Ročník 17 cena 25 Kč / 1 E BERANÍ ROHY NETRKAJÍ NEJLEPŠÍ SEDLÁK PRO-BIO ZAKONZERVUJTE PODZIM JAKO OD MAMINKY. FOTO Redakce Bio

Transkript

1 BERANÍ ROHY NETRKAJÍ Ročník 17 cena 25 Kč / 1 E NEJLEPŠÍ SEDLÁK PRO-BIO ZAKONZERVUJTE PODZIM JAKO OD MAMINKY 10/2013 Venkovní prostory skvěle reprezentují slovenskou osivářskou firmu biopotraviny ekozemědělství biodiverzita ekologie Vydává vh press Hradec Králové FOTO Redakce Bio

2 Čmeláci jako opylovači byli na Zemi živitelce v novém pavilonu T středem zájmu. FOTO Jan Papáček Obsah ZPRAVODAJSTVÍ Čtyřicet let Země živitelky Britské Tesco nabídne farmářské biobedýnky Sklizeno vám v Brně přiveze nákup až do domu Nové ekocentrum DOTEK BIOPOTRAVINY Černíkovické beraní rohy netrkají..3-4 BIOFESTová Lucerna s lesky i stíny.4 Slovenské BIO má sraz v Trenčíně..5 Naše biofarma ryze české bio TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT Ekologické zemědělství a pedagogika, komunitou podp. zemědělství BIODIVERZITA Proměny osivových sáčků Jaké budou výsledky pěstování starých odrůd EKOZAHRÁDKA Příroda čaruje Pohla me včelu Spotřebitelský KOKTEJL Co si dát na talíř místo hřbitova? rozhovor s Janem Š astným Nápoje pro naši mozkovnu Poradna Waltraud Gregorové: Vitamin E Zakonzervujte podzim: švestková povidla, rajský protlak a ostružinová marmeláda bez cukru Regionální kuchařka Biofach: know-how EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ a PRO-BIO Sema HŠ se chlubí nejen osivy Natural víno Domin a Kušický...17 Nejlepší sedlák PRO-BIO je z Beskyd V roce 2014 klid před bouří ZPRAVODAJ EZ PŘÍRODĚ Zlepšení kvality krajiny MAPA BIOPRODEJEN, KNIHOVNIČKA INZERCE youtube.com/ekotvcz EKOzprávy Čtyřicet let agrosalónu Země živitelka Koncem srpna a začátkem září uvítal břeh Vltavy v Českých Budějovicích již 40. ročník mezinárodní zemědělské výstavy. Trochu nostalgicky vzpomínám na začátky, tehdy mi bylo asi 20 let. Davy návštěvníků, dobrá hudba (viz snímek vlevo), dobré jídlo i pití, mnoho inspirací to vše bylo zachováno po celých 40 let. Sortiment biopotravin a informací o nich se letos trochu smrskl do expozic regionálních potravin a do Pavilonu venkova v rámci Místních akčních sdružení. Tento ročník sortiment biopotravin a ekologických chovatelů mnoho nebodoval, V pavilonu venkova převládal folklór. Bylinky v kvalitě bio bylo možno potkat na různých místech výstaviště. jednotlivé výjimky se dosti obtížně hledaly (viz foto), ale vše závisí na zájmu návštěvníků, a tak lze do budoucnosti doufat v samostatný pavilón s bio. Jan Papáček Britské Tesco nabídne farmářské biobedýnky Britské prodejny maloobchodního řetězce Tesco budou od listopadu nabízet on-line prodej a distribuci zeleninových biobedýnek. Služba ponese název Soil and Seed. Službu bude pro Tesco provozovat družstvo ekologických pěstitelů zeleniny, vedené firmou Tio z Inverness. Balení do bedýnek zajistí společnost Field Products z Lincolnshire. Lidé si budou moci objednávat jak na Tesco.com, tak na Soilandseed.co.uk. Služba bude dostupná pro zákazníky v Londýně. Ačkoli celý trh s biopotravinami byl v Británii poznamenám ekonomickým zpomalením, některým dodavatelům biobedýnek se dobře daří. Riverford Organic vloni zvýšil obrat o 6 procent na 53 milionů eur. Riverford provozuje čtyři biofarmy, které dodávají bedýnky do domácností. Vzhledem k tomu, že maloobchodní tržby stagnují, snaží se Tesco využít popularity nakupování on-line. Zdroj: Organic Monitor, in bio-info.cz Sklizeno vám v Brně přiveze nákup až domů BRNO Brněnské prodejny Sklizeno ve spolupráci se svým partnerem Potraviny Bonjour dovážejí zákazníkům nákupy až domů. Je to vhodná služba pro matky s dětmi i seniory, kteř se nemusejí obávat těžkých nákupních tašek. Službu najdete na bonjourpotraviny.cz, Většina potravin v nabídce společnosti Boujour pochází ze sortimentu prodejen Sklizeno. Bonjour za vás jednoduše nakoupí a vše doveze druhý den před váš práh. Zaručují se za původ i kvalitu všeho, co pro vás nakupují, takže se jim v klidu svěřte. In: Bio-info.cz Nové Ekocentrum DOTEK HORNÍ MARŠOV Nová etapa maršovské fary zahájena otevření se zúčastnila řada významných odborníků světová premiéra skladeb hraběte Aichelburga ve 21. století. V sobotu byla slavnostně otevřena opravená fara v Horním Maršově. Tím se definitivně přeměnila na Ekocentrum DOTEK nové vzdělávací a relaxační centrum Východních Krkonoš. Slavnostní odpoledne zahájil ředitel Střediska ekologické výchovy a etiky Rýchory SE- VER pan RNDr. Jiří Kulich. Popřál novému centru ekologie co nejpevnější zdraví a dlouhý život. Přidali se k němu i čtyři vážené sudičky, které taktéž nešetřily hezkými slovy. První byl Ing. Miloslav Klimeš, projektant stavby, druhou Ing. Pavel Mrázek, starosta Horního Maršova, třetí prof. Ing. Jan Tywoniak z katedry ČVUT, který se svými studenty připravil návrh moderních technologií, a čtvrtou Ing. Jan Hřebačka, ředitel Správy KRNAP, která byla spolupracujícím subjektem při této dlouhodobé rekonstrukci. Hosté sobotní slavnosti byli svědky mnoha unikátních příběhů. Nejdříve jim mladí hudebníci zahráli autorské skladby hraběte Aichelburga, které byly zrekonstruovány z dochovaných notových zápisů. Pak zažili speciální prohlídku Farou křížem krážem, při které vyplňovali tajenku. Oslavy pokračovaly ještě druhý den. Anna Čtvrtníková Křtění klíče od ekocentra DOTEK v Horním Maršově. 2 bio 10/2013

3 ČERNÍKOVICKÉ BERANÍ ROHY NETRKAJÍ aneb Soutěž Česká biopotravina roku Černíkovické beraní rohy netrkají aneb soutěž Česká biopotravina roku 2013 má pikantního vítěze Praha (3. září 2013) Českou biopotravinou roku 2013 jsou Černíkovické beraní rohy pěstitele Ing. Miloše Kurky. Vlastnoručně vypěstované a nakládané papriky porotu přesvědčily chutným nálevem dle originální receptury. Z bezmála stovky tuzemských biovýrobků Černíkovické beraní rohy jako nejlepší vybrala odborná porota v čele s Pavlem Maurerem. Soutěž pořádá PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců a koná se pod záštitou Ministerstva zemědělství České republiky. z ovčího mléka vyrobený na hospodářství Moniky Menčíkové na Broumovsku (viz snímek). V kategorii Biopotraviny pro gastronomii, pochutiny a ostatní výrobky získal nejvyšší počet bodů Kvasný ocet vinný s bazalkou Ing. Josefa Abrleho z jižní Moravy. Sem míří i další ocenění. biopotraviny Odborná konise pod patronací PRO-BIO Svazu EZ ochutnává a posuzuje, která potravina si zaslouží titul. (syh) Jsem moc rád, že při tajném hodnocení byl můj osobní,short list potenciálně vítězných biopotravin shodný s konečným výsledkem ve všech kategoriích, uvedl Pavel Maurer, předseda poroty soutěže Česká biopotravina roku. Černíkovické beraní rohy byly samozřejmě hodnoceny jako nejlepší také v dílčí kategorii Biopotraviny rostlinného původu. Špičkou mezi bioprodukty živočišného původu je Šonovský kmet tvrdý sýr Ing. Petr Marcinčák Šampionem mezi biovíny je slámové víno Frankovka 2012 společnosti Víno Marcinčák. (Výrobce a pěstitel na snímku.) Další v pořadí skončil Hibernal, pozdní sběr 2011, Vlastimila Peřiny, který lze doporučit zejména milovníkům biobílého. Černíkovické Kurkovy beraní rohy se staly vítězem kategorie zelenina a také celkovým vítězem. Absolutní vítěz Černíkovické beraní rohy vlastně nejsou nic zvláštního. Jsou však chu ově vyvážené, jejich vnější prostá prezentace odpovídá obsahu. Myslím, že tato biopotravina získala přízeň celé poroty též proto, že je to naprostá novinka na biotrhu. Jsou inovativní, chutné a navíc v naší české gastronomii velmi oblíbené. Jejich příprava není náročná. Je to produkt, který si na nic nehraje," sdělil Pavel Maurer. Beraní rohy a další druhy zeleniny pěstuje Miloš Kurka v Zahradě Černíkovice v Královéhradeckém kraji. Sezonní zeleninu se snažíme nakládat, aby byla spotřebitelům dostupná po celý rok, říká Miloš Kurka a dodává, černíkovické beraní rohy jsou připraveny klasickým způsobem tak, jak to dělávali naši předci, kteří ještě neměli k dispozici žádné chemické konzervační přípravky. Tajemství chuti České biopotraviny roku je tedy jednoduché kvalitní Manželé Abrlovi při přebírání ceny za bazalkový ocet. Ing. Miloš Kurka v akci na trzích... FOTO Sylva Horáková bio 10/2013 3

4 ČERNÍKOVICKÉ BERANÍ ROHY NETRKAJÍ... zelenina, a pak jen cukr, sůl, ocet, trocha dobrého oleje a ten správný poměr koření. Jsem potěšena, že přibývá tuzemských bioproduktů, které jsou velmi chutné a vznikají nejen ve velkých zpracovatelských podnicích, ale také přímo na farmách, konstatuje Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Oceňuje, že Češi umí vyrobit vynikající bioprodukty. Úroveň finalizace jak rostlinné, tak živočišné produkce v biokvalitě stoupá, a díky tomu je české bio zákazníkům dostupnější a jeho nabídka pestřejší. Soutěž Česká biopotravina roku je toho každoročním důkazem. Soutěž Česká biopotravina roku mám možnost sledovat přes deset let. Sortiment přihlášených produktů se samozřejmě v čase rozšiřuje a zkvalitňuje. Některé produkty nejsou zajímavé pouze tím, že jsou kvalitní a dobré, ale že jsou i přitažlivě zabaleny a mají svůj jasný marketinkový koncept. Správný obal podle mne nemusí hrát B Ing. Miloš Kurka s oceněním BIOFESTová Lucerna s lesky i stíny určák od Abrlů a z Vlkanče, brynza, žinčica a sýry slovenské ekofarmy Pružina Olgy Apoleníkové, líčení zdarma kosmetikou Dr.Hauschka, módní přehlídky oblečení z biobavlny Biotextilní platformy AMWA a Adély Stonjekové, barvičkami hýřící biooděvní doplňky pro děti od Suvi/Eco-mamma, minikoncert vokalistek Yellow Sisters oděných v supermodelech z biobavlny, vyhledávaný bufet z biosurovin hnutí Haré Kršna, páteční večerní raut z pochutin od ekosedláků... to je výčet hlavních úspěchů 20. pražského biojarmarku. A jelikož zkusit to v centru to byla letitá úvaha řady bioprodejců, konal se letos tento svátek ekofarem na zkoušku v podobě širšího BIOFESTu v Paláci Lucerna. Paleta premiérových dojmů byla přepestrá a každý je hodnotil dle svého tu podle zisku či reklamního efektu, tu podle získaných kontaktů i kontraktů, jindy dle atmosféry či počtu lidí v pasáži či v sále. Vedle slibného pátečního rozjezdu akce a zmíněných pozitiv kalila výsledný obraz právě chabá sobotní návštěva Pražanů. Projevila se u stánků i v kinokavárně s nebývale širokým, avšak jen zpola naplněným programem besed s hvězdami oboru. Přece jen prostory Paláce nejsou ve volném dnu, v centru metropole přecpaném o víkendu akcemi, takovým lákadlem pro rodinný výlet jako dožínky na venkovské farmě se zvířaty, se spočinutím na trávě atd. Navíc, je-li bio v okolí už k mání v kdejakém obchodě. Nová akce na novém místě vždy chce čas na zapuštění kořínků. Přiznejme si i to, že každá alternativa časem ztrácí na výjimečnosti zvláště v přesyceném srdci Prahy. všemi barvami a etiketa nemusí být natištěna na tom nejkvalitnějším papíru. Mnohdy mne u biopotravin naopak přitahuje jednoduchost, šetrnost nejen k přírodě, ale právě i k celkové adjustáži. Pak totiž dochází ke stylové jednotě obsahu a formy, domnívá se Pavel Maurer. Takových výrobků je na trhu dost, a o to víc potěší, že suroviny, z nichž byly vyrobeny, necestovaly přes půl světa. Ocenění výrobcům bioproduktů zvítězivších v jednotlivých kategoriích byla předána 11. září při příležitosti mezinárodní konference ekologického zemědělství Bioakademie Slavnostní večer se uskutečnil v areálu Státního zámku Lednice. Výrobce vítězné biopotraviny s možností uvádět logo soutěže na etiketě získává také šanci sbírat zkušenosti v cizině. Organizátoři mezinárodního veletrhu Bio- Fach, partnera soutěže, poskytují Miloši Kurkovi vícedenní návštěvu norimberského veletrhu v roce Za PRO-BIO Svaz EZ Sylva Horáková FOTO redakce Bio Vyhodnocování všech přínosů i stínů ještě potrvá. Jedno se ale aktérům, kteří do propagace letos vrhli násobně víc energie i prostředků na samé hranici možností neziskové akce, zdá být už zřejmé: mnohé z biosvěta se do vstřícné Lucerny hodí, by třeba jindy a jinak, něco však ne... Takže dovršená dvacetiletá tradice biojarmarku možná pro Prahu přináší rozcestí něco i příště na korze velkoměsta, něco ve statkovém plenéru, videobesedy na dřeň témat jen v klubu a pro hloubavce? Uvidíme... (mrk) FOTO: BioCIT Petr Dutkevič a archiv AMWA 4 bio 10/2013

5 Slovenské BIO má zraz v Trenčíne O slovenskom ekologickom po nohospodárstve sa v médiách ve a nehovorí, ale v piatok 27. septembra to chceme zmeni : Mierové námestie v Trenčíne bude patri 4. ročník BIO jarmoku, s vyhlásením výsledkov 9. ročníka hlasovania BIOPOTRAVINA ROKA. BIO jarmok organizuje Centrum environmentálnych aktivít v spolupráci s Mestom Trenčín a Národnou sie ou rozvoja vidieka na Mierovom námestí s mottom festival chutí, vôní a radostí života v súlade s prírodou. V každom stánku bude pripravená ochutnávka. Návštevníci si budú môc priamo od výrobcov zakúpi biopotraviny: chlieb a pečivo, cestoviny a čaje, biovíno, ovčí syr a žinčicu, čaje a korenie, ovocné destiláty, čaje a med, džemy a slnečnicový olej. Okrem biovýrobcov budú zastúpení aj menší regionálni pestovatelia/spracovatelia a občianske združenia. Radim Pešek z Bojkovic obohatí biojarmok o ponuku starých krajových odrôd ovocných stromov. BIO jarmok však nebude len o ochutnávaní a nakupovaní, ale aj o možnosti bezplatne sa poradi a získa informácie či inšpiráciu pre život v súlade s prírodou (kompostovanie, prírodné záhrady, zachovanie tradičných sort ovocia, zelené školy, vegetariánska strava...). Atmosféru bio-eko festivalu dotvorí čerstvo lisovaná jablčná š ava, živá hudba a cyklo-tombola (kto príde na bicykli, dostane zadarmo lístok do tomboly). Vyvrcholením BIO jarmoku bude vyhlásenie BIOPOTRAVINY ROKA O tom, ktorá zo siedmich nominovaných biopotravín získa prestížne ocenenie, rozhodli samotní spotrebitelia v SMS hlasovaní v období od do Hlasovanie organizuje Centrum environmentálnych aktivít Trenčín s cie om zvidite ni kvalitné slovenské biopotraviny. Nominované biopotraviny: BIO Žinčica (výrobca: O ga Apoleníková SHR, Salaš Pružina) BIOMILA Špaldové celozrnné penne (výrobca: Ekotrend Myjava, spol. s r.o., Rudník) BIO Šípkovica (výrobca: Ing. Ján Chrenko dvor Morgov, Partizánske) Babičkine tajomstvo BIOČAJ (výrobca: EKOFARM, spol. s r. o., Podskalie) BIO sirup topinambur a zázvor (výrobca: Fytosal, spol. s r. o., Dolný Kubín) BIO slnečnicový olej na vyprážanie a fritovanie panenský, 1L PET (výrobca: BÚŠLAK OIL, spol. s r. o., Dunajský Klátov) (viz Bio 9/2011) BIO Čaj pre tehotné (výrobca: AGROKARPATY, spol. s r. o., Plavnica) Zároveň s vyhlásením výhercu ocenenia BIOPOTRAVINA ROKA 2013 na pódiu budú výsledky zverejnené na portáli Biospotrebitel.sk, ktorý je mediálnym partnerom hlasovania. Spoznáme NAJ kompost výsledky MISS KOMPOST 2013 vyhlási organizátor hlasovania, o. z. SPZ Priatelia Zeme. Ví azný kompost vyberú účastníci BIO jarmoku spomedzi piatich vzoriek, ktoré postúpili do užšieho finále. Viac informácií o BIO jarmoku a Biopotravine roka radi poskytnú: Richard Medal Klaudia Medalová ZAHRADA VÝCHODNÍCH ČECH ve dnech 4. až 6. října (od 9 do 17 h.) 15. prodejní výstava ovoce, květin, zeleniny (i české biopotraviny roku) RADOST KRÁSA UŽITEK Areál sokolské zahrady, sokolovny a zahrádkářské budovy v Častolovicích Pastva pro oči, nové výpěstky a pěstitelské zkušenosti zahrádkářů, včelařů i velkopěstitelů... PŘIJĎTE SE POKOCHAT A POUČIT Více na Festival MILUJ SVŮJ ŽIVOT října 2013 Gymnázium Omská, Omská 1300, Praha 10 - Vršovice Ve dnech se uskuteční v Praze v pořadí již 38. mezinárodní festival ezoterických a duchovních směrů Miluj svůj život. Během těchto tří dnů se Vám představí na sedmi místech souběžně více než 150 účinkujících, lektorů a přednášejících z ČR a ze zahraničí. Základ tvoří přednášky, praktické semináře, zážitkové programy, intenzivní pracovní dílny a další programy z oblasti ezoteriky, alternativního léčení a rozvoje osobnosti. I tentokráte zde najdete mnoho zajímavých témat a osobností. Těšit se můžete např. na Léčivé divadlo Gabriely Filippi, kytarový recitál Štěpána Raka, Luisu Muratori (Itálie), PhDr. Jitku Vodňanskou, Ing. Adolfa Innemana, PhD., PhDr. Ludmilu Chráš anskou, Wahlgrenis a mnoho dalších. V rámci festivalu jsme připravili také speciální doprovodný program, a to 28. října Pondělí s MAKROBIOTIKOU a 29. října Úterý pro RODIČE s DĚTMI. Tyto programy jsou zdarma. K dispozici zde bude i DĚTSKÝ KOUTEK. Součástí festivalu je již tradičně velká prodejní výstava zboží a služeb z oblasti ezoteriky, zdraví a zdravého životního stylu, kde najdete i poradny alternativní a klasické medicíny. Programy probíhají denně od 10 do 22 hodin, výstava je přístupná veřejnosti od 10 do 20 hodin. V areálu najdete čajovnu a stánky s občerstvením. Podrobný program celého festivalu najdete na info na , ano@ezotera.cz (tz) bio 10/2013 5

6 PRO-BIO, s. r. o., představuje ve svém novém projektu NAŠE BIOFARMA biopotraviny ryze českého původu Společnost PRO-BIO, s. r. o., ze Starého Města pod Sněžníkem odstartovala svůj nový projekt s názvem NAŠE BIO- FARMA, ve kterém pod značkou BIOHARMONIE nabízí biopotraviny z konkrétních českých ekologických farem. z ekofarmy v Březí nedaleko Pálavy, pan Přemysl Čech z Postřelmova a pan Moravec z Dobrušky," prozrazuje Ing. Barbora Hernychová ze společnosti PRO-BIO, s. r. o. V nabídce zákazníci naleznou zatím sedm bioproduktů z české špaldy, pohanky, sóji a netradiční červenou pšenici. Na každém balení je uvedeno jméno ekosedláka a konkrétní místo, odkud daná suroviny pochází. Součástí představení projektu je i spuštění nových webových stránek kde lze nalézt informace a fotografie z farem, přehled výrobků a recepty na jejich využití. Ing. Barbora Hernychová, PRO-BIO, s. r. o. Čechovi z Postřelmova Všechny surovin zpracované do výrobků NAŠE BIOFARMA mají svůj původ v čisté krajině, na polích českých rodinných farem. Plodiny jsou následně zpracovány v biomlýně ve Starém Městě a zabalené pak míří k zákazníkům. V rámci projektu firma prozatím spolupracuje se čtyřmi ekologickými farmami. Kromě naší vlastní ekologické farmy ve Velkých Hostěrádkách na Břeclavsku nám suroviny dodává pan Hlaváč U Hlaváčů v Březí u Mikulova, specialitou je pěstování červené biopšenice. Česká červená pšenice NAŠE BIOFARMA Česká červená pšenice NAŠE BIOFARMA byla vypěstována na ekofarmě pana Hlaváče, který hospodaří se svou rodinou v nádherném prostředí v oblasti jihomoravské Pálavy. Nepřehlédnutelné purpurové zbarvení této pšenice je způsobeno vysokým obsahem antokyanových barviv. Jedná se tzv. přírodní barviva, která se nacházejí především ve svrchní části zrna. Obsah antokyanů v červené pšenici je dle odborníků srovnatelný s obsahem v červeném víně. Antokyany jsou obecně známy coby významný antioxidant s pozitivním vlivem na lidský organismus. Po uvaření lze červenou pšenici využít do salátů, polévek či zapékaných pokrmů (viz snímek dole: zapékaná cuketa s červenou pšenicí). Po namletí se hodí na pečení chleba, výrobu těstovin, sušenek a dalších cereálních výrobků. Pšenice je vhodná také na klíčení a svou barevností oživí každý pokrm. Jan Moravec ze Lhoty Netřeba u Dobrušky 6 bio 10/2013

7 Ekologické hospodářství a pedagogika pracovní činnosti v komunitou podporovaném zemědělství Ekologické hospodářství a pedagogika pracovní činnosti v komunitou podporovaném zemědělství CSA (Community Supported Agriculture), nebo v němčině: Handlungspädagogik, ve volném překladu pedagogika pracovní činnosti, usiluje o nové paradigma ve vzdělávání, totiž o pohled na sedláka či řemeslníka, mistra ve svém oboru, jako na učitele a průvodce, který patří do vzdělávání dětí a dospívajících stejně přirozeně, jako např. učitel matematiky. K tomu se přidává velmi podnětné téma zemědělství neseného komunitou, tedy přímé spolupráce statku (sedláka) a okruhu odběratelů (členů), kteří svými příspěvky svého sedláka a jeho činnost podporují, výměnou za jistotu čerstvých, zdravých, nepředražených a především domácích potravin. Konference na Vysoké škole pro společnost a umění Alanus v Alfteru (Bonn, Německo) byla jednou ze série konferencí na téma obnovení vztahu dnešních dětí a dospívajících (tj. dospělých budoucnosti). Týkala se jejich vztahu k základním a po celá tisíciletí zdokonalovaným lidským dovednostem, jako jsou řemeslné umění a zemědělská činnost, a hledání možností uskutečnění nové výchovy a výuky, např. právě propojením školy a ekologického bio-dynamického statku. Setkání v Alfteru pořádala Univerzita aplikovaných věd Münster, organizaci zajiš oval zkušený kruh spolupracujících odborníků z několika iniciativ pracovní skupina pro pedagogiku pracovní činnosti, makecsa, Německá pracovní skupina pro sociální zemědělství, sí Solidární zemědělství (SoLaWi) a sdružení Petrarca Evropská Akademie pro kulturní krajinu. Na setkání se sešlo více než sto účastníků z řad bio-dynamických a ekologických zemědělců, školních a předškolních pedagogů, vysokoškolských studentů a dalších, převážně mladých, zájemců, většinou praktikantů z Demeter statků. (České biodynamické zemědělství zastupoval Petr Janát Dolista z Nové Vsi nad Popelkou.) Hlavními řečníky konference byli Tobias Hartkemeyer - vzdělavatel, lektor a sedlák, zakladatel CSA statku Pente, Manfred Schulze spoluzakladatel pedagogiky pracovní činnosti, zakladatel a vychovatel na statku Hauser, Peter Guttenhöfer waldorfský učitel, vzdělavatel a pedagogický poradce, Wolfgang Stränz poradce CSA iniciativ, průvodce od počátků solidárního zemědělství z hospodářského společenství Buschberghof, za akademickou stranu DÁVNÍ KAPŘI A PERMAKULTURA Na hrázi rybníka Rožmberk u Třeboně se nachází starý pomníček, dle dávné pověsti zde zahynul pytlák pro tři kapry. Z vyobrazení kaprů z doby asi před 200 roky (viz foto) vidíme, že ti dnešní kapři byli chovatelsky vyšlechtěni do jiné podoby, vhodnější ke kuchyňské úpravě. Naši předkové asi před půl tisíciletím dokázali přetvořit původně bažinatou krajinu k chovu dobrého kapřího masíčka a i toho kapra geneticky pozměnili. To vše bez moderní mechanizace a chemie, tedy ve stylu dávné permakultury a ve stylu trvale udržitelného rozvoje. Loňský výlov rybníka Rožumberk na Třeboňsku navštívilo asi 50 tisíc lidí. Ten letošní bude 12. až 14. října Lze si udělat zajímavý výlet a seznámit se s počátky české permakultury. Bližší informace si lze vyžádat na mailu (jap) trvale udržitelný život pak Hermann Pohlmann, zakladatel CSA projektů v Brazílii, dále také Thomas van Elsen (DASoL) a Stefan Johnigk (PRO- VIEH). Program celé akce byl rovnoměrně rozčleněn do bloků přednášek, diskuzních panelů a pracovních skupin. Pracovní skupiny se zabývaly například hospodářskými formami na bio-dynamických statcích, konkrétními kroky pro založení komunitou podporovaného zemědělství, různými možnostmi spolupráce školky či školy s ekologickým (bio-dynamickým) hospodářstvím či přímo praktickými kroky pro založení školy na statku, výchovou vůle skrze umění, řemeslnou a zemědělskou činnost či situací solidárního zemědělství v dnešní společnosti. Rovněž bylo vyřčeno množství podnětných myšlenek ohledně samotné realizace školy na statku včetně úskalí takové spolupráce, kterých je samozřejmě také dost. Jak již bylo zmíněno na začátku, toto setkání bylo jedním z mnoha a zajisté nebylo poslední. Aktuální informace o dalších setkáních, ale také o Handlungspädagogik a CSA jsou dostupné na webových stránkách s příslušným názvem. Kateřina Matošková, Akademie sociálního umění Tabor, přípravná skupina bio-dynamického vzdělávání, Zemědělská škola MUDr. Kampelíka v Nové Vsi nad Popelkou POZNÁMKY: Podrobnosti na a CSA v němčině: Ökolandbau und Handlungspädagogik in der Gemeinschaftsgetragenen Landwirtschaft CSA WORKSHOP UČITELŮ PERMAKULTURY na Mojmírově Cílem tohoto setkání je vytvoření projektu Permakulturní akademie a spolupráce na přípravě kurzů Robyn Francis jako zahajovací akce akademie. Termín: Místo: Valašská usedlost Mojmírov (u Valašského Meziříčí). Facilitace: Alena Suchánková, Eva Hauserová. Kapacita: Počet účastníků je omezen na 12, přihlášky přijímáme podle data přijetí zálohy. Cena: 1000 Kč včetně stravy a ubytování. Mnozí z vás znají MOJMÍROV jako projekt z knihy Seppa Holzera ZAHRADA K NA- KOUSNUTÍ. Přihlášky přijímáme do Workshop se bude konat, budeme-li mít minimálně 8 přihlášených. O přihlášku a variabilní symbol pro platbu si napište Editě Matouškové na edita.matouskova@seznam.cz. Peníze pak zašlete na účet Permakultury (CS) /2010, Fio banka, do Platba je nevratná, ale převoditelná na jiného účastníka. bio 10/2013 7

8 biodoverzita PROMĚNY OSIVOVÝCH SÁČKŮ Drobnopěstitelé a zahrádkáři, pěstitelé zkušenější i ti začínající se dnes asi nejčastěji setkávají se semínky kulturních rostlin v malých barevných sáčcích, v nichž se jejich osiva prodávají v obchodech. V průběhu času tak, jak jdou roky i desetiletí, se podoba těchto sáčků proměňuje a tyto změny dobře vyniknou, srovnáme-li několik sáčků (zejména téže odrůdy) z různých let vedle sebe. U oblíbené odrůdy ředkviček Rampouch, kterou bychom nalezli v nabídce osiv před řadou desetiletí ale i dnes stále patří k vyhledávaným, jsme vybrali z archivu Gengelu sáčky několika firem současných i minulých, a to především domácích, ale též dvou zahraničních. Rampouch neboli střechýl Rampouch získal pojmenování díky své Černobílá fotografie Rampouchu z knihy A. Dadáka Výnosné pěstování zeleniny v zahradě i na poli z roku Zde je nazvána Ledový rampouch. Sempra vyfotografovala kratší, až téměř válcovité Rampouchy. barevné i tvarové podobnosti se známým kusem ledu visícím v zimě ze střechy. Ledově bílý a dlouze špičatý tvar je pro ředkvičku méně častý, více najdeme ředkvičky kulovité či válcovité, zpravidla barvy červené nebo červenobílé. V zeleninových odděleních obchodů sice dlouhé bílé bulvičky Rampouchů asi nenajdeme (ve velkovýrobě se sotva pěstuje), ale na zahrádkách patří k odrůdám dlouhodobě velmi oblíbeným. Odrůdu nalezneme v literatuře novější i starší pod různými názvy Rampouch, Ledový rampouch, Střechýl, ředkvička dlouhá ledová, německy Eiszapfen apod. K porovnání se sešly tyto sáčky: Semena Veleliby platnost do 12/2004, Nohel Garden platnost do 12/2013, Semo Smržice platnost do 12/2009, Select Švýcarsko k prodeji do 1/2014, Sempra odštěpný závod Veleliby platí do , Semex Bratislava-Rača platí do , Gardenson Německo platnost do 12/2013. Výběr byl spíše náhodný, daný zejména tím, jak se k nám sáčky postupně na Gengel dostaly. Nejstarší obal měl záruku do , nejnovější až do roku 2014, tedy necelé čtvrtstoletí času mezi nimi. I přes tento relativně nepříliš dlouhý časový rozdíl je u sáčků patrná řada změn. Zadní strana balení Sempry. Oproti dnešním vícejazyčným popisům jsme si tehdy vystačili jen s češtinou. Skutečné, doma vypěstované Rampouchy. Některé rostliny vykazují tloustnutí ke konci bulvičky. Velký obal lépe prodává aneb Na stejnou postavu větší kabát Podíváme-li se na velikost sáčků, lze pozorovat jev, který dobře známe i z jiných oblastí totiž zvětšení obalu při stejném obsahu. Sáček o rozměru přibližně 6x9 cm (Sempra) z doby před asi 20 lety obsahoval zhruba stejné množství osiva (5 gramů) jako sáček ze současnosti o rozměru asi 8x16 cm (Semo). Zákazník má pocit, že za stejné peníze si může koupit více. Úplně přesně je dokonce ve starším sáčku semen více uvedená hmotnost 5,7 g, zatímco dnes přesně 5 g. Rozměr 8x16 cm je však největší. Sáčky jsou různé velikosti nejen podle toho, jak jsou staré a který producent osiva je nabízí. Pokud jde o množství semen nejen naše, ale i zahraniční, švýcarský a německý sáček obsahuje zhruba totéž množství osiva: 4 5 g. Zatímco cena dříve byla na sáčku přímo vytištěna, by SMC (stanovená maloobchodní cena?) je v případě Sempry prázdné políčko a cena je uvedena spolu s dodatečně dotištěnými údaji o množství semen a záruce. Balení se zárukou do stálo 1,70 Kčs. Novější balení ze současnosti stojí např. 10 Kč. Dnes jsou osiva řazena podle ceny do tzv. cenových skupin označených třeba písmeny nebo počtem stejných symbolů. Cena za jednotlivé cenové skupiny pak bývá uvedena zpravidla někde v okolí vystavených osiv. Kupodivu je cena pevně vytištěna také na současném sáčku ze Švýcar že by jiný kraj, jiný mrav? Křídový papír, vnitřní sáček, ba i jmenovka Posun v čase je viditelný také v papíru: dřívější obyčejný papír (Sempra Veleliby a Semex Bratislava) byl nahrazen luxusnějším papírem hlazeným, křídovým (všechny pozdější sáčky). Kvalitu fotografií lze hodnotit vesměs jako vysokou. I u dvou nejstarších typů sáčků, pocházejících z přelomu 80. a 90. let, šlo ale asi na tehdejší dobu o vyspělé barevné sáčky, snažící se v daných možnostech tisku a papíru ukázat krásné obrázky a nalákat zákazníka k nákupu. I tehdy se zdály pěkné a dokonalé tak, jako se nám zdají pěkné a dokonalé ty dnešní... Rozdílné je vnitřní uložení semen. Novější osiva jsou zpravidla, kromě vnějšího barevného papírového obalu, ještě opatřena menším vnitřním vícevrstevným sáčkem s neprodyšnou papírovo-hlíníkovo-plastovou stěnou. Takový sáček, pokud je neotevřen a nepoškozen, chrání semena proti vlhkosti. Starší balení, kde jsou semínka ukryta jen v papíru, vyžaduje vhodné skladovací místo, aby nedocházelo k zvlhnutí osiva. Poznámka ke skladování u novějšího sáčku Gardenson, který vnitřní 8 bio 10/2013

9 vícevrstevný sáček neobsahuje: Při řádném skladování vysoká klíčivost do... Je sice asi myšlen dobře, ale je nekonkrétní, protože neudává, co si má kupující pod pojmem řádné skladování představit jaká je to teplota, jaká vlhkost? Švýcarský sáček Selectu obsahoval uvnitř kromě osiva navíc i malou umělohmotnou jmenovku, či spíše jmenovčičku, kterou si zahrádkář vysetá semínka může na záhonku označit (snad zajímavá inspirace pro naše firmy?). Kromě názvu druhu v latině a znakem firmy je jmenovka opatřena také nezbytným švýcarským trojjazyčným popisem v němčině, francouzštině a italštině. Švýcarský sáček Selectu obsahoval kromě semínek i jmenovku na označení záhonku. Nohel Garden uvádí přibližný počet semen v sáčku (400) a má na zadní straně návod k pěstování dokonce v sedmi jazycích. Na fotografování bulvičky pěkně nachystat Na sáčkových obrázcích nalezneme ředkvičky Rampouchy vždy dokonale umyté a různě upravené: od volně položených třech bulviček (Semex Bratislava-Rača), k volně rozloženému vyššímu počtu bulviček u většiny sáčků (např. Semo Smržice) až po jejich svazky (Gardenson Německo). Kromě celých bulviček je ve dvou případech na fotografiích i řez bulvičkami (Semena Veleliby a u švýcarského Selectu). Z pohledu na dužinu lze soudit na kvalitu u některých odrůd může být někdy vidět nádech zbarvení dužiny a při pozorném pohledu na originál lze Vnitřní vícevrstvý sáček zvyšuje ochranu semen. Hodně křivé bulvičky se podařilo vybrat na sáček Semexu. třeba rozpoznat u dužiny počínající houbovatění (mechovatění). Jistě tak může přinést doplnění řezu bulvičkami na obale celistvější, úplnější představení odrůdy. Podkladem při focení je dřevo jako klasický přírodní materiál (nebo dřevu podobný podklad), někde leží ředkvičky na vlastních listech, což zase přináší pěkný barevný kontrast bílá zelená. Na sáčcích v okolí ředkviček pak vládne žlutá barva kromě jednoho se všude žlutá barva ve větší či menší míře na sáčku vyskytuje. Globalizace jazyky a piktogramy Vidíme též velké změny v popisech na zadní straně obalu. Sempra má předtištěný obecný český text, Semex text slovenský, obecný pro všechny ředkvičky a v obou případech jen jednojazyčný, v národním jazyce (i když v čase Československa byla možná odrůda prodávána i ve druhé zemi). Na sáček se pak dotiskly další údaje (gramy, záruka...). Sáčky po roce 2000 a ze současnosti se již staly mezinárodnějšími či světovějšími a někdy se téměř předhánějí v kolika jazycích bude návod k pěstování uveden: ve čtyřech jazycích je tomu u sáčku Semena Veleliby a Nohel Garden se honosí jazyky dokonce sedmi(!) a nápisy jsou: česky, slovensky, německy, anglicky, polsky, ma arsky, rumunsky. Švýcaři si vystačí opět se svými třemi jazyky (Select). Zatímco u nejstarších obalů z počátku devadesátých let je jen textový popis, u novějších pytlíčků je téměř vždy i obrázkový návod k pěstování, čili tzv. piktogramy obrázkové znaky informující o termínu a hloubce setí, možnosti předpěstování, doporučeném sponu setí, určení, zda je pro kryté prostory či venkovní pěstování, dobu sklizně sklizeň apod. Nebo jsou tyto Gardenson má menší obal laděný v zelenobílém tónu. informace k doporučenému pěstování podány tabulkou s vyznačením vhodných měsíců výsevu a sklizně a uvedením sponu. Novější sáčky obsahují také tzv. čárový kód, i když často najdeme na koupeném sáčku samolepku s cenou případně i jen rukou dopsanou cenu. Záleží v jakém obchodě je dotyčné osivo nakoupeno. Velké prodejny mají čtečky čárového kódu, mnoho malých prodejen s klasickým prodejem si dobře vystačí s dolepenou cenovkou nebo i cenou dopsanou ručně. V horní části sáčků přibyly také proražené otvory sloužící k zavěšení na stojany, což je dnes běžný způsob prodeje. Jaká je vlastně podoba odrůdy? Ředkvičku Rampouch známe již z období před 2. sv. válkou, ba pěstovala se asi už na počátku minulého století. V nabídce zeleniny je tak vlastně celé století Semena Veleliby přináší na obrázku ředkvičky štíhlé a takové štěstí i dlouhověkost má málokterá odrůda. a navíc i řez bulvičkami. bio 10/2013 9

10 ekozahrada POHLAĎME VČELU Období, kdy kvetou maliny a ostružiny od 20. května do 20. června, je dobou vrcholné včelí snůšky. Stávalo se často, že děti, ale i dospělí dostali od včely žihadlo. Dříve to bylo častější, protože se hodně chodilo na boso. Když pak postižený, hlavně děti, uviděl včelu, honem se snažil sehnat nějaký proutek, aby jí žihadlo oplatil. Hleděl jsem vždy, abych se naučil vidět, co včela dělá, pozorovat ji při práci, vidět v ní spolutvůrce úrody, její opylovací činnost i produkty med, pyl, propolis, vosk. Snažil jsem se přemoci strach ze včelího žihadla. Nejklidnější jsou včely v červnu, právě když kvetou maliny. To můžeme včelu hladit, ničeho si nevšímá. V té době nás nebude nikdy ohrožovat žihadlem. Jestliže bychom ji však zmáčkli silněji, bude mít pocit, že jí jde o život, a potom se bude bránit žihadlem. Školní děti z nižších ročníků u nás každým rokem v červnu hladily včely. Za včelínem jsme měli vysázeny čtyři řady maliníků. Učitelky přiváděly děti a ty se rozestoupily kolem keřů a sledovaly včely na květech maliníků. Pozorovaly jejich pohyb z květu na květ, lezení, rejdění sosáčkem a vysávání nektaru nebo sběr bělošedého pylu. Pro případ bodnutí jsem měl připravenou lahvičku čpavku a vatu. Dětem jsem ji nikdy neukazoval, aby neměly příčinu ke strachu. Zajímavé je, že jsem čpavek nemusel nikdy použít. Každé skupině jsem ukázal, jak je možné včelu pohladit a včela neštípne. Nejdříve to zkusilo několik odvážných, mezi nimi i děvčata, postupně našly odvahu i ostatní děti. Pohladily včelu a ta si hleděla práce. Z obávaného nepřítele se najednou stal přítel. Žádné ničení přírody, nýbrž sympatie k ní a obdiv. Bylo to moc hezké a dětem i učitelkám se to velmi zamlouvalo. Každým rokem v červnu jsme se v době květu malin sbližovali s přírodou pohlazením, bez žihadla a bez čpavku. Hladili jsme včely. A co lidé? I ti potřebují pohlazení, které hřeje. Potřebují je děti, ale i dospělí a nemají na ně zapomínat. Bude za ně vděčen i starý děda. Proč na ně zapomínat? Pohlazení nic nestojí, je zadarmo, nikomu neublíží a udělá radost. JOSEF ŠEDA, Hradec Králové, bývalý učitel, 84 let (Napsáno pro BIONOVINY v květnu 1994) PŘÍRODA ČARUJE Mám v sadu starý strom po babičce, jablka velmi dobrá a š avnatá. Neznám přesně odrůdu, chutná jako Matčino... Letos bylo dokonce několik jablíček ve tvaru hruštičky a oba tvary vyrostly na jedné větvičce. Inu, příroda čaruje a ekozahrádkář zírá. Jan Papáček Jaké budou letos výsledky pěstování starých odrůd? Pěstitelská sezóna pomalu končí, a tak prosíme ty pěstitele, kterým jsme na jaře zaslali semena ze Seznamu starých odrůd Gengelu o vrácení namnožených osiv a přiložení zprávy o tom, jak ta která odrůda prospívala. Ve zprávě o pěstování prosím stručně uve te: Jak u Vás odrůda rostla, jaký byl zdravotní stav, jak reagovala odrůda na rozmary letošního počasí atd. výnos a jak chutnala, pokud jste ji využili na konzum, např. ve srovnání s jinými odrůdami zda u cizosprašných druhů byla dodržena prostorová izolace. Semena, která jste namnožili, prosím, zasílejte vyčištěná a vysušená. K balení použijte průhledné plastové sáčky, které umožňují rychlé přehlédnutí množství a kvality semen. Ideální jsou sáčky s uzávěrem, tzv. zámkem, které chrání semena proti vlhkosti. Semena musí být zcela suchá, předem dobře usušená, jinak v neprodyšném sáčku záhy zplesniví! Každé osivo je třeba popsat: na popisku prosím uve te druh, název odrůdy a rok sklizně, lze doplnit své jméno. Těšíme se na Vaše zprávy i zaslaná semínka. Zasílejte je do 30. října Děkujeme! Adresa pro zaslání semen a zpráv: Gengel, o. p. s., Veselka 52, p. Trhové Sviny. (pd) PROMĚNY OSIVOVÝCH SÁČKŮ Na různých vyobrazeních, a to jak na sáčcích s osivy, tak na obrázcích v zahradnické literatuře starší i novější lze nalézt bulvičky často vzhledem poněkud odlišné. Velmi pěkné a dlouhé ředkvičky spatříme například na vyobrazení z knihy A. Dadáka nazvané Výnosné pěstování zeleniny v zahradě i na poli z roku 1946 (zde je odrůda označena jako Ledový rampouch). Na sáčku Sempry je naopak obraz bulviček kratších, bachratějších, ba některých téměř válcovitého tvaru. Slovenské balení Semexu ukazuje jen tři bulvičky, které ale vypadají hodně nevyrovnaně a ne zcela dokonale. Je to ve stylu každý pes jiná ves a spíše než pohledné ředkvičky tu vidíme jakési křivouse, každá ředkvička je jinak křivá. Na novějších sáčcích po roce 2000 jsou všude na první pohled krásné a dokonalé ředkvičky. Pěkné a bezvadné ředkvičky jako by vyjadřovaly touhu po kráse a dokonalosti. Při pozornějším pohledu je ale také každá trošičku jiná, některá mírně zakřivená, jiná rovnější, některá kratší a jiná Největší sáček, avšak se stejným množstvím osiva, je ze Sema. delší apod. Jde o přirozený jev, variabilitu kořenů, jíž se lze sotva vyhnout. Na podobu kořenů mohou mít vliv jak vnější podmínky, způsob ošetřování, tak mohou být ovlivněny původem. Bylo by zajímavé srovnat různé původy této odrůdy z domácích i zahraničních zdrojů. Na fotografii ze sáčku Sempry pak lze vytušit poškození listů dřepčíky, většinou však mnoho z listoví na sáčcích není zobrazováno. Celkově je na všech sáčcích zřejmá snaha o dokonalé a lákavé podání, které přiměje zákazníka, aby po sáčku sáhl a koupil si ho. Sáčky kupujeme často podle toho jak pěkně vypadají odrůdy na nich zobrazené. Aby tak vypadaly i ve skutečnosti, až si je doma vypěstujeme a budeme sklízet, o to se však již musíme postarat my sami. pd Obrázky z archivu Gengelu (Loga jsou nebo mohou být ochrannými známkami uvedených společností.) POZN.: Děkujeme panu P. Dostálovi a panu P. Kisslingovi za nezištné poskytnutí prázdných i plných osivových sáčků ředkvičky Rampouch/Eiszapfen. 10 bio 10/2013

11 Biospotřebitelský KOKTEJL CO SI DÁT NA TALÍŘ MÍSTO HŘBITOVA? Hovoříme s Janem Š astným, dlouholetým vegetariánem v praxi i v teorii a předsedou České vegetariánské společnosti Věnujete se oblasti vegetariánské stravy, přednášíte, napsal jste i knihu pro spotřebitele Hřbitov na talíři, kde odhalujete triky potravinářského průmyslu, jako je například používání brouků jako barviva a vlasů L-cysteinu E920 jako přídavku do pečiva. Co vidíte jako hlavní problémy dnešních potravin? Ústup od kvality základních potravin na úkor zdánlivě nižší ceny. Zdánlivé to je proto, že v okolních zemích hned za hranicemi uvidíte, že lze koupit levnější nebo stejně drahé potraviny, ale kvalitnější. Se snižováním kvality souvisejí všechny ty podvody, které v poslední době vyplouvají na povrch hovězí maso, které je ve skutečnosti konina z kafilerie, která procestovala celou Evropu, separát v uzeninách apod. Samozřejmě je na trhu mnoho kvalitních potravin, biopotravin apod., tam si ale také připlatíte, ale co se týče základu, který konzumuje většina populace, to není žádná sláva. A pak se stravování projevuje ve zdravotním stavu, který v naší populaci není zrovna nejlepší. Jde také o počet lidí a dětí obézních, kdy jsou lidé sice tlustí a překrmení, ale fakticky podvyživení, co se týče některých živin. Jsou nějaké potraviny, které naopak zdraví prospívají? Samozřejmě, takových je velmi mnoho a nemusí to být nějaké exotické novinky. Často rozhoduje použití a množství toho, co běžně konzumujeme. Jenže třeba ovoce a zeleniny většina lidí nesní během dne doporučené množství. To samé platí o luštěninách. A sója v buřtech z emulze a strojního separátu z kůží a kostí to určitě nezachrání. Co si tedy myslíte o sóji? Sója je výborná potravina s mnoha pozitivy pro naše zdraví. Ovšem musíte ji umět připravit nebo vědět, jaké použít produkty ze sóji a které jsou chutné. V poslední době je pro mnoho lidí důležitá ekologická stránka stravy a se sójou to není vše růžové. Většinou se, bohužel, dováží z druhého konce světa, takže ekologická stopa není zrovna nejlepší, ba naopak. Ekologicky smýšlející spotřebitel si asi nebude chtít kupovat výrobky z kanadské nebo jihoamerické sóji, zejména, když neví, jestli je genově modifikovaná nebo ne. Naštěstí se dají koupit i produkty ze sóji z Evropy, z rakouské, německé, slovenské apod. Pěstuje se dokonce i u nás, ale zřejmě se v potravinách příliš nevyužívá. Máte přehled, jaké výrobky z evropské sóji se dají koupit i u nás? Asi nejčastější je tofu, nejspíš uvidíte Alfa- Bio, které je ze slovenské sóji pěstované na jihu SR, německé tofu Taifun ze sóji z Porýní, Alnatura z německé nebo rakouské sóji. A sójové nápoje AlfaBio, nebo třeba rakouské Joya. Všimněte si, že to jsou produkty z okolních zemí, zatímco některé české výrobce zdravé výživy ekologická stránka zřejmě zatím nezajímá. To vidím jako chybu kdo jsou jejich zákazníci? Vegetariáni, lidé zaměření na zdravou stravu, ekologové, zastánci biopotravin a podobní. Nikdo z nich přece nechce sóju z pole založeného na vykáceném pralese někde v Jižní Americe nebo GM sóju kanadskou či americkou. Pak nastávají paradoxní situace, že si někdo koupí české tofu, domácí výrobek, ale sója na jeho výrobu má nalétáno a nacestováno víc, než kdyby takový ekolog letěl na dovolenou do Karibiku. A přitom "dovozové" tofu ze Slovenska nebo Německa je připraveno ze sóji vypěstované nedaleko potravinářské firmy. Doprava lodí či letadlem má samozřejmě i jiná negativa ohledně skladování. Jak ale spotřebitel pozná, z jaké země sója pochází? Je to uvedené na obalu? Ano je to uvedené na výrobcích těch firem, které jsem právě uvedl. Na mnoha dalších se to zatím nedozví. Myslím, že to dokonce není uvedeno na žádném českém tofu, takže byste se museli dotazovat výrobce, kde sóju nakupují. Ale na dotazy českých výrobců ohledně původu sóji nebo složení produktu často nedorazí žádná odpově. Víme že se situace brzy napraví, ministerstvo připravuje změnu, kdy bude povinně vyznačen i původ základní suroviny výrobku. Přesto je důležité vědět, zda se spotřebitelé o tyto otázky potravin zajímají? Rozhodně ano, zdravotní, ekologická i etická stránka je pro spotřebitele stále více důležitá. Velmi je to vidět v nárůstu prodeje biopotravin, Fair Trade potravin, vegetariánských a veganských produktů. A pokud mají možnost si vybrat, nakupují podle svých zásad. Nikdo přece vědomě nebude kupovat výrobky, kvůli kterým se kácí deštné pralesy, trpí místní obyvatelé, děti nebo zvířata. Že to mnoho lidí neřeší, je jiná věc. Trh se zdravou výživou však jasně ukazuje, že lidí ochotných zaplatit za kvalitní, Nápoje pro dobrou pamě a činnost mozku Náš mozek a nervy potřebují ke správné činnosti dostatek vitaminů skupiny B, hlavně B1, B2, B6, B12 a kyseliny listové. Přestože vitaminy B skupiny jsou v potravinách docela bohatě zastoupené, míváme jich nedostatek, protože jejich největší zdroje (kvasnice, játra, vnitřnosti nebo celozrnné pečivo) nepatří k oblíbeným potravinám. Dalším prvkem, bez kterého se mozek neobejde, je železo, zinek a nenasycené mastné kyseliny. Pro přípravu koktejlů a smoothie využijeme proto: Čerstvé ovoce jablka např. obsahují rostlinný antioxidant flavonoid kvercetin, který udržuje zdravé duševní pochody a tím ochraňuje naše mozkové buňky. V ostružinách najdeme zase antioxidanty známé jako polyfenoly, které napomáhají ničit záněty a podporovat komunikaci mezi neurony. Listovou zeleninu jako zdroje kyseliny listové, využijeme zejména ledový salát, činské zelí, polníček, rukola nebo špenát. Přikápneme extra panenský olivový olej obsahuje přirozeně se vyskytující složku zvanou oleocanthal, která by v budoucnu mohla být používána v léčbě proti Alzheimerově chorobě. Napomáhá lépe si zapamatovat získané informace a nezapomínat. Podobně působí Kari koření, které obsahuje kurkumin, který podle amerických studií dokáže zabránit vzniku výše zmíněné Alzheimerovy choroby. Povrch koktejlu posypeme ořechy např. vlašské ořechy jsou bohaté na nenasycené mastné kyseliny a zároveň představují zásobárnu železa, vitamínu B, E a selenu, zinku tedy i důležitých antioxidantů. bio 10/

12 PORADNA WALTRAUD GREGOROVÉ V televizi jsem slyšel, že starší lidé mají preventivně užívat vitamin E a tak již delší dobu se podle toho řídím. Mohu však říci, že jsem stále vyčerpanější a slabší... co dělám špatně? KYPREJ VRBICE se v minulosti používal v léčitelství. Sbíral se hlavně oddenek, obsahující hodně tříslovin, používaný k zastavení průjmu, při vnitřním krvácení a zánětu žaludku a střev a natě se užívalo na obklady nehojících se ran. Ze š ávy z kořenů se získávalo červené barvivo na látky a z květů barvivo potravinářské. V současnosti se využívá pro oživení kořenové čistírny. (rb) To je právě ostudné, radit jen tak bez rozmyšlení na dálku všem starším lidem užívání léků, kam i vitamíny patří, hlavně ty rozpustné v tucích A, D, E a K aniž ten radící člověk si uvědomí, že ne všichni starší lidé musí nutně mít avitaminózu a mít potřebu vitaminy tělu dodávat. Většině lidí stačí vitaminy obsažené v potravě. Vitamin E je obsažen ve všech potravinách a jen velmi zřídka dochází k jeho nedostatku, který se projevuje vyčerpaností. Ale je tu také totiž jedna zvláštnost, že i předávkování vitaminem E se projevuje vyčerpaností a svalovou slabostí, k tomu se ještě přidruží závratě a bolesti hlavy. Protože tvrdíte, že užíváte vitamin E už delší dobu, nepřichází v úvahu, že vyčerpanost by pocházela z jeho nedostatku. Může tu tedy jít pouze o předávkování, pakliže vaše vyčerpanost skutečně s vitaminem E vůbec souvisí, nemá-li jinou příčinu. Přestaňte tedy s užíváním. Kdyby se stav ani po delší pauze neupravil, bude nutná návštěva u lékaře- Mohl by to samozřejmě být příznak i nějaké choroby, ale to už musí vyšetřit lékař. V budoucnu se vyhýbejte užívání léčiv jen tak na doporučení v televizi či v rozhlase, aniž by k tomu lékař dal souhlas. RADY A TIPY K ZAVAŘOVÁNÍ Doslazování: Málo sladké marmelády doporučuji doslazovat datlemi. Přidáváme je pokrájené v průběhu varu. Hustota: Pokud nemáme čas a energii dlouze marmelády vařit a čekat na jejich zhoustnutí. V případě, kdy je ovoce vodnaté. Marmeládu na konci varu promícháme s práškem agar-agar, který předtím rozmícháme v trošce vody. Vaříme v marmeládě 10 sekund. Na 2 3 litry marmelády postačí množství agaru určené pro 1 litr želatiny. Zavařování: Zpravidla není potřeba zavařovat povidla. Ostatní marmelády ano. Nebo zavařujeme, když nechceme riskovat, že by marmeláda nevydržela zimu. Další uchování: Pokud nám nevadí pálenka, máme možnost povrch marmelády ve skleničce zalít až po okraj domácí pálenkou nebo rumem, uzavřít a nechat vychladnout. Neotáčíme dnem vzhůru a nezavařujeme. Osobní doporučení: Nezavařujeme v době úplňku. V té době se vše rychleji kazí. Biolenka.cz zdravé a eticky přijatelné potraviny je hodně a dokonce jich stále přibývá navíc často ani nemusí platit vyšší cenu, zmiňované tofu AlfaBio ani není dražší, než ostatní srovnatelné potraviny, spíš naopak. Stačí se podívat do zahraničních prodejen se zdravou výživou, jaké jsou dnešní trendy místní potraviny, žádná dětská práce, žádné GM suroviny, minimální ekologická stopa, ale třeba i zajímavé příchutě. Máte přehled, jako pravidelný vege spotřebitel, jaké jsou novinky? Situace na trhu se zlepšuje, ale co se týče některých výrobků, jsou stejné jako v době, kdy jsem před skoro dvaceti lety začínal s vegetariánstvím. Tofu bílé, tofu uzené, tofu marinované a lahůdkové. Což by nevadilo, kdyby k tomu časem přibylo něco nového a to se děje trochu pomalu. Poznáte, jaké tofu jíte? Za ta léta, to mám opravdu už ochutnané... Jsou v zásadě dva postupy výroby tofu, první je spíše japonský ze sójového mléka sráženého chloridem hořečnatým, kterému se raději říká nigari, aby to znělo přírodněji. A druhý nejčastější způsob tradiční čínský, jde o srážení síranem vápenatým, což je sádrovec. Rozdíl je v tom, že díky druhému způsobu je v takovém tofu mnohem více vápníku, což je rozhodně výhoda. Slovenská AlfaBio si dokonce nechává obsah vápníku testovat v laboratoři a v jednom balíčku jejich tofu máte skoro polovinu denní doporučené dávky vápníku proti jiným značkám tofu sráženým s nigari, kdy pak tofu obsahuje pouze stopy vápníku. I na jeho chuti je to znát. Z knihy jsme v Bio citovali v roce 2012 Liší se i v něčem jiném? Jde i o způsoby zpracování, ochucení. Nebo i třeba o způsob uzení, zmíněná firma AlfaBio například používá tradiční přírodní uzení bukovým dřevem, zatímco jiní výrobci dokonce i tzv. umělý kouř. Tofu je pro vegetariány významná poživatina, co si z něj připravujete? Je to velmi univerzální potravina, připravíte s ním skvělá jídla, lze je použít i jako náhradu vajec, dá se použít na slano, ale i třeba rozmixované jako čokoládový krém. Je velmi dobré, zdravé, dobře stravitelné a je vhodné pro každého, snad kromě alergiků na sóju. I pro dětí? Od jakého věku mohou tofu konzumovat? Klidně hned od začátku... Tofu jsme používali do prvních příkrmů pro naší dceru. Doporučuje se právě kvůli velmi dobré stravitelnosti. Co dalšího chystáte v oblasti osvěty? Připravuji druhé vydání knihy o potravinářském průmyslu Hřbitov na talíři. Píši v ní o živočišných produktech, jako jsou brouci, kůže apod., které se nám výrobci snaží nacpat do jídla. Další kniha Podvod na talíři bude o švindlech potravinářů obecně. Zejména o těch nových, že 100% džus rozhodně není stoprocentní, nebo jak se zbytky a odřezky masa lepí pomocí enzymů dohromady, aby vypadaly jako kotleta, co je glukózový sirup a proč jsou tak často potraviny pro děti horší a méně zdravé než ostatní. Už se na knihy spolu se čtenáři Bio těšíme a děkujeme za rozhovor. Redakce Bio 12 bio 10/2013

13 ZAKONZERVUJTE SI PODZIM Švestková povidla Potřebujeme: sladké zralé švestky a špetku nerafinované soli. Postup: Švestky vypeckujeme a dáme do hrnce s širokým dnem. Doporučuji vařit na kamnech na dřevo, povidla se připravují velmi dlouho. Hned na začátku přidáme špetku soli a zavřeme poklicí. Občas promícháme. Jakmile švestky pustí vodu, poklici sundáme. Za mírného varu švestky vaříme a občas promícháme. Z plného hrnce švestek se nám za 6 8 hodin vyvaří polovina. Hustou směs plníme do čistých skleniček, okraj skleničky otřeme do čista a sucha, stejně tak víčko a zavřeme skleničku. Ihned otočíme dnem vzhůru a v této poloze necháme povidla vychladnout. Uskladňujeme chladu. BIOLENKA.CZ Rajský protlak Na 1,5 l protlaku: kolem 20 vyzrálých rajčat 2 bobkové listy 4 kuličky nového koření 1 hřebíček 1 lžička nerafinované soli Postup: Na dno hrnce dáme koření, na koření čtvrtky rajčat, sůl a dusíme 5 minut pod poklicí. Pak sundáme pokličku a vaříme dalších 20 minut. Párou nám část vody odejde. Horká rozvařená rajčata plníme do skleniček, okraj skleničky otřeme do čista a sucha, stejně tak víčko a zavřeme skleničku. Pokračujeme zavařováním. Skleničky s protlakem vložíme do hrnce, zalijeme do poloviční výšky nejmenší skleničky vodou, přivedeme k varu. Vaříme pod pokličkou 3 5 minut. Oheň vypneme a dál na teplém místě necháme 20 minut pod pokličkou dojít (pokud máme plynový sporák, zmírníme oheň na minimum, tak aby voda v hrnci nevařila). Obecně platí, že se zavařuje při teplotě 80 C. Jde však o teplotu protlaku či marmelády uvnitř skleničky, proto na začátku vaříme vodu jen chvilku. Skleničky vyndáme, otočíme víčkem na desku a necháme vychladnout. Uchováváme v chladu. Ostružinová marmeláda bez cukru Na 1 1,5 l marmelády potřebujeme: 400 g sladkých ostružin 2 3 kg sladkých, měkkých, přezrálých hrušek 1/4 lžičky mleté skořice špetka nerafinované soli Postup: Hrušky zbavíme jadřinců, pokrájíme na menší kousky a dáme do hrnce. Se špetkou soli hrušky prvních 5 minut dusíme pod poklicí. Jakmile pustí š ávu, odkryjeme pokličku, přidáme ostružiny, skořici a na mírném ohni vaříme dál. Za občasného míchání se postupně z marmelády vypařuje voda. Jakmile je marmeláda příjemně hustá plníme horké do skleniček. Opět dobře utřeme jak povrch naplněné skleničky, tak víčko a uzavřeme. Zavařujeme stejně jako protlak. bio 10/

14 REGIONÁLNÍ KUCHAŘKA Všechny chutě Čech, Moravy a Slezska Autorka: Petra Pospěchová Jediná kuchařská kniha, která poctivě mapuje kuchyni všech krajů České republiky. Více než 100 tradičních receptů na polévky, hlavní jídla, sladkosti, alkoholické i nealkoholické nápoje! Lidová strava se od té restaurační liší tím, že je osobní, spojená s konkrétními lidmi a příběhy. Odhalte prostřednictvím 136 vyzkoušených receptů tajemství jídel našich babiček, která jsou vždycky nejlepší. A svým způsobem také originální, protože je dnes již málokdo zná. Nejlepší cestou, jak pochopit kořeny gastronomie dané oblasti, jak přijít na to, proč jsou zrovna na Valašsku trnky, zemňáky, špek a zelé živobytí celé, proč jsou hanácké omáčky bohaté a proč se v jižních Čechách mohlo másla pořádně zakrajovat, je poznat krajové a krajinné souvislosti, to, jak lidé žili. Každý tuzemský region má recepty, které jsou jedinečné. Regionální kuchařka obsahuje 13 kapitol, z nichž každá představuje konkrétní oblast i specifika její kuchyně. Seznámí vás s národopisem, historií, se spoustou zajímavostí, ale především s tím nejlepším z kuchyně daného regionu. Kapitoly v knize: Brno, Haná, Horácko, Chodsko, Jižní Čechy, Krkonoše, Polabí, Praha, Slezsko, Slovácko, Sudety, Šumava a Valašsko. O autorce Petra Pospěchová se narodila v roce Studovala sociologii na Masarykově univerzitě v Brně. Po škole nastoupila do magazínu Týden, kde se věnovala zejména gastronomii. Naplno o jídle píše již několik let. Zbožňuje poctivou domácí kuchyni, zejména tu valašskou. Každý tuzemský region má své vlastní jedinečné recepty. Stačí se podívat třeba jen na sladkosti: v Podkrkonoší mají miletínské modlitbičky a hořické trubičky, na Chodsku ornamentální koláče z máslového těsta, na Valašsku frgále hruščáky... Regionální kuchařka obsahuje 13 kapitol, z nichž každá představuje konkrétní region i specifika jeho kuchyně. Kniha vás seznámí s národopisem, historií, se spoustou zajímavostí, ale především s tradičními polévkami, masitými pokrmy, přílohami a dezerty. Vše je doplněno krásnými fotografiemi pokrmů i krajiny. REGIONÁLNÍ KUCHAŘKA Všechny chutě Čech, Moravy a Slezska je vypravena s celobarevnými, fotografiemi receptů, fotografie jednotlivých regionů, 172 x 240 mm, 352 stran, 499 Kč, vyychází v říjnu Vydává nakladatelství Smart Press, objednávky na ZÁŘIJOVÁ KŘÍŽOVKA VÝHERCI Vážení a milí čtenáři časopisu Bio. na pět desítek čtenářů vyluštilo správně tajenku, a tím doplnilo vtip viz dole. Tuto soutěžní křížovku o ceny sponzorovala Fosfa, akciová společnost z Břeclavi, která vyrábí ekologické prací a čisticí prostředky pod značkou Feel Eco. Pro tři vylosované správné luštitele nachystala ze svých k přírodě šetrných výrobků univerzální prací prášek. Jsou to Jiřina P. z Leskové, Věra D. z Hynčiny a František Ž. z Knínic u Boskovic. A správné vyluštění: Představte si, co se mi stalo, povídá paní Horáčková sousedce. Spletla jsem se a nasypala jsem manželovi do kávy místo cukru prášek na praní! A co na to říkal? CO BY ŘÍKAL? JEŠTĚ PĚNÍ! 14 bio 10/2013

15 SEMA HŠ SE CHLUBÍ NEJEN BIOOSIVY Exkurze připravená PRO-BIO Svazem EZ vedla skupinu ekologických zemědělců na jižní Slovensko k městu Sládkovičovo do Nového Dvora, kde má sídlo osivářský podnik SEMA HŠ, s. r. o. Zabývá se v prvovýrobě zejména pěstováním bioosiv i potravinářských produktů. Podnik vznikl v roce 1996 z bývalého osivářského státního podniku, jenž hospodařil na 7800 ha. Hospodaří na 1300 ha pronajaté půdy v Novém Dvoru a v dalších obcích a sesterská AGROSEMA hospodaří na 650 ha a poskytuje zemědělské služby. Trnavská tabule poskytuje pro osivářství dobrou bonitu půdy (19) a je bez rizika velkých erozí. Při příjezdu do areálu firmy všechny účastníky exkurze nadchl naprostý pořádek v areálu, zejména zemědělská technika měla svá vymezená stanoviště. Upravené zelené plochy a pěkná zahrádka před vstupem do zrekonstruovaných, dříve hospodářských, budov (viz snímek na první straně Bio). Čistota a úpravnost areálu je opravdu mimořádná. Přesto skončil zemědělský podnik v soutěži o Najkrajší chotár jen na druhém místě... Ředitel společnosti Ing. Milan Halmeš a agronomka Ing. Gabriela Šeböková byli dobrými průvodci. V ekologickém režimu pěstují zejména sladovnické ječmeny, pšenici, hrachy, řepku a slunečnici nízko a vysokoolejnou. Letos například museli zaorat 170 ha s řepkou kvůli pomrznutí. V oblasti se pohybují srážky kolem 500 mm a průměrná teplota z dlouhodobého průměru 9,7 C mezi lety 1997do 2003 stoupla o jeden stupeň, k loňskému roku to již bylo Vzorně uspořádaný strojový park je chloubou firmy. BIOFACH 2014: know-how, požitek a inspirace NOVÉ: zařazení zajímavostí veletrhu BIOFACH do skupin * Nabídka na míru skýtá obchodníkům přidanou hodnotu * Zážitkové světy ochutnávek V době od 12. do 15. února 2014 zve BIO- FACH k návštěvě svého 25. ročníku. Vůdčí světový veletrh biopotravin se pěkně rozrostl. V jubilejním roce 2014 se v Norimberku opět očekává přes vystavovatelů a více než odborných nákupčích. Ve dvojici s VI- VANESS, mezinárodním odborným veletrhem přírodní kosmetiky, BIOFACH každoročně odráží globální trh biopotravin a přírodní kosmetiky ve vší rozmanitosti. Tím důležitější dnes je postarat se o dobrou orientaci a prezentovat obchodníkům nabídky šité na míru. V roce 2014 proto budou zajímavosti veletrhu BIOFACH nově sloučeny do pěti skupin klastrů: Trendy a inovace, Budoucí generace, Kongres, Sraz specializovaného obchodu a Zážitkové světy. Trendy a inovace najdou vystavovatelé a návštěvníci soustředěné na jednom místě stánku novinek. Na minulém ročníku BIO- FACH tam čekalo na objevení 474 inovativních a inspirativních produktů (571 včetně novinek VIVANESS). Nové v roce 2014: vlastní kategorie veganských potravin. Z produktů přihlášených na stánku novinek budou odborní návštěvníci opět volit své favority pro cenu Best New Product Award. Hledači trendů by si neměli nechat ujít stánek mladých inovativních podniků, podporovaný Spolkovým ministerstvem hospodářství a technolotie (BMWI). I ten je rok co rok bohatým zdrojem perspektivních a podnětných bioproduktů. Skupina Budoucí generace zahrnuje rozšířenou burzu pracovních příležitostí včetně seskupení vystavovatelů ze sekce Vzdělávání Práce Perspektivy a dále setkání Kariéra. Do této skupiny spadá také cena za výzkum v oblasti biopotravin. Kongres BIOFACH a VIVANESS bude mít v roce 2014 novou orientaci. K hlavním cílům zde patří silnější zacílení a zaostření v jednotlivých tematických oblastech a fórech, omezení počtu jednotlivých termínů na přibližně 70 a ještě větší změna a inspirace. Sraz specializovaného obchodu tvoří centrální prostor pro komunikaci mezi zástupci specializovaného obchodu. Patří sem jak Fórum specializovaného obchodu, které je volně přístupné pro všechny návštěvníky a soustře uje přednášky a kongresové akce pod jednou střechou přímo v hale, tak i Klub specializovaného obchodu. Ten slouží jako prostor pro soustředěné jednání, cílené informování i uvolnění. Vstup do Klubu je zdarma, je však nutno prokázat se dokladem specializovaného maloobchodníka. Pět zážitkových světů čeká na objevení v rámci veletrhu BIOFACH Zážitkový ekozemědělství 16,8 C. Vedení firmy poci uje změnu v klimatu jako možné ohrožení výnosů. Sklizenou produkci zde skladují, čistí v čističce, třídí a balí do velkoobjemových pytlů. Sklizené zrno prodají bu jako bioosivo, nebo pro potravinářské nebo krmivářské účely, podané už zpravidla na konvenční bázi. Letošní sklizeň biopšenice špaldy svět sýrů oslavil v únoru 2013 svou premiéru. Tato úspěšná koncepce bude na příštím veletrhu přenesena také na olivový olej, víno, ryby a kávu a dále rozšířena. Zde mohou specializovaní prodejci získat u odborníků na slovo vzatých praktické a fundované informace o daném sortimentu, ochutnávat výrobky a čerpat inspiraci pro vlastní obchod. Zážitek a požitek určují tyto prvky: prezentace s ochutnávkami, workshopy a předávání informací v dialogu s kulinářskými experty a opravdovými znalci sortimentu. Udo Funke, vedoucí akcí BIOFACH a VI- VANESS říká: Spolu s našimi partnery, experty, kteří jsou v jednotlivých zážitkových světech k dispozici jako kontaktní osoby, nabízíme návštěvníkům veletrhu BIOFACH ze sektoru maloobchodu díky této koncepci vysokou přidanou hodnotu. Ta spočívá především v odborné hloubce, které dosáhneme díky doplňkovým workshopům a odborným rozhovorům. To přinese každému prodejci přesně to, z čeho bude mít ve své každodenní praxi u sýrového nebo rybího pultu, regálu s olivovým olejem a vínem nebo kávového baru největší užitek: posílení prodeje a pomoc při hledání správného tržního umístění, jakož i četné příklady dobré praxe. (nl) bio 10/

16 činila 2000 t (rekordně 8,8 t/ha), a tu nedokáží všechnu prodat jako bioosivo. Pro odbyt mají zahraniční partnery v Německu, Ma arsku a Švýcarsku, na Slovensku mají dalších pět partnerů. Kromě domácího slovenského certifikátu získali i certifikát od Sweiss Bioland. Ing. Šeböková řekla na úvod: Naša spoločnos Čistička obilnin hospodári v systéme ekologického po nohospodárstva už od roku Za toto obdobie sa stali významným európskym pestovate om merkantilných a osivových komodít. Při ekologickém způsobu pěstování plodin je trápí výskyt pcháče, a to zejména ve hrachu. Mohou situaci hodnotit dlouhodobě, protože již 17 let hospodaří ekologicky. Pro redukci plevelů využívají plečkování. Potlačování plevelů se jim daří jednak osevním postupem po hrachu dávají pšenici. Koupili též podrývač, kterým podryjí na jaře hutné půdy do hloubky 40 cm a pcháče ubývá. Využívají též prutové brány a do osevního postupu zařazují vojtěšku. Z odrůd pšenice se jim osvědčuje Karpatia a Berthold. Slunečnice v ekologickém režimu se urodí více i bez chemické ochrany. Jako důležité vidí to, že u polí mají na 400 včelstev, které zajistí dokonalé opylování, a tím dobrou úrodu. Pole hnojí nakupovaným hnojem od nedalekého zeměděldkého podniku ve vlasnictví Dánů tun a hnojí po třech letech. Náklady na pestovanie sú niečo nižšie, ako pri konvenčnom hospodárení. Je to preto, lebo vieme ušetri na chémií a hnojivách. Naopak vyššie náklady sú na tech- Letošní biopšenice ve skladu. Dole zabalené produkty nické operácie, ako je bránenie, plečkovanie, alebo ručné okopávky," vysvětlil Ing. Halmeš. Pěstování bioproduktů je podle něho náplastí na zrušení chovů dobytka. Velký podnik s rostlinnou výrobou nutně musí mít dostatek techniky, a tak se mohl pochlubit novým šestimetrovým diskovým podmitačem a dvanáctiřádkovou plečkou či kompaktorem. Ve strojním parku mají 9 traktorů (jeden Zetor), kombajny a manipulátory. V areálu SEMA HŠ jsme si prohlédli zemědělskou techniku, čističku, sklady i opravářskou dílnu. (Traktoristé zde berou 4 eura na hodinu...) Ale Ing. Halmeš si stěžoval na to, že postrádají šikovné mladé hochy za ty, kteří půjdou brzy do důchodu. Řeší tedy stejný problém jaký existuje v Česku. Exkurzi připravilo slovenské Ministerstvo po nohospodárstva spolu se slovenským Zväzom ekologického po nohospodárstva Ekotrend Slovakia. Ing. Šeböková a Ing. Halmeš ve skladu zodpovídají dotazy. Jinan dvoulaločný zdobí areál. TEXT A FOTO Mirka Vohralíková 16 bio 10/2013

17 Natural víno DOMIN & KUŠICKÝ Exkurze z Biokademi po prohlídce firm SEMA HŠ pokračovala do Ve kého Krtíša, pod kopce Krupinské planiny do ekologického vinařství Domin and Kušický. Kde je část vinice ze 40 ha, 350 m n. m., další vinice leží v nedalekém Modrom Kameni, v obci Dolné Plachtince a Vinica. Ing. Ján Domin založil první ekologickou vinici na Slovensku právě v Modrom Kameni na 3 ha vysazené v roce Tam vznikly základy rodinné firmy Domin & Kušický. Prvé ekologické certifikované hrozny dozrály v roce Nálepku s označením Bio mohou nést vína do loňského roku, dle zákona EU. Některé vinohrady jsou společnosti firmě a je 10 vlastníků, kteří mají spolu korektní vztahy. Nejen ptáci, i čeští ekozemědělci si trochu zapytlačili... Na vinici o rozloze 20 ha, ležící na kopci hned za posledními paneláky Ve kého Krtíša nás uvítal Tibor Kušický ředitel firmy. Vyprávěl o vzniku firmy a vinicích. Na slunečné stráni mají několik odrůd zejména burgundských vín. Půdy jsou tu středně těžké až těžké, do nich dali na začátku tisíce tun hnoje. Pro ekologické vinice je charakteristický jednoduchý závěs a šířka sponu je 3 x 0,8 m, vyžadují však přesný řez. Místo herbicidů využívají plečkování plevelů, mulčování. nebo ruční sekání a okopávání, na brigády chodí i místní Romové. Fungicidy nahrazují draví roztoči (ve vatičkách) a ptáky odhánějí dravci, kterým chtějí ještě postavit posedy. Do vinic zabloudí lišky a dokonce i medvěd si chodí zamlsat. Ochranu povolenými prostředky aplikují v poloviční povolené dávce. Na vinicích pěstují Rulandské modré i šedé, Burgundské bílé, šedé i modré, Tramíny, Chardonay, Sauvignon i Ryzlink vlašský, Merlott a také slovenskou odrůdu Hron. Natural víno Domin a Kušický ctí zásadu, aby se ve víně, stočeném do lahví, zračila každá konkrétní tra vinohradu se specifickými podmínkami. Zahraniční odborníci zde oceňují dostatek kyselin, která tato vína, pěstovaná v chladnějším pásmu, mají. Pro dosažení kvality vín, redukují úrodu. Pro obohacení nabídky připravují ještě čtyři značky směsných vín. Takové Tibor Kušický (vpravo) Ing. Ján Domin (vlevo) směsi odrůd (cuve) se dříve využívaly v daleko bohatší míře. Až v konci minulého století se začala dávat přednost jednodruhovým vínům. Při zpracování hroznů nepoužívají chemickou stabilizaci a mají nejmodernější vinařskou technologii i pravé dubové sudy dobře zavíněné. O tom skupině českých ekosedláků vyprávěl Ing. Ján Domin u lisu a ve sklepech se sudy a s kvasnými nádobami. Možnosti firmy ve skladování jsou na 2,5 násobek stávající úrody. Stáčejí sto tisíc lahví a prodávají i víno sudové, stáčené. V minulosti byla vína z této oblasti rovněž velmi ceněná a úspěšná na trzích v USA i Velké Británii. Technologii zpracování a skladování vína mají hned pod vinicí v bývalém výzkumném ústavu vinařském. Zkušenosti jeho bývalých zaměstnanců samozřejmě využili. Při sklizni ještě využívají na 30 brigádníků. K nejnovější technologii patří lis, který pracuje pod dusíkem a nový traktor. Všechna technologie je samozřejmě v nerezovém provedení. Tato část je důležitá, ale Ing. Domin hovořil i o tom, že si chtějí v laboratoři připravit také vlastní vinné kvasinky. Ty jsou na procesu výroby vína tím nejdůležitějším faktorem. Kvasinka totiž dělá buket vína. Zajímavostí je i pěstování jedlých kaštanů, jichž vysadili na 500 stromků, ale ne všem se podařilo přežít... V sadu se pase několik ovcí a chovají i prasátka mangalice ta jsou chlupatá. Chlupatý jazýček budou mít možná i spotřebitelé tohoto slovenského biovína. Mirka Vohralíková Více snímků najdete na Facebooku Redakce Bio. Konec lisovací linky bio 10/

18 Nejlepší sedlák Svazu PRO-BIO je z Beskyd STARÉ HAMRY, LEDNICE (18. září 2013) Ocenění pro nejlepší členy PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců za tento rok putuje ke členům JZD Staré Hamry. Zemědělské družstvo s tradicí od roku 1911 v současné době prosperuje pod vedením Ing. Petra Šimečka. V rámci zemědělské činnosti přispívá k záchraně genofondu ovcí plemene původní valaška, hovězího dobytka slezská červinka a jarního žita. Činnost družstevníků je přínosná rovněž pro návštěvníky oblasti u soutoku Bílé a Černé Ostravice. Starají se totiž o naučnou stezku ze Starých Hamer přes Grúň na Bílý Kříž. Zemědělci ze Starých Hamer prokazatelně přistupují k přírodě s úctou, a snaží se svou práci konat v souladu s krajinou. Extenzivní hospodaření na lukách chrání druhově bohatá společenství, která jsou zároveň i kvalitní pící pro chovaná zvířata, říká manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Nesrstová. Ocenění patří dle slov Petra Šimečka všem, kdo se na chodu podniku podílí. Pracujeme tak, jak to vždy dělali naši předci, a my pokračujeme, komentoval při přebírání ceny způsob práce Petr Šimečka. Louky a pastviny na 140 km 2 obhospodařované družstevníky ze Starých Hamer vytváří harmonické prostředí, které je pro Beskydy tak typické. Na pastvinách se pase dobytek, který navíc nekončí na talířích kdesi v cizině. Vše se zpracovává a spotřebovává v okrese. Tento fakt byl také další z důvodů, proč ocenění putuje právě do Starých Hamer, říká Kateřina Nesrstová. Zemědělci z Beskyd svou činnost diverzifikují. Kromě chovatelství a pěstitelství se prodávají výrobky z ovčí vlny, příležitostně domácí mléčné výrobky (sýry, máslo) a vyrábí NEJLEPŠÍ BIOPRODEJNA PRO-BIO SVAZU BiJo jako od maminky BIO Řevnice LEDNICE Nejlepší bioprodejnou PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců byla na státním zámku Lednice vyhlášena firma Moniky Kopecké v Řevnicích u Prahy. Cenu předala správkyně sekce Prodejců PRO-BIO Svazu Ing. Jana Lukešová za účasti a blahopřání manažerky Svazu Kateřiny Nesrstové a předsedy Svazu Ing. Perlingera. Paní Monika Kopecká ke svém podnikání sdělila: Bioobchod v Řevnicích funguje již od ledna Počátečním impulzem byl vlastní zájem o biopotraviny, a také poptávka zejména po biozelenině přímo v našem okolí. Projekt,biobedýnky se postupně přeměnil v individuální objednávky konkrétních druhů zeleniny a Monika Kopecká s manželem a dcerkou v lednickém zámku. paprskové obraceče a shrnovače na seno. Sedláci také nabízí ubytování v horské chalupě pro 10 osob. Za PRO-BIO Svaz EZ Sylva Horáková FOTO redakce Bio POZNÁMKA: hospodaření na Starých Hamrech viz též Bio Zpravodaj ekozemědělci přírodě 10/2011, dostupno na webu staré články, rok Ing. Petr Šimeček přebírá oceněnění od předsedy Svazu Ing. Zdeňka Perlingera a Ing. Aleny Malíkové, správkyně RC PRO-BIO Moravská brána. ovoce pro konkrétního zákazníka. Nyní je BiJo jako od maminky o pěkný kus dál. Svým zákazníkům nabízíme kompletní menu, ze kterého mohou žít zdravěji, s větším ohledem k přírodě i sobě samým. Stavíme na osobním přístupu ke každému, kdo náš obchod navštíví a kdo o to bude stát. Proto není problém zajistit každému to, co FOTO biorevnice.cz u nás zrovna nenajde. Stále je ale naší prioritou kvalitní bio produkt. Naše nabídka obsahuje chlazený sortiment biomaso, mléčné výrobky, biovejce, rostlinné alternativy k masu, nakoupíte u nás široké spektrum trvanlivých potravin, ekologické drogerie i biokosmetiku. Novinkou, která vznikla v létě 2013, je kavárna, ve které podáváme bio fair trade kávu z pražírny Mamacoffee. Ale hlavně můžeme zákazníkům nabídnout vlastní zákusky, které připravujeme takřka výhradně z biosurovin i s ohledem na různá výživová omezení. Kavárna je moje čerstvá láska. Snoubí se v ní vše, co jsem si vždy přála dělat a co umím: péci z biosurovin a hostit lidi. Více je uvedeno na webu biorevnice.cz a slibujeme, že též v reportáži v některém z příštích čísel Bio se dozvíte recept na úspěšnost. Ing. Lukešová, k nejlepšímu bioobchodu s kavárnou dodává: Paní Kopecká vybudovala v Řevnicích opravdu skvělou bioprodejnu, má stále nové nápady. Jsem ráda, že se stala členkou Svazu a že mohu její snahu alespoň tímto titulem ocenit. (ova) 18 bio 10/2013

19 Zlepšení kvality krajiny příležitost pro zemědělce Jak může hospodaření ozdravit kulturní krajinu? Biodiverzita krajiny, voda v krajině, revitalizace říční sítě, potřeba informací o krajině... Několik pojmů, které se již od osmdesátých let dvacátého století objevují v kritice moderního zemědělství v České republice. Bohužel, často zůstává u proklamací, nevysvětlených a pro uživatele zemědělské půdy někdy i těžko srozumitelných pojmů, za kterými si neumí představit konkrétní opatření na vlastní nebo pronajaté zemědělské půdě. Zemědělství ovlivňuje krajinu po tisíciletí Všechny tyto pojmy ovšem mají úzkou souvislost. Původní, člověkem neovlivněná krajina ze střední Evropy postupně mizela od nástupu tzv. neolitu, tedy přibližně od šestého tisíciletí před naším letopočtem, kdy se ve střední Evropě objevilo první, tehdy ještě velice primitivní zemědělství. Neustále narůstající počet obyvatel a potřeba zajištění jejich obživy si vyžadovala rozšiřování plochy zemědělské půdy. Tyto změny v krajině přinesly i první negativní procesy, především erozi půdy, kterou můžeme například na sedimentech řeky Moravy v CHKO Litovelské Pomoraví datovat již do devátého století našeho letopočtu, tedy do období rozvoje slovanského osídlení v tomto regionu. Následné změny krajiny, intenzita jejího využití, pestrost (diverzita) přírody i související negativní jevy se pak v průběhu středověku vyvíjely v přímé závislosti na početnosti obyvatelstva, které musela tato krajina uživit. Paradoxně tak Vodní eroze na pozemku nepříliš svažitém, ale příliš rozsáhlém. (Libina, duben 2013) Neodborná snaha o odvodnění pozemku situaci zhoršuje, vedle plošné eroze vzniká i eroze rýhová, která při silném dešti může přerůst v erozi stržovou a způsobit příval vody a bahna v nedaleké obci. (Libina, duben 2013) Eroze půdy nehrozí jen svažitým pozemkům. Větrná eroze na poli po sklizni řepky. (Bohuňovice u Šternberka, srpen 2013) negativní společenské jevy, jakými byly především války nebo epidemie chorob (zejména moru), přispívaly k obnově a přirozené regeneraci krajiny, zatímco období technického rozvoje (např. období posledních Přemyslovců a následně rozvoj v období po třicetileté válce v období stabilizace Rakouského císařství) vedla k intenzivnějšímu rozvoji zemědělství, a tím i ke ztrátám diverzity krajiny, narušení rovnováhy a zvýšení intenzity negativních jevů (např. eroze půdy, frekvence povodní, vymírání druhů rostlin a živočichů). Tyto procesy, relativně pomalé a probíhající v řádech desetiletí až století, nabraly na dosud nesrovnatelné dynamice v průběhu devatenáctého a dvacátého století a jejich rychlost se umocňuje zejména v průběhu posledních několika desetiletí. Souvisí to především s dosud nesrovnatelnou energií, kterou se člověk při úpravách krajiny a hospodaření v ní naučil v posledních desetiletích používat. Jestliže v období Přemysla Otakara II. představoval projekt prvních regulací toků, vybudování mlýnských náhonů a vybudování selských hrází na Hané nad Olomoucí práci tisíců lidí a zvířecích povozů na mnoho let, dokáže takové úpravy provést současná technika za jediný rok. Nešetrnou práci se zemědělskou půdou můžeme v historii vystopovat opakovaně v několika historických obdobích (např. datováním vrstev zvýšené sedimentace půdních částic v nivách řek), ale největší nárůst necitlivého přístupu k zemědělské půdě zažíváme od konce 19. století, a to nejen v České republice, ale v podstatě na celém světě. Tento negativní proces se neustále prohlubuje a v našich podmínkách se na něm navíc v posledních šedesáti letech značně projevilo odtržení hospodařících subjektů a vlastníků půdy. Chyby v úpravách krajiny se nevyplácejí mnoha generacím Jedním z důsledků eroze je zanesení drobných vodotečí jemným bahnem. V takovém vodním toku nežijí žádné vodní organismy, protože je drobné částečky půdy udusí. (Libina, duben 2013) Jakákoliv chyba v úpravách krajiny, které se člověk dopouštěl a dopouští a která se v minulosti projevovala regionálně a postupně v řádech desetiletí nebo dokonce staletí, se nám dnes vrací během několika málo let, a často jejími následky trpí obrovská území. Je to na jedné straně možná poněkud depresivní poznatek, ale na druhou stranu nám může poskytnout naději, že jsme schopni provést i nápravu včas rozpoznaných špatných rozhodnutí a špatných projektů rovněž během několika málo let. Bohužel, musíme při tom počítat s tím, že následky nešetrného hospodaření v krajině, jakým je například ztráta erodované půdy nebo vyhynutí některých druhů organismů, si vyžádá dobu mnohdy podstatně delší, pokud vůbec jsou tyto procesy vratné. Ztracená retenční kapacita krajiny, která brání povodním, se obnovuje desetiletí, erozí ztracená zemědělská půda se obnovuje v řádech staletí na každý centimetr tlouš ky půdního pokryvu, vyhynulé druhy rostlin a živočichů se nemusí vrátit do krajiny již nikdy. Velké vodní plochy ve vodním režimu krajiny nepřinesly nápravu V posledních desetiletích převládá snaha realizovat velké stavby a nákladná opatření, která mají za cíl zachytit vodu na jednom místě (velké přehradní nádrže a poldry), nebo zabránit bio 10/

20 Příklad zcela nevhodného opatření, které neřeší příčinu, ale následky vodní eroze půdy. Zároveň ohrožuje obec v případě přívalové srážky záplavou vody a bahna. (Řídeč u Šternberka, duben 2013) erozi na extrémně erozně ohrožených pozemcích. Příkladem může být připravený projekt na výstavbu vodního díla Heřmínovy. Typickým obrazem megalomanského pojetí a deformace principu po staletí osvědčených mezí jsou v osmdesátých letech realizované nesmyslně drahé, obrovské terasy na jihovýchodním podhůří Chřibů nedaleko Uherského Hradiště. Podobné projekty vyžadují, kromě obrovských vstupních investic, i trvalé vkládání prostředků a energie na jejich udržení a kromě technicky vyjádřeného úspěchu v podobě čísel o množství zadržené vody a snížení množství erodované půdy nemají pro přírodu a krajinu žádné pozitivní efekty. Současný nepříznivý stav, kdy voda po tání sněhu nebo intenzivních srážkách rychle odtéká po povrchu půdy do vodních toků a odnáší s sebou tisíce tun nejcennějších drobných částeček zemědělské půdy, nelze takto řešit do nekonečna. Každá přehradní nádrž má svou konečnou a limitovanou kapacitu a půda, která v ní spolu s vodou skončí, je trvale ztracena. V posledních letech jsme mohli na vlastní oči vidět, kolik zemědělské půdy skončilo za desetiletí na dně starších přehrad, např. na Plumlově u Prostějova nebo v Brněnské přehradě, kde se z ní stal nebezpečný odpad. Skutečně účinná opatření musí být prováděna tam, kde problém vzniká. Tedy na pozemcích, které leží nad všemi drobnými přítoky velkých vodních toků. Vodu, a spolu s ní i půdu, musíme zachytit na místě, kde nám slouží k zemědělské výrobě tedy přímo na zemědělské půdě. Vhodně provedená drobná opatření pak nejenže ochrání zemědělskou půdu a zadrží vodu tam, kde ji potřebujeme, ale mají i řadu dalších pozitivních efektů. Většinou pomáhají zvýšit druhovou rozmanitost v krajině, vrací tam druhy rostlin i živočichů, kteří nejen v rozsáhlých monotónních lánech orné půdy, ale ani na Tůň na Podlesí v Orlických horách (poblíž Neratova a Bartošovic) v nivě Divoké Orlice". souvislých plochách luk a pastvin nemají šanci na přežití. Kromě zmíněných přínosů pro zemědělství i ochranu přírody mají drobná opatření i význam pro regionální ekonomiku. Většinou se totiž jedná o nepříliš rozsáhlé úpravy, které jsou schopné projektovat a realizovat malé lokální projekční a stavební firmy nebo sami zemědělci. Finanční zdroje, dnes především z dotačních programů Evropské unie, přicházejí přímo do regionů. Naproti tomu, výstavba velkých poldrů nebo dokonce vodních nádrží je vždy záležitostí velkých specializovaných organizací a obrovské prostředky, které jsou do nich vloženy, jdou mimo regiony, kde jsou takové stavby realizovány. Úkoly nejen pro ekologické zemědělce Čím tedy mohou zemědělské podniky, majitelé půdy a obce přispět k ozdravení krajiny, ochraně svého majetku před erozí i přívaly vod a současně vodu v krajině udržet? V první řadě je potřeba začít pracovat s půdou jako živým organismem. Půda není jen substrát s roztokem živin, ve kterém koření rostliny, ale je to především komplex milionů živých organismů, které půdu po tisíciletí vytvářely, obnovují její úrodnost, zvyšují její odolnost před vysýcháním a zlepšují její schopnost vsakovat deš ové srážky. To vše udržuje její úrodnost, snižuje riziko eroze i znečištění podzemních vod. Většinu těchto vlastností půd, bohužel, snižují vysoké vstupy chemických látek. Pesticidy i chemická hnojiva zabíjí živé složky půdy a mění její vlastnosti. Takové půdy pak snadno vysychají nebo naopak nezachycují srážky, voda stéká po povrchu a působí erozi, v půdě není dostatek vzduchu a dochází k jejímu utužování, které dále zhoršuje schopnost přijímat vodu ze srážek. Dále je nezbytné rozčlenit velké půdní bloky. Příliš velké plochy zemědělské půdy urychlují povrchový odtok vody a zvyšují vodní i větrnou erozi. Krajina, rozdělená do menších celků, má vyšší estetickou hodnotu a bohatší struktura FOTO Jan Mocek krajiny umožňuje existenci mnoha druhů rostlin a živočichů. K tomu může napomoci i rozčlenění bloků a pěstování více plodin na jednom půdním bloku. Největší význam pak má obnova a zakládání mezí, remízků, travnatých pásů, zatravňování údolnic. Velkou péči je nezbytné věnovat vodě samotné Naši předci si nesmírně vážili pramínků a studánek. Údržbu a ochranu studánek a pramenů v krajině považovali po staletí za samozřejmou věc, protože si uvědomovali, že jsou na kvalitní vodě životně závislí nejen oni i jejich hospodářská zvířata, ale udržovaná prameniště mohou být místem s bohatým výskytem i vzácných rostlin (například léčivých bylin) a živočichů. V tomto ohledu u nás docházelo v šedesátých až osmdesátých letech dvacátého století k ničení těchto míst v neuvěřitelném rozsahu. Prameny a pramenné stružky byly uzavřeny do podzemních potrubí a horní části potoků se na stovkách metrů i na kilometrech ztratily z krajiny. Namísto pramenů a studánek nám zbyly v krajině ohavné betonové roury, ze kterých někde na dolním okraji velkého půdního bloku, většinou v houštině kopřiv a černého bezu, prýští mrtvá voda plná výluhů umělých hnojiv z pole, pod kterým v rourách protékala. V tomto ohledu se dnes nabízí široké spektrum možností a metod, včetně dotací z programů Evropské unie, na základě kterých můžeme vodu vrátit zpět do krajiny a obnovit všechny funkce povrchových vodotečí. A nemusí jít o velké projekty za desítky milionů korun. Často i malý projekt, díky kterému se na povrch dostane několik desítek metrů potoka včetně studánky u jeho pramene, může významně přispět k oživení a ozdravení krajiny. K potokům samozřejmě patří doprovodné dřeviny, stačí vrby a olše, které lze jednoduše ošetřovat a které nemusí stínit okolní pozemky. Samozřejmostí by měly být zatravněné zasakovací pásy, které zamezí znečištění povrchového toku splaveninami. V tomto prostoru pak lze najít místo i na další,