Souhrn způsobů realizace komunitní práce na území Moravskoslezského kraje

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Souhrn způsobů realizace komunitní práce na území Moravskoslezského kraje"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Souhrn způsobů realizace komunitní práce na území Moravskoslezského kraje Markéta Lokočová Vedoucí práce: Mgr. Daniel Vrána Olomouc 2015

2

3 Prohlašuji, že jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě použitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci dne 30. dubna 2015

4

5 Poděkování Chtěla bych poděkovat Mgr. Danielu Vránovi za odborné vedení absolventské práce, za cenné rady, připomínky a vstřícný přístup při vzniku této práce. Také bych chtěla poděkovat Mgr. Lucii Mastné ze Vzájemného soužití o.p.s. a Růženě Dunkové z Diecézní charity ostravsko-opavské za vstřícnost a ochotu při poskytnutí informací. Poděkování patří i mé rodině a blízkým, kteří mě po dobu mého studia a psaní této práce podporovali.

6

7 Obsah Úvod Vymezení Komunity Komunitní práce Teoretické vymezení Historické ukotvení komunitní práce Vznik komunitní práce v zahraničí Historie komunitní práce v českých zemích Východiska komunitní práce Cíle komunitní práce Funkce komunitní práce Hodnoty a znaky komunitní práce Modely komunitní práce Typy organizací využívající komunitní práci Komunitní pracovník Komunitní pracovník jako profesionál Profesionalita komunitního pracovníka Poslání a úkoly komunitního pracovníka Dovednosti, znalosti a činnosti komunitního pracovníka Postavení pracovníka v komunitě Role komunitního pracovníka Fáze komunitní práce Dle Navrátila: Dle Matouška a Krause: Možnosti financování komunitní práce Objekty komunitní práce Komunitní práce neziskových organizací v Moravskoslezském kraji Vnímání komunity a komunitní práce Nejvíce používané modely komunitní práce Financování komunitní práce Vnímání komunitního pracovníka... 36

8 Závěr Bibliografie Anotace/ Abstract Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník pro organizace: Příloha č. 2 Otázky cíleného rozhovoru... 42

9 Úvod V dnešní společnosti žije mnoho lidí v nevhodných životních podmínkách, které nedokážou sami změnit. Brzy rezignují a se svou životní situací se smíří. Mnoho těchto lidí se z tohoto důvodu mohou dostat na okraj společnosti a jsou závislí na pomoci státního sociálního systému a neziskových organizací. Ve své práci bych se ráda zaměřila na metodu sociální práce komunitní práci, která se v poslední době dostává do podvědomí státního i neziskového sektoru a následně i klientů. Díky komunitní práci mohou být tito lidé motivování ke změně své životní situace, na které se poté sami podílejí. Toto téma jsem si vybrala z důvodu důležitosti této metody sociální práce, které je dle mého názoru důležitým nástrojem k zapojení sociálně vyloučených lokalit a jejich obyvatel do společnosti. Má široké využití v sociální práci, protože se dotýká mnoha sociálních oblastí a cílových skupin. Z důvodu obsáhlosti tohoto tématu se zaměřím konkrétně na způsoby komunitní práce vykonávanými vybranými neziskovými organizacemi v regionu Moravskoslezského kraje. Tento region je mi velmi blízký, protože jsem zde vyrůstala a stále v něm žiji. Svou absolventskou prací bych ráda zjistila, jaké zkušenosti mají neziskové organizace v daném regionu s komunitní prací, které její metody nejčastěji využívají a s jakou cílovou skupinou nejčastěji pracují. 9

10 1. Vymezení Komunity V úvodu teoretické části jsem se zaměřila na pojem komunita, která je jak objektem, tak i zároveň subjektem komunitní práce. Nejprve jsem se věnovala teoretickému vymezení komunity, abych více přiblížila tuto problematiku. Neexistuje pouze jedna jediná správná definice komunity, je to především z toho důvodu, protože se na ni autoři dívají z různých úhlů pohledů. Proto jsem vybrala několik rozlišných definic, které dle mého názoru souvisí s danou problematikou. Pojem komunita vychází z latinského slova communitas, které v překladu znamená společenství nebo pospolitost. Je sociálním útvarem charakterizovaným zvláštním typem sociálních vazeb uvnitř, mezi členy, ale i osobitým postavením navenek v oblasti širšího sociálního prostředí. (Vodáková, 1996, s ) Matoušek ve Slovníku sociální práce definuje komunitu jako společenství lidí žijících či kooperujících v jedné instituci nebo v jedné lokalitě. ( ); Komunita má svou atmosféru, své způsoby komunikace, svou hranici, která je více nebo méně propustná vůči okolí. Místní komunita uspokojuje potřebu blízkosti, intimity, rozšířeného domova. (Matoušek, 2003, s ) Srozumitelně a stručně Hartl definuje komunitu jako: místo, kde člověk může získávat emocionální podporu, ocenění a praktickou pomoc v každodenním životě. (Hartl, 1997, s. 35) Pavelová a Tvrdoň (2006, s. 9-10) uvádí ve své publikaci, sedm definic komunity, které definuje Illustrated Oxford Dictionary: - všichni lidé žijící v určité lokalitě, - skupina lidí určitého náboženského vyznání, profese atd., mající společný znak, - společenství, podobnost. - mající spojené vlastnictví nebo závazky, - společný majetek nebo zodpovědnost, - veřejnost, - ekologická skupina zvířat nebo rostlin, žijící nebo rostoucí společně ve stejné oblasti. 10

11 Dle Klimentové je možné pojem komunita chápat dvěma způsoby, a to jako komunitu územní neboli teritoriální, kdy se jedná o souhrn lidí žijících na jednom území nebo jako komunitu zájmovou, která spojuje lidi společných zájmů. (Klimentová, 2001, s. 69) Také v zahraniční literatuře můžeme nalézt mnoho definic pojmu komunita. Pro příklad uvádím definici amerických autorů. Ti definují komunitu jako osoby, žijící v geograficky vymezeném území, mezi nimiž existují vzájemné sociální vazby jako je příbuzenství, přátelství a mají k sobě navzájem a k místu kde žijí, citovou vazbu. (Mattessich, Monsey, Roy, s. 1997) Smyslem pro komunitu je označován pocit solidarity a sounáležitost mezi lidmi v komunitě. Dle některých významných sociologů je považován za jeden z hlavních znaků komunity. Také Bauman se tímto tématem zabývá v jedné ze svých knih. pocit komunity, vlastní skupiny, kde je člověk rád, která je jeho pravým domovem a jejíž hranice jej třeba uhájit za každou cenu zrovna jako svůj domov. Zde, uvnitř, mohou být sice věci někdy složité, nakonec se ale vždy najde řešení. Lidé mi mohou připadat hrubí a sobečtí, v případě nouze však mohu počítat s jejich pomocí. A co je hlavní, člověk jim rozumí a může si být jist, že i oni rozumějí jemu. Zkrátka a dobře, člověk má uklidňující pocit bezpečí, a kdyby se mělo objevit nějaké ohrožení, bude dozajista včas rozpoznáno.,my pak spojíme svoje síly a vypořádáme se s ním. (Bauman 1996, s. 48) Jako poslední přikládám definici autorů Holubce a Kořínka, kteří za komunitu pokládají skupinu lidí, kteří se dělí o společný prostor a spojují je společné témata problém. Zároveň mají mezi sebou vztah. Členové komunity nemusí vždy vystupovat stejně. Pokud však chtějí její členové dosáhnout určitých společných zájmů, je nutné, aby ostatní členové do jisté míry spolupracovali. (Holubec, 2013, s. 5) Po definování pojmu komunita jsem se v další kapitole soustředila na představení komunitní práce jako takové. 11

12 2. Komunitní práce V této kapitole jsem se pokusila blíže představit komunitní práci jako jeden ze způsobů realizace sociální práce. Nejprve jsem se zaměřila na její teoretické vymezení prostřednictvím definic několika významných autorů, jako je například Matoušek či Baumruková, věnující se této problematice. 2.1 Teoretické vymezení Matoušek vymezuje komunitní práci jako proces pomoci lidem, vyřešit společnou aktivitou problém v komunitě a popřípadě společně zlepšit podmínky života v komunitě, ve které žijí. V průběhu procesu je důležitá účast profesionálního sociálního pracovníka. Mezi skupiny zapojující se do této činnosti patří lidé patřící k místnímu společenství, skupina hendikepovaných lidí nebo osoby mající stejný zájem. (2003, s ) Komunitní prací můžeme rozumět určitý přístup k lidem nebo proces, který je aktivizuje k samotnému řešení problému. Dále jako projekt neboli postup, směřující k řešení konkrétního problému. (Matoušek a kol., 2003, s. 254) Oproti ostatním metodám má široké využití při řešení komunitních problémů. Oblasti, kterých se týká, jsou například sociální služby, zdravotní péče, etnické napětí, vzdělávání, životní prostředí a jiné. Kromě univerzálního využití je také variabilní. Jakákoli situace musí být řešena samostatně, z tohoto důvodu je důležité využít kreativity všech zúčastněných, jak komunitního pracovníka, tak i realizačního týmu a členů komunity. (Matoušek a kol. 2003, s ) Stručně je komunitní práce popsána v knize Obce, města, regiony a sociální služby. Zde ji autoři popisují jako metodu, která směřuje k vyvolání a podpoře změny v rozsahu místního společenství. (Baumruková a kol., 1997, s. 173) Komunitní změna funguje v tom případě, když je respektována místní situace a potřeby lidí komunitním pracovníkem a jestliže se obecná potřeba řešit problém dotýká touhy jednotlivce upravit nevítanou situaci. Z toho důvodu je důležité začít se změnou tam, kde je většina lidí zapojena do řešení problému, kterých se jich přímo týká, proto se do řešení více zapojí. Podstata komunitní práce spočívá v podpoře lidí a lidského společenství takovým způsobem, aby se zvětšily jejich dovednosti a možnosti a byli uschopněni řešit své problémy sami. (Baumruková a kol., 1997, s ) Komunitní práce může být dále chápana jako určitý přístup k lidem nebo proces, jak lidi v komunitě motivovat k řešení problému vlastními silami. Východiskem je 12

13 mínění, že problém není jen můj, ale existuje u více lidí a pokud se spojíme, je jednodušší jej vyřešit. Problémy jsou komunitní prací vnímány spíše ve společenském kontextu než individuálně. Dalším způsobem jak může být komunitní práce vnímána, je projekt řešení určitého problému. Ne všechny problémy se dají tímto způsobem vyřešit. Problém musí postihnout určitou skupinu lidí, kteří chtějí situaci změnit a zároveň je tato změna možná. Úkolem komunitního pracovníka je identifikace problému a následné kontaktování skupiny lidí, které chtějí s řešením problému pomoci. (Baumruková a kol., 1997, s. 175) Mačáková (2008, s. 6) komunitní práci popisuje jako specifickou sociální práci zaměřenou na komunitu, s komunitou a pro její užitek. Jako komunita je nejčastěji chápaná vyčleněná část obce nebo města, v některých případech i celá obec. Pokud se jedná o vyčleněnou část obce, za komunitu je považována skupina lidí se svými rodinnými příbytky, životním prostorem a sociálními vazbami, které jsou v životní nevýhodě oproti ostatním obyvatelům obce. Nevýhoda je pro členy komunity sociální znevýhodnění, které je příčinou dalších obtíží. Nejhorším důsledkem tohoto znevýhodnění je sociální vyloučení členů komunity z celé společnosti. Existují také komunity, které nemají vážné sociální těžkosti a jejichž členové nepociťují problémy se svým sociálním postavením. Proto tyto komunity nejsou předmětem komunitní práce. Síť neformálních vztahů je další bod, na kterém se může budovat komunitní práce. Veškeré takto vytvořené známosti mohou být prospěšné k dosažení cíle. Pokud je již tento základ hotový, můžeme si určit samotné kroky k plnění našich dílčích cílů. (Baumruková a kol., 1997, s. 175) Po představení jednotlivých definic komunitní práce jsem se v další kapitole věnovala historickému kontextu vzniku samotné komunitní práce. 2.2 Historické ukotvení komunitní práce Dříve než jsem se věnovala východiskům komunitní práce, zabývala jsem se historickým kontextem jejího vzniku datujícího se do 2. poloviny 19. století v Anglii. Následně jsem se zaměřila na historii komunitní práce v českých zemích Vznik komunitní práce v zahraničí Vznik komunitní práce se datuje do 2. poloviny 19. století, jehož průkopníkem byl Samuel A. Barnett, který s cílem sblížit jednotlivé sociální vrstvy začal pořádat vzájemnou pomoc farníků. Hlavní Barnettovou ideou, ze které vycházel, bylo právo osobního růstu pro každého člověka a myšlenka, že osobní komunikace je předpokladem pozitivní změny v komunitě. První organizace, které pracovaly na principu komunit, 13

14 vznikaly koncem 19. století. Tyto organizace zakládaly na dlouhodobém dojmu oboustrannosti, lidé z rozdílných společenských prostředí spolu nejen pracovali ale také i žili. Velkou roli již v tomto období zastupovali dobrovolníci, ti navštěvovali sociálně vyloučené rodiny a podporovali jejich soběstačnost. Další rozvoj komunitní hnutí zažilo ve 20. století, v tomto období řešilo mnoho sociální problémů, jako byly například nezaměstnanost, delikvence, sociální nerovnosti, nedostatečné vzdělání, duševní zaostalost. Důvodem rozvoje byla také ve 20. a 30. letech velký přísun imigrantů. Cílem této doby bylo vytvoření prostoru se vzájemnou podporou při řešení sociálních otázek. V 60. letech 20. století došlo ke krajním změnám v komunitním hnutí. Vznikaly problémy z důvodu stoupajícímu blahobytu na jedné a chudoby a diskriminace na straně druhé. Z těchto důvodů byl kladen důraz na činnosti multikulturního charakteru, také byly vytvořeny chráněné bydlení, stacionáře a jiné zařízení pro lidi v ústavní péči. V dnešní době je hlavním cílem komunitní práce podpora obyvatel k podílení se na řešení problémů v oblastech kulturních, osvětových nebo trávení volného času a dalšího vzdělávání. (Kraus, 2008, s ) Historie komunitní práce v českých zemích Šíření komunitní práce v naší zemi počalo od devadesátých let minulého století. Většinu programů, používající některý z postupů komunitní práce, začaly u nás rozvíjet nestátní neziskové organizace. V komunitě instituce veřejné správy se staly iniciátory změn. Iniciátoři i realizátoři se ovšem při svých pokusech o uskutečnění komunitních projektů setkávají s limitujícími podmínkami. Jsou jimi především malá připravenost komunity spolu řešit společné zájmy, předpoklad členů komunity, že problémy budou řešeny jinou osobou, nastavení úřadů řídit lidi než je zapojit do řešení problémů, omezené finanční zdroje omezující činnost projektů a absence podmínek pro systémové opatření. (Matoušek a kol., 2003, s ) V současné době je snaha o sdružování subjektů a finančních prostředků se snahou kultivovat komunitní procesy a některé postupy komunitní práce propojit, společnou myšlenkou. V roce 1998 vznikla iniciativa CPSI Podpora partnerství v komunitách, poskytující základnu některým NNO, které působí v oblasti komunitního rozvoje. Zde sdílejí své myšlenky, názory i zkušenosti, které jsou důležité pro rozvoj spolupráce v komunitě. Kromě této iniciativy vzniklo sdružení KOPRA Komunitní práce, realizující komunitně orientované projekty a jsou zároveň metodický centrem. Ke změnám nedochází jen v soukromé sféře, ale také v oblasti veřejné správy. Veřejná 14

15 správa vytváří pravidla pro činnost komunitních center a dalších organizací (například standardy kvality poskytovaných služeb), ale zároveň jsou také financovány z veřejných zdrojů. Kromě této podpory komunitních center jsou na popud veřejné správy vytvořeny komunitní plány péče, v nichž jsou propojeny ideje komunitní péče a plánování sociálních a zdravotních služeb. (Matoušek a kol., 2003, s. 260) Po této kapitole, která nám objasnila vznik komunitní práce, jsem se dále zabývala jejími východisky, které mohou usnadnit její následnou realizaci. 2.3 Východiska komunitní práce Aby byla komunitní práce efektivní, měla by splňovat těchto několik východisek: - lidé mají předpoklady pro řešení svých problému i tendenci změnit sami sebe; - zásadním procesem komunitní práce je vedení a vzdělávání lidí; - ke zlepšení života v komunitě mohou pomoci kolektivní akce a spolupracující vztahy; - ocenění hodnoty, schopností a práv každého člověka; - společnost respektuje a uznává různé kultury. (Baumruková a kol., 1997, s. 178) Naopak Henderson s Thomasem tvrdí, že komunitní práce vychází z těchto čtyř současných konceptů: - Sociální kapitál, tedy idea, že rozvoj sociální a komunitní infrastruktury poskytuje důležitý zdroj dnešní společnosti. - Občanská společnost, seskupení obyčejných lidí k vytvoření neformálních organizací poskytující alternativní odvětví k vládě a podnikání. - Budování kapacit, představa vytváření lidských zdrojů v komunitách. - Sociální inkluze zahrnuje myšlenku pomoci skupinám na okraji společnosti a komunitám hrát větší roli ve společnosti. (Payne, 2005, s. 223 podle Henderson & Thomas, 2002) Nejen splnění samotných východisek, které jsem již definovala, jsou potřebné ke správnému provedení komunitní práce. Aby byla adekvátně vykonána, měl by si komunitní pracovník nejprve uvědomit, jaké jsou její cíle. Z tohoto důvodu jsem se v další kapitole zabývala cíly komunitní práce. 15

16 2.4 Cíle komunitní práce V této kapitole jsem se soustředila na charakterizování a definování cílů komunitní práce, které vedou k jejímu správnému vnímání a realizování. Hartl definuje cíl komunitní práce jako usilování o sociální změnu, která se uskutečňuje prostřednictvím dvou procesů. Prvním je analýza sociální situace, druhým procesem je utváření vztahů sociálního pracovníka a komunity a vzájemných vztahů mezi skupinami uvnitř komunity. Dále charakterizuje cíle komunitní práce jako ovlivňování sociálních změn v dané lokalitě nebo vytváření potřebných vztahů mezi jednotlivými skupinami vyskytující se v určité komunitě. Účelem je také participace členů komunity na těchto změnách. (1997, s. 68) Klimentová naopak píše o cílech komunitní práce jako o procesu ovlivňování sociálních změn analýzou sociálních situací a formováním vztahů mezi odlišnými skupinami daného společenství, za účelem dosažení změn prostřednictvím vlastních sil skupiny. (2013, s. 70) Dle knihy Sociálna práca, Prešovské univerzity, obsahují cíle komunitní práce proces zabraňování vzniku sociálních problémů, pomoc při řešení již vzniklých problémů nebo hledání kompromisů. (Tokárová a kol., 2003, s. 43) Vedle brání zřetele na dodržování východisek a cílů, kterým jsem se věnovala v předchozích kapitolách, je nezbytné při uskutečňování komunitní práce znát její funkce. 2.5 Funkce komunitní práce Musil ve svých studijních materiálech vychází z tvrzení britských sociálních pracovníků, kteří odvodili 2 hlavní funkce komunitní práce: funkce podpory obcím při řešení problémů, změně životních podmínek a uspokojování potřeb obyvatel, dále funkce zaměřena na asimilaci sociálních organizací potřebám a zájmům obyvatel obcí. (Musil, 1999) První funkce je zaměřena na ovládání dysfunkcí organizace společnosti a též v sektoru sociálních služeb a sociální politiky; lidem ze znevýhodněných skupin a komunit zlepšit jejich deprivovanou situaci; poskytování služeb i při omezeném rozpočtu. (Musil, 1999) V druhé funkci se vyskytují funkce zabývající se vztahem ke zdrojům rozporu, jako je podporování integrace a sociální kontroly zdrojů nesouhlasu; a posilnění sociální změny, sebe-aktualizace a účasti při změně. (Musil, 1999) 16

17 Mezi dalšími důležitými aspekty pro vykonávání komunitní práce jsou kromě funkcí také hodnoty a znaky, kterými může být dále ovlivňována. 2.6 Hodnoty a znaky komunitní práce Aby byla dobře vykonávaná komunitní práce, je důležité, aby byly rozvíjeny tyto hodnoty: úcta, naděje, důvěra, komunikace, vztah, trpělivost, know-how. Jedna z hlavních hodnot je úcta, která je založena na uznání a přijetí osoby každého jednotlivce v komunitě a jeho současných i případných možností a kvalit. Úsilí pochopit důvody a způsoby řešení problémů komunity. Naděje je další nedílnou součástí činnosti v komunitní práce. Díky ní může být rozvoj stimulován a povzbuzován. Vytvořená důvěra a atmosféra spolupráce pomáhá při další spolupráci. Prostřednictvím komunikace můžeme získat informace o potřebách, schopnostech ale i obtížích dané komunity. Dále můžeme o nich mluvit a hledat řešení. Aby vznikla mezi pracovníkem a členy komunity důvěra, odvaha a spolupráce, je důležité vytvořit dobrý vztah. Trpělivosti je k zapotřebí při sjednocování a aktivizaci lidí. Lepší výsledky vytváří zlepšený know-how. (Havrdová a kol., 2013, s. 13) Kromě hodnot, které vedou ke správně uskutečňované komunitní práci, je potřebné vnímat znaky, jež ji nám pomáhají identifikovat. Znaky, podle kterých můžeme zjistit, zda se jedná o komunitní práci: - řešení a změna komunitní práce je využita především pro vyvolání změny a řešení problémů v místním společenství; - problémy skupin a jedinců aplikuje na zdroje a možnosti místní komunity; - zapojení jak občané komunity, tak i místní organizace a instituce jsou zapojeny do rozhodování o životě a řešení problému komunity; - přerozdělení prostřednictvím komunitní práce dochází k přerozdělení a sdílení zdrojů, odpovědnosti a kompetence všech zúčastněných; - občané mají větší možnost ovlivňovat dění v komunitě. (Matoušek a kol., 2003, s. 254) Následující kapitola pojednává o modelech komunitní práce, které používají komunitní pracovníci v praxi. 17

18 2.7 Modely komunitní práce Komunitní práce může být vykonávaná různými způsoby, které můžeme nazývat jako modely komunitní práce. V této kapitole jsem tento pojem vymezila, následně jednotlivé modely vyjmenovala a charakterizovala. Pojmy přístupy v komunitní práci nebo modely komunitní práce začali používat světový autoři z důvodu heterogennosti pojmu komunitní práce zahrnující mnoho různých aktivit. (Gojová, 2006, s. 69) Dle Payna je model zobecněním toho, co se děje v praxi, využitelnou na širší pole situací a zpracovanou do strukturované formy. Dále tvrdí, že soudržnost aktivit sociálních pracovníků je dána díky popisu určitých principů a vzorců. (1997, s. 41) Z historického hlediska byly modely nebo přístupy v komunitní práci definovány na konci 60. let. Roku 1968 byly ve studii Community Work and Social Change, jehož vedení se ujala Eileen Younghusband, rozlišeny rozvoj komunity a komunitní organizace jako dva přístupy v komunitní práci. (Gojová, 2006, s. 69) Modely komunitní práce byly vyvíjeny postupně a nekoordinovaně podle situací, ke kterým se muselo přistupovat nebo jak se využívaly teoretické přístupy. Jednotlivé modely nemají dané konkrétní hranice a nejsou odděleny naopak, mohou se navzájem překrývat. V publikaci Teorie a modely komunitní práce jsou popsány autorkou Alicí Gojovou metody komunitní práce podle Popple. Popple rozlišuje 8 modelů komunitní práce, které jsou komunitní péče, komunitní organizace, komunitní rozvoj, sociální/komunitní plánování, komunitní vzdělávání, komunitní akce, feministická komunitní práce, antirasistická komunitní práce. (Gojová, 2006, s. 74) Tyto modely jsou charakterizované níže: a) Komunitní péče Komunitní péče může být poskytována dvěma způsoby. První způsob je zaměřen na péči poskytovanou v rámci komunity, která je poskytovaná všem členům komunity státními a nestátními organizacemi. V druhém způsobu péči poskytují samotní členové komunity. Tato péče je založena na svépomocném charakteru poskytovaná například mezi sousedy, rodinou nebo neformálním společenstvím. (Matoušek, 2008, s. 87) b) Komunitní organizace V Encyklopedii sociální práce je komunitní organizace popsána jako soubor aktivit, usilující o vytváření a posilování skupin, způsobilých k rozhodování a k vymezování svých potřeb. (Matoušek, 2013, s. 310) 18

19 c) Komunitní rozvoj Tento model je zaměřen na ovlivňování místní komunity s cílem zvýšit zapojení občanů na místních problémech a zdokonalit kompetence nezbytné k řešení problémů. Facilitátorem komunitního rozvoje může být nejen profesionální komunitní pracovník, ale také politik, místní podnikatel nebo zájmová skupina. (Matoušek, 2008, s. 87) d) Sociální/komunitní plánování Ve slovníku sociální práce je komunitní plánování definováno jako přímé vyjednávání mezi zřizovateli, poskytovateli a uživateli služeb, jehož cílem je zlepšit místní sociální politiku či charakter sociálních, případně dalších souvisejících služeb. Zřizovatelé služby financují, mohou jmenovat vedoucí a kontrolovat činnost poskytovatelů. Služby mohou být založeny úřady státní správy a samosprávy, neziskovými organizacemi a jinými subjekty. Za poskytovatele služeb je chápán subjekt provozující sociální služby státní i nestátní. Uživatelem služeb mohou být jak fyzické, tak i právnické osoby mající specifické potřeby, na které poskytovatelé odpovídají službami. Komunitní plánování může probíhat jak v menších skupinách, tak na veřejných shromážděních, konferencích a nebo různými dalšími způsoby. Výsledkem těchto jednání je zveřejněný komunitní plán. (Matoušek, 2008, s. 87) e) Komunitní vzdělávání Záměrem komunitního vzdělávání, jako strategie zajišťující rozvoj komunity, je zlepšení života lidí. Zahrnuje formální i neformální vzdělávání lidí, které může u dětí poskytovat škola a u dospělých komunitní centrum. Tento typ komunitní práce se vyskytuje i v rozvojových zemích, například v rámci projektů zajišťování soběstačnosti v produkci potravin nebo při stavbě kvalitních obydlí. (Matoušek, 2008, s. 88) Prostřednictvím vzdělávání členů systému komunitní vzdělávání usiluje o změnu ve struktuře mezilidských vztahů. (Hartl, 1997, s. 110) f) Komunitní akce Cílem komunitní akce je pomoc při projevování potřeb znevýhodněné skupiny, jako jsou nezaměstnaní nebo etnické menšiny, často konfrontační povahy. (Matoušek, 2008, s. 86) g) Feministická komunitní práce Feministická sociální práce se vyvinula v 60. letech s rozvojem feministické teorie. Zaměřuje se na ovlivňování sociálních determinantů nerovnosti a zlepšením sociálního 19

20 postavení žen. Tento model se zabývá širšími feministickými tématy, která jsou prezentována na lokální úrovni. Příkladem mohou být feministické kampaně podporující přerušení těhotenství nebo poukazující na pornografii a násilí. Zahrnuje ženská terapeutická centra a skupiny pro zvyšování sebeuvědomění. Jejich cílem je snížit pocit izolace, participovat je a zvýšit solidaritu. (Gojová, 2006, s , podle Popple, 1995) h) Antirasistická komunitní práce Tento model je reakcí na nefunkčnost ostatních forem komunitní práce v oblasti uspokojování potřeb příslušníků etnických menšin. Vznikl v Británii prostřednictvím svépomocných aktivit migrantů a menšin jako odezva na diskriminaci a rasismus. (Gojová, 2006, s. 81, podle Popple, 1995) Komunitní práce je vykonávaná organizacemi, které se většinou věnují sociální práci samotné. Následná kapitola se zaměřuje na různé typy organizací, které se touto prací zabývají. 2.8 Typy organizací využívající komunitní práci V České republice je podle Baumrukové (1997, s. 176) několik typů organizací, které využívají a rozvíjejí postupy komunitní práce. Tyto organizace jsou: Komunitní nadace, které rozdělují výnosy z majetku - nadačního jmění - subjektům (organizacím nebo jednotlivcům) podílejícím se na rozvoji komunity. Hlavní myšlenkou je dobročinnost a darování. V České republice je tento typ organizace zastoupen například nadací Euronisa nebo Komunitní nadací Ústí nad Labem. Komunitní koalice, sdružující neziskové organizace, jejichž cílem je zmapování neziskových organizací v dané lokalitě a následné vytvoření podmínek nejen pro partnerské vztahy v koalici ale také vůči vnějším vztahům (například se státem, místní správě a jiné). Hlavním významem koalice je především zastupování nestátních neziskových organizací, které sdružuje, hájit jejich zájmy a posílit jejich postavení před ostatními sektory. Organizace zaměřené na komunitní práci v sociální a zdravotní sféře, jsou více zaměřeny na respektování potřeb klienta. Usilují o zařizování zdravotní nebo sociální služby v dané komunitě nebo také vzdělávat poskytovatele služeb. Nejen že se podílejí při zakládání chybějících center v komunitách, snaží se také zapojit místní veřejnou samosprávu, odborníky a občany do procesu změn v lokalitě. Činností tohoto typu organizace je zejména poskytování služeb svým klientům například prostřednictvím 20

21 komunitních center, nebo napomáhat koncepčně a metodicky během procesu přeměny těchto služeb. Organizace zaměřené na účast veřejnosti v přípravě rozvojových plánů apelují na odpovědnost členů komunity za svou budoucnost a snaží se zvýšit zájem o komunitu. Hlavním úkolem je vzbudit zájem veřejnosti o okolnosti, které se jich týkají. Jde předně o participaci občanů na veřejném dění, která v rámci republiky není plně využita. Organizace zaměřené na ochranu životního prostředí byly původně ekologickými organizacemi, jejichž činnosti přesáhly své původní poslání. Nyní se zabývají principy, zásady a přístupy zabezpečující udržitelnost života v praxi. Úzce spolupracují se skupinou dobrovolníků především z řad mládeže. Informační a kulturní centra mnohdy mívají roli prostředníka v průběhu komunitního organizování. Jejich činnost spočívá v práci s informacemi a s kulturními hodnotami, kterým chtějí dát komunitní rozměr tím způsobem, aby například zapojili místní občany a posílili jejich místo v komunitě. Organizace přímo zaměřené na rozvoj dané komunity. Poslání samotné organizace je zaměřeno na rozvoj komunity. Zdokonaluje vztahy ke komunitě, historické vazby a následné obnovení vazeb nebo vytvoření nových. Mnohdy jsou dobře propojeny s místní správou. Komunitní školy jsou prozatím v naší společnosti neobvyklé. Jsou specifické tím, že plní několik funkcí. Dopoledne jsou v ní vyučování žáci, odpoledne a večer plní komunitní školy funkci místa setkávání různých zájmových skupin, vzdělávacích kurzů pro své obyvatele. Má však využití i k mnoha dalším aktivitám. Hlavní myšlenkou je propojení školy s místní komunitou. Komunitní akce (rituály). Nejedná se o typ organizace ale o akce, realizované více organizacemi najednou. Bývají jednodenní nebo vícedenní. Jednotlivé akce chtějí vyvýšit přednost, která pomáhá při identifikaci členů ke své komunitě. Napomáhají k rozvíjení vztahů mezi všemi sektory na místní úrovni a zapojení obyvatel do přípravy i průběhu samotné akce. Úspěšnost akce vytváří vizitku města navenek. (Matoušek a kol., 2003, s ) Tato kapitola měla nejen vysvětlit pojem komunitní práce ale dále jej popsat, vydefinovat její cíle, východiska či hodnoty a její znaky. Dále se zaměřila na typy organizací věnující se této práci a na modely, které jí umožňují realizovat. Komunitní 21

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant 2. výzva Program semináře Specifika 2. výzvy FNNO Prioritní oblasti FNNO Doplňkové granty v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

Setkání pracovních skupin Kravaře

Setkání pracovních skupin Kravaře Setkání pracovních skupin Kravaře Dana Diváková 10. 9. 2013 1 Co je komunitní plánování Komunitní plánování /dále jen KP/ je metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Městský úřad Catania. "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole"

Městský úřad Catania. Osvědčené zkušenosti- Hudba ve škole Obec Catania Rámcový program URBACT Projekt Prevent Městský úřad Catania "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole" 1. Začněte "štíhle! Tedy - prezentujte svůj projekt nebo osvědčenou praxi 10 větami "Osvědčené

Více

Národní soustava povolání

Národní soustava povolání OP RLZ, Opatření 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání Systémový projekt Národní soustava povolání Ing. Michaela NAVRÁTILOVÁ Ministerstvo práce a sociálních věcíčr, Odbor 35, Odbor implementace programů

Více

Memorandum o spolupráci

Memorandum o spolupráci Memorandum o spolupráci Česká republika - Úřad vlády ČR Agentura pro sociální začleňování (dále jen Agentura ) zastoupená: Bc. Martinem Šimáčkem, ředitelem sídlem: nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Místní akční plány rozvoje vzdělávání

Místní akční plány rozvoje vzdělávání Místní akční plány rozvoje vzdělávání Ferdinand Hrdlička, Ing. Dana Pražáková PhD., Mgr. Pavla Růžková PhD. www.socialni-zaclenovani.cz MAP v kontextu OP VVV Prioritní osa 3 je postavena na základní tezi,

Více

Místní akční plány rozvoje vzdělávání

Místní akční plány rozvoje vzdělávání Místní akční plány rozvoje vzdělávání Ferdinand Hrdlička hrdlicka.ferdinand@vlada.cz Tel:+420 607 827 090 MAP v kontextu OP VVV Prioritní osa 3 je postavena na základní tezi, že klíčovým článkem kvality

Více

Komunitní školy v České republice

Komunitní školy v České republice Komunitní školy v České republice Příležitosti, výzvy a o tom, kde začít Marek Lauermann Pro potřeby projektu Cesty venkova CZ1.07/3.1.00/37.0094 Jak školy chápou pojem komunitní školy má společný základ

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

PRVNÍ VÝZVA CESTA K UDRŽITELNOSTI

PRVNÍ VÝZVA CESTA K UDRŽITELNOSTI PRVNÍ VÝZVA CESTA K UDRŽITELNOSTI PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE PŮSOBÍCÍ VE ZLÍNSKÉM, OLOMOUCKÉM A MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Vypracoval: Nadace Partnerství Schválil: RNDr. Miroslav Kundrata, ředitel nadace

Více

DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí

DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí SEMINÁŘ KE KOMUNITÁRNÍM PROGRAMŮM PARDUBICE, 5. DUBNA 2011 Mgr. Barbora Holušová Ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality e-mail: barbora.holusova@mvcr.cz

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

Gaudia, o.p.s. - Výroční zpráva za rok 2012

Gaudia, o.p.s. - Výroční zpráva za rok 2012 Gaudia, o.p.s. - Výroční zpráva za rok 2012 I. Obecně prospěšná společnost Gaudia o organizaci 1) Úvod Gaudia, o.p.s. sdružuje profesionály z lékařské, psychologické, psychoterapeutické, socioterapeutické

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 17/2007 Poradenské sluţby ve škole Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

Národní tematická síť -NTS

Národní tematická síť -NTS Konference Programu Iniciativy Společenství EQUAL: Národní tematická síť -NTS Skupina C: Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb Robert Sztarovics, předseda NTS-C 22.4.2008 Jak pracuje

Více

Sociální služby v kostce

Sociální služby v kostce Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

Příklad dobré praxe XX

Příklad dobré praxe XX Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XX pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

S AGRESÍ A ŠIKANOU VE STŘEDU I JINDY A JAK? Martina Bártová Petra Tučková Příspěvek na konferenci Kam kráčí(š) primární prevence? Praha 2008 OBSAH PŘÍSPĚVKU: seznámení s profesní dráhou preventisty seznámení

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Komunitní plán sociálních služeb Českolipsko

Komunitní plán sociálních služeb Českolipsko Op1-1 Zajištění pobytových odlehčovacích služeb Podpora vzniku sociální služby na základě zmapování skutečné poptávky pro osoby se zdravotním postižením i pro klienty cílové skupiny seniorů. Tento typ

Více

Studentská konference InfoKon Filosofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 24. 11. 2007

Studentská konference InfoKon Filosofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 24. 11. 2007 VEŘEJNÁ KNIHOVNA JAKO KOMUNITNÍ CENTRUM ANEB PROČ SE JIM TO VYPLATÍ Tereza Matýsová hrosne@centrum.cz Abstrakt: Příspěvek vznikl na základě bakalářské diplomové práce Veřejné knihovny jako komunitní centra

Více

AKTUÁLNÍ OTÁZKY ROZVOJE REGIONŮ

AKTUÁLNÍ OTÁZKY ROZVOJE REGIONŮ Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE PRAHA AKTUÁLNÍ OTÁZKY ROZVOJE REGIONŮ Ing. Jiří Lauerman PRAHA 2012 Název: Aktuální otázky rozvoje regionů

Více

Seminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác

Seminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác při Úřadu vlády Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác Důvody pro vznik Agentury Absence komplexních a dlouhodobých nástrojů Prohlubující

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo

Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo Posláním komunitního plánování je zajistit, aby sociální služby fungovaly a rozvíjely se podle potřeb těch, kdo je využívají

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Občanské sdružení Květina

Občanské sdružení Květina Občanské sdružení Květina Jeníkov 74, Oldřichov u Duchcova, 417 24 Tel.: +420 721 568 898,, IČO: 27038645 e-mail: oskvetina@centrum.cz, www.oskvetina.ic.cz Výroční zpráva za rok 2007 1/1 Obsah Výroční

Více

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Zápatí prezentace 1 Řízení lidských zdrojů v JMK Jihomoravský kraj dlouhodobý aktivní přístup

Více

Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí

Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí Sociální znevýhodnění osob se sluchovým postižením pravidla komunikace 1 den Cílem kurzu je seznámit frekventanty s jazykovou a

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace:Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu k

Více

Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo

Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo Posláním komunitního plánování je zajistit, aby sociální služby fungovaly a rozvíjely se podle potřeb těch, kdo je využívají

Více

P5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel

P5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

Středisko rozvoje sociálních služeb, o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2013

Středisko rozvoje sociálních služeb, o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2013 JESENÍK 2014 O B S A H: A. Úvodní slovo ředitelky společnosti B. Údaje o společnosti C. Cíle a poslání společnosti D. Struktura společnosti Správní rada Dozorčí rada Zaměstnanci E. Činnost společnosti

Více

Projekt Zdravý Jihomoravský kraj 19. Národní konference kvality ČR, 21. února 2013, Brno

Projekt Zdravý Jihomoravský kraj 19. Národní konference kvality ČR, 21. února 2013, Brno Projekt Zdravý Jihomoravský kraj 19. Národní konference kvality ČR, 21. února 2013, Brno Bc. Martina Brtnická, Ing. Jarmila Beránková, Ph.D. Projekt Zdravý kraj (PZK) Vstup: Jihomoravský kraj (dále jen

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU 12.11.2013 Praha CO SE DOVÍTE 1. Představení programu IROP 2. Sociální bydlení v IROP 3. Co nás ještě čeká 4. Kde hledat další informace

Více

PODPORA SPOLUPRÁCE VĚDECKÝCH A VÝZKUMNÝCH PRACOVIŠŤ S PODNIKATELSKOU SFÉROU, PODPORA INOVACÍ

PODPORA SPOLUPRÁCE VĚDECKÝCH A VÝZKUMNÝCH PRACOVIŠŤ S PODNIKATELSKOU SFÉROU, PODPORA INOVACÍ Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha v grantovém schématu

Více

1. Výzkumy. INFORMAČNÍ LETÁK kompletní informace o aktivitách projektu Klíče pro život

1. Výzkumy. INFORMAČNÍ LETÁK kompletní informace o aktivitách projektu Klíče pro život 1. Výzkumy pedagogičtí pracovníci, pracovníci pracující s dětmi a mládeží, děti a mládež Metodologie: sběr dat bude realizován technikou strukturovaných řízených rozhovorů (dotazníkem) v organizacích zabývajících

Více

Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě

Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě Dne 2. března 2015 uspořádalo Vzájemné soužití o.p.s. v Ostravě konferenci s cílem formulovat konkrétní soubor doporučení a cílů k

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

stručný popis problému, který projekt řeší;

stručný popis problému, který projekt řeší; PROJEKT PRO SŠ - sborníky vymezení modulů, které bude projekt realizovat Vymezení modulů: Projekt se zaměřuje na vzdělávání v oblasti multikulturní výchovy (modul B). Projekt spojuje aktivity modulu výzkumu

Více

Vzdělávací modul MK-01. Multikulturalismus. Šance pro Šluknovský výběžek. Autor: Mgr. Andrea Angelová. Klíčová aktivita č. 3.

Vzdělávací modul MK-01. Multikulturalismus. Šance pro Šluknovský výběžek. Autor: Mgr. Andrea Angelová. Klíčová aktivita č. 3. Šance pro Šluknovský výběžek Klíčová aktivita č. 3 Vzdělávací modul MK-01 Multikulturalismus Autor: Mgr. Andrea Angelová Varnsdorf 2013 Projekt Šance pro Šluknovský výběžek reg. č. CZ.1.07/3.1.00/37.0030

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

Zlepšení života v komunitách prostřednictvím aktivit a služeb NNO

Zlepšení života v komunitách prostřednictvím aktivit a služeb NNO Zlepšení života v komunitách prostřednictvím aktivit a služeb NNO Bojan Šuh Programový ředitel NROS NROS Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) Rozvoj principů občanské společnosti a českého neziskového

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Vstupní a výstupní hodnocení v rámci projektu EU peníze středním školám

Vstupní a výstupní hodnocení v rámci projektu EU peníze středním školám Vstupní a výstupní hodnocení v rámci projektu EU peníze středním školám Škola: Gymnázium, Krnov, p.o. Indikátor Počáteční stav k 1.5.2012 1. řízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen

Více

Evropa pro občany 2007-13

Evropa pro občany 2007-13 Evropa pro občany 2007-13 Jak čerpat finanční prostředky na podporu projektů 14.4.2009 Plzeń Národní kontaktní místo v ČR (NKM) - zřízeno v červnu 2008 - gestorem programu v ČR: odbor informování o evropských

Více

VYROVNÁVÁNÍ ŠANCÍ ŽEN A MUŽŮ. CZ.04.3.07/2.2.02 - Vyrovnávání šancí žen a mužů

VYROVNÁVÁNÍ ŠANCÍ ŽEN A MUŽŮ. CZ.04.3.07/2.2.02 - Vyrovnávání šancí žen a mužů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha v grantovém schématu

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

Mezisektorální partnerství v sociálních službách Případová studie (Polsko)

Mezisektorální partnerství v sociálních službách Případová studie (Polsko) 1. Úvod Mezisektorální partnerství v sociálních službách Případová studie (Polsko) Tato případová studie pojednává o příkladu mezisektorálního partnerství (LPPS), které vzniklo za účelem zlepšení komunikace

Více

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE ETICKÝ KODEX ORGANIZACE Proxima Sociale o. p. s. Rakovského 3138 143 00 Praha 12 Modřany tel. /fax: 277 007 280 Zapsána v Rejstříku obecně prospěšných společností, Městský soud v Praze, oddíl O, vložka

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 7.8.2014 PROGRAMOVÝ DOKUMENT Globální cíl IROP: Zajistit vyvážený rozvoj území, zlepšit veřejné služby a veřejnou správu pro zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění

Více

Metodický materiál k tématu

Metodický materiál k tématu Centrum celoživotního vzdělávání Jezerka o.p.s. nabízí projekt Výchova ke zdraví v pedagogické praxi (CZ.1.07/1.3.46/01.0016) Metodický materiál k tématu Filosofie programu ŠPZ v současnosti a historickém

Více

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Odbor regionální politiky Konference 10. června 2015 TÉMATA PREZENTACE Metodiky

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

3.3 Centra transferu technologií

3.3 Centra transferu technologií Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Řídicí orgán OP VaVpI VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ V RÁMCI OP VaVpI Centra transferu technologií Identifikace výzvy Prioritní osa Oblast podpory

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Dům zahraniční spolupráce. Erasmus+

Dům zahraniční spolupráce. Erasmus+ Dům zahraniční spolupráce Erasmus+ Dům zahraniční spolupráce (DZS) příspěvková organizace, zřízená MŠMT ČR zajišťování školských vzdělávacích a dalších styků se zahraničím podle pokynů ministerstva ( AIA

Více

Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2.

Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. 2013, Brno JUDr. Věra Vojáčková, ředitelka Krajského úřadu Jihomoravského kraje

Více

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová Proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji v letech 2015 2020 v kontextu návaznosti na rozvoj a strategii komunitního plánování sociálních služeb v Ostravě IP Podpora

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Zápis z jednání skupiny komunitního plánování zaměřené na sociální začleňování ze dne 11.7.2013 č. 3/2013-SZ

Zápis z jednání skupiny komunitního plánování zaměřené na sociální začleňování ze dne 11.7.2013 č. 3/2013-SZ Zápis z jednání skupiny komunitního plánování zaměřené na sociální začleňování ze dne 11.7.2013 č. 3/2013-SZ Program jednání: 1. Zahájení v 13.00 hod, přivítání přítomných 2. Představení firmy Eduflex,

Více

Podpora péče o seniory v Hořovicích a spádových obcích

Podpora péče o seniory v Hořovicích a spádových obcích Tato analýza vznikla v rámci projektu Centra pro komunitní práci střední Čechy Komunitní plán sociálních služeb města Hořovice a spádových obcí na období 2014 2018, který je podpořen z Evropského sociálního

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 PROČ JE DOBROVOLNICTVÍ DŮLEŽITÉ? Fakta: > Miliony občanů po celé Evropě jsou zapojeny do dobrovolnictví bu prostřednictvím organizace

Více

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE V rámci jednotlivých prioritních os pracujeme s tzv. specifickými cíli. Objem finančních prostředků bude vždy předmětem vyhlášené výzvy. Vzhledem k vývoji čerpání

Více

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Hana Synková (Agentura pro sociální začleňování) Jakob Hurrle (Centrum pro společenské otázky

Více

Výzva k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Akce 3 CIP EQUAL

Výzva k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Akce 3 CIP EQUAL Výzva k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Akce 3 CIP EQUAL Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, odbor řízení pomoci z Evropského sociálního fondu, vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

STANDARD Č. 7 Prevence

STANDARD Č. 7 Prevence STANDARD Č. 7 Prevence Prevence (z lat. praevenire, předcházet) je soustava opatření, která mají předcházet nějakému nežádoucímu jevu, například nemocem, drogovým závislostem, zločinům, nehodám, neúspěchu

Více

Jak učit o změnách klimatu: Průzkum stavu výuky na českých gymnáziích

Jak učit o změnách klimatu: Průzkum stavu výuky na českých gymnáziích Jak učit o změnách klimatu: Průzkum stavu výuky na českých gymnáziích Srpen 2011 1 Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. Shrnutí Předkládaná

Více

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa 7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa Obecné cíle výuky Etiky a etikety Předmět a výuka je koncipována tak, aby vedla žáky k pochopení zákonitostí slušných mezilidských vztahů v různých společnostech,

Více

Definované oblasti podpory FNNO

Definované oblasti podpory FNNO Definované oblasti podpory FNNO Definované oblasti podpory FNNO Prioritní oblast I. Lidská práva a tzv. klíčové oblasti podpory 1a) Ochrana lidských práv a multikulturalismus 1b) Genderová rovnost 1c)

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Vzdělávací program Komunitní škola

Vzdělávací program Komunitní škola Vzdělávací program Komunitní škola Vzdělávací program Komunitní škola je určen pedagogickým pracovníkům základních a středních škol. Jediným předpokladem pro přijetí je vůle a ochota pracovat na principech

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 Zpráva o plnění 1. akčního plánu realizace strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2005 2006 Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 1 Úvod Strategie

Více

Vyhodnocení ankety laické veřejnosti. Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008

Vyhodnocení ankety laické veřejnosti. Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008 Vyhodnocení ankety laické veřejnosti Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008 Hustopeče, říjen 2008 Obsah 1 Úvod... 3 2 Cíl anketního šetření... 3 3 Metoda šetření... 3 3.1 Cílová skupina...

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009

2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009 2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009 Moravskoslezský kraj Krajský úřad kraje odbor sociálních věcí 2. akční plán realizace Strategie protidrogové

Více

6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management

6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management 6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management Obecné cíle výuky Marketingu a managementu Výuka předmětu marketing a management směřuje k pochopení a prohloubení vědomostí a dovedností o marketingu

Více

VEŘEJNÁ SLUŽBA A DOBROVOLNICTVÍ V OBCI

VEŘEJNÁ SLUŽBA A DOBROVOLNICTVÍ V OBCI . Tematická sekce NSZM VEŘEJNÁ SLUŽBA A DOBROVOLNICTVÍ V OBCI HESTIA Národní dobrovolnické centrum Praha, 16. května 2013 Akce je součástí projektu NSZM ČR Dobrovolnictví a veřejná služba v obci - jak

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více