Souhrn způsobů realizace komunitní práce na území Moravskoslezského kraje

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Souhrn způsobů realizace komunitní práce na území Moravskoslezského kraje"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Souhrn způsobů realizace komunitní práce na území Moravskoslezského kraje Markéta Lokočová Vedoucí práce: Mgr. Daniel Vrána Olomouc 2015

2

3 Prohlašuji, že jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě použitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci dne 30. dubna 2015

4

5 Poděkování Chtěla bych poděkovat Mgr. Danielu Vránovi za odborné vedení absolventské práce, za cenné rady, připomínky a vstřícný přístup při vzniku této práce. Také bych chtěla poděkovat Mgr. Lucii Mastné ze Vzájemného soužití o.p.s. a Růženě Dunkové z Diecézní charity ostravsko-opavské za vstřícnost a ochotu při poskytnutí informací. Poděkování patří i mé rodině a blízkým, kteří mě po dobu mého studia a psaní této práce podporovali.

6

7 Obsah Úvod Vymezení Komunity Komunitní práce Teoretické vymezení Historické ukotvení komunitní práce Vznik komunitní práce v zahraničí Historie komunitní práce v českých zemích Východiska komunitní práce Cíle komunitní práce Funkce komunitní práce Hodnoty a znaky komunitní práce Modely komunitní práce Typy organizací využívající komunitní práci Komunitní pracovník Komunitní pracovník jako profesionál Profesionalita komunitního pracovníka Poslání a úkoly komunitního pracovníka Dovednosti, znalosti a činnosti komunitního pracovníka Postavení pracovníka v komunitě Role komunitního pracovníka Fáze komunitní práce Dle Navrátila: Dle Matouška a Krause: Možnosti financování komunitní práce Objekty komunitní práce Komunitní práce neziskových organizací v Moravskoslezském kraji Vnímání komunity a komunitní práce Nejvíce používané modely komunitní práce Financování komunitní práce Vnímání komunitního pracovníka... 36

8 Závěr Bibliografie Anotace/ Abstract Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník pro organizace: Příloha č. 2 Otázky cíleného rozhovoru... 42

9 Úvod V dnešní společnosti žije mnoho lidí v nevhodných životních podmínkách, které nedokážou sami změnit. Brzy rezignují a se svou životní situací se smíří. Mnoho těchto lidí se z tohoto důvodu mohou dostat na okraj společnosti a jsou závislí na pomoci státního sociálního systému a neziskových organizací. Ve své práci bych se ráda zaměřila na metodu sociální práce komunitní práci, která se v poslední době dostává do podvědomí státního i neziskového sektoru a následně i klientů. Díky komunitní práci mohou být tito lidé motivování ke změně své životní situace, na které se poté sami podílejí. Toto téma jsem si vybrala z důvodu důležitosti této metody sociální práce, které je dle mého názoru důležitým nástrojem k zapojení sociálně vyloučených lokalit a jejich obyvatel do společnosti. Má široké využití v sociální práci, protože se dotýká mnoha sociálních oblastí a cílových skupin. Z důvodu obsáhlosti tohoto tématu se zaměřím konkrétně na způsoby komunitní práce vykonávanými vybranými neziskovými organizacemi v regionu Moravskoslezského kraje. Tento region je mi velmi blízký, protože jsem zde vyrůstala a stále v něm žiji. Svou absolventskou prací bych ráda zjistila, jaké zkušenosti mají neziskové organizace v daném regionu s komunitní prací, které její metody nejčastěji využívají a s jakou cílovou skupinou nejčastěji pracují. 9

10 1. Vymezení Komunity V úvodu teoretické části jsem se zaměřila na pojem komunita, která je jak objektem, tak i zároveň subjektem komunitní práce. Nejprve jsem se věnovala teoretickému vymezení komunity, abych více přiblížila tuto problematiku. Neexistuje pouze jedna jediná správná definice komunity, je to především z toho důvodu, protože se na ni autoři dívají z různých úhlů pohledů. Proto jsem vybrala několik rozlišných definic, které dle mého názoru souvisí s danou problematikou. Pojem komunita vychází z latinského slova communitas, které v překladu znamená společenství nebo pospolitost. Je sociálním útvarem charakterizovaným zvláštním typem sociálních vazeb uvnitř, mezi členy, ale i osobitým postavením navenek v oblasti širšího sociálního prostředí. (Vodáková, 1996, s ) Matoušek ve Slovníku sociální práce definuje komunitu jako společenství lidí žijících či kooperujících v jedné instituci nebo v jedné lokalitě. ( ); Komunita má svou atmosféru, své způsoby komunikace, svou hranici, která je více nebo méně propustná vůči okolí. Místní komunita uspokojuje potřebu blízkosti, intimity, rozšířeného domova. (Matoušek, 2003, s ) Srozumitelně a stručně Hartl definuje komunitu jako: místo, kde člověk může získávat emocionální podporu, ocenění a praktickou pomoc v každodenním životě. (Hartl, 1997, s. 35) Pavelová a Tvrdoň (2006, s. 9-10) uvádí ve své publikaci, sedm definic komunity, které definuje Illustrated Oxford Dictionary: - všichni lidé žijící v určité lokalitě, - skupina lidí určitého náboženského vyznání, profese atd., mající společný znak, - společenství, podobnost. - mající spojené vlastnictví nebo závazky, - společný majetek nebo zodpovědnost, - veřejnost, - ekologická skupina zvířat nebo rostlin, žijící nebo rostoucí společně ve stejné oblasti. 10

11 Dle Klimentové je možné pojem komunita chápat dvěma způsoby, a to jako komunitu územní neboli teritoriální, kdy se jedná o souhrn lidí žijících na jednom území nebo jako komunitu zájmovou, která spojuje lidi společných zájmů. (Klimentová, 2001, s. 69) Také v zahraniční literatuře můžeme nalézt mnoho definic pojmu komunita. Pro příklad uvádím definici amerických autorů. Ti definují komunitu jako osoby, žijící v geograficky vymezeném území, mezi nimiž existují vzájemné sociální vazby jako je příbuzenství, přátelství a mají k sobě navzájem a k místu kde žijí, citovou vazbu. (Mattessich, Monsey, Roy, s. 1997) Smyslem pro komunitu je označován pocit solidarity a sounáležitost mezi lidmi v komunitě. Dle některých významných sociologů je považován za jeden z hlavních znaků komunity. Také Bauman se tímto tématem zabývá v jedné ze svých knih. pocit komunity, vlastní skupiny, kde je člověk rád, která je jeho pravým domovem a jejíž hranice jej třeba uhájit za každou cenu zrovna jako svůj domov. Zde, uvnitř, mohou být sice věci někdy složité, nakonec se ale vždy najde řešení. Lidé mi mohou připadat hrubí a sobečtí, v případě nouze však mohu počítat s jejich pomocí. A co je hlavní, člověk jim rozumí a může si být jist, že i oni rozumějí jemu. Zkrátka a dobře, člověk má uklidňující pocit bezpečí, a kdyby se mělo objevit nějaké ohrožení, bude dozajista včas rozpoznáno.,my pak spojíme svoje síly a vypořádáme se s ním. (Bauman 1996, s. 48) Jako poslední přikládám definici autorů Holubce a Kořínka, kteří za komunitu pokládají skupinu lidí, kteří se dělí o společný prostor a spojují je společné témata problém. Zároveň mají mezi sebou vztah. Členové komunity nemusí vždy vystupovat stejně. Pokud však chtějí její členové dosáhnout určitých společných zájmů, je nutné, aby ostatní členové do jisté míry spolupracovali. (Holubec, 2013, s. 5) Po definování pojmu komunita jsem se v další kapitole soustředila na představení komunitní práce jako takové. 11

12 2. Komunitní práce V této kapitole jsem se pokusila blíže představit komunitní práci jako jeden ze způsobů realizace sociální práce. Nejprve jsem se zaměřila na její teoretické vymezení prostřednictvím definic několika významných autorů, jako je například Matoušek či Baumruková, věnující se této problematice. 2.1 Teoretické vymezení Matoušek vymezuje komunitní práci jako proces pomoci lidem, vyřešit společnou aktivitou problém v komunitě a popřípadě společně zlepšit podmínky života v komunitě, ve které žijí. V průběhu procesu je důležitá účast profesionálního sociálního pracovníka. Mezi skupiny zapojující se do této činnosti patří lidé patřící k místnímu společenství, skupina hendikepovaných lidí nebo osoby mající stejný zájem. (2003, s ) Komunitní prací můžeme rozumět určitý přístup k lidem nebo proces, který je aktivizuje k samotnému řešení problému. Dále jako projekt neboli postup, směřující k řešení konkrétního problému. (Matoušek a kol., 2003, s. 254) Oproti ostatním metodám má široké využití při řešení komunitních problémů. Oblasti, kterých se týká, jsou například sociální služby, zdravotní péče, etnické napětí, vzdělávání, životní prostředí a jiné. Kromě univerzálního využití je také variabilní. Jakákoli situace musí být řešena samostatně, z tohoto důvodu je důležité využít kreativity všech zúčastněných, jak komunitního pracovníka, tak i realizačního týmu a členů komunity. (Matoušek a kol. 2003, s ) Stručně je komunitní práce popsána v knize Obce, města, regiony a sociální služby. Zde ji autoři popisují jako metodu, která směřuje k vyvolání a podpoře změny v rozsahu místního společenství. (Baumruková a kol., 1997, s. 173) Komunitní změna funguje v tom případě, když je respektována místní situace a potřeby lidí komunitním pracovníkem a jestliže se obecná potřeba řešit problém dotýká touhy jednotlivce upravit nevítanou situaci. Z toho důvodu je důležité začít se změnou tam, kde je většina lidí zapojena do řešení problému, kterých se jich přímo týká, proto se do řešení více zapojí. Podstata komunitní práce spočívá v podpoře lidí a lidského společenství takovým způsobem, aby se zvětšily jejich dovednosti a možnosti a byli uschopněni řešit své problémy sami. (Baumruková a kol., 1997, s ) Komunitní práce může být dále chápana jako určitý přístup k lidem nebo proces, jak lidi v komunitě motivovat k řešení problému vlastními silami. Východiskem je 12

13 mínění, že problém není jen můj, ale existuje u více lidí a pokud se spojíme, je jednodušší jej vyřešit. Problémy jsou komunitní prací vnímány spíše ve společenském kontextu než individuálně. Dalším způsobem jak může být komunitní práce vnímána, je projekt řešení určitého problému. Ne všechny problémy se dají tímto způsobem vyřešit. Problém musí postihnout určitou skupinu lidí, kteří chtějí situaci změnit a zároveň je tato změna možná. Úkolem komunitního pracovníka je identifikace problému a následné kontaktování skupiny lidí, které chtějí s řešením problému pomoci. (Baumruková a kol., 1997, s. 175) Mačáková (2008, s. 6) komunitní práci popisuje jako specifickou sociální práci zaměřenou na komunitu, s komunitou a pro její užitek. Jako komunita je nejčastěji chápaná vyčleněná část obce nebo města, v některých případech i celá obec. Pokud se jedná o vyčleněnou část obce, za komunitu je považována skupina lidí se svými rodinnými příbytky, životním prostorem a sociálními vazbami, které jsou v životní nevýhodě oproti ostatním obyvatelům obce. Nevýhoda je pro členy komunity sociální znevýhodnění, které je příčinou dalších obtíží. Nejhorším důsledkem tohoto znevýhodnění je sociální vyloučení členů komunity z celé společnosti. Existují také komunity, které nemají vážné sociální těžkosti a jejichž členové nepociťují problémy se svým sociálním postavením. Proto tyto komunity nejsou předmětem komunitní práce. Síť neformálních vztahů je další bod, na kterém se může budovat komunitní práce. Veškeré takto vytvořené známosti mohou být prospěšné k dosažení cíle. Pokud je již tento základ hotový, můžeme si určit samotné kroky k plnění našich dílčích cílů. (Baumruková a kol., 1997, s. 175) Po představení jednotlivých definic komunitní práce jsem se v další kapitole věnovala historickému kontextu vzniku samotné komunitní práce. 2.2 Historické ukotvení komunitní práce Dříve než jsem se věnovala východiskům komunitní práce, zabývala jsem se historickým kontextem jejího vzniku datujícího se do 2. poloviny 19. století v Anglii. Následně jsem se zaměřila na historii komunitní práce v českých zemích Vznik komunitní práce v zahraničí Vznik komunitní práce se datuje do 2. poloviny 19. století, jehož průkopníkem byl Samuel A. Barnett, který s cílem sblížit jednotlivé sociální vrstvy začal pořádat vzájemnou pomoc farníků. Hlavní Barnettovou ideou, ze které vycházel, bylo právo osobního růstu pro každého člověka a myšlenka, že osobní komunikace je předpokladem pozitivní změny v komunitě. První organizace, které pracovaly na principu komunit, 13

14 vznikaly koncem 19. století. Tyto organizace zakládaly na dlouhodobém dojmu oboustrannosti, lidé z rozdílných společenských prostředí spolu nejen pracovali ale také i žili. Velkou roli již v tomto období zastupovali dobrovolníci, ti navštěvovali sociálně vyloučené rodiny a podporovali jejich soběstačnost. Další rozvoj komunitní hnutí zažilo ve 20. století, v tomto období řešilo mnoho sociální problémů, jako byly například nezaměstnanost, delikvence, sociální nerovnosti, nedostatečné vzdělání, duševní zaostalost. Důvodem rozvoje byla také ve 20. a 30. letech velký přísun imigrantů. Cílem této doby bylo vytvoření prostoru se vzájemnou podporou při řešení sociálních otázek. V 60. letech 20. století došlo ke krajním změnám v komunitním hnutí. Vznikaly problémy z důvodu stoupajícímu blahobytu na jedné a chudoby a diskriminace na straně druhé. Z těchto důvodů byl kladen důraz na činnosti multikulturního charakteru, také byly vytvořeny chráněné bydlení, stacionáře a jiné zařízení pro lidi v ústavní péči. V dnešní době je hlavním cílem komunitní práce podpora obyvatel k podílení se na řešení problémů v oblastech kulturních, osvětových nebo trávení volného času a dalšího vzdělávání. (Kraus, 2008, s ) Historie komunitní práce v českých zemích Šíření komunitní práce v naší zemi počalo od devadesátých let minulého století. Většinu programů, používající některý z postupů komunitní práce, začaly u nás rozvíjet nestátní neziskové organizace. V komunitě instituce veřejné správy se staly iniciátory změn. Iniciátoři i realizátoři se ovšem při svých pokusech o uskutečnění komunitních projektů setkávají s limitujícími podmínkami. Jsou jimi především malá připravenost komunity spolu řešit společné zájmy, předpoklad členů komunity, že problémy budou řešeny jinou osobou, nastavení úřadů řídit lidi než je zapojit do řešení problémů, omezené finanční zdroje omezující činnost projektů a absence podmínek pro systémové opatření. (Matoušek a kol., 2003, s ) V současné době je snaha o sdružování subjektů a finančních prostředků se snahou kultivovat komunitní procesy a některé postupy komunitní práce propojit, společnou myšlenkou. V roce 1998 vznikla iniciativa CPSI Podpora partnerství v komunitách, poskytující základnu některým NNO, které působí v oblasti komunitního rozvoje. Zde sdílejí své myšlenky, názory i zkušenosti, které jsou důležité pro rozvoj spolupráce v komunitě. Kromě této iniciativy vzniklo sdružení KOPRA Komunitní práce, realizující komunitně orientované projekty a jsou zároveň metodický centrem. Ke změnám nedochází jen v soukromé sféře, ale také v oblasti veřejné správy. Veřejná 14

15 správa vytváří pravidla pro činnost komunitních center a dalších organizací (například standardy kvality poskytovaných služeb), ale zároveň jsou také financovány z veřejných zdrojů. Kromě této podpory komunitních center jsou na popud veřejné správy vytvořeny komunitní plány péče, v nichž jsou propojeny ideje komunitní péče a plánování sociálních a zdravotních služeb. (Matoušek a kol., 2003, s. 260) Po této kapitole, která nám objasnila vznik komunitní práce, jsem se dále zabývala jejími východisky, které mohou usnadnit její následnou realizaci. 2.3 Východiska komunitní práce Aby byla komunitní práce efektivní, měla by splňovat těchto několik východisek: - lidé mají předpoklady pro řešení svých problému i tendenci změnit sami sebe; - zásadním procesem komunitní práce je vedení a vzdělávání lidí; - ke zlepšení života v komunitě mohou pomoci kolektivní akce a spolupracující vztahy; - ocenění hodnoty, schopností a práv každého člověka; - společnost respektuje a uznává různé kultury. (Baumruková a kol., 1997, s. 178) Naopak Henderson s Thomasem tvrdí, že komunitní práce vychází z těchto čtyř současných konceptů: - Sociální kapitál, tedy idea, že rozvoj sociální a komunitní infrastruktury poskytuje důležitý zdroj dnešní společnosti. - Občanská společnost, seskupení obyčejných lidí k vytvoření neformálních organizací poskytující alternativní odvětví k vládě a podnikání. - Budování kapacit, představa vytváření lidských zdrojů v komunitách. - Sociální inkluze zahrnuje myšlenku pomoci skupinám na okraji společnosti a komunitám hrát větší roli ve společnosti. (Payne, 2005, s. 223 podle Henderson & Thomas, 2002) Nejen splnění samotných východisek, které jsem již definovala, jsou potřebné ke správnému provedení komunitní práce. Aby byla adekvátně vykonána, měl by si komunitní pracovník nejprve uvědomit, jaké jsou její cíle. Z tohoto důvodu jsem se v další kapitole zabývala cíly komunitní práce. 15

16 2.4 Cíle komunitní práce V této kapitole jsem se soustředila na charakterizování a definování cílů komunitní práce, které vedou k jejímu správnému vnímání a realizování. Hartl definuje cíl komunitní práce jako usilování o sociální změnu, která se uskutečňuje prostřednictvím dvou procesů. Prvním je analýza sociální situace, druhým procesem je utváření vztahů sociálního pracovníka a komunity a vzájemných vztahů mezi skupinami uvnitř komunity. Dále charakterizuje cíle komunitní práce jako ovlivňování sociálních změn v dané lokalitě nebo vytváření potřebných vztahů mezi jednotlivými skupinami vyskytující se v určité komunitě. Účelem je také participace členů komunity na těchto změnách. (1997, s. 68) Klimentová naopak píše o cílech komunitní práce jako o procesu ovlivňování sociálních změn analýzou sociálních situací a formováním vztahů mezi odlišnými skupinami daného společenství, za účelem dosažení změn prostřednictvím vlastních sil skupiny. (2013, s. 70) Dle knihy Sociálna práca, Prešovské univerzity, obsahují cíle komunitní práce proces zabraňování vzniku sociálních problémů, pomoc při řešení již vzniklých problémů nebo hledání kompromisů. (Tokárová a kol., 2003, s. 43) Vedle brání zřetele na dodržování východisek a cílů, kterým jsem se věnovala v předchozích kapitolách, je nezbytné při uskutečňování komunitní práce znát její funkce. 2.5 Funkce komunitní práce Musil ve svých studijních materiálech vychází z tvrzení britských sociálních pracovníků, kteří odvodili 2 hlavní funkce komunitní práce: funkce podpory obcím při řešení problémů, změně životních podmínek a uspokojování potřeb obyvatel, dále funkce zaměřena na asimilaci sociálních organizací potřebám a zájmům obyvatel obcí. (Musil, 1999) První funkce je zaměřena na ovládání dysfunkcí organizace společnosti a též v sektoru sociálních služeb a sociální politiky; lidem ze znevýhodněných skupin a komunit zlepšit jejich deprivovanou situaci; poskytování služeb i při omezeném rozpočtu. (Musil, 1999) V druhé funkci se vyskytují funkce zabývající se vztahem ke zdrojům rozporu, jako je podporování integrace a sociální kontroly zdrojů nesouhlasu; a posilnění sociální změny, sebe-aktualizace a účasti při změně. (Musil, 1999) 16

17 Mezi dalšími důležitými aspekty pro vykonávání komunitní práce jsou kromě funkcí také hodnoty a znaky, kterými může být dále ovlivňována. 2.6 Hodnoty a znaky komunitní práce Aby byla dobře vykonávaná komunitní práce, je důležité, aby byly rozvíjeny tyto hodnoty: úcta, naděje, důvěra, komunikace, vztah, trpělivost, know-how. Jedna z hlavních hodnot je úcta, která je založena na uznání a přijetí osoby každého jednotlivce v komunitě a jeho současných i případných možností a kvalit. Úsilí pochopit důvody a způsoby řešení problémů komunity. Naděje je další nedílnou součástí činnosti v komunitní práce. Díky ní může být rozvoj stimulován a povzbuzován. Vytvořená důvěra a atmosféra spolupráce pomáhá při další spolupráci. Prostřednictvím komunikace můžeme získat informace o potřebách, schopnostech ale i obtížích dané komunity. Dále můžeme o nich mluvit a hledat řešení. Aby vznikla mezi pracovníkem a členy komunity důvěra, odvaha a spolupráce, je důležité vytvořit dobrý vztah. Trpělivosti je k zapotřebí při sjednocování a aktivizaci lidí. Lepší výsledky vytváří zlepšený know-how. (Havrdová a kol., 2013, s. 13) Kromě hodnot, které vedou ke správně uskutečňované komunitní práci, je potřebné vnímat znaky, jež ji nám pomáhají identifikovat. Znaky, podle kterých můžeme zjistit, zda se jedná o komunitní práci: - řešení a změna komunitní práce je využita především pro vyvolání změny a řešení problémů v místním společenství; - problémy skupin a jedinců aplikuje na zdroje a možnosti místní komunity; - zapojení jak občané komunity, tak i místní organizace a instituce jsou zapojeny do rozhodování o životě a řešení problému komunity; - přerozdělení prostřednictvím komunitní práce dochází k přerozdělení a sdílení zdrojů, odpovědnosti a kompetence všech zúčastněných; - občané mají větší možnost ovlivňovat dění v komunitě. (Matoušek a kol., 2003, s. 254) Následující kapitola pojednává o modelech komunitní práce, které používají komunitní pracovníci v praxi. 17

18 2.7 Modely komunitní práce Komunitní práce může být vykonávaná různými způsoby, které můžeme nazývat jako modely komunitní práce. V této kapitole jsem tento pojem vymezila, následně jednotlivé modely vyjmenovala a charakterizovala. Pojmy přístupy v komunitní práci nebo modely komunitní práce začali používat světový autoři z důvodu heterogennosti pojmu komunitní práce zahrnující mnoho různých aktivit. (Gojová, 2006, s. 69) Dle Payna je model zobecněním toho, co se děje v praxi, využitelnou na širší pole situací a zpracovanou do strukturované formy. Dále tvrdí, že soudržnost aktivit sociálních pracovníků je dána díky popisu určitých principů a vzorců. (1997, s. 41) Z historického hlediska byly modely nebo přístupy v komunitní práci definovány na konci 60. let. Roku 1968 byly ve studii Community Work and Social Change, jehož vedení se ujala Eileen Younghusband, rozlišeny rozvoj komunity a komunitní organizace jako dva přístupy v komunitní práci. (Gojová, 2006, s. 69) Modely komunitní práce byly vyvíjeny postupně a nekoordinovaně podle situací, ke kterým se muselo přistupovat nebo jak se využívaly teoretické přístupy. Jednotlivé modely nemají dané konkrétní hranice a nejsou odděleny naopak, mohou se navzájem překrývat. V publikaci Teorie a modely komunitní práce jsou popsány autorkou Alicí Gojovou metody komunitní práce podle Popple. Popple rozlišuje 8 modelů komunitní práce, které jsou komunitní péče, komunitní organizace, komunitní rozvoj, sociální/komunitní plánování, komunitní vzdělávání, komunitní akce, feministická komunitní práce, antirasistická komunitní práce. (Gojová, 2006, s. 74) Tyto modely jsou charakterizované níže: a) Komunitní péče Komunitní péče může být poskytována dvěma způsoby. První způsob je zaměřen na péči poskytovanou v rámci komunity, která je poskytovaná všem členům komunity státními a nestátními organizacemi. V druhém způsobu péči poskytují samotní členové komunity. Tato péče je založena na svépomocném charakteru poskytovaná například mezi sousedy, rodinou nebo neformálním společenstvím. (Matoušek, 2008, s. 87) b) Komunitní organizace V Encyklopedii sociální práce je komunitní organizace popsána jako soubor aktivit, usilující o vytváření a posilování skupin, způsobilých k rozhodování a k vymezování svých potřeb. (Matoušek, 2013, s. 310) 18

19 c) Komunitní rozvoj Tento model je zaměřen na ovlivňování místní komunity s cílem zvýšit zapojení občanů na místních problémech a zdokonalit kompetence nezbytné k řešení problémů. Facilitátorem komunitního rozvoje může být nejen profesionální komunitní pracovník, ale také politik, místní podnikatel nebo zájmová skupina. (Matoušek, 2008, s. 87) d) Sociální/komunitní plánování Ve slovníku sociální práce je komunitní plánování definováno jako přímé vyjednávání mezi zřizovateli, poskytovateli a uživateli služeb, jehož cílem je zlepšit místní sociální politiku či charakter sociálních, případně dalších souvisejících služeb. Zřizovatelé služby financují, mohou jmenovat vedoucí a kontrolovat činnost poskytovatelů. Služby mohou být založeny úřady státní správy a samosprávy, neziskovými organizacemi a jinými subjekty. Za poskytovatele služeb je chápán subjekt provozující sociální služby státní i nestátní. Uživatelem služeb mohou být jak fyzické, tak i právnické osoby mající specifické potřeby, na které poskytovatelé odpovídají službami. Komunitní plánování může probíhat jak v menších skupinách, tak na veřejných shromážděních, konferencích a nebo různými dalšími způsoby. Výsledkem těchto jednání je zveřejněný komunitní plán. (Matoušek, 2008, s. 87) e) Komunitní vzdělávání Záměrem komunitního vzdělávání, jako strategie zajišťující rozvoj komunity, je zlepšení života lidí. Zahrnuje formální i neformální vzdělávání lidí, které může u dětí poskytovat škola a u dospělých komunitní centrum. Tento typ komunitní práce se vyskytuje i v rozvojových zemích, například v rámci projektů zajišťování soběstačnosti v produkci potravin nebo při stavbě kvalitních obydlí. (Matoušek, 2008, s. 88) Prostřednictvím vzdělávání členů systému komunitní vzdělávání usiluje o změnu ve struktuře mezilidských vztahů. (Hartl, 1997, s. 110) f) Komunitní akce Cílem komunitní akce je pomoc při projevování potřeb znevýhodněné skupiny, jako jsou nezaměstnaní nebo etnické menšiny, často konfrontační povahy. (Matoušek, 2008, s. 86) g) Feministická komunitní práce Feministická sociální práce se vyvinula v 60. letech s rozvojem feministické teorie. Zaměřuje se na ovlivňování sociálních determinantů nerovnosti a zlepšením sociálního 19

20 postavení žen. Tento model se zabývá širšími feministickými tématy, která jsou prezentována na lokální úrovni. Příkladem mohou být feministické kampaně podporující přerušení těhotenství nebo poukazující na pornografii a násilí. Zahrnuje ženská terapeutická centra a skupiny pro zvyšování sebeuvědomění. Jejich cílem je snížit pocit izolace, participovat je a zvýšit solidaritu. (Gojová, 2006, s , podle Popple, 1995) h) Antirasistická komunitní práce Tento model je reakcí na nefunkčnost ostatních forem komunitní práce v oblasti uspokojování potřeb příslušníků etnických menšin. Vznikl v Británii prostřednictvím svépomocných aktivit migrantů a menšin jako odezva na diskriminaci a rasismus. (Gojová, 2006, s. 81, podle Popple, 1995) Komunitní práce je vykonávaná organizacemi, které se většinou věnují sociální práci samotné. Následná kapitola se zaměřuje na různé typy organizací, které se touto prací zabývají. 2.8 Typy organizací využívající komunitní práci V České republice je podle Baumrukové (1997, s. 176) několik typů organizací, které využívají a rozvíjejí postupy komunitní práce. Tyto organizace jsou: Komunitní nadace, které rozdělují výnosy z majetku - nadačního jmění - subjektům (organizacím nebo jednotlivcům) podílejícím se na rozvoji komunity. Hlavní myšlenkou je dobročinnost a darování. V České republice je tento typ organizace zastoupen například nadací Euronisa nebo Komunitní nadací Ústí nad Labem. Komunitní koalice, sdružující neziskové organizace, jejichž cílem je zmapování neziskových organizací v dané lokalitě a následné vytvoření podmínek nejen pro partnerské vztahy v koalici ale také vůči vnějším vztahům (například se státem, místní správě a jiné). Hlavním významem koalice je především zastupování nestátních neziskových organizací, které sdružuje, hájit jejich zájmy a posílit jejich postavení před ostatními sektory. Organizace zaměřené na komunitní práci v sociální a zdravotní sféře, jsou více zaměřeny na respektování potřeb klienta. Usilují o zařizování zdravotní nebo sociální služby v dané komunitě nebo také vzdělávat poskytovatele služeb. Nejen že se podílejí při zakládání chybějících center v komunitách, snaží se také zapojit místní veřejnou samosprávu, odborníky a občany do procesu změn v lokalitě. Činností tohoto typu organizace je zejména poskytování služeb svým klientům například prostřednictvím 20

21 komunitních center, nebo napomáhat koncepčně a metodicky během procesu přeměny těchto služeb. Organizace zaměřené na účast veřejnosti v přípravě rozvojových plánů apelují na odpovědnost členů komunity za svou budoucnost a snaží se zvýšit zájem o komunitu. Hlavním úkolem je vzbudit zájem veřejnosti o okolnosti, které se jich týkají. Jde předně o participaci občanů na veřejném dění, která v rámci republiky není plně využita. Organizace zaměřené na ochranu životního prostředí byly původně ekologickými organizacemi, jejichž činnosti přesáhly své původní poslání. Nyní se zabývají principy, zásady a přístupy zabezpečující udržitelnost života v praxi. Úzce spolupracují se skupinou dobrovolníků především z řad mládeže. Informační a kulturní centra mnohdy mívají roli prostředníka v průběhu komunitního organizování. Jejich činnost spočívá v práci s informacemi a s kulturními hodnotami, kterým chtějí dát komunitní rozměr tím způsobem, aby například zapojili místní občany a posílili jejich místo v komunitě. Organizace přímo zaměřené na rozvoj dané komunity. Poslání samotné organizace je zaměřeno na rozvoj komunity. Zdokonaluje vztahy ke komunitě, historické vazby a následné obnovení vazeb nebo vytvoření nových. Mnohdy jsou dobře propojeny s místní správou. Komunitní školy jsou prozatím v naší společnosti neobvyklé. Jsou specifické tím, že plní několik funkcí. Dopoledne jsou v ní vyučování žáci, odpoledne a večer plní komunitní školy funkci místa setkávání různých zájmových skupin, vzdělávacích kurzů pro své obyvatele. Má však využití i k mnoha dalším aktivitám. Hlavní myšlenkou je propojení školy s místní komunitou. Komunitní akce (rituály). Nejedná se o typ organizace ale o akce, realizované více organizacemi najednou. Bývají jednodenní nebo vícedenní. Jednotlivé akce chtějí vyvýšit přednost, která pomáhá při identifikaci členů ke své komunitě. Napomáhají k rozvíjení vztahů mezi všemi sektory na místní úrovni a zapojení obyvatel do přípravy i průběhu samotné akce. Úspěšnost akce vytváří vizitku města navenek. (Matoušek a kol., 2003, s ) Tato kapitola měla nejen vysvětlit pojem komunitní práce ale dále jej popsat, vydefinovat její cíle, východiska či hodnoty a její znaky. Dále se zaměřila na typy organizací věnující se této práci a na modely, které jí umožňují realizovat. Komunitní 21

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant 2. výzva Program semináře Specifika 2. výzvy FNNO Prioritní oblasti FNNO Doplňkové granty v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí

DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí SEMINÁŘ KE KOMUNITÁRNÍM PROGRAMŮM PARDUBICE, 5. DUBNA 2011 Mgr. Barbora Holušová Ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality e-mail: barbora.holusova@mvcr.cz

Více

Místní akční plány rozvoje vzdělávání

Místní akční plány rozvoje vzdělávání Místní akční plány rozvoje vzdělávání Ferdinand Hrdlička hrdlicka.ferdinand@vlada.cz Tel:+420 607 827 090 MAP v kontextu OP VVV Prioritní osa 3 je postavena na základní tezi, že klíčovým článkem kvality

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Memorandum o spolupráci

Memorandum o spolupráci Memorandum o spolupráci Česká republika - Úřad vlády ČR Agentura pro sociální začleňování (dále jen Agentura ) zastoupená: Bc. Martinem Šimáčkem, ředitelem sídlem: nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha

Více

Komunitní školy v České republice

Komunitní školy v České republice Komunitní školy v České republice Příležitosti, výzvy a o tom, kde začít Marek Lauermann Pro potřeby projektu Cesty venkova CZ1.07/3.1.00/37.0094 Jak školy chápou pojem komunitní školy má společný základ

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Přístupy k tvorbě PRJMK a plánování

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Přístupy k tvorbě PRJMK a plánování Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Přístupy k tvorbě PRJMK a plánování 10. prosince 2009 HLAVNÍ TÉMATA Struktura, pojetí, aplikace částí PRJMK Způsoby tvorby koncepčních

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Metodika diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti

Metodika diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti Metodika diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti Závěrečný workshop Praha, 16. června 2015 (TA ČR č. projektu TD020134) Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Projekt: Metodika řízení

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Ing. Daniela Váchová Technologické centrum AV ČR, Praha BRIS - info v Bohemian Regional Innovation Strategy v Hlavní cíl -

Více

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Prioritní oblast 1: Opatření 1.1. Opatření 1.2. Opatření 1.3. Kvalitní vzdělávací a výukové programy Určení

Více

Zdravé město Hodonín systém sociální integrace občanů

Zdravé město Hodonín systém sociální integrace občanů Zdravé město Hodonín systém sociální integrace občanů - pomocí Komunitního plánování soc. služeb - ve spolupráci města s místními organizacemi Vize našeho města Město Hodonín je lázeňským místem a regionálním

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Verze březen 2015 1 STRUČNÝ SOUHRN MS Pakt je strategickou komunikační platformou

Více

Grantová příručka pro žadatele o grant

Grantová příručka pro žadatele o grant Grantová příručka pro žadatele o grant Obsah Hlavní zásady Nadace Sirius 3 Grantová strategie 4 Zásady grantování Nadace Sirius 5 Systém hodnocení žádostí 5 Informace pro žadatele 6 Hlavní zásady Nadace

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Seminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác

Seminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác při Úřadu vlády Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác Důvody pro vznik Agentury Absence komplexních a dlouhodobých nástrojů Prohlubující

Více

PROČ SE MAP PŘIPRAVUJÍ?

PROČ SE MAP PŘIPRAVUJÍ? CO JE TO MAP? 1. Místní - dokument připravovaný pro místní potřeby 2. Akční - dokument připravovaný místní komunitou - zástupci zřizovatelů, poskytovatelů a uživatelů vzdělávání 3. Plán - koncepční plán

Více

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 19. 11. 2015 bod programu: 2 věc: Podání žádosti, předfinancování a spolufinancování projektu Podpora inkluzivního vzdělávání v Ústí nad Labem v rámci Operačního

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant. Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014

Více

Občanské sdružení Květina

Občanské sdružení Květina Občanské sdružení Květina Jeníkov 74, Oldřichov u Duchcova, 417 24 Tel.: +420 721 568 898,, IČO: 27038645 e-mail: oskvetina@centrum.cz, www.oskvetina.ic.cz Výroční zpráva za rok 2007 1/1 Obsah Výroční

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

HODNOTÍCÍ STANDARD. Profesní kvalifikace PK 1 KARIÉROVÝ PORADCE A. KRITÉRIA A ZPŮSOBY HODNOCENÍ

HODNOTÍCÍ STANDARD. Profesní kvalifikace PK 1 KARIÉROVÝ PORADCE A. KRITÉRIA A ZPŮSOBY HODNOCENÍ HODNOTÍCÍ STANDARD Profesní kvalifikace PK 1 KARIÉROVÝ PORADCE kvalifikační úroveň 6 A. KRITÉRIA A ZPŮSOBY HODNOCENÍ 1. VEDENÍ INDIVIDUÁLNÍHO KARIÉROVÉHO PORADENSKÉHO ROZHOVORU a) Popsat cíle a strukturu

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

Národní tematická síť -NTS

Národní tematická síť -NTS Konference Programu Iniciativy Společenství EQUAL: Národní tematická síť -NTS Skupina C: Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb Robert Sztarovics, předseda NTS-C 22.4.2008 Jak pracuje

Více

Výzva k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Akce 3 CIP EQUAL

Výzva k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Akce 3 CIP EQUAL Výzva k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Akce 3 CIP EQUAL Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, odbor řízení pomoci z Evropského sociálního fondu, vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb Výstupy a shrnutí Veřejného projednání na téma Komunitní plán rozvoje sociálních služeb 1. ÚVOD MČ Praha 14 na svém území uplatňuje principy místní Agendy 21 a významnou části zapojuje veřejnost do procesu

Více

Jednotlivé etapy projektu Podpora vytváření systému terénní sociální práce. Podpora vytváření systému TSP vytvoření metodických příruček

Jednotlivé etapy projektu Podpora vytváření systému terénní sociální práce. Podpora vytváření systému TSP vytvoření metodických příruček Jednotlivé etapy projektu Podpora vytváření systému terénní sociální práce První etapa projektu Podpora vytváření systému TSP vytvoření metodických příruček Průběh realizace říjen 2006 duben 2007 Realizátor

Více

P5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel

P5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

Case management. Potřebují titíž lidé využívat více služeb najednou?

Case management. Potřebují titíž lidé využívat více služeb najednou? Case management Máte důvodné obavy, že sociální služby a další aktivity nejsou ve vaší obci/městě poskytovány jednotlivým klientům koordinovaně, dochází k jejich zdvojování, překrývají se služby různých

Více

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 Zpráva o plnění 1. akčního plánu realizace strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2005 2006 Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 1 Úvod Strategie

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice"

Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice" Registrační číslo: CZ.1.04/4.1.01/69.00060 Zkrácený název projektu: Vzdělávání v MěÚ Luhačovice Datum

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová

4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová 4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti, CZ.1.07/3.2.05/04.0067 ATRACT CONSULTING

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Zlepšení života v komunitách prostřednictvím aktivit a služeb NNO

Zlepšení života v komunitách prostřednictvím aktivit a služeb NNO Zlepšení života v komunitách prostřednictvím aktivit a služeb NNO Bojan Šuh Programový ředitel NROS NROS Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) Rozvoj principů občanské společnosti a českého neziskového

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm. PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.cz www.strukturovanydialog.cz CO JE STRUKTUROVANÝ DIALOG S

Více

ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1

ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1 Příloha ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1 NÁZEV POSKYTOVATELE DOTACE: NÁZEV DOTAČNÍHO PROGRAMU: NÁZEV PROJEKTU: 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O PŘEDKLÁDAJÍCÍ ORGANIZACI 1.1. Název

Více

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO pro období 2014 2020 Ing. Oldřich Žďárský předseda Ing. Ivana Vanická - manažerka POZVÁNKA V rámci cca. dvouhodinového programu bude přednesena

Více

Klastr sociálních inovací a podniků - SINEC. Social Innovation & Enterprise Cluster

Klastr sociálních inovací a podniků - SINEC. Social Innovation & Enterprise Cluster Klastr sociálních inovací a podniků - SINEC Social Innovation & Enterprise Cluster co je SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ Sociální podnikání je činnost firem a komerčních společností, které vedle tvorby zisku usilují

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Rámcové indikátory inkluzívního hodnocení

Rámcové indikátory inkluzívního hodnocení HODNOCENÍ V INKLUZÍVNÍCH PODMÍNKÁCH CS Předmluva Rámcové indikátory inkluzívního hodnocení Inkluzívní hodnocení je přístup k hodnocení v podmínkách vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu, jehož koncepce

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které

Více

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení Čl. 1. Název a sídlo Název: Občanské sdružení Janus (dále jen sdružení ) Sídlo: Popkova 1005, 664 34 Kuřim Čl. 2 Statut sdružení 1. Sdružení je dobrovolné, nezávislé, sdružující členy na základě společného

Více

ERASMUS+ CENTRALIZOVANÉ AKTIVITY A PŘÍLEŽITOSTI VE SPORTU

ERASMUS+ CENTRALIZOVANÉ AKTIVITY A PŘÍLEŽITOSTI VE SPORTU ERASMUS+ CENTRALIZOVANÉ AKTIVITY A PŘÍLEŽITOSTI VE SPORTU Erasmus+ decentralizované a centralizované aktivity KA1 MOBILITY 63 % učitelé MŠ, ZŠ, SŠ pracovníci a studenti v odborném vzdělávání pracovníci

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2.

Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. 2013, Brno JUDr. Věra Vojáčková, ředitelka Krajského úřadu Jihomoravského kraje

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba TÝMOVÝ VÝSTUP Týmový výstup 360 zpětné vazby 360 zpětná vazba ÚVOD Týmový výstup nabízí přehled výsledky napříč zvolenou skupinou. Výstup odpovídá strukturou individuálním výstupním zprávám a pracuje s

Více

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky Pracovní shrnutí Při své návštěvě v červenci 2008 provedla Deborah Edward, která vyučuje

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem Václav Šneberger Metodika práce s kompetenčním modelem 1 Autor: Mgr. Václav Šneberger Vytvořeno v rámci projektu OPVK Podpora pedagogů koučováním jako nástroj efektivního řízení procesů ve školách MSK,

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

Definované oblasti podpory FNNO

Definované oblasti podpory FNNO Definované oblasti podpory FNNO Definované oblasti podpory FNNO Prioritní oblast I. Lidská práva a tzv. klíčové oblasti podpory 1a) Ochrana lidských práv a multikulturalismus 1b) Genderová rovnost 1c)

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Příklad regionální strategie RLZ

Příklad regionální strategie RLZ Motto: Vize je uskutečňovaná myšlenka. Dobrá strategie je strategie realizovaná. Poslání strategie RLZ Nastolení systémové změny, zaměřené na zvyšování konkurenceschopnosti kraje a státu prostřednictvím

Více

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody SWOT ANALÝZA 1 SWOT analýza - obsah 1. Základní informace a princip metody 2. Vnější a vnitřní faktory 3. Užitečné tipy a příklady z praxe 2 SWOT analýza I. ZÁKLADNÍ INFORMACE A PRINCIP METODY 3 1 SWOT

Více

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Odbor regionální politiky Konference 10. června 2015 TÉMATA PREZENTACE Metodiky

Více

7.3 Projekt Celý svět ve škole

7.3 Projekt Celý svět ve škole 7.3 Projekt Celý svět ve škole Hlavní cíl projektu: V souladu se strategickými záměry ŠVP, jako jsou otevřenost, spokojenost, spolupráce, partnerství a pozitivní vztah, je hlavním cílem projektu zapojit

Více

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Zpráva o šetření Září 2010 Mgr. Eva Žilayová 1 Obsah: A) Úvod a metodologická část. 3 (cíl, účel, obsahové

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní

Více

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012) Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Služby osobní asistence (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.2013 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní

Více

FUNDRASING A NEZISKOVÉ ORGANIZACE

FUNDRASING A NEZISKOVÉ ORGANIZACE 1 FUNDRASING A NEZISKOVÉ ORGANIZACE Neziskové organizace (NO) neziskové organizace jsou organizace, které nebyly založeny za účelem podnikání zde kladen větší důraz na důležitost výsledků hlavního poslání,

Více

S T A T U T. Základní listina Komunitního plánování sociálních služeb Písek

S T A T U T. Základní listina Komunitního plánování sociálních služeb Písek Podpora zavádění, realizace a vyhodnocování procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb na ORP Písek CZ.1.04/3.1.03/97.00052 S T A T U T Základní listina Komunitního plánování sociálních

Více

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací METODIKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ 1. Popis problematiky Výše nákladů na propagaci/fundraising a administrativu/řízení organizace je podstatnou informací pro

Více

Rozvoj finanční kapacity - Fundraising

Rozvoj finanční kapacity - Fundraising Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rozvoj finanční kapacity - Fundraising Mgr. Michal Jarolímek České Budějovice 13. 5. 2010 a 10. 6. 2010 ZDROJE : veřejné

Více

PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ MA21 PRO ROK

PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ MA21 PRO ROK PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ MA21 PRO ROK 2016 Zpracovatel: KS OSPK ÚMČ Praha 14, Ing. P. George, KS OSPK - 1 - AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ MA21 PRO ROK 2016 Na základě realizovaných aktivit místní Agendy 21, jejich vyhodnocení

Více