DOMÉNOVÁ JMÉNA A JEJICH OCHRANA Z HLEDISKA PRÁV K OCHRANNÉ ZNÁMCE

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Tereza Chalupová DOMÉNOVÁ JMÉNA A JEJICH OCHRANA Z HLEDISKA PRÁV K OCHRANNÉ ZNÁMCE Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: JUDr. Michal Růžička, CSc. Katedra: Ústav autorského práva, práv průmyslových a práva soutěžního Datum vypracování práce: březen 2012

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci vypracovala samostatně, všechny použité prameny a literatura byly řádně citovány a práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze dne 31. března 2012 Tereza Chalupová

3 Poděkování Děkuji panu JUDr. Michalovi Růžičkovi, CSc. za vedení a konzultaci této diplomové práce. V Praze dne 31. března 2012 Tereza Chalupová

4 Obsah Úvod Doménová jména z technického hlediska IP adresa Systém doménových jmen Organizace správy systému doménových jmen Doménové jméno Struktura doménového jména Doména nejvyšší úrovně Nové generické domény nejvyšší úrovně Doména druhé úrovně Registrace doménových jmen Zájmové sdružení CZ.NIC Registrátoři Princip first come first served Pravidla tvorby domény druhé úrovně Odpovědnost CZ.NIC za porušení práv třetích osob Doba trvání registrace Doménová jména z právního hlediska Právní povaha doménových jmen Doménové jméno a věc v právním smyslu Doménové jméno a práva Doménové jméno a jiná majetková hodnota Doménové jméno a nehmotné statky Věc v právním smyslu podle nového občanského zákoníku Doménové jméno jako předmět subjektivních práv Doménové jméno a věcná práva... 20

5 Vlastnické právo Držba Zástavní právo Doménové jméno a práva k nehmotným statkům Doménové jméno jako předmět absolutních subjektivních práv (shrnutí) Doménové jméno a relativní subjektivní práva Doménové jméno a ochranná známka Spekulativní registrace doménových jmen Dvojí postavení doménových jmen Právní úprava ochranných známek Pojem ochranné známky Označení nezpůsobilá známkoprávní ochrany Absolutní důvody zápisné nezpůsobilosti Relativní důvody zápisné nezpůsobilosti Podobnost označení, výrobků nebo služeb Pravděpodobnost záměny Ochranná známka s dobrým jménem Všeobecně známá známka Ochrana nezapsaného označení Vznik známkoprávní ochrany Práva vlastníka ochranné známky Zásada teritoriality známkoprávní ochrany Zásada speciality známkoprávní ochrany Užití v obchodním styku Zaměnitelnost doménového jména s ochrannou známkou Omezení známkoprávní ochrany... 47

6 4.8.1 Pluralita vlastníků ochranné známky Vymáhání práv k ochranné známce Řešení sporů o doménu.cz Závěr Seznam zkratek Seznam použité literatury a pramenů Příloha č. 1 Generické domény nejvyšší úrovně Resumé... 64

7 Úvod Síť Internet se stala nejvýznamnějším objevem v moderní historii lidstva. Rostoucí význam sítě Internet vyvolal zároveň řadu právních otázek a problémů. Vzhledem ke globálnímu charakteru sítě Internet, neexistenci centrální správy této sítě a absenci zvláštní právní úpravy ve většině právních řádů by se mohlo zdát, že síť Internet je oblastí právem neupravenou. Jednání v elektronickém prostředí je však stejně právně uchopitelné a postižitelné jako jakékoliv jiné jednání. Jednou z právních otázek, kterou přinesl rozvoj informačních a komunikačních technologií, je i problematika přidělování, registrace a užívání doménových jmen. S rozvojem sítě Internet došlo k přesunu množství lidských činností, včetně činnosti podnikatelské, do tohoto elektronického prostředí. Podnikatelé využívají síť Internet k prezentaci a provozování své podnikatelské činnosti zejména prostřednictvím svých webových stránek. Doménová jména tak podobně jako obchodní firma, ochranná známka a další obdobná označení mohou v dnešní době představovat významnou součást obchodního majetku. Z toho důvodu vznikla potřeba poskytovat doménovým jménům právní ochranu. Současně se však s rozvojem sítě Internet otevřel další prostor pro protiprávní poškozující jednání, které může spočívat právě i v registraci a užívání doménového jména. Zejména se v této souvislosti jedná o tzv. cybersquatting neboli spekulativní registraci doménových jmen. Tato práce se zabývá právními aspekty doménových jmen a soustředí se především na doménová jména registrovaná v národní doméně nejvyšší úrovně.cz. Předtím je však třeba zmínit i technický aspekt doménových jmen, od kterého se odvíjí vlastnosti, které z doménových jmen činí významnou hospodářskou hodnotu. Cílem této práce je vymezit doménové jméno z právního hlediska, dovodit právní instituty, které jsou aplikovatelné na doménová jména a které mohou poskytovat doménovým jménům právní ochranu. Tato práce se zabývá zejména možností známkoprávní ochrany doménových jmen. Institut ochranné známky zastává v právní problematice doménových jmen dvojí postavení. Jednak registrací doménového jména mohou být porušována práva k ochranné známce, jednak 1

8 institut ochranné známky představuje jeden z nejvýznamnějších prostředků právní ochrany doménových jmen. Jednání v síti Internet, jejichž důsledkem je porušení práv k ochranné známce, tj. především registrace shodných nebo podobných označení zaměnitelných s ochrannou známkou jako doménová jména, představují často zároveň i jednání nekalosoutěžní, zejména se jedná o skutkové podstaty klamavé označení zboží a služeb, vyvolání nebezpečí záměny a parazitování na pověsti. Tato práce se nezabývá však nekalosoutěžním, popřípadě též trestněprávním charakterem tohoto jednání, ale omezuje se pouze na posuzování takového jednání z hlediska zásahu do práv k ochranné známce. Diplomová práce je dokončena k právnímu stavu ke dni 31. března

9 1. Doménová jména z technického hlediska 1.1 IP adresa Internet je celosvětový informační systém navzájem propojených počítačových sítí ( síť sítí ), který umožňuje prostřednictvím soustavy protokolů TPC/IP 1 komunikaci počítačů a přenos dat po celém světě. Aby takovéto propojení mohlo probíhat, musí být každé zařízení připojené k síti Internet jednoznačně identifikováno. K tomu slouží tzv. IP adresa (Internet Protocol Adress), která představuje jednoznačnou celosvětově unikátní síťovou číselnou adresu. IP adresa je podle starší verze protokolu IPv4 tvořena 32 bitovým číslem rozděleným do čtyř částí oddělených tečkami zapisovaných čísly od 0 do Z důvodu omezeného počtu IP adres a v důsledku prudkého rozvoje sítě Internet se postupně přechází na novou verzi protokolu IPv6, kde se IP adresa o délce 128 bitů zapisuje jako osm skupin po čtyřech číslicích šestnáctkové soustavy oddělených dvojtečkou 3. 4 Původně byly IP adresy přidělovány z jednoho centra, avšak s rozvojem sítě Internet se tato koncepce stala neudržitelnou. Dnes jsou IP adresy přidělovány přímo poskytovateli připojení k síti Internet, přičemž přidělování IP adres je koordinováno pro Evropu střediskem RIPE (Resaux IP Europeene). 1.2 Systém doménových jmen Číselné IP adresy jsou nepraktické a pro uživatele sítě Internet obtížně zapamatovatelné. Z tohoto důvodu začala být jednotlivým IP adresám přiřazována symbolická jména. Původně byly všechny počítače připojené k síti Internet registrovány v jediné databázi, která byla spravována jediným subjektem, a to Network Information Center (NIC). Tato databáze musela být aktualizována při každém připojení nového počítače k síti, což vzhledem k razantnímu rozvoji sítě Internet se stalo značně 1 Transmission Control Protocol/Internet Protocol 2 př př. 2001:0718:1c01:0016:0214:22ff:fec9:0ca5 4 PETERKA, Jiří. IP adresy [online]. CHIPweek, 1998, č. 15. [cit ]. Dostupný z WWW: < 3

10 nepraktickým. Navíc stále častěji docházelo ke konfliktům mezi přidělovanými jmény. To vedlo k potřebě vytvoření hierarchického systému jmen, který by byl spravován decentralizovaně více subjekty. V roce 1982 byl zaveden koncept systému doménových jmen (Domain Name System). Symbolické doménové jméno je rozděleno na jednotlivé hierarchicky uspořádané složky (tzv. domény) řazené zleva doprava od nejnižší po nejvyšší úroveň. Každé doméně je přiřazen tzv. name server (jmenný server), který shromažďuje informace potřebné pro převod doménových jmen na IP adresy a naopak a tento převod automaticky provádí. 5 Stromová struktura doménových jmen umožňuje rozdělení do zón, které mohou být samostatně spravovány. Tyto zóny je možné dále rozdělit a správu jejich částí svěřit dalším subjektům. Možnost delegování pravomocí a distribuovaná správa jsou základními vlastnostmi systému doménových jmen. Systém doménových jmen představuje ucelenou soustavu, jejíž součástí jsou, kromě konkrétních převodních mechanismů, pravidla o zřizování domén, o přidělování doménových jmen a jejich tvorbě, o delegaci pravomocí a odpovědnosti za jednotlivé domény. 6 Na základě tohoto systému byla vytvořena globální, jednoznačná, logická a hierarchicky strukturovaná soustava doménových jmen. Protože místo v síti Internet musí být jednoznačně identifikováno, může být každé doménové jméno přiřazeno pouze jedné IP adrese. Není možné, aby jedno doménové jméno odkazovalo na různé IP adresy, přičemž ale různá doménová jména mohou odkazovat na stejnou IP adresu. Doménové jméno musí být stejně jako IP adresa celosvětově unikátní, proto může být přiděleno pouze jednou Organizace správy systému doménových jmen Ačkoliv síť Internet není centrálně spravována a nemá jediného provozovatele, určité činnosti je třeba k zajištění efektivního fungování sítě Internet koordinovat a 5 RUFF, Andreas. DomainLaw: der Rechtsschutz von Domain-Namen im Internet. Berlin: Springer, s. ISBN: s.7. 6 PETERKA, Jiří. Jména v TCP/IP sítích - I. [online]. Computerworld, 1998, č. 44. [cit ]. Dostupný z WWW: < 7 BEIER, Dietrich. Recht der Domainnamen: Kennzeichen- und wettbewerbsrechtliche Aspekte des deutschen, internationalen und ausländischen Rechts. München: C.H.Beck, s. ISBN: s. 3 4

11 provádět jednotně. Jedná se zejména o správu a přidělování IP adres a doménových jmen. I když by se dalo předpokládat, že doménová jména jako omezené statky budou spravovány státními institucemi, není tomu tak a správa doménových jmen podléhá soukromým subjektům. Zastřešující institucí pro koordinaci, správu a přidělování doménových jmen a IP adres je organizace ICANN 8. Organizace ICANN je nezisková veřejně prospěšná společnost založená podle práva státu Kalifornie dne se sídlem v Marina del Rey v Kalifornii. Správu sítě Internet až do založení organizace ICANN vykonávala na základě dohody s vládou USA organizace IANA 9, která je nyní součástí ICANN. ICANN koordinuje přidělování doménových jmen, IP adres a prostoru v síti Internet. Je centrální autoritou spravující jak generické, tak národní domény nejvyšší úrovně. Organizace ICANN svou činností a prostřednictvím sdružování skupin s různými zájmy týkajících se fungování sítě Internet usiluje o ochranu stability sítě Internet, podporu soutěže, reprezentaci internetové veřejnosti a rozvoj pravidel ochrany sítě Internet. 10 Organizační struktura ICANN je s ohledem na množství podřízených organizací a komisí značně složitá. V čele organizace ICANN stojí představenstvo složené z 21 členů, zástupců podřízených organizací a komisí. Mezi nejdůležitější podřízené organizace patří Governmental Advisory Committee (GAC) sdružující zástupce vlád a mezinárodních vládních organizací, Adress Support Organization (ASO) sdružující regionální registrátory, Country Code Names Supporting Organization (ccnso) sdružující národní registrátory a Generic Names Supporting Organization (GNSO) sdružující registrátory generických domén nejvyšší úrovně. 11 Vlastní správa doménových jmen je přenesena na jednotlivé soukromoprávní instituce. Doménová jména jsou spravována odlišně v závislosti na druhu domény nejvyšší úrovně, pod kterou jsou registrována. Národní domény nejvyšší úrovně jsou spravovány a doménová jména jsou registrována jednotlivými národními registrátory, jejichž činnost 8 Internet Corporation for Assigned Names and Number / Organizace pro řízení a správu systému doménových jmen. 9 Internet Assigned Numbers Authority. 10 ICANN. Bylaws for Internet Corporation for Assigned Names and Namber [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 11 ICANN. Groups [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 5

12 koordinují oblastní registrátoři 12. Generické domény nejvyšší úrovně spravují akreditovaní registrátoři 13 pod autoritou ICANN. Registrátoři mohou správu delegovat na další subjekty. Důsledkem je, že doménová jména v určité doméně nejvyšší úrovně registruje více subjektů. 1.4 Doménové jméno Doménové jméno je, jak je výše uvedeno, jakýmsi zástupným označením IP adresy, jehož primární funkcí je zjednodušení přístupu k počítači připojenému do sítě Internet. Jedná se o sled znaků přiřazených konkrétní IP adrese. Z technického hlediska doménové jméno jednoznačně identifikuje konkrétní místo v síti Internet prostřednictvím IP adresy, které bylo doménové jméno přiřazeno. 14 Kromě této primární identifikační funkce plní doménová jména i řadu dalších funkcí, které z hlediska uživatele sítě Internet často převládají, i když se jedná o funkce sekundární. Mezi tyto funkce patří zejména funkce vyhledávací, informační, propagační a soutěžní Struktura doménového jména Doménové jméno je tvořeno souhrnem domén všech hierarchicky propojených úrovní. 16 Hierarchická struktura doménového jména a jeho členění na domény oddělené od sebe navzájem tečkou umožňuje mimo jiné zvětšení prostoru pro tvorbu doménových jmen. Domény jsou řazeny od nejvyšší úrovně po nejnižší, zleva doprava. Doménové jméno musí obsahovat nejméně dva základní komponenty, a to doménu nejvyšší úrovně (Top Level Domain - TLD) a doménu druhé úrovně (Second Level Domain - SLD). Kromě těchto 12 RIPE NCC (Reseaux IP Europeans Network Coordination Center) pro oblast Evropy, části Asie a středního Východu, APNIC (Asia Pacific Network Infomation Center) pro oblast Asie a Pacifiku, ARIN (American Registrar for Internet numbers) pro oblast Kanady, USA a karibských a severoatlantských ostrovů, LACNIC (Latin American and Carribean IP Adress Regional registry) pro oblast Latinské Ameriky a části Karibiku a AfriNIC (African Network Information Centre) pro oblast Afriky. 13 Seznam akreditovaných registrátorů dostupný z WWW: < 14 DISMAN, Marek. Právní úprava domény.eu : vymezení pojmu, právní a ekonomické hledisko, řešení sporů o domény, 58 vzorů pro praxi. Praha: Linde, s. ISBN s PELIKÁNOVÁ, Radka, ČERMÁK, Karel Jr. Právní aspekty doménových jmen. Praha: Linde, s. ISBN s Např. doména druhé úrovně cuni zaregistrovaná pod doménou nejvyšší úrovně.cz tvoří doménové jméno cuni.cz. Doména třetí úrovně prf ve spojení s doménou druhé úrovně cuni a doménou nejvyšší úrovně.cz tvoří doménové jméno prf.cuni.cz. 6

13 dvou základních domén se doménové jméno může skládat z libovolného počtu domén nižších úrovní tzv. subdomén. Doménové jméno musí být unikátní pouze v rámci dané úrovně Doména nejvyšší úrovně V rámci nejvyšší úrovně systému doménových jmen se rozlišují národní domény nejvyšší úrovně (country code Top Level Domain - cctld) a generické domény nejvyšší úrovně (generic Top Level Domain - gtld). Národní domény nejvyšší úrovně jsou tvořeny zpravidla dvěma písmeny, která až na výjimky odpovídají kódům států podle standardu ISO V současné době existuje přes 250 národních domén nejvyšší úrovně. Národní doména nejvyšší úrovně pro Českou republiku je.cz. Doménové jméno registrované v národní doméně nejvyšší úrovně nemusí odrážet právní status, rozhodné právo ani jiné právní nebo faktické pojítko mezi subjektem, pro který je doménové jméno zaregistrováno, a daným státem, o jehož národní doménu nejvyšší úrovně se jedná. Národní doména nejvyšší úrovně pouze naznačuje, že subjekt užívající toto doménové jméno registrované v této národní doméně nejvyšší úrovně může mít k danému státu užší vztah nebo že se obrací převážně na uživatele sítě Internet pocházející z tohoto státu. 18 Generické domény nejvyšší úrovně sdružují doménová jména na základě příslušnosti k určité kategorii podle obsahového nebo věcného kritéria a až na výjimky 19 nejsou spojovány s konkrétním státem nebo územím. V současné době existuje 22 generických domén nejvyšší úrovně, které se dále dělí na sponzorované a nesponzorované. Sponzorované generické domény nejvyšší úrovně jsou specializované na určité odvětví nebo oblast a jsou spravované garantem. Registrovat doménové jméno pod sponzorovanou generickou doménou nejvyšší úrovně mohou pouze společnosti, organizace, asociace a jednotlivci z oboru, pro který je doména rezervována. Ne vždy je však toto registrátory 17 MAISNER, Martin, aj. Základy softwarového práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN s PELIKÁNOVÁ, Radka, ČERMÁK, Karel Jr.. Právní aspekty doménových jmen. Praha: Linde, s. ISBN s Domény.gov,.edu a.mil jsou vyhrazeny institucím Spojených států amerických. 7

14 důsledně dodržováno a dochází tak k rozmělňování specializace těchto domén. Zvláštní doménou nejvyšší úrovně je doména.arpa, která se používá výhradně pro technické účely Nové generické domény nejvyšší úrovně V červnu 2011 došlo k významnému mezníku ve vývoji sítě Internet a systému doménových jmen. Organizace ICANN odsouhlasila pravidla pro vznik nových generických domén nejvyšší úrovně v reakci na žádosti subjektů, jako jsou města, etnické skupiny a obchodní společnosti, které požadovaly vytvoření dalších generických domén nejvyšší úrovně ke své propagaci. Schválením pravidel pro vznik nových generických domén nejvyšší úrovně se otevřela možnost zaregistrovat si vlastní generickou doménu nejvyšší úrovně. Žádosti o registraci nové generické domény nejvyšší úrovně byly organizací ICANN přijímány v období od 12. ledna 2012 do 12. dubna Proces schvalování žádostí je velice složitý a nejkratší doba pro schválení registrace nové generické domény nejvyšší úrovně je odhadována na devět měsíců. Při vyhodnocování žádostí o registraci nové generické domény nejvyšší úrovně je, kromě splnění řady technických podmínek, kladen důraz především na to, aby tyto nové generické domény nijak nezasahovaly do práv a oprávněných zájmů třetích osob, zejména aby se zabránilo spekulativním registracím těchto generických domén nejvyšší úrovně. Prostředkem ochrany je také vysoký poplatek za žádost o registraci nové generické domény nejvyšší úrovně, který činí ,- USD. Vytvořením nových generických domén nejvyšší úrovně dojde zároveň i k rozšíření prostoru pro případné zásahy do práv třetích osob v důsledku registrace doménových jmen pod tyto nové generické domény nejvyšší úrovně. Ze strany zejména podnikatelských subjektů bude třeba vynaložit větší úsilí na ochranu svých práv a oprávněných zájmů. Nové generické domény nejvyšší úrovně bude možné rozdělit do následujících skupin 20 : 20 FILIP, Ondřej. Nové generické domény: cesta k.sex je dlouhá a ještě trnitá [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 8

15 firemní gtld, které bude shodné s názvem organizace nebo produktu (např..canon,.unicef), geografické gtld, které bude shodné s názvem města nebo geografického území (např..scot,.nyc,.berlin), komunitní gtld, které mají sloužit určité komunitě (např..wine,.gay), 21 obecné gtld, podobné generickým doménám nejvyšší úrovně.com,.org a.net (např..shop,.music) Doména druhé úrovně Domény druhé úrovně jsou jedinečným shlukem povolených znaků podřízeným určité doméně nejvyšší úrovně. 22 Každou doménu druhé úrovně lze v určité doméně nejvyšší úrovně registrovat pouze jednou. Avšak stejná doména druhé úrovně může být zaregistrována v různých doménách nejvyšší úrovně. Domény druhé úrovně se často označují jako doménová jména (v užším smyslu). Na rozdíl od domén nejvyšší úrovně, jejichž znění je dané, mohou být domény druhé úrovně žadatelem o registraci domény libovolně vytvořeny. Při tvorbě domén druhé úrovně jsou žadatelé omezeni pravidly stanovenými registrátory doménových jmen a již dřívější registrací stejné domény druhé úrovně. Domény druhé úrovně mohou být abstraktním sledem znaků, ale zpravidla slouží k identifikaci konkrétní osoby, obchodní firmy, názvu, činnosti nebo obsahu 23 a jsou nositeli druhotných funkcí doménových jmen. Především s ohledem na tyto druhotné funkce má řada subjektů zájem na registraci a užívání určitého označení jako domény druhé úrovně a zároveň tak na zamezení ostatním subjektům takové označení jako doménové jméno užívat. Vzhledem k tomu, že doména druhé úrovně může být v doméně nejvyšší úrovně zaregistrována pouze jednou, tzn. pouze pro jeden subjekt, a zároveň zájem užívat 21 Mohou se sem řadit i etnické gtld (např..eus pro Basky,.kurd pro Kurdy). 22 DISMAN, Marek. Právní úprava domény.eu : vymezení pojmu, právní a ekonomické hledisko, řešení sporů o domény, 58 vzorů pro praxi. Praha: Linde, s. ISBN s Tamtéž s

16 takové doménové jméno může mít více subjektů, mohou některá doménová jména podobně jako ochranné známky nabývat značné hodnoty. 24 Registrací určitého označení jako domény druhé úrovně však může dojít k porušení práv nebo oprávněných zájmů jiného subjektu. Zejména se jedná o porušení práv na označení. Z těchto důvodů jsou právě domény druhé úrovně předmětem sporů. Se zavedením nových generických domén nejvyšší úrovně lze očekávat spory i ohledně těchto nových generických domén, ačkoliv snaha předcházet takovýmto sporům se projevuje již při posuzování žádostí o registraci nové generické domény nejvyšší úrovně. 2. Registrace doménových jmen 2.1 Zájmové sdružení CZ.NIC Registr doménových jmen národní domény nejvyšší úrovně.cz je spravován zájmovým sdružením právnických osob CZ.NIC, z.s.p.o. Sdružení CZ.NIC je pověřeno správou národní domény nejvyšší úrovně.cz v souladu s pravidly ICANN. Sdružení CZ.NIC bylo založeno dne 21.května 1998 poskytovateli internetových služeb za účelem správy domény nejvyšší úrovně.cz. V rámci své podnikatelské činnosti sdružení CZ.NIC zejména definuje pravidla registrace domén druhé úrovně v národní doméně nejvyšší úrovně.cz, průběžně tato pravidla aktualizuje a vytváří mechanismy pro zabezpečení jejich dodržování, zajišťuje registraci domén druhé úrovně v národní doméně nejvyšší úrovně.cz, zajišťuje provoz jmenných serverů pro národní doménu nejvyšší úrovně.cz a zastupuje ji při koordinaci národních a regionálních registrátorů a standardizačních institucí. 25 CZ.NIC je členem mezinárodních organizací sdružujících obdobné subjekty, mimo jiné např. organizace ccnso (Country Code Names Supporting Organization), která je součástí organizace ICANN a sdružuje registrátory národních domén nejvyšší úrovně. Činnost sdružení CZ.NIC jako správce národní domény nejvyšší úrovně.cz byla uznána 24 PELIKÁNOVÁ, Radka, ČERMÁK, Karel Jr.. Právní aspekty doménových jmen. Praha: Linde, s. ISBN s CZ.NIC, z.s.p.o. Stanovy sdružení CZ.NIC, z. s. p. o. ze dne Dostupný z WWW: < 10

17 Českou republikou Memorandem uzavřeným mezi Ministerstvem informatiky České republiky a sdružením CZ.NIC dne 21. dubna Registrátoři Doménová jména nejsou registrována přímo sdružením CZ.NIC, ale prostřednictvím registrátorů, kteří na základě smlouvy o spolupráci při registracích doménových jmen uzavřené se sdružením CZ.NIC spravují domény registrované v národní doméně nejvyšší úrovně.cz pro koncové uživatele. Registrátorem při splnění dalších podmínek stanovených sdružením CZ.NIC v Obchodních podmínkách pro registrátory 26 může být pouze právnická osoba se sídlem v některém z členských států Evropské unie, ve státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo v členském státě Evropského sdružení volného obchodu, nebo právnická osoba, která je akreditovaným registrátorem ICANN. Počet registrátorů není nijak omezen. 27 Registrátor může vykonávat svá práva a povinnosti prostřednictvím svých subregistrátorů, za jejich činnost však nese odpovědnost. Na základě smlouvy o spolupráci při registracích doménových jmen uzavřené se sdružením CZ.NIC jsou registrátoři oprávněni využívat služeb databáze doménových jmen vedené sdružením CZ.NIC, tzv. Centrálního registru. Registrátoři jsou zejména oprávněni registrovat doménová jména, prodlužovat registraci doménových jmen a spravovat záznamy o doménových jménech a jejich držitelích. 28 Tomu odpovídá povinnost registrátora hradit sdružení CZ.NIC cenu za poskytování služeb, tj. zejména roční poplatek za připojení do Centrálního registru ve výši ,- Kč a další poplatky za poskytované služby. 29 Smlouva o spolupráci při registracích doménových jmen je uzavírána na dobu jednoho roku a po uplynutí této doby se automaticky mění na smlouvu na dobu neurčitou, pokud žádná ze smluvních stran neoznámí před uplynutím doby, na kterou byla smlouva uzavřena, že si nepřeje ve smluvním vztahu pokračovat. Smlouva o spolupráci při 26 CZ.NIC, z.s.p.o. Obchodní podmínky pro registrátory [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z WWW: < 27 K 25.březnu 2012 je evidováno 44 registrátorů. Zdroj: CZ.NIC, z.s.p.o. c2012 [cit ]. Dostupný z WWW: < 28 CZ.NIC, z.s.p.o. Obchodní podmínky pro registrátory [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z WWW: < 29 CZ.NIC, z.s.p.o. Ceník služeb [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z WWW: < 11

18 registracích doménových jmen nezakládá žádná práva konečného uživatele služeb poskytovaných sdružením CZ.NIC ani vůči sdružení CZ.NIC ani vůči registrátorům. Prostřednictvím registrátorů jsou služby poskytované sdružením CZ.NIC dále poskytovány konečným uživatelům. Právní vztahy mezi registrátorem a uživatelem služeb se řídí smlouvou uzavřenou mezi registrátorem a uživatelem. Obchodní podmínky pro registrátory stanovené sdružením CZ.NIC obsahují základní požadavky na obsah smluv uzavíraných mezi registrátory a jejich zákazníky. Smlouva uzavřená mezi registrátorem a konečným uživatelem tak musí definovat podmínky změny registrátora, musí obsahovat právo uživatele vypovědět smlouvu v případě závažného porušení smlouvy registrátorem a souhlas konečného uživatele s přístupem sdružení CZ.NIC k datům o uživateli. 30 Smluvní vztah mezi registrátorem a konečným uživatelem musí respektovat platná pravidla registrace doménových jmen stanovená sdružením CZ.NIC. 31 Registrace domény druhé úrovně v národní doméně nejvyšší úrovně.cz je podmíněna souhlasem žadatele o registraci domény Pravidly registrace doménových jmen v cctld.cz 32. Ke dni 31. prosince 2011 bylo v národní doméně nejvyšší úrovně.cz zaregistrováno domén druhé úrovně Princip first come first served Registrace domén se řídí pravidlem přednosti, kdy sdružení CZ.NIC registruje domény druhé úrovně v národní doméně nejvyšší úrovně.cz podle pořadí, ve kterém mu byly žádosti o registraci doručeny. Principem first come first served se řídí registrace doménových jmen ve většině domén nejvyšší úrovně. Pravidlo přednosti se v systému doménových jmen uplatňuje od začátku jeho existence. Z počátku však bylo registrováno pouze několik doménových jmen denně. Je otázkou, zda je uplatňování tohoto principu udržitelné i dnes, kdy s rozvojem obchodního potenciálu doménových jmen razantně narůstá počet jejich registrací a zároveň i konfliktů 30 CZ.NIC, z.s.p.o. Obchodní podmínky pro registrátory [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z WWW: < 31 Tamtéž. 32 CZ.NIC, z.s.p.o. Pravidla registrace doménových jmen v cctld.cz [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z WWW: < 33 Zdroj: CZ.NIC, z.s.p.o. Dostupný z WWW: < 12

19 doménových jmen s právy k ochranným známkám, obchodním firmám, apod. Z tohoto důvodu se začínají pomalu prosazovat názory, že přednost při registraci doménových jmen by měly získat subjekty, kterým svědčí k určitému označení přednostní právo, např. práva k ochranné známce. Z praktických důvodů již není možné zavádět modifikovaná pravidla u existujících domén nejvyšší úrovně, pod kterými jsou již zaregistrovány tisíce doménových jmen, ale tyto tendence se začínají projevovat u nově zřizovaných domén nejvyšší úrovně. Při zavádění nových domén nejvyšší úrovně, např. u domén.biz,.mobi,.name,.eu, byla po stanovenou dobu před zpřístupněním volné registrace doménových jmen v těchto doménách nejvyšší úrovně umožněna prioritní registrace držitelům přednostních práv. 34 Omezování principu first come first served se projeví i v procesu přezkoumávání žádostí o registraci nových generických domén nejvyšší úrovně, kdy je mimo jiné posuzováno, zda registrací takové domény nebudou porušena práva třetích osob. Navíc poté co ICANN zveřejní seznam všech žádostí o registraci nových generických domén nejvyšší úrovně, budou třetí osoby oprávněny podat proti registraci nové generické domény nejvyšší úrovně ve stanovené lhůtě námitky, které budou přezkoumány ve zvláštním řízení Pravidla tvorby domény druhé úrovně Pravidla registrace doménových jmen v cctld.cz stanoví i podmínky pro tvorbu domény druhé úrovně, která může být zaregistrována v národní doméně nejvyšší úrovně.cz. Doména může obsahovat pouze číslice od 0 do 9, písmena od a do z a pomlčku, nesmí začínat ani končit pomlčkou a nesmí obsahovat dvě pomlčky za sebou. Délka domény nesmí přesáhnout 63 znaků. Zavedením konceptu IDN (Internationalized Domain Name) organizací ICANN je možné, aby domény byly tvořeny i znaky s diakritikou a znaky jiných abeced než latinky. 34 HOSTAŠ, Petr. Praxe při registraci národních domén.cz a řešení sporů. In: JAKL, Ladislav. Uplatňování doménových jmen v rámci podnikatelských aktivit. Praha: VŠVSMV, s. ISBN s ICANN. New gtld Applicant Guidebook [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 13

20 IDN umožňuje používání znaků národních abeced při tvorbě doménových jmen. 36 Této možnosti využily především východní národy, zejména Čína, Japonsko a Rusko. Můžeme se tak setkat např. s doménou. 新新新. IDN pro národní doménu nejvyšší úrovně.cz zatím nebylo zavedeno. Dle vyjádření sdružení CZ.NIC je důvodem malý zájem ze strany uživatelů sítě Internet v České republice. Umožněním registrací domén obsahujících znaky s diakritikou by zřejmě opět došlo k nárůstu sporů o doménová jména, zejména v případě registrací doménových jmen s diakritikou ekvivalentních k již zaregistrovaným doménovým jménům, např. ceskasporitelna.cz a českáspořitelna.cz. 2.5 Odpovědnost CZ.NIC za porušení práv třetích osob CZ.NIC se zavazuje za podmínek stanovených Pravidly registrace doménových jmen v cctld.cz provést registraci domény, tuto registraci za stanovených podmínek udržovat a vést záznam o registrované doméně v Centrálním registru. CZ.NIC při registraci domény nezjišťuje, zda registrací domény nedojde k zásahu do práv nebo oprávněných zájmů třetích osob. Žadatel o registraci domény podáním žádosti o registraci potvrzuje, že vyvinul veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, aby zajistil, že registrovaná doména nebude porušovat práva třetích osob nebo právní předpisy. CZ.NIC nenese odpovědnost za případné porušení práv k ochranným známkám, obchodním značkám, jménům nebo obchodním firmám třetích osob vzniklé registrací nebo užíváním zaregistrované domény. 37 Sdružení CZ.NIC registrací domén druhé úrovně pod národní doménou nejvyšší úrovně.cz neporušuje práva třetích osob. 38 Při registraci domény je pouze na žadateli o registraci domény, aby se vyvaroval porušení práv k ochranné známce nebo obchodnímu jménu třetích osob. Plnou odpovědnost za porušení práv třetích osob nese osoba, pro kterou je doména zaregistrována. Sdružení CZ.NIC není oprávněno odepřít registraci domény, pokud osoba, která žádá o její registraci, splňuje podmínky stanovené Pravidly registrace doménových jmen v cctld.cz, kterými je sdružení CZ.NIC samo vázáno. Jako 36 ICANN. Internationalized Domain Names [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z WWW: < 37 CZ.NIC, z.s.p.o. Pravidla registrace doménových jmen v cctld.cz [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z WWW: < 38 Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 3 Cmo 293/

21 soukromoprávnímu subjektu sdružení CZ.NIC nenáleží rozhodovat, zda osobě právo na registraci určitého označení jako domény náleží či nikoli. Posuzování toho, zda registrací domény jsou porušovány právní předpisy, zda dochází ke konfliktům s právy třetích osob, a případné zamítnutí registrace domény z těchto důvodů sdružením CZ.NIC, by bylo s ohledem na soukromoprávní povahu tohoto sdružení v demokratickém právním státu nežádoucí. Docházelo by tak k nahrazování činnosti soudu. Jak vyplývá z Pravidel registrace doménových jmen v cctld.cz a jak i bylo potvrzeno judikaturou 39, registrace doménového jména nemá stejný statut jako ochranná známka nebo obchodní jméno. Při registraci domény není tak posuzován konflikt takové domény s jinou doménou, s ochrannou známkou, s obchodní firmou, apod. Záleží na osobě, do jejíchž práv bylo registrací doménového jména zasaženo, aby ochranu svých práv uplatnila. 2.6 Doba trvání registrace Domény druhé úrovně jsou v národní doméně nejvyšší úrovně.cz registrovány na dobu určitou, nejdéle však na dobu 10 let. Registraci domény je možné prodloužit, nejvýše však opět na 10 let, a to i opakovaně. Po dobu registrace je doména vyhrazena osobě, pro kterou byla zaregistrována. CZ.NIC zruší registraci domény na pokyn registrátora nebo je oprávněno registraci zrušit v případech stanovených Pravidly registrace doménových jmen v cctld.cz. CZ.NIC zruší registraci doménového jména mimo jiné také tehdy, pokud tak stanoví vykonatelné soudní nebo správní rozhodnutí nebo rozhodčí nález. 40 Registrace domény zanikne uplynutím tzv. ochranné lhůty, která činí 60 dní ode dne následujícího po dni, ve kterém uplynula doba, na kterou byla doména registrována, pokud nebyla v této lhůtě registrace prodloužena Doménová jména z právního hlediska 39 Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne , sp. zn. 22 Cm 38/ CZ.NIC, z.s.p.o. Pravidla registrace doménových jmen v cctld.cz [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z WWW: < 41 Tamtéž. 15

22 3.1 Právní povaha doménových jmen Ve většině právních řádů, včetně českého, neexistuje zvláštní právní úprava doménových jmen. 42 Český právní řád pojem doménového jména nedefinuje. Přes neexistenci zvláštní právní úpravy doménových jmen dopadá na tuto oblast řada právních institutů právního řádu České republiky. Problematika doménových jmen spadá do oblasti soukromého práva. Veškerá práva osob k doménovému jménu jsou založena na smluvním základu, na základě smluv uzavíraných mezi soukromoprávními subjekty. Doménová jména jsou předmětem občanskoprávních vztahů. Podle ustanovení 118 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, jako základního právního předpisu soukromého práva, jsou předmětem občanskoprávních vztahů věci a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty Doménové jméno a věc v právním smyslu Občanský zákoník pojem věci v právním smyslu nevymezuje a omezuje se pouze na rozdělení věcí na věci movité a nemovité a na vymezení věcí nemovitých. 43 Právní teorie i praxe za věci v právním smyslu považuje hmotné předměty (res corporales) a přírodní síly, které mají užitnou hodnotu, tj. slouží potřebám lidí, a jsou ovladatelné. 44 Doménové jméno je sledem znaků přiřazených určité IP adrese a jako virtuální objekt není s ohledem na absenci hmotné podstaty věcí v právním smyslu Doménové jméno a práva Ze všech definic doménového jména vyplývá, že se jedná o určitý druh označení. Vzhledem k tomu nelze doménové jméno jako takové považovat za právo. Od doménového 42 Výjimkou je např. finský zákon o doménových jménech (Domain Name Act) nebo americký zákon na ochranu spotřebitele proti cybersquattingu (Anticybersqauttting Consumer Protection Act). 43 Ustanovení 119 ObčZ. 44 srov. ŠVESTKA, Jiří, SPÁČIL, Jiří, ŠKÁROVÁ, aj. Občanský zákoník I, II. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN s srov. DISMAN, Marek. Právní úprava domény.eu : vymezení pojmu, právní a ekonomické hledisko, řešení sporů o domény, 58 vzorů pro praxi. Praha: Linde, s. ISBN s. 26; MALIŠ, Petr. Právní povaha doménových jmen I. díl [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 16

23 jména je třeba odlišovat práva k doménovému jménu. 46 Doménové jméno není právem, ale je předmětem těchto práv. Práva k doménovému jménu jsou samostatným předmětem občanskoprávních vztahů a lze je např. převést nebo zastavit Doménové jméno a jiná majetková hodnota Předmět občanskoprávních vztahů je třeba podřadit jedné z kategorií vymezených v ustanovení 118 odst. 1 občanského zákoníku. Vzhledem ke skutečnosti, že doménové jméno nelze klasifikovat ani jako věc v právním smyslu ani jako právo, nezbývá než vymezit doménové jméno jako jinou majetkovou hodnotu. Jiná majetková hodnota není, stejně jako věc v právním smyslu, občanským zákoníkem definována. Z vymezení předmětu občanskoprávních vztahů v občanském zákoníku lze dovodit, že se jedná o takový předmět občanskoprávních vztahů, který není věcí v právním smyslu, bytem nebo nebytovým prostorem a který má určitou majetkovou hodnotu, tj. hodnotu vyčíslitelnou v penězích. 47 Doménové jméno vzhledem ke své povaze omezeného statku nepochybně určitou majetkovou hodnotu má, což dosvědčuje i existence burz doménových jmen Doménové jméno a nehmotné statky Nejednotné je posouzení doménového jména jako nehmotného statku. Nehmotný statek je zvláštním typem předmětu právních vztahů, jehož charakteristickým znakem je nehmotná povaha a určitá majetková hodnota. 48 Jedná se o statek tvořený konkrétním duševním obsahem, jehož objektivní výraz je způsobilý být předmětem společenských vztahů, aniž by bylo třeba jeho ztělesnění v hmotné podobě. 49 Nehmotný statek je třeba odlišovat od hmotného nosiče, v němž je realizován, a od práv k nehmotným statkům. Koncepční pojetí nehmotného statku zahrnuje vedle nehmotných majetkových hodnot, tzv. duševního vlastnictví, které se dále člení na literární a jiné umělecké vlastnictví a na 46 MALIŠ, Petr. Právní povaha doménových jmen I. díl [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 47 srov. ŠVESTKA, Jiří, DVOŘÁK, Jan, aj. Občanské právo hmotné jubilejní a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN s srov. HENDRYCH, Dušan a kol. Právnický slovník. 3. vydání. Praha: C.H.BECK, s. ISBN KNAP, Karel, OPLTOVÁ, Milena, RŮŽIČKA, Michal, aj. Práva k nehmotným statkům. Praha: Codex, nakladatelství Hugo Grotia, a.s., s. ISBN s

24 průmyslové vlastnictví, i nehmotné statky osobní (osobnostní) povahy bez majetkového obsahu. 50 Většina nehmotných statků je chráněna zvláštními absolutními právy působícími vůči každému (erga omnes) 51, která je však s ohledem na jejich povahu třeba odlišovat od práv věcných. Právní řád České republiky neobsahuje zvláštní právní úpravu doménových jmen a nezakotvuje tedy ani žádná zvláštní práva absolutní povahy k doménovým jménům. I přesto by bylo možné považovat doménové jméno za tzv. nechráněný nehmotný statek, kterému není právním řádem poskytována zvláštní právní ochrana, která by k němu zakládala absolutní výlučná práva. 52 Spornější u doménových jmen je naplnění zvláštního znaku nehmotného statku, a to tzv. potenciální ubiquity. Potenciální ubiquita je schopností nehmotného statku být kdykoliv, kdekoliv a kýmkoliv současně vnímán a užíván neomezeným počtem osob, a to i následně, aniž by došlo ke ztrátě funkce nebo podstaty nehmotného statku. 53 Doménové jméno může být vnímáno neomezeným počtem subjektů kdykoliv z jakéhokoliv místa současně i následně, ale otázkou je, zda může být také takto užíváno. Doménové jméno může být zaregistrováno pouze pro jednu osobu, která má na základě smlouvy o registraci doménového jména právo toto doménové jméno užívat. 54 Pokud by však pojem užívání byl vykládán takto restriktivně, docházelo by k opomenutí základní funkce doménového jména jako identifikátora konkrétního místa v síti Internet a zejména obsahu webových stránek. Záleží na tom, zda je užívání doménového jména vztahováno pouze k subjektu, pro který je doménové jméno zaregistrováno, nebo k uživatelům sítě Internet. Vodítkem, zda považovat doménové jméno za nehmotný statek či nikoli, může být i to, že Světová organizace 50 TELEC, Ivo. O nehmotných statcích a duševním vlastnictví. Právní rozhledy: časopis pro všechna právní odvětví. Praha: C. H. Beck, 1997, roč. 5, č. 11. s Např. právem autorským, právy souvisejícími s právem autorským, právy k ochranným známkám, právy k vynálezům. 52 DISMAN, Marek. Právní úprava domény.eu : vymezení pojmu, právní a ekonomické hledisko, řešení sporů o domény, 58 vzorů pro praxi. Praha: Linde, s. ISBN s KNAP, Karel, OPLTOVÁ, Milena, RŮŽIČKA, Michal, aj. Práva k nehmotným statkům. Praha: Codex, nakladatelství Hugo Grotia, a.s., s. ISBN s PELIKÁNOVÁ, Radka, ČERMÁK, Karel Jr.. Právní aspekty doménových jmen. Praha: Linde, s. ISBN s

25 duševního vlastnictví (WIPO) doménová jména za předmět práv k duševnímu vlastnictví nepovažuje Věc v právním smyslu podle nového občanského zákoníku Nový občanský zákoník vymezuje věc v právním smyslu široce. Za věc v právním smyslu se podle nového občanského zákoníku považuje vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. 56 Nový občanský zákoník tak upouští od dělení předmětu občanskoprávních vztahů na věci, práva a jiné majetkové hodnoty a zavádí nové pojetí věci v právním smyslu. Široké vymezení věci v právním smyslu zahrnuje pojmově jak věci hmotné, tak i nehmotné (např. předměty spadající do kategorií průmyslového a jiného duševního vlastnictví). 57 Nový občanský zákoník definuje věc hmotnou jako ovladatelnou část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu. 58 Věcí nehmotnou jsou podle nového občanského zákoníku práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty. 59 Tímto širokým vymezením věci v právním smyslu dojde i ke změně v pojetí věcných a závazkových práv, kdy se otevírá možnost aplikace věcných práv i na předměty občanskoprávních vztahů, u nichž to dosud nebylo možné. Podle nového občanského zákoníku by tedy doménové jméno bylo považováno za věc v právním smyslu, a to konkrétně za věc nehmotnou. Podle části odborné veřejnosti široké vymezení věci v právním smyslu vede k nežádoucímu stírání rozdílů mezi věcnými a závazkovými právy DISMAN, Marek. Právní úprava domény.eu : vymezení pojmu, právní a ekonomické hledisko, řešení sporů o domény, 58 vzorů pro praxi. Praha: Linde, s. ISBN s Ustanovení 489 nového ObčZ. 57 Důvodová zpráva k návrhu nového občanského zákoníku [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 58 Ustanovení 496 odst. 1 nového ObčZ. 59 Ustanovení 496 odst. 2 nového ObčZ. 60 STUNA, Stanislav, ŠVESTKA, Jiří. K pojmu věc v právním smyslu v návrhu nového občanského zákoníku. Právní rozhledy: časopis pro všechna právní odvětví. Praha: C. H. Beck, 2011, roč. 19, č. 10. s

26 3.2 Doménové jméno jako předmět subjektivních práv Subjektivním právem (oprávněním) se rozumí míra a způsob možného chování subjektu práva dovoleného a zaručeného právem objektivním. 61 Právní teorie rozlišuje subjektivní práva absolutní a relativní. Na rozdíl od práv relativních, působících inter partes, kdy právu konkrétního individuálně určeného subjektu odpovídá povinnost jiného konkrétního individuálně určeného subjektu, absolutní práva působí vůči všem (erga omnes). To znamená, že právu konkrétního individuálně určeného subjektu odpovídá povinnost neurčitého počtu neurčených subjektů. Mezi absolutní subjektivní práva patří práva věcná, práva k nehmotným statkům, všeobecná osobnostní práva a právo na nabytí zděděného majetku. Absolutní práva musí být založena zákonem. Relativní charakter má právo závazkové Doménové jméno a věcná práva Věcná práva podle platné právní úpravy zahrnují vlastnické právo, držbu a věcná práva k věci cizí (věcná břemena, právo zástavní a zadržovací). Jedním ze základních znaků věcných práv je, že jejich předmětem je hmotná věc s výjimkou práva zástavního a držby Vlastnické právo Základním a nejdůležitějším věcným právem je právo vlastnické, představující právní panství člověka nad věcí, kdy vlastník má právo ovládat věc svou mocí nezávisle na moci kohokoli jiného k téže věci. 63 Úzké pojetí věci v právním smyslu podle platné právní úpravy vylučuje, aby doménové jméno bylo předmětem vlastnického práva. Ve vztahu k doménovým jménům se nelze tedy dovolávat ochrany poskytované vlastnickému právu právním řádem České republiky. Osoba, pro kterou je doménové jméno registrováno, bývá často označována jako vlastník doménového jména. Jak z výše uvedeného vyplývá, není 61 ŠVESTKA, Jiří, DVOŘÁK, Jan, aj. Občanské právo hmotné jubilejní a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN s Tamtéž s Tamtéž s

27 toto označení z právního hlediska správné, avšak odpovídá faktickému stavu, kdy této osobě náleží jakési quasivlastnické právo k doménovému jménu Držba Právo držby (ius possidendi) je významnou součástí vlastnického práva. Zvláštností držby je, že může existovat i samostatně, odděleně od vlastnického práva. Jde o faktický stav, který ačkoliv není v souladu se stavem právním, je přesto právem chráněn v zájmu posledního pokojného stavu. 65 Podle ustanovení 129 odst. 2 občanského zákoníku jsou předmětem držby nejen věci, ale i práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon. Držba práva spočívá ve výkonu jeho obsahu. 66 Držitelem určitého práva je ten, kdo vykonává toto právo pro sebe, tj. jako své právo. Doménové jméno samo o sobě není způsobilým předmětem držby. Otázkou však je, zda by předmětem držby mohla být práva k doménovému jménu. Práva k doménovému jménu založená zejména registrací doménového jména jsou sice omezena na dobu, na kterou může být doménové jméno zaregistrováno, tj. nejdéle 10 let, avšak registraci lze opakovaně prodlužovat. Držbou je chráněn faktický stav, za který je možné považovat registraci a užívání doménového jména. 67 O držbě práv k doménovému jménu je možné uvažovat v případě, kdy k označení zaregistrovanému jako doménové jméno náleží silnější právo třetí osobě. Pokud osoba, pro kterou je doménové jméno zaregistrováno, je v dobré víře, že jí toto právo náleží, ačkoliv ve skutečnosti tomu tak není, jednalo by se o držbu oprávněnou. Držba práva je oprávněná, pokud držitel je vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu právo náleží. Dobrou víru držitele je třeba vždy hodnotit objektivně nejen podle osobního přesvědčení držitele, že mu právo náleží. Je třeba brát v úvahu, zda držitel při běžné opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu konkrétního případu na 64 KUPKA, Petr. Doména jako ochranná známka?. Právní zpravodaj: Informace pro právní praxi. Praha: C.H. Beck, 2003, č. 1. s ŠVESTKA, Jiří, DVOŘÁK, Jan, aj. Občanské právo hmotné jubilejní a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN s ŠVESTKA, Jiří, SPÁČIL, Jiří, ŠKÁROVÁ, Marta, aj. Občanský zákoník I, II. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN s PELIKÁNOVÁ, Radka, ČERMÁK, Karel Jr.. Právní aspekty doménových jmen. Praha: Linde, s. ISBN s

28 každém spravedlivě požadovat, neměl, resp. nemohl mít, důvodné pochybnosti o tom, že mu právo, které fakticky vykonává, náleží. 68 Dobrá víra držitele by se v případě držby práva k doménovému jménu musela vztahovat zejména k existenci řádné smlouvy o registraci doménového jména. JUDr. Vojtěch Trapl zastává názor, že nemůže být objektivně v dobré víře žadatel o registraci doménového jména, který nemá žádný vztah k označení, které jako doménové jméno registruje. 69 Domnívám se, že pro posouzení dobré víry držitele práva k doménovému jménu není rozhodující vztah této osoby k označení, o jehož registraci jako doménové jméno žádá, ale že je třeba v tomto případě posuzovat dobrou víru ve vztahu k přesvědčení držitele, že k tomuto označení nenáleží práva třetích osob a že registrací takového označení jako doménového jména nezasahuje do těchto práv třetích osob a jejich oprávněných zájmů. Aplikace právní úpravy držby ve vztahu k právům k doménovým jménům by byla významná zejména pro vypořádání mezi osobou, pro kterou by bylo doménové jméno zaregistrováno, a osobou, které by k takovému doménovému jménu náleželo silnější právo Zástavní právo Dalším věcným právem, které je ve vztahu k doménovým jménům relevantní, je právo zástavní. Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky tím, že v případě prodlení dlužníka s plněním závazku se zástavní věřitel může domáhat uspokojení zpeněžením zástavy. Podle platné právní úpravy může být zástavou kromě věci movité nebo nemovité, podniku nebo jiné věci hromadné, souboru věcí i pohledávka nebo jiné majetkové právo, pokud to jeho povaha připouští, byt nebo nebytový prostor, obchodní podíl, cenný papír nebo předmět průmyslového vlastnictví. 71 Výčet hodnot, které mohou sloužit k zajištění pohledávky zástavním právem, byl do občanského zákoníku včleněn s účinností od 1. ledna 2001 zákonem č. 367/2000 Sb. Ve znění tohoto zákona byla zástavou i jiná majetková 68 Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , sp. zn. 22 Cdo 1843/ TRAPL, Vojtěch. Právní problematika národních domén.cz. In: JAKL, Ladislav. Uplatňování doménových jmen v rámci podnikatelských aktivit. Praha: VŠVSMV, s. ISBN s PELIKÁNOVÁ, Radka, ČERMÁK, Karel Jr.. Právní aspekty doménových jmen. Praha: Linde, s. ISBN s Ustanovení 153 odst. 1 ObčZ. 22