. 18. 11. 2012 týden 46/2. Polévka Hrachová s opečenou houskou Zeleninové. lečo se salámem *, Brambory vařené *, Po 1..1 JÍDELNÍ LÍSTEK 1. 18.. 01 týden 46/ Den Snídan P esnídávka Ob d Sva ina Ve e e, 9,, 9/,, /9, 9, ZAM, CIZI, Polévka Hrachová s opečenou houskou Zeleninové Jogurt Medové máslo *, lečo se salámem

Více

Co se v moderní a zdravé školní jídelně nenosí, aneb. co je OUT?

Co se v moderní a zdravé školní jídelně nenosí, aneb. co je OUT? Co se v moderní a zdravé školní jídelně nenosí, aneb co je OUT? Kombinace masová polévka + sladký pokrm + Gulášová polévka Honzovy buchty + Ruský boršč Šišky s mákem Proč out? Tuto klasiku jsme milovali.

Více

Vážení hosté. Vítáme Vás V Pivovaru. V prostorách, kde právě jste, se vařilo pivo již od roku 1757. a jak se říká kde se pivo vaří, tam se dobře daří

Vážení hosté. Vítáme Vás V Pivovaru. V prostorách, kde právě jste, se vařilo pivo již od roku 1757. a jak se říká kde se pivo vaří, tam se dobře daří Vážení hosté Vítáme Vás V Pivovaru V prostorách, kde právě jste, se vařilo pivo již od roku 1757 a jak se říká kde se pivo vaří, tam se dobře daří Věříme, že rozmanitý výběr jídel z naší kuchyně a bohatě

Více

od 01.09.2015 do 02.10.2015 Úterý 1.9.2015 Středa 2.9.2015 Čtvrtek 3.9.2015 Pátek 4.9.2015

od 01.09.2015 do 02.10.2015 Úterý 1.9.2015 Středa 2.9.2015 Čtvrtek 3.9.2015 Pátek 4.9.2015 Úterý 1.9.2015 Středa 2.9.2015 Čtvrtek 3.9.2015 Pátek 4.9.2015 Gulášová,09,10 Špecle sypané mákem čaj, salát ovocný Hovězí s nudlemi Hovězí Stroganov, houskový knedlík,03,06,07 Hrstková Holandský řízek,

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU STRAVOVÁNÍ VE ŠKOLNÍ JÍDELNĚ ZŠ KOVÁŘOV

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU STRAVOVÁNÍ VE ŠKOLNÍ JÍDELNĚ ZŠ KOVÁŘOV VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU STRAVOVÁNÍ VE ŠKOLNÍ JÍDELNĚ ZŠ KOVÁŘOV Na konci listopadu 2014 byl mezi strávníky ZŠ Kovářov distribuován dotazník, jehož cílem bylo zjistit jejich názory na kvalitu současného stravování

Více

Jídelní lístek 1. - 5. 6. 2015

Jídelní lístek 1. - 5. 6. 2015 1. - 5. 6. 2015 Pondělí Chléb s pomazánkou z olejovek, čaj (1,4,7) Polévka rychlá (1,3,9) Kynuté knedlíky s tvarohem a jahodami, bílá káva (čaj), (1,3,7) Rohlík s pomazánkovým máslem s pažitkou, mléko

Více

150 g Obložený talíř šunka, sýr, herkules, máslo, okurka. 100 g Šunkové kornoutky šunka, tvaroh, okurka, cibule

150 g Obložený talíř šunka, sýr, herkules, máslo, okurka. 100 g Šunkové kornoutky šunka, tvaroh, okurka, cibule Studené předkrmy 100 g Nakládaný hermelín 50 Kč 150 g Obložený talíř 60 Kč šunka, sýr, herkules, máslo, okurka 100 g Šunkové kornoutky 50 Kč šunka, tvaroh, okurka, cibule Teplé předkrmy 120 g Opečená klobása

Více

Dle denní nabídky 35.-

Dle denní nabídky 35.- Studené předkrmy: 100g Zvěřinová paštika s brusinkovou omáčkou, pomerančem a opečeným toastem 47.- 100g Tlačenka s cibulí 30.- 100g Niva s jablky a vlašskými ořechy 45.- Polévka: Dle denní nabídky 35.-

Více

Jídelníček od 5.5. 26.5. 9.5. 30.5. 2014 2014

Jídelníček od 5.5. 26.5. 9.5. 30.5. 2014 2014 Jídelníček od 5.5. 26.5. 9.5. 30.5. 2014 2014 Pondělí Polévka: Fazolová Hrachová Rýžový Boloňské nákyp špagety s ovocem se sýrem, a rozinkami, ovoce ovoce Ledový Zelený čaj s citronem Zeleninové Zapečené

Více

EU peníze školám. Inovace školství. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. Příprava pokrmů. Ing.

EU peníze školám. Inovace školství. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. Příprava pokrmů. Ing. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Inovace školství V/2 Inovace

Více

JÍDELNÍ LÍSTEK Základní školy Březová nad Svitavou tel.: 734 231 227 zsbrezovajidelna@seznam.cz

JÍDELNÍ LÍSTEK Základní školy Březová nad Svitavou tel.: 734 231 227 zsbrezovajidelna@seznam.cz JÍDELNÍ LÍSTEK Základní školy Březová nad Svitavou tel.: 734 231 227 zsbrezovajidelna@seznam.cz Středa: 1. 4. 2015 Polévka: Pórková s vejci a osmaženým chlebem 1.1,3,6,7. 1/ Vepřové nudličky na kari, rýže

Více

Pestrost podávané stravy v předškolních zařízeních okresu Pardubice

Pestrost podávané stravy v předškolních zařízeních okresu Pardubice Pestrost podávané stravy v předškolních zařízeních okresu Pardubice Hygiena dětí a mladistvých Krajská hygienická stanice Pardubického kraje MUDr. Dagmar Švadlenková AHS Helena Křížová Cíl: Sonda do oblasti

Více

od 02.11.2015 do 04.12.2015 Pondělí 2.11.2015 Úterý 3.11.2015 Středa 4.11.2015 Čtvrtek 5.11.2015 Pátek 6.11.2015

od 02.11.2015 do 04.12.2015 Pondělí 2.11.2015 Úterý 3.11.2015 Středa 4.11.2015 Čtvrtek 5.11.2015 Pátek 6.11.2015 Pondělí 2.11.2015 Úterý 3.11.2015 Středa 4.11.2015 Čtvrtek 5.11.2015 Pátek 6.11.2015 Česneková s chlebovými krutony Rybí file po mlynářsku, brambor, kapie obsahuje alergeny: 01,04,07 Fazolový guláš s vepřovým

Více

0,3l Slezská česnečka (1,3,7,9) 39,00 Kč 0,3l Zelňačka (1,3,7,9) 39,00 Kč

0,3l Slezská česnečka (1,3,7,9) 39,00 Kč 0,3l Zelňačka (1,3,7,9) 39,00 Kč Jídelní lístek STUDENÉ PŘEDKRMY A SALÁTY 200g Uzený talíř (1,10) 69,00 Kč (uzené maso, klobása, angl. slanina, šunka, feferonky, zelenina) 200g Sýrový talíř (7) 79,00 Kč (eidam, camembert, sýr s modrou

Více

Jídelníček na týden od : 2. června do : 8. června 2014

Jídelníček na týden od : 2. června do : 8. června 2014 Jídelníček na týden od : 2. června do : 8. června 2014 Datum dieta o b ě d Pondělí Jáhlová polévka 2.6. N,D9 Znojemská vepřová pečeně, rýže D2,9/2 Tilapia filet na másle, šťouchané brmbory, kompot Úterý

Více

Jídelní lístek 1. - 4. 9. 2015

Jídelní lístek 1. - 4. 9. 2015 1. - 4. 9. 2015 Úterý Chléb s máslem a plátkový sýr, malcao (1,7) Polévka pórková (1,7) Zapečené těstoviny s vepřovým masem, okurkový salát, mandarinkový nápoj (1,3,7) Rohlík se zeleninovou pomazánkou,

Více

Přiloženou,,Stálou nabídku s letáčkem na 4. listu si prosím uschovejte.

Přiloženou,,Stálou nabídku s letáčkem na 4. listu si prosím uschovejte. ÚTERÝ 1.12. Polévka Hrachová (1) O Základní I...Hovězí vařené, houbová omáčka, knedlík (1,3,7) O Základní II...Kapustový karbanátek, brambory, salát (1,3,7) O Protisklerotická...Krůtí maso na zelenině,

Více

RESTAURACE NA ZAHRÁDCE

RESTAURACE NA ZAHRÁDCE RESTAURACE NA ZAHRÁDCE Stálý jídelní lístek Studené a teplé pochutiny k pivu 2 Gothajský salám s cibulí, ocet Studené vepřové prkénko, hořčice, křen Domácí sulc, cibule, ocet Sýrový talíř (eidam, hermelín,

Více

Pondělí 2.11.2015. Úterý 3.11.2015. Středa 4.11.2015. Čtvrtek 5.11.2015. Pátek 6.11.2015. 01.11.2015 do 30.11.2015

Pondělí 2.11.2015. Úterý 3.11.2015. Středa 4.11.2015. Čtvrtek 5.11.2015. Pátek 6.11.2015. 01.11.2015 do 30.11.2015 ..25 do 30..25 Pondělí 2..25 Úterý 3..25 Středa 4..25 Čtvrtek 5..25 Pátek 6..25 čočková (obsahuje al. : ) Nudle s mákem, tvarohem, Čaj s citrónem (obsahuje al. :, ) zeleninová se sýrovým kapáním (obsahuje

Více

Speciality na Tandooru ( připravené na tvrdém dřevě v tradiční kavkazské peci )

Speciality na Tandooru ( připravené na tvrdém dřevě v tradiční kavkazské peci ) Speciality na Tandooru ( připravené na tvrdém dřevě v tradiční kavkazské peci ) 1 1 VEČEŘE VEZÍRA ( BEZ VEPŘOVÉHO, 4 osoby ) 1400g 2219,- ( hovězí steak, jehněčí šašlik, kuřecí steak, 2 1 OBĚD PRO MNICHA

Více

Čtvrtek 1.10.2015. Pátek 2.10.2015. 01.10.2015 do 30.10.2015

Čtvrtek 1.10.2015. Pátek 2.10.2015. 01.10.2015 do 30.10.2015 ..25 do 30..25 Čtvrtek 1..25 Pátek 2..25 Polévka bramborová s krupkami zahuštěná (obsahuje al. :, ) Chléb, pomazánka z olejovek, ovocná mísa, bikava (obsahuje al. :,,, ) Králík na paprice, těstoviny (obsahuje

Více