OP INSPEC. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Katedra učitelství a humanitních věd. Psychologie učení. 2. část

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OP INSPEC. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Katedra učitelství a humanitních věd. Psychologie učení. 2. část"

Transkript

1 OP INSPEC Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Katedra učitelství a humanitních věd Psychologie učení 2. část Autor: PhDr. Václava Nývltová, CSc. Praha 2015 Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (Registrační číslo projektu: CZ.2.17/3.1.00/36318)

2 Obsah 5. Osobnostní předpoklady žáků k učení Pojem osobnost Struktura osobnosti Temperamentové (dynamické) vlastnosti osobnosti Teorie temperamentu Závěry pro pedagogickou praxi Schopnosti - výkonové vlastnosti osobnosti Druhy schopností Genetická a enviromentální podmíněnost schopnost Teorie inteligence Psychometrické teorie inteligence Spearmanova teorie inteligence Cattellova teorie inteligence Guilfordova teorie inteligence Gardnerova teorie mnohonásobné inteligence Emoční inteligence v pojetí D. Golemana Testy inteligence Závěry pro pedagogickou praxi Kreativita (tvořivost) Závěry pro pedagogickou praxi Seberegulační vlastnosti Sebeuvědomování Sebehodnocení Vliv hodnocení ze strany jiných lidí na sebehodnocení Závislost vývoje sebehodnocení na kognitivním vývoji Sebeovládání, vytrvalost (vůle) Závěry pro pedagogickou praxi Charakter Vztahové, morální vlastnosti osobnosti Kognitivní vývoj a vývoj morálního uvažování Piagetova stadia morálního uvažování Kohlbergova stadia morálního uvažování Motivace k morálnímu chování Motivační vlastnosti osobnosti... 61

3 10.1. Pojem motivace Vnitřní a vnější motivace Osobnostní motivační zaměření Hodnoty Ideály Životní cíle Zájmy Potřeby Obsahové teorie motivace Teorie následného vývoje potřeb ERG teorie Teorie motivátorů a faktorů hygieny Potřeba připoutání Motivační stav, aktuální motivace Faktory ovlivňující aktuální motivaci Užití odměn a trestů v motivování žáků Klasické podmiňování Využití klasického podmiňování ve školním prostředí Operantní podmiňování Druhy posílení Pozitivní posílení - odměny Vnitřní a vnější odměny Účinek odměn v učebních situacích Hlavní zásady pro užití vnějších odměn ve školním prostředí Tresty Vnitřní a vnější tresty Rizika při užití trestů Hlavní zásady pro užití trestu ve školním prostředí Vyhasínání Negativní posílení Využití operantního podmiňování ve školním prostředí Literatura

4 5. Osobnostní předpoklady žáků k učení Učitel ve školní třídě pracuje zpravidla se stejně starými žáky, kteří jsou si v řadě psychických aspektů podobni, neboť některé psychické projevy a chování jsou podmíněny věkem. Přesto jsou i mezi stejně starými žáky velké individuální rozdíly. Někteří žáci reagují rychle, pohotově, jiní reagují pomaleji, těžkopádněji, někteří žáci jsou převážně v dobré náladě, jiným se objevuje úsměv na rtech jen zcela výjimečně, někteří žáci jsou uzavření, samotářští, vážnější, neradi kooperují, jiní jsou upovídaní, rádi pracují společně s dalšími žáky, někteří žáci jsou sebejistí, bez problému vystupují před celou třídou, jiní jsou zas ostýchaví, nejistí, mají strach z veřejného vystupování atd. Obdobné individuální rozdíly jsou i mezi učiteli. Stejně jako každý žák je jiný, jiný je i každý učitel. Psychické individuální rozdíly mezi žáky je nutné brát v úvahu v přístupu k jednotlivým žákům i v přípravě a průběhu vyučování na základních a středních školách. Je ovšem samozřejmé, že na žádné škole se nepodaří organizovat a řídit vyučování tak, aby to vyhovovalo všem žákům a učitelům. Individuální rozdíly mezi lidmi jsou v psychologii vyjadřovány pojmem osobnost. Rozdíly v chování a reakcích lidí jsou podmíněny hlavně rozdíly v jejich osobnosti Pojem osobnost Pojem osobnost v psychologii vyjadřuje souhrn individuálních psychických vlastností a dispozic ke specifickým způsobům reakcí, průběhu psychických procesů a způsobům chování. V neodborném vyjadřování se pojmem osobnost zpravidla označuje člověk, který je v pozitivním smyslu něčím výjimečný, zvláštní. V psychologii nemá pojem osobnost hodnotící význam, z psychologického hlediska je osobností každý člověk. Každý člověk má však jinou osobnost. Osobností se člověk nerodí, ale stává se jí v průběhu prvních let života. I když je osobnost člověka souhrnem relativně trvalejších psychických vlastností, osobnost se neustále v průběhu životě mění a vyvíjí. Osobnost člověka je výsledkem vývojových procesů zrání a učení, je výsledkem působení genetických a environmentálních faktorů. Některé osobnostní vlastnosti jsou více určeny geneticky, jiné jsou více utvářeny pod vlivem sociálního prostředí. I osobnostní

5 vlastnosti, které jsou více determinovány geneticky, se mohou měnit pod vlivem působení vnějšího prostředí a učení. Z enviromentálních faktorů ovlivňujících utváření osobnosti jsou nejvýznamnější: kultura V různých kulturách jsou uznávány různé hodnoty, tradice, společenské rituály, různé normy a vzorce chování, jsou sledovány různé společenské cíle, systémy výchovy a vzdělávání jsou vytvářeny na rozdílných principech apod. Tím vším jednotlivé kultury svým členům zprostředkovávají různé příležitosti k učení, různé zkušenosti a tím i rozdílně působí na utváření osobnosti lidí, kteří v dané kultuře žijí. Mezi osobnostmi lidí pocházejících z různých kultur bývají proto velké individuální rozdíly. Rozdíly v osobnosti příslušníků různých kultur bývají často větší než mezi členy téže kultury. V souvislosti s globalizací však v dnešní době jednotlivé kultury postupně ztrácejí svoji specifičnost a lidé na celém světě jsou stále více vystaveni obdobným kulturním vlivům. členské sociální skupiny V utváření osobnosti hraje rozhodující roli společenské prostředí, v němž daný jedinec prožil své dětství a mládí. Pro většinu lidí je tím nejdůležitějším prostředím rodina, později škola, vrstevnické sociální skupiny a v dospělosti pracovní sociální skupiny. I když jednotlivé sociální skupiny, jejichž členem daný jedinec je, patří k téže kultuře, bývají mezi jednotlivými sociálními skupinami rozdíly. Např. různé rodiny vedou děti k různým vzorcům chování, normám, hodnotám, životním cílům, k různému životnímu stylu, rodiny se liší kognitivní a emocionální podnětností, poskytují dětem různé příležitosti k učení a různé vzory k nápodobě apod. Sociální skupiny, v nichž jedinec prožil část svého života, jsou klíčem k pochopení jeho osobnosti. Proces, v němž se člověk se stává osobností díky působení společenského prostředí, se označuje jako socializace. V průběhu socializace nastává postupné začleňování dítěte do společenského prostředí, dítě se učí specificky lidskému způsobu chování, návykům, dovednostem, specifickému způsobu myšlení a prožívání, osvojuje si normy, postoje, hodnoty společenského prostředí, v němž žije.

6 Současně se socializací probíhá individualizace, tj. proces, v němž se jedinec stává jedinečnou individualitou, osobností Struktura osobnosti Jednotlivých osobnostních vlastností existuje velké množství. Kombinacemi osobnostních vlastností je dána jedinečnost, neopakovatelnost osobnosti každého jednotlivého člověka. Jednotlivé osobnostní vlastnosti jsou nejčastěji vyjadřovány pomocí přídavných jmen, někdy podstatnými jmény, někdy jsou vyjadřovány i slovesy nebo více slovy. Níže jsou uvedeny příklady jednotlivých osobnostních vlastností. Temperamentové vlastnosti: aktivní, pasivní, citlivý, necitlivý, rychlý, pomalý, veselý, smutný, chladný, vřelý, plačtivý, labilní, vyrovnaný, přizpůsobivý, společenský, samotářský, samotář, pohotový, introvert, extravert aj. Výkonové vlastnosti: chytrý, hloupý, hloubavý, tvořivý, přemýšlivý, duchapřítomný, šikovný, zručný, zkušený, dovedný, moudrý, inteligentní aj. Seberegulační vlastnosti: sebevědomý, vytrvalý, pyšný, narcistický, domýšlivý, zakomplexovaný, slaboch, vytahuje se, ovládá se, prosazuje se, vysoká odolnost ke stresu aj. Charakterové vlastnosti: nemravný, ušlechtilý, pracovitý, líný, zlý, hodný, bezohledný, ohleduplný, spolehlivý, zodpovědný, konfliktní, pravdomluvný, lhář, pokrytec, podvodník, přetváří se, manipuluje s druhými aj. Pro snazší orientaci ve velkém množství osobnostních vlastností jsou jednotlivé vlastnosti sdružovány do struktur, podsystémů osobnosti. Pro účely pedagogické praxe se osvědčuje rozlišování pěti základních osobnostních struktur: temperamentové (dynamické) vlastnosti osobnosti výkonové vlastnosti osobnosti (schopnosti, dovednosti) motivační vlastnosti osobnosti seberegulační vlastnosti osobnosti charakterové vlastnosti osobnosti. V průběhu vývoje se osobnostní struktury vytvářejí postupně. Osobnostní struktury, které jsou více biologicky determinované se vytvářejí dříve (např. temperamentové

7 vlastnosti), jiné osobnostní struktury, které jsou více environmentálně determinované, se vytvářejí později až na určitém stupni kognitivního a emocionálního vývoje (např. charakterové vlastnosti, seberegulační vlastnosti, některé motivy aj.). Struktura osobnosti je schematicky zobrazena níže. Model osobnosti Prostředí, učení Charakter Schopnosti Sebepojetí Seberegulace Motivace Temperament Genetické programy, zrání 4 6. Temperamentové (dynamické) vlastnosti osobnosti Pojem temperament je pojmový konstrukt, který stejně jako pojem osobnost má v odborné psychologické terminologii jiný význam, než v jakém je běžně užíván. Temperamentové vlastnosti osobnosti se promítají do dynamiky reakcí, psychických procesů a chování, proto bývají také označovány jako dynamické vlastnosti osobnosti. Temperamentové vlastnosti podmiňují: rychlost psychických reakcí rychlost psychomotorické tempa energii, dynamičnost projevující v celkovém chování intenzitu emočního prožívání, déletrvající emoční vyladění optimální úroveň podnětové stimulace z vnějšího prostředí

8 úroveň reaktivity na vnější podněty. Temperament je vrozený (dědičný a částečně i získaný v průběhu prenatálního stadia vývoje), je relativně nejvíce ze všech osobnostních struktur determinován biologickými faktory, vrozenými funkcemi nervové soustavy a dalšími vnitřními faktory, které činnost nervové soustavy ovlivňují. Proto se také temperamentové vlastnosti velmi obtížně mění v průběhu života (tj. působením enviromentálních faktorů a záměrným sebeovládáním, vůlí). Temperamentové vlastnosti jsou základními osobnostními vlastnostmi, které podmiňují utváření dalších osobnostních vlastností. Jedinec s určitými temperamentovými vlastnostmi vyhledává podněty, činnosti a situace, které více vyhovují jeho vrozenému temperamentu. Lidé s rozdílnými temperamentovými vlastnostmi si tak rozvíjejí jiné schopnosti, jiné zájmy a další osobnostní vlastnosti Teorie temperamentu Nejstarší teorie temperamentu byla vypracována již ve starověku. Jejími autory byli řecký lékař Hippokrates a později římský lékař Galenos. I když tito starověcí lékaři vycházeli z přestav tehdejší medicíny (z představ o poměru tekutin, šťáv v těle), pojmy, které zavedli k označení jednotlivých typů temperamentu, se užívají dodnes (sangvinik, cholerik, melancholik, flegmatik) a mnohokrát byl potvrzen racionální základ jejich úvah. V průběhu dvacátého století byla v psychologii vypracováno více teorií temperemantu. Jejich autoři vycházeli z rozdílných teoretických východisek, pracovali různými metodami, zjištěné typy temperamentu také rozdílně nazývali. Vždy však nakonec dospěli ke čtyřem základním typům temperamentu, které byly popsány již ve starověku. Pro pedagogickou praxi je relativně nejpřínosnější teorie temperamentu H.J.Eysencka, který rozdíly v temperamentu lidí popisuje pomocí dvou bipolárních dimenzí: extraverze - introverze emoční stabilita - emoční labilita. Čtyři výsledné typy temperamentu získané kombinací uvedených dimenzí odpovídají starověkým typům temperamentu. Výskyt extraverze - introverze, stejně i emoční stability - lability má v lidské populaci normální, Gaussovo rozložení, tj. jen relativně malý počet lidí jsou výraznými

9 extraverty nebo výraznými introverty, výrazně emočně stabilní nebo výrazně emočně labilní. U lidí s těmito extrémními osobnostními vlastnostmi se snáze objevují nejrůznější psychické poruchy, neboť jim ztěžují adaptaci a optimální reakce na proměnlivé životní podmínky. Výrazná extraverze nebo výrazná introverze, výrazná emoční stabilita nebo výrazná emoční labilita jsou extrémy, vzájemné protiklady. Člověk nemůže být současně extravert a introvert, stejně nemůže být současně emočně labilní a emočně stabilní. Obr. č. : Model temperamentu Temperament Model temperamentu Slabé emoce Extraverze Sangvinik Cholerik Flegmatik Melancholik Introverze Intenzivní emoce Extraverze - introverze Extraverti a introverti se liší v řadě vnějších projevů a vnitřních potřeb. Extravert, vzhledem k vlastnostem své nervové soustavy, potřebuje více vnější podnětové stimulace, kterou sám aktivně vyhledává. Dobře snáší i velmi silné podněty (např. hluk), nevyčerpává ho rychlé střídání prostředí a činností, vykonávání více činností najednou. Vyšší potřebu vnější stimulace extravert uspokojuje hojně v kontaktu s jinými lidmi. Kontakty s lidmi sám navazuje a vyhledává, snadno se začleňuje do nových sociálních skupin. Většina jeho interpersonálních vztahů však bývá spíše povrchnější.

10 Potřeba vyšší míry vnější podnětové stimulace se promítá i do zaměření kognitivních procesů. Extravert se více orientuje na vnější svět, vnější prostředí, fakta, děj, události. Extraverti mívají také rychlejší psychické reakce a rychlejší psychomotorické tempo, což se projevuje téměř ve všech činnostech. Svému okolí se extravert jeví jako člověk spíše aktivní, pohotový, dynamický, společenský, realistický, podnikavý. V extrémní míře však výše uvedené charakteristiky mohou vést až k neschopnosti soustředění, roztěkanosti, neposednosti, impulzívnosti, riskování, k nedokončování úkolů, netrpělivosti, povrchnosti, nespolehlivosti, nevhodné upovídanosti, nedostatku věrnosti, stálé touze po nových a nových prožitcích aj. K nedostatkům extravertů také často patří nepochopení a netolerance k chování a projevům introvertů. Výsledné chování extraverta záleží na stupni extravertního zaměření, na dalších temperamentových vlastnostech (zejména emoční stabilitě nebo labilitě) a dalších osobnostních vlastnostech (zejména na schopnosti sebeovládání, motivačním zaměření, morálních vlastnostech). V případě optimálních kombinací extraverze s dalšími osobnostními vlastnostmi bývají extraverti dobrými vůdci, organizátory, veřejnými pracovníky, politiky apod. V současné době, kdy je v pracovní a podnikatelské sféře za ideál považován člověk dynamický, energický, neúnavný a výřečný, jsou extraverti v určité výhodě. Proto někteří introverti se snaží vnějšími prostředky napodobovat chování extravertů (tzv. nepravý extravert). Chování v rozporu s vrozeným temperamentem však člověka velmi vyčerpává a stresuje. Navíc takový člověk působí nepřirozeným, trapným dojmem. Ve školním prostředí jsou žáci s převahou extravertního zaměření ve výhodě v těch učebních situacích, kde je požadována rychlost reakcí a rychlost práce, rychlé střídání učebních činností, vykonávání většího počtu učebních úkolů, rychlá adaptace na nové prostředí a nové situační podmínky, skupinová práce, znalosti jsou prověřovány ústním zkoušením apod. Na prostředí střední školy se extravertní žáci relativně rychleji adaptují, v nižších ročnících ochotněji spolupracují s učitelem, snadněji navazují kontakty se spolužáky, což se zpravidla promítá i do relativně lepšího průměrného prospěchu na počátku docházky na střední školu.

11 V druhé polovině adolescence, kdy u adolescentů sílí přirozená vývojová touha po kontaktu s vrstevníky a po nových prožitcích, může tato touha u mnohých extravertů převážit nad studijními zájmy a odrazit se ve zhoršení prospěchu na střední škole. Při volbě studijního zaměření a povolání na konci střední školy je u extravertů zpravidla významným kritériem možnost pobývat ve společnosti druhých lidí. Učitelské povolání často přitahuje právě lidí s převahou extravertního zaměření. Mezi pedagogickými pracovníky je proto relativně větší výskyt lidí s extravertním temperamentem. Vzhledem k časté netoleranci extravertů vůči introvertním projevům, mohou se introvertní žáci setkávat u extravertního učitele s nepochopením. Žádoucí proto je, aby zastoupení temperamentových typů mezi pedagogy bylo stejně pestré, jako je u žáků. Introvert, na rozdíl od extraverta, má nižší potřebu vnější podnětové stimulace. Přemíra vnější podnětové stimulace ho snáze zahltí a unaví. Před nadměrnou vnější stimulací proto často uniká do ústraní, samoty nebo alespoň do role pasivního pozorovatele. Dlouhodobý nebo častý pobyt mezi jinými lidmi ho více energeticky vyčerpává. Introvertům více vyhovují psychicky intimní vztahy s několika málo přáteli než povrchní vztahy s mnoha lidmi. Introverta také více vyčerpávají situace, kdy je nucen rychle reagovat na větší počet podnětů, rychle střídat prostředí a činnosti, nebo dokonce vykonávat více činností najednou. Více mu vyhovují učební situace, kdy se může plně věnovat jen jedné činnosti, kterou navíc může vykonávat nezávisle na ostatních svým vlastním tempem, v klidném prostředí. V takové činnosti pak dokáže být velmi vytrvalý a důkladný. Introverti, na rozdíl od extravertů, si více všímají své vlastní psychiky i psychiky jiných lidí, bývají proto také relativně lepšími pozorovateli druhých lidí. Za určitých okolností introvert dokáže být lepším, citlivějším, ohleduplnějším společníkem než extravert. Svému okolí se introvert jeví spíše jako člověk pasivní, uzavřený, málomluvný, rozvážný, relativně pomalejší. V extrémní míře může introverze vést k nezdravé uzavřenosti až izolaci od ostatních lidí, rigiditě, neschopnosti adaptovat se na nové prostředí, nezdravé pasivitě, extrémní pomalosti. Žáci s introvertním zaměřením ve školním prostředí někdy nedokáží "prodat" to, co umějí, zejména v ústním prověřování znalostí. Tyto situace nastávají hlavně tehdy, je-li učitel spíše extravertem a nemá pro introverty pochopení.

12 Výsledné chování introvertů opět závisí na tom, s jakými dalšími osobnostními vlastnostmi se introverze kombinuje. Nejrůznější výzkumy ukazují, že na náročných vysokých a středních školách (s hojným zastoupením technických a přírodovědných předmětů ve studijních programech) mají lepší prospěch spíše introverti. Pravděpodobně hlavně díky své schopnosti soustředění, vytrvalosti, schopnosti dlouhodobě a usilovně studovat. Mladí lidé často považují introverzi za méně sympatickou osobnostní dimenzi a proto také touží být extraverty. Ale jak introverze, tak i extraverze jsou spojeny s klady i zápory, s výhodami i nevýhodami. Nelze říci, že by jedno zaměření bylo lepší než druhé. Více záleží na tom, s jakými dalšími osobnostními vlastnostmi se extraverze nebo introverze dále kombinuje. Hlavní rozdíly mezi extraverty a introverty: Extraverze Introverze Rychlost reakcí: rychlý pomalý Gestikulace: výraznější mírnější Hlas: vyšší, jasnější hlubší, zastřenější Tempo řeči: rychlejší pomalejší Citlivost na intenzitu podnětů: menší větší Potřeba stimulace: více podnětů míně podnětů Zaměření: vnější svět, akce vnitřní prožitky Zájmy, sport: kolektivní, dynamické individuální, klidnější Profese: práce s lidmi, proměnlivá řemeslné, individuální organizační intelektuální obchodníci, manažeři nezávisle na ostatních politici v ústraní Emoční stabilita - emoční labilita Druhá dimenze, podle níž se rozlišují výše uvedené čtyři základní typy temperamentu, se týká intenzity emočního prožívání a dlouhodobějšího emočního vyladění.

13 Člověk spíše emočně labilní má sklon k intenzivním emočním reakcím, snadno u něho vznikají zvláště negativní emoční prožitky (strach, úzkost, hněv, smutek). U emočně labilního introverta (melancholika) emoční prožitky dlouho přetrvávají a doznívají, nálady se proto u něho střídají pomaleji. U emočně labilního extraverta se intenzivní emoční reakce střídají rychleji. V extrémních případech může emoční labilita vyústit až v úplné pohlcení negativními emocemi, neschopnost sebeovládání a racionálního uvažování. Intenzivní emoční prožívání žáků ovlivňuje jejich veškeré chování, výkonnost i vztahy ke spolužákům a učitelům. Citlivěji reagují jak na samotný obsah vyučování, tak i na vše ostatní, co je s vyučováním spojeno. Intenzivní emoční prožívání všeho, co se ve škole děje, odvádí pozornost žáka od podstatných aspektů vyučování, ztěžuje soustředění, zapamatování, zhoršuje psychomotorickou koordinaci při osvojování si procedurálních vědomostí atd. Intenzivní emoční prožívání je navíc energeticky vyčerpávající, proto emočně labilní žáci se mohou snáze unavit a v důsledku toho se u nich mohou projevit větší výkyvy ve výkonnosti i chování, hůře se také mohou vyrovnávat s běžnými školními stresory. Některé úkoly nemusí zvládat ne z důvodu nedostatku schopností a znalosti, ale z pouhé přetíženosti. Zvláštnosti emoční reaktivity se u emočně labilních žáků snad nejvíce projevují ve vztazích ke spolužákům a učitelům. Před spolužáky i učiteli častěji trpí trémou, ostychem, strachem ze ztrapnění a zesměšnění. Příliš berou v úvahu to, co si o nich jiní lidé myslí, což jim brání ve spontánním chování, veřejném vyslovování názorů, vyslovování hypotéz v rámci objevného vyučování apod. V důsledku toho se mohou chovat přehnaně plaše, ostýchavě, přehnaně reagovat (např. nepřiměřeným pláčem, smíchem) jak na pozitivní, tak i negativní hodnocení ze strany učitele apod. V rámci školního vyučování pak zdaleka nevyužívají všechny příležitosti k učení, které jim vyučování poskytuje. Emočně labilní extraverti (cholerici) mohou v některých situacích dokonce reagovat přehnaně výbušně až agresivně a nechtěně tak vyvolávat malicherné konflikty. Výrazná emoční labilita přináší svým nositelům v souvislosti s učením převážně jen nevýhody. Jedinou výhodou žáků s intenzivním emočním prožíváním je pravděpodobně jen to, že mívají dobrou epizodickou paměť. Proto některé části učební látky si lépe pamatují právě díky emocím, které mají s daným učivem spojeny. V interakci s emočně labilním žákem by učitel měl postupovat tak, aby danému žákovi život ve třídě co nejvíce emočně zpříjemnil. Učitelé, kteří k motivování žáků

14 využívají vnějších motivačních prostředků, vyhrožování, navozování atmosféry strachu apod., bývají pro emočně labilní žáky pohromou. Pod vedením takového učitele pak zpravidla pracují hluboko pod svými kognitivními možnostmi. Člověk spíše emočně stabilní reaguje převážně emočně mírně až lhostejně, chladně. U emočně stabilního extraverta (sangvinika) převažuje dlouhodobě spíše pozitivní emoční vyladění, u emočně stabilního introverta (flegmatika) převažuje dlouhodobě spíše neutrální emoční vyladění. V extrémních případech může emoční stabilita vyústit až v absenci emocí a neschopnost emoční reakce. Emočně stabilní žáci mají v souvislosti s učením a školním vyučováním relativní výhodu, neboť nejsou "obtěžováni" svými emocemi. Mohou se tak lépe soustředit, zaměřit se na logické souvislosti učební látky, nemusí vynakládat velké úsilí na sebeovládání apod. Ovšem oslabené emoční prožívání zpravidla vede i k nižší emocionální inteligenci (viz. kapitola věnovaná emocím), která je spojena s celou řadou problémů v jiných oblastech života, zejména v oblasti interpersonálních vztahů. Emoční labilita Emoční stabilita intenzita emoč.reakcí: intenzivní slabá převaha nálad: negativní, proměnlivé pozitivní, neutrální lhostejnost 6.2. Závěry pro pedagogickou praxi Dítě není schopno projevy svého temperamentu ovládat vůlí. Vědomé seberegulace temperamentových projevů začíná být schopen teprve až adolescent, a to ještě v omezené míře. I v dospělém věku potlačování temperamentu nebo snaha o změnu temperamentových vlastností je náročná a představuje pro člověka vždy určitý stres. V průběhu života se zpravidla nepodaří jednotlivé temperamentové vlastnosti zásadně změnit. Spíše se podaří některé temperamentové vlastnosti zmírnit, jiné naopak posílit. Ve školním prostředí učitel musí temperamentové vlastnosti jednotlivých žáků respektovat. Nemůže od žáků požadovat jejich změnu nebo dokonce některé temperamentové vlastnosti žákům vytýkat jako nedostatek pracovních schopností nebo nedostatek snahy a motivace (např. pomalé psychomotorické tempo, pomalejší reakce,

15 ostych při veřejné prezentaci a skupinové práci, ostych při navazování interpersonálních vztahů, intenzivní nebo naopak slabé emoční reakce, déletrvající emoční vyladění, zvýšenou únavnost při nadměrné podnětové stimulaci aj.). Své temperamentové vlastnosti by měl učitel respektovat i sám u sebe. Nerespektováním svých temperamentových vlastností a z nich vyplývajících potřeb na organizaci pracovního dne si učitel navozuje řadu stresových situací, které se po určité době mohou odrazit na jeho celkovém zdravotním stavu. 7. Schopnosti - výkonové vlastnosti osobnosti K vyjádření individuálních rozdílů v kognitivních procesech a výkonnosti v rozmanitých činnostech jsou v psychologii užívány kromě pojmu kognitivní styl, dovednosti také pojmy schopnosti a inteligence, nadání, tvořivost. Pojem kognitivní styl je relativně mladý, zatímco pojmy schopnosti a inteligence jsou v psychologii užívány téměř již od jejího vzniku jako vědního oboru. Je obtížně stanovit, v čem spočívá rozdíl mezi kognitivním stylem a schopnostmi a inteligencí, neboť obsah všech tří pojmů se překrývá. Všechny tři termíny jsou pojmovými konstrukty (tj. pomocnými pojmy, jimiž se označují hypotetické skutečnosti). (Hypotetické pojmové konstrukty jsou pomůcky k popisu a třídění pozorovaných jevů dosud neprobádaných oblastí. Jejich užívání je běžné v řadě vědních oborů. V dalším vývoji daného oboru však nelze ale zapomínat, že jde o uměle vytvořené pojmy, které mohou mít s realitou jen velmi málo společného.) Schopnosti jsou nepochybně podmíněny morfologií (stavbou) a fyziologií (biochemií, funkcemi) mozku. Na utváření kognitivního stylu i schopností a inteligence se proto podílí vše, co ovlivňuje morfologii a fyziologii mozku. Z jedné strany to jsou všechny vnitřní faktory (včetně genetických vlivů), z druhé strany je to prostředí (kognitivní stimulace, sociální interakce, učení, vykonávání činností, materiální prostředí ovlivňující biochemii organismu a mozku). Působení biologických a enviromentálních faktorů však nelze od sebe oddělit. Obojí působí ve vzájemné součinnosti. Zatím je v psychologii pojem kognitivní styl vztahován především k samotnému způsobu průběhu kognitivních procesů, zatímco pojem schopnosti a inteligence je vztahován k relativně trvalejším předpokladům (dispozicím, trvalejším vlastnostem) pro průběh kognitivních procesů, a tím i předpokladů pro vykonávání rozmanitých činností. Jedno od

16 druhého však nejde oddělit. Mozek není hardware (schopnosti), na němž pracuje software (kognitivní styl). Jak bylo již uvedeno pojem schopnosti v psychologii vyjadřuje předpoklady (dispozice) k snazšímu a efektivnějšímu vykonávání kognitivních, motorických a jiných druhů činností. Tyto předpoklady k vykonávání činností však nejsou ani u dospělého člověka neměnné a trvalé, neboť prováděním rozmanitých činností se mění nervová spojení a příslušné biochemické procesy v mozku. Struktura a činnost mozku je navíc ovlivňována tisíci dalších proměnných (v organismu jedince a v jeho vnějším prostředí). Změna jednotlivých schopností však nebývá rychlá, zpravidla nastává až po delším čase v závislosti na tom, zda je či není daná schopnost využívána. V průběhu celého života můžeme získávat stále nové a nové schopnosti, současně však i ztrácet ty, které jsme kdysi měli, ale ve svém životě je nevyužívali. Novodobé poznatky nasvědčují tomu, že mozek je velice plastický orgán, v němž po celý život neustále vznikají nová nervová spojení, mění se biochemické procesy a současně jsou rušena spojení a procesy, které jsou již pro život daného jedince nepotřebné. Vzhledem k tomu, že plasticita mozku je největší v době dětství a mládí, proto také největší předpoklady pro rozvoj a vznik nových schopností jsou do let života. Nejlepším prostředkem pro rozvoj schopností je systematické, mnohostranné učení a vykonávání rozmanitých činností Druhy schopností V psychologii se schopnosti nejčastěji rozlišují podle toho, jaký druh kognitivního procesu nebo jaký druh činnosti usnadňují: percepční schopnosti Percepční schopnosti usnadňují průběh jednotlivých druhů vnímání. Ve schopnostech vnímat a rozlišovat různé druhy podnětů jsou mezi lidmi velké individuální rozdíly. Percepční schopnosti jsou předpokladem (společně s dalšími schopnostmi) pro vykonávání rozmanitých činností, při nichž hraje roli kvalita vnímání (např. zrakového, sluchového, chuťového, čichového atd.). Spadá sem i schopnost vnímat a uvědomovat si podněty

17 přicházející z vlastního těla a vlastní mysli. Bylo by možné sem zařadit i schopnost koncentrace pozornosti, tj. schopnost cíleně zaměřit procesy vnímání na určitý druh podnětů. Percepční schopnosti jsou základem rozmanitých druhů nadání. psychomotorické schopnosti Psychomotorické schopnosti usnadňují vykonávání motorických činností, které vyžadující dobrou senzomotorickou koordinaci a dobré řízení tělesných pohybů. I v tomto směru jsou mezi lidmi obrovské individuální rozdíly. Psychomotorické schopnosti jsou základem nadání pro různé sportovní, manuální a některé umělecké činnosti. emoční schopnosti S novým pohledem na emoce a s uznáním jejich kognitivní funkce jsou v současné psychologii ke schopnostem řazeny i emoční schopnosti, které se označují souhrnným názvem emoční inteligence. Emoční schopnosti se uplatňují hlavně v interpersonálních vztazích, v poznávání sebe a v sebeovládání. rozumové schopnosti (inteligence) Rozumové schopnosti se vztahují především k procesu myšlení a usnadňují průběh rozmanitých myšlenkových operací. Rozumové schopnosti jsou v psychologii tradičně označovány pojmem inteligence. Rozumové schopnosti jsou jednou z nejdůležitějších vlastností člověka. Inteligence je jedním z činitelů, které ovlivňují učební a pracovní výsledky. Absolvování vzdělávání jak na středních, tak vysokých školách vyžaduje určitou úroveň inteligence. I když každodenní pozorování ukazuje, že se lidé mezi sebou liší ve schopnostech řešit problémy, v kapacitě učení apod., pojetí inteligence v psychologii nebylo dlouho jednotné. Hledání odpovědi na otázku - co to je inteligence - vedlo ke vzniku řady definic inteligence. Relativně nejčastěji se v minulosti objevovala tato vymezení pojmu inteligence: schopnost logického myšlení

18 schopnost cíleného a racionálního myšlení schopnost rychlého chápání nových informací, schopnost řešení nových problémů a nových situací schopnost efektivně se adaptovat na nové prostředí schopnost učit se novým věcem a schopnost poučit se ze zkušeností aj. Jakmile má nějaký pojem několik vzájemně se překrývajících významů, existuje nebezpečí nedorozumění. Absence jednoduché definice inteligence nejednou vedla ke zmatkům, dohadům a v souvislosti s tím i k nekonečným diskusím o smysluplnosti nástrojů na měření inteligence - inteligenčních testů a na jejich základě stanovovaných inteligenčních kvocientů Genetická a enviromentální podmíněnost schopnost Otázku, zda je inteligence z větší části podmíněna genetickými nebo enviromentálními vlivy (včetně učení a působení sociálního prostředí), si většina odborníků dnes již neklade, neboť již víme, že žádný projev v lidském chování, žádná lidská vlastnost není podmíněna jen genetickými nebo jen enviromentálmi vlivy. Genetické a enviromentální vlivy se vzájemně prolínají a nelze stanovit, co je dáno geneticky a co je získáno v průběhu života působením prostředí a učení. V řadě případů je působení specifických vlivů prostředí nezbytné ke spuštění některých biologických procesů. Přesto ještě v současných učebnicích psychologie můžeme najít věty jako "inteligence je v průměru určena ze 75% dědičnými předpoklady a ve 25% závisí na výchově a vzdělání" (Vágnerová, 1997, str. 112) nebo naopak inteligence je z 30% dána dědičností a ze 70% je výsledkem působení prostředí (D.A:Bernstein, 1989, str. 360). Jde o velmi odvážná a ničím nepodložená tvrzení. Snahy o stanovení podílu genetiky a prostřední na utváření určité vlastnosti jsou důsledkem dnes již překonaného kulturně-biologického dualistického přístupu (tj. ostrého odlišování komponenty genetické, biologické a komponenty enviromentální - kulturní, sociální) Teorie inteligence

19 Stejně jako existovalo velké množství definic inteligence, bylo v psychologii také vypracováno velké množství teorií inteligence, které se lišily v odpovědích na mnoho otázek. Například se lišily v odpovědích na otázky: zda je inteligence dědičná či jde o vlastnost získanou v průběhu života (ev. obojí) zda se může inteligence v průběhu života měnit, zda ji lze rozvíjet které dílčí schopnosti lze zahrnout pod pojem inteligence, jak jsou na sobě vzájemně závislé či nezávislé zda existuje obecná inteligence (tj. obecná schopnost, která se projevuje vždy a ve všech činnostech aj.) Mnohé z těchto teorií užívaly k popisu hypotetických jevů pojmové konstrukty, s nimiž pak později bylo nejednou nakládáno tak, jako kdyby něco takového opravdu existovalo. Některé teorie inteligence bohužel negativně ovlivnily mnoho lidí (např. teorie o neměnnosti inteligence po dosažení dospělosti a jejím postupném úbytku v druhé polovině života, teorie o ukončení vývoje některých složek inteligence v adolescenci, teorie rozlišující vrozenou inteligenci a inteligenci získanou v průběhu života, teorie předpokládající univerzální, obecnou inteligenci aj.). Představa studentů o tom, co je inteligence, dalekosáhle ovlivňuje jejich motivaci k učení, tím i mnoho dalších oblastí jejich života. Je-li např. vysokoškolský student přesvědčen o tom, že inteligence je vrozená a v dospělosti již neměnná, snáze při setkání s prvními studijními problémy dospěje k závěru o nutnosti zanechání studia z důvodu nedostatku intelektových předpokladů pro studium. Jestliže je však přesvědčen, že právě v učení a překonáváním problémů se schopnosti a inteligence rozvíjejí, že je v jeho silách prvotní potíže překonat, neztrácí ke studiu motivaci. Tragédií je, že i někteří učitelé posilují u studentů mylné názory na schopnosti a inteligenci výroky typu: "Na naši školu nemáte, běžte raději někam jinam." Takovýmito výroky často nepřímo obhajují své navyklé didaktické postupy, které jsou nekompatibilní s kognitivním stylem a aktuální vývojovou úrovní schopností některých žáků. Obdobně jako studentovo přesvědčení o podsatě inteligence má vliv na jeho studijní výsledky, tak i učitelovo soukromé pojetí inteligence se přímo odráží v kvalitě jeho práce - v přístupu k žákům a jejich hodnocení, ve stanovování učebních cílů, ve volbě didaktických postupů, v motivování žáků aj.

20 Psychometrické teorie inteligence První teorie inteligence, s nimiž je spojeno i značné rozšíření inteligenčních testů, jsou tzv. psychometrické teorie inteligence. Někdy je k jejich označení užíváno i termínu strukturální teorie (Strelau, 1997), protože autoři těchto teorií zpravidla popisovali i svoji představu o struktuře inteligence, tj. uspořádání jednotlivých schopností zahrnutých pod pojem inteligence. Psychometrické teorie jsou nazývány proto, že byly většinou vytvořeny na základě faktorové analýzy (mnohonásobných korelací mezi naměřenými výkony lidí v úkolových situacích - tzv. inteligenčních testech). Výsledkem pak bylo stanovení tzv. faktorů inteligence, které v sobě většinou zahrnovaly řadu dílčích schopností. Psychometrické teorie inteligence dominovaly v psychologii v 6O. a 7O. letech. Na psychometrických teoriích je založena většina testů inteligence. I když v době svého vzniku mnohé psychometrické teorie vypadaly "vědecky" (užívali měření, matematických výpočtů) a jejich autory byli význační světoví psychologové, většina těchto teorií by již měla upadnout v zapomenutí. Jejich vliv je však stále mocný a studenti učitelství se s nimi (ev. se závěry z nich vyplývající) budou v dalším životě pravděpodobně nadále setkávat. Níže je proto uvedena stručná charakteristika několika z nich. Teorie jsou uváděny spíše pouze pro pochopení historického vývoje myšlení v psychologii Spearmanova teorie inteligence C. Spearman vytvořil psychometrický model, v němž rozlišuje dva druhy na sobě nezávislých faktorů inteligence. obecný faktor Obecný faktor (tzv. obecná, univerzální inteligence) bývá označován písmenem g a představoval tzv. obecnou inteligenci, která se podle Spermana uplatňuje při řešení všech úkolů a problémů bez ohledu na to, zda jde např. o matematický nebo lingvistický problém. V g faktoru (tj. v obecné inteligenci) jsou mezi lidmi velké individuální rozdíly, ale u téže osoby je konstantní.

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE pro tříleté učební obory SOU PSY 301 Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 31. října 1986, č. j. 27

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Dynamické vlastnosti osobnosti. Temperament

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Dynamické vlastnosti osobnosti. Temperament Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Dynamické vlastnosti osobnosti. Temperament Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Ročník 1. Datum tvorby 18.11.2012 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Ročník 1. Datum tvorby 18.11.2012 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Temperament Ročník 1. Datum tvorby 18.11.2012 Anotace

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Charakteristika předmětu BIOLOGE

Charakteristika předmětu BIOLOGE Charakteristika předmětu BIOLOGE 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Biologii jako předmět pro střední školu vyučujeme v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a zdraví. Je

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: 4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Obsahem vyučovacího předmětu Přírodověda je naplňování očekáváných

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

Organizační chování. Osobnost člověka v organizaci

Organizační chování. Osobnost člověka v organizaci Organizační chování Osobnost člověka v organizaci Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Zpracovaný dle rámcového programu pro obor vzdělávání základní škola speciální INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Více

FJFI. Emoce a jak je zvládat

FJFI. Emoce a jak je zvládat FJFI Emoce a jak je zvládat Emoce jsou když emoce (e-motio, pohnutí) jsou psychicky a sociálně konstruované procesy zahrnují subjektivní zážitky libosti a nelibosti, provázené: fyziologickými změnami (změna

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

EYSENCKŮV TEST OSOBNOSTI. http://temperament.wladik.net/

EYSENCKŮV TEST OSOBNOSTI. http://temperament.wladik.net/ EYSENCKŮV TEST OSOBNOSTI http://temperament.wladik.net/ Eysenckův test osobnosti Introverze Extroverze Psychická stabilita Psychická labilita Typy osobnosti SANGVINIK extrovertní a stabilní Komunikativní,

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Jeden za všechny, všichni za jednoho

Jeden za všechny, všichni za jednoho Školní vzdělávací program ŠD Základní škola Bystřice n.p., Nádražní 615 Jeden za všechny, všichni za jednoho Obsah školního vzdělávacího programu 1. Charakteristika školního vzdělávacího programu - Název

Více

Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové OP v oblasti sebeúcty a sebekoncepce 1. Charakteristika sebekoncepce a sebeúcty 2. Problematika sebekoncepce

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Modul č. XV. Poruchy socializace, problémový klient

Modul č. XV. Poruchy socializace, problémový klient Modul č. XV Poruchy socializace, problémový klient PORUCHY SOCIALIZACE CO ČLOVĚKA UTVÁŘÍ Na fenotypu (úrovni konečné osobnosti) se podílí faktory: a) vnitřní vrozené (genetická dědičnost) získané (sociální

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Management. Manažerská osobnost. Ing. Vlastimil Vala, CSc. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

Management. Manažerská osobnost. Ing. Vlastimil Vala, CSc. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Management Manažerská osobnost Ing. Vlastimil Vala, CSc. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty

Více

KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ. Psychiatrická léčebna Kroměříž

KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ. Psychiatrická léčebna Kroměříž ÚVOD DO TEORIE KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž Základní předpoklady behaviorální terapie 1. Většina lidského chování, s výjimkou základních reflexů a

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Inteligence. Mýtus, realita nebo překonaná koncepce?

Inteligence. Mýtus, realita nebo překonaná koncepce? Inteligence Mýtus, realita nebo překonaná koncepce? ÚKOL: Ke každému výroku přiřaďte výši IQ, kterou si myslíte, že vyjadřuje dané tvrzení o popisova- ném člověku. 1. To je ale intelygent. 2. Jde v podstatě

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Temperament - definice, typologie, ovlivnění projevů temperamentu

Temperament - definice, typologie, ovlivnění projevů temperamentu Temperament - definice, typologie, ovlivnění projevů temperamentu Temperament 1. definice temperamentu 2. typologie temperamentu 3. ovlivnění projevů temperamentu Definice temperamentu Temperament je soustava

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Temperamentové typy, osobnost Anotace Pracovní listy a test k procvičování učiva Autor Mgr. Michaela Matějková

Více

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Tato oblast je v našem vzdělávání zastoupena jedním předmětem matematikou, od 1. do 9. ročníku. Podle vývoje dětské psychiky a zejména

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu A) Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace: předmět je vyučován ve 4. ročníku 2 hodiny týdně v 5. ročníku 2 hodiny

Více

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách Informace ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení 17 zákona č. 561/2004 Sb. a části třetí vyhlášky č. 73/2005 Sb. Úvodní ustanovení (1) Žákem a studentem

Více

NEO-FFI - NEO pětifaktorový osobnostní inventář - (Standardní - myš) Celý soubor - percentily

NEO-FFI - NEO pětifaktorový osobnostní inventář - (Standardní - myš) Celý soubor - percentily Strana 1 z 10 Hrubý skór St. Skór NEO-FFI - NEO pětifaktorový osobnostní inventář - (Standardní - myš) 0,5 2 5 10 20 30 40 50 60 70 80 90 95 98 99,5 17 28 Neuroticismus Zjišťuje míru přizpůsobení nebo

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který si váží sám sebe, ale i druhých lidí. ROK S KRÁLÍKY Z KLOBOUKU Náš cíl: BOBEM A

Více

ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM. Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte?

ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM. Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte? ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte? Téma preventivního programu (stručný nástin): a) Zdravý životní styl Aktivní se prosazování ve volném čase, hodnotová

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

Kurz psychologie a sociologie na FSV

Kurz psychologie a sociologie na FSV Kurz psychologie a sociologie na FSV Základy obecné psychologie 1 - - senzorické procesy, vnímání, vědomí Mgr. Petra Halířová 2010/2011 Literatura Atkinsonová, R. (2003). Psychologie, s. 110-231 Dobrovská,

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace

Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace OP Vzdělávání pro konkurence schopnost Modernizace výuky technických škol LK prostřednictvím ŠVP a kurikula

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

Školní vzdělávací program Zdravá škola

Školní vzdělávací program Zdravá škola Školní vzdělávací program Zdravá škola (Plné znění ŠVP je přístupné veřejnosti ve vestibulu školy.) Název ŠVP Zdravá škola je odvozen od zaměření školy na holistické chápání podpory zdraví, tj. rozvoj

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Firma XYZ, a.s. Týmová zpráva

Firma XYZ, a.s. Týmová zpráva Firma XYZ, a.s. Týmová zpráva DŮVĚRNÉ Zpracováno na základě Hogan Personality Inventory. Copyright 2002, HOGAN Assessment Systems Inc. Všechna práva vyhrazena. Firma XYZ, a.s. Stránka 1 březen 2003 Úvod

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2009 Mgr. Olga Čadilová SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Uvědom si,

Více

Základní informace o námi nabízených a projektově ověřených akreditovaných kurzech:

Základní informace o námi nabízených a projektově ověřených akreditovaných kurzech: Základní informace o námi nabízených a projektově ověřených akreditovaných kurzech: 1.AKTIVIZAČNÍ TECHNIKY: 1.Psychologická gramotnost pedagoga (rozsah 25 hodin, třídenní celodenní kurz) Prožitkový seminář

Více

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Vlastivěda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Vlastivěda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: 4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět 4.4.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Vlastivěda 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Obsahem vyučovacího předmětu Vlastivěda je naplňování očekávaných

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Člověk a jeho svět. Přírodověda. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Člověk a jeho svět. Přírodověda. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Člověk a jeho svět Přírodověda 4. 5. ročník 2 hodiny týdně třídy, vycházky, exkurze, výlety, počítačová učebna

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 10 DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBORY UČEBNÍ OSNOVY 10. 1 Dramatická výchova Časová dotace 1. ročník 1 hodina 2. ročník 1 hodina Celková dotace na 1. stupni jsou 2 hodiny. Charakteristika: Třída se dělí na skupiny

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. - uvede příklady nejčastějších porušování základních lidských práv a svobod, zamyslí se nad jejich příčinami a

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Školní vzdělávací program pro školní družinu. na školní rok 2013/2014. Barevný domeček poznání, zábavy a odpočinku.

Školní vzdělávací program pro školní družinu. na školní rok 2013/2014. Barevný domeček poznání, zábavy a odpočinku. Školní vzdělávací program pro školní družinu na školní rok 2013/2014 Barevný domeček poznání, zábavy a odpočinku. ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU ZÁKLADNÍ ŠKOLA Hájová 98, Mokré Lazce 747

Více

Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009

Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009 Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět je realizován ve vyučovacím předmětu Prvouka. Předmět Prvouka je vyučován v 1.a 2. ročníku

Více

5.1.5 Německý jazyk - 2. stupeň

5.1.5 Německý jazyk - 2. stupeň 5.1.5 Německý jazyk - 2. stupeň Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: Vzdělávání v předmětu Německý jazyk směřuje k: rozvíjení písemného i ústního projevu, vyjádření

Více

SPORTOVNÍ HRY KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ UČITEL

SPORTOVNÍ HRY KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ UČITEL SPORTOVNÍ HRY Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové Předmět sportovní hry je vyučován jako volitelný v 7. - 9. ročníku 1 hodinu týdně z disponibilní časové dotace a organizační vymezení

Více

Týdenní počet hodin 42 hod z toho 1.stupeň 18 hod 2.stupeň 24 hod

Týdenní počet hodin 42 hod z toho 1.stupeň 18 hod 2.stupeň 24 hod Vzdělávací oblast ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Týdenní počet hodin 42 hod z toho 1.stupeň 18 hod 2.stupeň 24 hod Vyučovací předmět Pracovní vyučování Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v této vzdělávací

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

Pro rozvoj zájmů, dovedností a využití volného času zajišťuje škola dlouhodobě pestrou nabídku zájmových činností v rámci nepovinných

Pro rozvoj zájmů, dovedností a využití volného času zajišťuje škola dlouhodobě pestrou nabídku zájmových činností v rámci nepovinných 3. CHARAKTERISTIKA ŠVP ZV 3.1. Cíle a zaměření školy 3.1.1. Východiska ŠVP ZV Objektivní faktory, které mají pozitivní vliv na kvalitu školy: 1. poloha školy v parkové části města Liberce - Lidových sadech,

Více

7.3 Projekt Celý svět ve škole

7.3 Projekt Celý svět ve škole 7.3 Projekt Celý svět ve škole Hlavní cíl projektu: V souladu se strategickými záměry ŠVP, jako jsou otevřenost, spokojenost, spolupráce, partnerství a pozitivní vztah, je hlavním cílem projektu zapojit

Více

Kompetenční model efektivního lektora

Kompetenční model efektivního lektora Kompetenční model efektivního lektora Autor : Mgr. Pavel Veselý, Mgr. Kristýna Lukšová ABS WYDA s.r.o. projekt Kruh Číslo projektu: CZ.1.07/3.2.09/01.0035 Kompetenční model lektora Osobnost lektora je

Více

3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) Charakteristika vzdělávací oblasti

3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) Charakteristika vzdělávací oblasti 3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) 51 Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast matematika a její aplikace v základním vzdělávání je založena především na aktivních činnostech, které jsou typické

Více

ETICKÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové vymezení

ETICKÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové vymezení ETICKÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Etická výchova žáka vede k navázání a udržování uspokojivých vztahů, vytvoření si pravdivé představy o sobě samém,

Více