Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce Bc. Linda Polcarová

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Diplomová práce 2008 Bc. Linda Polcarová

2 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management Název diplomové práce: Analýza finančních zdrojů neziskových organizací Místní akční skupiny typu LEADER Vypracoval: Bc.Linda Polcarová Vedoucí diplomové práce: Ing. Hana Vávrová Ph.D.

3 P R O H L Á Š E N Í Prohlašuji, ţe diplomovou práci na téma Analýza finančních zdrojů neziskových organizací jsem vypracovala samostatně. Pouţitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloţeném seznamu literatury. V Rakovníku dne Podpis

4 P O D Ě K O V Á N Í Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ing. Haně Vávrové, Ph.D. za její ochotu, cenné připomínky a rady při psaní této diplomové práce. Dále také řediteli Rakovnicko o. p. s. Radku Dvořákovi za moţnost zpracování a uveřejnění informací týkající se organizace.

5 Anotace Neziskové organizace zaloţené na principu LEADER na území České republiky tzv. místní akční skupiny (Local Action Groups) a jejich zakládání bylo podníceno aktivitou členských států EU. Vznik partnerství mezi neziskovou, soukromou a veřejnou sférou v Česku a jeho formalizaci do neziskových organizací s příslušnou právní subjektivitou, začala finančně podporovat evropská a především česká dotační politika jiţ od roku Po několika výzvách programů LEADER ČR a LEADER + v dotačním období má moţnost jiţ cca 150 fungujících českých MASek (LAG) participace na programu LEADER , tj. na předpokládaném posledním plánovaném evropském dotačním titulu pro MASky na území ČR. Pokud budou místní akční skupiny v ţádostech o dotace neúspěšné, vyvstane otazník nad další existencí těchto organizací. Úkolem diplomové práce je vysvětlit situaci na trhu místních akčních skupin v Česku, uvést současné moţnosti čerpání zdrojů financování místních akčních skupin, a to i mimo hlavní finanční zdroj MASek Program rozvoje venkova Osu IV LEADER, a utvořit přehled dalších zdrojů financování z ostatních pro MASky dostupných dotačních programů. Dále definovat další moţnosti vlastního financování, které bude v souladu s pravidly vzniku a existence místních mezisektorových partnerství. Cílem práce je tedy nalézt v návaznosti na právní formu MAS další finanční toky a zdroje, díky nimţ mohou tyto v mnoha případech zavedené a dobře fungující neziskové organizace existovat i po skončení dotačního období

6 Obsah Úvod Teoretická část Základní definice neziskového sektoru Důvody vzniku neziskového sektoru Klasifikace neziskových organizací Právní úprava a formy neziskových organizací Finanční řízení neziskových organizací Finanční zdroje NNO Způsoby hodnocení efektivnosti neziskových organizací Zajištění finanční jistoty NNO Místní akční skupiny typu LEADER Pravidla vzniku a cíle místních akčních skupin Pravidla pro působnost místních akčních skupin Metoda LEADER Historie místních akčních skupin typu LEADER v ČR Právní forma místních akčních skupin Charakteristika MAS jako neziskových organizací Orgány a řízení MAS Analýza současných zdrojů financování MAS Veřejné zdroje financování MAS Další moţnosti financování z veřejných zdrojů Soukromé zdroje financování MAS Samofinancování MAS Ostatní zdroje MAS Zkušenosti s čerpáním finančních zdrojů MAS... 52

7 Hodnocení efektivnosti místních akčních skupin Vliv právní formy a činnosti MAS na získávání zdrojů Struktura současných finančních zdrojů středočeských místních akčních skupin Místní akční skupina Rakovnicko Vznik a historie MAS Rakovnicko Kroky vedoucí k partnerství na Rakovnicku Současná situace v MAS Rakovnicko Území místní akční skupiny Partneři a členové MAS Rakovnicko Rakovnicko o. p. s. - Občanské sdruţení versus obecně prospěšná organizace Financování MAS Rakovnicko o. s Struktura zdrojů MAS Rakovnicko o.s Financování Rakovnicko o.p.s Analýza finančního zdraví organizace Struktura zdrojů Rakovnicko o.p.s Plán budoucích finančních zdrojů Rakovnicko o.p.s Závěr Seznam pouţité literatury Seznam pouţitých zkratek Seznam tabulek a grafů Seznam obrázků a příloh... 98

8 Úvod Diplomová práce je zaměřena na problematiku financování a udrţitelnost místních akčních skupin (MAS, MASky) na území České republiky. Především se jedná o zmapování současných a budoucích finančních zdrojů u zmíněných neziskových organizací. Dále o analýzu struktury zdrojů s ohledem na moţnosti jejich získávání, a to vše v návaznosti na naplnění plánovaných aktivit MAS. Praktické poznatky v tomto oboru jsou čerpány z Místní akční skupiny Rakovnicko, ve které jiţ několik měsíců působím jako organizační manaţerka. Práce má tedy objasnit specifika ve financování a analyzovat současné i budoucí zdroje místních mezisektorových partnerství (tj. místních akčních skupin) vzniklých či vznikajících na území České republiky metodou LEADER. V teoretické části jsou vysvětleny náleţitosti neziskového sektoru v ČR, do kterého spadají i zmíněné místní akční skupiny, klasifikovány neziskové organizace a definovány právní náleţitosti těchto subjektů. Dále je zde uveden přehled moţných finančních zdrojů, nastíněna problematika získávání prostředků a udrţení stability nestátních neziskových organizací. Praktická část popisuje problematiku zaloţení a existence místních akčních skupin v Česku, analyzuje dostupnost současných zdrojů financování a vhodnost volby právní subjektivity těchto organizací s ohledem na naplňování jejich poslání a plánované aktivity. Závěrečná část je zaměřena především na analýzu finančních toků a moţnosti budoucího financování MAS. Dále je v této části se souhlasem vedení organizace nastíněn plán financování místní akční skupiny Rakovnicko do konce dotačního období , ale také po jeho skončení kdy bude jiţ omezená moţnost čerpání evropských dotací. Informace zde uvedené jsou čerpány hlavně ze zkušenosti pracovníků různých místních akčních skupin, se kterými jsem měla moţnost diskutovat o 8

9 problematice řízení a budoucí udrţitelnosti těchto organizací. Také byly získány názory manaţerů a odborníků na venkovskou problematiku na různých školeních organizovaných Ústavem zemědělských a potravinářských informací (ÚZPI), Ministerstvem zemědělství (MZe) a v neposlední řadě na konferencích pořádaných Národní sítí MAS (NS MAS). Osvědčila se i blízká spolupráce středočeských místních akčních skupin soustředěných v Asociaci místních akčních skupin Středočeského kraje (AMAS SK), se kterými se pravidelně setkáváme při řešení různých otázek, problémů především s partnerskými projekty, spolupráce s Krajským úřadem a financování z krajských dotačních titulů. 9

10 1. Teoretická část Vzhledem ke zvolenému tématu a cíli této práce je nutné alespoň krátce definovat a přiblíţit situaci neziskového sektoru v ČR Základní definice neziskového sektoru Podle principu financování v trţním hospodářství naší společnosti existují dva sektory; první komerční neboli podnikatelský sektor, druhý neziskový sektor. Tento je dělen na několik sfér - veřejnou sféru zahrnující veřejnou správu a územní samosprávu, soukromou sféru, jeţ je financována ze soukromých financí fyzických a právnických osob, a sféru domácností. Ziskový soukromý sektor 1 tj. podnikatelský, vychází z předpokladu, ţe jeho subjekty jsou zaloţeny za účelem zisku jako primárního cíle. Neziskový sektor Veřejný neziskový sektor 2 je zastoupen vládou a orgány státní správy a územní samosprávy, jeho cílem je předcházet a řešit důsledky trţního selhání. Veřejný sektor má za úkol poskytovat veřejně prospěšné sluţby garantované vládou a její politikou, hrazené z veřejných financí, a dále zabezpečit a vytvářet podmínky pro fungování soukromého a občanského sektoru. Soukromý neziskový sektor 3 nemá jasnou definici ani jednoznačný výklad. Definice neziskového sektoru není určená ani zákonem. Organizace působící v této oblasti provádějí svoji činnost vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost. Pokud však dosahují zisku, potom je tento vyuţit na naplnění cíle neziskové organizace. 1 SYNEK, Miloslav et al.: Podniková ekonomika. 3. vyd. Praha: C.H.BECK, 2002, ISBN PEKOVÁ, Jitka: Veřejné finance. Praha: ASPI, ISBN ŠKARABELOVÁ, Simona: Definice neziskového sektoru, sborník příspěvků z internetové diskuse. Brno: CNVS, ISBN

11 Soukromý neziskový sektor, jinak také nevládní (nestátní) neziskové organizace (NNO), vycházejí z principů sebeřízení společnosti. Občané se mohou svobodně sdruţovat a podílet se tak na veřejné politice v rámci občanské společnosti. Do této oblasti nevládního neziskového sektoru spadají i níţe zmíněné místní akční skupiny. Pod neziskový sektor je zahrnut tzv. sektor domácností. Z důvodu odlišného vnímání neziskového sektoru a jeho nejasné definice dochází k rozdílnému chápání existence neziskových organizací. V současnosti je cílem organizací EU sjednotit definici pojmu a především terminologii v této oblasti. Rada vlády pro nestátní neziskové organizace (RNNO) pouţívá následující definici neziskového sektoru: Neziskový sektor tvoří organizace, které jsou zaloţené na jiných motivech, neţ je ekonomický zisk, a veškeré případné zisky vkládají zpět do činnosti organizace. Nestátní neziskové organizace jsou autonomní vůči státu a existují téměř ve všech oblastech lidské činnosti. 4 Obrázek č. 1: Formální znázornění vztahů mezi neziskovými a ziskovými organizacemi 5 : 4 VAJDOVÁ, T.: Zpráva o neziskovém sektoru v ČR, 2004, dostupné z: 5 REKTOŘÍK, J. a kol: Organizace neziskového sektoru, Základy ekonomiky, teorie a řízení, Ekopress,Praha,

12 Evropská komise ve zprávě z roku uvádí, ţe dobrovolnické (neziskové) organizace: se od neformálních či ad hoc skupin odlišují jistým stupněm formální či institucionální existence; jsou neziskové, tedy mají jiné cíle neţ vytvářet zisk pro své manaţery či členy; jsou nezávislé, především na vládě a dalších veřejných úřadech, a mohou se tedy bez vnějších zásahů svobodně rozhodovat dle svých vlastních pravidel a procedur; musejí být řízeny nezištným způsobem, to znamená, ţe ani jejich manaţeři by se neměli snaţit o osobní prospěch; musejí být nějakým způsobem aktivní ve veřejném prostoru a jejich činnosti; musejí být zaměřené alespoň zčásti na přispívání k veřejnému blahu. V této zprávě jsou také definovány funkce, které neziskové organizace v demokratické společnosti zastávají. Jedná se o vykonávání sluţeb nebo jejich zajištění, obhajování, svépomoc či vzájemnou pomoc a koordinaci Důvody vzniku neziskového sektoru Příčinou vzniku neziskového sektoru jsou některé makroekonomické a mikroekonomické jevy, které nastávají především v rozvinutých státech s trţní ekonomikou. Důvodem jsou; Trţní selhání (např. asymetrie informací, nedokonalé konkurence, přirozeného monopolu, negativních či pozitivních externalit na trhu a existujících veřejných statků), vytvářejí podmínky pro utvoření neziskové sféry. Vládní selhání, která nevedou k odstraňování nespravedlivého rozdělování a optimální alokaci zdrojů. Příčinou můţe být: nedostatečné vyuţití zdrojů; 6 Evropská komise: Communication from the Commission on the Role of Voluntary Organizations and Foundations in Europe. 1995, dostupné z 12

13 nedostatečné vyuţití lidského potenciálu; potřeba zmírnění nerovností ve společnost; nutnost ochrany kupříkladu kulturních památek, ţivotního prostředí atd. Neziskové organizace nacházejí uplatnění především v těch oblastech, kde selhává ziskový (podnikatelský) sektor, nebo kompenzují selhání státu Klasifikace neziskových organizací Neziskový sektor se někdy označuje jako třetí sektor, čímţ ukazuje na fakt, ţe jde o sektor působící mezi státem a trhem. Setkat se můţeme i s termínem dobrovolnický sektor, nezávislý sektor (myšleno nezávislý na vládě), občanský sektor. Americký sociolog Lester M. Salomon se pokusil vyřešit tento terminologický problém pomocí strukturálně-operacionální definice. Neziskový sektor se podle této definice skládá z organizací, které jsou charakterizovány pěti společnými rysy: 7 jsou to organizace (tzn., jsou institucionalizovány); jsou soukromé ve smyslu oddělené od státní správy; nerozdělují zisk; jsou samosprávné, autonomní (mají vlastní řídící orgány); zahrnují prvek dobrovolné činnosti. Do této definice ale mohou v ČR spadat pouze nestátní neziskové organizace, které splňují uvedené podmíky. Subjekty v neziskové sféře lze klasifikovat podle několika znaků a charakteristik. Neziskové subjekty je moţno klasifikovat podle 8 : kritéria zakladatele; kritéria globálního charakteru poslání; 7 FRIČ, Pavol, GOULLI, Rochdi:. Neziskový sektor v ČR. Praha: Eurolex Bohemia, ISBN NOVOTNÝ, Jiří a kol.: Ekonomika a řízení neziskových organizací (zejména nevládních organizací), Praha:Oeconomica

14 kritéria právně organizační normy; kritéria způsobu financování. Ad kritérium zakladatele dělí organizace na: veřejnoprávní organizace zaloţené veřejnou správou; soukromoprávní organizace zaloţené soukromou fyzickou nebo právnickou osobou; veřejnoprávní instituce účel veřejné sluţby je dán ze zákona. Ad kritérium globálního charakteru poslání dělí neziskové organizace na: veřejně prospěšné uspokojující potřeby společnosti, produkující veřejné a smíšené statky (jejich cílem je poskytování veřejně prospěšných sluţeb třetím osobám); vzájemně prospěšné vzájemně podporující skupinu občanů spjatou společným zájmem, uspokojující tedy vlastní zájmy (zejména spolky a sdruţení, které vznikají za účelem naplňování zájmů a potřeb svých členů). Ad kritérium právně organizační normy dělí neziskové organizace na: organizace zcela financované z veřejných rozpočtů především organizační sloţky státu; organizace zčásti financované z veřejných rozpočtů; organizace převáţně financované ze soukromých zdrojů; organizace financované především z výsledků své činnosti. Ad kritérium míry samofinancování známe neziskové organizace: dárcovského (donátorského) typu plní svoje hlavní činnosti a jsou zcela závislé na darech, mají institucionální výhodu oproti ziskovým organizacím v aktivitách financovaných z darů; komerčního typu realizací vedlejších aktivit na komerční bázi si vydělávají peněţní prostředky pro svou hlavní činnost, disponují tedy určitou mírou nezávislosti na externích dárcích. 14

15 Podle činností které jsou u těchto organizací velmi různorodé lze také neziskové subjekty dělit do několika oblastí. Jednoznačné zařazení opět neexistuje, proto uvádím v tabulce č. 1 moţnosti klasifikace těchto organizací 9. Tabulka č. 1: Dělení neziskových organizací podle jejich činnosti Mezinárodní klasifikace neziskových organizací ICNPO Kultura, sport, volný čas Vzdělávání a výzkum Systém klasifikace netržních činností OSN COPNI Rekreační, kulturní služby Vzdělávací služby, výzkum Odvětvová klasifikace nevýrobních ekonomických činností 92. Rekreační, kulturní a sportovní činnost 80. Školství a 73. Výzkum Sociální služby Sociální služby Sociální služby a 75. Kolektivní a individuální sociální služby a sociální politiky Zdravotnictví Služby zdravotnické 85. Zdravotnictví Komunitní rozvoj a bytové hospodářství Občanskoprávní osvěta a politické organizace Filantropie Nadace mezinárodní Náboženství a církve Církevní služby Odbory a profesní spolky Organizace profesní, odborářské a občanská sdružení Činnost společenských organizací (odbory, politické str., církve a profesní spolky) Nespecifikované činnosti Ostatní služby, smíšené a nespecifikované Ostatní osobní služby 1.4. Právní úprava a formy neziskových organizací Neziskový sektor je především zakotven jiţ v Listině základních práv a svobod ve článku 20: Právo svobodně se sdruţovat je zaručeno. Kaţdý má právo spolu s jinými se sdruţovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruţeních. V českém právním systému ale dosud neexistuje jednoznačná definice neziskové 9 REKTOŘIK, J. a kol.: Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: Ekopress ISBN

16 organizace, a tak jsou tyto právní formy odvozovány ze zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu. Po roce 1989 byl díky změně společenské situace uvolněn velký potenciál pro vznik neziskových organizací. Jejich existence však upravoval dosud platný, nevyhovující zákon č. 63/1951 Sb., o dobrovolných organizacích a shromáţděních. V roce 1990 byl nahrazen zákonem č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů, který vytvořil základ pro rozvoj soukromého neziskového sektoru, v mnohých ohledech je ale velmi volnou úpravou. Tato dosud platná právní úprava např. neposkytuje nástroje pro dostatečnou kontrolu občanských sdruţení a stále zde existuje moţnost vytvářet neziskové organizace, které slouţí pouze jako zástěrka podnikatelské činnosti. Další legislativní úprava neziskového sektoru přišla aţ v roce 1995, kdy byl schválen zákon o obecně prospěšných společnostech. Zákon měl původně zastřešovat všechny neziskové organizace, ale průběh jeho tvorby způsobil, ţe se omezil pouze na právní formu obecně prospěšných společností. Legislativní úprava a právní formy neziskových organizací se v jednotlivých státech liší. Do oblasti neziskových subjektů s působností v ČR patří: Veřejná nezisková sféra: Rozpočtové organizace Příspěvkové organizace Státní fondy Veřejnoprávní instituce Nestátní nezisková sféra: občanská sdruţení (zákon č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů), obecně prospěšné společnosti (zákon č. 248/1995 Sb., o O.P.S.), nadace a nadační fondy (zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech), účelová zařízení církví (zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě víry a postavení církví a náboţenských společností) zájmové sdruţení právnických osob ( 20 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský 16

17 zákoník); obchodní společnosti zaloţené za jiným neţ podnikatelským účelem; politické strany (Zákon č. 424/1991 Sb., o sdruţování v politických stranách a v politických hnutích). Subjekty, o nichţ tak stanoví zvláštní zákon: Obce - je základním územním samosprávním společenstvím občanů. Komora daňových poradců, Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora, Česká lékárnická komora, Komora auditorů, Česká advokátní komora, Česká komora architektů Notářské komory a notářská komora ČR, Česká televize a Český rozhlas, Společenství vlastníků bytových jednotek. Vývoj počtu neziskových organizací na území ČR v oblasti veřejné i soukromé (nestátní) ukazuje následující graf. Jsou v něm zahrnuty jednotky, jejichţ provozní náklady jsou z více neţ padesáti procent financovány a kontrolovány domácnostmi. Graf č. 1: Vývoj počtu neziskových organizací v ČR Neziskové instituce slouţící domácnostem ČSÚ, Statistická ročenka České republiky, Organizační struktura národního hospodářství, dostupné z 17

18 Vzhledem ke zvolenému tématu financování nestátních neziskových organizací uvádím pro porovnání i vývoj počtu nestátních neziskových organizací v závislosti na právní formě organizace. Graf č. 2: Vývoj počtu NNO dle právní formy podnikání Občanská sdruţení Nadační fondy Evidované právnické osoby Nadace Obecně prospěšné společnosti 1.5. Finanční řízení neziskových organizací Řízení finančních zdrojů neziskových organizací vychází stejně jako ostatní činnosti organizace ze stanové vize. Cílem NNO tedy není generovat zisky pro uspokojení svých vlastních potřeb (kromě zabezpečení řádného chodu organizace), případně potřeb akcionářů, majitelů a zakladatelů, ale pomocí získaných prostředků uspokojit veřejné potřeby, které z určitého důvodu nejsou nebo nemohou být uspokojeny ze strany státu či soukromých zdrojů. Účelem neziskových organizací je zacílení získaných peněz na aktivity podporující dosaţení veřejného prospěchu. S tímto procesem jsou spojeny i další důleţité aktivity, které napomáhají efektivnímu chodu a úspěšnému naplňování cílů celé 11 ČSÚ, Albertina Firemní monitor, dostupná na 18

19 organizace. Dále jsou uvedeny závěry ze zprávy o neziskovém sektoru z roku , která pojednává o potřebách neziskového sektoru veřejného i nestátního. V krátkém hodnocení je vyzdviţeno několik základních nedostatků těchto organizací. V oblasti finančního řízení nemají neziskové subjekty systémové řešení. Je to výsledek nedostatečného personálního zajištění, kdy se s rostoucími nároky na finanční řízení ze strany fondů EU, grantů veřejné správy a zákona o DPH projevuje malé nebo ţádné zajištění kvalitních finančních manaţerů a ekonomů pro provoz organizace. Také špatná nebo ţádná dostupnost výročních zpráv i u typu organizací, kde je tato povinnost uloţena zákonem, je znamením netransparentnosti v neziskovém sektoru. Diverzifikace zdrojů (viz. níţe) je nedílnou součástí finančního plánovaní. V ČR se subjekty neziskového sektoru zaměřují na 3 4 finanční zdroje, bohuţel problém nastává s poměrem získaných prostředků z těchto zdrojů. V mnoha případech mají organizace pouze jeden či dva zdroje, které poskytují příjmy téměř ze 75% celkového rozpočtu NO. Ačkoliv lze v této oblasti zajistit jen krátkodobé financování (většina neziskových organizací má finanční zajištění na několik měsíců, maximálně na rok), nevytváří NNO finanční rezervy. Jistotou mohou být v tomto směru pravidelné členské příspěvky. V případě ţe organizace rozšiřuje portfolio svých příjmů o vlastní příjmy (např. z prodeje výrobků a sluţeb), účtují si ve většině případů pouze minimální částky. Negativně se v této oblasti také projevují nedostatečné dovednosti v oblasti finančního a marketingového řízení. I kdyţ je fundraising povaţován za nutnost, nejsou neziskové organizace schopny dostatečně rozvinout tento prostředek získávání zdrojů a vyuţívají především jen vybrané skupiny dárců. Jejich fundraising je tedy vnímán jako nedostatečný. Příčinou bývá nevyjasněná situace v organizaci a jejích procesech, kdy je povinnost správní rady získávat finanční zdroje přesouvána na sféru výkonnou. 12 Zpráva o stavu neziskového sektoru 2005, dostupná na 19

20 1.6. Finanční zdroje NNO Kaţdá organizace potřebuje pro svou existenci a udrţitelnost příjmy. V tomto ohledu se nejvíce projevuje rozdíl mezi neziskovými a ziskovými organizacemi. Neziskové organizace povaţují za příjem i nepeněţní plnění, tj. naturální. Ačkoliv z více jak 70% jsou příjmy těchto subjektů tvořeny finančními toky. Ostatní procesy a výkony jsou u NNO a podnikatelských subjektů stejné, odlišují se pouze ve strategii, kde má podnik za cíl především zisk. Příjmy neziskových organizací členíme na tři základní skupiny: zdroje z veřejných prostředků; zdroje ze soukromého sektoru; zdroje z činnosti organizace samotné. Vyuţívání vícezdrojového financování u těchto typů organizací je uvedeno v následujícím grafu. Graf č. 3: Poměr finančních zdrojů u neziskových organizací v Česku 13. Granty od zahraničních nadací 8% Granty od domácích nadací 4% Vlastní činnost 17% Ostatní 2% Státní dotace a dotace z EU 30% Členské poplatky 18% Soukromé dárcovství 21% 13 ČEPELKA, O.: Financování rozvoje venkova výsledky výzkumu, TiMa Liberec, leden

21 Ad příjmy z veřejných prostředků, tj. rozpočtů a fondů. Rozdělením těchto prostředků jsou povinovány vţdy příslušné orgány ministerstev, měst a obcí (samosprávy). Jsou tvořeny: vládními granty a smlouvami podporujícími specifické činnosti a programy, vţdy v souladu se strategickými dokumenty státu na dané období; programy EU, které se v posledních letech staly jedním z největších zdrojů financování činností NNO; zákonem nařízené příspěvky a dotace vlády určené k financování veřejných programů a určitých druhů činností (např. církevních organizací, politických stran, soukromých škol atd.); platby provedené třetí stranou představují především platby sociálního a zdravotního pojištění a další nepřímé vládní platby, které jsou organizacím hrazeny za sluţby poskytnuté jednotlivcům. Prostředky poskytování uvedených finančních příjmů mohou být ve formě výběrových řízení na konkrétní projekty, tj. dotacemi na vybrané projekty vázané smlouvou ale bez právního nároku. Dále se vyuţívá dotací a příspěvku, které jsou vyhlašovány na základě specifických zákonů, nařízení vlády, vyhlášek a vládních usnesení. Formou vládní podpory jsou také veřejné zakázky a smluvně sjednané sluţby např. sociální, kdy musí samosprávy tyto sluţby ze zákona poskytovat. Ad příjmy ze soukromého sektoru se v podmínkách ČR objevují ve formě: darů z podnikatelské sféry, kdy se můţe jednat o jednorázový dar podniku a to nejen v peněţní formě, nebo sama firma má svůj vlastní grantový program, pomocí něhoţ podporuje vybrané projekty z určité oblasti. Grantový program firem má potom podobné náleţitosti jako výběrové řízení na dotace z veřejných zdrojů (ţádost, popis projektu, finanční plán a monitorovací hodnoty); individuálního daru či sponzorského příspěvku od jednotlivce. V případě sponzoringu pak jde o daňově uznatelný příjem, tudíţ jej musí nezisková organizace danit; 21

22 příjmů od nadací a nadačních fondů. Neziskové organizace ţádají o finanční příspěvek od nadací a nadačních fondů, které slouţí jako přerozdělovač získaných zdrojů. I zde se jedná o podobný proces jako u výběrového řízení na veřejné dotační tituly, kdy jsou pomocí hodnotících kritérií vybrány podporované projekty; veřejných sbírek pořádaných samotnou nevýdělečnou organizací. Dodrţení legislativních náleţitostí, příprava a realizace veřejné sbírky jsou velmi náročné aktivity, proto se s tímto zdrojem setkáváme pouze u zavedených a profesionálních neziskových organizací; ostatních zdrojů slouţících více organizacím, především se jedná o loterie, sdruţené veřejné sbírky, tomboly a jiné. Ad příjmy z vlastní činnosti a příspěvků organizace. Tyto příjmy spadají především do hospodářské činnosti organizace, tzn. ţe jsou komerčním příjmem organizace. Oblast těchto příjmů nazýváme samofinancováním subjektu. K výhodám samofinancování patří, ţe můţe výrazně zvýšit objem disponibilních finančních prostředků, můţe pomoci překlenout období, kdy podpora z dotací, grantů skončila, nebo ještě nedorazila. 14 Do této oblasti zdrojů patří: členské příspěvky, pokud má organizace členskou základnu; příjmy z prodeje výrobků či sluţeb poskytovaných organizací, s podmínkou vazby na hlavní cíle a činnost neziskového subjektu; poplatky od klientů za organizací poskytované sluţby, které nejsou zajištěné institucemi státní správy většinou jde o sluţby v sociální a zdravotní oblasti; výnosy z investic, které mohou vyvstat z hospodaření s vlastním kapitálem. Další podstatnou částí zdrojů NNO jsou nefinanční plnění. U neziskových organizací se tímto rozumí především dobrovolnictví a naturální příjmy. 14 NOVOTNÝ, J. a kol.: Ekonomika a řízení neziskových organizací (zejména nevládních organizací). Praha: Oeconomica,

23 Oceňování naturální zdrojů vychází z trţních cen těchto darů nebo ekvivalentů - jedná se např. o vybavení, budovy, přístroje., Oceňování práce dobrovolníků je o něco komplikovanější a ne vţdy jednoznačné Způsoby hodnocení efektivnosti neziskových organizací Efektivnost se u hlavní činnosti NNO měří mírou účinnosti aktivit směřujících k naplnění stanoveného cíle organizace a jejího dopadu ve prospěch veřejnosti. Cílem hlavní činnosti z finančního pohledu je rovnost nákladů a výnosů. Abychom však zcela neeliminovali hodnocení efektivnosti z pohledu finančních toků, je nutné zohlednit i vedlejší hospodářskou činnost organizací, která sice není hlavním cílem NNO, ale představuje zhodnocení vlastních prostředků těchto organizací. Finanční analýza u neziskových organizací není zcela identická jako u podnikatelských subjektů, které mají za primární cíl zisk. Dochází k modifikaci stanovených ukazatelů a hodnotících prvků. Rozdílné je také pojetí výsledných ukazatelů s ohledem na skupinu, pro kterou jsou výsledné informace vyuţitelné. Uţivatele účetních informací u neziskových organizací tvoří (kromě dohledových orgánů NNO): dárci a potencionální dárci (zřizovatelé fondů, soukromé osoby a firmy); management; obdarovaní (tj. příjemci). Základními metodami a pravidly udrţení stability a efektivnosti organizace jsou: Zlaté bilanční pravidlo, které poţaduje krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem a dlouhodobými cizími zdroji a financování krátkodobých sloţek majetku z odpovídajících krátkodobých zdrojů; Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika sleduje vztahy na straně pasiv, kdy by vlastní zdroje měly převyšovat cizí zdroje (v krajním případě se rovnat), tento poměr představuje stupeň zadluţení organizace; Zlaté pari pravidlo vyjadřuje vztah dlouhodobého majetku a vlastních zdrojů; 23

24 Zlaté bilanční poměrové pravidlo poţaduje rychlejší tempo růstu trţeb (u NNO zahrnuje růst výnosů) neţli je tempo růstu investic. V rámci procesu hodnocení především vedlejší činnosti neziskových organizací je vyuţíváno těchto poměrových ukazatelů: ukazatele produktivity, tj. vyjádření produkční schopnosti a výkonnosti organizace s vazbou na lidské zdroje (měřené počtem pracovníků, odpracovaných hodin, vyplacenou mzdou) či kapitálové zdroje (hodnota vlastního i cizího kapitálu určeného pro tuto činnost); ukazatele rentability, tyto ukazatele z důvodu pouţití výše zisku pro výpočet hodnoty plně odráţí výkonnost především hospodářské činnosti organizace, vyuţívá se ukazatel ROA (Return on Assets rentabilita aktiv), který ukazuje výši zisku připadající na jednu korunu majetku organizace, dále dlouhodobá rentabilita (zahrnuje všechny rezervní fondy, nedělitelné fondy a výsledky hospodaření minulé i současné), rentabilita výkonů z cashflow a celková rentabilita (čistý zisk / celkový vloţený kapitál); ukazatele autarkie, míra autarkie odráţí míru soběstačnosti subjektu, autarkii je moţno hodnotit na bázi výnosově nákladové nebo příjmově výdajové, kdy ukazuje krytí nákladové (výdajové) poloţky poloţkou výnosů (příjmů), tento ukazatel lze stanovit pro hlavní i vedlejší činnost; ukazatele likvidity, jakoţto ukazatele dostatku prostředků k zajištění činnosti. Lze stanovit hodnoty likvidity okamţité, pohotové i běţné, coţ závisí na stavu zásob a pohledávek u organizace; ukazatele zadluţenosti měří rozsah, v jakém organizace uţívá k financování dluhu; ukazatel finanční stability je doplňkovým ukazatelem zadluţenosti, součet obou ukazatelů je roven 1, udává tedy do jaké míry je majetek organizace kryt vlastními zdroji, jeho zvyšováním dochází k větší stabilitě podniku; ukazatele investičního rozvoje/útlumu posuzují, v jakém stavu se nachází majetek organizace po stránce kvantity i kvality. Z výsledku tohoto 24

25 ukazatele následně vyvozujeme závěry týkající se budoucích kroků (útlumu/rozvoje) organizace; ukazatele aktivity vykazují účinnost řízení aktiv, tj. efektivitu hospodaření s aktivami, především se jedná o obrat kapitálu, dobu obratu pohledávek, dobu obratu zásob, obrat celkových aktiv Zajištění finanční jistoty NNO V případě neziskového sektoru nelze pouţít výrazu finanční stabilita, která je v souvislosti s podniky chápána jako struktura financí, tj. podílu vlastního kapitálu na pasivech. Finanční rovnováha můţe být dosaţena v případě, ţe nebude povahou finančních toků ohroţeno fungování neziskové organizace, tj. kdy NNO bude mít dostatek finančních zdrojů k zabezpečení provozu a bezproblémovému chodu organizace směřující k naplňování svého cíle. Pro předcházení nestálostem ve finančních tocích lze aplikovat několik opatření; Diverzifikovat zdroje tak, aby organizace nebyla zcela závislá pouze na jednom zdroji. Zajistit stabilní příjem, který nebude podléhat výkyvům ve výši a bude předvídatelný. Klíčové je také vlastnit dostatek vlastních volných zdrojů pocházejících např. z členských příspěvků nebo vlastní hospodářské činnosti aj. Důleţité je, ţe nesmějí být vázané na určitý účel (sponzorský dar, dotace, smluvní plnění). Tyto příjmy pak lze upotřebit na chod kanceláře, mzdové náklady, předfinancování projektů atd. Výhodou je moţnost dlouhodobějšího plánování, které napomáhá dosahování cílů a poslání organizace. K zajištění stability NNO je nutné řízení cash flow (CF), tj. příjmů a výdajů. Tento proces zajišťuje udrţení solventnosti organizace a tím pádem její schopnost včasného uhrazení všech závazků. Dalším nástrojem udrţení stability je tvorba rezerv. Ačkoliv některé organizace mají tuto povinnost uloţenu ze zákona, povaţuje se za důleţitý prvek finanční jistoty u všech neziskových organizací. V neposlední řadě je nutné zajistit kvalifikované a schopné pracovníky, kteří mohou svým pracovním nasazením udrţet a dobře vést chod celé organizace. 25

26 2. Místní akční skupiny typu LEADER 2.1. Definice místních akčních skupin Co to vlastně místní akční skupina je a čím se zabývá? Místní akční skupiny neboli Local Action Groups vznikaly a vznikají na území evropských států z důvodu podpory rozvoje venkovských oblastí jiţ od roku Zakládání těchto v České republice neziskových organizací má svá specifická pravidla a podmínky. Metoda vzniku místních partnerství se nazývá LEADER. Původ tohoto slova je ve zkratce Liaison entre les actions de développement d économie rurale (Spojitost mezi akcemi hospodářského rozvoje venkova). Aţ začlenění LEADERu do velkých podpůrných programů EU povýšilo původní význam na vůdčí metodu - LEADER rozvoje venkova. Důvod existence těchto neziskových partnerství není jen moţnost čerpání evropských či národních dotací pro rozvoj a udrţitelnost venkovského regionu, ve kterém MASka (pracovní výraz pro místní akční skupinu) působí. Hlavní důvodem je posílení nezištné spolupráce zástupců různých socioekonomických sektorů působících na daném území. Do budoucna se přisuzuje místním akčním skupinám velký význam především pro vyuţití a udrţitelný rozvoj venkovských regionů. Vzhledem k vysokému procentu venkovských oblastí pokrývajících Českou republiku vzrůstá na území našeho státu mnohonásobně významnost těchto místních partnerství. Významné a převáţně venkovské regiony v ČR představují obyvatel, tj. 88,6 % obyvatel ČR a km2, tj. 99,4 % území ČR. Statistickou hranicí běţně pouţívanou v ČR pro vymezení venkovských obcí je obyvatel. Obce s niţším počtem obyvatel neţ jsou v našich podmínkách povaţovány za venkovské Ministerstvo zemědělství: Zpráva k Programu rozvoje venkova na období , dostupná na 26

27 2.2. Pravidla vzniku a cíle místních akčních skupin Vznik a zakládání místních akčních skupin na území České republiky se musí řídit nejen zákonnými regulemi (viz. právní formy MAS), ale podléhá zároveň všeobecným podmínkám metody LEADER uplatňované Evropským společenstvím Pravidla pro působnost místních akčních skupin 16 Územní působnost MAS je ohraničena minimálně a maximálně obyvatel, s městy do obyvatel a hustotou do 120 obyvatel na m 2. Území je vymezeno hranicí, která ohraničuje katastrální území všech okrajových obcí území MAS, je souvislé a má společnou charakteristiku. Místní akční skupina musí mít minimálně výběrovou komisi, manaţera, orgán pro přípravu Strategického plánu LEADER a dozor nad jeho realizací a dále zajištěné účetní sluţby. Rozvojová strategie místního partnerství je realizována na území ČR mimo území Prahy. Členové/partneři MAS musí mít na území působnosti MAS trvalé bydliště, sídlo nebo provozovnu, nebo musí prokazatelně na daném území místně působit Metoda LEADER Ke vzniku hnutí LEADER v zemích původní evropské patnáctky vedly především tyto důvody a cíle: I. Zmírnit stále se zvětšující rozdíly v ţivotní úrovni mezi venkovem a městy. II. Zamezit devastaci venkova a jeho přírodních zdrojů, zachovat kulturní dědictví venkova, zamezit odlivu venkovanů do měst. 16 Ministerstvo zemědělství České republiky: Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty PRV ČR na období , říjen

28 III. Přímo podporovat venkov z rozpočtu EU bez výrazných finančních ztrát cestou na místo určení. Odstavec 61 v Ose IV, Nařízení Evropské komise č. 1698/2005, řídící Venkovské rozvojové programy v dotačním období definuje přístup LEADER jako kombinaci aplikací sedmi operačních principů 17, kterými se místní partnerství odlišuje od jiných způsobů spolupráce. Jedná se o sedm základních kamenů metody LEADER: I. Public Private Partnership (PPP), tedy partnerství soukromého a veřejného sektoru na lokální úrovni organizované v podobě místní akční skupiny. Závazná pravidla určují poměr zastoupení kaţdé z organizací. II. Společná rozvojová strategie vycházející ze specifik, potřeb a rozvojových příleţitostí daného regionu. III. Postup zdola nahoru, v němţ iniciativa vychází přímo od zástupců socioekonomických sektorů působících v regionu. IV. Integrovaný postup účastníků různých sektorů, plánování a vyuţívání veřejných a soukromých zdrojů, vznikající společné projekty. V. Inovativnost v řešení, to je důraz na aktivity a akce, které jsou v daném území nové a rozvojové. VI. Spolupráce nejen uvnitř místní akční skupiny, mezi MAS v rámci jedné země, ale také mezi MAS z různých zemí Evropy (nejen EU). VII. Účast a práce v sítích. Volné sdruţování místních akčních skupin do asociací a sítí v nichţ si MAS plně ponechávají svoji samostatnost, avšak mají uţitek ze společného postupu a ze sdílení zkušeností, informací a kontaktů. Ad I. Partnerství na lokální úrovni. Místní akční skupina je součástí sociální a institucionální struktury území, na kterém působí. V souladu s principem zdola nahoru se snaţí nalézt skryté poklady (potenciál území) a uplatnit je jako další moţnost zdroje pro místní 17 LUKESCH R., The Lag Handbook, A Guide Through the Stunning Word of Local Action Groups, 3/

29 rozvoj. Tento potenciál je hlavně ukrytý v lidech, tudíţ je pochopitelné, ţe místní partnerství bude o to víc úspěšné, o co více zahrne tyto lidi do procesu rozhodování a plánování. Ad II. Společná rozvojová strategie. Místní mezisektorové partnerství je styčným bodem, kde lidé nacházejí to, co je pro ně společné. Velice často jsou tyto společné znaky výsledkem historického a kulturního vývoje a přírodního dědictví celého území. Ad III. Postup zdola nahoru. Prioritou místních partnerství jsou především místní lidé, kteří jsou nositeli nejen svých problémů a potřeb, ale také jejich řešení. Energie a motivace pro uskutečnění změny na daném území by měla pocházet od nich. Cílem partnerství je dostat tyto lidi co nejblíţe a umoţnit jim rozhodování o vývoji. Týká se to formálních i neformálních lídrů, rozvojových aktivit a motivování procesů rozvoje. Externí pomoc je velmi potřebná, ale neměla by být dominantní. Ad IV. Integrovaný postup rozvoje. Místní partnerství poskytuje vhodné zázemí pro integrovaný přístup a plodnou půdu pro víceodvětvové projekty. V mnoha případech jsou potřebná spojenectví tvořena díky: plodné půdě partnerství, novým moţnostem setkání, moţností změny a přínosům veřejné podpory - vším společně. I kdyţ se partnerství zaloţí pouze se zájmem o získání zdroje z fondů LEADER, coţ je velmi běţný způsob, časem se i toto uměle vytvořené místní partnerství můţe stát opravdovým LEADERovským. Stupeň partnerství těchto lidí je sice vysoký, ale jejich prvotní impuls pro spolupráci je zdroj financí pro vlastní prospěch. Postupem času se partneři stanou částí místního systému a uvědomí si, ţe různé zásahy lze realizovat pouze strategickou integrací. (Case study Umbria, Synthesis of mid-term evaluations LEADER+, 2007). 29

30 Ad V. Inovativnost. Kdyţ se lidé setkávají, vznikají nové myšlenky a rodí se inovativní koncepty, bohuţel se tomu děje jen zřídka. Místním partnerství rozumíme příleţitost a prostor pro tato setkání. Tento postup ale vyţaduje profesionální podporu (facilitaci) partnerů, impuls pro odstranění jejich předsudků a celkové povzbuzení k inovativní činnosti. Ad VI. Spolupráce. MAS jsou středem meziteritoriální komunikace. Způsob, jakým manaţeři místních partnerství spolupracují s dalšími oblastmi na celkové síti předávání znalostí a oboustranné výměně, se odráţí v komunikačních kapacitách na lokální úrovni. Ad VII. Účast a práce v sítích. Interní a externí vytváření komunikačních sítí jsou dvě strany stejné mince. Vytváření spolupráce není jen seznam adres pro dopisování ani klábosení mezi dvěma zástupci regionů, ale je to umění integrace sociálních, ekonomických a technických znalostí s empatií, mezikulturní příslušností a představivostí. Místní akční skupiny jsou zaloţené na partnerství a na určitém definovaném území sloţeném z podnikatelů na venkově (hlavně rolníků), představitelů místní samosprávy, zájmových skupin a občanských sdruţení za spoluúčasti místní státní správy, případně regionální samosprávy. Veřejná sféra přitom tvoří maximálně 50% rozhodujícího orgánu (valná hromada x správní rada, podle právní formy MAS) a soukromá sféra má tedy minimálně 50% podíl na rozhodování Historie místních akčních skupin typu LEADER v ČR Ačkoliv místní partnerství v evropských státech začala vznikat jiţ roku 1991, na území našeho státu podporoval národní Program obnovy venkova (zaloţený v roce 1991) integrované projekty pouze venkovských mikroregionů. Mikroregiony té doby byly utvářeny na základě neformální dohody o spolupráci 30

31 obcí a také byly svou rozlohou poměrně malé. Podpora tedy byla směřována výhradně obcím. Aţ nový zákon o obcích a předvstupní program pro rozvoj zemědělství a venkova (SAPARD, viz níţe) je podpořil i finančně. Díky přípravě na vstup našeho státu do Evropského společenství jsou počátky místních partnerství iniciovány jiţ v roce V tomto roce došlo k prvnímu setkání českých zástupců s partnery z jiných zemí a k diskusím na téma LEADER. V roce 2001 byla vydána první publikace o LEADERu a následujícího roku jiţ vznikaly na území České republiky první místní akční skupiny. Během roku 2003 proběhlo několik setkání v regionech a také se konala celostátní konference v Praze. Pro podporu vzniku místních partnerství bylo potřeba získat podporu i z mimovládních pozic. Také se uskutečnila evropská konference k SAPARDu v Pardubicích. SAPARD Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development - je speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova) je jednou ze tří základních forem finanční podpory Evropské unie kandidátským státům (spolu s programy ISPA a Phare). Cílem podpory je pomoci těmto zemím připravit se na převzetí závazků vyplývajících z členství a na úspěšné začlenění do společného trhu EU. 18 Rok 2004 je prvním rokem čerpání národních dotací pro organizace pracující způsobem LEADER. Byl zahájen národní program LEADER ČR financovaný ze státního rozpočtu a LEADER+ financovaný z operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Díky tomuto programu mají MASky moţnost schůzek se zástupci Ministerstva zemědělství a diskuse nad organizací a pravidly dotačních titulů. Následující rok 2005 byl nabitý aktivitami v oblasti rozvoje venkova. Byl poprvé vyhlášen program LEADER+ jako součást Operačního programu "Rozvoj 18 Informační materiály SAPARD, Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v ČR,

32 venkova a multifunkční zemědělství". Vznikla nová názorová platforma a výzva Duha pro venkov, Národní observatoř venkova (o.p.s.), dále vzniká národní síť pro venkov s MASkami jako hlavními činiteli. Vyjednává se o budoucí podobě Národního strategického plánu (NSP) a PRV pro období V prosinci roku 2005 je jiţ evidováno 79 organizací MAS, v březnu následujícího roku uţ 123. V roce 2006 pokračuje rozvoj Národní observatoře venkova a to hlavně ve směru vzdělávání (kurzy pro manaţery a členy MAS) a také se rozvíjí Národní síť MAS. Loňského roku 2007 došlo k inventarizaci aktivních místních akčních skupin na území ČR. Výsledný počet v měsíci dubnu zněl 150 MAS, které jsou nebo byly aktivní anebo jejichţ zakladatelé právě dokončovali jejich právní vznik. Z toho od 119 z nich byly získány aktuální informace (tzn. minimálně 119 je ţijících a komunikujících ). Těchto 150 místních akčních skupin zaujímá méně neţ polovinu rozlohy České republiky. Pro srovnání - třetina tohoto počtu by dokázala pokrýt například celé venkovské území Rakouska či Finska. Národní síť MAS má z oněch fungujících místních akčních skupin v současné době 83 členů. Během doby, co iniciativa LEADER funguje na území českého státu, prošla vývojovými etapami. LEADER I přinesl rozvoj místních partnerství, LEADER II potom navázal větším mnoţstvím investičních projektů. LEADER + podpořil rozvoj spolupráce měkkých projektů, akcí a sítí. A přestoţe iniciativa LEADER + Evropského společenství nebyla v letech pro Českou republiku přístupná, začala se Česká republika sama ze svých vlastních zdrojů připravovat na přístup LEADER z EU. Jiţ od roku 2000 vytvářela pro místní akční skupiny a mikroregiony podmínky pro jejich vznik a rozvoj. Ministerstvo zemědělství od roku 2004 vyhlašovalo s kaţdoročním výběrovým cyklem Program LEADER ČR. MASky partnerským způsobem připravovaly na tzv. záměr LEADER, zpravidla na základě jiţ existující širší strategie. Specifické oproti jiným programům LEADER i v EU bylo určení podnikatelských podpor výhradně pro zemědělské subjekty. Obliba tohoto českého programu s přibývajícími zkušenostmi rostla. Názorně to ukazuje vývoj počtu ţádostí a podpořených projektů v tabulce č. 2. Přitom roční 32

33 podpora dosahovala pouhých 70 milionů Kč. Tabulka č. 2 : Počty úspěšných MAS v programu LEADER ČR 19 POČET ROK Žádostí MAS Přijatých MAS Podpořených projektů / z toho zemědělských / / / /? 2.4. Právní forma místních akčních skupin. Aby místní partnerství dostalo formalizovanou podobu a splnilo tak jednu z nutných podmínek, musí získat právní formu. V České republice je určenou formou nezisková organizace. V některých zemích, například Velké Británii, tomu tak nemusí být. Zde mohou být MAS volným, neformálním uskupením významných nebo řádně zvolených osob, jejichţ důvěryhodnost a úsilí slouţí veřejnému prospěchu a nikdo to nezpochybňuje. V Irsku se naopak vytvářejí společnosti s ručením omezeným, které přijmou statut veřejné prospěšnosti. Protoţe však české MAS jsou samy výkonnou jednotkou, musí se naučit chovat dostatečně efektivně a racionálně, a proto by měly přejímat praktiky úspěšných malých a středních podniků. Je třeba vzít v potaz také to, ţe pro zajištění udrţitelnosti rozvojových aktivit a také své vlastní existence v regionu se musí organizace zabývat i jinými aktivitami a tomu přizpůsobit výběr právního statutu. (Václav Pošmurný, ředitel Posázaví o.p.s., 2006) V České republice mohou mít místní akční skupiny formu: I. obecně prospěšné organizace podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů, 19 Zdroj: Prohlášení Ministerstva zemědělství ČR, dostupné z infoprovenkov.cz 33

34 II. občanské sdruţení podle zákona č. 82/1990 Sb., o sdruţování občanů, ve znění pozdějších předpisů, III. zájmové sdruţení právnických osob podle 20, písm. f) zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Subjekt, ale v tomto případě musí dodrţet podmínku partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem. Místní akční skupina nemůţe být občanským sdruţením podle 829 zákona č.40/1964 Sb. V Česku převládají s 80 % občanská druţení, téměř 20 % MAS je formováno do obecně prospěšné společnosti, zbytek jsou pak zájmová sdruţení právnických osob Charakteristika MAS jako neziskových organizací Místní akční skupiny jsou neziskovými organizacemi jiţ z podstaty. Mezisektorové formalizované partnerství sloţené ze zástupců podnikatelů, zemědělců, neziskových organizací, fyzických osob a samospráv se svojí aktivitou snaţí o zlepšení podmínek venkovského regionu, ve kterém působí. Cílem tedy není rozdělení zisku, ale vyuţití nabytých prostředků pro rozvoj venkovské oblasti a ţivota v ní. Tyto organizace jsou zaloţeny s posláním veřejné prospěšnosti směřující především k podpoře MASkou vybranému regionu. Můţe se zdát, ţe členové místních mezisekotorových partnerství budou prosazovat rozhodnutí, která povedou k vlastnímu prospěchu. Tato rozhodnutí jsou eliminována rozhodovací činností pléna či členské schůze sloţené ze všech členů MAS zastupujících všechny zainteresované strany. MASky jsou neziskovými organizacemi zcela nezávislými na vládním sektoru. Ačkoliv členy, případně zakladateli, těchto organizací se stávají ve větší míře obce, případně svazky obcí či mikroregiony, jejich vliv na chod a směřování organizace je stejný jako vliv jiného člena místní akční skupiny. Rozhodovací pravomoc je rozdělena rovnoměrně a hlas kaţdého člena má stejnou váhu, bez ohledu na to zda se jedná o mikroregion čítající několik tisíc obyvatel nebo jednoho soukromého rolníka. 34

35 2.6. Orgány a řízení MAS. Jak jiţ bylo výše zmíněno, kaţdá ze zaloţených organizací musí podle závazných pravidel sestavit orgány a zajistit manaţera pro řádné fungování místní akční skupiny. Vedle zákonem daných orgánů jiţ zmíněných organizací vznikají v místních akčních skupinách povinné orgány, které jsou schopné spravovat veřejné prostředky a zajišťovat činnost partnerství pro realizaci Strategického plánu LEADER: manaţer místní akční skupiny, výběrová komise (funkční období členů výběrové komise je maximálně tříleté), orgán pro přípravu Strategického plánu a dozor nad jeho realizací (např. programový výbor), účetní. Většinou se setkáváme s následnou organizační strukturou, která odděluje řídící strukturu (danou zákonem), strukturu místní akční skupiny a případně úřad ředitele. Viz. následující graf. Graf č. 4: Organizační struktura MAS MAS Plénum (Členská schůze, Valná hromada) Programový výbor Výběrová komise Monitorovací výbor ŘEDITEL Organizační manaţer Projektový manaţer Sekretariát Účetní ZAKLADATELÉ Správní rada/ Valná hromada/ Členská schůze Dozorčí orgán Pro pochopení fungování celé organizační struktury je dobré si alespoň pomyslně oddělit výkonnou část manaţerů od strategické části struktur místní akční skupiny. To, co je náplní orgánů místní akční skupiny, jasně definují jednotlivé programy LEADER. Náplň činnosti Pléna (Valné hromady či Členské schůze). Tento orgán je v MAS nejvýše postaveným, schází se nejméně jednou ročně a 35

36 svolává jej předseda/ředitel organizace. Lze jej svolat i v nejnutnějším případě na ţádost členů místní akční skupiny. Plénum stanoví hlavní směr činnosti organizace, schvaluje záměry sdruţení, stanovy, finanční rozpočet, projednává výroční zprávu, rozhoduje o výši členských příspěvků, volí a odvolává členy programového a monitorovacího výboru, v neposlední řadě také rozhoduje o zániku sdruţení. Jeho členy jsou všichni členové místní akční skupiny a to bez výjimky. Náplň činnosti Programového výboru. Programový výbor je výkonným orgánem sdruţení. Má minimálně 3 členy a musí být vţdy splněna podmínka nutného podílu soukromé sféry (tj. min 50%) a zástupců sféry veřejné (tj. max. 50%). Programový výbor plní funkce stanovené pravidly LEADER a to zejména: zpracovává záměr MAS a strategii rozvoje příslušného regionu; zpracovává a schvaluje kritéria hodnocení projektů pro Výběrovou komisi; vybírá typy projektů; konzultuje výběr projektů s Výběrovou komisí; schvaluje výběr projektů provedený Výběrovou komisí a schválený výběr předává ke schválení plénu, případně neschválený výběr předává zpět Výběrové komisi se svými připomínkami k doplnění; podává přihlášku do programu LEADER. Programový výbor svolává organizační manaţer podle okamţité potřeby, zpravidla jedenkrát měsíčně. Organizační manaţer není členem Programového výboru a má v něm pouze hlas poradní. Náplň činnosti Výběrové komise. Výběrová komise je odborným orgánem Programového výboru, je tvořena minimálně pěti členy volenými z Pléna. Opět musí být dodrţena podmínka podílu zastoupení sféry veřejné a soukromé. Výběrová komise se schází dle potřeby, nejméně však jednou ročně, a svolává ji organizační manaţer MAS. V působnosti Výběrové komise je výběr projektů podle výběrových kritérií; předkládání a výběr projektů ke schválení Programovému výboru a určení 36

37 náhradních projektů. Členové Výběrové komise nesmějí být členy Programového výboru a naopak. Maximální funkční období Výběrové komise jsou 3 roky. Po skončení daného období lze zástupce do tohoto orgánu znovu zvolit. Náplň činnosti Monitorovacího výboru. Monitorovací výbor, někdy téţ revizní či kontrolní komise, je nezávislým orgánem organizace a je odpovědný Plénu. Ţádný z členů nesmí být členem jiného orgánu (mimo Pléna) MAS. Kromě účetní kontroly (minimálně 1x ročně) se podílí na průběhu řízení projektů organizace. Aktivně monitoruje realizované projekty, kontroluje plnění podmínek provádění projektů, dohlíţí na dodrţování právních předpisů zakládajících listin organizace, kontroluje hospodaření s prostředky a kontroluje dodrţování rozpočtu. V případě zjištěných nesrovnalostí podává podnět řediteli/předsedovi ke svolání mimořádné schůze Pléna. Předkládá Plénu písemnou kontrolní zprávu o své činnosti a o kontrole hospodaření organizace. Náplň činnosti ředitele/předsedy. Do funkce je jmenován a nemůţe být členem ţádného jiného orgánu. Ředitel/ předseda řídí běţnou činnost společnosti a jedná jejím jménem v rozsahu daných pravomocí. V jeho kompetenci je kontrola výkonu delegovaných řídících a administrativních činností místní akční skupiny. Vede seznam členů a zástupců MAS. Je zodpovědný za nábor a prověření zaměstnanců. Je osobou zodpovědnou za oblast bezpečnosti práce tedy za proškolení zaměstnanců v této oblasti na základě zákonných norem. Pro celý tým zajišťuje profesní vzdělávání. Nejdůleţitější oblastí práce ředitele/předsedy je zajištění financování provozu organizace. Je tím, kdo připravuje návrh rozpočtu, tento předkládá ke schválení. Také se zodpovídá z naplňování rozpočtu. S organizačním manaţerem, který je mu přímo podřízen, konzultuje jednotlivé kroky v oblasti řízení projektů a stanovuje postupy k naplnění strategických dílů. Je zodpovědný za naplňování strategie rozvoje regionu definované programovým výborem MAS. 37

38 Náplň činnosti organizačního manažera. Koordinuje činnost projektových manaţerů. Jeho hlavní náplní je řídit chod organizace, kterou kromě manaţerů tvoří ještě účetní a administrativní pracovnice. Dá se říci, ţe je srdcem celé organizace. Bez nekompromisního a kompetentního manaţera by celý chod organizace kolaboval. Prioritní činností organizačního manaţera je řízení časového plánu. V rámci této činnosti koordinuje také součinnost s členy místní akční skupiny. Při řízení projektů vede přehled o stavu financování, zpracování dílčích a závěrečných zpráv. V rámci programu LEADER je odpovědný za administrativu projektu, kompletní zpracování průběhu projektů a archivaci výstupů. Přímo pak řídí jednání výběrové komise a výkonného a monitorovacího výboru místní akční skupiny. Organizační manaţer zajišťuje provoz webových stránek. Je odpovědný za publikování písemných výstupů z aktivit organizace. Náplň činnosti projektového manažera. Organizačně spadá pod organizačního manaţera společnosti. Účastní se kompletní administrativy projektů. Stará se o zajištění poradenského servisu pro členy, zajištění finančního poradenství, monitoring záměrů a jejich vkládání do katalogu projektů, přípravu projektových záměrů a projektů k ţádostem o dotace, řízení projektů a zpracování závěrečných zpráv k projektům, začlenění obcí do regionu MAS. Povinně se účastní pracovních jednání, komunitního plánování a přípravy společných projektů. Projektoví manaţeři jsou v roli animátorů území. Na tomto území vyhledávají, připravují a pomáhají realizovat projekty, koordinují spolupráci mezi partnery Analýza současných zdrojů financování MAS Veřejné zdroje financování MAS Přestoţe iniciativa LEADER+ Evropského společenství nebyla v letech pro Českou republiku přístupná, Česká republika se začala vzhledem k důleţitosti uplatňování tohoto principu v rozvoji venkova na aplikaci tohoto 38

39 přístupu v dalším období ( ) připravovat s předstihem. Jiţ v průběhu uplynulých let vytvářela pro mikroregiony a postupně vznikající místní akční skupiny finanční i organizační podmínky pro rozvoj jejich činnosti a osvojování si potřebných schopností. Metody LEADER bylo vyuţito v těchto programech: A. Národní programy Program obnovy venkova Ministerstvo pro místní rozvoj Program LEADER ČR - Ministerstvo zemědělství B. Programy s podporou EU Předvstupní program SAPARD ( ) Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství podopatření Rozvoj venkova (podopatření typu LEADER +) Program SAPARD umoţnil přípravu a realizaci 210 místních rozvojových strategií. Podporu mohly získat veřejné nebo podnikatelské projekty z venkovských mikroregionů, pokud odpovídaly širšímu konceptu, tj. rozvojové strategii venkovského mikroregionu. Programy LEADER jsou určeny k financování projektů místních subjektů (neziskových organizací, podnikatelů, malých podniků, obcí) ve venkovských oblastech, účelem je oţivit společným postupem aktivity v regionu, podpořit místní ekonomiku, sluţby, kulturní a společenský ţivot atd. V obou programech LEADER ČR a LEADER + bylo jiţ Ministerstvem zemědělství celkově rozděleno přes 400 miliónů korun. Z několika desítek fungujících místních akčních skupin, z nichţ je v současné době v jiţ uskutečněných programech LEADER ČR a LEADER+ zapojeno a vyškoleno 36 akčních skupin, desítky dalších jsou ustaveny a vytvářejí své rozvojové záměry. Pro příjem prostředků slouţících rozvoji venkova ze zdrojů NR (ES) 1698/2005 metodou LEADER bude připraveno dostatečné mnoţství místních akčních skupin. 39

40 Program LEADER + LEADER+ je jednou ze čtyř iniciativ financovaných ze strukturálních fondů EU. Je koncipovaný tak, aby napomáhal místním subjektům při posuzování dlouhodobého potenciálu jejich regionu. LEADER+ je jedním z neinvestičních opatření operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, za který odpovídá Ministerstvo zemědělství. Za období byla v ČR rozdělena částka 207 mil. Kč. V hlavním opatření programu LEADER+ bylo podpořeno pouze 10 rozvojových strategií MAS (ačkoliv i další byly plně připraveny) částkami do 26 mil. Kč. Čtvrtina těchto prostředků byla určena pro pomocné opatření tzv. osvojování schopností, v němţ bylo podpořeno několik desítek MAS statisícovými částkami. Kromě technické pomoci se LEADER+ soustředí na tři aktivity: Aktivita 1: Podpora strategií integrovaného územního rozvoje se zavádí v praxi prostřednictvím Místních akčních skupin (MAS) vybraných ve výběrovém řízení na základě kritérií stanovených v daných programech. Aktivita 2: Podpora spolupráce mezi venkovskými oblastmi se týká venkovských oblastí vybraných v rámci aktivity 1 (strategie integrovaného rozvoje venkova) a za její provádění odpovídá koordinující MAS. Zaměřuje se zvláště na rozšiřování a podporu spolupráce mezi venkovskými oblastmi a předpokládá spolupráci mezi regiony v tomtéţ členském státě (mezioblastní spolupráce) a mezi nejméně dvěma členskými státy (nadnárodní spolupráce). Spolupráce se třetími zeměmi je také moţná. Aktivita 3: Vytváření sítí. V kaţdém členském státě existuje Národní síťová jednotka, která sbírá, analyzuje a rozšiřuje informace o osvědčených postupech na národní úrovni, zajišťuje výměnu zkušeností a know-how a poskytuje technickou pomoc pro spolupráci (viz výše). Pro místní akční skupiny LEADER + je účast v této síti povinná. V České republice se jedná o Národní síť MAS o.s. Na období let bylo EK vyčleněno celkem 5 046,5 miliónu, z čehoţ 2 105,1 miliónu financuje orientační sekce EZOZF (Evropského zemědělského 40

41 orientačního a záručního fondu) a zbytek pochází z veřejných a soukromých příspěvků. Program LEADER ČR V roce 2004 vyhlásilo Ministerstvo zemědělství národní program LEADER ČR na principech iniciativy LEADER + a LEADER II. LEADER ČR je kaţdoročním tuzemským programem ministerstva pro malé investice ve venkovském území. Specifické je oproti jiným programům LEADER i v EU určení podnikatelských podpor výhradně pro zemědělské subjekty. Roční podpora v těchto programech dosahovala maximálně 70 mil. Kč. Ve čtyřech ročnících národního programu LEADER ČR bylo podpořeno postupně 16, 21, 23 a 24 MAS (některé však opakovaně). Pro program LEADER ČR byla stanovena tři témata strategií: zlepšení kvality ţivota ve venkovských oblastech; posílení místního ekonomického prostředí; zhodnocení místní produkce a zhodnocení přírodních a kulturních zdrojů. Největší zájem byl zaznamenán o téma kvality ţivota. Z hlediska komplexnosti je moţné konstatovat velkou šíři potenciálně podporovaných subjektů s výjimkou podnikatelů mimo zemědělství, kteří byli z tohoto programu vyloučeni. LEADER Po roce 2006 se LEADER stává metodou, kterou mohou pracovat venkovské subjekty v různém tematickém zaměření svých aktivit napříč třemi osami Programu rozvoje venkova ČR schváleného pro období Opatření navazuje na podopatření (podopatření typu LEADER+) Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, respektuje cíle Lisabonské strategie a Národního lisabonského programu (Národní program reforem ČR). Převáţně investiční program LEADER bude dotován trojnásobně oproti předchozím obdobím. V tomto programovacím období se očekává, ţe asi 70 41

42 místních akčních skupin bude realizovat strategie rozvoje venkova metodou LEADER v rámci nového Programu rozvoje venkova ČR (je evidováno asi 133 připravujících se místních akčních skupin). Budou vyhlášeny dvě výzvy (v roce 2007 a 2008). Podporu lze poskytnout místní akční skupině na provoz, administrativu a poradenství spojené s realizací Strategického plánu LEADER a to do výše max. 20% z celkové ţádané částky (max. 2 mil. Kč za rok). Objem financí na program LEADER je stanoven na miliardy Kč pro celé období. Následující tabulky ukazují alokaci prostředků z PRV směřující místním akčním skupinám a jejich rozdělení do opatření osy IV. MASky mohou pro vlastní provoz a zajištění administrativních úkonů s výběrem projektů pouţít maximálně 20% z přiznané dotace (předpokládá se maximálně 18% z celkového finančního obnosu PRV), tj. 2 miliony Kč na rok. Největší podíl z dotace je směrován na podporu projektů uskutečněných v regionech MAS (předpoklad je min. 72%), ostatní výdaje budou poukázány na projekty spolupráce mezi místními akčními skupinami nejen na území ČR. Tabulka č. 3: Rozdělení financí programu LEADER podle opatření 20 Priorita IV Cíl Opatření Zlepšení řízení a mobilizace přirozeného vnitřního rozvojového potenciálu venkova Realizovat místní rozvojové strategie a spolupráci místních partnerství % z osy IV.1.1 Místní akční skupina Max 18 IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie Min. 72 IV. 2.1 Realizace projektů spolupráce Oficiální znění Programu rozvoje venkova, 2007, dostupné na: 42

43 Níţe uvedená tabulka znázorňuje očekávanou hodnotu počtu obyvatel zahrnutých do území subjektů místních akčních skupin na území ČR. Podle Programu rozvoje venkova 2007, Ministerstva zemědělství se přepokládá po ukončení programového období v roce 2013 nárůst tohoto ukazatele o 2%. Tabulka č. 4: Očekávané hodnoty po ukončení dotačního období Osa Indikátor Ukazatel Jednotka Odhad hodnoty výchozí 2007 Odhad hodnoty cílové 2013 Zdroj Osa IV LEADER Rozvoj místních akčních skupin Podíl populace v území kde působí MAS % MZe, AGRI Hojně vyuţívaný dotační program je Program obnovy venkova, tj. dotační titul 7 Ministerstva pro místní rozvoj (samo se zprvu ucházelo o dohled nad programem LEADER v ČR). I v této oblasti se místní akční skupiny snaţí vyuţít metodu LEADER. Cílem programu je totiţ podpořit obnovu a rozvoj venkova a Program obnovy venkova zásadně předpokládá participaci obyvatel venkova, občanských spolků a sdruţení při obnově jejich obce v souladu s místními tradicemi. MAS se týkají především opatření číslo 2. Podpora zapojení dětí a mládeţe do komunitního ţivota v obci, a číslo 3. Podpora spolupráce obcí na obnově a rozvoji venkova Další možnosti financování z veřejných zdrojů Vzhledem k předpokládaným objemům financí Osy IV. PRV na období a počtu místních akčních skupin, které ţádají či se připravují na další výzvu, je evidentní, ţe se více jak poloviny těchto organizací program LEADER nebude týkat. Nejen pro to ale i z důvodů budoucí existence MAS (po skončení 21 Regionální operační program Nuts II Severovýchod, pro období , 11/

44 dotačního období) se většina organizací snaţí nalézt nové zdroje či vyuţít financování i z jiných programů. Všeobecně platí, ţe místní akční skupiny mohou ţádat v jakémkoliv dotačním titulu, ve kterém je oprávněný ţadatel specifikován jako nestátní nezisková organizace. Omezením pro MAS je však do určité míry jejich statutární podoba a hlavně činnost specifikovaná v zakládajících dokumentech a ustanoveních. Většinou MAS ţádají o financování projektů z Regionálních operačních programů pro regiony soudrţnosti NUTS II neboli z ROPů. ROP je pro region soudrţnosti NUTS II programový dokument určující priority regionu pro programovací období Evropské unie na léta Tento program je jedním z celé soustavy programovacích dokumentů připravovaných ČR a jejími regiony. Kaţdý z regionů soudrţnosti si sám stanovuje obsahové zaměření s ohledem na tematické zaměření ostatních operačních programů a s uplatňováním principu subsidiarity, vychází především z předpokladů a dispozic souvisejících s rozvojem území. 22 Regionální operační programy stanoví 4 aţ 5 prioritních os, přičemţ jedna z nich je tzv. Osa technické pomoci, která zaštiťuje zbývající osy. Jsou z ní financovány aktivity spojené s řízením a výběrem projektů, publicitou ROPu, podporou přípravy a realizace projektů, zajištění analýz a zpracování studií regionu, informační sluţby apod. Ostatní osy se týkají u všech regionů NUTS II vesměs stejných témat: dopravy a infrastruktury; rozvoje města a obcí; rozvoje cestovního ruchu. MASky většinou vyuţívají osy zaměřené na rozvoj cestovního ruchu ve spojení s podporou místních tradic, na rozvoj obcí, jejich údrţbu a rekultivaci a také technickou osu, díky níţ mohou poskytovat poradenské sluţby či zpracovávat analýzy území. Některé z místních akčních skupin získávají z technické osy podporu na vytvoření postu Euromanagera. Jejich zakládání započalo jiţ v období za podpory Společného rozvojového operačního programu (SROP). Úkolem Euromanagera je monitorování připravovaných 22 Regionální operační program Nuts II Severovýchod, pro období , 11/

45 projektů v regionu, poskytování vstupních konzultací projektových námětů a vyhledávání nových námětů na další spolupráci. Díky této příleţitosti si můţe mnoho MAS dovolit další důleţitou pracovní sílu v regionu. Vzhledem k podmínkám metody LEADER a podněcování zahraniční spolupráce vyuţívají místní akční skupiny i operačních programů Přeshraniční spolupráce (ČR Bavorsko/Sasko/Rakousko/Polsko/Slovensko), Mezinárodní spolupráce a zřídka i Nadnárodní spolupráce. Následovný výčet shrnuje dotační programy a tituly vyuţívané místními akčními skupinami: OP Ţivotní prostředí; OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost momentálně velká šance pro projekty MAS, které mají ve své činnosti i pořádání vzdělávacích kurzů; Integrovaný operační program (IOP) Sluţby v oblasti sociální integrace, a vyuţití potenciálu kulturního dědictví; Dotace Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy Národní program rozvoje sportu pro všechny. Krajské dotace Vzhledem k současné situaci místních akčních skupin, jejich integrovanosti v regionech a moţnosti zavedených komunikačních sítí se zástupci všech odvětví v regionu se naskytla moţnost spolupráce s krajskými úřady. MAS kolektivně nebo ve spolupráci s vedením NS MAS jednaly o moţnostech podpory a spolupráce s kraji. Většina krajů určila odpovědného úředníka pro komunikaci s MAS a pověřila vybraného člena Rady/náměstka hejtmana. Podpora ze strany krajských úřadů je směřována k získání finančních prostředků na krytí reţijních nákladů MAS. Jedná se především o mzdové náklady na manaţera, nájemné na kancelář, prostředky pro realizaci seminářů či poskytování odborných sluţeb. Dotace mohou být i účelové a pohybují se v rozmezí tisíc Kč ročně na jednu organizaci. Většinou bývá stanovena podmínka přípravy alespoň 1 projektu 45

46 ročně (kraje Královehradecký, Ústecký, Jihočeský, Středočeský). Další moţností podpory z krajských úřadů je moţnost předfinancování projektů, tj. podpora úroků z úvěrů nebo bezúročné půjčky (Pardubický a Královehradecký kraj), podpora vzdělávání a poradenství (Pardubický a Královehradecký kraj) a podpora zpracování integrovaných projektů (Pardubický a Královehradecký kraj). Na Národní konferenci o venkovu v Boskovicích v březnu 2008 zaznělo několik dalších návrhů na moţnost spolupráce a podpory ze strany krajských úřadů. Místní akční skupiny se budou snaţit za pomocí Národní sítě MAS vyjednat podporu v případě neuznatelných nákladů projektů. Také si mohou zajistit moţnost přerozdělování prostředků na území kraje, jelikoţ organizace má moţnost rozhodování v místě, zná skutečné potřeby oblasti a dokáţe tak vyuţít efektivněji přidělených prostředků. Místní akční skupiny by se rády více zapojily do poradních orgánů kraje pomocí zástupce v hodnotitelské komisi krajských programů a pracovními skupinami pro vytváření strategických dokumentů kraje (částečně kraje Jihočeský a Vysočina). (Jan Florian, člen Výboru NS MAS ČR o. s. za Plzeňský kraj, 2008) Soukromé zdroje financování MAS Předpokladem budoucího fungování organizací působící v rozvoji venkovských regionů je podpora vycházející od soukromých subjektů. Tento princip je dobře zaveden jiţ v několika evropských zemích. Pokud hovoříme o České republice, je dosaţení vzoru členských zemí EU poněkud obtíţné. V současnosti místní akční skupiny získávají peníze především ze soukromých nadací a nadačních fondů, které mají různá zaměření a specifika. Ţádost musí být podloţena opět vypracovaným projektem, který je v souladu s cíli nadace nebo fondu. Setkáváme se především s projekty zaměřenými na ochranu přírody, sociální problematiku a práci s dětmi a mládeţí nebo na vyuţití volného času. Podnikatelé jsou důleţitými zdroji financování, ovšem většina MASek je neumí a nebo nechce zahrnou do portfolia svých zdrojů. Výchova místních podnikatelů 46

47 k donátorství je zdlouhavý a velmi náročný proces, který ovšem, jak ukazují příklady ze zkušenějších evropských států, přináší své ovoce v podobě pravidelných příjmů. Individuálního dárcovství a sponzoringu se v oblasti získávání soukromých zdrojů dá vyuţít mnohem lépe. Subjekt vidí za obětované peníze určitou protisluţbu, nebo získá alespoň moţnost propagace na MASkou realizovaných aktivitách. S problematikou získávání soukromých zdrojů je spojen fundraising. Ačkoliv většina organizačních manaţerů nebo zástupců místních akčních skupin prošla speciálními vzdělávacími kurzy týkajícími se nejen finančního plánování a fundraisingu neziskových organizací (organizované ÚZPI), setkáváme se s neochotou vyuţívat této metody získávání zdrojů. Pokud se ale zamyslíme nad moţností, kterou tato oblast skýtá, je nadmíru jasné, ţe i MASky se budou muset dříve či později naučit přesvědčovat místní soukromé subjekty k podpoře jejich regionu, vţdyť kdo jiný by měl mít zájem na rozvoji jejich oblasti neţ oni samotní! Samofinancování MAS I u subjektů věnujících se rozvoji venkovských regionů, čímţ bezpochyby MASky jsou, je velmi pozitivní, pokud financování činnosti organizace není postaveno pouze na jednom finančním zdroji. Významné jsou pro rozpočet organizací také členské příspěvky, které by neměly být pouze platbou za členství, ale také vstupním poplatkem umoţňující rozhodovat a spolupodílet se na tvorbě strategických plánů regionu. V některých případech také za poskytované sluţby členům místní akční skupin. V tomto ohledu byl zpracován projekt Benchmarking venkova Zkvalitňování managementu mikroregionů jako nástroje pro řešení regionálních disparit, který analyzoval fungování a financování mikroregionů a MAS ve vybraných krajích. Výsledky šetření ukazují, ţe místní akční skupiny sice vyuţívají členských příspěvků ale ne všechny. Jedná se o více jak 62% z dotazovaných subjektů MAS. Nejčastěji jich vyuţívají organizace ve Středočeském kraji (78% všech MAS) a nejméně pak v krajích Karlovarském a Ústeckém. Tento poznatek zcela 47

48 odráţí bohatství kraje, ve kterém subjekt působí. Nelze poţadovat členský příspěvek od fyzické osoby či neziskové organizace, které mají velmi napjatý rozpočet. Výzkum dále uvádí hodnoty členských příspěvků u místních akčních skupin. Nejniţší hodnota byla uvedena 1 tis. Kč a nejvyšší 18 mil. Kč. Průměrná výše příspěvku je tedy 1,3 mil. Kč, ovšem nejčastěji uváděná částka byla 40 tis. Kč a střední hodnota je 67,5 tis. Kč, to vše za jeden rok. Z těchto výsledků je patrné ţe MASky nepoţadují vysoké členské příspěvky. Z vlastní zkušenosti vím, ţe je to dáno především strukturou členů organizace (NNO, fyzické osoby) a moţnostmi organizace získávat prostředky i z jiných zdrojů. Mikroregiony proti tomu ţijí z těchto příjmů a jejich výše je tedy odpovídající poţadavkům na personální zajištění, udrţení chodu organizace a spoluúčast při realizaci případných společných projektů (průměrná hodnota je zde 9,9 mil. Kč/rok). Graf č. 5: Vyuţívání členských příspěvků k financování subjektu Vyuţívání členských příspěvků NE 50 0 Vyuţívání členských příspěvků ANO Určování výše příspěvků je dalším zkoumaným faktorem. V praxi se setkávám s několika moţnostmi stanovení výše členských poplatků. Pravidla lze jednoduše rozdělit do několika kategorií: Výše členského příspěvku dle počtu obyvatel; Pevná výše příspěvku podle druhu subjektu; Kombinace těchto dvou způsobů; 23 NUNVÁŘOVÁ, S.: Financování činnosti mikroregionů a místních akčních skupin, Sborník příspěvků XI. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách, Pavlov

49 Jiné varianty. Určování příspěvku podle počtu obyvatel lze pouze u obcí či mikroregionů, které jsou členy místního mezisektorového partnerství (např. 2 Kč na obyvatele), u ostatních členů MAS tomu tak být nemůţe. Proto lze předem stanovit pevnou paušální částku rozlišovanou s ohledem na typ člena (např. 5 tis. Kč NNO, 7 tis Kč. podnikatel, 10 tis. Kč obec do 500 obyvatel, atd.). Velmi častým způsobem je kombinování zmíněných variant, kdy se obcím a mikroregionům stanoví částka podle počtu obyvatel a ostatní subjekty mají udanou fixní sazbu. Jinak lze také stanovit příspěvek kupříkladu u zemědělců, kde jsem se setkala s výměrou členského příspěvku podle rozlohy obdělávané půdy. Takovýmto způsobem určují finanční příspěvky především zemědělsky, vinařsky či ovocnářsky zaměřené MAS na Moravě. O tom jakou výši tvoří členské příspěvky v celkových výdajích místních akčních skupin, vypovídá následující graf. Poměr příspěvků byl pro přehlednost rozdělen do čtyř kategorií. Graf č. 6: Podíl členských příspěvků v závislosti na výdajích subjektu 24 27% 27% 46% 0-25% z celkových výdajů % z celkových výdajů % z celkových výdajů % z celkových výdajů 0% Výsledné zobrazení podílů členských příspěvků jasně ukazuje, ţe téměř polovina subjektů nepovaţuje příjmy od svých členů za významné. Jde do určité míry pouze o finanční spoluúčast na chodu organizace. Je velmi překvapivé vysoké procento organizací (27%), které jsou na těchto zdrojích existenčně závislé. 24 NUNVÁŘOVÁ, S.: Financování činnosti mikroregionů a místních akčních skupin, Sborník příspěvků XI. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách, Pavlov

50 Tento výsledek je připisován spíše malému počtu odpovědí ze strany dotazovaných MAS, kde se následně promítlo několik málo odpovědí jako velmi relevantní. Z vlastní zkušenosti vím, ţe existuje opravdu jen nepatrně místních akčních skupin, které kromě členských příspěvků nemají jiné finanční příjmy. Můţe tomu tak být u menších subjektů, které nejsou úspěšné v ţádném z dotačních titulů. Ovšem i v tomto případě lze čerpat z jiných veřejných zdrojů (Krajské dotace, granty atd.). Zaráţející je také nulová hodnota ve skupině % z celkových výdajů organizace. Zde není moţné posoudit relevantnost hodnoty, ale v případě širšího šetření bychom zcela jistě došli k nějaké, byť minimální hodnotě. Neméně důleţitá je pro existenci MAS také vlastní činnost organizace. Při získávání finančních zdrojů můţe místní akční skupina vyuţít nabyté zkušenosti, které lze vyuţít v rámci poradenské činnosti. Místní akční skupiny mohou poskytovat nejen konzultační sluţby, ale mohou za úplatu zpracovávat ţádosti do dotačních programů a vypracovávat projekty samotné, a to nejen svým členům. Všechny tyto aktivity závisí pouze na profesním zaměření organizace a především na cílech, které si organizace stanoví a ustanoví do svých zakládajících dokumentů. V neposlední řadě lze uskutečňovat vlastní projekty a díky uznatelným nákladům financovat částečně provoz MAS. Moţností je opravdu dostatek, ovšem záleţí na schopnostech lidí a vedení organizace, jakým způsobem bude své financování řešit. Výzkum financovaný Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) provedený na konci roku 2007 v regionech soudrţnosti (NUTS II) střední Morava, střední Čechy a Severozápad týkající se zajištění managementu rozvoje mikroregionů a MAS v ČR ukázal, ţe místní akční skupiny mají ze 60% profesionální management rozvoje vedený jako interní, tj. vlastní zaměstnance. Mikroregiony mají poměr vlastního managementu ku vlastnímu managementu MAS pouze 1:2. Funkční vymezení manaţerů MAS je určeno především přípravě projektové dokumentace, zajištění běţného chodu, komunikací s veřejností, propagací atd. 50

51 Následující graf uvádí personální zajištění projektových činností v mikroregionech a MAS. Zde je nutné zdůraznit, ţe místní akční skupiny a mikroregiony jsou subjekty, které často působí na stejném území a bývají často propojeny společnou organizační a funkční strukturou. Graf č. 7: Zajištění projektových činností v mikroregionech a MAS Jiná osoba Nikdo Projektové dokumentace k investičním projektům Projektové ţádosti na granty 59 Příprava strategických dokumentů Realizace projektů Externí poradce či firma Manaţer Předseda Z výsledků šetření je patrné ţe externí poradenství a konzultace jsou poměrně běţným jevem, přesto je jednoznačně více vyuţívají mikroregiony neţ MAS! V tomto šetření se projevilo uspokojující (z více jak 50%) personální zajištění interních projektových manaţerů místních akčních skupin, kteří jsou schopni sami zajistit činnosti spojené s projekty. Projevuje se také znalost postupů a přípravy projektů u předsedů organizací, většinou vzešlých z postů manaţerů Ostatní zdroje MAS Zdroje neziskových organizací, jak je zmíněno jiţ výše, se neomezují pouze na peněţní. Nemalým přínosem pro neziskové organizace a především důleţitým prvkem pro naplnění stanovených cílů je práce dobrovolníků. Za dobrovolníky jsou v místních mezisektorových partnerství povaţováni statutární zástupci (v 25 ŠAFÁŘOVÁ B., ŠKRABAL I.: článek Mikroregiony a místní akční skupiny- Principy fungování sdruţení, týdeník Veřejná správa 13/

52 případě o.p.s. dané zákonem) a v některých MASkách také všichni členové. A to pokud subjekt nepoţaduje členské příspěvky, ale činnost organizace a práci na projektech nebo strategických dokumentech vykonávají členové bez nároku na finanční odměnu. Dalším způsobem vyuţívání dobrovolnické práce je vyuţívání členů organizace, nebo spřízněných aktivních jedinců z regionu, jako pomocníků při realizaci aktivit místní akční skupiny (projekt Čistá řeka Berounka, úklid cyklotras atp.), dále spolupráce s místními vzdělávacími subjekty či školami na např. dotazníkovém šetření pro potřeby MAS. Vzájemnou bezplatnou pomoc si potom mohou nabízet MASky při společných projektech nebo poskytováním poradenství v oblasti dotací a financování organizace. Dobrovolnictví je tedy nezbytnou součástí fungování místních akčních skupin Zkušenosti s čerpáním finančních zdrojů MAS Zkušenosti jednotlivých místních akčních skupin s čerpáním externích zdrojů nebo s vytvářením vlastních zdrojů pro rozvoj jsou velmi rozdílné a znázorňuje je následující graf, který vychází z loňského dotazníkového šetření Centra pro komunitní plánování podpořeného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Jednoznačně převaţuje zkušenost s čerpáním z krajských zdrojů, která je spojena především s čerpáním v rámci Programů obnovy venkova. I kdyţ jde program LEADER iniciativou podporující zakládání a existenci MASek, zkušenosti s čerpáním finančních zdrojů z těchto programů mělo do roku 2007 pouze něco málo přes polovinu fungujících místních akčních skupin. V letošním roce 2008 jiţ dochází k čerpání dotací z první výzvy programu LEADER , předpokládá se tedy nárůst tohoto ukazatele o několik málo procent. Vlastní činnost subjektů je stále velmi zanedbatelným podílem ve financování a pouhých 17% organizací má určitou zkušenost s tímto druhem příjmů. Tento jev lze přičítat dostatečným zdrojům z veřejných rozpočtů, které mohou subjekty získat. Trend v dotační politice a situace na českém trhu neziskových organizací bude postupně nutit všechny NNO, aby se naučily vyuţívat svého potenciálu pro zajištění vlastní existence. Jak je z grafu patrné, sponzoring je uţ často u místních akčních skupin aplikován. 52

53 Graf č. 8: Zkušenosti s čerpáním finančních zdrojů MAS v % 26 90% 88% 80% 70% 60% 50% 50% 52% 52% 40% 30% 20% 33% 17% 19% 27% 36% 10% 0% 2% Hodnocení efektivnosti místních akčních skupin V rámci managementu a finančního plánování místních akčních skupin se dodrţují především zlatá bilanční pravidla. Bohuţel s ohledem na úspěšnost při získávání zdrojů z různých dotací a grantů je někdy velmi těţké stanovit přesný vývoj a plán financování těchto subjektů. Co se účetních hodnot a monitorovaných finančních i nefinančních ukazatelů týče, MASky si udrţují díky vysokému podílu financování z veřejných zdrojů co nejlepší rating (hodnocení). Z důvodu častého dokládání finančního zdraví organizace pro účely hodnocení ţádosti o dotaci/grant, místní akční skupiny pravidelně (i několikrát ročně) sledují výsledky nejen svého hospodaření, ale i ostatních externalit s kladným či záporným dopadem na stabilitu organizace (nezaměstnanost, hustota obyvatelstva, úroková míra bankovních produktů atp.). 26 ŠAFÁŘOVÁ B., ŠKRABAL I.: článek Mikroregiony a místní akční skupiny- Principy fungování sdruţení, týdeník Veřejná správa 13/

54 Hodnocení efektivnosti organizací vychází zejména z účetních výkazů a dalších informací ovlivňujících riziko moţného úpadku ţadatele o dotaci. Posuzovány jsou finanční i nefinanční ukazatele a jejich vývoj v čase. Výsledné hodnoty jsou uspořádány do ratingové matice, dle které se určí celková výsledná známka A- E. Zatímco ratingové stupně A, B+, B, B-, C+, C jsou pro většinu OP přijatelné, ratingové stupně C-, D a E vylučují moţnost v daném programu úspěšně o dotaci ţádat. U některých dotací je metodika posouzení finančního zdraví ţadatele předem známa a kaţdý ţadatel si tak vlastní rating můţe zjistit naprosto sám a zcela zdarma. V jiných případech naopak není metodika dostupná a ţadatel můţe svoji situaci pouze odhadnout, případně si předběţný rating nechat za poplatek zjistit u kompetentních společností. V rámci ţádostí se místní akční skupiny setkávají s těmito ukazateli: Mezi nejčastěji sledované a hodnocené ukazatele finančního charakteru patří: zadluţenost podniku; celková likvidita; běţná likvidita; úrokové krytí; doba obratu pohledávek; doba obratu krátkodobých závazků; doba obratu aktiv; rentabilita trţeb; rentabilita celkových aktiv; vývoj osobních nákladů a přidané hodnoty; úroveň finanční páky. Kromě výše uvedených ukazatelů finančního charakteru mají na celkový rating vliv také nefinanční ukazatele, např.: podnikatelská historie; OKEČ; zaměstnanost v regionu; průměrná mzda v regionu; 54

55 citlivost na moţné kurzové rozdíly; počet obyvatel, na něţ bude mít projekt dopad; struktura odběratelů; závislost na hlavním odběrateli; výskyt úpadců u ekonomicky spjaté skupiny. Ačkoliv je tento výčet ukazatelů (nebo jeho část) nutný pro stanovení analýzy finančního zdraví ve většině OP, nezaručují tyto ukazatele efektivní řízení finančních toků a ekonomických aktivit v hlavní ani vedlejší činnosti místních akčních skupin. Specifické zaměření a cíle u těchto organizací musí podléhat výběru určitých ukazatelů, které jsou pro zajištění efektivity podstatné Vliv právní formy a činnosti MAS na získávání zdrojů Aby se lépe podařilo nastavit budoucí aktivity Rakovnicko o.p.s. (viz. kapitola 3) s ohledem na uvedené skutečnosti v oblasti získávání zdrojů MAS a určit moţnosti vlastní činnosti organizace, byl sestaven krátký dotazník zkoumající problematiku budoucího rozvoje a zdrojů organizace s přihlédnutím k její stávající právní formě. Jedná se o několik otázek, na něţ lze stručně odpovědět a které slouţí hlavně ke zmapování situace u místních akčních skupin. Protoţe místní akční skupina ve které působím, má velmi dobré vztahy s některými středočeskými MASkami a spojují je obdobné podmínky týkající se regionu, povahy obyvatelstva, podnebí a infrastruktury, byly pro dotazníkové šetření osloveny tyto organizace. (viz. Příloha č 1.: Dotazník pro středočeské MAS). Z oslovených 16 dobře fungujících a zkušených místních akčních skupin se podařilo vyplněný dotazník získat od poloviny organizací. Nemyslím ţe by se jednalo o neochotu sdělovat poţadované informace, ale spíše se jedná o nedostatek času, který v současné době všichni směřují do příprav projektů a ţádostí, případně sestavování Strategického plánu LEADER. Zpracované odpovědi z dotazníků a jejich výsledky jsou zde interpretovány. Před vyhodnocením těchto dotazníků bylo zjišťováno, jaké právní formy se u středočeských MAS nejvíce objevují. Byly vyhledány, podle seznamu uvedeným 55

56 na webových stránkách Krajského úřadu, všechny organizace typu LEADER ve Středočeském kraji a zaznamenány počty a druhy jejich právních forem. Graf č. 9: Rozdělení středočeských MAS dle právní formy Z.s.p.o. 5% O.s. 48% O.p.s. 47% Z grafu je evidentní téměř stejný počet zaloţených obecně prospěšných organizací jako občanských sdruţení. Se zájmovými sdruţeními právnických osob se setkáváme velmi zřídka, i ve Středočeském kraji existuje pouze jedna organizace s takovouto formou. Návratnost dotazníků, jak bylo předesláno, je 50% z oslovených středočeských místních akčních skupin. Dotazované místní akční skupiny mají následující strukturu: Graf č. 10:Rozdělení dotazovaných středočeských MAS dle právní formy Z.s.p.o. 11% O.s. 22% O.p.s. 67% Do tohoto šetření se z více jak poloviny zapojily opsky, méně neţ jednou čtvrtinou občanská sdruţení, a také zájmová sdruţení právnických osob, která jsou ovšem v našem kraji zastoupena pouze jednou organizací. Zde je nutné podotknout, ţe poměr občanských sdruţení je menší z důvodu konverze 56

57 několika subjektů z o. s. na o.p.s., a to v období posledního roku a půl. Podařilo se tedy vytvořit vzorek organizací se všemi právními formami subjektů MAS. V dalších otázkách se hledala odpověď na to, zda je současná právní forma přínosem či omezením pro fungování a rozvoj organizace. V případě občanských sdruţení byly odpovědi kladné, tj. ţe jejich subjektivita není ničím omezující. Zástupci obecně prospěšných organizací jsou z více jak 70% spokojeni s fungováním organizací se současnou strukturou, dokonce vyzdvihují i výhody, které jim tato forma poskytuje; transparentnost, výkonnost, jistá štábní kultura. Zbývajících 30% má výhrady k administraci, zaloţení organizace a případným vkládáním změn do rejstříku o.p.s., tyto úkony jsou podle nich těţkopádnější a náročnější neţ například u o.s. Odpověď představitele zájmového sdruţení právnických osob byla poněkud vyhýbavá, pro utvoření závěru bylo vyvozeno následující: pokud organizace zvaţuje organizační změny v souvislosti s profesionalizací MAS, jak dotazovaný uvedl, tak současná právní subjektivita není zcela vyhovující a odpovídající potřebám organizace. Bohuţel nebyla moţnost komparace odpovědi s jinou místní akční skupinou s odpovídající právní formou Struktura současných finančních zdrojů středočeských místních akčních skupin Následující body v dotazníku byly směřovány především do oblasti činností subjektů a získávání finančních zdrojů organizací. U kaţdého subjektu bylo zjišťováno, jakými činnostmi se v současnosti zabývá a také jaký podíl má daná aktivita na celkovém financování organizace. 57

58 Graf č. 11: Rozdělení činností MAS podle podílu na financování organizace Ostatní zdroje Krajské dotace a granty 2% Národní dotace (POV) 15% 5% 4% 4% Psaní projektů za úplatu 13% 13% 11% 7% 7% 4% 4% 4% 7% Realizace kulturních akcí Strategické a komunitní plánování Vzdělávací programy Management mikroregionům a obcím Národní fondy a nadace Ostatní operační programy Program rozvoje venkova, LEADER Poradenství v oblasti dotační politiky ROP, Euromanaţeři Popora cestovního ruchu, propagace, destinační management Výše uvedený graf ukazuje strukturu současných zdrojů dotazovaných místních akčních skupin s ohledem na míru financování těchto subjektů. Za velmi významné lze povaţovat činnosti přinášející zdroje z více jak 10%. S uvedenými činnostmi se taktéţ setkáváme u většiny místních akčních skupin na území ČR, jejich výskyt a četnost budu demonstrovat dále. Významnými jsou příjmy z činností čítající 5 a více procent, tyto aktivity jsou součástí naplňování cílů MAS, nebo se jedná o vedlejší činnosti generující významné příjmy. Ostatní aktivity s příjmy tvořícími méně neţ 5% z celkových zdrojů jsou specifické pro jednotlivé subjekty nebo menší počet vybraných organizací. Tyto činnosti potom vyţadují určité předpoklady; například v podobě vzdělání a zkušeností zaměstnanců nebo pracovníků místní akční skupiny, vybavení a prostory organizace, výskyt určitého jevu či specifika regionu, atd. Pro srovnání jsem převedla aktivity místních akčních skupin na stejné kategorie financování tak, jak jsou uvedeny v grafu č. 3: Poměr finančních zdrojů u neziskových organizací v Česku. Níţe uvedený graf znázorňuje srovnání poměru vyuţívaných zdrojů u všech nestátních neziskových organizací v ČR a místních 58

59 akčních skupin Středočeského kraje. Graf č. 12: Srovnání vyuţívaných zdrojů NNO v ČR a NNO typu LEADER ve středočeském kraji 7% 2% MAS ve Středočesk. kraji 17% 8% 4% 2% 30% NNO v ČR 40% Státní dotace a dotace z EU Soukromé dárcovství Členské poplatky Vlastní činnost 48% 18% 21% Granty od zahraničních nadací Granty od domácích nadací 3% Ostatní Vnitřní kruh znázorňující procentuální vyuţití zdrojů u všech NNO v ČR je oproti vnějšímu kruhu s hodnotami středočeských místních akčních skupin více členěný. V současné době aktivity MASek zcela vylučují, anebo mají zastoupeno v portfoliu zdrojů v pouze minimální míře (méně neţ 1%), soukromé dárcovství a granty od zahraničních nadací, tyto ukazatele tedy nejsou vůbec v jejich kategorii znázorněny. Velmi rozdílné hodnoty zaznamenávám u českých NNO a subjektů typu LEADER v oblasti získávání zdrojů z vlastní činnosti. Zde se projevil rozdíl o více jak 30% ku prospěchu zdrojů místních akčních skupin. V souvislosti s nulovými nebo mizivými soukromými dary u MASek se v současnosti projevuje naprosté vyloučení fundraisingu a nahrazení této činnosti vlastními hospodářskými či jinými výdělečnými aktivitami organizací. V dnešní době lze u různých typů organizací místních akčních skupin pozorovat rozdílnou strukturu zdrojů a činností. Základní portfolio financování udávají probíhající národní a krajské dotační tituly připravované pro MAS, dále Program rozvoje venkova, který vytvořil pro podporu venkovských oblastí za pomocí 59

60 metody LEADER přímo jednu osu s odpovídajícími opatřeními, a ostatní dostupné operační programy, granty a dotace, ze kterých dokáţou MAS získávat zdroje nejen pro realizaci projektů zkvalitňujících ţivot ve venkovské oblasti, ale mohou z nich částečně financovat i svůj chod (vzdělávání, ochrana památek, partnerské projekty atp.). Rozdělení a poměr vyuţitých zdrojů u různých typů místních akčních skupin uvádím v následujícím grafu. Graf č. 13: Portfolio současných vyuţívaných zdrojů dle právní formy organizací Ostatní zdroje Realizace kulturních akcí Management mikroregionům a obcím Národní fondy a nadace Ostatní operační programy Vzdělávací programy Národní dotace (POV) Poradenství v oblasti dotační politiky Program rozvoje venkova, LEADER Psaní projektů za úplatu Popora cestovního ruchu, propagace, destinační management Krajské dotace a granty ROP, Euromanaţeři Strategické a komunitní plánování z.s.p. o. o.s. o.p.s. Je evidentní, ţe obecně prospěšné společnosti mají díky širokému portfoliu vyuţívaných zdrojů mnohem větší moţnosti v získávání příjmů vyplývajících z aktivit souvisejících s činností a cíli organizace. Největším zdrojem se u tohoto právního uskupení ukázaly být krajské dotace a granty. S nimi souvisí i činnost euromanaţerů, kteří jsou většinou zaměstnanci Místních akčních skupin, a také získávání financí z Regionálních operačních programů kraje. Neméně důleţitou sloţkou příjmů je podpora cestovního ruchu, destinační management a propagace vlastního regionu. Národní dotace, PRV (LEADER), zisky 60

61 z poradenství v oblasti dotační politiky a psaní projektů za úplatu jsou zdroji se shodným vlivem a podílem na portfoliu. Celkově tvoří tyto příjmy téměř čtvrtinu všech zdrojů organizací. Občanská sdruţení vyuţívají méně neţ polovinu moţných zdrojů vyuţívaných ve financování opesek. Největšími zdroji jsou u této formy sdruţení: účelové krajské dotace a krajské granty, Program rozvoje venkova ve všech jeho osách a poradenství v oblasti dotační politiky. Menší nikoliv však zanedbatelný podíl na financování má Regionální operační program administrovaný Úřadem Středočeského kraje, podpora cestovního ruchu, propagace regionu, management mikroregionů a obcí či jiné zdroje (především zde zmiňované podpora místních podnikatelů a výrobků, vydávání časopisu atd.). Přehled zdrojů zájmového sdruţení právnických osob čítá necelou třetinu ze všech uvedených a ostatními organizacemi vyuţívaných zdrojů. V tomto směru bych ale ráda upozornila, ţe vypovídající hodnota je u tohoto subjektu zkreslena z důvodu zpracování odpovědí pouze jednoho subjektu. K dosaţení stejné úrovně příjmů musí být občanská sdruţení a zájmová sdruţení více úspěšná u dotačních programů, nebo vynaloţit více úsilí ve své hospodářské činnosti. Pravdou ovšem bývá, ţe občanská sdruţení generují mnohem niţší příjmy, coţ je způsobeno i menší štábní kulturou organizace a tedy počtu kvalifikovaných pracovníků (zaměstnanců), kteří se této činnosti věnují. Obecně prospěšné společnosti čítají i několik zaměstnanců na specializovaných postech (manaţeři mikroregionů, projektoví manaţeři, euromanaţeři, manaţer komunitního plánování, specialista v oblasti marketingu). Tito se zaobírají pouze touto vybranou činností. U většiny menších místních akčních skupin, především občanských sdruţení, zaměstnanci organizace zahrnují do své náplně práce i několik takovýchto činností, tudíţ není moţné očekávat rovnocennou výkonnost a výstupy jako u větších (zde myšleno personálně zajištěných) MASek. 61

62 Struktura plánovaných finančních zdrojů středočeských místních akčních skupin V dotazníku jsme byly také zkoumány plánované aktivity středočeských MAS a z nich vyplývající příjmy na období do konce roku 2013, tj. konce dotačního období evropských strukturálních fondů, a po roce Do konce roku 2013 místní akční skupiny, které jiţ úspěšně prošly výběrovým řízení Programu rozvoje venkova, Osa IV. LEADER, nebo budou úspěšné v nadcházející druhé výzvě, budou realizovat projekty spojené s tímto programem. Kromě moţnosti administrace projektů v jejich regionu poskytuje PRV - LEADER 20% z celkové získané částky na provoz organizace a zajištění všech úkonů s výběrem a monitoringem projektů. Částka se pohybuje kolem 2 milionů Kč na rok. Vybrané organizace tak budou mít zajištěnu existenci minimálně do roku 2014, kdy dojde k ukončení všech projektů v rámci tohoto programu. Ostatní činnosti zůstanou aţ na výjimky stejné, případně se rozšíří o nějakou specifickou činnost, jako je například spolupráce s nově vniklou Středočeskou turistickou a informační sluţbou (STIS a.s.) v oblasti cestovního ruchu. Následující graf znázorňuje portfolio plánovaných činností vedoucích k udrţení organizací a tvorbě příjmů do roku

63 Graf č. 14: Struktura plánovaných zdrojů MAS do roku 2013 Realizace kulturních akcí Národní fondy a nadace Ostatní operační programy 17% 3% 3% 3% 3% 3% 6% Vzdělávací programy Poradenství v oblasti dotační politiky 14% 6% Krajské dotace a granty 9% 9% 9% 9% 6% ROP, Euromanaţeři LEADER II výzva Strategické a komunitní plánování Management mikroregionům a obcím Psaní projektů za úplatu Projekty národní a mezinárodní spolupráce LEADER I výzva Popora cestovního ruchu, propagace, destinační management, spolupráce se STIS a.s. Nevětší podíl na financování všech dotazovaných místních akčních skupin bude mít plánovaná podpora cestovního ruchu, propagace regionu a místních produktů, sluţby destinačního managementu, případně spolupráce se STIS a.s. Následuje podíl se 14% naplňování projektů a příjmy z PRV LEADERU a to u organizací, které jiţ byly úspěšně vybrány v prvním kole této výzvy. Subjekty, které předpokládají úspěšnost v druhé výzvě LEADERU, pak budou naplňovat celkový plán příjmů z dalších 6-ti %. Nově se v portfoliu objevují projekty spolupráce národní i mezinárodní. Tyto projekty lze uplatňovat v rámci národních (českých) dotací nebo evropských dotačních titulů a v případě mezinárodní spolupráce téţ zahraničních fondů určených pro tyto typy projektů. Pokud si MASky osvojí dovednosti v realizaci projektů spolupráce (nejen mezi místními akčními skupinami, ale také dalšími 63

64 neziskovými subjekty a samosprávnými celky), mohou do budoucna vyuţívat zdrojů a fondů ze zahraničí, které se mohou stát velmi důleţitými prostředky především po ukončení období Podstatnými zůstávají příjmy z poskytovaných sluţeb mikroregionům a obcím, ze psaní projektů a zpracovávání strategií a komunitních plánů. Niţší příjmy pak budou přicházet z krajských dotací, Regionálních operačních programů potaţmo euromanaţerství. Okrajovými se stanou zdroje v podobě výnosů z poradenské činnosti, vzdělávacích programů, realizace kulturních akcí, národních fondů a nadací a ostatních operačních programů. Dále se sondovalo, zda uţ mají organizace stanovenu strategii po skončení dotačního období , nebo alespoň stanovenu vizi jakým směrem se bude jejich místní akční skupina ubírat a případně kterými činnostmi naplňovat vymezené cíle. Na otázku, jestli mají místní akční skupiny jiţ dnes vypracovaný strategický plán po stanoveném roce, byla odpověď záporná u všech dotazovaných subjektů. Pokud jsem se ale zeptala na vizi a předpokládané směřování organizace, tak mi 44% organizací bylo schopno odpovědět spolu s výčtem některých činností. Ostatních téměř 56 % MAS se k tomuto dotazu vyjádřilo odmítavě, nebo se nevyjádřilo vůbec. Kromě jiţ zmiňovaných činností jako projekty zahraniční spolupráce, vyuţívání zahraničních dotačních titulů, podpora domácích výrobků či cestovního ruchu, se některé místní akční skupiny chtějí zaměřit na zcela nová odvětví nebo aktivity. Příkladem je vytvoření nadačního fondu pro subjekty v regionu spravovaný příslušnou MASkou, nebo zaloţení partnerských firem eventuálně NNO pro rozšíření působnosti místní akční skupiny. I toto jsou východiska, která mohou podpořit a udrţet existenci místních akčních skupin do budoucna. 64

65 3. Místní akční skupina Rakovnicko 3.1. Vznik a historie MAS Rakovnicko Místní akční skupina Rakovnicko když sektorové partnerství nestačí K prvnímu kontaktu Svazku měst a obcí Rakovnicka (SMOR), (jakoţto zakladatele místní akční skupiny na Rakovnicku) s problematikou místních akčních skupin a programem, respektive metodou Leader, došlo v červnu Při shromáţdění vznikajících MAS v ČR v Praze byly mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, za aktivní účasti venkovských regionů, bouřlivě diskutována pravidla a podmínky fungování Leaderu v ČR. V této době se SMOR teprve profesionalizoval a zabydloval na scéně rozvoje venkova. Zapojení Rakovnicka do programu Leader v jeho počátcích tak nebylo institucionálně, organizačně ani personálně zajištěno. Východní část Rakovnicka (Křivoklátsko a část dalších mikroregionů Rakovnicka) bylo do programu Leader zapojeno prostřednictvím MAS Srdce Čech. S odstupem času nezbývá neţ konstatovat, ţe šlo pouze o pasivní účast, protoţe na území rakovnických obcí nebyly ţádné projekty této MAS z programu Leader + ani Leader ČR realizovány. V mezidobí od vzniku SMOR a zaloţení MAS Rakovnicko o. s. došlo k několika zásadním změnám a situacím, které umoţnily vznik MAS a zapojení Rakovnicka do programu Leader: SMOR během krátké doby naplnil předmět své činnosti deklarovaný v Zakladatelské smlouvě a stanovách; členská základna SMOR se rozrostla z 29 zakládajících obcí aţ na současných 70 (tyto obce se později z většiny staly i členskými obcemi MAS); SMOR kromě sektorového partnerství mezi obcemi regionu navázal úzkou spolupráci s aktivními neziskovými organizacemi na Rakovnicku a v omezeném rozsahu téţ s podnikatelskými subjekty (zejména z oblasti cestovního ruchu); SMOR si vybudoval velmi dobrou pozici vůči Středočeskému kraji, 65

66 politickým vedením kraje i úřadem, začal být vnímán a hodnocen jako důvěryhodný a spolehlivý partner; SMOR se začal profilovat jako důleţitý hráč zejména v oblasti cestovního ruchu a díky svým aktivitám v budování turistické infrastruktury a v marketingové podpoře turistiky se stal subjektem řízení organizace cestovního ruchu na Rakovnicku a po doporučení ze strany Komise pro cestovní ruch Středočeského kraje také zastřešujícím subjektem organizace cestovního ruchu v Turistické oblasti Střední Čechy západ a tedy partnerem České centrály cestovního ruchu (agentury Czech Tourism); SMOR se prosadil jako zástupce Rakovnicka do projektu Středočeského kraje, realizovaného s cílem zvýšení absorpční kapacity v období (projekt 3.3 SROP). V tomto projektu SMOR sehrál významnou roli jako regionální partner se zřízenou pozicí euromanaţera, jehoţ úkolem bylo mimo jiné aktivně působit i v problematice místních akčních skupin a uplatňování metody Leader na Rakovnicku; SMOR vyuţil schopností a zkušeností MAS Posázaví k praktickému seznámení s výsledky činnosti MAS a projekty realizovanými v programech Leader formou odborných stáţí, informačních setkání a workshopů za účasti zástupců obcí, mikroregionů, podnikatelských subjektů a nestátních neziskových organizací; manaţer SMOR, jako iniciátor zaloţení MAS na Rakovnicku, získal díky svým aktivitám důleţitou podporu a důvěru ze strany orgánů SMOR (rady a sněmu); orgány SMOR schválily bez výhrad organizační, personální a zejména také finanční podporu vzniku MAS na Rakovnicku. Tím byly vytvořeny základní podmínky ke vzniku MAS a zapojení se do programu Leader. Nutno konstatovat, ţe k tomu došlo v pravý čas. Na jedné straně tu byla připravenost Rakovnicka vstoupit do programu Leader a na druhé straně skutečnost, ţe na začátku roku 2006 byla vyhlášena poslední výzva Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, priorita II. 66

67 Rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání, opatření 2.1. Posílení přizpůsobivosti a odborné vzdělávání, podopatření Rozvoj venkova (podopatření typu Leader+, 2. skupina takzvané osvojování schopností MAS ). V souvislosti s touto výzvou byl sestaven z pracovníků svazků obcí (mikroregionů) Rakovnicka projektový tým, jehoţ úkolem bylo připravit podklady pro zaloţení MAS Rakovnicko a zpracovat projekt osvojování schopností, který by byl včas podán do výše zmíněné výzvy Kroky vedoucí k partnerství na Rakovnicku První členy MAS Rakovnicko získala především díky dobrým vztahům SMOR a místních organizací. Ostatní partnery získala místní akční skupina jiţ svou vlastní prací a rozšiřováním povědomí o organizaci vlastními silami. Jednalo se o velice dobře organizovaný způsob komunikace s veřejností v celém regionu Rakovnicka, včetně nečlenských obcí SMOR. Nejprve byli osloveni zástupci a manaţeři všech sedmi mikroregionů Rakovnicka. V jejich případě došlo na diskusi, zda budou všechny členské obce souhlasit s navázáním partnerství se vznikající MAS Rakovnicko o. s. Bylo rozhodnuto, ţe starostové či starostky, kteří nebudou přesvědčeni o výhodách místního mezisektorového partnerství, mohou svou obec ze členství uvolnit. V návaznosti na uskutečněná setkání v centrech mikroregionů se zástupci MAS Rakovnicko rozhodli uspořádat veřejné prezentace a diskuse na téma zaloţení místní akční skupiny i ve vybraných obcích. Byli osloveni všichni starostové a starostky na území Rakovnicka. Těm, kteří projevili zájem o informace, případně rovnou o pořádání veřejné informativní schůzky pro občany, přijeli zástupci organizačního týmu MAS Rakovnicko přímo do místa jejich bydliště vysvětlit a názorně ukázat na příkladech jiných jiţ fungujících místních akčních skupin, jak takové partnerství funguje a co obnáší. Těchto informativních setkání se celkem zúčastnilo cca 70 lidí z 13 obcí, které projevily o danou aktivitu zájem. Dále zástupci občanského sdruţení oslovovali aktivní občany ve všech obcích, 67

68 většinou formou tištěných materiálů v místních organizacích a obecních úřadech či na veřejném prostranství. Také byly publikovány rozhovory se zástupci MAS v lokálních periodikách a jako nejosvědčenější způsob navázání nového partnerství se ukázala osobní doporučení. Většinou narazíte na jednoho schopného člověka a ten vás uţ navede na další lidi s podobným zájmem. Je to taková řetězová reakce. (Radomír Dvořák, ředitel Rakovnicko o. p. s., 2008) Po ukončení této propagační kampaně se v databázi potencionálních partnerů Místní akční skupiny Rakovnicko sešlo na čtyřicet jmen, organizací a kontaktů. Shromáţděné kontaktní údaje jsou vlastně prvním kapitálem organizace. Záleţelo pouze na schopnostech organizátorů a zástupců MAS Rakovnicko, jak dobře s nimi naloţí. Aby se dokázalo v co největší míře přesvědčit potenciální zájemce o partnerství a pozitivně je naladit pro další spolupráci, byli k plánované veřejné schůzce pozváni zástupci jiţ zavedené a v programech Leader velmi úspěšné místní akční skupiny Posázaví o. p. s. Jako podpůrný prostředek této diskuse byly vyhotoveny inspirativní broţury o spolupráci v Posázaví. Následovalo tedy jedno velké setkání s potenciálními partnery za účelem zaloţení Místní akční skupiny Rakovnicko v Hřebečníkách. Zúčastnili se ho nejen zástupci z obcí, které se původně neměly zájem připojit, ale i představitelé neziskových organizací a podnikatelských subjektů. Celé jednání, stejně jako předcházející informativní setkání bylo vedeno současným ředitelem Rakovnicko o. p. s. Radomírem Dvořákem. Jeho úkolem bylo pomocí různých animačních metod představit zájemcům o účast v MAS Rakovnicko skýtané výhody členství, jejich moţnost participace na rozhodování, na tvorbě Strategického plánu Leader (SPL) a na rozdělení financí v případě získání dotace z programu Leader. Zájem o zapojení byl získán i od několika sdruţení, jak ze strany neziskové sféry; aktivních občanských sdruţení v oblasti sociálních sluţeb, sdruţení s aktivitami kulturními a volnočasovými. Také se podařilo oslovit několik podnikatelských subjektů především z oblasti zemědělství a tradičních řemesel, 68

69 které mají zájem o spolupráci a mají připraveny určité projekty nebo zpracovávají své projektové záměry. Svou účast také přislíbily i aktivní fyzické osoby, které jsou odborníky ve své oblasti, ale nemohou se připojit za organizaci, ve které pracují. Jedná se především o zástupce státních podniků Lesy ČR, České pošty a. s., Národního památkového ústavu a Pozemkového úřadu. Podpora vzniku místní akční skupiny byla dále vyslovena ze strany profesních sdruţení Okresní agrární komora Rakovník (OAK), Český svaz tělesné výchovy (ČSTV), Krajská hospodářská komora (KHK), státních orgánů a dalších občanských sdruţení. Svazek (SMOR) je ze strany partnerů prezentován jako nejvýznamnější regionální subjekt, který má předpoklady k vytváření prostředí spolupráce a partnerství, vedení strategického a komunitního plánování v regionu. Tyto skutečnosti vedly orgány Svazku měst a obcí Rakovnicka: k vyslovení podpory vzniku MAS Rakovnicko; k příslibu předfinancování aktivit spojených s realizací projektu osvojování schopností z rozpočtu svazku; k iniciativě vytvoření pracovního týmu MAS, sloţeného ze zaměstnanců svazků obcí Rakovnicka; k poskytnutí prostor, vybavení a materiálu pro realizaci aktivit projektu osvojování schopností Současná situace v MAS Rakovnicko Území místní akční skupiny Území místní akční skupiny Rakovnicko je tvořeno 7 mikroregiony 27 : Svazek obcí mikroregionu Novostrašecko (15 obcí), Balkán (8 obcí), Kněţevesko (10 obcí), Jesenicko (7 obcí), Křivoklát (13 obcí), Poddţbánsko (11 obcí) a Dobrovolný svazek obcí Čistá Senomaty (12 obcí). Většina těchto obcí je také 27 Viz. Příloha č. 2: Mapa mikroregionů MAS Rakovnicko 69

70 členem zastřešující organizace a zakladatele Místní akční skupiny Rakovnicko, Svazku měst a obcí Rakovnicka, v němţ působí 70 obcí. Zvláštností je, ţe některé obce, které jsou členy SMOR, nechtějí být členy Místní akční skupiny Rakovnicko. Na druhou stranu existují obce, které nejsou členy Svazku měst a obcí Rakovnicka, ale jsou partnery MAS Rakovnicko. Samozřejmě na území bývalého rakovnického okresu leţí i obce, které nejsou členy ani jedné z uvedených organizací, a všechny aktivity provozují tzv. na vlastní pěst. V MAS Rakovnicko působí k celkem 72 obcí 28 s počtem obyvatel na rozloze cca 740km 2, coţ plně vyhovuje podmínce metody LEADER týkající se hustoty obyvatel max. 120/m 2. Do území MAS Rakovnicko spadá díky počtu obyvatel i město Rakovník samotné (podmínkou je město s maximem 25 tis. obyvatel). Jednotlivé obce, které jsou zahrnuty do území působnosti MAS Rakovnicko, předloţily doklad o souhlasu zastupitelstva obce se zařazením do územní působnosti MAS. Území regionu Rakovnicko je vytyčeno nejen díky své územní funkci okresu Rakovník, ale především díky vlastnímu historickému a kulturnímu vývoji. Provázanost částí území a svébytnost regionu samotného je výhodou a vlastně i nutností k sestavení a udrţení místního partnerství na náleţité úrovni Partneři a členové MAS Rakovnicko Jak jiţ bylo výše zmíněno, zakládajícím členem a nejvyšším partnerem Místní akční skupiny Rakovnicko je Svazek měst a obcí Rakovnicka. Dá se říci, ţe jde o hlavního iniciátora vzniku místního mezisektorového partnerství, zakladatele společnosti, ale také mecenáše. Díky poskytnutí zázemí, prostor a zařízení pro provoz organizace můţe MAS Rakovnicko existovat a díky jeho finanční podpoře mohl být uskutečněn projekt LEADER+, Osvojování schopností. 28 Viz. Příloha č. 3: Mapa území MAS Rakovnicko 29 Statistické údaje, Městský úřad Rakovník, dostupné na 70

71 Dalšími partnery se díky dobře provedené facilitaci v místních organizacích a obcích stali aktivní občané působící v regionu, soukromí rolníci, neziskové organizace (hlavně v sociální a kulturní sféře) a několik podnikatelských subjektů. Dále se podařilo získat pro partnerskou činnost i několik státních organizací, které nemohou být ţadateli dotací, ale pomáhají při tvorbě strategických dokumentů, informativní činnosti a vzdělávání obyvatelstva. Samozřejmě MAS Rakovnicko stále udrţuje povinný poměr partnerů zastoupených v organizaci, max. 50% veřejných subjektů a min. 50% soukromých. K zachování tohoto poměru je pouţíváno nepsané pravidlo, ţe nový příchozí z jedné sféry má přivést nového partnera ze sféry druhé. Tímto je zachován poměr stran a zároveň se daří rozšiřovat členskou základnu. Vţdy je lepší, kdyţ oslovíte partnerova kamaráda nebo neformálního partnera a uděláte z něj nového člena neţ přesvědčovat osobu, jíţ není dané prostředí a záměry známé nebo blízké. Podmínkou členství v jakékoliv místní akční skupině je místní příslušnost, tj. mít trvalé bydliště, nebo sídlo či provozovnu organizace, případně prokazatelné působení organizace na území MAS Rakovnicko. Členství neboli partnerskou smlouvu můţe subjekt nebo osoba podepsat pouze s jednou z MAS, nelze tedy být členem více takovýchto organizací a zvyšovat tak svoje moţnosti na čerpání finančních prostředků. 71

72 Členská základna Rakovnicka má v současné době tuto strukturu: Tabulka č. 5: Struktura členství v MAS Rakovnicko POČET PODÍL NA CELKEM OBLAST SKUPINA ČLENŮ CELKU Veřejná sféra Obce a svazky obcí 9 31% 34% Státní sféra Státní organizace 1 3% Soukromá sféra Podnikatelé a soukromí rolníci 6 19% Soukromá sféra Soukromá sféra Nestátní 11 neziskové 37% organizace Fyzické osoby 3 10% 66% Dalšími partnery ale nečleny organizace jsou jiné místní akční skupiny a organizace, se kterými se společně participuje na vlastních či jejich projektech a aktivitách. Hlavním partnerem pro potřeby MAS, jejich zapojení do legislativního rámce ČR a poradenství v oblasti Programu rozvoje venkova je Národní síť MAS ČR, občanské sdruţení. Národní síť MAS ČR se velmi angaţuje ve vyjednávání krajských dotacích a podpory MASek ze strany krajů vůbec a snaţí se budovat a vyjednávat odpovídající podmínky a nastavení pravidel v rámci PRV ČR. Na tuto aktivitu NS MAS ČR, o. s. navázalo v loňském roce volné sdruţení Asociace místních akčních skupin Středočeského kraje (AMAS SK). Tato platforma nemá ţádnou právní subjektivitu a vznikla na popud několika středočeských místních akčních skupin. Jejím hlavním cílem je jednotný postup těchto organizací ve věcech týkajících se spolupráce s krajským úřadem, připomínek k činnosti NS MAS ČR a v neposlední řadě také výměna zkušeností, organizování informační schůzek a lepší komunikace mezi středočeskými organizacemi v oblasti rozvoje venkova. 72

73 V oblasti destinačního managementu a cestovního ruchu byla navázána partnerská spolupráce s organizací Czech Tourism Českou centrálou cestovního ruchu, s níţ má organizace jiţ druhým rokem velmi dobré vztahy. Díky této agentuře byla moţnost prezentovat svůj region na několika turistických veletrzích, společenských událostech se zahraniční účastí a jiných kulturních akcích. Dále Czech Tourism umoţňuje distribuci informačních materiálů v jejich partnerských informačních centrech v Praze a jiných turisticky zajímavých destinacích. Spolupracuje se i na tvorbě vícejazyčných turistických průvodců a propagačních materiálů Rakovnicko o. p. s. - Občanské sdružení versus obecně prospěšná organizace Na informačních setkáních a workshopech s MAS Posázaví byla před zaloţením MAS diskutována vhodná právní forma (obecně prospěšná společnost nebo občanské sdruţení). Rozhodující skutečností, ţe MAS Rakovnicko byla zaloţena jako občanské sdruţení, byl především časový prostor do podání ţádosti a projektu osvojování schopností MAS. Zaloţení o. p. s. během necelého měsíce bylo nereálné, proto byly zpracovány stanovy a MAS zaregistrována u Ministerstva vnitra ČR jako občanské sdruţení. Během následujícího období, přesněji řečeno aţ po skončení projektu Osvojování schopností MAS, se ukázalo, ţe lepší volbou pro Rakovnicko je obecně prospěšná společnost. Pro program LEADER je kromě činnosti MAS důleţitou rozvojovou oblastí Rakovnicka cestovní ruch, vzhledem k významnému potenciálu regionu - podobně jako v Posázaví. Z tohoto důvodu a z důvodu celkové profesionalizace MAS vznikla v březnu 2008 společnost Rakovnicko o. p. s., v jejíţ struktuře má své místo i MAS regionu Rakovnicko. Došlo tak ke vzniku společnosti schopné poskytovat komplexní sluţby regionální rozvojové agentury pro samosprávu, podnikatele (vzhledem k absenci okresní hospodářské komory) a nestátní neziskové organizace, kterým rovněţ na úrovni regionu chybí subjekt zastřešující jejich spolupráci a zájmy. 73

74 3.3. Financování MAS Rakovnicko o. s. Původně zaloţené občanské sdruţení Místní akční skupina Rakovnicko, o.s. bylo v prvním roce své existence, tj. v roce 2006, zcela závislé na podpoře ze strany Svazku měst a obcí Rakovnicko, iniciátora a zakladatele místní akční skupiny na Rakovnicku. Díky personálnímu zajištění, tj. ţe zaměstnanci svazku se věnovali i činnosti MAS Rakovnicko o. s., poskytnutým prostorám a vybavení kanceláře svazku a také financování provozu a činnosti organizace, mohla místní akční skupina začít svojí činnost. Tabulka č. 6 :Členění nákladů na činnost MAS Rakovnicko o. s. v roce 2006 Náklady o.s. za rok 2006 Hlavní činnost Hospodářská činnost Provozní náklady 0 0 Mzdové náklady 0 0 Nákup služeb (SMOR) Služby spojené se založením o. s. (SMOR) Služby spojené s přípravou projektu (PRV, LEADER+) Účetní a daňová agenda Náklady celkem V tomto roce se MAS Rakovnicko soustředila pouze na aktivity spojené s náleţitostmi zaloţení a působností podle pravidel Programu rozvoje venkova ČR, coţ se týká především facilitace, náboru partnerů a členů, schválení působnosti na území místní akční skupiny všemi obcemi, příprava na sestavení Integrované rozvojové strategie (IRS) celého regionu a také úkonů spojených s ustanovením právní subjektivity a řádným fungováním subjektu. Tabulka č. 7: Členění výnosů z činnosti MAS Rakovnicko o. s. v roce 2006 Výnosy o. s. za rok 2006 Hlavní činnost Hospodářská činnost Vklad zakladatele Přijaté příspěvky a dary Tržby z prodeje služeb 0 0 Provozní dotace 0 0 Výnosy úroků (BÚ) 53 0 Výnosy celkem Hospodářská činnost nebyla v tomto roce z důvodů pracovního vytíţení všech 74

75 činovníků moţná. Vedlejší aktivity organizace byly zaměřeny na konání společensko-kulturních akcí v regionu, na jejichţ pořádání získalo občanské sdruţení od hejtmana Středočeského kraje 2 dary v hodnotě Kč. Jelikoţ SMOR poskytl pro veškeré aktivity organizace, stejně jako i organizační zajištění pořádaných akcí zázemí, personál i finanční prostředky, byly tyto dary po vystavení faktury převedeny na účet svazku. Tudíţ se v tomto roce podařilo udrţet kladný hospodářský výsledek. Tabulka č. 8: Hospodářský výsledek organizace za rok 2006 Hospodářský výsledek před zdaněním za rok 2006 Hlavní činnost Hospodářská činnost Výnosy celkem Náklady celkem Hospodářský výsledek V loňském roce 2007 sestavila v rámci své hlavní činnosti organizace Integrovanou rozvojovou strategii celého Rakovnicka (IRS) - i tato aktivita byla předfinancována SMOR a zhotovila plán vzdělávání a setkání členů MAS, jeţ je součástí projektu do výzvy Ministerstva zemědělství, program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, priorita II. Rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání, opatření 2.1. Posílení přizpůsobivosti a odborné vzdělávání, podopatření Rozvoj venkova (podopatření typu LEADER+, 2. skupina takzvané Osvojování schopností MAS ). Veškeré náklady spojené s nutnou analýzou území pro tvorbu IRS a zjištěním dostupných kapacit, facilitací a propagací organizace v celém regionu, reţijní náklady společnosti i veškeré sluţby byly hrazeny z pětisettisícového příspěvku SMOR. Díky svému mecenáši měla MAS Rakovnicko opět moţnost personálního zajištění ze strany zaměstnanců SMOR a také vyuţití zařízení, techniky, vozu i prostor ve vlastnictví SMOR pro vlastní potřebu a účely. 75

76 Tabulka č. 9: Členění nákladů na činnost MAS Rakovnicko o. s. v roce 2007 Náklady o.s. za rok 2007 Hlavní činnost Hospodářská činnost Spotřeba materiálu 96 0 Mzdové náklady 0 0 Nákup služeb Hovorné Bankovní poplatky Náklady celkem Následující graf uvádí rozdělení největší nákladové poloţky, tj. nákupu sluţeb. Tyto sluţby se především týkaly realizace aktivit spojených s projektem Osvojování schopností, Rakovnicko. Společně., které byly kompletně zajištěny subdodávkou od SMOR. Další, poměrně niţší částka této poloţky, pokryla náklady na zajištění uměleckého programu na obou kulturně-společenských akcích (Křivoklátské panování, Klání o Krakovecký meč) ze strany umělecké agentury a také částečná organizace na hradě Krakovec pomocí zaměstnanců SMOR. Graf č. 15: Struktura nákupu sluţeb MAS Rakovnicko o.s. v roce Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Organizační zajištění Klání o Krakovecký meč (SMOR) Zpracování projetku Osvojování schopností (SMOR) Zpracování analýzy území MAS Rakovnicko (SMOR) Umělecký program Klání o Krakovecký meč Umělecký program Křivoklátské panování Zpracování Integrované rozvojové strategie (SMOR) Realizace aktivit v rámci projektu Osvojování schopností (SMOR) Ačkoliv Svazek měst a obcí uvolnil půl milionovou částku jako příspěvek na chod organizace, došlo pomocí fakturovaných prací a sluţeb k navrácení tohoto příspěvku spolu s dalšími platbami za odvedené sluţby. Ale díky moţnosti 76

77 bezúročného půjčky v podobě příspěvku ze strany svazku, která pokryla náklady spojené s tvorbou a realizací projektu, mohla organizace získat plnění v podobě dotace od MZe (viz. příjmy organizace za rok 2007). Tabulka č. 10: Členění výnosů z činnosti MAS Rakovnicko o. s. za rok 2007 Výnosy o.s. za rok 2007 Hlavní činnost Hospodářská činnost Přijaté členské příspěvky Přijaté příspěvky a dary Tržby z prodeje služeb Provozní dotace 0 0 Úroky Výnosy celkem Stejně jako v předchozím roce získala organizace na zajištění a organizaci kulturně-společenských akcí konaných v regionu dva dary od hejtmana Středočeského kraje. Sdruţení v tomto roce poprvé začalo provozovat i vlastní hospodářskou činnost ve formě sluţeb v oblasti cestovního ruchu. Jednalo se o zpracování dokumentace a podkladů k výstavbě cyklostezky na Rakovnicku. Místní akční skupina Rakovnicko byla, jak bylo zmíněno výše, vybrána komisí Ministerstva zemědělství pro realizaci projektu. Projekt Rakovnicko. Společně. v rámci PRV LEADER+, který byl úspěšně realizován, a plnění ve výši Kč připsáno na účet sdruţení. Graf č. 16: Struktura dotací, příspěvků a darů organizaci za rok Kč Kč Příspěvek SMOR Kč Dotace PRV LEADER Kč Dar od hejtmana střed. kraje na akci Krakovecký meč Dar od hejtmana střed. kraje na akci Křivoklátské panování 77

78 Hospodářský výsledek loňského roku byl u občanského sdruţení z obou činností (hlavní i hospodářské) kladný a přinesl i výrazný zisk. Díky tomuto výsledku a pomoci Svazku měst a obcí Rakovnicko měla organizace dostatek prostředků pro zajištění vlastní plnohodnotné činnosti, tj. vlastních prostor, zaměstnance/ů, vybavení atp. Tabulka č. 11: Hospodářský výsledek organizace za rok 2007 Hospodářský výsledek před zdaněním za rok 2007 Hlavní činnost Hospodářská činnost Výnosy celkem Náklady celkem Hospodářský výsledek V té době ovšem organizace došla k závěru, ţe pro lepší fungování MAS Rakovnicko a rozšíření portfolia poskytovaných sluţeb, tudíţ lepší ţivotaschopnost organizace a vlastní personální zajištění, bude vhodné změnit právní formu. Přijaté finance z dotace MZe převedla ve větší míře formou příspěvku na nově zaloţenou obecně prospěšnou společnost. Občanské sdruţení nyní nevlastní jiné neţ nutné prostředky pro realizaci menších kulturně-společenských akcí. Jelikoţ se původně v plánovaném rozpočtu počítalo s jedním zaměstnancem, měla organizace vyčleněny prostředky i pro jeho financování. Od měsíce dubna ale nemá jiţ ţádného stálého zaměstnance a je pouze servisní organizací vyuţívanou pro získávání menších grantů a nadačních prostředků k organizaci veřejně prospěšných aktivit v regionu. Existuje tedy paralelně s Rakovnickem o. p. s. a slouţí víceméně k servisním sluţbám Rakovnicka o. p. s. a Svazku měst a obcí Rakovnicko Struktura zdrojů MAS Rakovnicko o.s. V počátku se subjekt musel spoléhat pouze na dobrodiní a příspěvky od zakladatele. Ačkoliv členské příspěvky nebyly a nejsou ve stanovách MAS 78

79 Rakovnicko zakotveny, zakládající člen a garant vzniku místního partnerství na Rakovnicku SMOR přispěl dostatečnou částkou na provoz a předfinancování aktivit MAS Rakovnicko. Dalšími příjmy byly především dary od veřejných subjektů a dotace. Hospodářská činnost pak byla vykonávána ve směru poskytování sluţeb cestovního ruchu. Struktura příjmů a podíl na financování MAS Rakovnicko v letech 2006 a 2007 pak vypadají následovně. Graf č. 17 : Struktura zdrojů MAS Rakovnicko v období % 8% 42% Příspěvky od členů Dary od veřejných subjektů Dotace 15% Příjmy ze sluţeb cestovního ruchu Struktura příjmů občanského sdruţení je z hlediska objemu peněz dostatečná, ale její skladba je tvořena pouze ze čtyř zdrojů. Proto je nutné, aby došlo k zajištění vícezdrojového financování a struktura se rozdrobila a zaměřila i na jiné, pro NNO tohoto typu dostupné zdroje (viz. struktura zdrojů středočeských MAS) Financování Rakovnicko o.p.s. Rakovnicko o. p. s. - Profesionální regionální rozvojová agentura Základní i doplňková činnost Rakovnicko o. p. s. je precizována v zakládací listině a statutu společnosti. Pod výčtem činností a aktivit je moţné si představit všestranně zaměřenou agenturu, jejímţ hlavním cílem je podpora rozvoje Rakovnicka jako venkovského regionu, který je součástí Středočeského kraje. Regionu s významným potenciálem v cestovním ruchu, tradiční zemědělskou výrobou s ojedinělostí v rámci Česka v podobě lokalizace chmelařské oblasti na jedné čtvrtině rozlohy regionu, s historizující existencí části Sudet v západní 79

80 části Rakovnicka (s tím související velkou částí nepůvodního obyvatelstva) a se spíše limitujícím prvkem - nízkou hustotou obyvatelstva a velkým počtem malých obcí s chybějící technickou a občanskou infrastrukturou a sluţbami pro obyvatelstvo i návštěvníky. Společnost Rakovnicko o. p. s. byla zaloţena Svazkem měst a obcí Rakovnicka, jako jediným zakladatelem, především z důvodu zajišťování a rozšiřování činností a aktivit iniciovaných kanceláří svazku, zjevně přesahujících předmět činnosti SMOR, tj. přesahujících jednoznačně mimo oblast servisní činnosti pro členské obce svazku. Celková vize regionu Rakovnicko je definována v Integrované rozvojové strategii Rakovnicka (2007). Tvoří ji priority členěné na soubory aktivit a činností, jejichţ realizaci a udrţitelnost budou kaţdopádně zajišťovat předkladatelé jednotlivých rozvojových projektů. Důleţitým článkem a fází úspěšnosti rozvojových projektů je nesporně jejich projektová příprava a administrace, partnerství a marketingová podpora. To jsou poměrně obecně formulované okruhy činností, které je zapotřebí svěřit do působnosti důvěryhodné a profesionální organizace, jejímţ cílem bude celková koordinace rozvoje regionu. Z těchto důvodů je legitimní vznik regionální rozvojové agentury, jako servisní organizace, která bude mít jasně definované a navzájem související podmínky a předpoklady pro svoji činnost: 1. Stabilního zřizovatele. 2. Statut definující činnosti agentury. 3. Organizační strukturu s jasně vymezenými vztahy uvnitř společnosti. 4. Profesionální tým regionálních a projektových manaţerů. 5. Disponibilní zdroje financování = aktivní rozpočet. 6. Kvalitní technické vybavení = ICT. 7. Stabilní sídlo a odpovídající prostory pro pracovní tým. 80

81 Vedle těchto podmínek je důleţitým předpokladem pro ţivotaschopnost společnosti Rakovnicko o. p. s. zájem o poskytování jejích sluţeb a jejich dostupnost pro klienty, kteří se budou profilovat na území Rakovnicka a budou působit v sektorech samosprávy, podnikání (zejména v cestovním ruchu) i neziskové sféře. Z obecně prospěšných činností, definovaných v zakládací listině a statutu Rakovnicko o. p. s., je moţné pro nové programové období určit dvě prioritní oblasti, které budou tvořit páteř činností a sluţeb zajišťovaných touto společností. Jde o oblasti, které jsou rovněţ hlavním předpokládaným zdrojem financování managementu Rakovnicko o. p. s., provozních nákladů a zdrojem financování případného dalšího rozvoje a rozšiřování společnosti. Jsou to: Místní akční skupina a program LEADER. Cestovní ruch. Ad Místní akční skupina a program LEADER. Organizace převedla do své působnosti všechny členy Místní akční skupiny Rakovnicko, o. s., dále územní působnost MASky a zvolené orgány, tedy celou Místní akční skupinu Rakovnicko, která nyní působí jako jeden z orgánů o.p.s. (viz. Graf č. 4: Organizační struktura MAS). Financování tohoto nově vzniklého subjektu je podpořeno především z převedeného příspěvku od MAS Rakovnicko o. s., coţ je obnos o málo vyšší neţ plnění dotace z projektu osvojování schopností. Důleţitým zdrojem financováním je jiţ schválený dotační titul na podporu středočeských MAS poskytovaný krajským úřadem. Tato účelová dotace s sebou nese určité závazky a povinnosti vůči krajskému úřadu v oblasti poskytování informací o našem regionu, distribuce informací od kraje k cílovým skupinám na území MAS a v neposlední řadě spolupráce na vzdělávacích a kulturních akcích pořádaných v místě působnosti MAS Rakovnicko. 81

82 Ad Organizace cestovního ruchu. Oproti původnímu občanskému sdruţení má Rakovnicko o.p.s. větší moţnost hospodářské činnosti. V této oblasti je zaměřena hlavně na turistiku a cestovní ruch, propagaci a prezentaci našeho regionu. Společnosti má vystaveno celkem 11 ţivnostenských oprávnění na různé činnosti spojené s touto prioritou a cíly organizace. V letošním roce se počítá s moţností získání financí: z realizace projektu nových cyklostezek na Rakovnicku pro SMOR; z realizace Strategického plánu rozvoje města Nové Strašecí (jiţ v konečné fázi); za sluţby poskytované v propagaci ubytovacích zařízení (jiţ přiznáno a ve větší míře ze strany poskytovatelů uhrazeno); z překladatelské činnosti, kdy půjde o překlad prezentačních a propagačních materiálů regionu pro SMOR. Další zdroje Rakovnicko o. p. s. Společnost získala na svou činnost opět nový příspěvek od SMOR v hodnotě 200 tisíc Kč. Členské příspěvky nejsou od stávajících (zakládajících členů) MAS Rakovnicko poţadovány. V letošním roce se předpokládá, ţe v případě úspěchu v ţádosti do PRV LEADER správní rada o.p.s. schválí nové směrnice týkající se výše členských příspěvků pro nově příchozí členy organizace. Vstupní poplatek se předpokládá ve výši Kč za subjekt či fyzickou osobu vstupující do organizace. A stanoví provozní kaţdoroční příspěvky ve výši Kč pro všechny členy organizace bez výjimky (nové i stávající). Předpokládaný roční příjem z těchto poplatků je asi Kč, coţ pokryje například náklady spojené s účetní a daňovou evidencí organizace na celý rok. Podle předem domluvených příspěvků a předpokládaných zdrojů z činnosti hlavní i hospodářské byl sestaven rozpočtový plán Rakovnicko o.p.s. na rok

83 Tabulka č. 12 : Plánovaný rozpočet Rakovnicko o.p.s. na rok 2008 Rozpočet byl sestaven s cílem vyrovnaného rozpočtu, tedy nezáporného hospodářského výsledku. Pokud se podaří dosahovat naplánovaných příjmů a nenavyšovat náklady společnosti, bude krytí nákladů příjmy dostatečné. Hospodaření na konci měsíce června roku 2008, tj. pololetí, odpovídalo stanoveným hodnotám. 83

84 Analýza finančního zdraví organizace Základní informace jsou převzaty z výkazů a závěrky k pro účely Dozorčí rady Rakovnicko o.p.s. Organizace vyuţívá těchto finančních ukazatelů a pravidel pro hodnocení finančního zdraví: Zlaté bilanční pravidlo financování: Dlouhodobý majetek je financován vlastním kapitálem a dlouhodobými cizími zdroji. Výpočet: (Vl. zdroje + dl. cizí zdroje/ dl. majetek) Kč/ Kč = 3,56 Hodnota je vyšší neţ 1, výsledná hodnota ukazuje, ţe dlouhodobý majetek je z poţadovaných poloţek kryt více neţ trojnásobně. Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika: Výpočet: (Vl. zdroje cizí zdroje) Kč Kč = Kč Dostatek vlastních zdrojů umoţňuje organizaci nevyuţívat úvěrů či jiných dlouhodobých cizích zdrojů. Riziko je v tuto chvíli minimální. Společnost plánuje vyuţít překlenovacího úvěru v případě získání dotace z PRV kdy je nutné předfinancovat první etapu projektu. V té době předpokládá zvýšení rizika, jelikoţ se bude jednat aţ o částku 2 miliony Kč. Zlaté bilanční pari pravidlo: Splnit toto pravidlo není pro organizaci v tomto roce problém, vzhledem k nízké hodnotě dlouhodobého majetku (ostatní majetek je pronajímán od SMOR) je jeho krytí vlastními zdroji bezproblémové. Výpočet: (Vl. zdroje dl. majetek) Kč Kč = Kč Ukazatel rentability, ROA. Udává celkové vyuţití vloţených prostředků. ROA je anglická zkratka od Return on Assets. Výpočet: (čistý zisk / celková aktiva) Kč / Kč = 0,96 Jelikoţ se jedná o výpočet rentability pouze hlavní činnosti (vedlejší nebyla provozována), je hodnota menší 1. Vzhledem k primárnímu cíli neziskové 84

85 organizace tj. vyrovnanosti nákladů a výnosů, je tento výsledek dostačující. Rozdíl bude hrazen z příjmů plánované vedlejší činnosti. Ukazatel autarkie: Organizace za uvedené období vykázala výnosy a náklady pouze z hlavní činnosti. Výpočet: (výnosy z hl. činnosti / náklady z hl. činnosti) *100 ( Kč / Kč ) *100 = 176,4% Výsledek ukazatele autarkie hlavní činnosti na bázi výnosů a nákladů ukazuje procentuelní pokrytí nákladů hlavní činnosti z dosaţených výnosů. Dostačující je hodnota 100%, s jejím sniţováním dochází ke krytí nákladů z vedlejší činnosti. V tomto případě přesahuje hodnota tuto hranici o více jak 76%, je tedy nadmíru uspokojivá. Ukazatele likvidity. Likvidita neboli schopnost firmy dostát svým závazků, je jednou z nejdůleţitějších podmínek existence firmy. Níţe uvedené ukazatele poměřují zůstatek oběţných aktiv, která je moţné vyuţít k úhradě závazků. Likvidita běţná: (OA / krát. závazky) Kč / Kč = 29,2 Běţná likvidita udává, kolikrát je společnost schopna uspokojit své věřitele, kdyby proměnila veškerá svá oběţná aktiva v daném okamţiku v hotovost. Čím je hodnota tohoto ukazatele vyšší, tím menší je nebezpečí platební neschopnosti dané firmy. Obecně se za přijatelné hodnoty tohoto ukazatele povaţují hodnoty v intervalu 1,5 aţ 2,5. Hodnota 1,0 znamená, ţe podnik je ještě schopen uhradit své dluhy, aniţ by prodal své zásoby. Při hodnotě menší neţ 1,0 musí podnik spoléhat na prodej zásob, coţ není přijatelné pro věřitele. Tato situace v případě Rakovnicko o.p.s. zatím nehrozí. Likvidita pohotová: zde odpovídá likviditě běţné, neboť stav zásob je roven 0 Charakterizuje nejpřesněji platební pohotovost, tj. schopnost podniku krýt peněţními prostředky závazky z obchodního styku a závazky vůči zaměstnancům. Výrazně niţší hodnota pohotové likvidity ukazuje nadměrnou váhu zásob v rozvaze společnosti. Pro zachování likvidity firmy by neměla hodnota ukazatele 85

86 klesnout pod 1. Likvidita okamţitá: (peněţní majetek / krát. závazky) Kč / Kč = 23,4 Měří schopnost firmy hradit právě splatné dluhy. Likvidita je zajištěna při hodnotě ukazatele alespoň 0,2. Zde stanovenou hranici několikanásobně převyšuje. Ukazatele zadluţenosti, respektive struktury kapitálu. Neziskové organizace bývají velmi často financovány z cizích zdrojů, většinou neúročených nebo jen velmi nízko úročených. Ve skladbě kapitálů tedy převaţují většinou cizí zdroje. Rakovnicko o.p.s. má díky počátečním vkladům zakladatelů a příspěvkům od jiných organizací dostatečný vlastní kapitál. Celková zadluţenost: (cizí zdroje / celková aktiva) Kč / Kč = 0,03 Podíl věřitelů na majetku jsou 3%. Coţ je velmi nízký podíl. Zadluţenost vlastního kapitálu: (cizí zdroje / vlastní zdroje) Kč / Kč = 0,03 Cizí zdroje by neměli přesahovat vlastní zdroje, coţ je v tomto případě dostatečně dodrţeno. Ukazatele aktivity nelze v tuto chvíli vypočítat. Výpočet bude moţno provést po řádné roční závěrce. Protoţe organizace vznikla v letošním roce, nelze vypočítat pro porovnání ani hodnoty předchozích let. Podíl výdajů na 1 Kč příjmů, jakoţto doplňkový ukazatel provozu organizace. Výpočet: (výdaje celkem / příjmy celkem) Kč / Kč = 0,6 Kde na 1 Kč příjmů je nutné vydat 60 haléřů, coţ ukazuje příjem 40 haléřů z kaţdé vydané koruny. Všechny výše uvedené výpočty jasně ukazují na dobré finanční zdraví organizace. Je způsobeno především krátkou dobou její existence a dostatečným předfinancováním z příspěvků členů a jiných organizací. Změna nastane ke konci roku 2008, kdy bude nutné pořídit vybavení kanceláří a zajištění dalšího pracovního místa. Dále se předpokládá, při úspěšnosti 86

87 v dotacích z PRV LEADER, zajištění překlenovacího úvěru. Tyto změny pak citelně změní finanční stav organizace Struktura zdrojů Rakovnicko o.p.s. Profesionalizace organizace, personální zajištění, utvoření vlastního zázemí a zakoupení nutného vybavení se odráţí ve výši finančních zdrojů potřebných k zajištění chodu společnosti. Na druhou stranu díky kýţené profesionalizaci byl vybudován potenciál pro tvorbu zdrojů i z jiných oblastí a utvořeny kapacity pro rozšíření portfolia doposud poskytovaných sluţeb. Graf č. 18: Struktura plánovaných zdrojů Rakovnicko o.p.s. v roce 2008 Příspěvky od členů 12% 6% 32% Dary od veřejných subjektů Dotace MAS - Krajský úřad 41% 9% 0% Dotace OCR, cyklostezky Prodej sluţeb v cestovním ruchu Prodej sluţeb strategického plánování Portfolio zdrojů Rakovnicka o.p.s. je členitější oproti občanskému sdruţení. Je zde sice uvedena nulová částka ve skupině dary od veřejných subjektů, ale to pouze z toho důvodu, ţe nelze předem s určitostí počítat s výší darů. Z výsledného grafu je patrné, ţe převaţuje nově prováděná činnost v oblasti organizace cestovního ruchu. Výše zdrojů z této oblasti odpovídá převaţujícím zdrojům z celkových plánovaných u středočeských MAS (viz. Graf č. 11: Rozdělení činností MAS podle podílu na financování organizace). Stále podstatnou část (32%) tvoří příjmy z příspěvků členů. Do budoucna nelze s tímto podílem na financování počítat a měl by jej nahradit zdroj v podobě příjmy z dotace PRV LEADERU, případně bude částka doplněna o pravidelné členské příspěvky všech členů MAS. Krajská účelová dotace pro místní akční 87

88 skupiny tvoří necelou desetinu celkového příjmu. Hospodářská činnost je v letošním roce zastoupena příjmy ze strategického plánování poskytovaného ostatním subjektům a sluţbami v cestovním ruchu (propagace, překlady, prezentace) Plán budoucích finančních zdrojů Rakovnicko o.p.s. Společnost v letošním roce sestavuje Strategický plán LEADER pro období a také Strategii cestovního ruchu na Rakovnicku. Na základě těchto dvou strategických dokumentů předpokládá postupné naplňování vizí a cílů pomocí následujících aktivit uvedených v tabulce č. 13. Tabulka č. 13: Harmonogram plánovaných zdrojů a činností Rakovnicko o.p.s. po roce 2008 Členské příspěvky Zdroj / Rok Služby OCR - propagace prezentace Služby poskytované STIS a.s. Dotace PRV -LEADER Psaní projektů za úplatu a poradenství Pořádání kulturně-společenských akcí Příjmy z Nadace Partnerství: Greenway Berounka- Střela Prodej výrobků - brožura poskytovatelů ubytovacích služeb v regionu Dotace MMR -POV -projekt spolupráce Účelová dotace kraje pro MAS Tyto činnosti by měly přinést organizaci dostatečné finanční kapacity nejen pro plnění vlastních strategií, ale také chod a zajištění Rakovnicko o.p.s. jako takové. Organizace jiţ nyní můţe pracovat s určitým nástinem finančních toků na následující rok, a to z důvodu několika zpracovaných a podaných projektů, uzavřených partnerských smluv nebo smluv o provedení práce. Nejistými poloţkami je příjem z Programu rozvoje venkova LEADER a výše zdrojů přicházející z poskytování sluţeb v oblasti psaní projektů za úplatu a poradenství. 88

89 Graf č. 19: Podíl plánovaných zdrojů na financování Rakovnicko o.p.s. v roce 2009 Členské příspěvky 1% 1% 2% 3% 3% 3% Příjmy z Nadace Partnerství - Greenway Berounka- Střela Dotace MMR -POV -projekt spolupráce 26% 21% 21% 19% Psaní projektů za úplatu a poradenství Prodej výrobků - broţura poskytovatelů ubytovacích sluţeb v regionu Účelová dotace kraje pro MAS Sluţby poskytované STIS a.s. Dotace PRV -LEADER Sluţby OCR - propagace prezentace Pořádání kulturně-společenských akcí V roce 2009 bude mít Rakovnicko o.p.s. dostatečně zajištěno vícezdrojové financování. Předpokládané portfolio čítá deset různých zdrojů. Poměrně vysoké plnění se očekává ze sluţeb v oblasti organizace cestovního ruchu, pořádání kulturně-společenských akcí (tentokrát 4 akce většího rozsahu), z dotace PRV LEADER a spolupráce se STIS a.s. Tyto aktivity tvoří 87% z celého rozpočtu organizace, coţ je přibliţně 8,5 milionu Kč. Pokud by docházelo k naplňování plánovaného rozpočtu, musela by opska přistoupit k reorganizaci a náboru dalších zaměstnanců, jelikoţ současní zaměstnanci by nemohli z kapacitních důvodů obstarat bezproblémový běh všech projektů, aktivit a chod organizace zároveň. Při současných prognózách by se jednalo o další 2 zaměstnance na plný úvazek a jednoho zaměstnance na částečný úvazek v případě schválení tvorby komunitního plánu regionu. 89