Ekonomika podniku II. Jaroslava Hyršlová EKONOMIKA PODNIKU II

Transkript

1 Ekonomika podniku II Jaroslava Hyršlová EKONOMIKA PODNIKU II 2009

2 Téma 5: NÁKUPNÍ, PRODEJNÍ A MARKETINGOVÁ INNOST

3 OSNOVA: 1. Nákup 2. ízení zásob 3. Logistika 4. Prodej a marketing

4 1. NÁKUP Základní funkce a úkoly nákupu Nákupní marketing, jeho zásady a nástroje Marketingový nákupní proces a jeho fáze Strategické ízení nákupu

5 ZÁKLADNÍ FUNKCE A ÚKOLY NÁKUPU Základní funkce: zajistit efektivní po ízení materiál (pop. za ízení, strojních celk ) a služeb pro výrobní i nevýrobní innosti podniku Materiály: suroviny, pomocné materiály, dopl kový materiál (mazadla, kancelá ské pot eby), náhradní díly, obaly, ná adí apod. Služby: výrobní (opravy, údržba, išt ní ); nevýrobní (komunikace, marketing, analýzy )

6 NÁKUPNÍ MARKETING, JEHO ZÁSADY A NÁSTROJE Nákupní marketing - zjiš uje pot eby, zkoumá nákupní trhy a další informace pot ebné k volb dodavatel, k rozhodování o velikosti (resp. frekvenci) dodávek zásob, o jejich výši a o pot ebných logistických procesech

7 NÁKUPNÍ MARKETING, JEHO ZÁSADY A NÁSTROJE Nákup musí být aktivním lánkem v procesu pln ní hlavních (strategických) cíl podniku Je t eba vytvo it a využívat informa ní základnu o vstupech a dodavatelích Pracovníci zajiš ující nákup musí být odborn kompetentní Dodavatel = partner - spojenec, resp. férový protihrá

8 NÁKUPNÍ MARKETING, JEHO ZÁSADY A NÁSTROJE Marketingový mix = souhrn marketingových nástroj U nákupního marketingu jde o nákupní marketingový mix

9 NÁKUPNÍ MARKETINGOVÝ MIX 1. INFORMA NÍ A KOMUNIKA NÍ MIX Informa ní soubory o cenách, produktech, dodavatelích, dodacích podmínkách Výzkum dodavatel, volba dodavatel, komunikace s dodavateli, jejich hodnocení, rozhodování o dalších dodavatelsko odb ratelských vztazích Pé e o dlouhodobé partnerství s dodavatelem

10 NÁKUPNÍ MARKETINGOVÝ MIX 2. VÝROBKOVÝ MIX A MIX SLUŽEB Kvalita, sortiment, funk nost, spolehlivost, úspornost, substituce, normy standardizace Poskytované služby: druhy, sortiment, pružnost, pohotovost, garance, opravy

11 NÁKUPNÍ MARKETINGOVÝ MIX 3. CENOVÝ A KONTRAKTA NÍ MIX Výše a zm ny cen, vztah cena - užitná hodnota, cenová pružnost, platební, dodací a logistické podmínky, da ové a celní sazby, cenová vst ícnost, ochota jednat o cenách, rabatová politika, ceny substitut

12 NÁKUPNÍ MARKETINGOVÝ MIX 4. LOGISTICKÝ MIX Dodávková cesta: lánky, spolehlivost, rizika, pružnost, hospodárnost, náklady, ztráty na dodávkové cest Vlastní logistika: doprava, manipulace, balení, manipula ní jednotka, software, poradenství, skladování, technika a technologie, organizace

13 MARKETINGOVÝ NÁKUPNÍ PROCES A JEHO FÁZE (1) 1. poznání pot eby nákupní impuls 2. identifikace nezbytnosti, charakteru a rozsahu pot eby 3. kupní rozhodnutí 4. specifikace výrobku nebo služby 5. výzkum nabídek nákupní výzkum trhu (dodavatel ) 6. volba dodavatele (nabídky) 7. rozhodnutí a formulace podmínek dodávek, zadání objednávky

14 MARKETINGOVÝ NÁKUPNÍ PROCES A JEHO FÁZE (2) 8. logistické aktivity p i vstupu dodávky do podniku 9. kvantitativní a kvalitativní p ejímka dodávky, p ípadná reklamace 10. finan ní vypo ádání, úhrada dodávky 11. hodnocení výkonu dodavatele

15 STRATEGICKÉ ÍZENÍ NÁKUPU Dlouhodobá nákupní strategie = p edpoklad nezávislosti podniku na tržních partnerech Možné priority: minimální náklady; zrychlování obratu zásob; maximální materiálová hospodárnost; minimalizace rizika nekrytí pot eb; pružná kombinace více dodavatelských zdroj atd.

16 2. ÍZENÍ ZÁSOB Úkol ízení zásob Strategické a operativní ízení zásob Optimalizace zásob Moderní p ístupy k ízení zásob

17 ÚKOL ÍZENÍ ZÁSOB Zajistit dostate nou úrove zásob nezbytnou pro plynulou výrobu a eliminaci výkyv v dodávkách a ve výrob Zásoby by m ly být udržovány na co nejnižší úrovni (zásoby váží kapitál)

18 STRATEGICKÉ A OPERATIVNÍ ÍZENÍ ZÁSOB Strategické ízení: ízení pot eb zásob = sou ást ízení aktiv podniku Jaký objem finan ních zdroj lze vy lenit = sou ást finan ního ízení podniku Operativní ízení: Udržování konkrétních druh zásob v požadované výši, kvalit a struktu e

19 DRUHY ZÁSOB B žná (obratová) - po ízení najednou, erpání v dávkách Pojistná eliminace výkyv na stran vstupu i výstupu

20 ZÁKLADNÍ BILAN NÍ ROVNICE ZÁSOB ZDROJE = POT EBY zdroje = Z p + D; pot eby = M + Z k Z p + D = M + Z k Z toho: D = M + Z k Z p Zásoba suroviny na po átku období (Z p ) Spot eba suroviny (M) za období Zásoba suroviny na konci období (Z k ) Celková výše dodávky (D) suroviny v období

21 OPTIMALIZACE ZÁSOB Minimalizace celkových náklad na dodávky, skladování a udržování zásob Náklady na dodávku: stejné pro každou dodávku (p íprava dodávky, komunikace, pr zkum trhu, p ejímka, kontrola, fakturace) Náklady na skladování a udržování zásob: náklady vázanosti prost edk (úroková míra), provoz sklad, evidence, pojišt ní, ostrahy, náklady z rizika (znehodnocení, poškození, ztráta využitelnosti apod.)

22 OPTIMALIZACE ZÁSOB

23 P ÍKLAD Celková ro ní pot eba dodávky ur ité suroviny do podniku (D) je tun, náklady na 1 dodávku zásob (N d ) K a ro ní náklady na skladování 1 tuny zásob (N s ) jsou 200 K. Vypo ítejte optimální velikost jedné dodávky (d OPT ), resp. optimální po et dodávek za rok.

24 EŠENÍ P ÍKLADU Použije se tzv. Harris v-wilson v vzorec: d 2* D* N / OPT d N s d OPT = 2 * * / 200 = = 172 tun Po et dodávek = / 172 = 8,6; tj. po zaokrouhlení 9 dodávek ro n

25 MODERNÍ P ÍSTUPY K ÍZENÍ ZÁSOB (1) JIT ( JUST-IN-TIME) vers. JUST-IN-CASE P ísná kontrola kvality Pravidelné a spolehlivé dodávky Blízkost výroby Spolehlivá komunikace Operativní informace o pr b hu výroby Spolupráce dodavatele a odb ratele

26 MODERNÍ P ÍSTUPY K ÍZENÍ ZÁSOB (2) Metoda ABC: rozt íd ní sortimentu materiál v zásobách na t i skupiny podle jejich celoro ní spot eby Postupy a metody ízení jednotlivých skupin (skupiny A, B a C) jsou diferencovány

27 MODERNÍ P ÍSTUPY K ÍZENÍ ZÁSOB (3) A: 5-15 % druh zásob má 60-80% podíl na celkové spot eb B: % druh zásob má 15-25% podíl na celkové spot eb C: % druh zásob má 5 15% podíl na celkové spot eb

28 3. LOGISTIKA Logistika: eší organizaci a ízení rozmís ování (tj. pohyby, transportní procesy), v etn souvisejících informací ídí veškerý materiálový tok podnikem (v etn toku od dodavatel a k odb ratel m) a p íslušný tok informací

29 LOGISTIKA Zahrnuje: dopravu, p ekládku a manipulaci, skladování, balení, distribuci na místa pot eby, p ípravu, úpravu a kompletaci dodávaného produktu, zajiš ování p íslušných informací (v etn evidence a kontroly) Logistické et zce: slad né posloupnosti logistických systém, jimiž prochází materiálový tok Zvláš d ležité je slad ní míst styku systém

30 4. PRODEJ A MARKETING Prodej Marketing (definice, marketingové ízení, výzkum trhu) Marketingový mix (výrobek, cena, distribuce a komunikace)

31 PRODEJ Zjiš uje pot eby na trzích produkce a prodejem produkt je uspokojuje Zahrnuje: výzkum trhu, komunikaci se zákazníky (v etn p sobení na n za ú elem podpory prodeje), logistiku prodeje, tvorbu cen atd.

32 MARKETING Marketingová koncepce ízení = filozofie podnikatelského myšlení, která d sledn respektuje pot eby zákazníka a jejich uspokojení = sou ást strategického ízení podniku

33 MARKETING Marketingové ízení: Plánování - marketingová situa ní analýza, stanovení marketingových cíl, formulování strategií, sestavení plánu Realizace - vytvo ení marketingové organizace a realizace plánu Kontrola - m ení výsledk, porovnávání s plánem, hodnocení a analýza zjišt ných skute ností

34 MARKETING Výzkum trhu d ležitá sou ást marketingu Marketingový výzkum zahrnuje: p íprava výzkumu, sb r informací, analýza informací a prezentace výsledk Metody získávání informací: dotazování (ústní, telefonické, písemné) a pozorování Analýza dat: matematicko-statistické metody Objekt marketingového výzkumu = kupní chování P i výzkumu kupního chování se používá segmentace zákazník

35 MARKETINGOVÝ MIX Marketingový mix = marketingové nástroje ovliv ující kupní rozhodování Prvky marketingového mixu: výrobek (Product) cena (Price) distribuce (Place) komunikace (Promotion)

36 MARKETINGOVÝ MIX Trvalé získání zákazníka koncept 4 C: Hodnota pro zákazníka (Customer Value) Celkové náklady pro zákazníka na získání a užití výrobku (Total Customer Cost) Pohodlí pro zákazníka (Convenience) Oboustranná komunikace (Communication)

37 VÝROBEK (1) Pro zákazníka má výrobek obvykle komplexní charakter (= komplexní výrobek) Životní cyklus vyjad uje tržní reakce na výrobek v pr b hu asu (pronikání, rozši ování, ustálení, ústup)

38 VÝROBEK (2) Výrobkový mix = sortiment (souhrn) výrobk, které podnik nabízí na trhu Sortiment je sestaven a upravován v zájmu pln ní podnikových cíl Výrobková analýza = d ležitý analytický nástroj posouzení a ízení sortimentu výrobk

39 VÝROBEK (3) Hodnocení výrobk : podle rentability po ítané ze zisku (Z/Tržby), vychází z kalkulace úplných náklad podle rentability po ítané z hrubého rozp tí (HR/Tržby), vychází z kalkulace p ímých náklad Objektivn jší výsledky: ukazatel rentability po ítaný z hrubého rozp tí

40 CENA (1) Cena = množství pen z vydaných zákazníkem na zakoupení produktu Pro zákazníka: hodnota, kterou mu vlastnictví a užívání produktu p ináší

41 CENA (2) Základní principy tvorby cen jsou: podle náklad podle poptávky podle konkurence Pozor na cenovou elasticitu (neboli pružnost) poptávky!

42 DISTRIBUCE Distribu ní politika = soubor postup a operací (v etn jejich návazností a prolínání), jimiž se výrobek dostává z místa svého vzniku do místa svého užití (ur ení) Distribuce umís uje zboží na trhu tzv. distribu ní cestou Distribu ní cesta m že být p ímá nebo nep ímá, s mezi lánkem, resp. mezi lánky, jimiž mohou být prost edníci (ti si produkty kupují) i zprost edkovatelé

43 KOMUNIKACE (1) Marketingová komunikace zahrnuje: zám rné a cílené vytvá ení a používání informací k p sobení na zákazníky (k ovliv ování jejich kupního chování)

44 KOMUNIKACE (2) Složky marketingové komunikace: Reklama neosobní komunikace se zákazníkem prost ednictvím médií Podpora prodeje asov omezený program s cílem okamžitého nár stu prodej Osobní prodej p ímá osobní komunikace se zákazníkem Public relations vytvá ení kladné p edstavy o podniku v pov domí zákazník P ímý marketing p ímý (nikoli osobní) kontakt se zákazníkem (katalogový prodej, zásilkový prodej, telemarketing, teleshopping)

45 KOMUNIKACE (3) Event marketing po ádání a využívání nevšedních akcí (her, kulturních a sportovních událostí) k upoutání potenciálního zákazníka Guerillový marketing nekonven ní cesty k oslovení potenciálních zákazník ; zákazník v nuje kampani pozornost, aniž by si byl v dom, že jde o komunikaci Virální marketing ší ení reklamního sd lení y, SMS, ICQ apod. Mobilní marketing využívá nástroj mobilní komunikace (SMS, MMS, ) ve form nap. sout ží, bonus a odm n Product placement umís ování produkt p ímo do d je televizních a filmových p íb h

46 Téma 6: VÝROBA

47 OSNOVA: 1. Vymezení výroby a výrobního systému 2. len ní výrob 3. Produk ní funkce 4. Výrobní kapacita 5. Nové výrobní systémy 6. Produktivita podnikových systém

48 1. VYMEZENÍ VÝROBY A VÝROBNÍHO SYSTÉMU VÝROBA = soubor cílev domých inností, p i nichž vzájemným p sobením výrobních faktor dochází k p em n vstupních prvk na produkci VÝROBNÍ SYSTÉM = soubor všech prvk a vztah mezi nimi, s jejichž pomocí se uskute uje výroba

49 Technologie Pracovníci Materiály Výrobní za ízení Produkce Energie Odpad hmotný tok informa ní tok

50 VYMEZENÍ VÝROBY A VÝROBNÍHO SYSTÉMU S výrobou velmi úzce souvisí nákup, doprava a skladování a správa a kontrola t chto oblastí Výroba zásadním zp sobem ovliv uje efektivnost podniku a jeho konkuren ní schopnost.

51 VYMEZENÍ VÝROBY A VÝROBNÍHO SYSTÉMU P evyšuje-li poptávka nabídku, jediným omezením pro výrobu jsou výrobní a finan ní kapacity Pokud jsou pro podnik základním omezením požadavky trhu, m lo by plánování výroby vycházet z plánování prodeje

52 2. LEN NÍ VÝROB a) PODLE CHARAKTERU TECHNOLOGICKÉHO PROCESU Chemicko-technologické, biologické a biochemické Mechanicko-technologické

53 LEN NÍ VÝROB b) PODLE DIFERENCOVANOSTI PRODUKT A VYRÁB NÉHO MNOŽSTVÍ Výroby hromadné Výroby sériové Výroby kusové

54 LEN NÍ VÝROB c) SAMOTNÁ VÝROBA SE LENÍ NA Hlavní výrobu Vedlejší výrobu Dopl kovou výrobu P idruženou výrobu Krom základních výrobních proces probíhají v podniku pomocné a obslužné procesy

55 3. PRODUK NÍ FUNKCE Produk ní funkce = vztah mezi vstupem (vstupy) a výstupem (výstupy) podniku Modelem je funkce: vyjad uje vztah mezi rozsahem vstup (výrobních faktor ) a výstupem, tj. produkcí, resp. její hodnotou

56 PRODUK NÍ FUNKCE Tvar produk ní funkce je ovlivn n tím, zda a jak se produktivita vstup v závislosti na velikosti objemu výroby m ní i nem ní Produk ní funkce ovliv uje nákladovou funkci

57 NEM NNÁ PRODUKTIVITA

58 KLESAJÍCÍ PRODUKTIVITA

59 ROSTOUCÍ PRODUKTIVITA

60 PROM NLIVÁ PRODUKTIVITA

61 4. VÝROBNÍ KAPACITA vyjad uje maximální výrobní schopnost konkrétního výrobního za ízení za ur ité období a za ur itých podmínek výroby

62 VÝROBNÍ KAPACITA (Q p ) Je ur ena: Výkonností výrobního za ízení (tzv. kapacitním výkonem) a Využitelným asovým fondem

63 VÝKONNOST VÝROBNÍHO ZA ÍZENÍ (v p ) vyjad uje maximáln dosažitelné množství produkce za jednotku provozní doby za obvyklých provozních podmínek Nap. výkonnost aparát v chemickém provozu závisí na rychlosti reakce a na ú innosti p em ny surovin na výsledný produkt

64 VYUŽITELNÝ ASOVÝ FOND (T p ) Je t eba brát v úvahu dobu, po kterou dané za ízení mohlo nebo m lo být v innosti: Kalendá ní fond (T k ) = celá délka sledovaného období, vyjád ená ve dnech nebo v hodinách Nominální asový fond (T n ) = kalendá ní fond po ode tení nepracovních dní Využitelný asový fond = T p = (T n -T opr )

65 STANOVENÍ VÝROBNÍ KAPACITY Výrobní kapacita = sou in výkonnosti a využitelného asového fondu Q p = v p* T p

66 HODNOCENÍ Ú INNOSTI ÍZENÍ VÝROBNÍHO PROCESU Skute n dosažené výsledky x Plánované, normované, p íp. maximáln dosažitelné hodnoty Srovnání se provádí pomocí pom rných ísel: skute ná úrove / plánovaná úrove Vyjad uje se v %

67 VYUŽITÍ VÝROBNÍ KAPACITY Celkové využití výrobní kapacity = (Q s / Q p ) * 100 = integrální využití = k c Spln ní normy výkonnosti = (v s / v p ) * 100 = intenzivní složka = k i Využití stanoveného asového fondu = (T s / T p ) * 100 = extenzivní složka = k e k c = k i *k e

68 P ÍKLAD Kapacitní výkon výrobního za ízení je 1 tuna produkce za hodinu. Využitelný asový fond je hodin za rok. Ve sledovaném roce tento výrobní systém vyprodukoval tun, p i emž výrobní za ízení bylo v provozu hodin. Vypo ítejte: výrobní kapacitu za rok celkové (integrální) využití výrobní kapacity asové (extenzivní) využití výrobní kapacity výkonové (intenzivní) využití výrobní kapacity

69 EŠENÍ P ÍKLADU Q p = 1 * = t za rok k c = / = 90,6 % k e = / = 94,1 % v s = / = 0,963 t/hod. k i = 0,963 / 1 = 96,3 % k c = k i * k e = 0,963 * 0,941 = 90,6 %

70 5. NOVÉ VÝROBNÍ SYSTÉMY P echod od dosavadní opera ní koncepce ízení k nové koncepci procesní Roste význam informací a znalostí Využívají se moderní komunika ní prost edky Zam ení na procesy jako celky a na ízení jejich efektivnosti

71 NOVÉ VÝROBNÍ SYSTÉMY Velký potenciál pro zvýšení produktivity = úspora meziopera ních as, tzn. eliminace operací nep idávajících hodnotu Je t eba vytvo it plynulý tok operací p idávajících hodnotu, tzv. filozofie Just-in- Time Podniky využívající tuto filozofii = podniky sv tové t ídy (World Class Company)

72 CHARAKTERISTIKY NOVÝCH VÝROBNÍCH SYSTÉM Štíhlé, bezztrátové procesy Úplný Just-in-Time (úplná eliminace ztrát) ízení kvality ízení zákazníkem Vývoj a konstrukce výrobk pro zákazníka a pro vyrobitelnost Znalostní organizace Štíhlé ízení Úplná zam stnanecká ú ast Integrace dodavatel Dokonalá informa ní podpora štíhlých systém

73 6. PRODUKTIVITA PODNIKOVÝCH SYSTÉM Produktivita = ú innost využívání výrobních faktor (vstup ) ve výrob, obecn vyjád ená pom rem (výrobní) výstup / (výrobní) vstup M í se za ur itý asový interval

74 PRODUKTIVITA PODNIKOVÝCH SYSTÉM Produktivita technickoekonomická a produktivita technická Produktivita mikroekonomická a produktivita makroekonomická Produktivita celková a produktivita parciální

75 PRODUKTIVITA PODNIKOVÝCH SYSTÉM Pro ízení podniku mají hlavní význam: Produktivita práce, nap. p idaná hodnota / pracovníci Celková produktivita a parciální produktivity, nap. hodnota výstupu (tržby) / ekonomické náklady spot eby a vázání vstupu (všech druh nebo ur itého druhu)

76 PRODUKTIVITA PRÁCE Prací se v tomto ukazateli rozumí pouze živá práce Ukazatele produktivity práce: p idaná hodnota / pracovníci (jejich po et i po et odpracovaných hodin, i osobní náklady) istá produkce, tj. p idaná hodnota bez odpis / pracovníci (jejich po et i po et odpracovaných hodin, i osobní náklady) P idaná hodnota = výnosy za produkci (tržby) - náklady na veškeré nakupované suroviny, ostatní materiály, energie a služby

77 CELKOVÁ A PARCIÁLNÍ PRODUKTIVITY Ukazatele pracují s ekonomickými náklady Odrážejí jak ú innost spot eby, tak i držení (vázání) výrobních faktor Lze je využívat p i analýze úrovn i vývoje tvorby ekonomické p idané hodnoty (EVA)

78 Téma 7: FINAN NÍ ÍZENÍ PODNIKU

79 OSNOVA: 1. Finan ní ízení a jeho základní úkoly 2. Finan ní analýza 3. Finan ní plánování 4. as a riziko ve finan ním ízení 5. Strategické finan ní rozhodování 6. Krátkodobé financování ízení pracovního kapitálu 7. Hodnotová kritéria pro m ení výkonnosti podniku

80 PODNIK JAKO EKONOMICKÁ ENTITA Vstupy P íjmy za výstupy Další p íjmy PODNIK transformace Pen žní prost edky Výstupy Výdaje za vstupy Další výdaje Finan ní trh Ostatní okolí podniku

81 1. FINAN NÍ ÍZENÍ A JEHO ZÁKLADNÍ ÚKOLY Základní úkol financování = zajišt ní kapitálu a koordinace pen žních tok podnikání s cílem dosáhnout co nejlepšího zhodnocení kapitálu p i zachování platební schopnosti podniku

82 FINAN NÍ ÍZENÍ A JEHO ZÁKLADNÍ ÚKOLY Úkol finan ních manažer = nalézt takovou variantu získávání kapitálu, jeho umis ování a rozd lování zisku, která povede k maximalizaci hodnoty podniku

83 2. FINAN NÍ ANALÝZA Cíle, uživatelé a základní zdroje informací Základní metody finan ní analýzy A. Analýza extenzivních ukazatel B. Analýza fond finan ních prost edk C. Analýza pom rových ukazatel Ukazatele rentability Ukazatele likvidity Ukazatele finan ní stability (zadluženosti) Ukazatele aktivity Ukazatele tržní hodnoty (kapitálového trhu) D. Analýza soustav ukazatel

84 CÍLE, UŽIVATELÉ A ZÁKLADNÍ ZDROJE INFORMACÍ Finan ní analýza = soubor inností k zjišt ní a vyhodnocení finan ní situace podniku P edm t zájmu: krátkodobá finan ní situace (platební schopnost v horizontu 1 roku), dlouhodobá finan ní situace (schopnost hradit dlouhodobé závazky), efektivnost fungování podniku (dosahovaná výnosnost) Podklad pro rozhodování o budoucnosti Uživatelé: management podniku, externí uživatelé

85 CÍLE, UŽIVATELÉ A ZÁKLADNÍ ZDROJE INFORMACÍ Interní zdroje informací: finan ní výkazy data z manažerského ú etnictví podnikové statistiky, p edpov di vývoje apod. Externí zdroje informací: informace z finan ního trhu, informace z odborných periodik a publikací atd.

86 CÍLE, UŽIVATELÉ A ZÁKLADNÍ ZDROJE INFORMACÍ Externí finan ní analýza vychází z ve ejn dostupných informací, je realizována externím uživatelem Interní finan ní analýza analytik má k dispozici veškeré údaje z informa ního systému podniku, slouží na podporu rozhodování a pro finan ní plánování

87 ZÁKLADNÍ METODY FINAN NÍ ANALÝZY A. Analýza extenzivních ukazatel B. Analýza fond finan ních prost edk C. Analýza pom rových ukazatel Ukazatele rentability Ukazatele likvidity Ukazatele finan ní stability Ukazatele aktivity Ukazatele tržní hodnoty D. Analýza soustav ukazatel

88 A. ANALÝZA EXTENZIVNÍCH UKAZATEL Horizontální analýza = analýza trend, sleduje se vývoj jednotlivých položek finan ních výkaz v ase Vertikální analýza = procentní rozbor finan ních výkaz, vy ísluje se procentní podíl jednotlivých položek na celku

89 B. ANALÝZA FOND FINAN NÍCH PROST EDK istý pracovní kapitál ( PK) = Ob žná aktiva - Krátkodobé závazky isté pohotové prost edky ( PP) = Pohotové finan ní prost edky Okamžit splatné závazky isté pen žn pohledávkové fondy ( PPF) = Ob žná aktiva Zásoby Nelikvidní pohledávky Krátkodobé závazky Všechny ukazatele charakterizují platební schopnost podniku

90 C. ANALÝZA POM ROVÝCH UKAZATEL Základní nástroj finan ní analýzy Vypo tené ukazatele se srovnávají v ase nebo mezi podniky Základní skupiny ukazatel : Ukazatele rentability - ukazují, jak je zhodnocován investovaný kapitál Ukazatele likvidity - vyjad ují potenciální schopnost podniku vyrovnat se se splatnými závazky Ukazatele finan ní stability - vypovídají o kapitálové struktu e podniku a riziku v itel Ukazatele aktivity - odrážejí vázanost kapitálu v jednotlivých složkách majetku Ukazatele tržní hodnoty - vycházejí z tržní ceny akcií a informují o tom, jak podnik posuzují a hodnotí investo i

91 UKAZATELE RENTABILITY (1) Rentabilita = m ítko schopnosti podniku vytvá et nové zdroje, tedy dosahovat zisku Rentabilita = Zisk / Investovaný kapitál Zisk = (EAT, EBT, EBIT, EBITDA, NOPAT, ekonomický zisk) Investovaný kapitál = (vlastní kapitál, celkový investovaný kapitál tedy vlastní kapitál a dlouhodobý cizí kapitál)

92 UKAZATELE RENTABILITY (2) EAT (Earnings after Taxes) = výsledek hospoda ení za ú etní období ( istý zisk); zisk po zdan ní, který je ur en k rozd lení mezi vlastníky a podnik (tzv. reinvestovaný zisk) EBT (Earnings before Taxes) = výsledek hospoda ení za ú etní období p ed zdan ním (zisk p ed zdan ním); d ležitý pro posouzení výkonnosti podniku EBIT (Earnings before Interest and Taxes) = výsledek hospoda ení p ed úroky a zdan ním; efekt podnikatelské innosti podniku bez ohledu na zvolený zp sob financování a na zdan ní EBITDA (Earnings before Interest, Taxes, Depreciations and Amortization Charges) = výsledek hospoda ení p ed zdan ním, úroky a odpisy; efekt podnikání bez ohledu na zvolený zp sob financování, na zdan ní i na zp sob odepisování dlouhodobého majetku

93 UKAZATELE RENTABILITY (3) NOPAT (Net Operating Profit after Taxes) = výsledek hospoda ení vytvo ený hlavní, tedy provozní, inností podniku po zdan ní Ekonomický zisk = Celkový výnos kapitálu Náklady na kapitál; rozdíl mezi výnosy podniku a ekonomickými náklady

94 UKAZATELE RENTABILITY (4) Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE - Return on Capital Employed) - m í výnosnost investovaného kapitálu bez ohledu na kapitálovou strukturu: EBIT ROCE = Vlastní kapitál + Dlouhodobý cizí kapitál

95 UKAZATELE RENTABILITY (5) Rentabilita aktiv (ROA Return on Assets) - vyjad uje návratnost vloženého kapitálu ve form aktiv (tedy výd le nou schopnost vloženého kapitálu): EBIT ROA = Aktiva

96 UKAZATELE RENTABILITY (6) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE Return on Equity) vyjad uje míru zhodnocení vlastního kapitálu: EAT ROE = Vlastní kapitál

97 UKAZATELE LIKVIDITY (1) = ukazatele krátkodobé finan ní rovnováhy; m í schopnost podniku hradit závazky v horizontu 1 roku Obecný tvar: Krátkodobý majetek/krátkodobé závazky

98 UKAZATELE LIKVIDITY (2) B žná likvidita (Current Ratio) = Ob žná aktiva/krátkodobé závazky Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio) = (Ob žná aktiva Zásoby)/Krátkodobé závazky Hotovostní (pen žitá) likvidita (Cash Position Ratio) = Pen žní prost edky/krátkodobé závazky

99 UKAZATELE FINAN NÍ STABILITY (ZADLUŽENOSTI) (1) Zadluženost - podnik používá pro financování svých aktiv cizí kapitál; užití cizích zdroj má vliv na rentabilitu podnikání a je spojeno s riziky Ukazatele charakterizují dlouhodobou finan ní rovnováhu D lí se na: ukazatele rozvahové a ukazatele míry finan ního krytí

100 UKAZATELE FINAN NÍ STABILITY (ZADLUŽENOSTI) (2) Ukazatele rozvahové: Ukazatel v itelského rizika (Total Debt to Total Assets) = Cizí kapitál/celková aktiva Pom r vlastního kapitálu a celkových aktiv = Vlastní kapitál/celková aktiva Finan ní páka = Celková aktiva/vlastní kapitál Pom r kapitálu v itel a kapitálu akcioná (Debt to Equity Ratio) = Kapitál v itel /Kapitál akcioná

101 UKAZATELE FINAN NÍ STABILITY (ZADLUŽENOSTI) (3) Ukazatele míry finan ního krytí: Ukazatel úrokového krytí (Times Interest Earned Ratio) = EBIT/Placené úroky Míra krytí dluhového b emene = EBIT/(Placené úroky + Splátky jistiny)

102 UKAZATELE AKTIVITY (1) = zam eny na schopnost podniku využívat majetek Rychlost obratu = Tržby (náklady) za zvolené období/stav položky aktiv Doba obratu = Stav položky aktiv/denní tržby (denní náklady)

103 UKAZATELE AKTIVITY (2) Obrat aktiv (Total Assets Turnover Ratio) = Tržby/Aktiva celkem Obrat dlouhodobého majetku (Fixed Assets Turnover) = Tržby/Dlouhodobý majetek Obrat zásob (Inventory Turnover Ratio) = Tržby/Zásoby Doba obratu zásob (Inventory Turnover) = Zásoby/(Tržby/360)

104 UKAZATELE AKTIVITY (3) Doba splatnosti pohledávek (Average Collection Period) = Pohledávky/(Tržby/360) Doba splatnosti krátkodobých závazk (Creditors Payment Period) = Krátkodobé závazky/(nákupy na úv r/360) Obchodní deficit = Doba splatnosti pohledávek Doba splatnosti krátkodobých závazk

105 UKAZATELE TRŽNÍ HODNOTY (KAPITÁLOVÉHO TRHU) Pro podniky s ve ejn obchodovatelnými cennými papíry Vyjad ují, jak trh (burza, investo i) hodnotí minulou innost podniku a jeho budoucí možnosti (vývoj) Mají velkou vypovídací schopnost p edevším pro investory

106 D. ANALÝZA SOUSTAV UKAZATEL Tzv. pyramidové struktury pom rových ukazatel Postihují charakteristické rysy podnikání (rentabilitu, likviditu, finan ní stabilitu i aktivitu podniku) ve vzájemných souvislostech Du Pont diagram = základní pyramidová struktura (= rozklad ukazatele ROA nebo ROE)

107 3. FINAN NÍ PLÁNOVÁNÍ = nedílná sou ást podnikového plánování Stanovují se finan ní cíle podniku a ur ují se prost edky pro dosažení stanovených cíl = základní p edpoklad pro zajišt ní finan ního zdraví podniku a jeho dlouhodobé finan ní stability

108 FINAN NÍ PLÁNOVÁNÍ Finan ní plán = specifická forma podnikatelského zám ru P edstavuje model stav a tok ve financích podniku (jsou bilancovány finan ní pot eby a finan ní zdroje) Sestavuje se v podob plánové rozvahy, plánového výkazu zisku a ztráty a plánového p ehledu o pen žních tocích Základní nástroj ízení pen žních tok = plán p íjm a výdaj

109 CASH FLOW (CF) = pohyb pen žních prost edk (tedy prost edk, které má podnik uloženy na bankovních ú tech, pen žních prost edk v hotovosti a pen žních ekvivalent ) za ur ité období v souvislosti s ekonomickou inností podniku

110 PEN ŽNÍ P ÍJMY - prodej za hotové - inkaso pohledávek - p j ky, úv ry - vklady vlastník CASH FLOW PEN ŽNÍ VÝDAJE - platby za faktury -výplaty mezd - nákup stroj - odvody daní - splátky p j ek a úv r - výplata dividend aj.

111 VÝSLEDEK HOSPODA ENÍ VERSUS CF Podnik nakoupil materiál za 2,6 mil. K. Polovina materiálu byla ješt v daném m síci zaplacena a spot ebována na výrobu výrobk. Vyrobené výrobky byly ihned prodány za 4 mil. K. Mzdy zú tované a vyplacené v daném m síci inily 1,5 mil. K. M sí ní odpisy stroj byly stanoveny na 0,9 mil. K. Zákazník ješt v daném m síci uhradil 50 % pohledávky, zbytek pohledávky byl inkasován v následujícím m síci. Ur ete výsledek hospoda ení a CF za daný m síc.

112 Období I. II. tržby 4,0 0 4,0 materiál 1,3 0 1,3 mzdy 1,5 0 1,5 odpisy 0,9 0 0,9 zisk 0,3 0 0,3 p íjem (+) 2,0 2,0 4,0 výdaj (-) - 2,8 0-2,8 cash flow - 0,8 2,0 1,2

113 CASH FLOW (CF) Rozlišujeme CF ze t í základních inností: CF z provozních inností CF z investi ních inností CF z finan ních inností Podniky vykazují CF v p ehledu o pen žních tocích (sou ást ú etní záv rky

114 P EHLED O PEN ŽNÍCH TOCÍCH Pro sestavení p ehledu lze využít: P ímou metodu tedy p ímé sledování p íjm a výdaj Nep ímou metodu vychází se z výsledku hospoda ení

115 P EHLED O PEN ŽNÍCH TOCÍCH (NEP ÍMÁ METODA) Vychází se z výsledku hospoda ení a z rozvahy Zvýšení jakékoliv položky aktiv (krom pen žních prost edk ) vyvolá snížení pen žních prost edk (- pen žní tok) Snížení jakékoliv položky aktiv (krom pen žních prost edk ) vyvolá zvýšení pen žních prost edk (+ pen žní tok)

116 P EHLED O PEN ŽNÍCH TOCÍCH (NEP ÍMÁ METODA) Zvýšení jakékoliv položky pasiv vyvolá zvýšení pen žních prost edk (+ pen žní tok) Snížení jakékoliv položky pasiv vyvolá snížení pen žních prost edk (- pen žní tok)

117 P ÍKLAD Sestavte p ehled o pen žních tocích. Aktiva Pasiva DHM (po ZK cena) Oprávky Nerozd lený zisk Zásoby Záv. k dod Pohledávky Záv. k zam st Peníze Dl. úv ry Celkem Celkem

118 EŠENÍ P ÍKLADU Stav pen žních prost edk na za átku období = 320 tis. K Zisk = 145 tis. K Nár st dlouhodobého hmotného majetku = tis. K Nár st zásob = - 40 tis. K Pokles pohledávek = tis. K Nár st závazk v i dodavatel m = tis. K Pokles závazk v i zam stnanc m = - 20 tis. K CF celkem = 130 tis. K Stav pen žních prost edk na konci období = 450 tis. K

119 4. AS A RIZIKO VE FINAN NÍM ÍZENÍ A. asová hodnota pen z B. Riziko ve finan ním ízení C. asová hodnota pen z a riziko

120 A. ASOVÁ HODNOTA PEN Z Hodnota pen z se v ase m ní Budoucí hodnota (Future Value, FV) = hodnota ástky, kterou obdržíme k n jakému budoucímu asovému okamžiku Sou asná hodnota (Present Value, PV) = hodnota k dnešnímu okamžiku Pro propo et budoucí a sou asné hodnoty platby pot ebujeme v d t zp sob úro ení

121 ASOVÁ HODNOTA PEN Z P t = P 0 * (1 + i) t P t - ástka splatná po t obdobích úro ení (p i složeném úro ení) (budoucí hodnota) P 0 - ástka ur ená k uložení (sou asná hodnota) i - úroková sazba v desetinném vyjád ení t - po et období uložení (úro ení)

122 ASOVÁ HODNOTA PEN Z Sou asná hodnota všech budoucích plateb (PV): PV n 1 t 1 P t i t n - po et sledovaných období

123 ASOVÁ HODNOTA PEN Z istá sou asná hodnota (Net Present Value, NPV) = rozdíl mezi sou asnou hodnotou budoucích plateb (výnos ) a nutným výdajem na jejich dosažení (P 0 ) NPV n Pt (1 i) t t 1 P 0

124 P ÍKLAD Podnik vlastní cenný papír (dluhopis), který mu bude po dobu 3 let p inášet pravideln na konci každého roku ástku K. Stanovte sou asnou hodnotu ástek plynoucích z vlastnictví tohoto cenného papíru. P edpokládejte, že finan ní trhy dlouhodob v dané t íd rizika v pr m ru generují výnos 4% p.a. PV = 3 000/(1 + 0,04) /(1 + 0,04) /(1 + 0,04) 3 = K

125 ASOVÁ HODNOTA PEN Z asová hodnota pen z je založena na alternativních nákladech kapitálu Pokud získá podnik pen žní prost edky d íve, m že je hned investovat a získat tak výnos Získá-li podnik pen žní prost edky pozd ji, ztrácí výnos (ve smyslu ušlé p íležitosti) Na výpo et sou asných a budoucích hodnot má vliv zp sob úro ení (použili jsme složené úro ení) Výše výnosu je vždy závislá na riziku

126 B. RIZIKO VE FINAN NÍM ÍZENÍ Budoucí platby jsou v tšinou spojeny s rizikem Riziko = stupe nejistoty spojený s o ekávaným výsledkem Riziko je možno kvantifikovat pomocí matematických a statistických metod

127 C. ASOVÁ HODNOTA PEN Z A RIZIKO ím vyšší je riziko vložení prost edk do ur itého aktiva (projektu), tím vyšší je požadován výnos P i stejném riziku je preferován vyšší výnos p ed výnosem nižším P i stejném výnosu je preferováno riziko nižší p ed rizikem vyšším Motivem pro vložení pen žních prost edk do ur itého aktiva (projektu) je o ekávání vyššího výnosu, než by p ineslo vložení prost edk do jiné akce, ovšem s ohledem na míru rizika

128 5. STRATEGICKÉ FINAN NÍ ROZHODOVÁNÍ Sou ástí je rozhodování o kapitálové struktu e Je t eba, aby náklady na kapitál byly co nejnižší a nebyla p itom ohrožena finan ní stabilita podniku Je t eba využít ve vhodné mí e cizího kapitálu, který m že p isp t ke zvyšování výnosnosti vlastního kapitálu a tedy k r stu hodnoty podniku

129 STRATEGICKÉ FINAN NÍ ROZHODOVÁNÍ Faktory ovliv ující strukturu kapitálu: Náklady na kapitál Výše a stabilita podnikového zisku Provozní páka Stabilita tržeb Majetková struktura podniku Finan ní nezávislost podniku Stabilita rozd lování výsledku hospoda ení

130 NÁKLADY NA KAPITÁL Pr m rné kapitálové náklady (WACC) vyjad ují náklady celkového kapitálu: D E WACC = r d * ( 1 t) * + r e * C C r d pr m rná úroková sazba; t sazba dan z p íjm (v desetinném vyjád ení); r e náklady vlastního kapitálu; D dlouhodobé cizí zdroje; E vlastní kapitál; C celkový dlouhodobý kapitál (C = D + E)

131 P ÍKLAD Spole nost využívá pro financování vlastní i cizí kapitál. Vlastní kapitál se podílí na financování ze 60 %, požadovaný výnos iní 12 %. Pr m rná úroková sazba je 9,5 %; sazba dan z p íjm iní 20 %. Stanovte náklady na kapitál. WACC r d D E * 1 t * re * 9,5*(1 0,20) *0,4 12 *0,6 10,24% C C

132 OPTIMÁLNÍ KAPITÁLOVÁ STRUKTURA Cena jednotlivých složek kapitálu není konstantní S rostoucím zadlužením podniku cena kapitálu roste Pravidlo pro výb r cizího kapitálu: EBIT * (1 t) r d * (1 t) C EBIT = zisk p ed úroky a zdan ním

133 OPTIMÁLNÍ KAPITÁLOVÁ STRUKTURA Zlaté bilan ní pravidlo financování: Dlouhodobý majetek by m l být financován vlastním kapitálem, pop. dlouhodobými cizími zdroji. Ob žný majetek by m l být financován z krátkodobých zdroj ; v p ípad trvalých nebo dlouhodobých zásob je však t eba využít dlouhodobé finan ní zdroje. Zlaté bilan ní pravidlo vyrovnání rizika: Pom r vlastního a cizího kapitálu by m l být 1 : 1. Zlaté bilan ní pari pravidlo: V dlouhodobých zdrojích by m l p evládat vlastní kapitál. Zlaté bilan ní pom rové pravidlo: Tempo r stu investic by nem lo být vyšší, než tempo r stu tržeb.

134 OPTIMÁLNÍ KAPITÁLOVÁ STRUKTURA Optimální je taková struktura kapitálu, která: vyvolá minimální celkové náklady na jeho po ízení zajistí maximální rentabilitu vloženého kapitálu zabezpe í, aby struktura zdroj financování byla v souladu se strukturou podnikového majetku (z hlediska jeho likvidnosti)

135 6. KRÁTKODOBÉ FINANCOVÁNÍ ( ÍZENÍ PRACOVNÍHO KAPITÁLU) ízení pracovního kapitálu = ízení zásob, pohledávek a finan ního majetku Je t eba stanovit optimální velikost všech t chto složek Je t eba také ešit zp sob financování ob žného majetku

136 ÍZENÍ PRACOVNÍHO KAPITÁLU Doba obratu zásob (skladování materiálu, výroba, skladování výrobk ) Doba inkasa pohledávek Doba odkladu plateb Doba vázanosti kapitálu v ob žném majetku dny termín nákupu materiálu termín platby dodavatel m termín prodeje termín inkasa pohledávek

137 ÍZENÍ PRACOVNÍHO KAPITÁLU Kapitálová pot eba v oblasti ob žného majetku = Pr m rná výše ob žného majetku - Pr m rná výše krátkodobých závazk Kapitálová pot eba v oblasti ob žného majetku = Pr m rná doba vázanosti kapitálu v ob žném majetku * Pr m rné denní výdaje na ob žný majetek (náklady p epo tené na 1 den)

138 P ÍKLAD Podnik dostává od svých dodavatel odklad plateb 20 dní, své pohledávky inkasuje po 80 dnech. Zásoby materiálu nakupuje s 14 denním p edstihem, doba výroby je 5 dní. Hotové produkty se skladují pr m rn 8 dní. Denní výdaje na ob žný majetek iní K. Stanovte kapitálovou pot ebu v oblasti ob žného majetku. Doba vázanosti kapitálu v ob žném majetku = Doba obratu zásob + Doba obratu pohledávek Doba obratu závazk = = 87 dní Kapitálová pot eba v oblasti ob žného majetku = Pr m rná doba vázanosti kapitálu v ob žném majetku * Pr m rné denní výdaje = 87 * = K

139 FINANCOVÁNÍ OB ŽNÉHO MAJETKU Dodavatelský úv r Zálohy od odb ratel P ed asné inkaso pohledávek Eskont sm nky B žné úv ry Kontokorentní úv ry Postoupení pohledávky Faktoring a forfaiting Nesplacené závazky

140 7. HODNOTOVÁ KRITÉRIA PRO M ENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU Ekonomická p idaná hodnota (Economic Value Added, EVA) Tržní p idaná hodnota (Market Value Added, MVA) Ukazatele vycházejí z ekonomického pojetí zisku Snaha o maximalizaci ukazatel

141 ECONOMIC VALUE ADDED (EVA) EVA = rozdíl mezi provozním výsledkem hospoda ení po zdan ní (NOPAT) a náklady na kapitál EVA = NOPAT WACC * C WACC pr m rné náklady na kapitál C celkový dlouhodob investovaný kapitál

142 ECONOMIC VALUE ADDED (EVA) Finan ní výkonnost podniku lze zlepšit: Zvyšováním provozního výsledku hospoda ení po zdan ní p i stabilním objemu dlouhodob investovaného kapitálu Omezením podnikových aktivit, které nemají výnosnost požadovanou investory Investováním volných pen žních prost edk do projekt, jejichž výnosnost je vyšší než náklady na kapitál Optimalizací struktury podnikového kapitálu

143 MARKET VALUE ADDED (MVA) MVA = Tržní hodnota Investovaný kapitál Cílem je hodnotu maximalizovat Orientace na hodnotové ízení = hodnotový management (Value - Based Management)

144 Téma 8: INVESTI NÍ INNOSTI PODNIKU

145 OSNOVA: 1. Vymezení pojmu investice 2. Metody hodnocení investic Statické metody Dynamické metody 3. Postup p i hodnocení investice 4. Zdroje financování investic

146 1. VYMEZENÍ POJMU INVESTICE Investice = jednorázov (krátkodob ) vynaložené zdroje, které budou podniku p inášet pen žní p íjmy v delším budoucím asovém období Investice = výsledek investování

147 VYMEZENÍ POJMU INVESTICE Investice hmotné - investice do dlouhodobých hmotných majetk Investice nehmotné - investice do dlouhodobých nehmotných majetk Investice finan ní investice do dlouhodobých finan ních majetk

148 KRITÉRIA EFEKTIVNOSTI INVESTICE Výnosnost (rentabilita) Likvidita ( as) Rizikovost Ideální investice by byla taková, která má vysokou výnosnost, minimální rizika a co nejd íve se zaplatí.

149 2. METODY HODNOCENÍ INVESTIC Statické metody (pr m rný ro ní výnos, pr m rná doba návratnosti, pr m rná procentní výnosnost a doba návratnosti) Dynamické metody A. istá sou asná hodnota B. Vnit ní výnosové procento C. Index ziskovosti D. Diskontovaná doba návratnosti

150 STATICKÉ METODY (1) Pen žní p íjmy z investice se porovnávají s kapitálovými výdaji Do propo t není zahrnut faktor rizika a as je zvažován pouze omezujícím zp sobem Statické metody: pr m rný ro ní výnos, pr m rná doba návratnosti, pr m rná procentní výnosnost a doba návratnosti

151 STATICKÉ METODY (2) Doba návratnosti (Payback Period, PP) PP n 1 CF n K CF n p íjmy plynoucí z investice v jednotlivých letech; K kapitálové výdaje Doba návratnosti by m la být kratší než polovina doby životnosti investice.

152 P ÍKLAD Podnik se rozhodl zakoupit nový stroj za 400 tis. K, který bude uveden do provozu v následujícím roce a má životnost 4 roky. V jednotlivých letech se p edpokládají p íjmy 380 tis. K. Provozní výdaje v jednotlivých letech viz tabulka.

153 P ÍKLAD - POKRA OVÁNÍ Úhrn za Z toho v roce: (tis. K ) K období P íjmy 1520,0 0,0 380,0 380,0 380,0 380,0 2 Provozní výdaje 672,0 0,0 168,0 153,0 168,0 183,0 3 P íjmy z investice 848,0 0,0 212,0 227,0 212,0 197,0 4 Kapitálový výdaj 400,0 400,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Stanovte dobu návratnosti.

154 EŠENÍ P ÍKLADU Za první rok se vrátí 212 tis. K Do pokrytí kapitálového výdaje ješt zbývá 188 tis. K Na tuto ástku bude muset projekt ješt vyd lávat 0,8 roku druhého Doba návratnosti = /227 = 1,8 rok

155 STATICKÉ METODY (3) Hlavní nedostatek: neberou v úvahu faktor asu a nezahrnují faktor rizika Využívají se p edevším pro hodnocení investi ních projekt, které jsou málo významné, mají krátkou dobu životnosti a nízký stupe rizika.

156 DYNAMICKÉ METODY Berou v úvahu faktor asu; všechny vstupní parametry jsou diskontovány na sou asnou hodnotu (v diskontním faktoru je promítnuto p sobení asu i rizika) Dynamické ukazatele efektivnosti investic: A. istá sou asná hodnota B. Vnit ní výnosové procento C. Index ziskovosti D. Diskontovaná doba návratnosti

157 A. ISTÁ SOU ASNÁ HODNOTA (NPV) = rozdíl mezi p íjmy z investice a kapitálovými výdaji NPV N 1 n 1 CF CF n - p íjmy z investice v jednotlivých letech životnosti; i - diskontní sazba v desetinném vyjád ení; n - jednotlivé roky životnosti; N - doba životnosti; K - kapitálové výdaje i n n K

158 ISTÁ SOU ASNÁ HODNOTA (NPV) Je-li NPV kladná - investice se podniku vyplatí Je-li NPV záporná - investice se podniku nevyplatí Je-li NPV = 0 - investice podniku nic nep inese (vzhledem ke stavu p ed investováním)

159 B. VNIT NÍ VÝNOSOVÉ PROCENTO (IRR) = relativní výnos (rentabilita), kterou investice p ináší b hem své doby životnosti = diskontní sazba, p i které NPV = 0 N 1 n 1 CF n IRR n K

160 VNIT NÍ VÝNOSOVÉ PROCENTO (IRR) ím vyšší má investice IRR, tím vyšší je její relativní výnos (rentabilita) Investici lze považovat za výhodnou, pokud má IRR vyšší, než je podnikem požadovaná minimální výnosnost investice

161 C. INDEX ZISKOVOSTI (PI) = pom r diskontovaných p íjm z investice a kapitálových výdaj PI N n 1 1 CF K i n Lze ho využít p i srovnávání r zných investi ních projekt mezi sebou n

162 INDEX ZISKOVOSTI (PI) Bude-li PI 1 - NPV je kladná; investici lze doporu it k realizaci ím bude PI vyšší, tím je projekt pro podnik ekonomicky výhodn jší Bude-li PI 1 - NPV je záporná; investice se nevyplatí

163 D. DISKONTOVANÁ DOBA NÁVRATNOSTI (PP D ) = za jak dlouho se z diskontovaných p íjm z investice splatí kapitálové výdaje K PP d 1 n 1 CF i n n

164 DISKONTOVANÁ DOBA NÁVRATNOSTI (PP D ) Za efektivní je považována investice, jejíž diskontovaná doba návratnosti je kratší než doba životnosti investice Metoda se používá zpravidla jako dopl ující kritérium p i hodnocení investic Neinformuje o tom, jaké p íjmy generuje investice po splacení po áte ních kapitálových výdaj

165 P ÍKLAD Úhrn za Z toho v roce: (v tis. K ) K období P íjmy 1520,0 0,0 380,0 380,0 380,0 380,0 2 Provozní výdaje 672,0 0,0 168,0 153,0 168,0 183,0 3 P íjmy z investice 848,0 0,0 212,0 227,0 212,0 197,0 4 Diskontované p íjmy z investice (i = 15 %) 607,9 0,0 184,3 171,6 139,4 112,6 5 Kapitálový výdaj 400,0 400,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Posu te investici pomocí dynamických metod hodnocení.

166 EŠENÍ P ÍKLADU istá sou asná hodnota = 607,9 400 = 207,9 tis. K Vnit ní výnosové procento (pro i = 39 % NPV = 1,7 tis. K ; pro i = 40 % NPV = - 4,2 tis. K ) IRR = 39,3 % Index ziskovosti = 607,9/400 = 1,52 Diskontovaná doba návratnosti = ,1/139,4 = 2,32 let

167 3. POSTUP P I HODNOCENÍ INVESTICE A. Ur ení kapitálových výdaj B. Stanovení p íjm z investice C. Ur ení diskontní sazby D. Vlastní hodnocení a interpretace výsledk

168 A. UR ENÍ KAPITÁLOVÝCH VÝDAJ Kapitálové výdaje = všechny pen žní toky (zpravidla výdaje) související s danou investicí (až do okamžiku zahájení jejího využívání) Výdaje na po ízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (v etn výdaj s po ízením souvisejících) Výdaje na zm nu istého pracovního kapitálu na nár st zásob, pohledávek, finan ního majetku; m ní se také stav krátkodobých závazk

169 UR ENÍ KAPITÁLOVÝCH VÝDAJ Kapitálové výdaje mohou být vynaloženy jednorázov, ale i postupn v delším asovém horizontu P i použití dynamických metod je t eba zohlednit asovou hodnotu pen z

170 B. STANOVENÍ P ÍJM Z INVESTICE P íjmy z investice = odhadované pen žní toky, které investice v jednotlivých letech p inese Východisko: odhad tržeb a provozních výdaj v jednotlivých letech hodnocení Do p íjm z investice je t eba zapo ítat i p ípadné p íjmy z prodeje dlouhodobého majetku po skon ení využívání investice P i vy azování investice mohou vznikat výdaje na odstran ní dlouhodobého majetku; ty musí být také do výpo tu zahrnuty

171 C. UR ENÍ DISKONTNÍ SAZBY Na základ náklad na kapitál - p i financování investice vlastním i cizím kapitálem je t eba stanovit WACC Na základ požadované výnosnosti investice vycházíme z alternativního výnosu kapitálu (výnosnost nejlepší varianty, která se neuskute ní), nebo z modelu CAPM (požadovaná výnosnost = úroková sazba bezpe ných investic + prémie za riziko)

172 D. VLASTNÍ HODNOCENÍ A INTERPRETACE VÝSLEDK Klí ová metoda = NPV (jaké pen žní prost edky je schopna investice generovat p i respektování asové hodnoty pen z) Metodu NPV je vhodné doplnit výpo tem IRR (výnosnost investice; lze ji porovnat s o ekáváním podniku) Diskontovaná doba návratnosti - vypovídá o likvidit

173 4. ZDROJE FINANCOVÁNÍ INVESTIC Interní vlastní zdroje: odpisy a zisk (tzv. samofinancování) Externí vlastní zdroje: vklady vlastník a tzv. rizikový kapitál Cizí zdroje: dlouhodobé (investi ní) úv ry, emise dluhopis (obligací) a finan ní leasing

174 RIZIKOVÝ KAPITÁL Rizikový kapitál: z pozice investor = finan n investi ní operace; z pozice podniku = finan n kapitálová operace (podnik p ijímá kapitálový vklad) Operace je do asná (zpravidla na 4-5 let) Jde o umis ování kapitálu p edevším do malých a st edních podnik Investor aktivn zasahuje do ízení podniku

175 LEASING (1) = finan n obchodní operace; podnik (leasingový nájemce) m že po ídit investici z cizích zdroj a využívat ji po dobu trvání leasingového smluvního vztahu P edm t smlouvy nep echází po dobu trvání pronájmu do vlastnictví nájemce Povinnosti a práva nájemce i pronajímatele upravuje leasingová smlouva Nájemce = povinen v as a ádn hradit pronajímateli dohodnuté leasingové splátky

176 LEASING (2) Leasing umož uje užívat dlouhodobý majetek bez jeho nákupu (odd lení vlastnictví a užívání majetku) Mezi nejb žn jší formy leasingu pat í finan ní leasing a operativní leasing Pro ú ely financování investic lze využít finan ní leasing

177 Téma 9: ORGANIZA NÍ STRUKTURA PODNIKU

178 OSNOVA: 1. Pojem organizace, organizování a organiza ní struktura 2. Organizace podnikového ízení (struktury podle formy vymezení úkol a podle formy ízení) 3. Proces tvorby organiza ní struktury 4. Organiza ní normy

179 1. POJEM ORGANIZACE, ORGANIZOVÁNÍ A ORGANIZA NÍ STRUKTURA Organizace jako míra uspo ádanosti systému Organizace jako innost = jedna ze základních funkcí managementu; v rámci organizování dochází k vytvá ení vnit ních struktur ur itého celku Organizace jako výsledek organizování = organizace jako ur itá instituce (podnik) Organiza ní struktura = zp sob, jakým je organizace rozd lena do jednotlivých organiza ních jednotek (útvar ); ú elem struktury je organizovat tak, aby bylo dosaženo podnikových cíl

180 POJEM ORGANIZACE, ORGANIZOVÁNÍ A ORGANIZA NÍ STRUKTURA Organiza ní struktura = formální rozd lení podniku do organiza ních útvar a vymezení vzájemných organiza ních vztah (vazeb) mezi nimi Základní organiza ní vztahy = vztahy nad ízenosti a pod ízenosti; vyplývají z rozd lení pravomoci a odpov dnosti Neformální organizace - vychází ze sociální a psychologické interakce mezi lidmi; vzniká spontánn

181 POJEM ORGANIZACE, ORGANIZOVÁNÍ A ORGANIZA NÍ STRUKTURA D vody pro organizování: D lba práce uvnit podniku Omezená schopnost lov ka ídit ur itý (omezený) po et pod ízených

182 POJEM ORGANIZACE, ORGANIZOVÁNÍ A ORGANIZA NÍ STRUKTURA D lba práce uvnit podniku Specializace pracovník vyžaduje koordinaci Jednotlivec pov ený koordinací = nad ízený Nad ízený má ur ité kompetence Centralizace = p enášení kompetencí na vyšší organiza ní úrovn Decentralizace = p enášení kompetencí na nižší organiza ní úrovn

183 POJEM ORGANIZACE, ORGANIZOVÁNÍ A ORGANIZA NÍ STRUKTURA Omezená schopnost lov ka ídit ur itý (omezený) po et pod ízených Rozp tí ízení = po et osob, které je schopen vedoucí p ímo ídit Optimální rozp tí ízení = maximální po et pod ízených, které je vedoucí schopen ješt efektivn ídit Závisí na: organiza ních schopnostech ídicího pracovníka, kvalifikaci a motivaci pod ízených pracovník, složitosti práce Nelze stanovit obecn platné optimální rozp tí ízení!

184 ORGANIZACE S ÚZKÝM ROZP TÍM MANAGEMENTU

185 ORGANIZACE SE ŠIROKÝM ROZP TÍM MANAGEMENTU

186 2. ORGANIZACE PODNIKOVÉHO ÍZENÍ Organiza ní schéma = grafické znázorn ní organiza ní struktury podniku Poskytuje informace o zp sobu a rozsahu d lby práce a zp sobu koordinace, p ípadn komunikace Vznikají struktury: podle formy vymezení úkol podle formy ízení

187 STRUKTURY PODLE FORMY VYMEZENÍ ÚKOL Úkoly se mohou vymezovat podle r zných kritérií len ní (nap. podle podnikových funkcí, produkt, trh ) Funk ní struktura: útvary jsou vytvá eny podle typu inností, nap. útvary nákupu, výroby, prodeje Divizní struktura: do jedné organiza ní jednotky jsou slou eny stejné objekty (produkty, obory podnikání, prodejní trhy); jde o produktov, pop. tržn orientované len ní

188 STRUKTURY PODLE FORMY ÍZENÍ Formy pod ízenosti a nad ízenosti: Jednoduchá pod ízenost Vícenásobná pod ízenost - organiza ní jednotka je pod ízena n kolika nad ízeným stejného významu Liniov -štábní struktura -štáby podporují liniové odd lení (samy ale nemají žádné rozhodovací pravomoci)

189 TYPY ORGANIZA NÍCH STRUKTUR vymezení úkol funk ní len ní divizní len ní nad ízenost a pod ízenost jednoliniové systémy víceliniové systémy liniov -štábní systémy tvorba útvar podle druhu innosti ( výkonový princip ) vytvá ení divizí podle -skupin produkt -skupin zákazník -region atd. maticová organizace kombinace výkonového a objektového principu štáby jako poradní, linie jako rozhodující jednotka/y (možné ve všech strukturách)

190 FUNK NÍ LEN NÍ editel Výzkum a vývoj Prodej Nákup Výroba Produkt A Produkt B Produkt C Produkt A Produkt B Produkt C Produkt A Produkt B Produkt C Produkt A Produkt B Produkt C

191 FUNK NÍ LEN NÍ Výhody: Vysoká specializace, nejlepší možné využití odborných schopností pracovník Je jasn vymezena pot ebná kvalifikace pracovník Pln ní úkol m že být velmi efektivní V rámci dané funk ní oblasti je lepší koordinace Jednotlivé funk ní oblasti jsou pod ízeny vedení podniku; strategická rozhodnutí jsou provád na na úrovni vrcholového vedení

192 FUNK NÍ LEN NÍ Nevýhody: Mezi jednotlivými funk ními oblastmi musí komunikaci zajiš ovat vrcholové vedení; rozhodování m že být pomalejší Reakce na zm ny prost edí m že být velmi pomalá a t žkopádná Pracovníci nemají pochopení pro problémy ostatních funk ních oblastí Problémy v jedné funk ní oblasti se projeví ve všech ostatních oblastech Omezení inova ní aktivity podniku Výchova vrcholových manažer je velmi obtížná

193 PRODUKTOV ORIENTOVANÉ LEN NÍ editel Produkt A Produkt B Produkt C Výzkum Prodej Nákup Výroba Výzkum Prodej Nákup Výroba Výzkum Prodej Nákup Výroba V sou asné dob se prosazuje len ní podle tzv. strategických obor podnikání (SBU).

194 PRODUKTOV ORIENTOVANÉ LEN NÍ Výhody: Produktoví manaže i mají zna né pravomoci a vysoký stupe odpov dnosti za dosahování zisk Prodejní úsilí prodejc je efektivn jší Vysoká flexibilita podniku s ohledem na zm ny okolí Zam ení na produkt (ne na innost) P íprava vrcholových manažer probíhá p irozen

195 PRODUKTOV ORIENTOVANÉ LEN NÍ Nevýhody: Ne vždy efektivní využívání zdroj Menší specializace pracovník Up ednost ování cíl divize p ed cíli celého podniku

196 TRŽN ORIENTOVANÉ LEN NÍ Vedení podniku Vnit ní trh EU Ostatní Evropa Sv tový trh Výroba Obchodníci P ímý prodej Výroba Obchodníci P ímý prodej Výroba Logistika Atd.

197 TRŽN ORIENTOVANÉ LEN NÍ Výhody: Lepší reakce na p ání zákazník V tší znalosti o zákaznících Je demonstrována ochota naslouchat pot ebám zákazník Nevýhody: Vznik nadbyte ných kapacit Nižší využití specializovaných pracovník

198 JEDNOLINIOVÝ SYSTÉM

199 JEDNOLINIOVÝ SYSTÉM Výhody: Pravomoc vedoucího je komplexní, úplná a ned litelná Jednoduchá a p ehledná struktura Nevýhody: Vedoucí musí zvládnout všechny odborné a specializované innosti Organizace s ohledem na zm ny okolí m že být t žkopádná

200 VÍCELINIOVÝ SYSTÉM

201 VÍCELINIOVÝ SYSTÉM Výhody: P íkazy p icházejí z kompetentních míst; komunika ní cesty jsou krátké Velmi flexibilní ešení problém Nevýhody: Kompeten ní konflikty mezi nad ízenými Pod ízený m že obdržet p íkazy, které si vzájemn odporují Problémy vznikají p i p i azování odpov dnosti