STUDIE LIMITŮ TĚŽBY ŠTĚRKOPÍSKU NA LITOMĚŘICKU

Transkript

1 Atelier T-plan, s.r.o., Na Šachtě 9, Praha 7 STUDIE LIMITŮ TĚŽBY ŠTĚRKOPÍSKU NA LITOMĚŘICKU NÁVRHOVÁ ČÁST RNDr. Libor Krajíček jednatel a ředitel s.r.o. RNDr. Libor Krajíček zodpovědný řešitel Praha, leden 2006 Zakázka č

2 TÝM ŘEŠITELŮ: RNDr. Libor Krajíček RNDr. Martin Kubeš Ing. Miroslav Cihlář Ing. Josef Smíšek Ing. arch. Monika Boháčová Mgr. Karolina Lesková Jana Borovcová hlavní řešitel ochrana přírody a krajiny, zemědělský a lesní půdní fond vodní hospodářství dopravní napojení ložisek kulturní a historické hodnoty území výkresová část, GIS technická podpora

3 OBSAH: 1. ÚVOD Důvody pro zpracování Studie Cíle, úkoly a využití Studie Metodický postup NÁVRH ŘEŠENÍ Východiska řešení Koncepční zásady pro lokalizaci nových záměrů Disponibilní územní rezervy Výhledové územní rezervy Souhrnná bilance...27

4 1. ÚVOD Předkládaný materiál je pracovní verzí návrhové části Studie limitů těžby štěrkopísku na Litoměřicku (dále jen Studie), která byla dne na Krajském úřadu Ústeckého kraje (dále jen ÚK) prezentována starostům dotčených obcí, jejichž správní obvody zasahují do zájmového území řešeného předmětnou Studií. Na tomto jednání bylo dohodnuto, že každá z dotčených obcí obdrží návrhovou část Studie na CD nosiči za účelem jejího projednání a své vyjádření zašle Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu ÚK ve lhůtě 60 dnů od obdržení. Důvodem pro tento postup je záměr Krajského úřadu návrhovou část Studie projednat s dotčenými obcemi a dotčenými orgány státní správy a závěry Studie, upravené dle výsledku projednávání, zahrnout do Souborného stanoviska k dokončení územního plánu VÚC Ústeckého kraje Důvody pro zpracování Studie Důvodem zadání Studie je dlouhodobá intenzivní těžba štěrkopísků v oblasti Litoměřicka spojená s nárůstem zájmu o otvírku dalších dosud netěžených ložisek. Vedle surovinového potenciálu se dotčené území zároveň vyznačuje těmito hlavními charakteristikami: kvalitní zemědělská půda, zásoby podzemních vod, exponovanost území při povodňových situacích, nízká lesnatost území. Vzhledem k tomu, že významná část zásob štěrkopísku v tomto prostoru se nachází pod hladinou podzemní vody, je těžba zpravidla spojena s trvalou ztrátou kvalitní zemědělské půdy a vznikem nových vodních ploch. Nekontrolované pokračování tohoto trendu je spojeno s potenciálním rizikem ohrožení ostatních složek životního prostředí, jakož i funkcí a vlastností dotčeného území (půdní fond, krajinný ráz, režim podzemních vod, mikroklima, osídlení aj.). Územní plán VÚC okresu Litoměřice, schválený v r řešil tuto problematiku na úrovni tehdy známých záměrů s prioritním zaměřením na využití výhradních ložisek. V porovnání s tehdejší situací došlo k významným změnám jak v oblasti ložiskové (výrazně větší tlak na využití nevýhradních ložisek), tak v oblasti environmentálních limitů využití území. Koncept ÚP VÚC Ústeckého kraje 1 identifikoval tyto nové problémy, vzhledem k měřítku zpracování a rozsahu problematiky je však nemohl řešit v požadované podrobnosti. 1 Zpracovatel: Atelier T-plan, s.r.o. 04/2004 1

5 Navrhovaný projekt navazuje na již zpracovanou Studii limitů těžby štěrkopísku v prostoru soutoku Vltavy a Labe (okr. Mělník) a představuje tak další krok v postupném pokrytí hlavních zdrojových oblastí štěrkopísku v rámci ČR koncepčním dokumentem, který umožní dotčeným orgánům státní správy usměrňovat těžební aktivity zaměřené na využití ložisek štěrkopísku Cíle, úkoly a využití Studie Úkolem Studie je vyhodnotit dosavadní vývoj těžby štěrkopísku v daném prostoru a formulovat předpokládaný trend dalšího vývoje, včetně jeho územních a ekologických důsledků se zaměřením na ochranu kvality obytného prostředí, ochranu zemědělského a lesního půdního fondu, přírody a krajiny a povrchových a podzemních vod. Cílem projektu pak je navrhnout opatření k minimalizaci těchto důsledků především formou kategorizace dosud netěžených ložisek nebo jejich částí z hlediska přípustnosti těžebních aktivit a případné vymezení územních limitů. Takto vymezená skupina ložisek představuje využitelné územní rezervy, aniž by ovšem jakkoliv předjímal výsledek konkrétních správních řízení. Zároveň jsou formulovány obecné podmínky rehabilitace (sanace, rekultivace, revitalizace) a využití území po ukončení těžby štěrkopísků se zaměřením na začlenění těžbou dotčeného území do krajiny. Předpokládané využití výsledků projektu vychází z principů Surovinové politiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů v ČR 2, kde byl deklarován požadavek rozpracovat surovinovou politiku do konkrétních podmínek regionů a lokalit pro účely rozhodování v území. Tento základní koncepční materiál, definující budoucí zájmy státu ve sféře využití a hospodaření s nerostnými surovinami, považuje územní plán VÚC za nástroj pro implementaci dílčích úkolů vycházejících z plnění regionální krajské surovinové politiky. Právě požadavek na zpracování projektu tohoto zaměření vyplynul z plnění Krajské surovinové politiky Ústeckého kraje (Godany J. et. al., ČGS 1994), kde bylo poukázáno na nezbytnost závazného zavedení principu postupného využívání štěrkopísků v kraji, s optimálním využitím těchto surovin ve vztahu k předpokládaným hlavním investičním záměrům, vyplývajícím z řešení s ohledem na principy trvale udržitelného rozvoje. Pro územní plán VÚC Ústeckého kraje bude projekt jedním z podkladů pro vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů.. (bod I.1.B.g), příloha č. 2 k vyhlášce MMR č. 135/2001 Sb. v platném znění), který vymezuje plochy pro lokalizaci těžebních aktivit v daném časovém období, za předpokladu splnění environmentálních a jiných zákonných požadavků. Na podkladě projednání s dotčenými obcemi bude v rámci Souborného stanoviska k dokončení ÚP VÚC ÚK uplatněn požadavek na zapracování výsledků projektu do návrhu ÚP VÚC. Orgány státní správy tak získají nástroj pro časovou a územní koordinaci těžebních záměrů a snížení celkové zátěže území. Konkrétním důsledkem aplikace výsledků 2 Schválena Usnesením vlády ČR č. 1311/

6 tohoto projektu bude efektivní usměrňování záměrů a zmírnění tlaku na paralelní otvírku nových ložisek v území s jejich koncentrovaným výskytem. Hlavními uživateli výstupů projektu budou především kompetenčně příslušné odbory MŽP (geologický odbor a odbor státní správy IV) Ústeckého kraje a Krajského úřadu Ústeckého kraje (odbor životního prostředí, odbor územního plánování a stavebního řádu), kterým budou tyto informace sloužit jako podklad pro rozhodování v rámci platných předpisů. Orgánům Ústeckého kraje a orgánům územního plánování a životního prostředí budou výstupy projektu sloužit pro aplikaci výše popsaných postupů při rozhodování o lokalizaci těžebních aktivit. Studie metodicky navazuje na výsledky práce Studie limitů těžby štěrkopísku v prostoru soutoku Vltavy a Labe, (Ateliér T-plan, s.r.o., 2004), která řešila stejnou problematiku v přilehlém prostoru Středočeského kraje (Mělnicko). Studie je tedy součástí širšího záměru odboru geologie MŽP ČR na postupné pokrytí hlavních zdrojových oblastí stavebních surovin v rámci ČR koncepčním dokumentem, který umožní dotčeným orgánům státní správy usměrňovat těžební aktivity zaměřené na využití ložisek štěrkopísku Metodický postup PŘEDMĚT ŘEŠENÍ V rámci projektu jsou sledována všechna výhradní a nevýhradní ložiska štěrkopísku podle hlavních subregistrů ČGS Geofond, tzn.: Výhradní ložiska využívaná výhradní ložiska se stanoveným DP (subregistr B) nevyužívaná výhradní ložiska se stanoveným DP, popř. DP s ukončenou těžbou (subregistr B) nevyužívaná výhradní ložiska s CHLÚ (subregistr B) nevyužívaná výhradní ložiska bez CHLÚ (subregistr B) Nevýhradní ložiska využívaná ložiska nevyhrazených nerostů, která jsou součástí pozemku a u kterých těžba byla povolena na základě územního rozhodnutí a příslušného OBÚ (subregistry D a N) nevyužívaná ložiska nevyhrazených nerostů, která jsou součástí pozemku (subregistr D) zbývající nevyužívaná ložiska nevyhrazených nerostů vedená pouze v účelové databázi ČGS-Geofondu, která jsou bez právní ochrany součástí pozemku a představují pouze informaci o v minulosti provedeném ložiskovém průzkumu (tzv. nebilancovaná ložiska subregistr N) 3

7 schválené, registrované, evidované a zrušené prognózní zdroje nevyhrazených nerostů vycházejících z aktuálního přehodnocení prognózních zdrojů v ČR (subregistry P, R, Q a Z). Důvodem pro takto široké pojetí je skutečnost, že záměry těžebních organizací se v případě stavebních surovin stále častěji orientují na nevýhradní ložiska, jejichž příprava k otvírce je v porovnání s výhradními ložisky jednodušší. Jsou již známy případy, kdy je těžební záměr lokalizován do ploch, kde dosud nebyly zásoby suroviny vyhodnoceny. Bilanční přehledy a analýzy jsou zpracovány pro všechna těžená, výhradní a nevýhradní ložiska. Ostatní zdroje jsou, vzhledem k nižšímu stupni prozkoumanosti, sledována pouze z hlediska územních a ekologických aspektů případné těžby. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Zájmový prostor je rámcově vymezen polygonem Litoměřice Lovosice Černiv Žabovřesky n.o. Budyně n.o. - Straškov-Vodochody Horní Beřkovice Štětí Litoměřice. Hranice řešeného území je konstruována jako obalová křivka zahrnující všechna katastrální území, do kterých zasahují ložiska štěrkopísků v tomto polygonu. Schéma řešeného území s výčtem dotčených katastrálních území je uvedeno v části Přílohy. Takto vymezené území má rozlohu ha, celé se nachází v okresu Litoměřice. Z hlediska správních území obcí s rozšířenou působností zasahuje řešené území do správního obvodu obcí Litoměřice, Lovosice a Roudnice nad Labem. Úplný přehled katastrálních území, která tvoří řešené území je uveden v následující tabulce. STUDIE LIMITŮ TĚŽBY ŠTĚRKOPÍSKU NA LITOMĚŘICKU VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Obec s rozšířenou Kód působností ORP Dotčená obec KODOB Dotčené katastry KODKU Výměra (ha) Litoměřice 4205 Bohušovice nad Ohří Bohušovice nad Ohří Hrdly Brňany Brňany Brozany nad Ohří Brozany Hostěnice u Brozan Dolánky nad Ohří Dolánky nad Ohří Litoměřice Litoměřice Mlékojedy Mlékojedy u Litoměřic Oleško Oleško u Rohatců Píšťany Píšťany Polepy Okna u Polep Račice Račice u Štětí Rochov Rochov Štětí Hněvice

8 Obec s rozšířenou Kód působností ORP Dotčená obec KODOB Dotčené katastry KODKU Výměra (ha) Počeplice Stračí Štětí I Terezín České Kopisty Nové Kopisty Počaply u Terezína Terezín Travčice Nučničky Travčice Žalhostice Žalhostice Lovosice 4208 Černiv Černiv Evaň Evaň Chotěšov Chotěšov u Vrbičan Keblice Keblice Libochovice Dubany Libochovice Poplze Lovosice Lovosice Prosmyky Lukavec Lukavec u Lovosic Radovesice Radovesice u Libochovic Slatina Slatina pod Hazmburkem Vrbičany Vrbičany u Lovosic Roudnice n. Labem 4211 Bechlín Bechlín Předonín Brzánky Brzánky Bříza Bříza Budyně nad Ohří Břežany nad Ohří Budyně nad Ohří Kostelec nad Ohří Nížebohy Písty Roudníček Vrbka u Roudníčku Ctiněves Ctiněves Černěves Černěves Černouček Černouček Dobříň Dobříň Doksany Doksany Dušníky Dušníky Horní Beřkovice Horní Beřkovice

9 Obec s rozšířenou Kód působností ORP Dotčená obec KODOB Dotčené katastry KODKU Výměra (ha) 4211 Hrobce Hrobce Rohatce Chodouny Chodouny Lounky Kleneč Kleneč Kostomlaty pod Řípem Kostomlaty pod Řípem Krabčice Krabčice u Roudnice nad Labem Rovné pod Řípem Vesce pod Řípem Křešice Křešice u Litoměřic Nučnice Třeboutice Kyškovice Kyškovice Libkovice pod Řípem Libkovice pod Řípem Libotenice Libotenice Martiněves Charvatce u Martiněvsi Martiněves u Libochovic Radešín u Martiněvsi Mnetěš Mnetěš Mšené-lázně Brníkov Ječovice Mšené Lázně Podbradec Ředhošť Vrbice u Mšeného-lázní Nové Dvory Chvalín Nové Dvory u Doksan Přestavlky Přestavlky u Roudnice nad Labem Račiněves Račiněves Roudnice nad Labem Podlusky Roudnice nad Labem Straškov-Vodochody Straškov Vodochody Vědomice Vědomice Vražkov Vražkov Vrbice Vetlá Vrbice u Roudnice nad Labem Záluží Záluží u Roudnice nad Labem Žabovřesky nad Ohří Žabovřesky nad Ohří Židovice Židovice nad Labem CELKEM

10 MĚŘÍTKO ZPRACOVÁNÍ MAPOVÝ PODKLAD Studie je zpracována v měřítku podrobnosti 1: Jako topografický mapový podklad bylo použito mapové dílo DMÚ 25, zpracované Vojenským topografickým ústavem v Dobrušce. ŘEŠENÍ DÍLČÍCH ČÁSTÍ PROJEKTU Rozsah těžby a životnost stávajících zdrojů surovin V rámci této kapitoly je charakterizován význam řešeného území z hlediska zdrojů štěrkopísku v rámci Ústeckého kraje a v rámci ČR. K tomuto účelu byly zpracovány: přehled zásob výhradních a nevýhradních ložisek v řešeném území (v členění dle Bilance zásob stav k ) vývoj těžby dle jednotlivých výhradních ložisek v řešeném území za období s vyjádřením podílu na celkové těžbě štěrkopísku v rámci Ústeckého kraje a v kontextu vývoje těžby v rámci celé ČR. Obdobný přehled je zpracován pro těžená nevýhradní ložiska za období pro odhad životnosti jednotlivých ložisek byl použit tříletý průměr těžby za r Z těchto údajů byl odvozen doporučený rámcový limit objemu roční těžby pro oblast na úrovni cca 1,2 mil. m 3. K podrobnější specifikaci rozsahu současné těžby byly využity podklady OBÚ Most (schválené POPD a Plány využití ložisek). Informace o připravovaných záměrech byly v případě výhradních ložisek převzaty z podkladů MŽP a jeho OVSS IV. (Dokumentace k žádostem o vydání předchozího souhlasu ke stanovení DP 3 ). Nové záměry na využití nevýhradních ložisek byly identifikovány jednak z informačního systému EIA 4 a jednak na základě informací obecních úřadů. Celková potřeba suroviny v Ústeckém kraji K predikci budoucího vývoje poptávky po těženém kamenivu není ani na celorepublikové úrovni k dispozici žádný relevantní materiál. Z tohoto důvodu byly jediným zdrojem informací konzultace s MPO, odborem surovinové a energetické politiky. Na podkladě výše uvedených bilančních výpočtů byla zpracována Modelová prognóza vývoje těžby štěrkopísku v řešeném území bez otvírky nových ložisek pro období do r Z hlediska objemu disponibilních zásob je použit údaj o vytěžitelných zásobách v rámci stanovených dobývacích prostorů, u nevýhradních ložisek bylo vycházeno z deklarovaného objemu zbytkových zásob. Výsledná vývojová křivka ukazuje postupný pokles těžby v důsledku vyčerpání stávajících těžených ložisek. Z toho lze odvodit objemové nároky na produkci nově otvíraných ložisek pro zajištění doporučeného objemu ročních těžeb a rámco zák. č. 44/1988 Sb. v platném znění 4 7

11 vě stanovit časový horizont, ve kterém bude nutné s otvírkou nového ložiska (ložisek) počítat. Společně s rámcovým limitem objemu roční těžby vytváří modelová prognóza výchozí předpoklady pro rozhodování o případné otvírce nových ložisek a tedy i o rozvoji nebo naopak útlumu těžby štěrkopísku v dané oblasti. Pro identifikaci odbytových oblastí byly písemně osloveni hlavní odběratelé kameniva s žádostí o poskytnutí informací. Informace získané od těchto organizací však mají jen velmi omezenou vypovídací schopnost a na jejich základě nebylo možné učinit jednoznačné závěry. Posouzení záměrů na otvírku nových ložisek a ostatních dosud netěžených ložisek z hlediska ochrany složek životního prostředí Základem posouzení je konfrontace známých i potenciálních záměrů na otvírku nových ložisek s hlavními územními a environmentálními limity využití území: Příroda a krajina maloplošná ZCHÚ přírody, nadregionální a regionální ÚSES, lokality Natura 2000, přírodní parky, dopady na krajinný ráz ostatního území byly hodnoceny na základě zonace řešeného území dle jeho krajinné struktury z dat ÚHDP (zdroj: ČÚZK). Zemědělský a lesní půdní fond dle podkladů VÚMOP Zbraslav a ÚHÚL Brandýs nad Labem byly zpracovány základní charakteristiky řešeného území z hlediska kvality ZPF a PUPFL a dále podíl ploch jednotlivých ložisek zastoupení jednotlivých tříd ochrany ZPF a kategorií PUPFL (dle OPRL). Povrchové a podzemní vody dle podkladů Povodí Labe byla v řešeném území vymezena záplavová území pro variantu 100leté vody (Q 100 ) včetně aktivní zóny a převzaty ostatní záměry protipovodňové ochrany uvedené v konceptu ÚP VÚC ÚK, ochranná pásma vodních zdrojů. Kulturní a historické hodnoty území podle podkladů Národního památkového ústavu a údajů uvedených v konceptu ÚP VÚC ÚK byla identifikována významná území památkové ochrany a jejich ochranná pásma (MPR, MPZ, VPR, VPZ, KPZ, významné památkové soubory ve volné krajině), z databáze NPÚ bude převzata zonace území z hlediska pravděpodobnosti výskytu archeologických nálezů. 8

12 Zátěž sídel těžební činností a přepravou suroviny Každé ložisko v řešeném území bylo vyhodnoceno z hlediska podmínek dopravního napojení na nejbližší dálnici D8 (nejbližší MÚK), nebo silnici I/15 s cílem zamezit zvýšené dopravní zátěže na průjezdu obytnou zástavbou. Posouzení vhodnosti těžby z hlediska ostatních záměrů na využití území Jednotlivá ložiska byla konfrontována s územními průměty navrhovaných veřejně prospěšných staveb a ostatních rozvojových záměrů obsažených v konceptu územního plánu VÚC Ústeckého kraje s cílem identifikovat hlavní územní střety vyvolané případnou těžbou sledovaných ložisek. Kategorizace ložisek z hlediska přípustnosti těžby Na podkladě výsledků předchozích kapitol byla zpracována kategorizace ložisek štěrkopísku v řešeném území z hlediska přípustnosti další těžby dle svých územně ekologických podmínek. V konkrétních případech byla navržena omezení ve formě územních limitů maximálního rozsahu těžby. Jednotlivá ložiska nebo jejich části byly takto rozčleněny do tří skupin: Skupina I (disponibilní rezervy) - využití ložiska lze akceptovat jako náhradu za dotěžovaná ložiska, těžba se nedostává do zásadního střetu s ochrannou sledovaných jevů. Skupina II (výhledové rezervy) - těžba se dostává do střetu s požadavky na ochranu sledovaných jevů, povaha střetu umožňuje hledat kompromisní řešení nebo je podmíněna změnou podmínek v území (realizace silničních staveb VPS dle ÚP VÚC ÚK), případné využití je možné po vyčerpání současných těžených ložisek a disponibilních rezerv. Skupina III případná těžba vyvolává zásadní střety zájmů (likvidace nebo ohrožení sledovaných jevů), využití není doporučeno. Navržené disponibilní a surovinové rezervy (skupina I a II) jsou jednotlivě popsány v následující kapitole. Ložiska skupiny III jsou prezentována pouze v souhrnném tabelárním přehledu. FORMA VÝSTUPŮ NÁVRHOVÉ ČÁSTI Předložená návrhová část Studie, prezentovaná pouze na CD nosiči, obsahuje zkrácenou verzi průvodní zprávy (úvod, cíle, metodika, návrh řešení) včetně příloh (tabulky, grafy, mapová schémata) a výkresovou část. 9

13 Výkresovou část tvoří 4 výkresy 5 ve formátu.pdf v měřítku 1: se společným vymezením ložisek štěrkopísku a následným specifickým obsahem všech významných územních a environmentálních aspektů: výkres I: Ochrana přírody a krajiny, kulturní a historické hodnoty území výkres II: Záplavová území, ochrana vodních zdrojů výkres III. Zemědělská půda, lesní porosty výkres IV: Průmět VPS a ostatních záměrů konceptu ÚP VÚC Ústeckého kraje V textové i grafické části projektu jsou jednotlivá ložiska nebo jejich ucelené části v podobě uzavřených polygonů označeny relačním číselným kódem, který jednoznačně zajišťuje vzájemnou provázanost textových, tabelárních a grafických výstupů. Ložiska evidovaná v příslušných subregistrech ČGS Geofond jsou v grafické části označena číselným kódem hnědém barvy, známé záměry jsou označeny číselným nebo alfanumerickým kódem červené barvy. Navržené disponibilní a výhledové územní rezervy jsou v grafické části vyznačeny dvojitou, resp. jednoduchou červenou šrafou. 5 výkres V - Průmět veškerých výhradních a nevýhradních ložisek štěrkopísku do ortofotomapy zájmového území bude zpracován po projednání Studie v rámci čistopisu 10

14 2. NÁVRH ŘEŠENÍ 2.1. Východiska řešení Analýza vývoje těžby výhradních a nevýhradních ložisek prokázala, že se produkce štěrkopísku na Litoměřicku v období (těžba nevýhradních ložisek nebyla dříve sledována) pohybovala na úrovni cca 1,0 1,2 mil. m 3 / rok. Objem 1,2 mil. m 3 / rok byl vzat jako doporučený rámcový limit těžby i pro další období. Z údajů o vytěžitelných zásobách v rámci stanovených DP těžených ložisek a o zůstatkových zásobách těžených nevýhradních ložisek 6 byla odvozena modelová prognóza budoucího vývoje těžby, bez otvírky nových ložisek. Z těchto výpočtů vyplývá, že v důsledku vyčerpání zásob některých těžeben může cca v období dojít k poklesu produkce cca o tis. m 3, kolem r se tento propad může prohloubit cca na 400 tis. m 3. Z těchto důvodů vymezuje Studie tzv. disponibilní územní rezervy pro případnou otvírku nového ložiska s orientačně stanovenou produkcí 300 tis. m 3 /rok Koncepční zásady pro lokalizaci nových záměrů Otvírku nových ložisek, tj. územní rozšíření mimo stanovené DP (výhradní ložiska) nebo mimo plochy vymezené v Plánu využití ložiska (nevýhradní ložiska) povolovat především jako náhradu za dotěžované lokality. Záměry na otvírku nových ložisek štěrkopísku v řešeném území orientovat do území s relativně nejmenšími dopady na složky životního prostředí, tzn.: mimo plochy chráněné dle zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění (maloplošná ZCHÚ přírody, lokality Natura 2000, skladebné části ÚSES) mimo plochy lesních porostů (především v prostoru Travčického lesa a dále v území na pravém břehu Labe) mimo koridory veřejně prospěšných staveb navržené územním plánem VÚC Ústeckého kraje mimo aktivní zónu záplavových území a dále při povolování těchto záměrů minimalizovat zábor nejkvalitnějšího ZPF (1. a 2. třída ochrany), 6 Přehled zásob nerostů v DP a na ostatních těžených ložiskách nevyhrazených nerostů (MPO ČR, 2005) 11

15 minimalizovat rizika ohrožení režimu a jakosti vodních zdrojů, nenarušit odtokové poměry a ostatní opatření protipovodňové ochrany, v rámci rekultivace vytěžených ploch preferovat řešení orientovaná na vznik hodnotných segmentů krajiny (lesy a ostatní krajinná zeleň, vodní plochy s tvarovanou břehovou linií, včetně sanace větší části strmých svahů, s pásem širokých litorálních mělčin, které zvyšují biodiverzitu a zabraňující abrazi břehové čáry), konečný rozsah, tvar a využití těžbou dotčených ploch řešit urbanisticko krajinářskou studií dané lokality, která bude podkladem pro plán rekultivace a sanace Disponibilní územní rezervy Do této skupiny jsou zahrnuta ložiska nebo jejich části, vymezené Studií, které jsou doporučeny k využití náhradou za stávající těžená ložiska. Jejich případné využití se nedostává do zásadního střetu s ochrannou sledovaných jevů. Ve vztahu k územnímu plánu VÚC Ústeckého kraje lze tyto plochy chápat jako návrh pro vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění ve smyslu písm. g) bodu I.1.B, přílohy č. 2 k vyhl. MMR č. 135/2001 Sb., v platném znění. VÝHRADNÍ LOŽISKO BOHUŠOVICE N. O. ČÁST LUKAVEC Vymezení a ložiskově geologická charakteristika Plocha je vymezena v sz. části výhradního ložiska Bohušovice n. Ohří (11a 7 ), z převážné části na k.ú. Lukavec, okrajově zasahuje do k.ú. Prosmyky. Územní limity potenciálního těžebního prostoru jsou navrženy takto: na S: koridor vysokorychlostní trati (VRT) převzatý z konceptu ÚP VÚC ÚK., v dalších fázích projektové přípravy záměru bude nutné stanovit ochranný pilíř železničního tělesa s ohledem na ochranné pásmo VRT (oboustranně 100 m od osy) na V: tzv. Slatinská cesta - polní cesta ze silnice III. třídy západně Keblic směrem na Nové Kopisty. na J: ochranný pilíř silnice III. třídy Keblice Lukavec. Navržená plocha má rozsah cca 42,13 ha a množství geologických (prozkoumaných volných) zásob suroviny je orientačně odhadnuto na tis. m 3 a tis. m 3 skrývky. Průměrná mocnost suroviny je cca 12,5 m, mocnost skrývky asi 2,9 m. Hladina podzemní vody se nachází v hloubkách 4,5 5,5 m pod terénem. Převážná většina zásob se nachází pod 7 Označení ve výkresové části 12

16 hladinou podzemní vody. Ložisková výplň má nízkou jílovitost, příznivý poměr štěrkové a písčité frakce (cca 60 : 40), stupeň humusovitosti převážně A a B a nízký obsah síry. Dopravní napojení Dopravní napojení ložiska je velmi výhodné a umožňuje vyloučení průjezdu zástavbou nejbližších obcí (Keblice, Lukvec, Nové Kopisty). Silnice III. třídy Keblice Lukavec je jižně od Lukavce napojena na silnici II/247, která plní funkci přivaděče na dálnici D8 v MÚK Lovosice-východ. Předpokládané environmentální vlivy Potenciální těžbou bude dotčen výhradně zemědělský půdní fond I. a III. třídy ochrany, poměr obou v rámci vymezené plochy kategorií je cca 1:1. Případné vlivy na biotu nebudou významné a budou mít jen lokální rozsah 8. Ovlivnění krajinného rázu bude trvalé, lze jej však významně zmírnit kvalitně provedenou rekultivací dotčených ploch s následným vznikem hodnotného segmentu krajiny s možným využitím pro sport a rekreaci. Vliv na podzemní vody se v závislosti na proudění podzemní vody (generelně od J a JV k S a SZ) projeví poklesem hladiny jižně od těžebny a jejím zvýšením na severním okraji. V prostoru nejbližších sídel je velikost těchto změn odhadována max. na několik decimetrů. Vlivy na kvalitu obytného prostředí vyvolané vlastní těžbou budou nevýznamné vzhledem ke vzdálenosti od zástavby (min. 200 m). Vlivy spojené s průjezdem těžké nákladní dopravy obytnou zástavbou se nepředpokládají, orientace dopravy výhradně na MÚK Lovosicevýchod je základní podmínkou případného využití ložiska. Podmiňující opatření Stanovit ochranný pilíř tělesa VRT, v případě zásahu od ochranného pásma VRT (oboustranně 100 m) je nutný souhlas DOSS (MDS ČR) Expedice suroviny bude realizována výhradně ve směru na dálnici D8 (MÚK Lovosicevýchod), vyloučit průjezd těžké nákladní dopravy zástavbou okolních obcí (Keblice, Nové Kopisty, Lukavec) Sanaci a rekultivaci těžbou dotčených ploch orientovat na vytvoření hodnotného krajinného segmentu na podkladě doporučení k tomuto účelu zpracované urbanisticko krajinářské studie. 8 Stanovení DP Keblice a I. etapa těžby výhradního ložiska Bohušovice n. O. Oznámení záměru dle 6 zák. č. 100/2001 Sb. (Ing. J. Soukup, et. al. 06/2005). 13

17 NEVÝHRADNÍ BLOK LOŽISKA RAČICE Vymezení a ložiskově geologická charakteristika Navržená plocha (zákres 4.1.) je situována na k.ú. Račice v návaznosti na východní okraj těženého dobývacího prostoru Račice II, mezi veslařským kanálem a severním okrajem vytěženého DP Dobříň. Jedná se opětovné přetěžení v minulosti již těžbou dotčených ploch (zrušený DP Dobříň I), kdy byly odtěženy svrchní partie ložiska s převahou písčité frakce. Současný zájem o využití spodních partií ložiska vyplývá ze zvýšené poptávky po štěrkové frakci. Po dobu těžby se předpokládá útlum těžby v DP Račice II. Uvažovaný těžební prostor má rozsah cca 52 ha. Zásoby štěrkopísku byly vyhodnoceny cca na tis. m 3. Průměrná mocnost suroviny je 12,0 m. Hladina vody se nachází v hloubce cca 3,1 3,9 m pod terénem a je konformní s povrchem terénu. Směr proudění podzemní vody je predisponován drenážní bází Labe k severozápadu až k západu. Kolísání hladiny podzemní vody je závislé na velikosti atmosférických srážek a úrovni hladiny povrchové vody v Labi, která je udržována vodními zdymadly na víceméně konstantní hodnotě. Dopravní napojení V rámci těžby tohoto nevýhradního bloku zásob budou využita veškerá technologická a expediční zařízení současné provozovny, která umožňují distribuci suroviny silniční, kolejovou i vodní dopravou. Předpokládané environmentální vlivy Rozhodujícím kritériem pro povolení těžby v tomto prostoru je míra ovlivnění režimu podzemních vod (kolísání vodní hladiny) v prostoru veslařského kanálu v Račicích a v rámci zástavby obce. V prostoru uvažované těžby v současné době neexistují sledované hydrogeologické objekty, jejichž vyhodnocení by mohlo přispět k ověření vlivu těžby na hydrogeologické a hydrologické poměry. Z tohoto důvodu je nezbytnou podmínkou případné těžby realizace pozorovací sítě hydrogeologických vrtů, na nich provádět monitorování úrovně hladiny podzemních vod a na jejich základě zpracovat hydrogeologický model zájmového území. Vlivy na ostatní složky životního prostředí lze považovat za zanedbatelné. Lokalita je součástí územně stabilizovaného dlouhodobě využívaného těžebního prostrou, kde převážná většina střetů byla v minulosti vyřešena nebo minimalizována. Vlastní těžba bude realizována na těžbou již v minulosti dotčených plochách. Vzhledem k tomu, že po dobu těžby nevýhradního bloku zásob bude těžba v rámci stanoveného DP utlumena a pro úpravu a expedici suroviny budou využita stávající zařízení, nedojde proti současnému stavu ke zvýšené zátěži území. Realizací záměru dojde ke vzniku nového krajinného prvku v rozsahu nové vodní plochy, která nahradí část v současnosti vizuálně vnímatelných ploch. Vznik další vodní plochy je nutno pokládat za trvalý vliv, jehož míra bude v závislosti na postupném začleňování těžbou 14

18 dotčeného prostrou do krajiny klesat (vznik linií a pásů porostů dřevin, částečně až úplně přebírající funkce podpůrných prvků ekologické stability v lokálním měřítku). Navazující těžba v rámci tohoto prostrou je přijatelnější než případná otvírka nového ložiska v dosud nedotčeném území. Podmiňující opatření Výstavba pozorovací sítě hydrogeologických vrtů za účelem systematického monitorování úrovně hladiny podzemních vod a zpracování hydrogeologického modelu zájmového území, na podkladě těchto údajů případně upravit způsob a rozsah těžby s cílem vyloučit vlivy na kolísání vodní hladiny veslařského kanálu a minimalizovat vlivy na domovní studně v Račicích. Těžbu povolovat po etapách, přičemž každou následující etapu uvolňovat jen případě, že výsledky měření kolísání úrovní hladin vody v těžební laguně, veslařském kanálu a místních studních budou až na malé výkyvy vyrovnané. Pro expedici suroviny přednostně využívat lodní a železniční dopravu. Vzhledem k nízké ekologické stabilitě hodnoceného území rekultivaci vytěžené plochy pojmout jako rekultivaci na přírodě blízké plochy s vytvořením mokřadů, litorálů a vodních ekosystémů, doplněných dřevinnými porosty a důsledně rekultivovat v rámci závěrečných úprav území všechny plochy zasažené skrývkovými pracemi z důvodu prevence ruderalizace území a šíření alergenních plevelů. VÝHRADNÍ LOŽISKO NUČNIČKY TRAVČICE Vymezení a ložiskově geologická charakteristika Navržená plocha na k.ú. Nučničky odpovídá vymezení dobývacího prostoru Nučničky I (zákres 13) o rozloze cca 29,75 ha. Přesto, že z důvodu nedostatečného vypořádání majetkoprávních vztahů k dotčeným pozemkům byl rozhodnutím OBÚ Most dobývací prostor v roce 2005 zrušen a následně počátkem roku 2006 opět stanoven, zahrnuje Studie tuto lokalitu mezi disponibilní rezervy, vzhledem k surovinovému potenciálu a v porovnání s ostatními ložisky, relativně příznivým územně ekologickým podmínkám případné těžby (viz níže), jako náhradu za dotěžovaná nevýhradní ložiska v prostoru Travčického lesa. V rámci vymezeného území je ověřeno cca tis. m 3 volných prozkoumaných zásob v terasových akumulacích při soutoku Labe a Ohře. Mocnost suroviny kolísá od 8 do 12 m. V blízkosti Labe je štěrkopísková terasa překryta holocenními eluviálními hlínami. Skrývka je tvořena ornicí, hlinitými písky a štěrkopísky, mocnosti se pohybují od 0,8-1,8 m, výjimečně 2,48 m. V podloží ložiska leží slínovce, vápnité jíly a slíny svrchní křídy. Z hlediska kvality je obsah odplavitelných částic je proměnlivý, v oblasti Nučničky - Počáply nedosahuje 3% hmotn., v oblasti Travčického lesa se pohybuje mezi 3-7 hmotnostními %. Humusovitost odpovídá stupni A - B. Poměr štěrkové a pískové frakce je značně proměnlivý, předmětem využití budou však především polohy pískové frakce. K bázi ložiska stoupá obsah štěrkové frakce. Zrnitostní složení suroviny kolísá v širokém spektru (poměr písek/štěrk = 80/20 %). Štěrkové partie při bázi ložiska jsou navětralé a nehodí se k použití do betonů náročnějších 15

19 staveb. Naopak těžba písčité frakce je vhodným sortimentem pro kvalitativní korekci štěrkopísků těžených v prostrou Račice Předonín. Hladina podzemní vody je ve spodní terase 1-5 m pod současným povrchem, takže prakticky celé ložisko je zvodnělé. V jižní části ložiska u Travčického lesa ve vyšší terase je část bloků zásob (do hloubky m) nad hladinou podzemní vody. Podloží ložiska tvoří nepropustné slínovce. Dopravní napojení Napojení na dálnici D8 je méně vhodné. Silnice III. třídy Nučničky Terezín napojuje ložisko na silnici II/608, která západním směrem prochází územím NKP a MPR Terezín. Z tohoto důvodu je přístup na dálnici D8 možný pouze prostřednictvím MÚK Doksany (cca 8 km jižně) s průjezdem obcemi Hrdly, Dolánky n. O. a Doksany. Vzhledem k poměrně malé vzdálenosti od Labe, doporučujeme prověřit možnost využití lodní dopravy pro transport části produkce. Předpokládané environmentální vlivy Zařazení této lokality do skupiny disponibilních rezerv je motivováno s cílem ukončit těžební činnost na lesních pozemcích v prostoru Travčického lesa vzhledem k jeho významným mimoprodukčním funkcím (nadregionální biocentrum ÚSES, jediný rozsáhlejší lesní komplex na levém břehu Labe mezi Litoměřicemi a Roudnicí n.l., v území s mimořádně vysokým podílem orné půdy v krajinné struktuře). Uvažovanou těžbou dojde výhradně k záboru zemědělské půdy IV. a V. třídy ochrany (vzájemný poměr cca 60:40). Vzhledem k předpokládanému směru proudění podzemní vody k Z až SZ dojde v případě těžby pod hladinou podzemní vody zřejmě k částečnému poklesu hladiny ve východním předpolí ložiska. Z tohoto důvodu bude nutné monitorovat hladinu podzemní vody v domovních studní v obci Nučničky. Ve vztahu k ochraně obytného prostředí obce lze doporučit vytvoření ochranného valu podél východního okraje těžebního prostoru s cílem pohledového a hlukového odstínění těžebního prostrou. V případě vlivu dopravy na obytnou zástavbu sídel podél silnice II/608 ve směru k MÚK Doksany by neměla otvírka tohoto ložiska představovat výraznější změnu proti současnému stavu, neboť expedice suroviny po této trase je již v současnosti realizována. Podmiňující opatření Přepravní trasu k dálnici D8 orientovat výhradně na MÚK Doksany, průjezd územím MPR Terezín není přípustné. Prověřit míru případného ovlivnění domovních studní v obci a v případě potřeby navrhnout odpovídající opatření. Systematicky monitorovat úroveň hladiny spodních vod ve studních. 16

20 Podél východního okraje těžebního prostoru realizovat ochranný val s funkcí pohledového a hlukového odstínění obytné zástavby a západním okraji obce. Při realizaci rekultivace preferovat s ohledem na urbanistickou exponovanost území průběžnou sanaci a rekultivaci vytěžených ploch. Na převážné části dotčeného území lze doporučit zpětnou rekultivaci na zemědělskou půdu. Případně je možné kombinovat menší vodní plochu s větší plochou lesnické a zemědělské rekultivace. NEVÝHRADNÍ LOŽISKO PŘESTAVLKY (1. ETAPA) Vymezení a ložiskově geologická charakteristika Navržená plocha je součástí evidovaného nevýhradního ložiska Podlusky - Roudnice (zákres 22a). Lokalita se nachází v k.ú. Přestavlky, jihozápadně od Roudnice n.l., v prostrou vymezeném ochranným pilířem tělesa dálnice D8, ochranným pásmem vzletové a přistávací dráhy (VPD) letiště Roudnice n. L. a ochranným pilířem silnice II/240. Do kategorie disponibilních rezerv je zahrnuta tzv. 1. etapa využití ložiska o rozloze cca 17,97 ha (zákres 22a1). Množství zásob je vypočteno na tis. m 3. Průměrná mocnost suroviny je 8,8 m, průměrná mocnost skrývky cca 0,4 m. Surovina vykazuje převahu písčité frakce a nad štěrkovitou a ve svrchních polohách i zvýšenou jílovitost. Báze ložiska se nachází nad hladinou podzemní vody (suchá těžba). Úprava suroviny se předpokládá pouze tříděním (mobilní třídící linka). Dopravní napojení Napojení ložiska na dálnici D8 je velmi dobré. Ložisko je situováno v těsné blízkosti MÚK Roudnice. Na tuto MÚK je ložisko napojeno silnice II/240, která tvoří jižní hranici ložiska. Dopravní napojení ložiska nevyžaduje průjezd obytnou zástavbou. Předpokládané environmentální vlivy Nejvýznamnějším vlivem případné těžby je zábor zemědělské půdy výhradně I. třídy ochrany. Vlivy na ostatní složky životního prostředí budou, vzhledem k situování ložiska, pravděpodobně málo významné. Přímé napojení ložiska na dálnici D8 umožňuje vyloučit negativní vlivy na obytnou zástavbu spojené s průjezdem těžké nákladní dopravy. Z důvodů uvedených níže, bude vytěžený prostor pravděpodobně zavezen na původní niveletu a rekultivován zpět na ZPF. Ostatní střety Navržená těžební plocha je vymezena až k hranici ochranného pásma VPD veřejného vnitrostátního letiště Roudnice n.l., které je v současné době využíváno především pro sportovní letectví (travnatá VPD o rozměrech 1400 x 100 m a únosností pro letadla do 10 t). Díky své poloze při IV. multimodálním koridoru, v dostupné vzdálenosti ku Praze, k Ústí nad Labem a k průmyslovému a dopravnímu uzlu Lovosice, má letiště vysoké předpoklady pro komerční rozvoj ve funkci regionálního letiště mezinárodního významu. Letiště je využitelné pro 17

21 obchodní leteckou dopravu, letecké práce a provoz všeobecného letectví. V současné době probíhá vyhlášení výškových ochranných pásem, které je jednou z podmínek získání statutu veřejného mezinárodního letiště. Etapový rozvoj letiště předpokládá zpevněním hlavní VPD v parametrech 1400 x 23 m pro únosnost letadel do 18 t, dostavbu odbavovacích ploch, zázemí a celkové dovybavení areálu, požadované pro veřejná mezinárodní letiště. Tyto záměry nevyžadují rozšíření ochranného pásma VPD. Záměr předpokládá těžbu v ochranném pásmu dálnice D8. Veškeré terénní úpravy v tomto OP je možné provádět pouze se souhlasem silničního správního orgánu (MD ČR). V souběhu s dálnicí D8, napříč ložiskem je trasována jedna z variant koridoru vysokorychlostní tratě (VRT). Podle vyjádření odboru dopravní politiky MD ČR z (zn. 425/ UPR/2) je z hlediska případné realizace VRT využití ložiska možné za podmínky ukončení těžby včetně sanace a rekultivace území nejpozději do r Podmiňující opatření Přehodnotit koncepci využití ložiska s cílem oddálení hrany těžebního prostoru od ochranného pásma VPD letiště Roudnice. Získat souhlas MD ČR s těžbou v ochranném pásmu dálnice D8. Stanovit ochranné pilíře dálnice D8 a silnice II/240. Respektovat požadavky MD ČR ve vztahu k ochraně navrženého koridoru VRT. Vzhledem k těžbě za sucha bude a možnému výhledovému využití tohoto prostrou pro vedení trasy VRT je nutné rekultivací navrátit území do původního stavu tak, aby případné využití k výše uvedenému účelu nebylo znemožněno. NEVÝHRADNÍ LOŽISKO LIBOCHOVICE HOMOLSKÁ (CHOTĚŠOV) Vymezení a ložiskově geologická charakteristika V daném případě Studie přebírá záměr na územní rozšíření těžby evidovaného nevýhradního ložiska Libochovice Homolská (31) 9. Současný i navrhovaný (zákres 51b1) těžební prostor je zároveň součástí evidovaného prognózního zdroje Lovosice Břežany, část Chotěšov (51b). Navržená plocha o rozloze cca 19,8 ha je situována v k.ú. Chotěšov u Vrbičan jv. od obce Chotěšov, při silnici III. třídy Chotěšov Břežany n.o. Na základě analýzy vrtné prozkoumanosti lze množství geologických (prozkoumaných volných) zásob suroviny na ložisku odhadnout na 1 060,2 tis. m 3, při průměrné mocnosti suroviny 6,84 m a průměrné mocnosti skrývky 2,81 metrů. Těžební báze se nachází mimo dosah hladiny podzemní vody (suchá těžba). Ověřené surovina s převahou písčité frakce nad štěrkovitou (60:40 %) je nižší kvality s vyšším obsahem odplavitelných částic (cca do 5 %) a 9 Chybný zákres č. 31 ČGS Geofond. 18

22 je využitelná pouze pro místní potřeby. Kvalitu suroviny snižuje také zřetelná nevytříděnost štěrkovité frakce s vyšším obsahem hrubších valounů až ojedinělých balvanů nad 128 mm. Dopravní napojení Silnice III. třídy, při které je ložisko situováno, se v Chotěšově napojuje na silnici II/247, která plní funkci přivaděče na dálnici D8 (MÚK Lovosice-východ). Vyloučení průjezdu zástavbou Chotěšova je možné pouze výstavbou účelové komunikace s vyústěním na II/247 severně od obce. Průjezd Vrbičany zůstává zachován. Vzhledem k předpokládané vyšší intenzitě dopravy na tomto úseku silnice II/247 (přivaděč na D8) by neměla expedice suroviny představovat významnější nárůst zátěže obytného prostředí obce. Předpokládané environmentální vlivy Nejvýznamnějším vlivem bude zábor zemědělské půdy. V dotčeném prostrou jde téměř výhradně o ZPF I. třídy ochrany. Ostatní vlivy na složky životního prostředí budou nevýznamné. Vlivy na kvalitu obytného prostředí obce spojené s průjezdem nákladních aut lze vyloučit výstavbou účelové komunikace (viz výše). Těžební prostor je od obytné zástavby vzdálen cca 400 m, ovlivnění obytného prostředí se nepředpokládá. Předpokládané environmentální vlivy Pro expedici suroviny bude vybudována zvláštní účelová komunikace s napojením na II/247, mimo zastavěné území obce. Těžená surovina bude upravována pouze tříděním, úprava drcením nebo praním není přípustná. Těžba bude prováděna postupně po etapách, současně s těžbou bude prováděna rekultivace vytěžených ploch, využívána bude výhradně výkopová zemina. V rámci rekultivačních prací bude zrekultivována stará zátěž tohoto prostoru - nelegální skládka TKO. Při rekultivaci bude část pozemků po těžbě vrácena na ornou půdu a část na rozšíření biocentra. Vyrovnání výškových rozdílů po těžbě bude provedeno svahováním. Svahy budou zpevněny výsadbou vhodných dřevin. NEVÝHRADNÍ LOŽISKO RAČINĚVES JV Vymezení a ložiskově geologická charakteristika Navržená plocha (zákres 42) na k.ú. Račiněves tvoří jižní předpolí dobývacího prostoru Račiněves (8), stejnojmenného výhradního ložiska, jehož zásoby jsou téměř vyčerpány. Územní limity případné těžby tvoří ochranné pilíře silnice II/608 a silnice III. třídy do Račiněvsi. Na severu je prostor omezen hranou stávajícího DP Račiněves. 19

23 Uvažovaný prostor má rozsah cca 7,2 ha, těžbou dotčeno bude cca 6,3 ha. Geologické zásoby jsou vypočteny v objemu 458 tis. m 3, vytěžitelné zásoby jsou odhadnuty na 350 tis. m 3. Průměrná mocnost suroviny se pohybuje cca 8 metrů. Průměrná mocnost skrývky činí cca 1,1 m. Ve svrchní části ložiska se vyskytuje štěrkopísek s vysoce převládající písčitou frakcí nad frakcí psefitickou. Ve spodní části jde o štěrkopísek s větším počtem valounů až štěrků s bohatší písčitou příměsí. Obsah drobného kameniva (0,05 4 mm) se pohybuje mezi % hm. Obsah odplavitelných částic se pohybuje mezi 3,5-5 % hm. Samotná těžební činnost bude probíhat minimálně 1 m nad hladinou podzemní vody a materiál bude upravován suchým sítováním. Jak vyplývá z hydrogeologických vrtů provedených v okolí, je hladina podzemní vody většinou pod úrovní 205 m n.m., tedy pod bází pleistocénních štěrkopísků (nejhlubší partie jsou kolem 210 m n.m.). Dopravní napojení Napojení ložiska na dálnici D8 je velmi dobré. Silnice II/608 v kombinaci se silnicí II/240 umožňuje napojení na D8 v MÚK Roudnice bez průjezdu obytnou zástavbou. Předpokládané environmentální vlivy Případná těžba si vyžádá k zábor ZPF o výměře 2,06 ha. Z toho bude zabráno 1,21 ha dočasně (návrat na ornou půdu) a 0,85 ha trvale (závěrné svahy pískovny lesnická rekultivace). V jižní části těžebny dojde k záboru lesa o celkové rozloze 3,44 ha a tedy k dílčímu ovlivnění rázu krajiny. Vlivy na ostatní složky životního prostředí nebudou významné. Kvalita obytného prostředí nebude, vzhledem ke vzdálenosti od zástavby a dobrému napojení na dálnici D8, dotčena. Riziko ovlivnění podzemních vod není příliš významné. Za silnicí II. třídy č. 608 jsou jímací vrty vodárenského zdroje Čepel. Vody byly nebo jsou čerpány z hloubek několika desítek metrů. Nejbližší lokální jímací objekty jsou vrtané studny při západním okraji obce Račiněves a vrt ve vlastní pískovně (vrt Ra-1), který však v současné době není pro provoz využíván. Podzemní voda jímaná vrtem je z turonských sedimentů, kdy oběh vody je vázán na systém otevřených puklin. Přesto, že v tomto případě dojde ke smýcení porostů a nebude dodržena zásada uvedená v úvodu, Studie doporučuje tuto lokalitu jako disponibilní rezervu vzhledem k omezenému rozsahu záboru lesa a za podmínky, že lesnická rekultivace bude realizována ve větším rozsahu než realizovaný zábor PUPFL. Podmiňující opatření Lesnická rekultivace těžbou dotčených ploch bude realizována ve větším rozsahu než realizovaný zábor PUPFL. 20

24 2.4. Výhledové územní rezervy Jako výhledové rezervy je vymezena skupina ložisek, jejichž případná těžba buď vyvolává významnější dopady na složky životní prostředí, charakter a velikost těchto vlivů však umožňuje hledat kompromisní řešení nebo je otvírka podmíněna změnou podmínek v území (realizace silničních staveb VPS dle ÚP VÚC ÚK). O případném využití těchto ložisek doporučuje Studie uvažovat až po vyčerpání současných těžeben a výše specifikovaných disponibilních rezerv. BLOK VÝHRADNÍHO LOŽISKA BOHUŠOVICE NAD OHŘÍ Vymezení a ložiskově geologická charakteristika Studie v daném případě přebírá záměr na stanovení dobývacího prostrou Bohušovice nad Ohří (zákres 11b1), situovaném západně od obce, při místní komunikaci Bohušovice n.o. žel. st. Nové Kopisty (k.ú. Bohušovice n.o.). Rozsah navrhovaného DP má rozlohu 47,34 ha a je zde ověřeno cca 5 575,18 tis. m 3 volných prozkoumaných zásob, z toho cca 4 309,16 tis m 3 zásob je deklarováno jako vytěžitelné. Průměrná mocnost suroviny se pohybuje kolem 12 m, průměrná mocnost skrývky je cca 2 m. Z hlediska kvality je hlavní surovinou písčitý štěrk (70 % hrubé frakce), s podílem odplavitelných částic převážně menším než 3 %. Humusovitost je vyhovující (st. A, příp. B). Obsah síry nebyl zjištěn. Hladina podzemní vody se pohybuje cca 4,2 5,2 m pod terénem. Ložisko bude těženo z vody. Plán sanace a rekultivace předpokládá hydrickou rekultivaci ve formě 4 samostatných jezer, oddělených ochrannými pilíři. Dopravní napojení Napojení na dálnici D8 (MÚK Lukavec), příp. na silnici I/15 (ÚK Nové Kopisty) prostřednictvím současné silniční sítě je hodnoceno jako nevhodné, vzhledem k tomu že se jedná o silnice III. třídy procházející zástavbou Keblic, resp. Nových Kopist. Ve směru k silnici II/608 dochází k podobně nevyhovující situaci při průjezdu Bohušovicemi. Možným řešením těchto problémů by mohla být účelová komunikace vedená od silnice III. třídy Nové Kopisty Keblice v souběhu s železniční tratí až k silnici II/247 východně Lukavce, která napojuje místní silniční síť na dálnici D8 prostřednictvím MÚK Lukavec. Předpokládané environmentální vlivy Případnou těžbou z vody dojde k trvalé ztrátě ZPF, výhradně I. třídy ochrany. Odkrytí souvislé hladiny podzemní vody může vyvolat snížení hladiny v jižním a východním předpolí ložiska (převažující směr proudění podzemní vody JV SZ), kterým mohou být dotčeny domovní studny v přilehlých částech Bohušovic a Brňan. Rizikem je též zaplavení těžební jámy vodou z Ohře při průtocích vyšších než Q 50. Vlivy na biotu nebudou, vzhledem k charakteru 21

25 území významné. Ovlivnění krajinného rázu v období těžby je velmi pravděpodobný. Po jejím ukončení lze však tento vliv významně zmírnit kvalitně provedenou rekultivací dotčených ploch s následným vznikem hodnotného segmentu krajiny. Vlivy na obyvatelstvo vyvolané vlastní těžební činností (hluk, prašnost, emise) nebudou významné. Min. vzdálenost od zástavby je cca 650 m. Vlivy expedice suroviny na kvalitu obytného prostředí podél stávajících příjezdových komunikací (Keblice, Nové Kopisty, příp. Bohušovice a Brňany) je však možné s vysokou pravděpodobností označit za zcela zásadní. I když zátěž nemusí nutně přesáhnout hodnoty platných hygienických limitů, narušení faktorů pohody bude v porovnání se současným stavem velmi výrazné. Výstavba účelové komunikace napojující ložisko na silnici II/247 a dále na D8 je proto základní podmínkou případného využití ložiska. V zájmu vyloučení možných synergických vlivů Studie nedoporučuje souběžnou těžbu v tomto prostoru s těžbou v prostoru Lukavce (viz výše). Podmiňující opatření Nepřipustit souběh těžební činnosti s těžbou v prostrou Lukavce. Výstavba účelové komunikace od silnice III. třídy Nové Kopisty Keblice v souběhu s železniční tratí až k silnici II/247 východně Lukavce. Sanaci a rekultivaci těžbou dotčených ploch orientovat na vytvoření hodnotného krajinného segmentu. Urbanisticko krajinářskou studií řešit mj. optimální členitost břehové čáry jednotlivých jezer. VÝHRADNÍ LOŽISKO ŽELETICE Vymezení a ložiskově geologická charakteristika Lokalita se nachází na k.ú. Litoměřice a k.ú. Terezín, v prostoru mezi silnicí I/15 a tokem Ohře při soutoku s Labem. Navržená plocha je vymezena v rámci CHLÚ výhradního ložiska štěrkopísku Želetice (zákres 3), a však s ohledem na existující územně ekologické podmínky redukuje rozsah ploch určených pro těžbu (3.1.) vymezením těchto územních limitů: na V: ochranný pilíř navrženého kanalizačního řadu Terezín Mlékojedy ČOV Litoměřice (VPS č. 4a dle konceptu ÚP VÚC ÚK) na Z: zástavba Želetic + cesta Želetice Terezín na S: polní cesta od kraje zástavby Želetic k Ohři na J: linie 250 m od hranice MPR Terezín Takto vymezená plocha má rozsah cca 30,85 ha. Množství geologických zásob (prozkoumaných volných) je na základě údajů vrtné prozkoumanosti orientačně vypočteno na 2 542,3 tis. m 3. Průměrná mocnost suroviny je 8,24 metrů a průměrné mocnosti skrývky 2,23 metrů. Ložiskovou výplň tvoří terasové pleistocenní štěrkopísky řeky Ohře, které zde dosa- 22